- 6 -
II.
Současná právní úprava zásobování národního hospodářství
a obyvatelstva teplem je charakterizována celou řadou práv-
ních předpisů, k nimž lze ve stručnosti uvést:
Zákon č. 133/1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev,
neuvádí výslovně mezi oblastmi, které jsou svěřeny federální-
mu ministerstvu paliv a energetiky, centralizované zásobování
teplem. Pouze v důvodové zprávě k zákonu /k § 56/ je uvedeno
s odkazem na vyhlášku č. 38/1963 Sb., o zřizování a provozo-
vání zařízení pro výrobu a rozvod tepla, že federální mini -
sterstvo paliv a energetiky koordinuje rozvoj teplárenství
a zásobování národního hospodářství teplem.
Zákon č. 79/1957 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny
/elektrizační zákon/ zmocňuje v § 38 vládu, že může stanovit,
že se tento zákon nebo některá jeho ustanovení vztahují i na
jinou energii než elektrickou nebo na jiná energetická díla
než pro výrobu nebo rozvod elektřiny.
Vládní nařízení č. 80/1957 Sb., kterým se provádí zákon o vý-
robě, rozvodu a spotřebě elektřiny /elektrizační zákon/, sta-
noví v § 18, že ustanovení § 22, 25 až 28 a 31 a § 34 odst. 1
elektrizačního zákona se vztahují přiměřeně také na zařízení
pro rozvod tepla s příslušenstvím, a to tepelná vedení a te-
pelné stanice /výměníky, redukční a akumulační stanice/ do
2.
rozlohy 30 m2 Citovaná ustanovení zákona upravují oprávnění
k cizím nemovitostem při stavbě a provozu vedení a stanic.
Vyhláška ÚSE č. 38/1963 Sb., o zřizováni a provozování zařízení
pro výrobu a rozvod tepla, byla vydána na základě a v souladu
se zásadami usnesení vlády ČSSR č. 1088/1960 a č. 321/1963.
Vyhláška se vztahuje na výrobny tepla /s výjimkou drobných
individuálních zařízení/, na zařízení pro veřejný rozvod /k
dodávce tepla více spotřebitelům/ a na tepelné přípojky.
- 7 -
Ukládá povinnosti při zabezpečování tepelné energie a jejím
využívání národním výborům, odvětví energetiky a jednotlivým
správcům a investorům zařízení pro zásobování teplem. Zabývá
se především otázkami zřizování, příslušnosti ke správě a
provozování těchto zařízení.
Vyhláška FMPE č. 175/1973 Sb., kterou se vydávají základní
podmínky dodávky elektřiny a tepla, ve znění vyhlášky
č. 107/1977 Sb. a vyhlášky č. 27/1980 Sb., upravuje dodava-
telsko-odběratelské vztahy na úseku dodávek tepla ze soustav
centralizovaného zásobování teplem.
Vyhláška SPK č. 58/1972 Sb., o palivových a energetických
základnách pro spotřebiče tuhých paliv, topných olejů, top-
ných plynů a elektrické energie, opravňuje federální minister-
stvo paliv a energetiky rozhodovat o přidělení tuhých paliv
nebo topných plynů mj. pro tepelná zařízení a průmyslové kot-
le / od určeného výkonu /.
Vyhláška MMH / bývalého ministerstva místního hospodářství/
č. 197/1957 Ú. l., o úplatě za ústřední / dálkové/ vytápění
a za dodávku teplé vody, je především cenovým předpisem a
upravuje rozvrh úplaty za dodávku tepla a teplé vody jedno-
tlivým uživatelům v domě. Obsahuje však též dodávkové normy
pro vytápění a dodávku teplé vody.
Kromě výše uvedených obecně závazných právních předpisů
upravujících některé otázky zásobování národního hospodářství
a obyvatelstva teplem platí v této oblasti
- technické normy - zejména ČSN 38 3350 - Zásobování teplem
Všeobecné zásady - navrhování.
- OEG 38 3012 - Provozní pravidla pro elektrárny a sítě,
část 6, Rozvod tepla
- 8 -
- cenové předpisy - Ceník VC-3/1, Cenový výměr ÚSE č. 20/1965
vč. doplňků,
- připojovací podmínky pro odběr tepla z tepelných sítí -
- Směrnice ČEZ č. 21/1971 a Směrnice SEP č. 40/1971 /obě
se vztahují jen na připojování k zařízením ve správě ener-
getických podniků/.
Z přehledu a charakteristiky právních předpisů upravujících
otázky zásobování teplem v ČSSR vyplývá, že zatím není komplex-
ní právní úprava této oblasti obdobná právní úpravě na úseku
výroby, rozvodu a spotřeby elektřiny /zákon č. 79/1957 Sb. /
nebo na úseku výroby, rozvodu a využití topných plynů /zákon
č. 67/1960 Sb. /. Tato skutečnost způsobila, že v oblasti cen-
tralizovaného zásobování teplem nebyly jednoznačně vymezeny
povinnosti orgánů a organizací, podílejících se na rozvoji a
provozu příslušných zařízení a zejména nebyl určen jediný
koordinující ústřední orgán státní správy pro tuto oblast.
Současná právní úprava je charakterizována roztříštěností,
určitou nejednotností a některé předpisy již zastaraly a ne-
vyhovují stávajícím potřebám.
Nejucelenějším dosavadním právním předpisem je vyhláška
č. 38/1963 Sb., která obsahuje některé zásady řízení rozvoje
centralizovaného zásobování teplem, nezakotvuje však povinnost
dodržování jednotné energetické politiky na tomto úseku, ne-
určuje ústřední orgán státní správy, který by metodicky a kon-
cepčně řídil rozvoj centralizovaného zásobování teplem v ČSSR,
ani neurčuje způsob a prostředky tohoto řízení. Řešení účinné
právní regulace zásobování národního hospodářství, teplem ces-
tou novelizace vyhlášky č. 38/1963 Sb. by podle provedeného
vyhodnocení právní úpravy a její charakteristiky nemohlo za-
bezpečit komplexnost právní úpravy, přitom použití nižší práv-
ní normy by oslabovalo význam zásobování teplem jako výrazného
činitele v palivoenergetickém hospodářství státu. Kromě toho
nemá federální ministerstvo paliv a energetiky ve smyslu § 4
zákona č. 133/1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev
zákonné zmocnění k novelizaci této vyhlášky.
- 9 -
Příprava a vydání zákona o výrobě, rozvodu a spotřebě
tepla si vyžádá delšího časového období. Proto bylo nutné
v této přechodné etapě upravit vztahy při řešení otázek zá-
sobování národního hospodářství a obyvatelstva teplem v sou-
ladu s usnesením vlády ČSSR č. 130/1979 formou směrnic, z
nichž základní je směrnice pro metodické a koncepční řízení
rozvoje centralizovaného zásobování teplem schválená usnese-
ním vlády ČSSR č. 384 ze dne 27. 11. 1980. Stanoví nutné pro-
cedurální a organizační podmínky pro realizaci zásad dlouho-
dobé energetické politiky na úseku zásobování teplem do doby
vydání zákona.
Určuje mimo" jiné postup při zpracování a schvalování
rozvojových teplofikačních studií, resp. směrných energetic-
kých generelů - část teplo, bilancí potřeb tepla a jejich
krytí, úkoly resortu paliv a energetiky a ostatních partnerů
při řízení a přípravě rozvoje centralizovaného zásobování tep-
lem a úkoly správců, provozovatelů a investorů zařízení pro
zásobování teplem. V příloze směrnice jsou uvedeny organizace
resortu paliv a energetiky pověřené řízením rozvoje centrali-
zovaného zásobování teplem v ČSSR podle územní působnosti.
Základním článkem v systému tohoto řízení jsou krajská stře-
diska centralizovaného zásobování teplem zřízená u vybraných
energetických podniků koncernů české energetické závody a
Slovenské energetické podniky. Důsledné uplatnění směrnice
zejména zamezí roztříštěnou výstavbu malých zdrojů tepla na
tekutá a jiná kvalitní paliva a umožní využít výhod koordi-
novaného a účelného řešení zásobování teplem.
Směrnice pro metodické a koncepční řízení rozvoje centra-
lizovaného zásobování teplem schválená vládou ČSSR se tedy do
doby vydání zákona o výrobě, rozvodu a spotřebě tepla stává
základním dokumentem na tomto úseku. Na ni přímo navazují
směrnice č. 3/1981 a č. 4/1981 federálního ministerstva paliv
- 10 -
a energetiky, které v podstatě obsahují prováděcí pokyny v
oblasti rozvoje a v oblasti provozu a údržby zařízení pro
zásobování teplem.
Závaznost těchto směrnic federálního ministerstva paliv
a energetiky je dána tím, že jejich obsah byl projednán a od-
souhlasen mezirezortně s dotčenými ústředními orgány a byly
vydány k provedení usnesení vlády.
Uvedené akty nejsou však obecně závaznými právními před-
pisy, což oslabuje jejich účinnost. Jsou překlenovacími opatře-
ními k řešení a řízení zásobování teplem do doby, než bude
provedena právní úprava všech vztahů a procesů v této oblasti
zákonem a na něj" navazujícími prováděcími předpisy.
Připravovaný zákon má za úkol zejména vytvářet právní
vztahy a určit oprávnění i povinnosti jednotlivých článků po-
dílejících se na procesu zásobování teplem. Tím, že zákon
upraví postupy a vztahy vznikající v oblasti zásobování
teplem již v etapě přípravy zpracování územně plánovací do-
kumentace a předprojektové dokumentace staveb, vyloučí se ne-
žádoucí dopady na palivoenergetickou bilanci a další národo-
hospodářské ztráty v důsledku dosavadního živelného řešení
zásobování teplem. Rovněž utváření vztahů v oblasti výstavby
a provozování zařízení pro zásobování teplem a v oblasti hospo-
daření s teplem dává předpoklad pro racionalizaci ve spotřebě
paliv, energie, vody a v neposlední řadě i pracovních sil.
Vzhledem k tomu, že zřizování zařízení pro výrobu a rozvod
tepla má být podle navrhovaných zásad řešeno především cestou
sdružování, zefektivní se využití bilančních prostředků i fi-
nančních a materiálových zdrojů.
Důležitým a z hlediska dalšího rozvoje čs. teplárenství
rozhodujícím faktorem je ustanovení zásady 2, kterým se ukládá
federálnímu ministerstvu paliv a energetiky určovat koncepci
- 11 -
rozvoje zásobování teplem v ČSSR a metody jeho dodržování
v souladu s jednotnou státní palivo energetickou politikou.
Tento princip je právním vyjádřením skutečnosti, že oblast
zásobování národního hospodářství a obyvatelstva není zále-
žitostí jednotlivých resortů a místních orgánů, ale vyžaduje
jednotné koncepční i metodické řízení z centra. To je kvali-
tativně vyšší a nová etapa řízení této oblasti.
Při přípravě návrhu zásad zákona o výrobě, rozvodu a spo-
třebě tepla byla zkoumána rovněž právní úprava dané oblasti
v evropských socialistických státech.
V Polské lidové republice je problematika teplárenství
řešena nařízeními ministra hornictví a energetiky upravující-
mi využívání tepelných sítí a ministra materiálně technického
zásobování 6 podmínkách dodávky tepelné energie a podmínkách
vytápění objektů. Všechna tato nařízení jsou vydána k prove-
dení zákona o palivo energetickém hospodářství.
V Německé demokratické republice v oblasti teplárenství
platí nařízení ministra pro uhlí a energetiku o zásobování
ústředně vytápěných obytných budov, jakož i průmyslových,
živnostenských a veřejných staveb tepelnou energií. Nařízení
ministra, které velmi podrobně, upravuje povinnosti dodava-
telů tepelné energie, odběratelů tepla, provozovatelů zaříze-
ní k výrobě, rozvodu a spotřebě tepla a upravuje vztahy vzni-
kající při řízení a plánování zásobování tepelnou energií
a její spotřebě. Nařízení ministra určuje orgány, popřípadě
osoby, odpovědné za zabezpečení stabilního zásobování tepel-
nou energii, kterými v Německé demokratické republice jsou
organizace resortu pro uhlí a energetiku. Nařízením je rovněž
upraveno řízení zásobovacího procesu teplem a stanoveny normy
vytápění.
Ze Svazu sovětských socialistických republik jsme k in-
formaci obdrželi pravidla používání tepelné energie vydaná
- 12 -
v souladu s usnesením Rady ministrů SSSR č. 726 ze dne 29. čer-
vence 1967. Uvedená pravidla upravují základní podmínky dodáv-
ky tepla a jsou závazná jak pro organizace dodávající teplo,
tak pro odběratele tepla bez ohledu na resortní příslušnost.
Nejobsáhleji řeší problematiku teplárenství opatření mi-
nistra těžkého průmyslu Maďarské lidové republiky č. 9/1972
o jednotlivých otázkách dálkového dodávání tepla. Uvedené
opatření je vydáno v souladu se zákonem o rozvoji, přenosu
a rozdělování elektrické energie a obsahuje ustanovení upra-
vující dodávku tepelné energie jak pro bytovou, tak průmyslo-
vou sféru. Rozvoj centralizovaného zásobování teplem se pro-
vádí na základě rozvojových teplofikačních studií, které jsou
zpracovány při respektování požadavků hospodaření s energií,
urbanistických hledisek a stavebně technologických podmínek.
Rozvojové teplofikační studie schvaluje Úřad pro hospodaření
energií ministerstva těžkého průmyslu.
Opatřením ministra těžkého průmyslu se rovněž stanoví
povinnosti pro Státní energetickou a bezpečnostní inspekci
v oblasti teplárenství, povinnosti investorů a provozovatelů
zařízení pro zásobování teplem. Vztahy mezi zúčastněnými orgá-
ny jsou upraveny procesně - právními ustanoveními.
V některých západních státech / NSR, Francie, Dánsko,
Finsko aj. /, i přes zcela odlišný charakter základních vztahů
daný principy kapitalistického podnikání, se v zásobování
teplem uplatňují stále ve větší míře státní zájmy a jednotná
politika vyjádřená též v právních předpisech a normách. Nej-
dále je v tomto směru Dánsko, kde byl již před několika lety
vydán zákon o teple.
Z průzkumu právní úpravy zásobování teplem v evropských
státech vyplynulo, že systémový přístup k řešení této proble-
matiky a právní úprava jednotlivých otázek nejsou specifickou
- 13 -
záležitostí ČSSR, ale naopak, že v zemích s* obdobnými klima-
tickými podmínkami a rozvinutým hospodářstvím je právní regu-
lace, i když na různých úrovních, prováděna. Charakteristickým
rysem těchto právních úprav je to, že se v nich odráží ne-
zbytnost dodržování státní palivoenergetické politiky a cen-
tralizace řízení a že obsahují jednotná pravidla pro orgány
a organizace činné v procesu zásobování teplem. Skutečnost,
že právní úprava zásobování teplem v socialistických zemích
není provedena speciálním zákonem, ale vyhláškami, nařízení-
mi nebo opatřeními resortně příslušných ministrů vyplývá
z odlišností v systému právního řádu a legislativní kompe-
tence.
V podmínkách čs. právního řádu a s ohledem na dynamický
rozvoj zásobování teplem a jeho podíl v palivoenergetickém
hospodářství státu je nezbytné, aby základní principy rozvo-
je zásobování národního hospodářství a obyvatelstva teplem,
metody a nástroje řízení progresivní výroby i rozvodu a hos-
podárné spotřeby tepla byly stanoveny zákonem. Zákon o výro-
bě, rozvodu a spotřebě tepla umožní pomocí instrumentů v něm
zakotvených prosazovat záměry a cíle jednotné státní palivo-
energetické politiky v této oblasti a na základě zmocnění
k vydávání dalších obecně závazných právních předpisů k jeho
provedení budou vytvořeny předpoklady takové právní úpravy,
jaká již na úseku výroby, rozvodu a spotřeby elektřiny byla
založena zákonem č. 79/1957 Sb. a na úseku výroby, rozvodu
a využití topných plynů zákonem č. 67/1960 Sb.
- 14 -
III.
K provedení navrhované právní úpravy výroby, rozvodu a
spotřeby tepla má v souladu s čl. 37, odst. 1, písm. b/
Ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o čs. federaci, ve znění
ústavního zákona č. 125/1970 Sb., zákonodárnou pravomoc Fede-
rální shromáždění, neboť se jedná o věc svěřenou českoslo-
venské socialistické republice. Usnesením vlády ČSSR č. 130/1979
bylo uloženo federálnímu ministerstvu paliv a energetiky metodic-
ky a koncepčně řídit centralizované zásobování teplem v celé
ČSSR a byly stanoveny zásady dlouhodobé energetické politiky
na úseku výstavby a provozu zařízení pro zásobování národního
hospodářství a obyvatelstva teplem. Při posuzování, ústavní,
problematiky navrhované právní úpravy nutno dále vycházet z
čl. 17 a 21. ústavních zákonů, podle nichž patří do působnos-
ti federace stanovit zásady průmyslové politiky, vykonávat
v rozsahu stanoveném zákony Federálního shromáždění státní
správu v odvětví energetiky a uskutečňovat v základních otáz-
kách jednotnou technickou a investiční politiku. Koordinace
a řízení výroby, rozvodu a spotřeby tepla v ČSSR, tj. zásobo-
vání národního hospodářství a obyvatelstva teplem, je z hle-
diska současné a zejména výhledové palivo energetické situace
obtížný úkol s významným společenským a ekonomickým dopadem.
Hlavní roli zde musí sehrát řízení této oblasti podle zásad
jednotné palivo energetické politiky jako součásti průmyslo-
vé politiky státu a racionální rozvoj této oblasti v souladu
s jednotnou technickou a investiční politikou. Prosazováni
a plné uplatňování těchto zásad v odvětví tepelné energie
nezbytně vyžaduje vymezit na úrovni federálního zákona po-
vinnosti orgánů, organizací i občanů, stanovit právní vztahy
a postupy a určit úkoly ústředního orgánu státní správy - fe-
derálního ministerstva paliv a energetiky.
Přijetím navrhovaného zákona o výrobě, rozvedu a spo-
třebě tepla se vhodně doplní stávající zákony č. 79/1957 Sb.,
o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny, a č. 67/1960 Sb., o
- 15 -
výrobě, rozvodu a využití topných plynů, a vytvoří se tak
soubor základních právních předpisů pro řízení energetického
hospodářství ČSSR na jednotných principech.
Vydání zákona nevyvolá žádné nové požadavky na státní roz-
počet ani žádné nároky na zvýšení počtu pracovníků. Jednotný
systém řízení úseku zásobování teplem byl již vybudován na
základě usnesení vlády ČSSR č. 130/1979, kterým byly stanove-
ny zásady dlouhodobé energetické politiky na tomto úseku a zá-
roveň uloženy úkoly a vytvořeny potřebné předpoklady k zabez-
pečení jejich realizace. Z tohoto důvodu lze předpokládat, že
vydáním zákona nevzroste ani administrativní náročnost v dané
oblasti.
XXX
Vydání zákona je odůvodněno:
- naší současnou a výhledovou palivoenergetickou situací, která
je zásadním způsobem ovlivňována potřebou paliv na výrobu
tepla a nadále neumožňuje využívat pro tuto oblast ve větším
rozsahu nedostatková ušlechtilá paliva a kvalitní uhlí,
- potřebou stanovení metod a nástrojů rozvoje centralizovaného
zásobování teplem k dosažení úspor paliv při výrobě tepla,
úspor pracovních sil a zlepšení čistoty ovzduší,
- vytvořením podmínek pro důslednou racionalizaci ve spotřebě
tepla, kde dosud jsou značné rezervy,
- nutností řídit celou oblast zásobování teplem v souladu
s palivoenergetickou politikou státu, ekonomicky, efektivně a
bez ohledu na místní zájmy,
- 16 -
- vyšším kvalitativním stupněm koncepčních řešení vyplýva-
jícím z vytvoření velkých, soustav centralizovaného záso-
bování teplem,
- nutností vytvořit v právním řádu odpovídající úpravu práv
a povinností k dosažení výše uvedených cílů.
V Praze dne 6. prosince 1983
Předseda vlády ČSSR:
Štrougal v. r.
Příloha č. 1
obr. i VÝVOJ POTŘEBY TEPLA do roku 2000 v ČSSR
Příloha č. 2
obr. 2 ROZVOJ CENTRALIZOVANÉHO ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM
do roku 2000 v ČSSR
Príloha č. 3
Principy prováděcích předpisů k návrhu zásad zákona o výrobě,
________________rozvodu a spotřebě tepla__________________
la/ Obsah a způsob zpracování rozvojových teplofikačních stu-
dií, jejich projednávání a schvalování
Účelem předpisu je určit způsob zpracování rozvojových tep-
lofikačnícli studií pro soustavy centralizovaného zásobování
teplem ve vybraných územních celcích, rozsah a náplň těchto stu-
dií a postup při jejich předkládání, projednávání a schvalování.
Rozvojové teplofikační studie se skládají z části koncepční
/A/ a z části podrobné /B/, které jsou navzájem oddělitelné.
Navzájem oddělitelné jsou rovněž jednotlivé díly dokumentace
teplofikačních studií.
část A je určena zejména pro potřeby ústředních orgánů při
posuzování a rozhodování o volbě optimální varianty centralizo-
vaného zásobování teplem; musí být zpracována ve všech případech
a obsahuje shrnutí nejdůležitějších údajů /výchozí údaje, bilan-
ce potřeb tepla a jejich krytí a nároky na palivovou základnu,
orientační výpočet ekonomické efektivnosti jednotlivých variant
řešení, závěrečné vyhodnocení a orientační program investiční
výstavby teplofikačních akcí/ se stručnými komentáři.
Část B se zpracovává tehdy, jestliže je třeba podrobněji
ověřit reálnost navrženého řešení /lokalizace a technický návrh/.
Rozhodnutí, ve kterých případech se bude zpracovávat část
B /resp. vybrané oddíly z této části/, přísluší federálnímu mi-
nisterstvu paliv a energetiky.
Organizace odpovídající za návrh koncepce rozvoje centra-
lizovaného zásobování teplem předkládají zpracované rozvojové
- 2 -
teplofikační studie příslušným energetickým podnikům. Energe-
tický podnik zašle jedno vyhotovení rozvojové teplofikační
studie Státní energetické inspekci ČSR nebo Státní energetic-
ké inspekci SSR, která k tomuto materiálu vypracuje vyjádření
z hlediska racionálního hospodaření s palivy a energií. Ener-
getický podnik po předběžném projednání s organizací odpověd-
nou za zpracování rozvojové teplofikační studie a příslušným
krajským národním výborem zpracuje k předložené rozvojové
teplofikační studii stanovisko a s vyjádřením příslušné
Státní energetické inspekce ČSR a Státní energetické inspekce
SSR předloží tyto materiály federálnímu ministerstvu paliv
a energetiky.
Federální ministerstvo paliv a energetiky projedná návrh
rozvojové teplofikační studie s Českou plánovací komisí nebo
Slovenskou plánovací komisí, se Státní komisí pro vědecko-
technický a investiční rozvoj, s dotčeným krajským národním
výborem a příslušnými ústředními orgány resortů, jichž se ře-
šená problematika dotýká a s přihlédnutím k jejich stanoviskům
schválí rozvojovou teplofikační studii.
1b/ Pravidla jednotného systému provozu a údržby zařízení pro
zásobování teplem a způsob vedení technické evidence zaří-
zení soustavy centralizovaného zásobování teplem a její
obsah ____________________________________________
Pravidla se vztahují na soustavy centralizovaného zásobo-
vání teplem, s výjimkou vnitřních zařízení a sekundárních roz-
vodů tepla, s veřejným rozvodem o maximálním tepelném zatížení
vyšším než 25 MW.
Racionální systém provozu a údržby soustav centralizova-
ného zásobování teplem spočívá v efektivní koordinaci řízení
těchto činností s cílem zabezpečit maximální hospodárnost a
spolehlivost dodávky tepla. V rámci dané soustavy centralizo-
vaného zásobování teplem za tuto koordinaci odpovídá organi-
zace, která provozuje veřejný rozvod tepla.
Provoz a údržba zařízení centralizovaného zásobování teplem
se řídí provozními pravidly pro elektrárny a sítě, místními
provozními předpisy a normami.
Základním předpokladem pro uplatnění racionálního systému
provozu a údržby je jednotná technická evidence zařízení, kte-
rou jsou povinni příslušní správci zajišťovat a předávat odpo-
vědné organizaci.
Provoz soustavy centralizovaného zásobování teplem musí
být řízen podle závazného dispečerského řádu, který dá pověře-
né řídící organizaci oprávnění k řízení všech výtopen, tepelných
sítí a předávacích stanic zapojených do společné soustavy. Ta-
to organizace je zároveň povinna vypracovat dlouhodobý plán
přípravy provozu za příslušnou pětiletku, který bude též obsa-
hovat výkonovou bilanci a krytí potřeb tepla při zohlednění
plánovaných Lezných a generálních oprav, výrobní bilanci a bi-
lanci, potřeb paliv soustavy centralizovaného zásobování teplem.
- 2 -
Správci zařízení centralizovaného zásobování teplem jsou
povinná zabezpečovat preventivní údržbu, běžné a generální
opravy rekonstrukce a havarijní opravy. Všechny tyto opravy
a údržba s výjimkou havarijních oprav se řídí plánem, který
se předkládá odpovědné organizaci. Odpovědná organizace koordi-
nuje plány oprav a údržby v soustavě centralizovaného zásobová-
ní teplem s cílem zabezpečit plynulou a hospodárnou dodávku
tepla a optimální využití opravárenských a údržbářských kapacit.
Zásadou musí být ukončení rozhodujících oprav před topným obdo-
bím.
Pro jednotnou evidenci zařízení centralizovaného zásobová-
ní teplem slouží pasporty a výkazy, ze kterých se vychází při
zpracování rozvojových teplofikačních studií, bilancí potřeb
tepla a jejich krytí zdroji, při řízení provozu a údržby zaří-
zení centralizovaného zásobování teplem, při výpočtu hydraulic-
kých a tepelných ztrát primární sítě.
Výchozími podklady pro vyplňování pasportů zařízení centra-
lizovaného zásobování teplem jsou revizní knihy a pasporty kotlů,
turbogenerátoru a tlakových nádob, technická specifikace tepel-
ných sítí, předávacích stanic a úpraven vody, záruční hodnoty
výrobců a dodavatelů zařízení, katalogy dodavatelů paliv.
Správci zdrojů, primárních tepelných sítí a předávacích
stanic uvedou v pasportech a ve schématech změny ve skladbě
nebo parametrech zařízení při jeho uvedení do provozu a je-
ho rekonstrukci, o změnách uvědomí odpovědnou organizaci za
provoz a údržbu zařízení v soustavě centralizovaného zásobová-
ní teplem.
Výkazy zdroje, rozvodu tepla a předávací stanice obsahují
základní provozní a ekonomické údaje, které podléhají časovým
změnám a proto se jednotlivé sloupce vyplňují vždy za uplynulý
kalendářní měsíc podle dosažené skutečnosti. Jsou především
podkladem pro aktualizované bilance tepla.