- 35 -
určitého nerostu nebo skupiny nerostů, avšak oprávnění
dobývat zahrnuje i ostatní druhy nerostů v dobývacím
prostoru. Jen Je-li oddělené dobývání Jiného nerostu ne-
bo skupiny nerostů jinou organizací racionálnější (zása-
da č. 23), stanoví se pro ně zvláštní dobývací prostor.
Odůvodnění:
Na rozdíl od chráněného ložiskového území, kte-
rým se zajišťuje ochrana ložiska, institut do-
bývacího prostoru vymezuje prostor pro racionál-
ní dobýváni výhradního, ložiska. Určení dobývací-
ho prostoru má velký význam zejména z hlediska
řádného využiti ložiska, ale i z hlediska ochra-
ny jiných celospolečenských zájmů, ať již jde o
zájmy hospodářské, zájmy obrany státu nebo o
jiné zájmy chráněné zvláštními předpisy (ochra-
na přírodních léčivých zdrojů, ochrana přírody,
kulturních památek apod. ).
Přijeti zásady, aby v témže prostora dobývala
ložisko jen jedna organizace
je odůvodněno tím,
že při jiném řešení by vznikaly nejistoty, po-
kud
jde o zodpovědnost za škody vzniklé dobý-
váním. Proto zvláštní dobývací prostor se
bude
určovat jen ve výjimečných odůvodněných přípa-
dech.
Zásada č. 21 - Hranice dobývacího prostoru
Hranice dobývacího prostoru se stanoví uzavřeným
geometrickým obrazcem s přímými stranami, jehož vrcholy
se určují souřadnicemi, udanými v platném souřadnicovém
systému. Jeho prostorové hranice pod povrchem se zpra-
vidla určí svislými rovinami, které procházejí povrcho-
vými hranicemi. Výjimečně se může určit i přirozenými
hranicemi. Dobývací prostor se může vymezit i hloubkově.
- 36 -
Ústřední orgán státní bánské správy republiky může
nařídit, aby hranice dobývacího prostoru byly vyznačeny
pomezními značkami na povrchu, popřípadě i v důlním dí-
le, zejména je-li toho třeba v celospolečenském zájmu
nebo z hlediska
chráněných zájmů vlastníků (správou) ne-
movitostí, které leží v hranicích dobývacího prostoru,
anebo z hlediska zájmu organizací, jejichž dobývací
prostory sousedí.
Hranice stanoveného dobývacího prostoru se vyzna-
čují v územně plánovací dokumentaci.
Odůvodnění:
V zásadě se přebírají ustanovení stávajícího
horního zákona, která se v praxi osvědčila.
Nově se stanoví možnost omezení dobývacího
prostoru do hloubky, které bylo v některých
případech již realizováno a osvědčilo se
(ochrana vodních horizontů, vydobytí neros-
tů v podloží jinou organizaci apod. ). Vy-
značení hranic stanoveného dobývacího prosto-
ru v územně plánovací dokumentaci zajišťuje
Informovanost orgánů a účastníků územního
plánování.
Zásada č. 22 - Stanovení dobývacího prostoru
Dobývací prostor, jeho změny, popřípadě zrušení,
stanoví příslušný ústřední orgán v dohodě s ústředním
orgánem státní báňské správy republiky a s příslušným
stavebním úřadem na návrh organizace, která má ložisko
dobývat. Organizaci se stanoví jeden popřípadě více do-
bývacích prostorů.
Při stanovení zvláštního dobývacího prostoru (zása-
da č. 20) musí být návrh na jeho stanovení doložen vy-
jádřením správce ložiska, pro nějž už byl stanoven dobý-
- 37 -
vací prostor, a souhlasem jeho ústředního orgánu.
Pokud je to z hlediska racionálního dobývání loži-
sek v dobývacích prostorech nutné, stěnoví ústřední
orgán státní bánské správy republiky v součinnosti s
příslušnými ústředními orgány nezbytná opatření, zejmé-
na poradí a způsob vydobytí dotčených ložisek.
Pokud se návrh na stanovení dobývacího prostoru do-
týká zájmů chráněných zvláštními předpisy, postupuje
organizace, která má ložisko dobývat, v souladu s těmi-
to předpisy.
Stanovení dobývacího prostoru je rozhodnutím o vy-
tížiti území v rozsahu
jeho vymezení na povrchu. Plat-
nost rozhodnutí o dobývacím prostoru není časově omeze-
na, pokud v rozhodnutí není stanoveno
jinak.
Dobývací prostor je možno změnit, přispěje-li tako-
vá změna k racionálnějšímu dobývání ložiska. Dobývací
prostor se zruší, bude-li dobývání ložiska trvale zasta-
veno.
Podrobnosti o návrzích dobývacích prostorů a o
postupu při jejich určování, změnách, rušení a
jejich
evidenci stanoví obecně závazný právní předpis, který
vydá ústřední orgán státní bánské správy republiky.
Odůvodnění:
Rozhodnuti o stanovení dobývacího prostoru je
podle návrhu rozhodnutím o využití území. Pro-
to vyžaduje
jeho vydání souhlas stavebního
úřadu (§ 33 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb. ).
V územích, která jsou ohráněna podle zvláštních
předpisů, je nutné návrhy dobývacích prostorů
projednat, popřípadě opatřit souhlasení orgánů,
kterým náleží ochrana těchto území. Jde zejme-
- 38 -
na o dohrami zemědělského a lesního půdního
fondu a přírodních léčebných lázní a přírod-
ních léčivých zdrojů (zákon 6. 53/1966 Sb.,
o ochraně zemědělského půdního fondu, ve
znění zákona č. 75/1976 Sb., úplné znění
zákon č. 124/1976 Sb., zákon č. 61/1977 Sb.,
o lesích, a zákon č. 20/1966 Sb., o péči o
zdraví lidu). Příslušné orgány udělují sou-
hlas z hlediska věcného a oasového v souladu
s celospolečenskými zájmy.
Rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru ne-
bude zpravidla časově omezené, protože dobývá-
ní ložiska je dlouhodobou činností, která čas-
to přesahuje i období mnoha desítek let.
Zásada č. 23 - Zásady racionálního dobývání výhradních
ložisek
Výhradní ložiska se musí dobývat racionálně. Racio-
nálním dobýváním výhradních ložisek se rozumí jejich do-
bývání s ohledem na současné technické a ekonomické pod-
mínky, při dodržení zásad bánské techniky a bezpečnosti
práce a provozu s vyloučením neodůvodněných a nepřízni-
vých vlivů na povrch a na životní podmínky. Přitom se mu-
ší dodržet zejména tyto zásady
a) co nejúplnější vydobytí zásob ložisek včetně průvod-
ních a vedlejších nerostů s minimálními ztrátami a
znečištěním při dobývání, s vyloučením výběrového
dobývání zaměřeného výhradně na bohaté části ložiska,
b) řádné využiti nerostů při jejich úpravě a zušlechťo-
vání prováděném v souvislosti s jejich dobýváním,
o) vhodné ukládání a evidence průvodních a současně do-
bývaných, avšak dočasně nevyužívaných nerostů,
d) vhodné ukládání skrývkových hmot a jejich účelné vy-
užívání.
- 39 -
Zastavit dobývání výhradního ložiska z jiných dů-
vodů než pro vyčerpání
jeho zásob je možno pouze tehdy,
pokud se provedou potřebná opatření umožňující, aby je-
ho případné pozdější dobývání bylo technicky možné, bez-
pečné a hospodářsky účelné s výjimkou případů, lidy za-
stavení dobývání vyžaduje důležitý zájem, zejména bez-
pečnost života nebo ochrana zdraví lidí, popřípadě
ochrana majetku.
Podrobnosti o racionálním dobývání výhradních lo-
žisek stanoví obecně závazný právní předpis vydaný
ústředním orgánem státní bánské správy republiky.
Odůvodnění:
Uvedené základní principy racionálního dobý-
vání výhradních ložisek patří mezi nejvýznam-
nější zásady využití nerostného bohatství (61.
24 ústavního zákona č. 143/1960 S., o česko-
slovenské federaci) a proto se zařazují v
tomto zákoně. Přihlíží se přitom i k přísluš-
ným ustanovením horního kodexu SSSR.
Zvláštnost a zvýšené riziko hornické činnosti
při využívání nerostného bohatství v rozmani-
tých, často nebezpečných přírodních podmínkách,
ať už v podzemí nebo na povrchu, vyžaduje zna-
lost a dodržování důlní techniky včetně organi-
zace práce a zajištění všech nutných opatření
v zájmu ochrany životů a zdraví pracujících a
rozvoje národního hospodářství.
Organizace je povinna používat takové metody a
technologické postupy úpravy nebo zušlechťová-
ní vydobytých nerostů, aby se co nejúplněji a
nejefektivněji využily nejen hlavní nerosty,
ale i vedlejší nerosty a
jejich doprovodné
užitkové složky. Rozsah komplexního využití
vytěžených nerostů
je v podstatné míře určován
použitou technologií jejich úpravy resp. zušlech-
tování.
- 40 -
Zásada č. 24 Povinnosti a oprávnění organizací při do-
bývání výhradních ložisek
Organizace je povinna dobývat výhradní ložisko ve
stanoveném dobývacím prostoru. Přitom je organizace po-
vinna dodržovat zásadu racionálního dobýváni výhradních
ložisek (zásada
č. 23). Bude-li při dobývání v dobývacím
prostoru objeveno ložisko jiného vyhrazeného nerostu, než
pro který byl stanoven dobývací prostor, je organizace po-
vinna oznámit to neprodleně ústřednímu geologickému orgá-
nu republiky a příslušnému orgánu státní báňské správy.
Bude-li průzkumem ložiska zjištěno, že objevené ložisko
lze dobývat a že jeho dobývaní jinou organizací by bylo
nehospodárné, je organizace povinna dobývat i toto vý-
hradní ložisko. V případech, kdy tato povinnost nebyla
uložena nebo nebyl stanoven zvláštní dobývací prostor,
Je organizace povinna toto výhradní ložisko v nutném
rozsahu chránit.
K upřesnění znalostí o množství a kvalitě zásob,
o geologických a báňsko - technických podmínkách dobývá-
ní je organizace povinna zabezpečit v hranicích svého
dobývacího prostoru (zásada č. 20) a v odůvodněných pří-
padech i mimo tento prostor další průzkum ložiska v
potřebném předstihu před jeho dobýváním.
Za účelem dobývání výhradního ložiska je organi-
zace oprávněna zejména
a) zřizovat v hranicích dobývacího prostoru a pokud je -
to nutné i mimo něj budovy a provozní zařízení včet-
ně odvalů a výsypek, které jsou potřebné pro otvírku,
přípravu a dobývání výhradního ložiska a pro úpravu
nebo zušlechťování nerostů prováděných v souvislosti s
- 41 -
jejich dobýváním, jakož i pro dopravu všech potřeb-
ných zařízení a hmot,
b) pro plnění úkolů stanovených tímto zákonem nabývat
nemovitosti převodem správy, popřípadě zřízením uží-
vacího práva, a to i pro účely rekultivace.
Odůvodnění:
Zásada obsahuje kromě povinností vyplývajících
z obecných předpisů i zvláštní povinnosti a
oprávnění organizaci dobývajících výhradní lo-
žiska.
V zásadě se stanoví též povinnost organizace
zajistit potřebný předstih průzkumných prací
před dobýváním ložiska ve stanoveném dobýva-
cím prostoru, popřípadě i mimo něj. Půjde ze-
jména o případy, kdy dobýváním a průzkumem v
dobývacím prostoru se zjistí pokračování lo-
žiska mimo hranice dobývacího prostoru (po-
kračování slojí, žil apod. ) a kdy účelným ve-
dením především důlních průzkumných děl je
možné tyto další části ložiska hospodárně a
rychle ověřit.
Zásada č. 25 - Plány otvírky, přípravy a dobývání výhrad-
ních ložisek, zajištění a likvidace důlních,
děl a lomů
Organizace určená k dobýváni výhradních ložisek je
povinna vypracovat plány otvírky, přípravy a dobývání vý-
hradních ložisek.
Plány otvírky, přípravy a dobývání musí zajišťovat
dostatečný předstih otvírky a přípravy výhradního ložis-
ka před dobýváním a jeho racionální a plynulé dobýváni
při použiti vhodných dobývacích metod a bezpečnost důl-
ního provozu.
- 42 -
Plény muší též zajišťovat ochranu Jiných chráněných
zájmů v rozsahu vyplývajícím ze zvláštních předpisů. Po-
kud zvláštní předpisy požaduji projednání, souhlas nebo
dohodu s orgány, kterým přísluší ochrana těchto zájmů,
musí být doklady o tom předloženy orgánu příslušnému pro
povolováni otvírky, přípravy a dobývání.
Pokud by otvírkou, přípravou a dobýváním byl ohro-
žen provoz v dobývacím prostoru jiné organizace, stano-
ví ústřední orgán státní bánské správy republiky v sou-
činnosti s příslušnými ústředními orgány nezbytná opatře-
ní, zejména pořadí a způsob vydobytí výhradních ložisek.
Před zastavením provozu v důlních dílech nebo v lo-
mech jsou organizace povinny vypracovat plány
jejich za-
jištění nebo likvidace, zajistit ochranu povrchu včetně
zajištění Jiných chráněných zájmů. Plány zajištění musí
umožňovat pokračování v dobývání.
Otvírku, přípravu a dobývání výhradního ložiska a
zajištění nebo likvidaci důlních děl a lomů povoluje
příslušný orgán státní bánské správy republiky.
Odůvodnění:
Otvírku, přípravu a dobývání je možné prová-
dět jen na základě plénu otvírky, přípravy a
dobývání a po předchozím povolení orgány stát-
ní bánské správy republiky. Tím se zajišťuje,
že se nebudou moci vykonávat práce, při kte-
rých by nebyly zajištěny požadavky ochrany a
využití nerostného bohatství podle tohoto zá-
kona. Postup orgánů státní bánské správy
je
analogií postupu stavebních úřadů při povolo-
vání prací podle § 71 zákona č. 50/1976 Sb.,
(stavební zákon).
V této zásadě se zajišťuje též nutná ochrana
jiných chráněných zájmů. Jde zejména o ochra-
nu zemědělského půdního fondu, lesního fondu,
- 43 -
vod, přírody a kulturních památek, přírodních
léčebných lázní) přírodních léčivých zdrojů
a zdrojů přírodních stolních minerálních vod, "
drah, zájmů důležitých z hlediska obrany stá-
tu a
jiných chráněných zájmů.
Zásada č. 26 - Ekonomická újma
Ekonomickou újmou se rozumí zvýšené náklady v dů-
sledku ztížení dobývání výhradního ložiska a tím zhor-
šení hospodářských výsledků, ke kterým dojde zřízením
objektů a zařízení v dobývacím prostoru, nesouvisejí-
cích s dobýváním výhradního ložiska.
Ekonomickou újmu hradí organizaci, která ložisko
dobývá, ten, v jehož za
jeru se v dobývacím prostoru na-
jí objekty a zařízení zřídit, a to úhradou nákladů
potřebných k
a) použití náročnějších popřípadě nákladnějších techno-
logií při dobývání nebo úpravě vydobytých nerostů,
b) zřizování nových nebo k rekonstrukci, popřípadě k ná-
ročnější údržbě existujících, důlních děl.
Ekonomická újma se neuhrazuje v případech
a) staveb na území v zastavěné části obce, výstavby li-
niových staveb a vodních nádrži,
b) určení ochranných pasen k ochraně zdrojů pitné vody
pro hromadné zásobování obyvatelstva, užších ochran-
ných pasen a ochranných pásem 1. stupně nebo pokud je
v ostatních ochranných pásmech přírodních léčivých
zdrojů a zdrojů přírodních stolních minerálních vod
dobývání výslovně zakázáno a v případech, kde k ochra-
ně přírodních léčebných lázni a přírodních léčivých
zdrojů určila ochranná pásma a jiné ochranné opatření
- 44 -
vláda republiky,
c) objektů, které jsou kulturními památkami.
Výši ekonomické újmy vyčíslí organizace, která
ložisko dobývá, a potvrdí ji její nadřízený orgán
na žádost toho, v jehož zájmu se objekty a zařízení
mají zřídit; náklady s tím spojené uhradí žadatel.
Způsob úhrady ekonomické újmy se určí dohodou.
V případě, že nedojde k dohodě o úhradě ekonomic-
ké újmy, rozhodne o úhradě příslušný orgán státní bán-
ské správy republiky.
Bližší podmínky úhrady ekonomické újmy stanoví
vláda Československé socialistické republiky nařízením.
Odůvodnění:
V zájmu zvýšení ochrany a optimálního využi-
tí nerostného bohatství zavádí se institut
ekonomické újmy. Tato újma nepředstavuje pří-
mou škodu způsobenou organizaci, která lo-
žisko dobývá, ale úhradu nákladu, které
je
nutno vynaložit navíc při dobývání výhradní-
ho ložiska.
Výstavba takových staveb a zařízení nevede si.
ce vždy k znemožnění vydobytí ložisek, ale
znamená především zvýšené náklady na jejich
vydobyti (základka, zvláštní způsob dobýváni
apod. ). Organizace, která ložisko dobývá, je
v současné době bez odstranění ekonomické
újmy jednostranně zatěžována, protože sou-
hlasen se zřízením nezbytných objektů a zaří-
zení
je ztíženo dobývání výhradního ložiska
a vzniká ekonomická újma této organizaci. Vy-
číslení ekonomické újmy přispěje též k objek-
tivnějšímu pohledu na faktory zvyšování ná-
kladů nového objektu nebo zařízení a působí
současně preventivně k ochraně zásob výhrad-
ního ložiska.
- 45 -
Zavedením tohoto institutu je možné lépe posou-
dit skutečně nutné náklady na zřízení nového
objektu nebo zařízení na ložisku nebo v Jeho
blízkosti. To umožní též odpovědněji z celo-
společenského hlediska posuzovat umisťování
staveb a zařízení v dobývacích prostorech.
Tento Institut doplňuje tak požadavky ochrany
nerostného bohatství podle zásad č. 12 až 17.
- 46 -
ČÁST SEDMÁ
JINÉ ZÁSAHY DO ZEMSKÉ KÚRY
Zásada. č. 27 - Zvláštní zásahy do zemské kůry
Zvláštní zásahy do zemské kůry podle tohoto zákona
Jsou zřizováni, provoz a likvidace zařízeni) včetně prů-
zkumných a Jiných prací prováděných pro účely
a) uskladňováni plynů nebo kapalin v přirodních hornino-
vých strukturách a v podzemních prostorech,
b) zřízení podzemních prostoru pro uskladňováni radio-
aktivních a
jiných průmyslových odpadů v zemské kůře,
o) průmyslového využíváni tepelné energie zemské kůry.
Na zvláštní zásahy do zemské kůry se vztahují obdob-
ně ustanovení zásad o vyhledávání a průzkumu ložisek (zá-
sada č. 8), chráněném ložiskovém území (zásada č. 13);
výstavbě a rekonstrukci dolů a lomů (zásada č. 18), po-
vinnostech a oprávněních organizaci dobývajících výhrad-
ní ložiska (zásada č. 19 a 24), zajištění a likvidaci
důlních děl (zásada č. 25), důlních Škodách a Jejich -
náhradách (zásada č. 29 a 30), bezpečnosti důlního pro-
vozu (zásada č. 31), důlních vodách (zásada č. 33).
Podzemní prostory, které vzniknou zvláštními zá-
sahy do zemské kůry, se povazuji za důlní díla.
Odůvodnění:
V ČSSR jsou v současnosti už využívány podzemní
zásobníky zemního plynu. Jejichž zřizováni a
provoz Jsou obdobné těžbě zemního plynu. Jsou
zřizovány i v nedotažených resp. vytěžených
ložiscích zemního plynu a jiných nerostů. Za-
- 47 -
sada upravující uskladňování plynů se po-
užije v souladu se zákonem č. 67/1960 Sb.,
(plynárenský zákon).
Zákonem české národní rady č. 24/1972 Sb.
a zákonem Slovenské národní rady č. 42/1972 Sb,
byl proto na těchto pracovištích zaveden do-
zor státní bánské správy. Jde o provoz hlu-
binných vrtu a těžebních sond prováděný tou-
též technologií a týmiž organizacemi Jako
průzkum a těžba ropy a zemního plynu.
Mezi zvláštní zásahy do zemské kůry se začle-
ňuje i podzemní uskladňování průmyslových, ze-
jména radioaktivních odpadů a průmyslové vý-
užívání tepelné energie zemské kůry, které do-
sáhne v budoucnosti značný národohospodářský
význam.
Podmínky uskladňováni radioaktivních odpadů v
zemské kůře stanoví vyhláška ministerstva
zdravotnictví České socialistické republiky
č. 59/1972 Sb. a vyhláška ministerstva zdra-
votnictví Slovenské socialistické republiky
č. 65/1972 Sb., o ochraně zdraví před ionizu-
jícím zářením. Uskladňování průmyslových odpa-
dů musí být v souladu s požadavky zákona 5.
20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, a Jeho
prováděcích předpisů.
V této zásadě se přihlíží i k současné právní
úpravě v jiných státech, zejména v SSSR (zá-
klady zákonodárství o zemských hlubinách z
roku 1975).
Zásada 8. 28 - Stará důlní díla
Starým důlním dílem se rozumí důlní dílo v podze-
mí, které je opuštěno a
jehož původní provozovatel ani
Jeho právní nástupce neexistuje nebo není znám.
Zajišťování nebo likvidaci starých důlních děl,
která svým stavem ohrožují obecný zájem, včetně pří-
padných náhrad škod takovým dílem způsobených prová-
dí v nezbytně nutném rozsahu organizace, kterou urči
- 48 -
ten ústřední orgán, do jehož působnosti náleží podle
zvláštních předpisů dobývání dotčeného nerostu; v
ostatních případech organizace, kterou určí ústřední
geologický orgán republiky.
K plánovitému postupu v této oblasti zabezpečuje
ústřední geologický orgán republiky zjišťováni těchto
starých důlních děl a vede jejich registr.
O zajišťování a likvidaci starých důlních děl a
o povolováni těchto prací platí přiměřeně zásada 8. 25.
Podrobnosti o zajišťováni a likvidaci starých
důlních děl upraví ústřední orgán státní bánské sprá-
vy republiky v dohodě s ústředním geologickým orgá-
nem republiky a příslušnými ústředními orgány státní
správy obecně závazným právním předpisem.
Odůvodnění:
Navrhovaná zásada má odstranit nedostatek
právní reglementace problematiky starých
důlních děl, jejichž existence je výsledkem
téměř tisícileté hornické činnosti prováděné
na území naši republiky. Společenské zájmy
podle současných požadavků vyžaduji jejich
zajišťování nebo likvidaci.
Zásada vychází ze zodpovědnosti státu za
odvrácení ohrožení vzniklého existenci těch-
to důlních děl. Jde o důlní díla (jámy,
sto-
ly, podzemní vydobyté prostory apod. ), která
jsou v zásadě definována. Vychází se z toho,
Že pokud existuje provozovatel důlního díla
nebo jeho právní nástupce, je povinen i do-
datečně zajistit nebo likvidovat tato díla,
jestliže tak z jakýchkoliv důvodů neučinil
včas. Pokud neexistuje, nastupuje organizace,
kterou urči příslušný ústřední orgán státní
správy, do jehož působnosti patří dobýváni
dotčeného nerostu. Financováni se zajišťuje
z prostředků fondu škod a náhrad, a to v roz-
sahu dotace ze státního rozpočtu, který bu-
- 49 -
de pro tyto akce účelově vyčleněn.
Pokud zajišťováni a likvidaci starých důlních
děl včetně případných náhrad škod takovým dí-
lem způsobených provádějí organizace řízené
ústředním geologickým orgánem republiky, je
financování zajištěno z rozpočtu Českosloven-
ské federace z prostředků k tomu účelu vyčle-
něných do státních rozpočtů republik.
- 50 -
ČÁST OSMÁ
DŮLNÍ ŠKODY A JEJICH NÁHRADA
Zásada č. 29- Důlní Škody
Za důlní Škody se považují Škody způsobené na hmot-
ném majetku vyhledáváním a průzkumem ložisek, pokud se
provádí důlními díly, dobýváním výhradních ložisek, zři-
zováním, zajišťováním a likvidací důlních děl a lomů
včetně Jejich zařízení, odvalovým, výsypkovým a kalovým
hospodářstvím organizací, úpravou a zušlechťováním ne-
rostů prováděným v souvislosti s
jejich dobýváním, ja-
kož i škody způsobené zvláštními zásahy do zemské ků-
ry (zásada č. 27).
Za důlní Škodu se považuje i ztráta vody (povrcho-
ve, podzemní), podstatné snížení vydatnosti
jejího zdro-
je, popřípadě podstatné zhoršení jakosti vody, k němuž -
došlo v důsledku činnosti uvedených v předchozím odstav-
ci.
Za důlní škodu odpovídá organizace, jejíž činností
byla škoda způsobena.
Odůvodnění:
Dosavadní horní zákon neobsahuje přesnou defi-
nici důlních škod a proto
je vhodné a účelné
tento pojem vymezit přímo v zákoně.
Zásada dodržuje princip objektivní odpovědnosti
organizace za důlní škodu vyvolanou důlním pro-
vozem.
Obdobně je institut důlních škod upraven též v
horních zákonech nebo
jiných předpisech socia-
listických zemí i některých nesocialistických
států.
- 51 -
Zásada č. 30 - Náhrada důlních škod
O náhradě důlních škod platí obecné předpisy o
náhradě škody, pokud tento zákon neupravuje náhradu
škody jinak.
Organizace, která způsobila ztrátu vody nebo pod-
statné snížení vydatnosti jejího zdroje, popřípadě pod-
statné zhoršení její jakosti, je povinna zajistit poško-
zenému náhradní zdroj nebo dodávku vody, popřípadě uhra-
dit náklady spojené a jejich obstaráními jestliže je po-
škozený účelně a hospodárně vynaložil sám, pokud se obě
strany nedohodnou jinak.
Nahrazují se též prokázané náklady účelně vynalo-
žené na preventivně zjišťovací opatření, která směřu-
jí k odvrácení nebo zmírnění následků hrozících vlivem
činností uvedených v prvním odstavci zásady č. 29. Za
preventivně zajišťovací opatření se nepovažují opatře-
ní prováděná na stavbách a zařízeních podle podmínek
stanovených stavebním povolením nebo zvláštními předpi-
sy pro nově zřizovaný objekt z hlediska možných vlivů
činnosti uvedených v prvém odstavci zásady č. 29.
Nelze-li stavební objekt uvést do původního stavu
proto, že leží v území stavební uzávěry, popřípadě na
území, kde se budou i nadále projevovat vlivy činností
uvedených v prvém odstavci zásady č. 29, je organizace
povinna provést prozatímní zajištění objektu uvedení
objektu do původního stavu se v takovém případě prove-
de teprve po ukončení prvotních vlivů této činnosti,
popřípadě po zrušení stavební uzávěry.
V mimořádných případech se mohou účastníci dohod-
nout i na jiném způsobu náhrady Škody.
- 52 -
Odůvodnění:
Právní úprava náhrady důlních škod se řídí.
obecnými předpisy o náhradě škody, zejména
příslušnými ustanoveními hospodářského zá-
koníku, občanského zákoníku a vládního neu-
řízení
č. 46/1967 Sb., o vypořádání škod
způsobených provozní hospodářskou
činností
socialistických organizací a o náhradách v
investiční výstavbě.
Návrh obsahuje jen odchylky od obecné úpravy,
které jsou odůvodněny charakterem hornické
činnosti.
jde zejména o preventivně zajišťo-
vací opatření pro předcházení nebo zmírnění
škod, které by mohly být způsobeny stávající
nebo budoucí důlní činností. Je proto celkem
na místě, aby náklady na tato opatření, pokud
jsou účelně vynaloženy a opatření směřují k
odvrácení nebo zmírnění následků důlní čin-
nosti, byly uhrazeny
jako důlní škody.
V mimořádných případech se při vypořádání
náhrady důlních škod připouští i možnost do-
hody mezi povinným a poškozeným na jiném
způsobu náhrady
škody.