Federální shromáždění ČSSR, 1986 – 1990 Společné schůze SL a SN

Nyní prosím o hlasování poslance Sněmovny národů zvolené v SSR.

Kdo z nich souhlasí s návrhem zákona ve znění společné zprávy výborů Sněmovny národů a podle doporučení společného zpravodaje výborů Sněmovny národů, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? (Dva.) Dva.

Také poslanci Sněmovny národů zvolení v SSR zákon schválili.

Konstatuji, že zákon byl Sněmovnou národů schválen.

Nyní prosím o hlasování poslance Sněmovny lidu.

Kdo z nich souhlasí s návrhem zákona ve znění společné zprávy výborů Sněmovny lidu a podle doporučení společného zpravodaje výborů Sněmovny lidu? (Hlasuje se.) Děkuji vám.

Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? (Tři.) Tři se zdrželi hlasování.

Poslanci Sněmovny lidu zákon schválili.

Vzhledem v souhlasnému usnesení obou sněmoven konstatuji, že FS ČSSR schválilo zákon o důchodové dani a o změnách zákona č. 172/1988 Sb., o zemědělské dani, a zákon č. 116/1985 Sb., o podmínkách činnosti organizací s mezinárodním prvkem v ČSSR, neboli zákon o důchodové dani.

(Poznámka redakce: usnesení FS č. 112, SL č. 168, SN č. 175)

Vyhlašuji nyní přestávku, k dalšímu jednání se sejdeme ve 13.15 hodin.

(Jednání přerušeno ve 12.10 hodin.)

(Jednání opět zahájeno ve 13.19 hodin.)

Předsedající místopředseda FS J. Bartončík: Vážené poslankyně, vážení poslanci, budeme pokračovat v přerušeném jednání. Máme na pořadu

Prosím pana ministra financí, aby návrh odůvodnil.

Ministr financí ČSSR V. Klaus: Vážené poslankyně, vážení poslanci, vstupujeme do období, ve kterém by již měly více působit nové ekonomické mechanismy opírající se o podstatné zvýšení úlohy hodnotových vztahů v československé ekonomice. To se týká nejen vnitřní ekonomiky, o které jsme dnes zatím hovořili, ale i vnějších ekonomických vztahů, zejména pak devizového hospodářství. Naše devizové hospodářství doznalo v posledních letech celou řadu změn. Byl zaveden jednosložkový kurs, který zpřehlednil a do jisté míry i zreálnil naši kursovou soustavu. Začínáme aktivně využívat i nový systém pružného regulování devizových kursů. Byly aktivizovány a v několika posledních krocích liberalizovány devizové účty fyzických osob, což se v krátké době odrazilo ve více než ztrojnásobení zůstatků ve volných měnách. Od 1. ledna 1989 byly všeobecně zavedeny devizové normativy jako jedna z možných forem dílčího devizového samofinancování. Ty mj. přispěly k tomu, že se po dlouhé době inkaso ve volných měnách pohybuje na předpokládané úrovni. Od července letošního roku jsou experimentálně prováděny devizové aukce, na kterých se mj. odzkušují i některé prvky a mechanismy budoucího devizového trhu a devizových burz. Zájem o operace zde prováděné trvale roste a tento proces bude s naší maximální podporou nepochybně i nadále pokračovat.

Stále rostoucí počet podniků s oprávněním k zahraničně obchodní činnosti rozvoj nových forem mezinárodní spolupráce včetně podniků se zahraniční účastí si přímo vynucuje podstatně rychlejší funkční otevírání naší ekonomiky vůči světu, spojené s vytvářením podmínek pro urychlení procesu postupného zavádění směnitelnosti československé koruny. To vše ve svém celku vyvolalo nezbytnost vypracování nového devizového zákona, zákona, který legislativně zakotvuje nejen všechny dosavadní změny v devizovém hospodářství, ale který se snaží otevřít dveře i pro budoucí vývoj, zejména pak pro iniciativu a podnikavost jak výrobců, tak i obyvatelstva.

Návrh devizového zákona zakotvuje jeden ze základních principů racionálního devizového hospodářství, princip devizového samofinancování. Podle mého ti, kdo se o získání deviz zasloužili, mají také přednostní právo na jejich využití. Tato zásada platí jak pro právnické osoby, tak i pro fyzické a odráží se v ustanoveních upravujících jednak nabídkovou povinnost, jednak hospodaření s devizovými prostředky na devizových účtech, kde je poměrně liberálně upravena možnost vstupovat do závazků vůči devizovým cizozemcům a platit do zahraničí pomocí vlastních devizových prostředků.

Značné liberalizace doznaly devizové vztahy fyzických osob, které dnes mají vlastně jednu jedinou základní povinnost, převést majetkové hodnoty, které mají v zahraničí, do tuzemska a složit si je na svůj devizový účet. Devizový zákon jim dává záruku, že peněžní ústav je povinen jim založit zúročitelný devizový účet. Tímto účtem mohou občané nakládat v tuzemsku i v zahraničí volně. Mohou zejména používat těchto prostředků k cestám do zahraničí, k nákupu zboží nebo obstarávání služeb, ale mohou také prostředky na účtě převádět na jiné občany. Devizový zákon jim v tomto směru nestanoví žádné omezení.

Zásadně platí, že všechna práva a povinnosti právnických i fyzických osob musí být obsažena přímo v devizovém zákoně. Prováděcí vyhláška může pouze stanovit úlevy z povinností uvedených v zákoně Tím se podstatně zvyšují právní jistoty občanů i podniků.

Urychlení a prohloubení ekonomické reformy, o kterém zde již dnes byla několikrát řeč, vyžaduje, aby se v krátké době hlavními nástroji usměrňování devizového hospodářství staly především ekonomické nástroje. Půjde zejména o rozvoj devizového trhu, který by se postupně měl stát hlavní formou alokace devizových prostředků s cílem jejich nejefektivnějšího využívání.

Nezastupitelná úloha při usměrňování devizového hospodářství patří devizovým kursům. Proto bude nutné zajistit urychlený přechod k účinnému systému jednotných, pružných a hlavně reálných měnových kursů. Ke zvýraznění úlohy ekonomických nástrojů oproti úloze devizového plánu v návrhu zákona, který máte před sebou, doporučuji vypustit § 8, jehož ustanovení jsou navíc v dostatečné míře pokryta v § 6 již schváleného zákona o Státní bance československé a koneckonců i v § 13 návrhu devizového zákona.

Předložený návrh devizového zákona nese v sobě některé specifické rysy současnosti:

1. Je zákonem pro přechodné období od centralistického, administrativně pojímaného devizového monopolu státu k devizovému hospodářství založenému na využívání plnohodnotného devizového trhu, opírajícího se o vnější směnitelnost československé měny a o systémy jednotných a pružných devizových kursů.

2. Tento zákon musí respektovat současnou realitu v podobě značné nerovnováhy v platební bilanci se zahraničím, zvláště v oblasti volně směnitelných měn.

Oblast vnějších vztahů má specifický význam zejména z hlediska dopadu do tvorby a užití národního důchodu i s ohledem na odpovědnost státu za vývoj platebních a úvěrových vztahů vůči zahraničí. Tato specifika je nutné respektovat, neboť v opačném případě by v podmínkách značné nerovnováhy a roztříštěnosti zájmů jednotlivých ekonomických subjektů mohlo dojít místo k posílení úlohy devizové sféry a jejích jednotlivých nových prvků naopak k jejich oslabení, narušení, k nekoncepčnosti se zřejmými negativními dopady na jednotlivé subjekty těchto vztahů, ale i na celé národní hospodářství. Vývoj je třeba usměrňovat tak, aby v širším a samostatnějším zapojování československých organizací i jiných osob do vnějších vztahů nedošlo v žádném případě ke zvyšování zadluženosti československého státu a k narušení měnové stability.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, v průběhu projednávání návrhu devizového zákona ve výborech Federálního shromáždění poslanci předložili řadu návrhů a připomínek. Jejich obsah a množství potvrdily zvýšený zájem o oblast vnějších vztahů a přispěly ke zkvalitnění předloženého návrhu zákona. Po projednání ve výborech Federálního shromáždění byly do návrhu zákona zapracovány na základě připomínek a podnětů poslanců tyto změny:

1. Zvýšit částku nepodléhající ohlašovací povinnosti na 2 000 Kčs a částku, která nebude podléhat nabídkové povinnosti, na protihodnotu 1 000 Kčs, to znamená bylo to zvýšení na dvojnásobek.

2. Byla pozměněna ustanovení, která upravují použití prostředků na devizových účtech právnických i fyzických osob. Přijetím tohoto návrhu budou moci majitelé, případně jejich zmocněnci používat devizové prostředky prakticky bez omezení.

V souvislosti s věcným zjednodušením úpravy devizových účtů však bylo třeba doplnit § 16 odst. 6 o stanovení přepočítacího poměru při koupi odběrných poukazů Tuzexu za devizové prostředky na devizovém účtu.

Ve výborech Federálního shromáždění byly rovněž podpořeny návrhy dodatečně předložené předkladateli na úpravu znamenající zvýšenou ochranu československé měny a československého vnitřního trhu ve smyslu vládou nedávno přijatých opatření.

Poslanci dále požadovali, aby orgány celní správy mohly provádět kontroly listovních a jiných zásilek, zavazadel a dopravních prostředků pouze za přítomnosti majitele, odesílatele nebo adresáta.

Kvalitě zákona nesporně přispějí a jeho úpravu zpřesní i závěry přijaté na expertní poradě 1. listopadu, tak jak je shrnuly a potvrdily výbory ústavně právní Federálního shromáždění. Přijetí devizového zákona napomůže a usnadní realizaci prvního podstatného kroku k urychlení celého procesu převedení dosavadního hospodářského mechanismu na nový systém, kde vedle ekonomických nástrojů regulace chodu národního hospodářství z pozic ekonomického centra budou plnohodnotně působit a vytvářet prostor pro samostatnou iniciativu a podnikavost i prvky rozvinutého dobře fungujícího devizového trhu. Děkuji za pozornost.

Předsedající předseda SL J. Bartončík: Děkuji. Návrh projednaly výbory ústavně právní, zahraniční výbory, výbory pro plán a rozpočet, pro průmysl, dopravu a obchod a pro zemědělství a výživu obou sněmoven.

Prosím společného zpravodaje výborů Sněmovny lidu poslance Richarda Tichého, aby přednesl zpravodajskou zprávu.

Společný zpravodaj výborů SL poslanec R. Tichý: Vážené předsednictvo, vážené poslankyně, vážení poslanci, vzhledem k návrhu ministra financí vyškrtnout § 8 žádám o přerušení jednání a prosím o schůzku předsedů výborů pro plán a rozpočet a všech zpravodajů z výborů, které devizový zákon projednávaly.

Předsedající předseda SL J. Bartončík: Domnívám se, že je účelné tomuto požadavku vyhovět. Přerušuji jednání na deset minut.

(Jednání přerušeno ve 13.32 hodin.)

(Jednání opět zahájeno ve 13.42 hodin.)

Předsedající předseda SL J. Bartončík: Budeme pokračovat v přerušeném jednání.

Ještě než dám slovo opět poslanci Tichému, chtěl bych omluvit většinu ministrů a šéfů vlády federální i republikové, kteří se omluvili z velmi vážných důvodů s tím, že jsem jim i vaším jménem tlumočil přání, aby pokud možno reprezentanti vlády na jednání Federálního shromáždění, kterému jsou odpovědni, setrvávali.

Prosím poslance Tichého.

Společný zpravodaj výborů SL poslanec R. Tichý: Vážené předsednictvo, vážené poslankyně, vážení poslanci, vážení hosté, předložený návrh devizového zákona je v souladu se zásadami schválenými v první polovině letošního roku ve výborech Federálního shromáždění.

V souladu s prohlubováním demokratizace v hospodářském a sociálním životě je návrh devizového zákona koncipován ve vztahu k fyzickým i právnickým osobám výrazně liberálněji než dosud platné devizové předpisy. Dosud byly československé právnické a fyzické osoby podrobeny absolutní nabídkové povinnosti a povolovacímu řízení v případě používání devizových prostředků bez ohledu na to, jakým způsobem se na produkci devizových prostředků podílely. Návrh zákona vytváří prostor pro uplatnění převážně ekonomických nástrojů při řízení devizového hospodářství. Vedle základních nástrojů dává prostor i pro využití ostatních ekonomických nástrojů jako je devizový kurs, vládní a bankovní úvěry, úrok, měnové rezervy a pro uplatnění devizového samofinancování.

Vzhledem k situaci československého hospodářství a jeho reálným možnostem však zákon počítá přechodně se zachováním určité míry administrativního řízení v této oblasti, zejména formou devizových povolení. Posílení samostatnosti podniků v devizové oblasti zakotvuje zákon jedno ze základních kritérií devizového hospodaření nadcházejícího období, kterým je princip zainteresovanosti na získávání devizových prostředků.

V souladu s posilováním samostatnosti podniků v rozhodování o tom, jak naloží se svými devizovými prostředky, je taková úprava devizových účtů. Organizace budou moci těchto prostředků použít bez omezení pro svoji podnikatelskou činnost ke vstupu do závazků vůči devizovým cizozemcům a k placení do zahraničí nebo ve prospěch devizového cizozemce. Úměrně s rozhodovací pravomocí organizace při užití devizových prostředků bez zásahu centra však vzroste její odpovědnost za výsledky této činnosti.

V souladu s novými požadavky na řízení a usměrňování devizového hospodářství se adekvátním způsobem rozvíjí postavení a funkce Státní banky československé. Její úloha vyplývá zejména ze zákona o Státní bance československé a vládního návrhu zákona o bankách a spořitelnách, zejména pokud jde o odpovědnost za zpracování a provádění měnového plánu, jehož součástí je plán devizový jako základní nástroj řízení devizového hospodářství. Ten vypracovává Státní banka československá ve spolupráci s příslušnými ústředními orgány a předkládá jej ke schválení vládě ČSSR.

Státní banka československá předkládá vládě ČSSR ke schválení návrh zásad bankovně měnové politiky zahrnujících i devizovou politiku. Při provádění devizové politiky pak odpovídá Státní banka československá zejména za vývoj platební bilance a kursu československé měny.

Devizový zákon vychází ze základního rozdělení kompetencí mezi Státní bankou československou, federálním ministerstvem financí, ministerstvy financí, cen a mezd republik a rovněž i federálním ministerstvem zahraničního obchodu.

Navrhovaná právní úprava sleduje rovnováhu rozdělení pravomocí devizových orgánů, zejména pokud jde o vztah k právnickým osobám. Jde podle mého názoru o optimální rozdělení kompetencí a respektuje postavení Státní banky československé jako vrcholného měnového orgánu.

Vládní návrh zákona také vytváří právní prostor pro vznik devizového trhu - jako nástroje ekonomické redistribuce deviz a jeho prostřednictvím budou moci devizoví tuzemci prodávat a nakupovat devizové prostředky ve volné dispozici. S vytvářením věcných podmínek v devizové oblasti se předpokládá, že funkce devizového trhu se bude rozšiřovat a nabývat na významu.

Ve vztahu k fyzickým osobám vytváří nový devizový zákon podmínky pro to, aby občané měli osobní ekonomický zájem na převodu devizových prostředků do tuzemska a poskytli jim právní záruky, že těchto prostředků budou moci využívat v tuzemsku i do zahraničí. Při ukládání devizových prostředků na devizové účty zákon občana neomezuje. Tím jej však nezbavuje odpovědnosti podle trestních předpisů v případě, bude-li prokázáno, že devizové prostředky získal nelegálním způsobem.

Významné z hlediska občanů je nové pojetí jejich nabídkové povinnosti, která se bude vztahovat až na devizové prostředky, jejichž celková protihodnota přesahuje částku stanovenou zákonem. Devizové prostředky do protihodnoty zákonem osvobozené částky si budou moci občané ponechat ve své volné dispozici, nebudou ji muset ani soustřeďovat u devizového peněžního ústavu a naopak ji budou moci vyvézt a použít v zahraničí.

Jak už vážený ministr financí uvedl, byla do předložení návrhu devizového zákona přijata některá opatření k ochraně československého trhu a československé měny, jejich zabezpečení si i pro příští období vyžádalo řadu doplňků v devizové kontrole prováděné orgány celní správy na hraničních přechodech a ustanovení upravující devizové přestupky.