Svou hlavní pozornost zaměřila státní
veterinární služba v tehdejší době
nejprve na likvidaci tuberkulózy a brucelózy i dalších
nákaz zvířat. Tento mimořádný
náročný úkol zvládla zásluhou
důsledného a energického postupu již
v druhé polovině šedesátých let,
a tím potvrdila svou schopnost úspěšně
se vypořádat s nejtěžšími
úkoly i své nezastupitelné místo v
socialistické společnosti. Tím, že se
Československo zbavilo brucelózy a tuberkulózy
jako první ve světě, získala si naše
státní veterinární služba i vysoké
mezinárodní uznání. Výrazem
tohoto ocenění bylo i doporučení Světové
zdravotnické organizace, aby československé
zkušenosti využily i jiné země při
organizování, plánování a koncepčním
rozvíjení veterinární činnosti.
V uplynulých 35 letech své existence služba
vybudovala organizační síť terénní
služby až do nejvzdálenějších
provozů živočišné výroby
a je nyní připravena v případech vyhlášení
nákazové pohotovosti okresu, kraje i státu
zajistit realizaci všech potřebných opatření
počínaje denním monitorováním
zdravotního stavu hospodářských zvířat,
sledujícím větší operativnost,
včasnost a účelnost preventivních
i léčebných zásahů. Současně
byla zdokonalena organizace veterinární činnosti
v hygieně potravin a posléze i krmiv. V návaznosti
na terénní a hygienickou službu byl uveden
do provozu systém vyšetřovacích ústavů
a zdokonalená výroba účinných
biopreparátů a léčiv v závodech
Biovet.
Nedílnou součástí veterinární
péče je i dobře organizovaná a pohotově
pracující veterinární asanace. To
vše bylo vytvořeno pod vedením strany a socialistického
státu v zájmu dosažení konečného
cíle veterinární péče, jímž
je ochrana zdraví lidí. Z tohoto pohledu můžeme
s uspokojením konstatovat, že dosavadní zákon,
jehož účinnost končí, se projevil
jako progresivní a v době, pro kterou byl určen,
splnil své poslání. Tak vlastně položil
základy pro vytvoření nového zákona,
který v návrhu dnes máme před sebou.
Za uplynulá léta se podstatně změnily
podmínky zemědělství nejen u nás,
ale i ve světě. Rychlý rozvoj vědy
a techniky umožnil nové zavedení náročných
technologií v zemědělství i v potravinářském
průmyslu. Pozitivní proces specializace a koncentrace
zemědělské výroby přinesl nové
úspěchy v rozvoji zemědělství,
ale také nové specifické problémy,
jejichž náležité zvládnutí
předpokládá též uplatňování
nových metod a forem ve veterinární činnosti.
Výskyt cizorodých látek v přírodě
a následně i v potravinách ve světě
i u nás přináší naléhavé
podněty k intenzívnějšímu uplatňování
veterinárních hledisek k ochraně zdraví
lidí a v péči o životní prostředí.
Právě tyto skutečnosti vedly k rozhodnutí
vytvořit novou právní normu, která
má postihnout nově vzniklé podmínky
a s nezbytnou perspektivou řešit i budoucí
problematiku veterinární péče.
Z tohoto hlediska se působnost státní veterinární
služby prohlubuje a rozšiřuje ve všech základních
směrech, jimiž jsou prevence nákaz a jiných
hromadných onemocnění, hygiena chovů
a hygiena prvovýroby živočišných
produktů i krmiv, veterinární ochrana státního
území a asanace. Lze jen uvítat, že
se v návrhu klade větší důraz
na obecné a zvláštní veterinárně
hygienické požadavky na jatečná a ostatní
zvířata a na další živočišné
produkty.
V této souvislosti bych rád zdůraznil, že
je v zájmu zdraví lidí, aby prováděcí
předpis o zabezpečování zdravotní
nezávadnosti živočišných produktů
byl dostatečně podrobný a aby odpovídal
svým obsahem i rozsahem obdobným předpisům
jiných vyspělých zemí. Je to důležité
i v zájmu dobrého uplatnění našich
potravinářských výrobků nejen
na našem vnitřním trhu, ale také na
světových trzích. Velkou pozornost právní
úpravě těchto otázek je třeba
věnovat tím spíše, že zatím
ještě nemáme zákon o potravinách.
Vážené soudružky a soudruzi poslanci,
přínos návrhu spatřuji i v tom, že
v něm doznává podstatné kvalitativní
změny významný institut veterinárního
dozoru, který je účinným nástrojem
prosazování společenského zájmu
státní veterinární službou s
jediným základním cílem - chránit
zdraví lidí.
Význam tohoto státního odborného dozoru
vzroste zejména v souvislosti s připravovanými
zákony o státním podniku, zemědělském
i nezemědělském družstevnictví,
které předpokládají širší
uplatňování samostatnosti podniků,
iniciativní podnikatelskou činnost a rozvoj forem
agrokombinátního hospodaření. V tomto
aspektu je předložený návrh progresivní
a dává jasnou perspektivu do dalších
let. Veterinární dozor je pro chovatele a výrobce
živočišných produktů a krmiv především
pomocníkem a rádcem všude tam, kde je poctivá,
odpovědná práce, kázeň a pořádek.
Jen tam, kde tomu tak není, se uplatňuje jeho represivní
funkce.
Za velmi potřebné pokládám ustanovení
návrhu o vydávání závazných
posudků orgánů veterinární
péče. Zkušenosti z minulé doby prokázaly
na příkladech mnoha staveb a zařízení
pro živočišnou výrobu, že nebyly
respektovány biologické zákonitosti a často
ani základní fyziologické potřeby
zvířat. Prostřednictvím závazného
posudku může veterinární služba
včas a příznivě ovlivnit podmínky
chovu zvířat tak, aby vzrůstala užitkovost
a zlepšovaly se hospodářské výsledky
zemědělských podniků.
V průběhu přípravy návrhu zákona
byly v zemědělské i veterinární
veřejnosti živě diskutovány otázky
postavení, působnosti a úkolů podnikové
veterinární služby. Mám za to, že
návrh zákona vychází nutně
z prioritního postavení státní veterinární
služby, a že předpokládá odborné
řízení veškeré veterinární
činnosti Státními veterinárními
správami republik, tedy včetně veterinární
činnosti prováděné v rozsahu stanoveném
příslušnou vyhláškou podnikovými
veterinárními lékaři a techniky. Jednotu
státní veterinární služby v tomto
smyslu pokládám za nezbytnou se zřetelem
na plnění hlavních úkolů státní
veterinární služby a na nedílnou odpovědnost
zejména za ochranu zvířat před nákazami.
Vážené soudružky a soudruzi, naše
socialistické zemědělství zvládlo
velkovýrobní technologie, dodává společnosti
dostatečné množství potravin a stalo
se tak stabilizačním faktorem národního
hospodářství. Vytvořily se podmínky
k tomu, aby mohla být hlavní pozornost soustředěna
především na kvalitu produkce, kvalitu vyplývající
z etiky práce, z odpovědného a náročného
přístupu k ní. V souladu s tím je
podle mého názoru i základní zaměření
návrhu zákona o veterinární péči,
jehož důsledné plnění státní
veterinární službou i dalšími zúčastněnými
orgány a organizacemi přispěje k dalšímu
rozvoji zemědělství a výroby potravin.
Vážené soudružky a soudruzi poslanci,
z těchto důvodů doporučuji, aby byl
návrh zákona o veterinární péči
schválen.
Předsedající první místopředseda
FS J. Marko: Ďakujem poslancovi Ládrovi. Dávam
slovo poslancovi Rudolfovi Římanovi.
Poslanec SL R. Říman: Vážený
soudruhu předsedo, vážení poslanci,
vážení hosté, ve výkladu místopředsedy
vlády a ministra zemědělství Československé
socialistické republiky soudruha Tomana a ve stanoviscích
obou zpravodajů bylo dostatečně zdůvodněno,
proč dnes je Federálnímu shromáždění
předložen k projednání a schválení
vládní návrh zákona o veterinární
péči. Nechci proto ve svém vystoupení
podrobně hovořit o minulém období,
přesto mi dovolte zdůraznit, že Státní
veterinární služba soustřeďující
tisíce veterinárních lékařů
a techniků má značný a nezastupitelný
podíl na budování socialistického
zemědělství, na prudkém růstu
intenzity živočišné výroby, a tím
na řešení strategického úkolu
- zabezpečení soběstačnosti našeho
státu v produkci základních potravin. Tento
podíl nelze přesně vyčíslit,
ani percentuálně vyjádřit protože
v živé přírodě je mnoho různých
faktorů, které spolurozhodují o konečném
výsledku, ale pravda je, že jen zcela zdravý
organismus je schopen využít všechny živiny
obsažené v krmivech a poskytnout tak maximální
užitek a efekt. Pro dosažení tohoto cíle
veterinární pracovníci udělali v minulosti
obrovský kus práce a mnozí z nich při
tlumení nakažlivých onemocnění
zaplatili za svou obětavou práci i ztrátou
zdraví. Za to patří pracovníkům
Státní veterinární služby poděkování
a ocenění celé naší společnosti.
Soudružky a soudruzi, současné období
není však méně náročné
pro veterinární službu než tomu bylo například
v šedesátých letech při likvidaci nebezpečných
nakažlivých onemocnění přenosných
i na lidi. V průběhu výstavby socialistického
zemědělství byly vybudovány velkochovy
hospodářských zvířat, ve kterých
zásady veterinární péče přes
svou všeobecnou shodnost pro všechny chovy musí
být realizovány v prohloubené podobě
a s maximální důsledností, pro tože
vedle mnoha předností mají tyto velkochovy
i mnohé těžkosti a problémy, ke kterým
patří i větší ohrožení
zdraví zvířat. K tomu, upřímně
řečeno, přispívají mnohdy i
málo dokonalé technologie. Přitom ekonomické
dopady poruch zdraví jsou u těchto vysokých
koncentrací daleko závažnější.
Tyto všeobecně známé závěry
mohu potvrdit z vlastního pracoviště, protože
pracuji na zemědělském podniku blízko
Ostravy se specializaci na produkci vepřového a
drůbežího masa. Naše poznatky jsou shodné
s krajskými i v tom, že ztráty ve velkochovech
způsobené klasickými nákazami nejsou
již ekonomicky tak významné jako v minulosti,
i když ani tyto choroby právě ve velkochovech
nesmíme vůbec podceňovat. Výskyty
tuberkulózy a brucelózy v chovech prasat jsou toho
důkazem. Nákazová problematika se však
v posledních létech stále více přesunuje
na tak zvané stájové choroby, především
virového původu.
Ty postihují zejména plicní tkáně
zvířat a vyvolávají chronická
chřipková onemocnění. Tak na jatkách
Severočeského kraje byly v roce 1986 téměř
u třetiny všech odporažených kusů
skotu zjištěny na plicích patologické
změny zánětlivé povahy. Obdobná
situace je i u prasat, kde změny na plicích byly
posmrtně zjištěny u 28,6 % odporažených
zvířat. Musím otevřeně říci,
že ve velkochovech, a tedy i na našem podniku, jsou
tato čísla ještě vyšší.
Přímé ztráty hynutím, způsobené
těmito virózami, jsou sice vysoké, ale můžeme
je v průměru považovat za únosné,
avšak nevyčíslený ekonomický
dopad, způsobený snížením přírůstků
a zvýšením spotřeby krmiv, musí
být celostátně obrovský.
Vzhledem ke značné variabilitě i značnému
počtu původců onemocnění nemá
v současném období veterinární
služba účinné léčebné
prostředky, i když i na našem závodě
se provádí celá škála pokusů
a zkoušek.
Stanovisko veterinární služby je takové,
že jediným skutečně účinným
prostředkem zůstává zemědělským
podnikům organizovat náročné postupy
chovů na principech přísného turnusového
provozu při vysoké úrovni zoohygieny. Tento
způsob je méně reálný u skotu
pro nedostatek stájových kapacit; jen v menším
měřítku se prosadil u telat. I naše
zkušenosti však potvrzují vysokou účinnost
a nutnost zavádět tento systém ve všech
chovech prasat.
Jako příklad uvádím výsledky
JZD Otice na Opavsku, kde důslednou turnusovou výrobou
prasat v uzavřeném obratu stáda po ozdravení
chovu polosterilní metodou bylo dosaženo v roce 1986
průměrného přírůstku
v žíru 90 dkg na kus a den, což je o cca 43 %
více než je celokrajský průměr,
který je 63 dkg. Musím však znovu zdůraznit,
že toto družstvo, patřící k předním
v kraji, použilo pro ozdravení stáda již
zmíněného polosterilního odchovu,
který je vysoce účinný. Bohužel
pro velkochovy z hlediska jednorázového ekonomického
dopadu i z hlediska stávajících provozních
podmínek je složitý a těžko realizovatelný.
Ukazuje však, jaké rezervy ještě máme
a jaký význam má perfektní zdravotní
stav zvířat.
Obdobně v našem zemědělském podniku,
i na nátlak okresní veterinární služby,
jsme před několika lety přešli u chovu
drůbeže na výkrm z běžného
zástavu na jednorázový. Musím přiznat,
že tento zásah do organizace odchovu, přes
počáteční nedůvěru i
těžkosti, se projevil vysoce pozitivně ve zlepšení
zdravotního stavu a tím i ve zlepšení
všech ostatních výrobních i ekonomických
ukazatelů. V posledních létech patří
tento chov svými výsledky k předním
v České socialistické republice.
Chci upozornit, že ve velkochovech má značnou
roli i účinná vzduchotechnika. Jak jsem uvedl
na 2. schůzi Sněmovny lidu, v této oblasti
máme značné rezervy i nedostatky v porovnání
se světovým trendem.
V následujícím období očekáváme
též, že k této závažné
problematice řekne rozhodující slovo i naše
veterinární věda, ve světě
uznávaná, hlavně Výzkumný ústav
veterinární v Brně.
Jedním ze závažných problémů
neinfekčního rázu je trvale se zhoršující
zdravotní stav dojnic. To samozřejmě vede
k růstu jejich ztrát. Tak v našem kraji v porovnání
s rokem 1983 v loňském roce ztráty úhynem
a konfiskáty vzrostly o celé dvě třetiny
a ztráty nutnými porážkami vzrostly
o 30 %.
Dalším závažným důsledkem
je postupný pokles průměrného věku
dojnic. Například ve zkoumaných stádech
je to necelých 5 let. Hlavní příčina
je spatřována v prohlubujícím se rozporu
mezi šlechtěním dojnic na vysokou mléčnou
užitkovost a tomu neodpovídající úrovni
krmné dávky, hlavně po stránce kvality.
Přijímání méně hodnotných,
někdy dokonce vyloženě nekvalitních
až závadných krmiv, hlavně objemových,
vede k přetížení zvířecího
organismu, hlavně jater, což v konečném
důsledku končí závažnými
zdravotními poruchami. Na jatkách v Ostravě-Martinově
byly zjištěny změny jater v roce 1985 cca u
9 % poražených dojnic, ale o rok později už
u 15,5 %. Tento meziroční nárůst je
jistě varující pro všechny zainteresované.
Svůj díl odpovědnosti za zlepšení
stavu musí nést samozřejmě zemědělská
prvovýroba, ale stranou nesmí zůstat vedle
veterinární služby ani zemědělský
nákup, plemenářská služba i ostatní
organizace služeb a zemědělské vědy
a výzkumu. Pro řešení tohoto závažného
problému potřebuje zemědělství
i nadále pochopení centrálních orgánů
při uvolňování zvláštních
zemědělských investic i limitů materiálů
pro rychlou dostavbu silážních prostorů,
seníkového programu i dalších staveb
vedoucích k zabezpečení objemových
krmiv i ke snížení potřeby strojených
krmiv, hlavně dusíkatých.
Soudružky a soudruzi, současný vývoj
nás varuje, že nastávajícím problémem
bude spíše než ochrana zdraví zvířat
ochrana zdraví člověka, a to z poněkud
netradičních pohledů. Obrovský rozvoj
všech odvětví národního hospodářství
včetně zemědělství má
i své závažné negativní stránky.
Patří k nim postupné hromadění
cizorodých látek v mase a mléce hospodářských
zvířat. V současné době jsme
ve stadiu, kdy tyto látky v některých potravinách
zjišťujeme a stanovujeme potravinářskou
normu škodlivosti. Jistě je pokrokem, že o těchto
problémech víme a provádíme i některá
dílčí opatření. Rozhodujícím
řešením však bez dalších odkladů
je dosažení takového stavu, kdy se tyto látky
do zvířecího organismu vůbec nedostanou
nebo jen v omezeném množství. Zvládnutí
tohoto úkolu nebude vůbec jednoduché ani
snadné, ale v zájmu nás všech je nezbytné.
Chápeme, že ke komplexnímu řešení
musí přispět celý soubor náročných
organizačních opatření a staveb ekologického
charakteru, ale i přístupy každého občana
této země. A právě veterinární
služba, jako orgán státního dozoru i
z pohledu preventivní činnosti veterinárních
lékařů a techniků na obvodech i pracujících
přímo v zemědělské prvovýrobě,
bude mít při řešení těchto
cílů své nezastupitelné místo
a postavení. Uskutečnit tyto záměry
není možné bez schopných, odborně
i politicky vyspělých pracovníků.
Očekáváme proto, že i vysoké
a střední veterinární školy budou
ještě lépe a cílevědoměji
připravovat studenty pro náročnou práci
v terénu i v laboratořích. Jsme toho názoru,
že i větší hmotná zainteresovanost
hlavně veterinárních pracovníků,
zaměstnanců zemědělských podniků,
přispěje k rychlejšímu posunu dopředu.
Proto my, členové zemědělských
výborů obou sněmoven budeme pro nový
veterinární zákon hlasovat.
Předsedající první místopředseda
FS J. Marko: Ďakujem poslancovi Římanovi.
Hlási sa niekto z poslancov ešte o slovo? (Ne.) Nehlási
sa nikto. Vyhlasujem rozpravu za skončenú.
Žiada o slovo podpredseda vlády? (Ne.) Žiadajú
o slovo spoloční spravodajcovia? (Ne.) Nežiadajú.
Obidve snemovne sú uznášania schopné.
Budeme teda hlasovať.
Najprv budú hlasovať poslanci Snemovne ľudu.
Kto súhlasí s vládnym návrhom zákona
o veterinárnej starostlivosti v znení spoločnej
správy výborov Snemovne ľudu a podľa odporúčania
spoločného spravodajcu výborov Snemovne ľudu,
nech zdvihne ruku. (Hlasuje se.) Ďakujem.
Je niekto proti? (Nikdo.) Nikto.
Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.) Nikto.
Poslanci Snemovne ľudu zákon schválili.
Teraz budú hlasovať poslanci Snemovne národov.
Kto z poslancov Snemovne národov súhlasí
s návrhom uvedeným v parlamentnej tlači č.
29 v znení spoločnej správy výborov
Snemovne národov (tlač 39) a podľa odporúčania
spoločnej spravodajkyne výborov Snemovne národov,
nech zdvihne ruku. (Hlasuje se.) Ďakujem.
Je niekto proti? (Nikdo.) Nikto.
Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.) Nikto.
Taktiež poslanci Snemovne národov zákon schválili.
Vzhľadom na súhlasné uznesenie obidvoch snemovní
konštatujem, že Federálne zhromaždenie Československej
socialistickej republiky schválilo zákon o veterinárnej
starostlivosti.
Súdružky a súdruhovia poslanci, pre poriadok
oznamujem, že považujem za nutné ospravedlniť
prerušenie účasti predsedu vlády a ďalších
funkcionárov na našom rokovaní, ktorí
odišli na letisko v súvislosti s oficiálnou
návštevou generálneho tajomníka Ústredného
výboru Robotníckej strany a prezidenta Etiópskej
ľudovodemokratickej republiky Mengistu Haile Mariama. Ďakujem.
Súdružky a súdruhovia poslanci, ďalej
prerokujeme
Uvedený návrh odôvodní podpredseda
federálnej vlády súdruh Karol Laco. Prosím,
aby sa ujal slova.
Místopředseda vlády ČSSR K. Laco:
Vážený súdruh predseda, vážené
súdružky poslankyne, vážení súdruhovia
poslanci, vážení hostia, vláda ČSSR
predložila Federálnemu zhromaždeniu na vyslovenie
súhlasu Zmluvu medzi ČSSR a Španielskom o právnej
pomoci, uznaní a výkone rozhodnutí vo veciach
občianskych. Obidve krajiny prejavili vôľu pokračovať
v konštruktívnom politickom dialógu a rozširovať
spoluprácu do všetkých sfér spoločného
záujmu. Vyvrcholením doterajšieho vývoja
vzájomných vzťahov sa stala tohoročná
júnová oficiálna návšteva španielskeho
kráľovského páru v Československu.
Výsledky rokovania najvyšších predstaviteľov
obidvoch štátov vytvorili priaznivé podmienky
pre ešte dynamickejší rozvoj bilaterálnych
vzťahov. Dokumentovali zároveň snahu obidvoch
krajín aktívne napomáhať procesu rozširovania
medzinárodnej spolupráce a upevňovania dôvery
medzi štátmi s rozdielnym spoločenským
zriadením.
Ďalší rozvoj našich vzťahov so Španielskom
predpokladá, okrem kontinuity politického dialógu
na vysokej úrovni, tiež výrazné rozšírenie
hospodárskych kontaktov. Pôjde o nové, vyššie
formy ekonomickej súčinnosti, výrobnej kooperácie,
spoluprácu na tretích trhoch. Do tohto rámca
spadajú i prebiehajúce Dni španielskeho priemyslu
v Prahe a v Bratislave, poriadané v tejto relácii
vôbec prvý raz. Nič nestojí v ceste
ani bohatšej výmene vedeckých poznatkov a kultúrnych
hodnôt našich národov.