Předsedající předseda SL J. Bartončík:
Děkuji poslankyni Kantorové. Prosím poslance
Jána Riška.
Poslanec SN J. Riško: Vážený pán
predseda, vážené Federálne zhromaždenie,
vyslovujem súhlas s predloženými novelami a
s uspokojením konštatujem, že do nich bola zahrnutá
moja pripomienka pri ich prerokúvaní vo výboroch.
Išlo o obmedzenie podmienok trvania väzby v prípravnom
pokračovaní vždy iba na nevyhnutne potrebný
čas a taktiež podmienok väzby v trestnom pokračovaní.
Domnievam sa, že predložená úprava je
prijateľná a zodpovedá podmienkam podobným
v iných právnych štátoch.
Ďalej mi dovoľte predniesť návrh, ktorý
nesúvisí priamo s prerokúvanou novelou, ale
vzhľadom na všeobecnejší charakter úvodného
slova prvého podpredsedu vlády ČSSR pána
Čarnogurského, ktorý hovoril nielen o prerokúvanej
novele trestného zákona, ale aj o širších
úvahách o zmenách nášho právneho
poriadku, je to, myslím, na tomto mieste vhodné.
V diskusiách tu, vo Federálnom zhromaždení,
padla už niekoľkokrát zmienka o potrebe pripraviť
a schváliť, okrem iných naliehavých
zákonov, aj zákon o politických stranách.
Napriek existencii viacerých tradičných politických
strán v našom politickom systéme naša
Ústava neobsahuje nijaké ustanovenia v tomto smere,
o zákone nehovoriac.
V uplynulých týždňoch sa konštituovalo
viacero nových politických strán a nie je
vylúčené, že môžu vznikať
nové a ďalšie. Minulé i terajšie
zasadnutia Federálneho zhromaždenia Československej
socialistickej republiky ukazujú, že aj u nás
budú politické strany plniť stále významnejšiu
funkciu pri utváraní politickej a štátnej
moci. Ako ústavné inštitúcie budú
hrať dôležitú úlohu pri tvorbe vlád,
zložení zastupiteľských orgánov,
pri zabezpečovaní stability ústavného
politického systému atď.
Tieto skutočnosti vyvolávajú potrebu zakotviť
v návrhu novej Ústavy hlavu o politických
stranách, ktorá upraví ústavné
podmienky ich vzniku a činnosti. V nadväznosti na
túto ústavnú úpravu by malo Federálne
zhromaždenie Československej socialistickej republiky
prijať zákon o politických stranách,
detailnejšie upravujúci pravidlá ich činnosti.
Príslušná hlava Ústavy by mala obsahovať,
podľa môjho názoru, tieto hlavné princípy:
1. Politické strany pôsobia v rámci a na základe princípov Ústavy.
2. Vnútorná organizácia strán musí zodpovedať demokratickým princípom Ústavy.
3. O ústavnosti či protiústavnosti politických strán rozhoduje Ústavný súd.
4. Zdroje majetku a finančných prostriedkov politických
strán a ich použitie sú verejné. Vylučuje
sa ich zahraničný pôvod a podliehajú
kontrole parlamentu.
Z týchto zásad zakotvených do Ústavy
by mal vychádzať zákon o politických
stranách. Vychádzajúc z § 12 písm.
b) zákona o poslancoch Federálneho zhromaždenia
ČSSR, ktorý oprávňuje poslancov podávať
Federálnemu zhromaždeniu návrhy zákonov
a podnety na vypracovanie návrhov zákonov, predkladám
Federálnemu zhromaždeniu podnet na formulovanie príslušnej
hlavy Ústavy o politických stranách a na
vypracovanie zákona o politických stranách,
ktorý by na základe uvedených ústavných
princípov detailnejšie upravil činnosť
politických strán v Československu. Ďakujem,
pán predseda.
Předsedající předseda SL J. Bartončík:
Děkuji poslanci Riškovi. Slovo má poslanec
Baruš.
Poslanec SL V. Baruš: Vážený pane předsedo, vážené Federální shromáždění, podporuji všechny poslance - předřečníky v této rozpravě - v obecných i konkrétních závěrech obsažených v jejich vystoupeních. Považuji však za potřebné uvést, že ve výborech pro sociální politiku Sněmovny lidu a Sněmovny národů jsme se velmi detailně zabývali obsahem novely zákonů v tomto bodě projednávaných. Jistá a poměrně značná variabilita názorů byla prezentována v souvislosti s obsahem § 181 a) a b). Osobně tyto paragrafy nepovažuji za formální přihlášení se k celosvětovým tendencím ochrany všech složek životního prostředí. Považuji - a na tom jsme se dohodli ve výborech, že je to výsledek důrazně a všeobecně požadovaného požadavku všech politických stran a občanů na zákonné opatření definované jako ohrožení životního prostředí. Jde právě v tomto paragrafu o důležitý zákonodárný krok, stejně jako včera ustavení výborů pro životní prostředí obou sněmoven Federálního shromáždění.
Životní prostředí a urychlené kroky k jeho řešení jsou a zůstávají prioritním úkolem nové vlády a již zmíněný § 181 je plně v souladu s demokratizačním procesem při zdůraznění osobní odpovědnosti. V těchto krocích v péči o životní prostředí a jeho zlepšování, dále v zachování sociálních jistot a životní úrovně občanů je proto nutno úsilí nové vlády plně podpořit a požádat ji o obvyklé záruky.
Závěrem doporučuji projednanou novelu schválit
s výhradami uložení úkolů pro
další legislativní činnost vlády
v této oblasti, i nás poslanců Federálního
shromáždění. Děkuji vám,
pane předsedo, za udělení slova.
Předsedající předseda SL J. Bartončík:
Děkuji poslanci Barušovi.
Všichni písemně přihlášení
již vystoupili. Hlásí se poslanec Hanák.
Poslanec SN S. Hanák: Vážený
pane předsedo, vážené Federální
shromáždění, dovolte mi několik
slov o trestu smrti. Ale ještě před tím
mám jednu praktickou připomínku.
Domnívám se, že poslanci by měli mít
na zahájení zasedání na svých
stolcích přihlášky do diskuse, protože
doba nadekretovaných diskusních příspěvků
snad už zmizela a poslanec někdy potřebuje
vystoupit v rozpravě v průběhu zasedání,
i když původně diskutovat nechtěl.
K trestu smrti: Úkolem soudů je zjistit pravdu a
v případě, že byl porušen zákon,
vynést trest. Trest však nemá být odplatou
společnosti, trest má být výchovným
prostředkem. U trestu smrti tato možnost zcela odpovídá.
Při této příležitosti bych rád,
aby naše legislativní orgány vzaly v úvahu
žádost církví o povolení vstupu
do věznic, a to i v individuálních případech,
případně k pravidelným bohoslužbám.
Domnívám se, že tento způsob by značně
přispěl k možné nápravě,
alespoň některých vězňů.
Druhý fakt, který svědčí proti
trestu smrti je tato věc: Všechny národy na
světě - naše nevyjímaje - v nedávné
době se musí hanbit za justiční vraždy.
Nemusím snad dodávat víc. Těch důvodů
proti trestu smrti je jistě víc. Já zde nechci
podávat žádný návrh, jenom prosím
naši legislativu, aby se těmito otázkami velice
hluboce zabývala. Děkuji.
Předsedající předseda SL J. Bartončík: Děkuji poslanci Hanákovi. Ptám se, zda chce ještě někdo vystoupit v rozpravě? (Nikdo se nehlásil.) Nikdo. Můžeme tedy považovat rozpravu za skončenou.
Přeje si vystoupit pan místopředseda vlády?
Já bych prosil, pane místopředsedo vlády,
kdybyste mohl zaujmout stanovisko i k některým námětům,
které prakticky mají charakter návrhu.
První místopředseda vlády ČSSR
J. Čarnogurský: Som rád, že všetci
poslanci, ktorí sa zúčastnili na tejto diskusii,
podporili predložený návrh novely Trestného
zákona a Trestného poriadku a ich diskusné
príspevky smerovali skôr k širšej problematike
trestného práva. Ubezpečujem ich aj vás
všetkých, že budeme sa nimi zaoberať pri
ďalšej, širšej novelizácii trestných
predpisov.
Budem preto reagovať len na niektoré námety,
ktoré sa v diskusných príspevkoch objavili.
Pokiaľ ide o problematiku trestu smrti, je to problém,
ku ktorému musí zaujať stanovisko spoločnosť
- alebo aspoň prevažná časť spoločnosti,
zastúpená v zákonodarnom zbore práve
vami. Zatiaľ je možné povedať len to, že
i v širšej novele Trestného zákona, o
prijatí ktorej sa pôvodne uvažovalo, trest smrti
zatiaľ bol. Ako sa budú vyvíjať názory
spoločnosti na tento problém, vláda tieto
názory zohľadní a dá ich prípadne
alternatívne do návrhu širšej novely Trestného
zákona a bude na vás, aby ste o nich rozhodli.
Problematika zabezpečenia občianskych práv
a zvlášť platnosti medzinárodných
paktov o ľudských právach v našom právnom
poriadku, alebo inými slovami o priorite medzinárodných
paktov nad vnútroštátnym zákonodarstvom:
platná právna teória vychádza v Československu
z toho, že celý právny poriadok má byť
bezrozporný a, samozrejme, má byť v súlade
s Ústavou. I ďalšie právne normy majú
byť v súlade s Ústavou a zároveň
v súlade medzi sebou vzájomne. Z tohto hľadiska
by nemalo dochádzať k porušovaniu medzinárodných
paktov o ľudských právach i bez prijatia osobitného
zákona o priorite týchto paktov. Ďalšou
účinnou zárukou by bolo konštituovanie
Ústavného súdu, zvolenie sudcov Ústavného
súdu. Ústavný súd už podľa
súčasného znenia Ústavy má
právo rozhodovať o porušovaní občianskych
práv, samozrejme, i tak ako sú formulované
v medzinárodných paktoch o ľudských
právach. Je možné však uvažovať
aj o prijatí takého zákona, ale dovoľujem
si upozorniť, že by to pravdepodobne predtým
vyžadovalo istú teoretickú diskusiu o umiestnenie
takého zákona do nášho právneho
poriadku.
Uznanie Protokolu medzinárodných paktov o ľudských
právach, ako aj uznanie Výboru pre ľudské
práva a jeho kompetencie je otázkou, ktorou sa vláda
bude nepochybne v najbližšom období zaoberať.
Vzhľadom na to, že sme pristúpili k záverečnému
dokumentu Viedenskej následnej schôdzky KEBS, ktorý
v určitej miere už takýto krok pozná,
tým, že umožňuje účastníckym
štátom nastoľovať problémy porušovania
občianskych práv v iných účastníckych
štátoch a vytvára tým prinajmenšom
predpoklad pre to, aby náš prístup k tomuto
Protokolu a uznanie Výboru pre ľudské práva
bol vcelku záležitosťou, ktorá zapadá
do súčasného politického i právneho
vývoja v Československu.
Pokiaľ ide o námety, týkajúce sa zákona
o prečinoch, budú zhodnotené v pripravovanej
širšej novelizácii trestných predpisov,
do ktorej, samozrejme, zapadá i zákon o prečinoch.
Zrejme je možné očakávať, že
tieto námety budú zohľadnené. Zatiaľ
sa i na tieto námety (mám na mysli zrušenie
ustanovenia § 5 a § 6 zákona o prečinoch
o rušení verejného poriadku) vzťahuje
to, čo som povedal v úvodnej správe, že
podľa stanoviska vlády a generálneho prokurátora
nie je daná spoločenská nebezpečnosť
konania, ktoré by prípadne formálne vykazovalo
takéto znaky. Z toho dôvodu ich nie je možné
považovať za prečiny a orgány činné
v trestnom konaní nezačnú trestné
stíhanie alebo prípadne iné postihy.
Zákon o politických stranách: už sa
rozbehli práce na zákone spolčovacom a zhromažďovacom,
popravde povedané sme diskutovali o tom, či zákon
o politických stranách prijať osobitne, alebo
túto problematiku zahrnúť do zákona
spolčovacieho. Môžem snáď povedať
iba toľko, že sa zdá, že prevažujú
názory, aby zákon o politických stranách
bol prijatý osobitne. Definitívne bude sa táto
otázka riešiť v najbližších
týždňoch v nadväznosti na zákon
o spolčovacom práve. Či už bude zákon
o politických stranách prijatý zvlášť,
alebo bude táto problematika zahrnutá do spolčovacieho
zákona, celkom iste tam budú riešené
námety pána poslanca Rišku o demokratickom
charaktere politických strán, o zásadách
financovania, o kontrole financií zo strany parlamentu
alebo prípadne iného orgánu a takisto námet
poslanca Servusa, že politické strany nemôžu
zriaďovať ozbrojené zbory.
Námet poslanca Hanáka, týkajúci sa
väzníc, bude tiež zohľadnený v pripravovanom
zákone o výkone trestu odňatia slobody. Právo
cirkví vstúpiť do väznic a podieľať
sa na prevýchove väzňov je nepochybne užitočné
a je zrejme možné rátať s tým,
že sa v tomto zákone objaví a vy budete mať
možnosť o tomto námete rozhodnúť.
Předsedající předseda SL J. Bartončík:
Děkuji panu místopředsedovi vlády.
Chtěl bych jen zdůraznit, že některé
náměty obsažené v diskusním vystoupení
poslance Servuse (připojila se k nim víceméně
poslankyně Kantorová) by mohly mít za jistých
okolností charakter pozměňovacího
návrhu. Týkaly se především §
5 a § 6 zákona o přečinech. Po tomto
vysvětlení pana místopředsedy vlády,
kdy nás ujistil, že i když se to vrátí
dnešním naším krokem ke stavu před
zákonnými opatřeními, který
také nebyl nijak uspokojivý, je garantována
nečinnost příslušných orgánů
v tomto směru pokud jde o § 5 a § 6 a že
nebudou zahajovány patřičné kroky
podle platného právního řádu.
Já se v této souvislosti táži poslance
Servuse, jestli přijímá toto vysvětlení?
(Posl. Servus: Ano.) Ano.
Ptám se, zda zpravodajové žádají
o slovo?
Společný zpravodaj výborů SN poslanec
E. Vlček: Mám jen krátkou poznámku
k diskusi o zrušení trestu smrti. Tato problematika
byla na pořadu jednání a úvah při
připravované větší novele. Při
zúžení se tam samozřejmě už
neobjevuje. To neznamená, že dále o ní
nebude jednáno a uvažováno.
Chtěl bych však říci malou poznámku.
Za posledních patnáct až dvacet let byl prakticky
u nás trest smrti ukládán jen za vraždu
spáchanou zavrženíhodným způsobem
nebo za vraždu více osob, tedy ve smyslu jednoho z
diskusních příspěvků přednesených
zde před chvílí. To je v podstatě
už skutečný stav u nás.
Ono totiž veřejné mínění
je dosti proměnlivé. O tomto faktu je možné
uvažovat ryze obecně, teoreticky, ale jinak pak na
něj reaguje veřejné mínění
okolí, kde vražda zavrženíhodným
způsobem byla spáchána nebo i okolí
blízké z hlediska příbuzenských
vztahů atd. Musíme při našich dalších
úvahách mít patrně na paměti
a vzít v úvahu i proměnlivost tohoto veřejného
mínění.
Předsedající předseda SL J. Bartončík:
Děkuji. Můžeme přistoupit k hlasování.
V tuto chvíli je v zasedací síni přítomno
167 poslanců Sněmovny lidu, 53 poslanci Sněmovny
národů zvolení v ČSR a 61 poslanec
zvolený v SSR. Prosím pracovníky Kanceláře
Federálního shromáždění,
aby se odebrali na místa před jednotlivé
sektory.
Nejdříve prosím o hlasování
poslance Sněmovny národů.
Kdo souhlasí s návrhem zákona ve znění
společné zprávy výborů Sněmovny
národů a podle doporučení společného
zpravodaje výborů Sněmovny národů,
nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Nikdo.
Poslanci Sněmovny národů zákon schválili.
Nyní prosím o hlasování poslance Sněmovny
lidu.
Kdo souhlasí s návrhem zákona, nechť
zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? (Jeden.)
Jeden.
Také poslanci Sněmovny lidu zákon schválili.
Vzhledem k souhlasnému usnesení obou sněmoven
konstatuji, že Federální shromáždění
ČSSR schválilo zákon, kterým se mění
a doplňuje trestní zákon č. 140/61
Sb. a zákon, kterým se mění a doplňuje
zákon 141/61 Sb. o trestním řízení
soudním.
(Poznámka redakce: usnesení FS č. 116, SL
č. 172, SN č. 178)
Než se budeme zabývat dalším bodem našeho
programu, tak bych vás chtěl informovat o jedné
skutečnosti. Jednání Federálního
shromáždění je prostřednictvím
televize zpřístupněno široké
veřejnosti. Chtěl bych vás seznámit
s tím, že dostáváme řadu připomínek
občanů. Většinou jde o dotazy, proč
nejsou na zasedání přítomni někteří
poslanci. Sděluji vám, i prostřednictvím
sdělovacích prostředků, naší
občanské veřejnosti, že někteří
poslanci odstoupili ze své poslanecké funkce. Mandát
podle zákona o poslancích zaniká okamžitě,
kdy rezignaci vezme na vědomí předsednictvo
příslušné sněmovny.
Pokud jde o Sněmovnu lidu, stane se tak dnes po skončení
jednání společné schůze, kdy
se sejde předsednictvo Sněmovny lidu a prostřednictvím
sdělovacích prostředků pravděpodobně
zítra bude v tomto směru podána zpráva.
Pokud jde o Sněmovnu národů, sejde se v době
oběda. Další nepřítomní
poslanci jsou podle informace omluveni.
Pokud jde o další připomínky, ty se
netýkají vesměs projednávaného
programu, vyhodnotíme je s tím, že pokud se
nejedná o anonymní připomínky, budeme
na ně reagovat přiměřeným způsobem.
Nyní přistoupíme k projednání
dalšího bodu pořadu, kterým je
Prosím ministra financí ČSSR Václava
Klause, aby návrh odůvodnil.
Ministr financí ČSSR V. Klaus: Vážené
Federální shromáždění,
vláda ČSSR vám předložila k projednání
a schválení návrh zákona o důchodové
dani, který je nedílnou součástí
celé soustavy odvodů a daní hospodářských
organizací. Návrh zákona vychází
ze stejných principů a zásad, jako před
chvílí projednaný návrh zákona
o odvodech do státního rozpočtu.