V závodnej ambulantnej starostlivosti je prínosom
združovanie prostriedkov pre vybavenie závodných
polikliník v niektorých podnikoch; je to napr. v
národnom podniku Slovnaft v Bratislave. Združovanie
prostriedkov v závodnej, ale perspektívne aj v obvodnej
zdravotníckej starostlivosti je jedna z ciest, ako zabezpečiť
modernizáciu zdravotníckej a prevádzkovej
techniky vtedy, ak by tento postup sa nesťažoval spletitosťou
vyhlášok a možnosťami rôzneho vysvetľovania.
Vybavenie zdravotníckych zariadení prevádzkovou
a hospodárskou technikou je stále problematické.
Automatizácia, mechanizácia čistiacich a
pomocných prác, stravovacích prevádzok
je často kardinálnym problémom prevádzky
najmä nemocničných zariadení a nie raz
aj rozhodujúcim faktorom spokojenosti pacientov. Tuzemská
zdravotnícka technika zatiaľ nerieši a nepokrýva
všetky požiadavky zdravotníkov. Napr. sanitka
ŠKODA 1203 sa nehodí pre rýchlu záchrannú
službu. Zo zdravotníckych prístrojov sa napríklad
röntgeny vyrábajú rovnako už 15 rokov.
Dodávky zo socialistických krajín, najmä
optických prístrojov od firmy ZEISS z Nemeckej demokratickej
republiky alebo operačných stolov od firmy MEDIKOR
z Maďarskej ľudovej republiky nie sú vždy
zo strany zahraničných partnerov zmluvne dodržané.
Na základe týchto skutočností sa hľadá
riešenie v dodávkach aj z nesocialistických
krajín.
Nedostatočne pokrývajú potrebu zdravotníckych
zariadení aj podniky Federálneho ministerstva elektrotechnického
priemyslu; koncernový podnik TESLA Valašské
Meziříčí vyrába zastaralé
typy kardiostimulátorov a moderné, programovateľné
kardiostimulátory sa musia dovážať. Národný
podnik CHIRANA Stará Turá vystavuje už tri
roky na strojárskom veľtrhu v Brne zubolekárske
súpravy, no doteraz nezabezpečuje výrobu
podla požiadaviek rezortu zdravotníctva. Od týchto
podnikov očakávajú zdravotníci taký
výrobný program, ktorý by im pomohol urýchliť
diagnostický a liečebný proces. Zdravotníci
zostávajú však stále v úlohe
prosebníkov a nie určovateľov takéhoto
programu. Elektronika a výpočtová technika
majú v zdravotníctve svoje miesto; pokrok nie je
možný bez ich využitia tak v organizácii
práce, ako aj pri riadení a plánovaní
a v liečebnom diagnostickom procese. Touto progresívnou
technikou by mali byť vybavené aj samotné ministerstvá
zdravotníctva.
Problematika vývoja práceneschopnosti je v pozornosti
centrálnych orgánov i váborov pre sociálnu
politiku Snemovne ľudu a Snemovne bárodov. Dovoľte
mi uviesť situáciu v mojom volebnom obvode - na území
hl. mesta SSR Bratislave: v roku 1986 bola práceneschopnosť
3,89 %, kým v roku 1985 to bolo len 3,77 %. Celkový
nárast zdôvodňuje ešte vyššia
práceneschopnosť u žien - až 4,4 %. Tento
fakt si vyžaduje hlbšiu analýzu a dávam
ho do pozornosti našim vedeckovýskumným pracoviskám
zameraným na starostlivosť o ženu. V tejto súvislosti
však musím pripomenúť, že v rámci
krajov SSR má Bratislava najvyšší podiel
zamestnaných žien. Rezervy vidíme aj vo väčšej
zodpovednosti podnikov k tejto problematike a zlepšenej spolupráci
so závodnými lekármi.
Samozrejme, aj zdravotníci a komisie národného
poistenia ZV ROH musia aktívnejšie pristupovať
k tejto problematike, vrátane operatívnejších
návštev práceneschopných. Nemalo by
sa šetriť pohonnými hmotami na cesty za účelom
kont oly dodržiavania liečby. Rezervy sú aj
mimo rezortu zdravotníctva. Zoberme si napríklad
prostriedky hromadnej dopravy. V zimných mesiacoch sa nemôžeme
ani diviť, že chrípková epidémia
má taký dôsledok na práceneschopnosť.
Zlepšenie kultúry cestovania, lepšie vykurovanie
dopravných prostriedkov, skracovanie intervalov a ďalšie
opatrenia by boli jedným z dôležitých
faktorov prevencie chrípkových ochorení.
Zásobovanie liečivami je uspokojivé z hľadiska
množstva liekov, čo dokumentujem údajom za
lekárenskú službu ÚNZ mesta Bratislavy.
V lekárňach tohto mesta sa v roku 1986 prijalo vyše
3,1 milióna receptov, čo je o 5,1 % viac ako v roku
1985. Naďalej sa však objavuje okolo 44 prípravkov,
ktorých je nedostatok, z nich je 27 prípravkov československej
produkcie. V prípade nedostatkových liekov sa lekári
uchyľujú k predpisovaniu náhradných,
čo však vedie k vyčerpaniu rezervných
zásob aj u týchto liekov. Nedostatky na úseku
zásobovania liekmi treba pokladať za negatívny
jav a venovať maximálne úsilie na jeho odstránenie.
Celosvetový trend zvyšovania nákladov na liečebné
prostriedky predstavuje ročne 6-15 %, u nás je to
okolo 8 %. Občania dostávajú lieky bezplatne,
takže v oblasti liečevno-preventívnej starostlivosti
prestávajú byť tovarom. Tým, že
lekáreň je prakticky posledným článkom
zdravotníckej činnosti, stavia lekárenskú
službu do postavenia slabšieho partnera, ktorému
sa zdravotnícke potreby neprideľujú podľa
požiadaviek lekární, ale podľa možností
výrobných a distribučných podnikov.
V tejto súvislosti treba vykonať analýzu existujúcich
disproporcií medzi požiadavkami liečebno-preventívnej
starostlivosti na jednej strane a možnosťami tuzemskej
výroby a dodávkami zo zahraničia na strane
druhej, a tak, ako súddruh Štrougal dnes povedal,
podrobiť nedostatky v hospodárení s liekmi
a materiálom analýze. Prehodnotiť treba doterajšie
postavenie odborového podniku MEDIKA a odborového
podniku Zdravotnícke zásobovanie v sústave
socialistického zdravotníctva. Zásobovanie
z týchto podnikov je často nárazové,
nie vždy podľa potrieb zdravotníckych zariadení,
ale podľa rozdeľovníkov, ktoré nie sú
v súlade s aktuálnymi potrebami zdravotníctva.
Stáva sa, že raz je niektorého zdravotníckeho
materiálu nadbytok, inokedy nedostatok. V jednom okrese
je ho veľa, v inom okrese zase chýba. Pritom treba
rešpektovať časový limit použitia
viacerých prípravkov.
MEDIKA a Zdravotnícke zásobovanie nemôžu
plniť také ukazovatele, ako podniky vnútorného
obchodu. Spotrebu im neurčuje počet obyvateľov,
ale aktuálna potreba zdravotníctca. Treba posúdiť,
či tieto podniky nepredstavujú medzičlánok,
ktorý sťažuje pružnú distribúciu
a aktuálne rozdeľovanie vzácnych a nedostatkových
liekov. Úlohu týchto centrálnych zásobovacích
podnikov by vedeli nahradiť krajské rozdeľovne,
ktoré by boli začlenené do štruktúry
národných výborov, veď tieto nesú
aj zodpovednosť za úroveň a kvalitu zdravotníckych
služieb komplexne.
Dovoľte mi, zmieniť sa ešte o sociálno-zdravotnej
starostlivosti o dôchodcov. Ministerstvá zdravotníctva
majú rozpracovaný celospoločenský
gerontologický program na obdobie 8. päťročnice
s výhľadom do roku 1995. Na riešení tohto
programu sa musia podieľať všetky rezorty, orgány
a spoločenské organizácie. Významné
miesto v ňom pripadá Ministerstvám práce
a sociálnych vecí, predovšetkým v dobudovaní
zodpovedajúcich sietí domovov dôchodcov, penziónov
a ostatných zariadení sociálnej starostlivosti.
Veľa sa už zlepšilo v tejto oblasti. Treba však
ešte viac, a to aj v súlade s rastom počtu
obyvateľstva nad 60 rokov. V Českej socialistickej
republike sa ich podiel zvýšil za posledné
ovdobie na 17 % a v Slovenskej socialistickej republike žije
občanov 60 a viac ročných 14 % celkového
počtu obyvateľov.
V hmotnom zabezpečení treba pôsobiť na
vytváranie primeraných relácií medzi
životnou úrovňou pracujúcich a dôchodcov.
Treba urobiť ešte veľa vo výchove verejnosti
a najmä mladej generácie k úcte k starším
občanom a zapojíť ich do starostlivosti o nich.
Na všetkých úrovniach sa už prijali mnohé
opatrenia a uznesenia, ktoré by mali sociálno-zdravotné
problémy dôchodcov uspokojivo riešiť, a
teraz je na nás všetkých, aby sa stali skutočnosťou.
Na záver mi dovoľte povedať, že výsledky
dosiahnuté v rozvoji zdravotnej a sociálnej starostlivosti
u nás dokumentujú, že táto starostlivosť
má trvale vzostupnú tendenciu. Treba ju však
naďalej rozvíjať a zintenzívňovať
v súlade s urýchľovaním sociálno-ekonomického
rozvoja našej socialistickej spoločnosti.
Předseda FS A. Indra: Děkuji poslankyni Silvanové,
prosím poslance Rusova.
Poslanec SN K. Rusov: Vážený
soudruhu předsedo, vážené soudružky
poslankyně, vážení soudruzi poslanci,
dovolte mi, abych se vyjádřil k té části
zprávy vlády ČSSR o plnění
jejího programového prohlášení,
která se týká problematiky mezinárodně
politické situace.
Tato citlivá a pro další vývoj lidstva
nesmírně důležitá oblast zůstává
i přes významné mírové iniciativy
Sovětského svazu a dalších zemí
socialistického společenství a přes
některé pozitivní jevy, nadále velmi
složitá a značně rozporná. Členské
státy NATO a především americká
vláda neučinily, na rozdíl od Sovětského
svazu, dosud žádný praktický krok, který
by odpovídal jejich proklamovanému zájmu
o snížení mezinárodního napětí
a odzbrojení. Naopak. Řada vystoupení představitelů
USA potvrzuje snahu zpomalit nebo dokonce zmařit proces
započatý při ženevském setkání
nejvyšších představitelů Sovětského
svazu a Spojených států amerických.
Reaganova administrativa intenzívně pokračuje
ve zbrojení, v modernizaci bojové techniky všech
druhů vojsk i v jaderných zkouškách.
Pokračuje realizace programu tak zvané "strategické
obranné iniciativy" urychleným zdokonalováním
protidružicových systémů a vývojem
dalších systémů s použitím
laserů.
V mezinárodních vztazích přetrvává,
zejména v Evropě, vojensky nebezpečná
situace, která vyžaduje od nás bdělost
a uvážlivý a odpovědný přístup
k jejímu řešení. Vzhledem k tomu, že
Spojené státy americké a NATO se nadále
vyhýbají konstruktivní odpovědi na
významnou sovětskou iniciativu, jakou je předložený
sovětský program úplné likvidace zbraní
hromadného ničení do konce dvacátého
století a s vědomím toho, že svět
vstoupil do takové fáze svého vývoje,
kdy vyhýbat se řešení klíčových
otázek současnosti znamená dávat v
sázku osud celé civilizace, vzešla ze zasedání
Politického poradního výboru členských
států Varšavské smlouvy v červnu
minulého roku řada nových mírových
návrhů. Účastníci tohoto zasedání
vyjádřili pevné přesvědčení,
že spolehlivou bezpečnost všech zemí a
národů a mírové podmínky jejich
dalšího rozvoje a pokroku je možné zajistit
jedině politickými prostředky a společným
úsilím všech národů světa.
Na schůzce nejvyšších představitelů
Sovětského svazu a Spojených států
amerických v Reykjavíku v říjnu minulého
roku s. Gorbačov opětovně navrhl, aby byly
připraveny návrhy dohod, které by přispěly
k odvrácení hrozícího nebezpečí
jaderné války, a v návaznosti na to předložil
dne 28. 2. letošního roku návrh na vyčlenění
problému raket středního doletu v Evropě
z balíku otázek a na uzavření samostatné
dohody, přičemž by se to mělo učinit
co nejdříve.
Toto jednoznačné stanovisko Sovětského
svazu k řešení tak závažné
problematiky lid naší země plně podporuje,
neboť vyjadřuje naše přesvědčení
o nezbytnosti postupného zahájení konkrétních
kroků ke zmírňování mezinárodního
napětí a k zahájení jaderného
odzbrojení.
Členské země Varšavské smlouvy
nikomu nevyhrožují zbraněmi, ani neusilují
o získání nadvlády nad jinými
zeměmi a národy. Spojené státy americké
a státy Severoatlantického paktu však musí
pochopit, že naše dějinné zkušenosti
i zkušenosti našich přátel a spojenců
nás vedou k tomu, abychom již nikdy nedopustili ohrožení
svobody našich národů a jejich mírového
života.
V nedávných dnech velmi jasně vyjádřil
ministr obrany Sovětského svazu maršál
Sovětského svazu s. Sokolov, jaké jsou principy
sovětské vojenské doktríny. Zdůraznil,
že sovětská vojenská doktrína
předpokládá nezbytnost vojenskostrategické
rovnováhy, přičemž základní
linie v této otázce spočívá
v tom, že Sovětský svaz neusiluje o vojenskou
převahu nad druhými zeměmi, současně
ale nedopustí, aby někdo získal převahu
nad ním.
Plně souhlasíme a podporujeme stanovisko vyjádřené
s. Gorbačovem na XVIII. sjezdu sovětských
odborů, ve kterém uvedl, cituji: "Dělali
jsme a budeme i nadále dělat vše nezbytné
pro spolehlivé zajištění své
bezpečnosti, bezpečnosti našich přátel
a spojenců, aby nikdo nebyl v pokušení vyzkoušet
pevnost našich hranic. Neučiníme však
ani jediný krok, který by přesahoval požadavky
a potřeby rozumné a dostatečné obrany".
Československá lidová armáda je hrdá
na to, že na XVII. sjezdu Komunistické strany Československa
byl uložen odpovědný úkol v těsném
svazku se Sovětskou armádou a dalšími
armádami Varšavské smlouvy, zajistit spolehlivou
obranu socialistické výstavby a mírového
života našeho lidu. Díky péči naší
strany a vlády má naše armáda moderní
zbraně a bojovou techniku a neustále zvyšuje
svou bojovou pohotovost a připravenost k obraně
vlasti.
V návaznosti na analýzu provedenou na XXVII. sjezdu
sovětských komunistů a XVII. sjezdu naší
strany v oblasti mezinárodních vztahů v kosmicko-jaderném
věku a v duchu nového myšlení věcně
a konstruktivně přistupujeme, stejně jako
Sovětský svaz a ostatní země Varšavské
smlouvy, k plnění svých mezinárodních
závazků. O tom se mohli na vlastní oči
přesvědčit vojenští pozorovatelé,
které československá vláda v souladu
se závěry Stockholmské konference o opatřeních
k posílení důvěry a bezpečnosti
a o odzbrojení v Evropě, pozvala na únorové
cvičení Československé lidové
armády. Pozvání k účasti na
cvičení přijalo celkem 22 států,
které vyslaly 41 pozorovatelů. I když zájem
těchto pozorovatelů byl velmi rozdílný,
vesměs konstatovali, že se jim dostalo z naší
strany všestranné péče a že měli
možnost seznámit se prakticky se vším,
co tvořilo náplň cvičení.
Naše lidová armáda chápe svoje úkoly
s plnou odpovědností vůči straně,
vládě a všemu československému
lidu. Výsledky, kterých dosahujeme ve všech
druzích bojové a politické přípravy,
v práci velitelů a štábů, ve
školách a dalších zařízeních
armády svědčí o tom, že důvěra,
kterou nám dal XVII. sjezd Komunistické strany Československa,
bude naplněna konkrétními činy.
Celou činností Československé lidové
armády prolíná bezvýhradná
oddanost vládě a lidu, socialistické vlastenectví
a internacionalismus. Toto se výrazně projevilo
i během cvičení "Družba 87",
při kterém českoslovenští vojáci
v těsné bojové součinnosti s vojáky
Sovětské armády prokázali vysoký
stupeň zvládnutí bojových úkolů.
Naše armáda se podílí i na realizaci
dalších úkolů, které souvisejí
se zabezpečením obrany naší vlasti,
zejména na úseku ideově výchovné
práce s mládeží, upevňování
její fyzické a psychické zdatnosti. Vycházíme
z toho, že obrana socialistické vlasti není
výhradně věcí ozbrojených složek,
ale že je záležitostí všeho lidu.
Proto za hlavní úkol ve vztahu k mládeži
považujeme objasňování a realizaci základních
cílů branné politiky KSČ a našeho
socialistického státu při zabezpečování
internacionální obrany republiky a zemí socialistického
společenství v jednotě s mírovou zahraniční
politikou členských zemí Varšavské
smlouvy.
Snažíme se rozvíjet aktivní vztah mládeže
a dětí k obraně vlasti jako nejčestnější
občanské povinnosti. Současně s tím
přispíváme k výchově budoucích
obránců vlasti rozvíjením aktivního
vztahu k obraně socialistických vymožeností,
k náročným úkolům ČSLA,
k boji proti pacifismu ve prospěch rozvoje potřebných
morálně politických kvalit, zejména
kolektivismu a soudružství, čestnosti a odpovědnosti,
iniciativy, odvahy a statečnosti mladého člověka.
Velení naší armády je přesvědčeno,
že péče věnovaná mladé
generaci významně napomáhá harmonickému
rozvoji osobnosti socialistického člověka
a vytváří podmínky pro jeho aktivní
uvědomělé zapojování do procesu
výstavby i obrany vlasti.
Oceňujeme pomoc Socialistického svazu mládeže
v rozvoji aktivity a iniciativy svazáků při
plnění náročných úkolů
v rozvíjení pozitivního vztahu mladých
lidí k vědě a technice, oceňujeme
úsilí, které svazáci vynaložili
k dosahování výsledků, které
jsou významným vkladem pro plnění
úkolů v duchu závěrů XVII.
sjezdu KSČ.
Přivítali bychom zvýšení pozornosti
školy, rodičů a sdělovacích prostředků
při výchově naší mladé
generace jako budovatelů a obránců socialismu.
Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, chtěl
bych prohlásit, že příslušníci
naší armády jednoznačně podporují
mírovou politiku KSČ a vlády ČSSR,
a že uděláme všechno pro to, aby mírové
budování socialismu, všechny vymoženosti,
kterých náš lid pod vedením strany dosáhl,
byly silami a prostředky ČSLA v těsné
bojové součinnosti se Sovětskou armádou
a ostatními armádami Varšavské smlouvy
spolehlivě zabezpečeny.
Na závěr mi dovolte, abych vyjádřil
plný souhlas a podporu zprávě vlády
ČSSR, kterou přednesl její předseda
soudruh Štrougal. Děkuji vám za pozornost.
Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Rusovovi,
jehož vystoupením byl seznam písemně
přihlášených řečníků
vyčerpán. Hlásí se ještě
někdo do rozpravy k tomuto bodu? (Hlásil se poslanec
SL V. David.) Soudruh David, prosím.
Poslanec SL V. David: Soudruhu předsedo, soudružky
a soudruzi, nechci dlouho zdržovat, spíše mám
několik otázek na předsedu vlády.
Dovolte mi tedy vyjádřit se.
Před touto schůzí jsem si pročetl
se zájmem programové prohlášení,
které zde předseda vláky před rokem.
pronesl. Hledal jsem nějaké podněty, inspiraci,
impulsy - použil jsem slov, která se nyní "nosí"
v souvislosti s postojem k lednovému zasedání
ÚV KSSS a o čem by bylo dobré se zmínit.
Abych to vzal nahodile jedno za druhým. Hovoří
se o nedostatcích v zásobování a ve
službách. Chtěl bych se zeptat: co dělá
vláda pro to, aby se tyto věci změnily? Soudruh
předseda uváděl několik opatření,
která mají v úmyslu. Zdá se mi, že
opatření mají příliš daleko
k realizaci. Slušelo by se, a bylo by záhodno, aby
byla dříve realizována. Je taková
možnost?
Dále - ve starém prohlášení se
říkalo, že je připravován návrh
bytového zákona. Mám otázku: co se
v tom dělá? Zdá se mi, že příprava
je zdlouhavá. Nehovořilo se zde o tom, ale o bytovém
zákonu se hovoří venku. Mám například
poznatky z volebního obvodu. Nedávno jeden funkcionář,
který s tím má co dělat, si stěžoval
jak v souvislosti s problematikou modernizace bytů došel
k závěru, že dosavadní bytový
zákon pomáhá spekulantům, že
se postupuje podle hesla: "komu chceme pomůžeme
- komu nechceme - nemůžeme" ... Zkrátka
přimlouval se za změnu bytového zákona.
Mám jednu věc - znepokojuje stále velký
počet požárů a havárií
nejrůznějšího druhu v průmyslu,
v zemědělství, zejména v živočišné
výrobě. Co dělá vláda pro snížení
škod, pro zvýšení kontroly, bezpečnosti
objektů, zvýšení pořádku?
Co dělá pro postih nedbalosti viníků?
Být nespokojena, jak se zde předseda vlády
vyjádřil, to se mi zdá na vládu málo!
Slyším stížnosti na stálý
růst drahoty, cen spotřebního zboží
a služeb; mám otázku, jaké je stanovisko
vlády k této závažné otázce,
k tomuto nežádoucímu vývoji?
V prohlášení vlády před rokem
se říká, že rostoucí pozornost
bude třeba věnovat ochraně a využívání
půdy a péči o lesní porosty Zde se
o tom nyní nijak zvlášť nehovořilo.
Bylo by dobré znát jaké jsou výsledky
v dodržování zákona, zejména
pokud jde o ochranu půdy, jaký je zde vývoj,
zda je situace stále tak vážná, nebo
se věci zlepšují, jak opatření
působí atd. Nechci podrobněji hovořit
o situaci, která se týká životního
prostředí a stavu poškození naší
přírody. (Tak se mi zdá, kdyby "bůh
všemohoucí naší vládě a
jiným orgánům všechny hříchy
odpustil, tak co se stalo s naší přírodou
a životním prostředím vůbec,
mám obavy, že tady by nám to neodpustil.) Přitom
se nedá říci, že by bylo v minulosti
na věci málo upozorňováno, že
by nebyly dávány rady a doporučení.
Sám si vzpomínám, že většinou
se říkalo, že na to nemáme, že
jsou důležitější věci. Pak
se někdy říkalo, že to není ani
tak naše vina, že zde víc působí
vlivy ze zahraničí. Stále jsme kolem toho
chodili a stav je velice vážný. Nejhorší
je, že je to v tak důležitých oblastech.
Avšak i v naší matičce Praze je životní
prostředí špatné. Řeknu vám
příklad. Bydlím na Smíchově.
Ten, kdo putuje autem do Sanopsu a vezme to od Vltavy nahoru,
si nemůže nevšimnout, že na hlavní
cestě jsou nejméně tři základní
školy. Tam se shromažďují dětičky,
proplétají se na Václavce mezi podloubími,
mezi lešeními, v mraku zápachu ze spálené
nafty, z benzínu. Tak jame si na to zvykli, jako by to
patřilo k věci. V mnoha případech
jsme si příliš zvykli na různé
nedobré jevy. Vypadá to, jako bychom si mysleli,
že odstranění nejsou naléhavá.