Zásada č. 70
Sociální péčí zajišťuje
stát pomoc občanům, jejichž životní
potřeby nejsou dostatečně zabezpečeny
příjmy z pracovní činnosti, dávkami
důchodového nebo nemocenského zabezpečení,
popřípadě jinými příjmy
(stipendia apod.), a občanům, kteří
ji potřebují vzhledem ke své obtížné
životní situaci nebo nepříznivým
životním poměrům, které nemohou
překonat bez pomoci společnosti.
V oblasti sociální péče stát
rozvíjí též poradenskou a výchovnou
činnost, zejména výchovu k odpovědnému
rodičovství, k upevňování rodinných
vztahů, k vzájemné pomoci mezi občany,
především pomoci starým občanům
a občanům těžce postiženým
na zdraví.
Při plnění úkolů sociální
péče národní výbory úzce
spolupracují s jinými státními orgány,
hospodářskými, společenskými
a jinými socialistickými organizacemi.
Sociální péče zahrnuje péči:
a) o občany konající službu v ozbrojených
silách a členy jejich rodin;
b) o rodinu a dítě;
c) o občany se změněnou pracovní schopností;
d) o občany těžce postižené na
zdraví;
e) o staré občany;
f) o občany, kteří potřebují
zvláštní pomoc;
g) o občany společensky nepřizpůsobené.
V rámci této péče se poskytují
dávky a služby, zejména:
- peněžité a věcné dávky,
- poradenská a výchovné péče,
- sociálně právní ochrana,
- pracovní rehabilitace,
- mimořádné výhody pro některé
skupiny občanů těžce postižených
na zdraví,
- ústavní sociální péče
a péče v jiných účelových
zařízeních sociální péče,
- pečovatelská služba,
- stravování,
- kulturní a rekreační péče,
- bezúročné půjčky.
Odůvodnění:
Dosavadní základní vymezení služeb
a dávek sociální péče se v
podstatě zachovává. Na rozdíl od stávající
úpravy jsou nyní v zásadě jmenovitě
uvedeny skupiny obyvatelstva, jimž především
jsou služby a dávky sociální péče
poskytovány, protože se ukázalo potřebným,
aby tato zásada, které je základní
zásadou pro celou oblast sociální péče,
vyjadřovala jak její osobní, tak věcný
rozsah. K dosavadním skupinám příjemců
sociální péče se nově zařazuje
péče o občany konající službu
v ozbrojených silách a o členy jejich rodin.
Zabezpečení členů rodin občanů
konajících základní nebo náhradní
službu v ozbrojených silách, včetně
poskytování příspěvku na byt
vojáka, tvořilo dosud samostatnou část
zákona o sociálním zabezpečení,
ale ukazuje se, že systémově spíše
patří do oblasti sociální péče.
Nároky rodin vojáků i vojáka samotného
touto úpravou nejsou dotčeny.
V obecných ustanoveních zásady dochází
k dílčí úpravě která
obsahově významněji nemění
úpravu stávající, ale lépe
vystihuje současné pojetí sociální
péče a základní okruhy občanů,
jimž se dávky a služby této péče
poskytují, a to i s ohledem na nově zařazenou
skupinu občanů konajících službu
v ozbrojených silách.
Blíže určují jednotlivé služby
a dávky následující zásady,
které jsou rozděleny do oddílů dle
skupin občanů, jichž se bezprostředně
týkají. Podrobně je upraví prováděcí
předpisy.
Zásada č. 71
Členům rodin občanů konajících
základní (náhradní) službu v
ozbrojených silách Československé
socialistické republiky a některým jiným
občanům, kteří jsou odkázáni
výživou na vojáka, se poskytuje zaopatřovací
příspěvek, pokud mají trvalý
pobyt na území Československé socialistické
republiky.
Na zaopatřovací příspěvek mají
za podmínek dále uvedených nárok:
a) nezaopatřené děti (i osvojenci) vojáka
a děti, které voják převzal do péče
nahrazující péči rodičů;
dítěti, které je svěřeno do
pěstounské péče, nenáleží
však zaopatřovací příspěvek
z důvodu rodinného vztahu k rodičům;
b) manželka vojáka, která pečuje o dítě
ve věku do 3 let nebo není z vážného
důvodu výdělečně činná,
anebo je plně invalidní;
c) rozvedená manželka vojáka, která
pečuje o jeho dítě ve věku do 3 let;
d) družka vojáka, které s ním žila
ve společné domácnosti v době jeho
nástupu základní (náhradní)
služby aspoň 3 měsíce a nadále
v ní setrvává a pečuje o dítě
ve věku do 3 let, jehož otcem (osvojitelem) je voják;
e) matka dítěte vojáka, která není
provdána a pečuje o jeho dítě ve věku
do 1 roku;
f) zletilá příbuzné vojáka
nebo manželky vojáka, která pečuje o
dítě vojáka ve věku do 3 let, jehož
matka zemřela nebo nemůže z vážných
zdravotních důvodů o dítě pečovat
anebo dítě opustila. Podmínkou však
je, že manželka vojáka nepobírá
zaopatřovací příspěvek;
g) osoba, jíž bylo dítě vojáka
ve věku do 3 let svěřeno rozhodnutím
příslušného orgánu do péče
nahrazující rodičovskou péči,
nepobírá-li zaopatřovací příspěvek
manželka vojáka;
h) osoba, které soud přiznal vůči
vojákovi výživné (příspěvek
na výživu);
ch) manžel ženy, které nastoupila základní
(náhradní) službu, je-li plně invalidní
a odkázán výživou na manželku.
Odůvodnění:
Dosavadní okruh oprávněných se rozšiřuje
o osoby, k nimž má voják soudem stanovenou
vyživovací povinnost a o osoby, jimž bylo dítě
vojáka ve věku do 3 let svěřeno rozhodnutím
příslušného orgánu do péče
nahrazující rodičovskou péči,
zužuje se u družek a zletilé příbuzné
vojáka nebo jeho manželky.
Podmínky nároku dítěte, manželky
vojáka a manžela ženy, které nastoupila
vojenskou službu, se nemění.
Nárok rozvedené manželky a matky dítěte
vojáka, která není provdána, se v
případě péče o jeho dítě
navrhuje nevázat na soudem stanovené výživné,
neboť v době výkonu vojenské služby
soud nemůže příspěvek na výživu
nebo výživné stanovit, protože voják
nemá příjem. Věk jednoho roku dítěte
se u neprovdané matky navrhuje v souladu s novelou zákona
o rodině z roku 1982, který zaručuje svobodné
matce nárok na výživné po tuto dobu.
Navrhuje se zpřísnění podmínek
nároku družky, vzhledem k tomu, že se jedná
o mladé lidi ve věku zhruba 18 - 24 let, u kterých
má naše společnost zájem, aby uzavřeli
manželství a založili rodinu. Navrhuje se nadále
neposkytovat zaopatřovací příspěvek
družce, které není z vážného
důvodu výdělečně činná
nebo je invalidní, nepečuje-li o dítě
vojáka.
Nárok zletilé příbuzné vojáka
nebo jeho manželky, která pečuje o dítě
vojáka, se navrhuje omezit jen na případy,
kdy manželka vojáka o dítě nemůže
z vážných důvodů pečovat
anebo je opustila.
Nově se navrhuje nárok osobám, kterým
bylo dítě vojáka svěřeno rozhodnutím
příslušného orgánu do péče
nahrazující rodičovskou péči.
Obě tato ustanovení směřují
k zabezpečení osob, které v odůvodněných
případech pečují během vojenské
služby otce dítěte o jeho dítě
ve věku do 3 let.
Dále se navrhuje vyloučit souběh nároku
na zaopatřovací příspěvek manželky
a příbuznou vojáka (manželky), která
pečuje o dítě vojáka,nebo s osobou,
které bylo dítě vojáka svěřeno
do péče nahrazující péči
rodičovskou. V praxi nastávaly případy,
kdy např. dávku pobírala jak studující
manželka vojáka, tak i výdělečně
činná příbuzná (babička),
jež pečovala o jejich malé dítě.
Navrhované změny v okruhu oprávněných
a podmínek nároku si nevyžádají
zvýšené náklady.
Zásada č. 72
Vojáku (vojákyni) se poskytuje příspěvek
na úhradu za užívání bytu, za
služby s tím spojené a za náklad za
otop a ohřev vody; podmínky a výši příspěvku
stanoví prováděcí předpis.
Odůvodnění:
Navrhuje se, aby příspěvek na úhradu
za užívání bytu byl obligatorní.
V praxi nedocházelo k zamítnutí žádosti
o příspěvek, pokud voják (vojákyně)
splnil podmínky stanovené prováděcím
předpisem, a proto se nezvýší náklady
na dávku.
Tento příspěvek náleží
nadále ve výši stanovené úhrady
za užívání bytu, včetně
nákladů za otop a ohřev vody, nejvýše
300 Kčs měsíčně.
Zásada č. 73
Zaopatřovací příspěvek činí
měsíčně
a) 400 Kčs, jde-li o dítě,
b) 650 Kčs, jde-li o ostatní oprávněné;
bylo-li však přiznáno soudem výživné
(příspěvek na výživu) vůči
vojákovi, náleží zaopatřovací
příspěvek ve výši výživného
(příspěvku na výživu), nejvýše
však v částce 650 Kčs.
Zaopatřovací příspěvek manželky
vojáka, která nepečuje o dítě,
se krátí o polovinu částky, o kterou
úhrn zaopatřovacího příspěvku
a průměru hrubých příjmů
z výdělečné činnosti, dosažených
za období 6 kalendářních měsíců,
převyšuje l 500 Kčs měsíčně.
Odůvodnění:
V souladu s výší minimálního
sirotčího důchodu jednostranně osiřelého
dítěte zvyšuje se zaopatřovací
příspěvek na dítě z dosavadních
300 Kčs na 400 Kčs měsíčně.
Dosud bylo možno též poskytovat příplatek
k zaopatřovacímu příspěvku
na invalidní dítě vyžadující
stálou péči a zaopatřovací
příspěvek oprávněných
- kromě zaopatřovacího příspěvku
dítěte - se za určitých podmínek
krátil.
Příplatek k zaopatřovacímu příspěvku
na invalidní dítě vyžadující
stálou péči byl zaveden v roce 1975 a měl
postihnout výjimečné případy,
kdy voják v době povolání k výkonu
vojenské služby neměl zachovány nároky
z nemocenského pojištění. V praxi se
uvedený příplatek vůbec neposkytoval,
protože dítě vojáka bylo vždy zabezpečeno
přídavky na děti nebo výchovným,
ke kterým náleží příplatek
na invalidní dítě, a proto se dále
nenavrhuje.
Dosud zaopatřovací příspěvek
nesměl překročit hranici 65 % průměrného
hrubého výdělku vojáka. V praxi ke
krácení dávky docházelo zcela výjimečně
a příjem oprávněných se doplňoval
zpravidla dávkami sociální péče.
Sledování a vykazování příjmů
u všech vojáků je značně administrativně
náročné a neefektivní, proto se navrhuje
zaopatřovací příspěvek nadále
nekrátit.
Zvýšení zaopatřovacího příspěvku
na dítě si vyžádá náklad
17 mil. Kčs ročně.
Zásada č. 74
Nárok na zaopatřovací příspěvek
a příspěvek na úhradu za užívání
bytu náleží od prvního dne základní
(náhradní) služby; splní-li se předpoklady
pro nárok na uvedené dávky (například
uzavření sňatku, narození dítěte,
získání bytu) teprve po nástupu této
služby, vzniká nárok ode dne, kdy se tak stalo.
Má-li však voják nárok na náhradu
mzdy za dobu po nástupu této služby, náleží
zaopatřovací příspěvek až
ode dne následujícího po posledním
dni, za který ještě náležela tato
náhrada mzdy.
Splňuje-li oprávněný podmínky
pro poskytování zaopatřovacího příspěvku
z různých důvodů, náleží
jen jeden zaopatřovací příspěvek,
a to vyšší.
Nárok na zaopatřovací příspěvek
a příspěvek na úhradu za užívání
bytu zaniká dnem, kterým pominula některá
z podmínek pro trvání nároku. Skončí-li
však základní (náhradní) služba
nebo pomine-li některá z podmínek trvání
nároku až po 25. dni v měsíci, zaniká
nárok na tyto dávky až posledním dnem
téhož kalendářního měsíce.
Zaopatřovací příspěvek dítěte
se vyplácí tomu, kdo má dítě
v přímém zaopatření; zaopatřovací
příspěvek dítěte, které
je v plném přímém zaopatření
ústavu (zařízení) pro péči
o děti nebo o mládež z jiných důvodů
než z důvodu léčení, se vyplácí
tomuto ústavu.
Pokud se nestanoví jinak, platí o poskytování
zaopatřovacího příspěvku a
příspěvku na úhradu za užívání
bytu a o právu požadovat vrácení neprávem
poskytnutých dávek obdobně společné
ustanovení o dávkách důchodového
zabezpečení.
Odůvodnění:
Přejímá se dosavadní úprava.
Doplňuje se pouze o příspěvek na úhradu
nákladů za užívání bytu
vojáka, který byl dosud upraven v prováděcím
předpise.
Zásada č. 75
Jestliže voják nemá nárok na zabezpečení
při vojenském cvičení a dalších
druzích služby v ozbrojených silách,
náleží občanům uvedeným
v zásadě č. 71 zaopatřovací
příspěvek a příspěvek
na úhradu za užívání bytu vojáka
podle této úpravy.
Odůvodnění:
Platná právní úprava nemá výslovné
ustanovení o příspěvku na úhradu
nákladů za užívání bytu,
který se v těchto případech poskytuje
dosud na základě výkladu zákona. Navrhovaná
úprava zpřesňuje dosavadní znění
a náklady na dávku nezvýší.
Zásada č. 76
Společenskou pomoc rodinném, matkám a dětem
upravují zvláštní předpisy a
tento zákon.
Podle tohoto zákona poskytují národní
výbory další pomoc nezaopatřeným
dětem, jejich rodičům, zejména osamělým
matkám (otcům), pečujícím o
nezaopatřené dítě, a ženám
v době těhotenství. Pomoc se poskytuje, jestliže
se uvedení občané přechodně
ocitli v mimořádně obtížných
poměrech, nebo v nich žijí a rodiče
dětí nebo těhotné ženy nemohou
překonat nepříznivé životní
poměry vlastním přičiněním
nebo se rodiče vyhýbají plnění
vyživovací povinnosti ke svým nezaopatřeným
dětem.
K zajištění životních potřeb
těchto občanů poskytují národní
výbory v rozsahu a za podmínek stanovených
prováděcími předpisy zejména
peněžité dávky, a to příspěvek
na výživu dítěte a jiné peněžité
příspěvky, věcné dávky,
pečovatelskou službu a péči v účelových
zařízeních.
Odůvodnění:
Dosavadní okruh osob, jimž se poskytují dávky
sociální péče, se rozšiřuje
o nezaopatřené děti, jimž se poskytuje
příspěvek na výživu dítěte
a v případě další potřeby
též peněžité příspěvky
nebo věcná dávka. Příspěvek
na výživu dítěte je dosud upraven v
prováděcí vyhlášce, přičemž
jde o nejčastější dávku poskytovanou
v oblasti sociální péče o rodinu a
dítě.
Zásada č. 77
Národní výbory ve spolupráci se socialistickými
organizacemi a školami připravují mladé
občany na manželství poradenskou a výchovnou
činností, vedou je k odpovědnému rodičovství
a napomáhají k vytváření příznivých
vztahů v rodinách ohrožených rozvratem;
k plnění těchto úkolů zřizují
také manželské a předmanželské
poradny, Národní výbory zjišťují
též případy ohroženého nebo
narušeného vývoje dětí, působí
k odstranění jeho příčin a
důsledků a zabezpečují sociálněprávní
ochranu dětí podle zvláštních
předpisů.
Odůvodnění:
Přejímá se dosavadní stav.
Zásada č. 78
Občanem se změněnou pracovní schopností
(dále jen "zps") je, kdo má pro dlouhodobě
nepříznivý zdravotní stav podstatně
omezenou možnost pracovního uplatnění,
případně přípravy k pracovnímu
uplatnění; občany se zps jsou též
poživatelé důchodů podmíněných
dlouhodobě nepříznivým zdravotním
stavem, pokud jim zachovaná pracovní schopnost dovoluje
pracovní uplatnění, či přípravu
pro toto uplatnění.
Odůvodnění:
Přejímá se dosavadní úprava,
která odpovídá potřebě.
Zásada č. 79
Občanům se zps se poskytuje bezplatně pracovní
rehabilitace jako souvislá péče směřující
k tomu, aby mohli vykonávat dosavadní nebo jiné
vhodné zaměstnání; zahrnuje poradenskou
službu při volbě povolání nebo
jiného pracovního uplatnění, přípravu
pro pracovní uplatnění a umísťování
do zaměstnání. Na jejím provádění
se podílejí národní výbory
a organizace.
Odůvodnění:
Dosavadní úprava rozsahu a způsobu provádění
pracovní rehabilitace se přejímá beze
změny.
Zásada č. 80
Občany se zps s těžším zdravotním
postižením jsou občané, kteří
mají mimořádně omezenou možnost
pracovního uplatnění včetně
přípravy k němu a mohou se uplatnit jen ve
zcela úzkém okruhu zaměstnání,
popřípadě v zaměstnání
za mimořádně upravených pracovních
podmínek. Tito občané se umísťují
zejména do výrobních družstev invalidů,
do hospodářských zařízení
svazů invalidů a do chráněných
dílen a pracovišť, které zřizují
nebo vyhrazují organizace.
Národní výbory mohou poskytovat organizacím
příspěvky na zřizování
chráněných dílen a chráněných
pracovišť
Odůvodnění:
Ve vymezení okruhu občanů se zps s těžším
zdravotním postižením se zachovává
současná úprava. Nyní budou moci národní
výbory poskytovat organizacím příspěvek
na zřízení chráněné
dílny nebo pracoviště (nejčastěji
se jedná o úpravu telefonní ústředny
pro obsluhu nevidomým manipulantem) na rozdíl od
dosavadního stavu, kdy byl tento příspěvek
ve stanovených případech poskytován
občanovi.
Zásada č. 81
Hmotné zabezpečení občanů se
zps, které je jim poskytováno v rámci jejich
pracovní rehabilitace, zahrnuje příspěvek
před umístěním do zaměstnání,
příspěvek po dobu přípravy
pro pracovní uplatnění a náhradu nutných
výloh spojených s touto přípravou.
Odůvodnění:
Rozsah a způsoby hmotného zabezpečení
se v porovnání se stávající
úpravou nemění.
Zásada č. 82
K zajištění řádné péče
o občany se zps vedou národní výbory
zvláštní evidenci o těchto občanech
s údaji o jejich pracovním uplatnění
v organizacích, o jejich přípravě
pro pracovní uplatnění a evidenci pro ně
vhodných volných míst.
V součinnosti se zařízeními státní
zdravotní správy a s orgány Revolučního
odborového hnutí, popř. jiných společenských
organizací, sledují vliv přípravy
pro pracovní uplatnění, výkonu zaměstnání
a pracovního prostředí na zdravotní
stav občanů se zps a potřebu další
pomoci.
Odůvodnění:
Povinnost národních výborů vést
evidenci občanů se zps se navrhuje upravit přímo
zákonem. Jinak se současná úprava
nemění.
Zásada č. 83
Prováděcí předpis podrobněji
vymezí okruh občanů se zps a zps s těžším
zdravotním postižením, upraví jejich
evidenci, provádění pracovní rehabilitace,
péči o mladistvé občany se zps, podmínky
hmotného zabezpečení v době pracovní
rehabilitace a příspěvky poskytované
organizacím národními výbory.
Odůvodnění:
I v zásadách č. 78 až 82 se v podstatě
přejímá dosavadní právní
úprava, která se osvědčila a která
bude podrobněji provedena v prováděcím
předpise předpokládaném v zásadě
č. 83.
Zásada č. 84
Občanům těžce postiženým
na zdraví, zejména nevidomým a občanům
s těžkým postižením pohybového
nebo nosného ústrojí, národní
výbory poskytují služby, peněžité
nebo věcné dávky k překonání
obtíží, jež jim způsobují
uvedená postižení. Umožňuje se
jim zejména účast na společném
stravování a na rekreaci, poskytuje se jim pečovatelská
služba a pomůcky potřebné k odstranění,
zmírnění nebo překonání
následků postižení. Místo těchto
pomůcek jim může být poskytnut peněžitý
příspěvek na jejich zakoupení.
Občanům s těžkým tělesným,
smyslovým nebo těžkým mentálním
postižením, které podstatně omezuje
jejich pohybovou nebo orientační schopnost, se poskytují
podle druhu a stupně postižení mimořádné
výhody (v dopravě, při potřebě
průvodce apod.).
Organizace umožňují svým bývalým
pracovníkům (členům výrobních
družstev a členům jednotných zemědělských
družstev), kteří se stali poživateli invalidního
důchodu a nevykonávají soustavné zaměstnání,
účast na kulturních, společenských
a jiných akcích a též na závodním
stravování, pokud je organizace poskytuje svým
pracovníkům (členům) a pokud to zdravotní
stav invalidního občana připouští.
Způsob a podmínky poskytování dávek
a služeb občanům těžce postiženým
na zdraví podrobně upraví prováděcí
předpisy.
Odůvodnění:
Zachovává se dosavadní stav, pokud jde o
služby a dávky poskytované národními
výbory, s tím, že základní okruh
oprávněných se pojmově upřesňuje
a do skupin občanů, jimž se poskytují
mimořádné výhody, se nově jmenovitě
zahrnují též občané s těžkým
mentálním postižením (imbecilita, idiotie).
Toto specifické postižení modifikuje i potřebu
a rozsah služeb a dávek sociální péče.
Těmto občanům je třeba usnadnit cestování
hromadnými dopravními prostředky a v odůvodněných
případech ulehčit individuální
dopravu přiznáním průkazu na mimořádné
výhody a příspěvku na provoz motorového
vozidla, jestliže toto vozidlo bude využíváno
zejména ve prospěch postiženého.
Tato úprava si vyžádá finanční
náklady v rozsahu přibližně 10 mil.
Kčs ročně.
Nově se stanoví určité povinnosti
organizací vůči bývalým pracovníkům
- invalidním důchodcům. Dosud takové
povinnosti byly vázány pouze ke starým občanům,
a docházelo tudíž k neodůvodněnému
opomíjení stejně potřebných
invalidních důchodců mladších
věkových skupin.
Zásada č. 85
Dospělým občanům, kteří
pro těžké tělesné, nebo smyslové
anebo mentální postižení, popřípadě
pro kombinaci postižení, potřebují ústavní
péči, se poskytuje ubytování, zaopatření
včetně ošacení v případě
potřeby, kulturní a zdravotní péče
včetně rehabilitace, jakož i příležitost
k práci ve vhodných podmínkách a jiné
služby v ústavech sociální péče
pro dospělé občany takto postižené.
V ústavech sociální péče pro
dospělé může být kromě
celoročního zaopatření poskytována
péče v potřebném rozsahu též
formou denního nebo týdenního pobytu.
Odůvodnění:
Zásada přináší určité
změny v dosavadní úpravě. V sou ladu
s potřebami a vývojem ústavní péče
jsou rozšířeny základní skupiny
občanů, jimž je poskytována péče
v ústavech pro dospělé. K obsahu této
péče se doplňuje poskytování
ošacení v případě potřeby,
a to v souvislosti s novou úpravou úhrady za ústavní
péči. Nově je uváděna možnost
poskytovat v těchto ústavech péči
v potřebném rozsahu též formou denního
nebo týdenního pobytu.
Detailní diferenciaci skupin postižených a
ústavů, jakož i organizaci ústavní
sociální péče podrobně upraví
prováděcí předpisy.
Zásada č. 86
Dětem a mládeži s těžkým
tělesným postižením, nebo tělesným
postižením v kombinaci s dalšími vadami
(lehčí mentální, smyslové),
které znemožňuje nebo podstatně ztěžuje
normální způsob výchovy, vzdělávání
a přípravy pro povolání, se poskytuje
ubytování, zaopatření včetně
ošacení, zdravotní péče včetně
rehabilitace, výchovná péče, školní
vzdělání, příprava pro povolání,
rekreační péče a jiné služby
v ústavech sociální péče pro
mládež takto postiženou.
Dětem a mládeži s těžkým
mentálním postižením se poskytuje ubytování,
zaopatření včetně ošacení,
výchova zaměřená též k
pracovní činnosti, zdravotní péče
včetně rehabilitace, rekreační péče
a jiné služby v ústavech sociální
péče pro mentálně postiženou
mládež.
Ústavní sociální péči
o děti a mládež je možno kromě
celoročního zaopatření poskytovat
v potřebném rozsahu též formou denních
nebo týdenních pobytů.
Podrobnosti k této zásadě stanoví
prováděcí předpis.
Odůvodnění:
V porovnání s dosavadní úpravou i
tato zásada přináší některé
změny. Základní skupiny postižených,
jimž se poskytuje péče v ústavech sociální
péče pro mládež, se rozšiřují
o děti a mládež tělesně postiženou
s přidruženými dalšími vadami (lehčí
mentální, smyslové). Doplněna je možnost
poskytovat i v ústavech pro tělesně postižené
potřebnou péči dětem žijícím
mimo ústav, a to formou denních nebo týdenních
pobytů. Mezi služby v ústavech poskytované
je zařazena i rekreační péče,
které se již v některých ústavech
zajišťuje a dále se rozvíjí.
Navržená zásada vytváří
základ podrobnější úpravy diferenciace
skupin postižených i ústavů a organizace
ústavní sociální péče
pro děti a mládež. Úhradu za péči
v těchto ústavech upravují zvláštní
předpisy.
Zásada č. 87
Starým občanům poskytují národní
výbory služby a dávky sociální
péče, kterými se usnadňuje život
ve stáří a umožňuje přiměřené
uspokojování životních potřeb
včetně zvláštních potřeb
odůvodněných stárnutím. Udržování
domácnosti a osobní péče se jim usnadňuje
poskytováním pečovatelské služby
a účastí na společném stravování.
Vytvářením vhodných podmínek
se jim umožňuje aktivní účast
na společenském a kulturním životě,
na pracovní i veřejné činnosti podle
jejich zájmů a zdravotního stavu a účast
na rekreaci.
Starým občanům, zejména těm,
kteří pro trvalé změny zdravotního
stavu potřebují komplexní péči,
se poskytuje ubytování, zaopatření,
kulturní a zdravotní péče včetně
rehabilitace a jiné služby v ústavech sociální
péče pro staré občany, pokud zdravotní
stav nevyžaduje léčení a ošetřování
v lůžkovém zdravotnickém zařízení.
Starým občanům může být
poskytováno potřebná péče též
v zařízeních pro denní (týdenní)
pobyt, popřípadě v jiných zařízeních
sociální péče. Organizace umožňují
důchodcům - svým bývalým pracovníkům
(členům výrobních družstev a
členům jednotných zemědělských
družstev), kteří odešli do důchodu,
účast na kulturních, společenských,
rekreačních a jiných akcích organizace,
jakož i na závodním stravování,
pokud je organizace poskytuje svým pracovníkům
(členům).
Odůvodnění:
Socialistická společnost rozvíjí všestrannou
péči o staré občany, aby jim umožnila
prožívání aktivního stáří
a vytvořila podmínky pro přiměřené
uspokojování jejich životních potřeb.
Ve hmotném zabezpečení starých občanů
mají význam především jejich
důchody, většinou pokrývající
všechny běžně se vyskytující
náklady a výdaje na životní potřeby
starých občanů. Mnohotvárnost života
a další vlivy přinášejí
s sebou však situace, kdy důchody starých občanů
nepostačují k pokrytí jednorázově
zvýšených nebo trvale vyšších
výdajů. Tyto potřeby se uspokojují
různými formami sociální péče.
V jejím rámci se starým občanům
poskytuje zejména pečovatelská služba,
ústavní sociální péče,
stravování, peněžité a věcné
dávky, rekreační péče a umožňuje
se jim účast na veřejném a kulturním
životě, Navrhovaná zásada, přejímající
v podstatě dosavadní úpravu, tvoří
právní základnu pro další rozvíjení
všech forem sociální péče.
Růst životní úrovně a intenzívní
zdravotní a sociální péče se
odráží i ve skladbě populace, pokud
jde o starší obyvatelstvo. Počet šedesátiletých
a starších občanů se od roku 1950 do
roku 1985 výrazně zvýšil, a to o 75
%. Počet osmdesátiletých a starších
občanů se v uvedeném období zvýšil
o 150 % a tento prudký růst bude pokračovat
do roku 1990. Právě tato skupina starých
občanů je v důsledku snižující
se soběstačnosti nejčastějším
uživatelem služeb sociální a zdravotní
péče a poživatelem dávek sociální
péče. Z toho vyplývá potřeba
všestrannější a intenzivnější
péče o tyto občany.
Zásada č. 88
Občanům, kteří se ocitli přechodně
v mimořádně obtížných
poměrech nebo v nich žijí, se poskytuje potřebná
pomoc, zejména výchovná a poradenská
péče, další služby, věcná
pomoc a peněžité příspěvky,
aby mohli tyto poměry překonat, pokud tak nemohou
učinit vlastním přičiněním,
ani za pomoci své rodiny.
Odůvodnění:
Dosavadní úprava se přejímá
beze změny.
Zásada č. 89
Národní výbory ve spolupráci s ostatními
státními orgány, se společenskými
a hospodářskými organizacemi poskytují
občanům společensky nepřizpůsobeným
(např. občanům po propuštění
z výkonu trestu odnětí svobody, po skončení
protialkoholního léčení) zvláštní
péči. Touto péčí se sleduje
řešení sociálních důsledků
společenské nepřizpůsobenosti uvedených
občanů s cílem vytvářet u nich
aktivní vztah k práci a společnosti a napomáhat
k tomu, aby vedli řádný život. Poskytuje
se jim zejména poradenské a výchovná
péče, pomoc při pracovním umístění,
při ubytování včetně krátkodobého
ubytování v příslušném
účelovém zařízení sociální
péče.
Odůvodnění: