Federální shromáždění ČSSR, 1986 – 1990 Společné schůze SL a SN

Poslanec SL J. Macek: Vážený pane předsedající, vážené Federální shromáždění, jak zde již bylo před chvílí zmíněno, dnes dopoledne před parlamentem demonstrovali čekatelé na živnost a požadovali, abychom urychleně schválili zákon o soukromém podnikání, neboli o individuálním podnikání fyzických osob. Předali panu Dubčekovi, předsedovi Federálního shromáždění, dopis, ve kterém apelují na vládu, aby vysvětlila, proč bylo občanům slíbeno, že od 1. dubna budou moci pracovat individuálně a požadují záruky, že na 27. společné schůzi bude balík ekonomických zákonů probírán přednostně a na závěr je tam poznámka, kterou chci směrovat na ministra financí. Přečtu ji: "Zabraňte takovým byrokratickým sabotážím soukromého podnikání, jakou je např. návrh výnosu federálního ministerstva financí o účetnictví pro soukromé podnikatele. Tento návrh má 35 stran textu a může mu rozumět jen vysokoškolsky vzdělaný ekonom s účetnickou praxí".

Ještě jednou bych chtěl vyzvat ministerstvo financí, aby se nad touto věcí zamyslelo.

Předsedající místopředseda FS J. Jenerál: Děkuji poslanci Mackovi. Nikdo další není do diskuse písemně přihlášen. Ptám se poslanců obou sněmoven, zda chce ještě někdo z nich vystoupit v rámci otázek a podnětů. Hlásí se poslanec Peklo, dávám mu slovo.

Poslanec SN M. Peklo: Vážený pane předsedající, vážené Federální shromáždění, jmenuji se Miloš Peklo, Teplice, bezpartijní. 4. ledna t. r. jsme podali se skupinou poslanců ze severních Čech interpelaci federální vládě ohledně neutěšeného stavu životního prostředí a značného poškození zdravotního stavu obyvatel této oblasti. Vzhledem k tomu, že uplynulo 30 dní zákonné lhůty a vláda se k tomu nevyjádřila, obracím se proto na předsednictvo Federálního shromáždění s požadavkem, aby ono vyžádalo toto stanovisko od vlády. Děkuji za pozornost.

Předsedající místopředseda FS J. Jenerál: Děkuji. Ještě se někdo hlásí? (Nikdo.) Nikdo. Můžeme uzavřít tento bod jednání. Vzhledem k tomu, že byly vzneseny některé dotazy na členy vlády, ptám se jich, zda chce někdo z členů vlády reagovat? Dávám slovo ministru Sacherovi.

Ministr vnitra ČSSR R. Sacher: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, na interpelaci pana poslance F. Stütze, která se týká zvýšení trestné činnosti a také toho, že jsou nedostatečné stavy příslušníků Veřejné bezpečnosti, zvláště hlídkové, a požadavku zvýšení stavu příslušníků SNB v některých okresech Severočeského kraje, bych si dovolil reagovat.

Je pravda, že kriminalita v ČSSR skutečně stoupla, a to majetková kriminalita o 50 % v prosinci až únoru tohoto roku ve srovnání se stavem ve stejných měsících roku předchozího. Tyto tři měsíce jsou srovnatelným obdobím. Pokud jde o krádeže vloupáním, kriminalita stoupla o 200 %, krádeže prosté o 50 % a loupeže o 350 %. Zajímáme-li se o to, proč k tomu dochází, jsou důvody na jedné straně vnitřní. Tyto vnitřní důvody spočívají - jak je v interpelaci správně řečeno - v nenaplněnosti stavu příslušníků. Tak např. v hl. m. Praze jich chybí téměř 300 v pořádkové službě a kriminální služba má v Praze ve srovnání se srovnatelnými městy v západní Evropě zhruba třetinové počty.

Dále bych chtěl říci, že na druhé straně je tím vinna také profesionalita, která není na potřebné úrovni, neboť i v kriminální službě je věkové rozvrstvení příslušníků nerovnoměrné, je velký podíl příslušníků mladých, jimž kromě zkušeností chybí tolik potřebná místní a osobní znalost.

Technická vybavenost kriminální služby a SNB vůbec je na velmi nízké úrovni. Rozpočet, který byl přijat, nám neumožní zlepšit technické vybavení, které už v současné době je 10-15 let za úrovní v zemích západních.

Dále bych chtěl říci, že v některých podnicích je zakazován i vstup příslušníkům kriminální služby pracujícím na odhalování hospodářské kriminality a při zákrocích je mnohdy příslušníkům v jejich dokončení občany bráněno. Například u městské správy VB v Praze byla vytvořena skupina proti kapesním krádežím a při zákroku proti kapsáři musí mnohdy dokazovat občanům, kteří do zákroku z neznalosti zasahují se záměrem ochránit delikventa, že jde o zákrok proti pachateli trestné činnosti.

Dále je třeba ovšem říci, že jsou zpochybněny i právní jistoty příslušníků VB při výkonu jejich funkce a množí se verbální i fyzické útoky proti nim.

Je tu také jev, který bychom mohli nazvat zvýšení občanské neukázněnosti. To opět napomáhá tomu, že vzrůstá stav, o kterém pan poslanec Stütz hovořil. Hovořil o tom, že je třeba zvýšit stav příslušníků SNB v některých okresech. Já s tím plně souhlasím.

Nyní k interpelaci pana poslance H. Chromého, která se týká bezpečnostní akce Norbert. Tato akce je nazvána jako operace StB. K této akci bych chtěl říci toto: 28. schůze Rady ochrany státu 27. září 1977 schválila návrh zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění o mimořádných opatřeních v zájmu obrany a bezpečnosti ČSSR, v době branné pohotovosti. Tato opatření byla nazývána akcí Norbert. Tato akce spočívá v tom, že v určitých stupních bojové pohotovosti nebo za branné pohotovosti státu se mělo provést na základě zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění ČSSR po předchozím projednání v Radě obrany státu a na zvláštní rozkaz ministra vnitra ČSSR opatření proti osobám, které jednak ohrožovaly vnitřní pořádek a bezpečnost státu, tedy opatření proti pachatelům, evidovaným v celostátním seznamu kriminálně závadových osob a recidivistů, ale také proti těm, které byly po linii Státní bezpečnosti do jejich péče zahrnovány, tedy proti osobám, které se dopustily nebo byly podezřelé z trestných činů proti republice, tzv. prvohlavových trestných činů ve smyslu trestního zákona a proti osobám, které svým jednáním mohly ohrozit obranyschopnost republiky.

Je třeba ovšem říci, že na celém opatření se vedle federálního ministerstva vnitra podílely i další subjekty, především generální prokuratura ČSSR, dále ministerstva spravedlnosti obou republik, respektive SNV těchto ministerstev, dále národní výbory všech stupňů při zařazování osob do pracovního zařazení a vojenské správy při vyjímání těchto osob z vojenské evidence. Aby se zabránilo možnému zneužití této akce mimo brannou pohotovost státu, byla tato akce 7. 12. 1989 zrušena.

Místopředseda vlády ČSSR F. Reichel: Krátce odpovím panu poslanci. Ano, bylo jednáno s polskou stranou, konkrétně s ministrem Kameňskim o vzájemných otázkách životního prostředí a zejména emisí na obou stranách polsko-československé hranice. Situace je mimořádně složitá, protože v některých částech je převaha emisí ze strany polské na československou, na druhé straně z československé na polskou. V současné době je stav takový, že jsme zmapovali celou situaci a nyní bude další kolo jednání, abychom zcela konkrétně postupovali v jednotlivých oblastech podle této hranice.

Pokud se týká odpovědi panu poslanci Peklo, omlouvám se, již jsme ji předali, bude to v administrativní části.

Podívám se, aby byla doručena, jak měla být.

Panu poslanci Medemu bych chtěl říci, že tuto záležitost přešetříme z hlediska dat a odpovíme mu.

Předsedající místopředseda FS J. Jenerál: Děkuji místopředsedovi federální vlády panu Reichelovi. Ještě někdo z členů vlády chce zaujmout stanovisko k dotazům? Byly zde dotazy na celní věci a některé dotazy k sociálnímu zabezpečení.

Ministr zahraničního obchodu ČSSR A. Barčák: Bohužel s sebou nemám podklady, abych mohl poslanci Čermákovi odpovědět úplně. Mohu jen říci, že podle platných dohod, které byly uzavřeny v r. 1968 a doplněny v roce 1969, platila zásada, že celní kontrola vojenských transportů příslušníků sovětských vojsk a jejich rodin se neprováděla. V souvislosti s opatřeními, která se zaváděla v závěru loňského roku a letos, jsme upozorňovali na možnost zavedení celních opatření v tom smyslu, že jsme chtěli udělat celní uzávěru při vstupu na základny, které tady sovětská vojska měla.. To se nesetkalo s příliš velkým úspěchem a byli jsme ujištěni, že budou učiněna interní opatření, která zabrání tomu, aby sovětští vojáci a jejich rodinní příslušníci se podíleli na vykupování našeho vnitřního trhu při odchodu. Předpokládám, že v souvislosti se změnou uspořádání, resp. právních dohod, které by měly být v souvislosti se zrušením smluv projednány a také s ustavením parlamentní komise, která by měla fungovat, také v této oblasti by mohlo dojít k dalším omezením, která by nám umožnila kontrolovat vojenské transporty. Tolik mohu říci teď, jinak odpovím písemně.

Předsedající místopředseda FS J. Jenerál: Děkuji panu ministrovi Barčákovi. Chce zaujmout stanovisko pan ministr Miller k dotazům poslance Černíka a poslance Honnera?

Ministr práce a sociálních věcí ČSSR P. Miller: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, bylo tady několik dotazů, ke kterým chci něco říci. Pokud se týká horníků, je vytvořena komise z našeho popudu. V současné době se materiály zpracovávají do konečné úpravy a 2. 4. se komise sejde za účasti čtyř ministrů, vypracuje společný návrh vládě, která ho posoudí.

Navrhoval jsem asi takové řešení: zkrátit dobu expozice tak, aby nemohlo dojít k žádnému ohrožení zdraví. Například budeme pracovat jen deset let v hornictví, potom horníci odejdou, pokud budou zdraví, bez jakýchkoliv dalších nároků, pokud budou nemoc. ní, společnost se s nimi vypořádá. Myslím, že to je sociálně spravedlivé vůči každému.

Když jsem pracoval v kovárně, pracoval jsem těžce. Mohlo by se mi něco stát, odejdu na jinou práci, třeba hudu dělat zámečníka za 2000 Kčs. V kovárně jsem měl až 10 000 měsíčně. Nemohl bych od nikoho žádat náhradu. To je nelogické. Tímto způsobem by mohli postupovat hutníci a kdekdo jiný. Samozřejmě si vážíme práce horníků, sám jsem také chvíli fáral na Kladně, ne za takových podmínek jaké mají v Ostravě. Je to práce těžká, ale je také ohodnocena určitou výší mzdy. Takže v současné době osobně vidím jediné, a to zkrátit dobu expozice tak, aby byla velmi krátká a člověk nestačil onemocnět. Každý tam půjde dobrovolně. Nyní říkáme, že hornictví není celoživotní povolání, ani být nemůže, protože pak dochází k poškození zdraví, a to si společnost dovolit nemůže. Celou tuto otázku zvažujeme.

Pokud se týká odchodu v 50 letech, spočítali jsme to, a ministr financí by s tím asi nesouhlasil, protože nároky na státní rozpočet by byly vyšší o 4,5 mld. Kčs, pokud bychom to chtěli řešit. Na jedné straně je potřeba zvážit nároky, které klademe, na druhé straně je třeba zvážit možnosti, které tento stát v současné době má. Proto jsem také žádal vládu o vyhlášení moratória na další přeřazování do těchto kategorií. Budeme uplatňovat jen ty resortní kategorie, které jsou. Nemůžeme přijmout požadavek horníků, aby někteří povrchoví horníci byli zařazeni do I. kategorie apod. Udělá se celá řada náprav, co se týká techniků, na různých pracovištích, nejen na hornických, kde pracují s karcinogeny apod., kteří tam nejsou více než 75 % pracovní doby, to se všechno může upravit, ale některé věci nejde udělat. Celou řadu zdravotnických požadavků budeme akceptovat. Důležité také je, jak se k celé této věci postaví ministři zdravotnictví. Před dvěma roky to byl hlavně jejich argument, že na to, aby odcházeli v 50 letech do důchodu, nejsou žádné zdravotní podklady. V současné době nemáme žádné průkazné zdravotní podklady. Pan poslanec mluvil o tom, že došlo ke skutečnému poškození zdraví, ale to je třeba nějak doložit. Komise něco dokládá, pracuje s náměty, ale musí to zvážit především zdravotnictví, ministerstvo práce a sociálních věcí pak už jen bude toto stanovisko akceptovat.

Pokud zde byla připomínka ke zdravotně postiženým, ministerstvo práce a sociálních věcí už vytvořilo celou řadu kulatých stolů, v současné době je tu problém s mentálně retardovanými. Zaujali jsme k tomu stanovisko, že těmto lidem je nutno nějak pomoci. V řadě setkání jsem říkal, jak. Plně si uvědomujeme, že třeba jen 4,5 % je zaměstnaných. Přitom v zásadách zákona o zaměstnanosti stanovíme, že je potřeba tyto lidi zaměstnávat. Ale pracoviště je odmítají přijímat. Nehledě k tomu, že pracoviště, která tyto lidi budou zaměstnávat, budeme zvýhodňovat nižším odvodem. Tím se zabýváme.

Pokud se týká úseku zdravotnictví, je tady celý komplex problémů. Zpracovává se k tomu celá nová politika. Prodloužili jsme odchod těchto mentálně postižených žáků až na 10 let. Je potřeba si uvědomit to, že pokud takovýto člověk nenajde uplatnění někde v ústavě nebo v nějakém zařízení, že s ním musí být další zdravý člověk doma. Uvažujeme i o takové věci, že by se za takovýmto člověkem vozila práce domů. Je s tím velký problém a momentálně se na to zpracovává názor.

Pokud se týká důchodců, je zde pět období, kdy byly přiznávány různé výše důchodů. Rozdíly mezi nimi jsou veliké. Uvedu příklad. Letec, který za mnou přišel, měl vypočtený důchod na 4300 Kčs. V té době byl maximální důchod 3000 Kčs, tak dostal maximální hranici 3000 Kčs. V současné době přišel a říká, že měl mít vyšší důchod, tak proč mně to nepřepočítáte na 3800 Kčs. To bychom museli přepočítat všechny důchody a zjistit kolik by to přesně bylo a jestli si to republika může dovolit nebo nemůže. Na tuto otázku vám také neodpovídám, odpovím písemně, pokusíme se to nějakým způsobem kvantifikovat.

Předsedající místopředseda FS J. Jenerál: Děkuji ministrovi Millerovi. Ještě se přihlásil o slovo ministr Barčák.

Ministr zahraničního obchodu ČSSR A. Barčák: Potvrdil bych, že v současné době probíhají jednání zplnomocněnců vlád naší republiky a Sovětského svazu pro záležitost odchodu sovětských vojsk, aby celním prohlídkám podléhaly nevojenské části vojenských transportérů. U vojenských transportérů se nepředpokládá, že by byly kontrolovány tak jako nebyly v dohodách, o kterých jsem hovořil, kontrolováni příslušníci sovětských vojsk a neplatí na ně celní kontrola. Platí náš požadavek, že chceme, aby nadále byly kontrolovány nevojenské části vojenských transportérů. Obecně platí zásada, a to platí pro sovětské příslušníky i pro jejich rodinné příslušníky, že pokud cestují samostatně, tak se na ně vztahují plně celní předpisy. Obecněji ještě platí zásada, že pokud překračují naše hranice, jsou povinni respektovat československé právní předpisy, včetně předpisů celních. Z obecného právního hlediska pro to předpoklady jsou, ale pravděpodobně dírka, která vznikla v obecných zákonných předpisech o nekontrolování vojenských transportů, umožňuje stále určitý odsun našeho zboží. Proto tento náš požadavek a v pondělí proběhne jednání zplnomocněnců.

Pokud by toto stačilo poslanci Čermákovi, neodpovídal bych už písemně.

Předsedající místopředseda FS J. Jenerál: Děkuji panu ministrovi i členům vlády za odpovědi. Ptám se poslanců, zda jsou s odpovědí spokojeni? (Ano.) Není námitek.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, byl vám předložen iniciativní návrh poslance M. Kocába na přijetí stanoviska Federálního shromáždění k Dohodě o dočasném pobytu sovětských vojsk na území Československa, tisk 332. Prosím poslance Kocába, aby návrh uvedl.

Poslanec SL M. Kocáb: Původní návrh na prohlášení Smlouvy z roku 1968 mezi vládou Československa a SSSR o dočasném pobytu sovětských vojsk byl rozšířen o několik dalších bodů. O iniciativní návrh poslanců Deyla, Novotného, Kováče a Kocába na zřízení komise sněmoven Federálního shromáždění pro dohled na stažení vojsk z Československa a dále o iniciativní návrh poslanců Dvořáka a Jansty o zrušení prohlášení a usnesení Federálního shromáždění ČSSR ze dne 15. 10. 1969.

Uvedené návrhy projednaly výbory zahraniční, bezpečnostní a branné a ústavně právní Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění a doporučují formulovat usnesení takto:

Federální shromáždění ČSSR

1. prohlašuje, že usnesení Národního shromáždění ČSSR ze dne 18. 10. 1968, kterým byl vysloven souhlas se Smlouvou o podmínkách dočasného pobytu sovětských vojsk na území ČSSR ze dne 16. 10. 1968, je od počátku neplatné.

2. vyzývá vládu ČSSR, aby prohlásila smlouvu o dočasném pobytu sovětských vojsk na území ČSSR ze dne 18. 10. 1968 za neplatnou od samého začátku.

3. schvaluje iniciativní návrh skupiny poslanců a výborů zahraničních, bezpečnostních a branných a ústavně právních Sněmovny lidu a Sněmovny národů na vytvoření smíšené komise Federálního shromáždění pro dohled na stažení sovětských vojsk z Československa. Návrh na složení komise je uveden v příloze k tomuto usnesení.

4. zrušuje

a) Prohlášení Federálního shromáždění ČSSR z 15. 10. 1969 k usnesením a dokumentům přijatým bývalým Národním shromážděním a jeho předsednictvem ve dnech 21.-28. srpna 1968 č. 1-20.

b) Usnesení Federálního shromáždění ČSSR z 15. 10. 1969 o zrušení těchto usnesení a dokumentů přijatých bývalým Národním shromážděním a jeho předsednictvem ve dnech 21.-28. srpna 1968 č. 1-20.

Předsedající místopředseda FS J. Jenerál: Děkuji poslanci Kocábovi za předložení návrhu usnesení. Návrhy, o nichž máme jednat, jsou uvedeny v parlamentním tisku č. 332. Zahajuji rozpravu. Písemné návrhy nebo přihlášky do rozpravy nedošly. Ptám se, zda chce někdo z poslanců vystoupit.

Poslanec SL J. Konečný: Vážený pane předsedající, měl bych jeden návrh. Myslím, že to, co zde bylo čteno, by mělo být doplněno ještě o jeden bod, a sice, že s definitivní platností by měly být jmenovány osoby, které nesou odpovědnost za takzvané pozvání sovětských vojsk k nám. Také bychom se možná měli obrátit na sovětskou stranu, aby nám konečně předložila písemnosti, ve kterých budou určitě tyto osoby uvedeny, aby jednou naše veřejnost se skutečně dozvěděla pravou příčinu a také jména těch, kteří nesou za tuto hanebnou akci i za celých 20 let odpovědnost.