- 53 -
Č Á S T D E V Á T Á
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
Zásada č. 31 - Bezpečnost důlního provozu
Při hornické činnosti se musí dodržovat zásady báň-
ské techniky, zajišťovat bezpečnost důlního provozu včet-
ně havarijní prevence a plnění úkolů báňské záchranné
služby, odstraňovat neprodleně nebezpečí, ohrožující celo-
společenský zájem, vyvolané důlním provozem a učinit nut-
ná zajišťovací opatření.
Odůvodnění:
Dodržování zásad bánské techniky a bezpečnosti
důlního provozu je jedním z limitujících fakto-
rů racionálního dobývání ložisek vzhledem ke
specifickému charakteru a rizikovosti prací v
hlubinných uhelných a rudných dolech, při vy-
hledávání, průzkumu a těžbě ropy a zemního
plynu, při další hornické činnosti, zejména
v podzemí.
Dodržováním "zásad bánské techniky" se rozumí
používání takových pracovních postupů, zaříze-
ní a přístrojů, které podle současných poznat-
ků vědy a techniky neohrožují bezpečnost prá-
ce a provozu a naopak přispívají ke snížení
rizikovosti a zvýšení bezpečnosti hornických
prací.
Báňská záchranná služba je neoddělitelnou slož-
kou důlní činnosti zejména při hlubinném dobý-
vání. Povinnosti organizací při bánské činnosti
v oblasti bezpečnosti práce a provozu upravují
zákony národních rad o provádění hornické čin-
nosti, o výbušninách a o státní bánské správě.
- 54 -
Zásada č. 32 - Důlně-měřická a ekologická dokumentace
Důlně-měřická dokumentace musí obsahovat všechna
důlní díla a povrchovou situaci v rozsahu úženi, ve
kterém lze očekávat účinky hornické činnosti.
Řádné vedení důlně-měřické a geologické dokumen-
tace Je organizace povinna zabezpečit kvalifikovanými
pracovníky a odpovídajícím materiálním vybavením.
Příslušný ústřední orgán a jím pověřené organiza-
ce jsou oprávněny reprodukovat a rozmnožovat mapy, kte-
ré potřebují k výkonu činností podle tohoto zákona.
Podrobnosti o důlně-měřické dokumentaci upraví
obecně závazný právní předpis ústředního orgánu stát-
ní bánské správy republiky. Pokud jde o geologickou do-
kumentaci, bude předpis vydán Jako společný předpis
ústředního orgánu státní báňské správy republiky a
ústředního geologického orgánu republiky.
Odůvodnění:
Spolehlivá a úplná důlně-měřická a geologická
dokumentace je základním předpokladem racio-
nálního a bezpečného vedení hornické činnosti.
Základní báňské napy
jsou na hlubinných do-
lech součástí plánů zdolávání havárií a slou-
ží též pro spolehlivé vedení záchranných pra-
cí, na
jejichž rychlosti a úspěchu často závi-
sí lidské životy a velké majetkové hodnoty.
Zásada č. 33 - Důlní vody
Důlními vodami jsou všechny podzemní, povrchové a
srážkové vody, které vnikly do hlubinných nebo povrcho-
vých důlních prostorů bez ohledu na to, zda se tak sta-
- 55 -
lo průsakem nebo gravitací z nadloží, podloží nebo boku
nebo prostým vtékáním srážkové vody, a to až do
jejich
spojení s jinými stálými povrchovými nebo podzemními
vodami.
Organizace je oprávněna
a) bezplatní užívat důlní vody pro vlastní potřebu,
b) bezplatně užívat důlní vody jako náhradní zdroj pro
potřebu těch kteří byli poškozeni ztrátou vody vy-
volanou její činnosti, na základě povolení vodohospo-
dářského orgánu,
c) vypouštět důlní vody, které nepotřebuje pro vlastni
provoz, do povrchových, popřípadě podzemních vod a
odvádět je, pokud je to nutné, i přes cizí pozemky
způsobem a za podmínek stanovených vodohospodářským
orgánem a orgánem hygienické služby,
d) vypouštět nebo odvádět důlní vody do povrchových ne-
bo podzemních vod v ochranných pásmech přírodních
léčebných lázni a přírodních léčivých zdrojů a pří-
rodních minerálních vod stolních na základě závaz-
ného posudku příslušného zdravotnického orgánu re-
publiky.
Na vypouštění jiných vod do vod důlních je třeba
povolení vodohospodářského orgánu vydaného v dohodě s
příslušným orgánem státní bánské správy republiky.
Jinak platí pro nakládání s důlními vodami obecně
závazné právní předpisy o vodách.
Odůvodnění:
Důlní vody jsou ve smyslu vodního zákona
- 56 -
zvláštními vodami, na které se vztahuje
vodní, zákon jen pokud horní zákon nesta-
noví jinak.
Návrh umožňuje využití důlních vod i pro
jiné účely (např. závlahy, rekreaci), po-
kud to nebude mít nepříznivý vliv na do-
bývání výhradních ložisek; půjde zejména
o důlní vodu při povrchové těžbě ložisek
štěrkopísků a písků.
Způsob a podmínky vypouštění důlních vod
stanoví vodohospodářský orgán podle § 23
zákona 8. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zá-
kon), tak, aby případným zhoršením
jakosti
povrchové nebo podzemní vody nenastala
škoda jejich dalším uživatelům.
Návrh zásady rozšiřuje rozsah právní úpravy
o vypouštění jiných, zejména odpadních vod
do důlních vod, kde dosud docházelo kromě
jiného též ke ztížení nebo omezení dobývá-
ní ložisek.
- 57 -
ČÁST DESÁTÁ
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Zásada č. 34. - Vztah ke správnímu řádu
Na řízení podle tohoto zákona se nevztahují obec-
né předpisy o správním řízení v případech
a) rozhodování v pochybnostech o tom, zda některý ne-
rošt je nerosten vyhrazeným nebo nevyhrazeným (zá-
sada č. 3),
b) rozhodování o vhodnosti ložiska nevyhrazeného ne-
rostu pro potřeby a rozvoj národního hospodářství
(zásada č. 5),
c) určování kondic (zásada č. 10),
d) ověřování a schvalování výpočtu zásob ložisek (zá-
sada č. 11 ),
e) udělování souhlasu k návrhům územních plánů velkých
územních celků, sídelních útvarů a zón (zásada č. 12),
f) udělování souhlasu k povolení staveb, zařízení nebo
činností v ochráněném ložiskovém území (zásada č. 13),
g) rozhodovaní o odpisu zásob nerostů výhradních ložisek
(zásada č. 16),
h) udělování předcházejícího souhlasu k odevzdání vý-
hradního ložiska do trvalého užívání jiné socialis-
tické organizaci než státní (zásada č. 19).
V řízení o stanovení chráněného ložiskového úze-
mí (zásada 3. 13) je účastníkem řízení pouze správce
výhradního ložiska.
- 50 -
Odůvodnění:
V této zásadě jsou uvedeny případy, ve lete-
rých se nerozhoduje o právech, právem chrá-
něných zájmech nebo povinnostech občanů ne-
bo organizací, a proto se na ně nebudou vzta-
hovat předpisy o správním řízení. V některých
případech jde přitom o deklaratorní správní
akty, potvrzující existenci konkrétních práv-
ních vztahů,
jejichž právní význam spočívá v
autoritativním zjednání jistoty o konkrétní
právní situaci.
Zvláštní úprava se týká řízení o stanovení
chráněného ložiskového území, kde jeho
jedi-
ným účastníkem je navrhovatel obdobně jako
je tomu v § 34 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb.,
(stavební zákon), upravujícím rovněž řízení o
chráněném území.
Zásada č. 35 Zrušovací ustanovení
Zrušuje se
zákon č. 41/1957 Sb., o využití nerostného bohatství
(horní zákon).
V Praze dne 5. května 1985
Předseda vlády ČSSR
Štrougal v. r.
Politický a ekonomický rozbor
k zásadám zákona o ochraně a využití nerostného bohatství
(horní zákon)
Soustavný růst spotřeby základních nerostných su-
rovin pro rozvoj národního hospodářství při Jejich ome-
zenýoh zdrojích vyžaduje zvýšit úroveň ochrany a využí-
vaní nerostného bohatství. Důležité úkoly na tomto úse-
ku stanovily směrnice XVI. sjezdu Komunistické strany
Československa, které zdůraznily potřebu intenzivního,
komplexního a hospodárného využívání domácí surovinové
základny.
Základním právním předpisem upravujícím vztahy v
oblasti ochrany a vytížiti nerostného bohatství Je v
současnosti zákon č. 41/1957 Sb, o využití nerostného
bohatství (horní zákon), který nabyl účinnosti dnem
1. ledna 1958 a nahradil do té doby platný obecný hor-
ní zákon z roku 1854. Byl to v pořadí druhý horní zákon
(po právní úpravě v Polské lidové republice) v socia-
listických zemích, založený na socialistických výrob-
ních vztazích. Sloužil též Jako vzor pro další horní
zákony Sienských zemí Rady vzájemné hospodářské pomoci
a ovlivnil herní zákony MLR, NDR i SSSR. Horní zákon
stanoví právní instituty v oblasti ochrany a využití
nerostného bohatství. Přednosti stávajícího horního
zákona
je komplexní úprava hornické činnosti od vyhle-
dávání a průzkumu ložisek až po likvidaci důlních děl
a rušení dobývacích prostorů. Zákon respektuje zásadu
plánovitostí veškeré hornické činnosti a upravuje též
specifickou působnost orgánů státní bánské správy.
Horní zákon je v platnosti dvacetpět roků; na svou
dobu byl moderní a adekvátní. Potřeby národního hospo-
- 2 -
dářství a celospolečenský zájem si však vyžaduji novou
úpravu horního práva, která vytvoří optimální podmínky
pro zvýšenou ochranu a racionální využívání nerostného
bohatství.
Hornictví v Československé socialistické republice
Nerostné suroviny jsou jedním z nejdůležitějších
prvotních zdrojů, které tvoři materiální základnu socia-
listické společnosti v Československé socialistické re-
publice. Jsou významné svým podílem pro socialistickou
výstavbu a výrobu a náklady na jejich získáni tvoří znač-
nou položku. V souladu a celosvětovým vývojem přistupuje
se i v Československé socialistické republice k exploataci
ložisek s komplikovanými a obtížnými parametry. Tím více
vystupuje do popředí nutnost ložiska nerostů chránit, ra-
cionálně a bezpečně dobývat a vydobyté nerosty účelně vy-
užívat. Nerostné bohatství Československé socialistické
republiky, které Je podle ústavy výhradním národním majet-
kem je sférou zákona o ochraně a vytížiti nerostného bo-
hatství, tj. horního zákona.
Jednotlivé složky nerostného bohatství lze zhruba
rozdělit do následujících částí
a) nerosty, které jsou palivo-energetickými zdroji,
b) rudy a magnezit,
o) nerudý, které jsou vyhrazenými nerosty, zejména ce-
mentářské a keramické suroviny,
d) nerudý, které nejsou vyhrazenými nerosty.
- 3 -
Pro dobývání výhradních ložisek nerostů, které pod-
léhají hornímu zákonu a jejichž souhrn tvoři nerostné bo-
hatství Československé socialistické republiky, jsou na
Českém bánském úřadě a Slovenském bánském úřadě evidovány
dobývací prostory s příslušnou dokumentaci. Přehled dobý-
vacích prostorů je uveden v tabulce č. I.
Tabulka 5. I
Dobývací prostory
(Stav k 30. 6. 1984)
Kniha dobývacích prostorů - díl ČSR SSR ČSSR
|
1. Radioaktivní nerosty |
26 |
2 |
20 |
|
II. Kamenné uhlí |
48 |
- |
48 |
|
III. Hnědé uhlí, lignit |
74 |
6 |
CO |
|
IV. Živice, metan |
25 |
14 |
39 |
|
V. Rudy |
29 |
23 |
52 |
|
VI. Ostatní vyhrazené nerosty |
231 |
92 |
323 |
|
VII. Nevyhrazené nerosty (kámen, |
776 |
291 |
1 067 |
Celkem ....... - - 1 209 428 1 637
Nejdůležitějšími palivo-energetickými zdroji jsou lo-
žiska uhlí a radioaktivních nerostů.
Přehled o stavu a pohybu zásob kamenného (Černého)
uhlí v letech 1981 - 1984 udává tabulka č. II, která uvá-
dí stav zásob vždy k 1. 1. příslušného roku. Vytěžitelné
zásoby představuji souhrn bilančních zásob a zásob podmí-
- 4 -
|
něně bilančních (nebilančních l), zásoby využitelné před- |
||||
|
tabulka č. 11 |
||||
|
Měrná jednotka 1 000 t |
||||
|
Stav zásob k 1. 1. |
1981 |
1982 |
1983 |
1984 |
|
Bilančních |
6 384 876 |
6 589 495 |
6 547 492 |
7 010 465 |
|
Nebilančních I |
2 491 081 |
2 202 893 |
2 225 953 |
2 211 78" |
|
Nebilančních II |
3 199 007 |
3 193 753 |
3 217 314 |
3 325 949 |
|
Geologických |
12 074 964 |
11 986 141 |
11 990 759 |
12 548 202 |
|
Využitelných |
8 875 957 |
8 792 388 |
8 773 445 |
9 222 253 |
|
Vytěžitelných |
2 206 408 |
1 750 766 |
1 738 916 |
1 729 568 |
Využitelné zásoby kamenného uhlí představují cca 73 %
zásob geologických, přičemž vytěžitelné zásoby představují
cca 19 % zásob využitelných. Uvedená Čísla ukazují na na-
léhavou nutnost co nejhospodárnějšího (racionálního)hospo-
daření se zásobami kamenného uhlí.
V nejdůležitějším kamenouhelném revíru, tj. ostravsko-
harvinoliém revíru, je podíl vytěžitelných zásob k zásobám
geologickým a k využitelným následující:
zásoby geologické celkem......., 6 043 946 tis. t, tj. 100 %
z toho: zásoby využitelné ....... 5 158 399 tis. t, tj. 85, 3 %
z geolog, zásob
zásoby vytěžitelné ...... 1 507 469 tis. t, tj. 29, 2 %
z využitelných
zásob
- 5 -
Přehled o stavu a pohybu zásob hnědého uhlí v se-
veročeském hnědouhelném revíru a sokolovském revíru v
letech 1981 - 1984 udává tabulka č. XIX, která uvádí
stav zásob vždy k 1. 1. příslušného roku.
Tabulka č. III
Měrná jednotka 1 000 t
Stav zásob k 1. 1. 1981 1982.....1983 1984
|
Bilančních |
k 509 223 |
k 537 842 |
5 631 367 |
5 573 457 |
|
Nebilančních I |
3 583 952 |
3 418 998 |
2 784 721 |
2 763 617 |
|
Nebilančních II |
3 535 863 |
3 499 363 |
3 043 632 |
3 074 793 |
|
Geologických |
11 629 038 |
11 456 203 |
11 459 720 |
11 411 867 |
|
Využitelných |
8 093 175 |
7 956 840 |
8 4l6 088 |
8 337 074 |
|
Vytěžitelných |
3 515 602 |
3 565 586 - |
3 530 852 |
3 432 448 |
Využitelné zásoby hnědého uhlí jsou cca 73 % geolo-
gických zásob a vytěžitelné zásoby hnědého uhlí jsou cca
41 % využitelných zásob.
Na území Slovenské socialistické republiky jsou evi-
dované k 1. 1. 1984 geologické zásoby hnědého uhlí
538 780 tis. tun, z nich využitelné 475 984 tis. tun a vy-
těžitelných 123 755 tis. tun. Roční těžba činí 580 tis. tun.
Taktéž na území Slovenské socialistické republiky
jsou evi-
dovány k 1. 1. 1984 geologické zásoby lignitu celkem 185 342
tis. tun. Lignitová ložiska na území jižní Moravy k 1. 1. 1983
vykazují geologické zásoby ve výši 1 838 094 tis. tun celkem.
V odvětví uhelného hornictví Je téměř 3 650 mil. tun
vázáno povrchovými objekty a jinými nehornickými společen-
skými zařízeními.
- 6 -
S ohledem na omezenou možnost skutečného vytažení
uhelných zásob je nezbytné dobývat ložiska co nejracio-
nálnější a zejména šetrně nakládat s každou vytěženou
tunou uhlí.
Přehled docílených těžeb v posledních dvou letech
při těžbě uhlí dává následující
tabuľka č. IV.
Tabulka č. IV
Měrná Jednotka 1 000 t
|
Organizace |
1981 |
1982 |
1983 |
|
Kamenné uhlí celkem |
27 513 |
27 463 |
26 915 |
|
Z toho: OKD |
24 090 |
24 110 |
23 537 |
|
- KD ...... |
3 423 |
3 353 |
3 378 |
|
Hnědé uhlí a lignit |
95 282 |
97 096 |
100 470 |
|
Z toho: SHD |
66 502 |
67 001 |
70 018 |
|
HDB |
21 185 |
22 337 |
22 608 |
|
ULB ...... |
7 595 |
7 758 |
- 7 844 ..... |
|
Uhlí celkem |
122 795 |
124 559 |
127 385 |
Při lomové těžbě hnědého uhlí dochází i k rozsáhlým
těžbám skrývek, tj. zemin, které se nacházejí v nadloží
hnědouhelné sloje. Rozsah těchto těžeb Je patrný z ta-
bulky č. V.
- 7 -
Tabulka č. V
Měrná jednotka 1 000 m3
|
Rok |
Celkem |
z toho |
|
|
SHD |
HDB |
||
|
1981 |
191 302 |
155 517 |
35 785 |
|
1902 |
205 795 |
166 865 |
38 930 |
|
1983 |
229 995 - |
- 188 660 |
41 335 |
Při lomové těžbě a těžbě skrývek v severočeském
hnědouhelném revíru a v hnědouhelných dolech a briketár-
náoh Sokolov jsou nezbytné rozsáhlé zásahy do celé kra-
jiny, dochází k překládáni komunikací, vodotečí, roz-
vodů a celých obcí a měst. Docílení souladu mezi poža-
davky těžby a ochranou chráněných zájmů je složitou zá-
ležitostí. Základní podmínky stanoví horní zákon.
Vysvětlivky:
OKD - ostravsko-karvinské doly
KD - kladenské doly (včetně Rosic, Východočeských uhelných
dolů a Západočeských uhelných dolů)
SHD - severočeské hnědouhelné doly
HDB - Hnědouhelné doly a briketárny Sokolov
ULB - Uhelné a lignitové baně Prievidza (do tohoto koncer-
nu náleží též jihomoravské doly)
- 8 -
Ložiska kamenouhelná (černého uhlí) a ložiska ura-
nová jsou těžená výhradně v České socialistické republi-
ce.
Uranový průmysl představuje významnou část česko-
slovenského hornictví a platí pro něj zásadně stejné po-
žadavky pokud jde o technické vedení prací a racionální
využívaní ložisek, jako pro hlubinné doly uhelné a rudné.
Specifické rozdíly jsou dány především opatřeními na
ochranu proti účinkům radioaktivity.
Těžba ropy a gasolinu dosáhla v roce 1982 výše
89 000 tun a v roce 1983 93 000 tun. Splnění plánu bylo
zajištěno především těžbou ze starých ložisek. Geologic-
ko-průzkumné práce pro ropu a zemní plyn dosáhly v roce
1983 celkového objemu cca 667 milionů Kčs a bylo odvrtá-
no 128 tis. m vrtů.
Podzemní zásobníky topných plynů představují význam-
ný stabilizační prvek plynárenské soustavy při vyrovnává-
ní disproporcí mezi letní a zimní a potřebou. Pro podzem-
ní zásobníky se používají převážně vytěžená nebo nedo-
těžená ložiská zemního plynu. Uskladňovací kapacita pod-
zemních zásobníků v Československé socialistické republi-
3
ce je v současné dobo 1 960 mil. m3
V těžbě rud vykazují podniky soustředěné ve výrobních
hospodářských jednotkách rudných dolů a magnesitových zá-
vodů v letech 1902 a 1983 těžbu uvedenou v tabulce č. VI.
|
Tabulka č. VI |
|||||
|
Měrná jednotka 1 000 t |
|||||
|
1982 |
1983 |
||||
|
Železné rudy |
1 788 1 831 |
||||
|
Rudy barevných kovů |
1 849 1 957 |
||||
|
Magnesit |
3 235 3 239 |
||||
|
Velmi významné jsou zásoby nerostů a jejich těžba Stručný přehled zásob podává tabulka S. VII. |
|||||
|
Tabulka 6. VII |
|||||
|
Měrná jednotka 1 000 t |
|||||
|
Nerost ....... |
Bilanční zásoby |
Nebilanční zásoby |
|||
|
1982 |
19 |
83 |
1982 |
1983 |
|
|
Kaolin |
419 673 |
434 750 |
580 814 |
580 097 |
|
|
Z toho pro vý- porcelánu |
124 737 |
126 888 |
64 215 |
64 143 |
|
|
keramiky |
39 934 |
55 463 |
313 081 |
313 433 |
|
|
papírenství |
255 002 |
252 399 |
203 518 |
203 321 |
|
|
Jíly |
944 694 |
942 387 |
211 760 |
209 939 |
|
|
Jen v České socialistické republice byla u těchto ne- |
|||||
- 10 -
|
roštů v uplynulých letech následující těžba - tabulka |
||
|
Tabulka č. VIII |
||
|
Mírná Jednotka 1 000 t |
||
|
Nerost |
1982 |
1983 |
|
Kaolin |
3 191 |
3 269 |
|
Z toho pro výrobu |
||
|
porcelánu |
444 |
454 |
|
keramiky |
118 |
146 |
|
papírenství |
2 629 |
Z 665 |
|
Jíly ........... |
-1 960 ...... |
- 1 -917 |
V roce 1983 bylo v České socialistické republice
např. vytaženo dále 14 tis, tun surovin vhodných pro
minerální barviva, 197 tis. tun bentonitu vhodného pro
slévárenské účely, 121 tis. tun živcových surovin,
167 tis. tun křemenných surovin, 1 197 tis. tun sklář-
ských písků a
1 283 tis. tun písků slévárenských. Dále
byla těžena ložiska abraziv, diatomitů, tavných hornin,
tuhy a fluoritu. Obdobně
je možné uvést i těžbu těchto
nerostů ve Slovenské socialistické republice.
Rozsáhlá a důležitá, zejména pro stavebnictví, je
těžba nerudných surovin, zvláště pro výrobu cementu a
vápna, těžba kameniva (drceného), Štěrkopísků, písků
a nerostů pro cihlářskou výrobu. Surovinová základna,
pokud
jde o kameniva, štěrkopísky a písky, je dosta-