- 11 -
tečná. Limitujícím činitelem pro těžbu Je -uvolňování
půdy ze zemědělského a lesního půdního fondu pro potře-
by těžby. Značný Je proto i pohyb kameniva a štěrko-
písků mezi Jednotlivými kraji. Jako deficitní v této
oblasti se Jeví Západočeský kraj, Severočeský kraj,
Středočeský kraj, Středoslovenský a Východoslovenský
kraj.
V roce 1983 bylo těženo v československé socia-
listické republice 22 667 000 m kameniva, z toho ve
Slovenské socialistické republice 7 326 000 m, v čes-
ké socialistické republice 15 341 000 m. Za stejné
období bylo vytěženo v Československé socialistické
republice 30 443 000 m3 Štěrkopísků, z toho ve Sloven-
ské socialistické republice 6 645 000 m3, v České
socialistické republice 23 798 000 m3. Těžba Štěrko-
písků
je z velké části zajišťována z oblasti s dobrou
zemědělskou půdou.
Mimo to bylo v české socialistické republice z ne-
výhradních ložisek v roce 1983 vytěženo 881 000 m3 ka-
méně, 3 028 000 m3 štěrkopísku a písku a 127 000 m3
cihlářských hlín. Ve Slovenské socialistické republice
bylo vytěženo 1 584 000 m3 kamene, 2 742 000 m3 Štěr-
kopísku a 53 000 m3 cihlářských hlín.
Rozsah bilančních zásob a výše těžeb ložisek vá-
penců a nerostů pro cementářskou výrobu Jsou patrný z
tabulky č. IX.
- 12 -
Tabulka S. IX
Měrná Jednotka 1 000 t
|
Nerost |
ČSR |
SSR |
ČSSR |
|
Vysokoprocentní |
|||
|
bilanční zásoby |
2 238 445 |
2 491 018 |
k 729 463 |
|
těžba |
7 649 |
4 620 |
12 269 |
|
Ostatní vápence |
|||
|
bilanční zásoby |
2 413 169 |
852 123 |
3 265 297 |
|
těžba |
7 197 |
3 450 |
10 647 |
Rozsáhlá hornická činnost v SSSR vyvolává zásahy
do území pouze v nezbytném rozsahu, který ve srovnáni
se zásahy způsobenými jinou než hornickou činností je
minimální. Podlí hornictví na trvalých úbytcích země-
dělského půdního fondu podle údělu využiti za období
let 1966 - 1979
je uveden v tabulce č. X.
Tabulka č. X
Úbytky zemědělského půdního fondu pro
a) investiční výstavbu
celkem
země-
průmysl občanské dělské ostatní
ČSSR ha lok 588 13 393 29 778 10 058 51 359
% 30, 5 3, 9 8, 7 2, 9 15
ČSR ha 58 039 7 103 16 308 3 925 28 703
% 16, 9 2, 1 4, 8 1, 8 8, 2
SSR ha 46 549 6 290 13 470 4 133 22 656
% 13, 6 1, 8 3, 9 1, 2 6, 7
- 13 -
|
b) zalesnění, zamokření c) dobývání ložisek |
||||||
|
ostatní devastace |
celkem |
uhlí |
ostatní |
|||
|
ČSSR |
ha |
230 506 |
7 396 |
3 452 |
3 944 |
|
|
|
67, 3 |
2, 16 |
1, 01 |
1, 15 |
||
|
ČSR |
ha |
102 650 |
6 047 |
3 432 |
2 695 |
|
|
% |
29, 97 |
1, 77 |
1, 01 |
0, 76 |
||
|
SSR |
ha |
127 856 |
1 349 |
20 |
1 329 |
|
|
% |
37, 33 |
0, 39 |
- |
0, 39 |
||
|
(Pozn.: Podle údajů statistické "ročenky o půdním fon- |
||||||
V československém hornictví je zaměstnán značný
počet pracovníků, např. v rezortu federálního minister-
stva paliv a energetiky je to cca 200 000 pracujících a
v rudném hornictví rezortu federálního ministerstva hut-
nictví a těžkého strojírenství více jak 36 000 pracov-
níků. Značný počet pracovníků je zaměstnán též v geolo-
gickém průzkumu a při povrchovém dobývání ložisek ne-
rostů. Celkem
je při hornických činnostech zaměstnáno
okolo 300 000 pracovníků.
Na hlubinných dolech se postupuje do velmi nepřízni-
vých poměrů, do značných hloubek (kolem tisíce metrů) a
zvyšuje se počet závodů a úseků s nebezpečím otřesů po-
hoří, průtrží plynů a uhlí, výronu vody a bahnin. Zvyšu-
je se i nebezpečí důlních požárů.
Zejména v ostravsko-karvinském revíru prudce vzrost-
lo nebezpečí horských otřesů, a to v souvislosti s vede-
ním otvírkových, přípravných a dobývacích prací v sedlo-
vém souvrství v karvinské části revíru. Toto nebezpečí
se svou závažností i rozsahem řadí mezi nejnepříznivěj-
ší faktory, které ovlivňují bezpečnost i ekonomiku důl-
-14-
ního provozu. Z provedení ekonomického rozboru vyplývá
např. snížení denních postupů v porubech v důsledku
provádění protiotřesových opatření až o 40 %. Lze
předpokládát, že polovina těžby v karvinské části
ostravsko-karvinského revíru bude zajišťována ve slo-
jích s nebezpečím horských otřesů.
I v jiných revírech dochází k podstatnému zhoršení
bansko-geologických podmínek těžby. Tak např. bylo nutno
zařadit některé doly v severočeském hnědouhelném revíru,
v kladenských dolech, ve východočeských uhelných dolech, v
rosických dolech a v Uhelných a lignitových báních Prie-
vidza do kategorie dolů nebezpečných plyny i když dříve
byly tyto doly v kategorii dolů není- nebezpečných. S tím
souvisí zvláštní povaha a rizikovost hornických prací.
Proto i ustanovení horního zákona, týkající se bezpeč-
nosti práce a důlního provozu, mají zvláštní význam.
Závěry XVI. sjezdu KSČ o hlavních směrech hospodář-
ského a sociálního rozvode v ČSSR na léta 1901 - 1905
ukládají hornictví další zvýšené úkoly. V kapitole
Uplatnění vědeckotechnického pokroku v celém národním
hospodářství. Je uloženo zaměřit vědecké poznatky na ře-
šení problémů při dobývání ložisek v kritických podmín-
kách. V kapitole
rozvoj průmyslu se konstatuje, že za
hlavní zdroj pro výrobu elektřiny a tepla
je nutno po-
važovat uhlí a Jaderné palivo. Ukládá se důsledně dbát,
aby úkoly v těžbo uhlí i výrobě energie byly docilovány
s co nejnižšími investičními nároky a racionalizační
opatření byla prováděna hospodárně. V roce 1985
je nutno vy-
těžit 99 - 100 mil. tun hnědého uhlí a lignitu a 27 - 28
mil. tun černého uhlí. V těžbě černého uhlí je nutno učilo
vat o maximální využití- geologických zásob a o zvýšení
- 15 -
zdrojů tíhli Vhodného pro koksování, zpracovat dlouho-
dobější program těžby uhlí na Ostravsku a
jejího zabez-
pečení a vytvářet předpoklady pro zajištění dobývací
techniky v hlubinných dolech. Dále
jde o tyto úkoly
- zastavit nepříznivý vývoj skrývky nadloží na povrcho-
vých dolech v severočeském hnědouhelném revíru,
- zajistit dodávky spolehlivé techniky, rekonstruovat
a inovovat technologické celky, aby se zvýšily výkony
velkostrojů, byl zajištěn plynulý a spolehlivý provoz
rypadel a pásové dopravy,
- získat nové těžební kapacity především urychlenou
otvírkou a rozšířením lomu Most, Vršany, Merkur, Břez-
no, Čs. armády, Šverma a Chabařovice, V nezbytném roz-
sahu uskutečňovat
investiční akce vyvolané postupem
těžby uhlí včetně náhradní komplexní bytové výstavby.
Důsledněji rekultivovat devastované pozemky, zlepšovat
kvalitu půdy předávané zemědělství, lesnímu a vodnímu
hospodářství,
- maximálně urychlit rozvoj velkolomu M. Gorkij,
- intenzifikovat těžbu v dolech východní části sokolov-
ského revíru,
- v uhelném hornictví je důležitým celospolečenským úko-
lem dále zlepšovat pracovní a životní podmínky horníků.
Zejména prohloubit péči o bezpečnost práce a uskutečnit
další opatření v oblasti mzdové, sociální a zdravotní,
jakož i bytové výstavbě, tím napomáhat i náboru pra-
covních sil do hornictví.
Na úseku těžby rud je uloženo věnovat pozornost
průzkumu a rozvoji těžby domácích rud.
- 16 -
Rovněž tak v průmyslu stavebních hmot se ukládá
zajistit rozvojem výroby stavebních hmot potřebu ná-
rodního hospodářství v sortimentu a skladbě.
Je nutno, aby i horní zákon a další horní předpi-
sy přispěly k realizaci uvedených úkolů a k zvládnuti
stále se zhoršujících důlně-geologických podmínek dobý-
vání.
Obdobné úkoly jsou zabezpečovány i v dolech uhelných
a lignitových baní, zejména pokud jde o výstavbu a přípra-
vu těžeb a v rudném hornictví v oblasti zlepšování pra-
covních a životních podmínek horníků.
Současný právní stav
Právní vztahy v oblasti ochrany a využíváni nerost-
ného bohatství upravuje v současné době zákon č. 41/1957 Sb.,
o využití nerostného bohatství (horní zákon), který nabyl
účinnosti dnem 1. ledna 1958. Citovaný zákon nahradil do
té doby platný obecný horní zákon z roku 1854, z něhož
však po roce 1945 platily pouze některé části. Značná
část obecného horního zákona byla derogována dekretem
presidenta republiky č. 100/1945 Sb., o znárodnění dolů
a některých průmyslových podniků, ve znění předpisů jej
měnících a doplňujících, který znárodnil především všech-
ny podniky provozované podle obecného horního zákona,
podniky a práva na vyhledávání a dobývání živic a všechna
oprávnění podle § 5 obecného horního zákona, zejména ku-
tací obvody, horní míry, horní koncese apod. Na Slovensku
platila materiální ustanovení obecného horního zákona pou-
ze jako právo obyčejové, založené usnesením t. zv. judex-
kuriální konference z roku 1861. Citovaným dekretem byly -
znárodněny i podniky pro těžbu magnesitu, azbestu, kaoli-
- 17 -
nu, slídy, živce, žáruvzdorných Jílů nebo vysoce hod-
notných "keramických hlín a ložiska těch nerostů, které
hornímu zákonu dříve nepodléhaly.
V další etapě byly záhonem č. 114/1948 Sb., znárod-
něny podniky pro těžbu nebo zpracování rášeliny, křemen-
ce, křemeliny, mastku, těživce, sádrovce, anhydritu,
sklářského a formovacího písku, jakož i ložiska těchto
nerostů. Ústava z 9. května 1948 pak stanovila v § 148,
že nerostné bohatství a Jeho těžba mohou být
jen národ-
ním majetkem a v § 152 vyhradila státu podnikání v obo-
ru tohoto výhradního národního majetku.
Zákon č. 41/1957 Sb., (dále Jen horní zákon) zname-
nal zásadní změny v právní úpravě týkající se využívání
nerostného bohatství. Potvrdil velké revoluční změny, k
nimž došlo po roce 1945 a další temeny ve vývoji naší
společnosti při započetí budování socialismu.
Za dobu 25 leté platnosti horního zákona nedošlo v
podstato k žádným závažným změnám v
jeho obsahu. Z nápl-
ně horního zákona byly vyňaty zemědělským a lesním zá-
konem ustanovení o rekultivaci, občanským zákoníkem bylo
upraveno znění § 50 týkající se náhrady důlních škod.
Zákonem České národní rady
č. 146/1971 Sb., a zákonem
Slovenské národní rady č. 72/1969 Sb. byla provedena
změna v působnosti národních výborů na některých úsecích
horního zákona tak, že působnost krajských národních
výborů převzaly okresní národní výbory, resp. orgány
státní bánské správy.
Ha základě zmocňovacích ustanovení horního zákona
byly vydány Ústředním banským úřadem prováděcí předpisy,
zejména vyhlášky o dobývacích prostorech, o plánech
otvírky, přípravy a dobývání, Jakož i zajištění a
likvi-
- 18 -
daci hlavních důlních děl a lomů, o důlně-měřické a
geologické dokumentaci, bezpečnostní předpisy a další.
Nedostatky současné právní úpravy a důvody vydání nového
horního, zákona
Horní zákon byl vydán v údobí počátku budováni socia-
lismu v československé socialistické republice. Neobsahu-
je proto ještě změny, které charakterizují rozvinutou for-
mu socialismu. I když v oboru báňská legislativy se jedna-
lo o průkopnický čin v nové společnosti, který byl vzorem
i pro další socialistické státy, hornictví v dalších le-
tech doznalo výrazné změny. Těžba nerostů za uplynulé
období výrazně vzrostla. Došlo i k určitým změnám názorů
v souvislosti s hodnocením významu nerostných surovin v
rozvoji lidské společnosti. To bylo hlavním důvodem tvor-
by popř. novelizace horních zákonů
jak v jiných socialis-
tických státech, tak i ve státech nesocialistických.
Skutečnost, že v 70. letech nesmírně vzrostly ceny
nerostných surovin způsobila, že
i u nás se obrátila po-
zornost na využíváni nerostného bohatství a na nezbyt-
nost zvýšení jeho ochrany a zajištění hospodárnosti při
dobýváni ložisek nerostů. Tyto požadavky si vynucují
účinnější nástroje a tedy i novou právní úpravu.
Vydáním nových zákonů v sedmdesátých letech v oblas-
ti vod, lesů a zemědělského půdního fondu se ochrana ne-
rostného bohatství, podle dosud platného horního zákona,
dostala do postavení, které neodpovídá Jeho důležitosti
a významu pro národní hospodářství.
Platný horní zákon jeví nedostatky zejména v těchto
oblastech
- 19 -
a) při vyhledávání a průzkumu ložisek nerostů nejsou
tyto práce dostatečně odlišeny. Příslušná ustanove-
ní vycházejí z výlučného postavení organizací geolo-
gického průzkumu, prováděného a financovaného státem.
Tato koncepce neodpovídá dosaženému stavu, kdy geo-
logický průzkum je vykonáván různými rezorty a fi-
nancován ze státního rozpočtu jen částečně,
b) chybí dostatečné zajištění ochrany ložisek nerostů,
které se po ukončení průzkumu dočasně nedobývají. Úpl-
ně není upravena ani ochrana ložisek nerostů, u nichž
nebyl stanoven dobývací prostor. Ustanovení týkající -
se t. zv. chráněných území se jeví za současné situa-
ce nedostatečné, poněvadž nejsou přesně vyjádřeny po-
vinnosti organizace a vztah k ostatním nehornickým
činnostem. V dosavadním horníci zákoně chybí ustanovení
o orgánu, který
jako objektivní ověřuje zpracované vý-
počty zásob zejména z hlediska ochrany nerostného bo-
hatství a jeho hospodárného využívání,
c) úkolem komise pro klasifikaci zásob ložisek nerostných
surovin je ověřovat a schvalovat výpočty prozkoumaných
zásob ložisek nerostů, které jsou podkladem pro inves-
tiční výstavbu a rekonstrukce, pro určení dobývacích
prostorů, pro účely územní ochrany a pro hospodaření
s nerostnými surovinami a pro odpis zásob ložiska při
jeho likvidaci. Orgánem příslušným pro přezkoumávání -
a schvalování výpočtu zásob ložisek radioaktivních su-
rovin je federální ministerstvo paliv a energetiky
(§57 zákona č. 133/1970 Sb. ). S ohledem na význam
uvedených orgánů pro ochranu a využití nerostného
bohatství je potřebí, aby nový horní zákon obsahoval
též příslušná ustanovení,
- 20 -
d) v platném zákoně zcela chybí ustanovení o správě lo-
žisek, jejím vzniku a o povinnostech správou v eta-
pách průzkumu a těžby ložisek nerostů,
e) ochrana ložisek a nerostného bohatství není v horním
zákoně upravena komplexně, je roztříštěna do několika
ustanovení, přičemž se používá i nejednotné terminolo-
gie, jako např. racionální dobývání, pokud možno úplné
vydobytí, co nejhospodárnější dobývání, dobývání hospo-
dářsky odůvodněným způsobem, řádné dobývání apod. Ra-
cionální dobývání není definováno,
f) chybí v úplnosti ustanovení o ochraně ložisek z hle-
diska znemožnění nebo ztížení jejich dobývání nehoř-
nickou činností, přičemž jde často o nenahraditelné
ztráty, poněvadž ložiska nerostů jsou nereprodukova-
telná a nepřemístitelná,
g) v oblasti řešení střetů zájmů, odstraňování a náhra-
dy důlních škod se projevily nedostatky zejména v do-
savadní zákonné úpravě podle § 34 horního zákona, tj.
při uzavírání dohod mezi důlními organizacemi a správ-
ci nehornických objektů. Je nutno přizpůsobit zákon-
nou úpravu novým poznatkům, aby působila pozitivně
na předcházení a snižování zbytečných škod, zejména
nevhodnou výstavbou na územích dotčených hornickou
činnosti,
h) horní zákon nemá ustanovení, která by řešila otáz-
ku starých důlních děl, která nejsou v majetkové
- 21 -
podstatě dnešních hornických organizaci a mohou ohro-
zit životy a zdrávi lidí, popřípadě způsobit škody
na najetím, československá socialistická republika
je zemi se starou hornickou tradicí na je
jita území
se nacházejí stovky starých důlních děl, z nichž celá
řada pochází
ještě ze středověku. Stará důlní díla
nejenže nohou ohrozit osoby nebo majetek, ale bráni
též výstavbě nových objektů. Likvidace, popř. sana-
ce těchto důlních děl odstraňuje potenciální nebezpečí
a uvolňuje terén pro novou výstavbu. Povinnost sanací
nebo likvidaci a zajištění těchto důlních děl není
dosud důsledně upravena. Naproti tomu např. horní zákon
NDR z roku 1969 má v tomto směru
jednoznačná ustanovení,
i) důlní škody, tak jak jsou řešeny v platném horním zá-
koně, vyžadují určité úpravy s ohledem na praxi, část
ustanovení o důlních Škodách byla zrušena zejména
občanským zákoníkem. Rovněž některá ustanovení, tý-
kající se rekultivace zemědělské a lesní půdy byla
zrušena s ohledem na ustanovení zákona o ochraně země-
dělského půdního fondu a lesního zákona,
j) platný horní zákon neobsahuje ustanovení týkající se
zásobníků kapalných nebo plynných hmot a rovněž nejsou
upraveny postupy při využíváni důlních prostor pro
ukládáni průmyslových, zejména radioaktivních odpadů.
V případě zásobníků jde vlastně o vytvoření umělých
ložisek, pro něž se v některých případech používá
jako struktur pro ukládáni zásob převážně vytěžených
nebo nedotažených ložisek. V současné době
jsou před-
metem zájmu i důlní díla, která by mohla plnit funkci
- 22 -
zásobníků,
k) nejsou uvedeny některé základní instituty, důležité
pro posuzování vhodnosti ložiska nerostů pro využití
v národním hospodářství. To se týká zejména stanove-
ní podmínek dobývatelnosti ložisek nerostů, t. zv.
kondic. Problematika je zatím řešena mimo oblast hor-
ního zákona, a to zásadami schválenými vládním usne-
sením ze 4. ledna 1961 6. 8.
Návrh nové právní úpravy
S ohledem na současné a výhledové požadavky, na
rozsáhlé využívání domácího nerostného bohatství pro
energetické účely, hutnictví, stavebnictví a řadu dal-
ších odvětví národního hospodářství, jsou v návrhu
nového federálního zákona uplatňována zejména tato
hlediska:
Vyjádření komplexních zásad ochrany a využívání
nerostného bohatství ve smyslu 51. 24 a čl. 17 písm. a)
ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé fede-
raci, jako základ horního práva v Československé socia-
listické republice a respektování oprávnění ústředních
orgánů státní správy ČSSR (federální ministerstvo paliv
a energetiky, federální ministerstvo hutnictví a těžkého
strojírenství), které
jim vyplývají ze zákona č. 133/1970 Sb.
o působnosti federálních ministerstev, ve znění zákona
5. 158/1973 Sb., a týkají se těžby paliv, radioaktivních
nerostů, jiných rud a magnezitu. Doplnění a rozpracování
zásad účinné ochrany a využívání domácího nerostného bo-
hatství s cílem vytvořit právní předpoklady pro účin-
nější ochranu, efektivnější a racionálnější dobývání
- 23 -
ložisek nárostů. V uvedeném směru návrh horního zničena
obsahuje zejména následující, zásady
- Je přesněji vyjádřeno a vyneseno výhradní ložisko, a
to jak vyhrazených, tak i nevyhrazených nerostů. V
obou směrech se zakládá nová kompetence ústředního
geologického orgánu republiky, který jednak osvědčuje
existenci vyhrazeného nerostu v rozsahu, který umožňu-
je odůvodněně očekávat
jeho nahromadění, jednak roz-
hoduje o vhodnosti ložiska nevyhrazeného nerostu pro
potřeby a rozvoj národního hospodářství. Pojem "vhod-
nost ložiska nevyhrazeného nerostu pro potřeby a rozvoj
národního hospodářství" nahrazuje dosavadní pojem "vhod-
nost ložiska nevyhrazeného nerostu k průmyslovému dobý-
vání" (§ 13 odst. 1 platného horního zákona). Kriteriem
vhodnosti není způsob dobývání, ale význam pro národní
hospodářství. Odstraňuje se též dosavadní nedostatek,
kdy z průběhu dobývacích prací bylo patrno, že
jde o
výhradní ložisko, aniž bylo možno je do této kategorie
zařadit. Tato působnost se svařuje ústřednímu orgánu
státní bánské správy republiky,
- Je doplněn rozsah nerostného bohatství o jednotlivé
nerosty (minerály, horniny a nerostné přírodniny), po-
kud netvoří ani nejsou součástí výhradních ložisek,
ale které mají zvláštní význam zejména z hlediska
hospodářského, vědeckého apod.,
- zařazují se jako nová ustanovení o správcích výhrad-
ních ložisek a o jejich právech a povinnostech. Zásadou
je, aby každé výhradní ložisko, i když dočasná nevyuží-
váné, mělo svého správce, který je subjektem přísluš-
ných práv a povinností a tím zajišťuje, že ložisko bu-
de nebo
je racionální využíváno ve smyslu horního zá-
kona,
- 24 -
ustanovení o vyhledávání, a průzkumu ložisek (ložiskový
průzkun) se zpřesňují a upravují s ohledem na příprava
váný geologický zákon a v plném souladu s návrhem uvede-
né ho zákona. Ústřednímu geologickému orgánu republiky
se svěřuje vydání obecně závazného právního předpisu,
v němž se podrobněji upraví postup při vyhledávání a
průzkumu ložisek nerostů z hlediska ochrany a využití
nerostného bohatství,
Jsou zařazena ustanovení o klasifikaci, ověřování a
schvalování výpočtu zásob ložisek. To je nezbytné pro
vyhodnocení výsledků vyhledávání a průzkumu ložisek.
Pro rozhodování hospodářských orgánů je nutné objektiv-
ní ověření zpracovaného výpočtu zásob. Zásoby ložisek
se v souladu s praxí RVHP klasifikují podle kondic na
zásoby bilanční (využitelné v současnosti) a zásoby ne-
bilanční (využitelné v budoucnosti),
návrh zákona obsahuje ustanovení o orgánu, který jako
objektivní ověřuje zpracované výpočty zásob, zejména
z hlediska ochrany nerostného bohatství. Zákon součas-
ně zakládá působnost takového organu,
institut kondic, tj. podmínek dobyvatelnosti výhradních
ložisek, byl pojat do zákona, ačkoliv dosud byla tato
záležitost upravena usnesením vlády ze dne 4. 1. 1961 č. 8.
Jde o Jeden z nejdůležitějších nástrojů ochrany a řádné-
ho využití ložisek. Je používán ve všech státech RVHP.
Kondice jsou ekonomickou kategorií a vyjadřují dobyva-
telnost ložiska po stránce geologické, bánské i ekono-
mické,
do zákona je zařazeno základní ustanovení o hospodaře-
ní se zásobami nerostů výhradních ložisek, zejména je
- 25-
stanovené povinnost ústředních orgánů na tomto úseku.
Dále obsahuje návrh základní ustanovení o přípustnos-
ti a postupu při odpisech zásob nerostů z výhradních
ložisek. Tato problematika byla dosud upravena pouze
společnou vyhláškou Ústředního geologického úřadu a
Ústředního bánského úřadu č. 90/1961 Sb., o odpisech
bilančních zásob ložisek nerostných, surovin, Návrh
obsahuje též základní ustanovení o evidenci stavu zá-
sob nerostů výhradních ložisek,
z hlediska ochrany výhradních ložisek proti nehornické
činnosti obsahuje návrh podrobnější ustanovení týkající
se chráněných ložiskových území a jejich evidence. Je
stanoveno omezení některých činností v zájmu ochrany
nerostného bohatství a upraveny zásady zajišťovaní
ochrany nerostného bohatství,
nově se zavádí v zájmu zvýšení ochrany a optimálního
využívání nerostného bohatství institut ekonomické
újmy. Tato újma nepředstavuje přímou škodu způsobenou
organizaci, která ložisko dobývá, ale úhradu nákladů,
které budou vynakládány navíc při dobývání výhradního
ložiska v důsledku zřízení objektů a zařízení v dobý-
vacím prostoru, které nesouvisí s dobýváním výhradní-
ho ložiska,
zjednodušuje se řešení střetů zájmů mezi hornickou a
ostatní činností. V této oblasti jsou nově upravena
ustanovení stávajícího horního zákona, která již nevy-
hovují současnému ani budoucímu stavu s ohledem na do-
sazený stupeň rozvoje národního hospodářství v oblasti
správy ložisek nerostů jako národního majetku. Ochrana
jiných zájmů před nepříznivými účinky hornické činnosti
je dostatečně zajištěna příslušnými zvláštními předpisy,
- 26 -
s jejichž uplatňováním při hornických pracech nový hor-
ní zákon počítá. Zvláštní řešení problematiky důlních
škod v horním zákoně je odůvodněno zvláštní povahou
důlních škod, tj. především skutečností, že důlní ško-
da je nevyhnutelným následkem schválené a povolené
důlní činnosti;
- pokud jde o výstavbu hornických zařízení, závodů a pod-
niků, obsahuje návrh zásad ustanovení, která jsou plně
v souladu s ustanoveními stavebního zákona. Plány otvír-
ky, přípravy a dobývání se rovněž ve větší míře slaďují
se stavebním zákonem,
- jako zcela nová je v návrhu zásad řešena problemati-
ka starých důlních děl. Jde o důlní díla, která nejsou
v majetkové podstatě nynějších hornických organizací,
nebyla jimi ani zřízena ani využívána, popř. jde o sta-
rá důlní díla bez právního nástupce. Tato díla nohou
jednak ohrozit stávající objekty, jednak jsou pře-
kážkou pro novou výstavbu, poněvadž vyžadují i náklad-
né asanační práce, jak tomu bylo např. při výstavbě
Chemopetrolu v Záluží u Mostu. Problematika je v ná-
vrhu řešena jak z hlediska zajištění a likvidace těch-
to děl, tak i z hlediska náhrady případných škod,
- návrh zásad obsahuje úpravu t. zv. "zvláštních zásahů
do zemské kůry". Jde o uskladňování plynů nebo kapalin
v přírodních horninových strukturách a v podzemních
prostorech, dále o zřizování podzemních prostorů pro
uskladňování radioaktivních a jiných průmyslových odpa-
dů v zemské kůře a o průmyslové využívání tepelné ener-
gie zemské kůry. Na tuto problematiku se vztahují ob-
dobně ustanovení týkající se hornických prací a pod-
- 27 -
zemní prostory, které vzniknou zvláštními zásahy do
zemské kůry, se považuji za důlní díla. Vzorem při
zpracováni této problematiky byl horní kodex
SSSR,
- návrh zásad obsahuje základní ustanovení týkající se
bezpečnosti důlního provozu. Kromě toho v preambuli,
s ohledem na specifické poměry v hornictví, se zdůraz-
ňuje nezbytnost přesného dodržování horních předpisů
včetně předpisů bezpečnostních. Zdůraznění této povin-
nosti je dáno především soustavným a prudkým zhoršo-
vánín bánsko-geologických podmínek v našem hornictví.
Zejména na uhelných dolech a rostoucí hloubkou vzrost-
lo nebezpečí plynů, průtrží plynů, otřesů, ohňů a
průvalů vod a bahnin. Tonuto zvýšenému nebezpečí
lze Selit pouze přesným a důsledným dodržováním
příslušných předpisů, které jsou zpracovány na zá-
kladu nejlepších zkušeností a nejmodernějších poznat-
ků vědy a techniky. Dodržování předpisů Je povinností
všech pracovníků v důlním provoze. Tuto povinnost,
dozor, disciplinu a kázeň nemůže nahrazovat vrchní
dozor státní bánské správy, poněvadž Její inspekce
a kontroly
jsou namátkové a kromě toho vykonává řa-
du úkolů v oblasti ochrany ložisek, racionálního
dobývání a řešení střetů zájmů.
Přehled úpravy horních předpisů v jiných socialistických
státech
Pro přehled se uvádí současný stav herních předpisů
v některých socialistických státech.
- 28 -
l) Svaz sovětských socialistických republik
V SSSR byl vydán horní kodex v roce 1975.
Nese název "Základy zákonodárství SSSR a Svazových re-
publik o zemských hlubinách". Zákon má celkem 51 člán-
ků a je členěn do 11 základních kapitol. Jednotlivé
kapitoly se týkají obecných ustanovení, geologického
průzkumu přírodního bohatství, projektování výstavby a
uvádění bánských podniků a nehornických objektů (pod-
zemních objektů nesouvisejících s těžbou užitkových ne-
rostů) do provozu, využívání přírodního bohatství při
dobývání ložisek užitkových nerostů a k účelům nesouvi-
sejícím s těžbou užitkových nerostů, bezpečnosti prací
spojených s využíváním nerostného bohatství, ochrany
přírodního bohatství, státní evidence zásob a ložisek
užitkových nerostů a částí přírodního bohatství daných
do užívání a nesouvisejících s těžbou užitkových ne-
rostů, dozoru a kontroly nad využíváním a ochranou pří-
rodního bohatství a nad prováděním geologického průzku-
mu přírodního bohatství, řešení sporů týkajících se vy-
užívání přírodního bohatství, odpovědnosti za porušování
zákonodárství o přírodním bohatství a mezinárodních
smluv a dohod.
Sovětský horní zákon zahrnuje zhruba tématiku na-
šeho horního zákona (zákon č. 41/1957 Sb. o využívání
nerostného bohatství - horní zákon) a současná tématiku
zákona České národní rady č. 24/1972 Sb., resp. Slovenské
národní rady č. 42/1972 Sb., o organizaci a o rozšíření
dozoru státní báňské správy. Jde o zákony, jimiž byl
dozor státní báňské správy rozšířen na činnost hornické
povahy, avšak nesměřující k exploataci ložisek. Pro ná-
vrh daného horního zákona ČSSR a zejména návrh zákona
ČNR a SNR o hornické činnosti, o výbušninách a o státní