Federální shromáždění ČSSR 1986 – 1990

(1) Člen má nárok na odměnu za výsledek práce v družstvu, jejíž výše je závislá na hospodářských výsledcích družstva a osobním podílu člena na nich.

(2) Odměňování upraví družstvo - ve svých vnitrodružstevních předpisech tak, aby v souladu s národohospodářskými cíli a obecně závaznými právními předpisy o odměňování odpovídalo podmínkám a záměrům rozvoje družstva a důsledně respektovalo princip zásluhovosti.

(1) Vedoucí jmenuje a z funkce odvolává představenstvo.

(2) Rozhoduje-li představenstvo o jmenování při přijetí člena, uvede tuto skutečnost v dohodě o členství. V ostatních případech se doručením písemného vyhotovení rozhodnutí představenstva členovi, popřípadě dnem v něm určeným, mění sjednaný druh práce, případně místo výkonu práce.

(3) Na změny dohod o členství uzavřené mezi družstvem a vedoucím se nevztahuji ustanovení zákoníku práce o převedení na jinou práci a o přeložení.

(4) Odvoláním z funkce nezaniká vedoucímu členství v družstvu; představenstvo s ním projedná pracovní zařazení odpovídající jeho schopnostem, kvalifikaci a možnostem družstva a rozhodne o jeho pracovním zařazení.

Vedoucí jsou povinni zejména

a) řídit a kontrolovat práci a pravidelně hodnotit poměr členů, popřípadě pracovníků)s práci a ke kolektivu a jejich pracovní výsledky,

b) v zájmu zvyšování produktivity práce co nejlépe organizovat práci a dbát, aby výroba odpovídala podle hospodářských a technických možností požadavkům technickoekonomického rozvoje,

c) vytvářet příznivé pracovní podmínky a zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci,

d) vytvářet podmínky pro rozšiřování účasti členů na rozvoji, řízení a kontrole činnosti družstva, zejména pro rozvíjení socialistického soutěžení, hnutí vynálezců, novátorů a zlepšovatelů a dalších forem tvůrčí iniciativy a využívat zkušeností, připomínek a návrhů členů,

e) vytvářet příznivé podmínky pro zvyšování ideologické a odborné úrovně členů a pro uspokojování jejich kulturních a sociálních potřeb,

f) zabezpečovat dodržování vnitrodružstevních předpisů, vést členy, popřípadě pracovníky k pracovní kázni, oceňovat jejich iniciativu a pracovní úsilí, vyvozovat důsledky z porušení členských, popřípadě pracovních povinností,

g) organizovat rozvoj pracovní iniciativy členů, svolávat a řídit výrobní porady kolektivů.

(1) Členové družstva jsou povinni dodržovat družstevní kázeň.

(2) Družstevní kázní se rozumí plnění a dodržování ustanovení tohoto zákona, stanov, usnesení a opatření orgánů družstva, pokynů nadřízených a obecně závazných právních předpisů při plnění členských povinností.

(1) Kárné opatření ukládá předseda.

(2) Kárné opatření předsedovi, místopředsedovi, členům představenstva a člením kontrolní a revizní komise a rozhodčí komise ukládá členská schůze (sbor zástupců).

(3) Stanovy určí, která kárná opatření mohou ukládat také vedoucí.

(4) Kárné opatření může být uloženo jen do dvou měsíců ode dne, kdy se družstvo dovědělo o porušení družstevní kázně, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy k porušení družstevní kázně došlo. Ukládá-li však kárné opatření členská schůze, platí místo lhůty dvou měsíců lhůta šesti měsíců. Stane-li se v průběhu lhůty pro uložení kárného opatření porušení pracovní kázně předmětem šetření jiného orgánu, lze uložit kárné opatření jeté do dvou měsíců ode dne, kdy se družstvo dovědělo o výsledku tohoto šetření.

(1) K pozemkům sdruženým ke společnému družstevnímu hospodaření, popřípadě k pozemkům daným za ně do náhradního užívání při provedené hospodářskotechnické úpravě pozemků (dále jen "sdružené pozemky"), má družstvo právo družstevního užívání.

(2) Právo družstevního užívání je bezúplatné a časově neomezené; opravuje družstvo k tomu, aby s péčí řádného hospodáře užívalo sdružené pozemky pro plnění všech úkolů.

(3) Družstvo může zejména

a) provádět na sdružených pozemcích úpravy potřebné k zajištění nebo zvýšení zemědělské výroby,

b) měnit podstatu sdružených pozemků a čerpat z ní,

c) zřizovat na sdružených pozemcích stavby potřebné pro činnost družstva včetně obytných domů.

(4) Veškeré porosty na sdružených pozemcích jsou ve vlastnictví družstva.

(5) Družstvo má právo domáhat se ochrany proti neoprávněným zásahům do jeho práva družstevního užívání; toto právo nezaniká uplynutím času.

(1) V odůvodněných případech může družstvo na základě usnesení členské schůze (sboru zástupců) přenechat k užívání písemnou smlouvou

a) sdružené pozemky jiné zemědělské organizaci nebo společnému podniku,

b) sdružené lesní pozemky organizací lesního hospodářství,

c) sdružené rybníky s rovem ryb organizaci státního rybářství, popřípadě rybářského svazu,

d) sdružené pozemky, na nichž byly nebo mají být zřízeny malé vodní elektrárny, socialistické organizaci.

(2) Pro užívání sdružených pozemků podle odstavce 1 platí ustanovení § 60 odst. 2 až 5 obdobné.

(1) Smlouvu o přenechání sdružených pozemků k užívání lze vypovědět s roční výpovědní lhůtou ke dni 31. prosince běžného roku, nestanoví-li smlouva něco jiného.

(2) Pozemek, na kterém byla zřízena po dobu užívání trvalá stavba, zůstává v užívání organizace, která stavbu zřídila, pokud se družstvo a tato organizace nedohodnou jinak.

(1) Sdružené pozemky nevhodné pro socialistickou zemědělskou velkovýrobu mže družstvo na základě usnesení členské schůze (sboru zástupců) přenechat písemnou smlouvou do dočasného užívání v tomto pořadí

a) členům nebo pracovníkům družstva k zemědělskému využití,

b) státní nebo družstevní organizaci k zemědělskému, výjimečně i k nezemědělskému využití,

c) společenské organizaci k zemědělskému využití,

d) jiným občanům k zemědělskému využití.

(2) Členům nebo pracovníkům družstva a občanům nelze přenechat k dočasnému užívání sdružené lesní pozemky, sdružené vodní plochy a rybníky s chovem ryb.

(3) Uživatel, jemuž byly přenechány pozemky do dočasného užívání k zemědělskému využití, může na nich provádět úpravy a zřizovat na nich dočasné stavby potřebné z hlediska zemědělského využití jen s předchozím souhlasem družstva. Souhlas družstva je podkladem, bez něhož nemůže stavební úřad vydat územní rozhodnutí, stavební povolení nebo sdělení, že proti provedení stavby nemá námitek [§ 39, § 57 odst. 2 a § 66 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).]. Porosty (kultury), které v době dočasného užívání na pozemku vzešly, jsou majetkem uživatele.

(4) Ve smlouvě o přenechání pozemku k dočasnému užívání může být dohodnuta i přiměřená úplata a způsob majetkového vypořádání po skončení dočasného užívání.

(5) Dočasné užívání skončí uplynutím doby, na kterou bylo sjednáno. Není-li doba určena, skončí uplynutím doby, v níž bylo anebo mohlo být dosaženo účelu, ke kterému byl pozemek do dočasného užívání přenechán. Užívání může skončit výpovědí s šestiměsíční výpovědní lhůtou k 31. prosinci běžného roku, pokud obecně závazný právní předpis nebo dohoda účastníků nestanoví jinak.

(6) Družstvo může od smlouvy odstoupit v případě, že uživatel užívá pozemek v rozporu s tím, co bylo sjednáno.

(7) Ke dne skončení užívání je uživatel povinen uvést pozemek do původního stavu, nevyplývá-li ze smlouvy o přenechání pozemku do dočasného užívání nebo z pozdějšího ujednání něco jiného; přitom je nutno dbát, aby nedocházelo k neodůvodněným hospodářským ztrátám.

(1) Právo družstevního užívání zaniká převodem nebo přechodem sdruženého pozemku do socialistického společenského vlastnictví.

(2) Ke smlouvě o převodu vlastnictví sdruženého pozemku je třeba souhlasu družstva; to neplatí, jde-li o darování pozemku státu anebo družstvu, které má k tomuto pozemku právo družstevního užívání.

(3) K pozemku v družstevním užívání, který je podle zvláštních předpis [Zákon č. 50/1976 Sb.] určen k zastavění, se družstvo může ve prospěch člena, který pozemek sdružil ke společnému hospodaření, nebo ve prospěch současného vlastníka pozemku vzdát práva družstevního užívání po předchozím souhlasu okresního národního výboru, pokud pozemek vzhledem ke svému určení a výměře by mohl být předmětem práva osobního užívání [§ 199, 200 a § 490 odst. 2 občanského zákoníku.]. Takto se může družstvo vzdát práva družstevního užívání jen k jednomu pozemku ve prospěch člena nebo současného vlastníka pozemku. Ve prospěch spoluvlastníků se může družstvo vzdát jen jednoho pozemku v družstevním užívání.

(4) Družstvo je povinno zánik práva družstevního užívání podle odstavce 3 ohlásit orgánu geodézie a kartografie.

(1) Hospodářskou budovu nebo jinou stavbu (dále jen "hospodářská budova"), kterou družstvo již nepotřebuje, může bezplatné převést na člena, který ji odevzdal do vlastnictví družstva, popřípadě na vlastníka pozemku zastavěného hospodářskou budovou. Převedením hospodářské budovy do vlastnictví nabyvatele zaniká právo družstevního užívání k pozemku zastavěnému touto hospodářskou budovou.

(2) Byla-li hospodářská budova na náklady družstva zhodnocena, je nabyvatel povinen poskytnout družstvu náhradu odpovídající účelnému a trvalému zhodnocení podle stavu v době vrácení hospodářské budovy. Byla-li nabyvateli poskytnuta náhrada za hospodářskou budovu odevzdanou do vlastnictví družstva, musí být tato náhrada družstvu vrácena.

(3) Družstvo je povinno zánik práva družstevního užívání podle § 64 odst. 3 ohlásit orgánu geodézie a kartografie.

(1) Družstvo může přidělit svým členům, především pracujícím v zemědělské prvovýrobě, záhumenek v maximální výměře 0,25 ha zemědělské půdy na člena (včetně výměry speciálních kultur); v horských nebo podhorských oblastech nejvýše 0,50 ha zemědělské půdy, z toho nejvýše 0,25 ha orné půdy (včetně výměry speciálních kultur). Do výměry záhumenku se započítává i výměra nesdružené zahrady.

(2) Přidělování záhumenků nesmí být na úkor stávající výměry družstvem obdělávané půdy. Součástí záhumenku nesmí být lesní pozemky, vodní plochy a rybníky s chovem ryb.

(3) Bližší podmínky o přidělování záhumenku a o jeho výměře, dále podmínky o prodeji zemědělských výrobků členům a pracovníkům družstva, popřípadě počty a druhy hospodářských zvířat, které člen může chovat, určí stanovy tak, aby obhospodařování záhumenku a chov hospodářských zvířat nebyly na úkor plnění členských, popřípadě pracovních povinností.

(1) Spolupráce mezi družstvy navzájem a mezi družstvy a dalšími socialistickými organizacemi (§ 3) se organizuje smlouvami o družstevní spolupráci (dále jen "smlouva").

(2) Organizace, které uzavřely smlouvu, odpovídají za společnou činnost z této smlouvy vyplývající, a to podle poměru velikosti podílů nebo vkladů. O hospodářský prospěch se dělí podle poměru velikosti podílů nebo vkladů a podle rozsahu činnosti, kterou přispěly k dosažení tohoto výsledku.

(3) Smlouva vzniká, dojde-li k dohodě o celém jejím obsahu. Smlouva musí být uzavřena písemně.

(4) Ke změně smlouvy je třeba souhlasu všech zúčastněných organizací; tohoto souhlasu je třeba i při odstoupení některé ze zúčastněných organizací od smlouvy.

(5) K uzavření smlouvy družstvem je třeba předchozího souhlasu členské schůze (sboru zástupců).

(1) Smlouva o založení společného podniku musí obsahovat

a) názvy a sídla zúčastněných organizací,

b) název a sídlo společného podniku,

c) předmět činnosti a vnitřní organizaci společného podniku,

d) práva a povinnosti účastněných organizací,

e) formu a výši členských podílů (vkladů) zúčastněných organizací,

f) ustanovení o úhradě nákladů spojených s předmětem činnosti, způsob rozdělení zisku nebo jiného hospodářského prospěchu, popřípadě ustanovení o úhradě ztráty společného podniku,

g) vypořádání závazků při zániku společného podniku nebo při odstoupení některé ze zúčastněných organizací od smlouvy.

(2) Pro vznik a hospodaření společného podniku platí § 11 odst. 2 a 3, § 14, 15, 16 a 55 přiměřeně.

Společný podnik je právnickou osobou; vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.

Orgány společného podniku jsou

a) představenstvo,

b) předseda,

c) kontrolní a revizní komise.

(1) Představenstvo společného podniku je složeno z člení, jimiž jsou zástupci zúčastněných organizací, předseda a zástupci pracovního kolektivu společného podniku.

(2) Několik zúčastněných organizací se ve smlouvě může dohodnout, že je v představenstvu bude zastupovat jeden zástupce. V takovém případě má tento zástupce tolik hlasů, kolik zúčastněných organizací zastupuje.

(1) Představenstvo společného podniku zejména

a) volí a odvolává tajným hlasováním předsedu a dvě třetiny členů kontrolní a revizní komise společného podniku ze zúčastněných organizací,

b) schvaluje pětileté a roční hospodářské plány společného podniku a koncepce rozvoje společného podniku,

c) schvaluje roční účetní závěrku a majetkové vypořádání společného podniku se zúčastněnými organizacemi,

d) schvaluje jednací řád představenstva a kontrolní a revizní komise a pracovní řád společného podniku,

e) uděluje souhlas předsedovi k uzavření kolektivní smlouvy,

f) projednává žádost zúčastněné organizace o odstoupení od smlouvy.

(2) Představenstvo společného podniku rozhoduje usnesením za účasti nejméně dvou třetin svých člení; k platnosti usnesení podle odstavce 1 písm. a) až f) je třeba souhlasu tří pětin přítomných člení, v ostatních případech nadpoloviční většiny, pokud smlouva nestanoví něco jiného.

(1) Pracovní kolektiv společného podniku tvoří pracovníci, kteří v něm konají práce v pracovním poměru, s výjimkou vedlejšího pracovního poměru.

(2) Zástupci pracovního kolektivu společného podniku musí tvořit jednu třetinu představenstva a kontrolní a revizní komise. Jsou voleni pracovním kolektivem společného podniku z jeho řad tajným hlasováním. Funkční období zástupci pracovního kolektivu v orgánech společného podniku je pět let, pokud smlouva nestanoví období kratší.

(3) O hlasování pracovního,kolektivu platí ustanovení § 38 odst. 5 přiměřeně.

(1) V čele společného podniku je předseda, který řídí činnost společného podniku a je za ni a za její výsledky odpovědný představenstvu.

(2) Předseda jako statutární orgán společného podniku jedná jeho jménem ve všech věcech.

(3) Předseda řídí jednání představenstva a zajišťuje plnění jeho usnesení. Je povinen pravidelně informovat o své činnosti kolektivní orgány společného podniku.

(1) Kontrolní a revizní komise společného podniku kontroluje jeho veškerou hospodářskou a sociální činnost. Projednává a vyřizuje stížnosti pracovník společného podniku.

(2) Kontrolní a revizní komise společného podniku odpovídá za svou činnost představenstvu a podává mu zprávy o své činnosti.

(3) Kontrolní a revizní komise společného podniku je povinna provést roční revizi hospodářské a sociální činnosti společného podniku a roční účetní závěrky.

(4) Činnost kontrolní a revizní komise řídí a organizuje její předseda. Předsedu volí kontrolní a revizní komise ze svých řad na období pěti let. Je oprávněn účastnit se jednání představenstva.

Práci ve společném podniku vykonávají jeho pracovníci v pracovním poměru nebo na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

(1) Smlouva ti kooperačním sdružení, podle které se sdružují prostředky, popřípadě činnosti zúčastněných organizací, musí obsahovat

a) názvy a sídla zúčastněných organizací,

b) účel sdružení a činnost, která je předmětem sdružení, a způsob jejího provádění,

c) práva a povinnosti zúčastněných organizací, výši jejich podílů (vkladů), kterými přispívají k úhradě nákladů spojených s výkonem dohodnuté činnosti,

d) důsledky porušení smluvních povinností a způsob vypořádání závazků po zániku smlouvy o kooperačním sdružení.

(2) Sdružováním prostředků a činností nesmí být vytvářen nežádoucí monopol; pokud smlouvou o kooperačním sdružení vznikne takový monopol, je smlouva neplatná.

(3) Smlouva o kooperačním sdružení zaniká

a) dosažením účelu, k němuž byla uzavřena nebo stalo-li se dosažení tohoto cíle nemožným,

b) uplynutím doby, na kterou byla uzavřena,

c) dohodou zúčastněných organizací,

d) z jiných důvodů uvedených v této smlouvě.

(1) Svaz družstevních rolníků (dále jen "Svaz") je dobrovolnou společenskou organizací sdruženou v Národní frontě, která rozvíjí svou činnost v zájmu zajištění sociálně ekonomického a společenského poslání družstev, politické, pracovní a společenské aktivity jejich členů a v oblasti péče o jejich pracovní a životní podmínky.

(2) Družstvo, jehož členská schůze rozhodla o vstupu do Svazu, je jeto základní organizací. Volené orgány družstva jsou zároveň orgány této základní organizace.

(3) Návrhy obecně závazných právních předpisu týkající se základních otázek hospodářské politiky družstev, důležitých práv a povinností a pracovních vztahů jejich členů, jakož i sociální, kulturní a zdravotní péče o členy, projednávají příslušné ústřední orgány se Svazem.

(1) Členové sdruží ke společnému družstevnímu hospodaření veškeré pozemky (včetně lesních pozemků, vodních ploch a rybníků s chovem ryb), které vlastní nebo na kterých hospodaří v době vstupu do družstva, jakož i pozemky, které získají později za trvání členství.

(2) Ke společnému družstevnímu hospodaření se nesdružují

a) pozemky, které jsou v užívání družstva nebo jiné socialistické zemědělské organizace již v době vstupu člena do družstva,

b) pozemky zastavěné obytnými budovami, hospodářskými budovami spolu s nádvořím, pokud družstvo tyto budovy nepřevzalo, jakož i zahrady v zastavěném území obce, jejichž výměra nepřesahuje 0,10 ha. Stanovy mohou určit, za jakých podmínek nepodléhá sdružení zahrada přesahující tuto výměru.

(1) Pokud je tímto zákonem v členských a pracovních vztazích stanovena forma právního úkonu, je právní úkon při jejím nedodržení neplatný.

(2) Cizinec nebo osoba bez státní příslušnosti se může stát členem družstva po udělení povolení k trvalému pobytu na území Československé socialistické republiky.

(3) Členství v družstvu zaniká cizinci nebo osobě bez státní příslušnosti, pokud k jeho skončení nedošlo jiným způsobem,

a) dnem, kterým se má skončit jeho pobyt na území Československé socialistické republiky podle vykonatelného rozhodnutí o odnětí povolení k pobytu,

b) dnem, kterým nabyl právní moci rozsudek ukládající této osobě trest vyhoštění z území Československé socialistické republiky.

(1) Pokud dále není uvedeno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní vztahy vzniklé před 1. červencem 1988; vznik těchto právních vztahů, jakož i nároky z nich vzešlé před 1. červencem 1988 se však posuzují podle dosavadních předpisů.

(2) Smírčí řízení zahájené před účinností tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

(3) Platnost vlastních stanov družstva, vlastního pracovního, organizačního a jednacího řádu zaniká přijetím nových stanov, nejpozději však dne 31. března 1989.

(4) Družstva a další socialistické organizace, které zřídily společné zemědělské podniky nebo uzavřely smlouvy o kooperačním sdružení podle dřívějších předpis, upraví příslušné smlouvy a zabezpečí, aby orgány společného podniku odpovídaly ustanovením tohoto zákona, nejpozději do 31. března 1989.

(1) Vláda Československé socialistické republiky upraví nařízením finanční hospodaření družstev a společných podniků.

(2) Federální ministerstvo zemědělství a výživy po projednání se Svazem vydá obecně závazným právním předpisem zásady pro prodej některých zemědělských výrobků členům, popřípadě pracovníkům družstev.

(1) Zrušují se

1. zákon č. 122/1975 Sb., o zemědělském družstevnictví, ve znění zákona č. 111/1984 Sb.;

2. nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 137/1975 Sb.,. kterým se vydávají Vzorové stanovy jednotných zemědělských družstev a upravuje. postup při vypracování a schvalování stanov družstva, jejich změn a doplňků;

3. nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 138/1975 Sb., kterým se provádějí některá ustanovení zákona č. 122/1975 Sb., o zemědělském družstevnictví;

4. vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 159/1975 Sb., o spolupráci v zemědělství a jejích formách, ve znění vyhlášky č. 100/1983 Sb. a vyhlášky č. 25/1986 Sb.;

5. vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 160/1975 Sb., o smírčím řízení v jednotných zemědělských družstev;

6. směrnice federálního ministerstva zemědělství a výživy č. j. FM 01 - 668/13/75 o postupu při přechodu jednotného zemědělského družstva do státní zemědělské organizace (reg.) - částka 24/1976 Sb.;

7. výnos federálního ministerstva zemědělství a výživy č. j. FM 015 - 681/1976, kterým se vydávají vzory organizačního, jednacího a pracovního řádu jednotného zemědělského družstva (reg.) - částka 18/1977 Sb.

(2) S účinností od 1. ledna 1989 se zrušují

1. nařízení vlády československé socialistické republiky č. 140/1985 Sb., o zásadách financování a finančního hospodaření jednotného zemědělského družstva;

2. vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 137/1979 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 122/1975 Sb., o zemědělském družstevnictví, o dovolené a hmotné odpovědnosti členů jednotných zemědělských družstev;

3. vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy a předsedy Státní banky československé č. 120/1985 Sb., o financování reprodukce základních prostředků v jednotných zemědělských družstvech a společných zemědělských podnicích;

4. vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 121/1985 Sb., o financování neinvestičních výdajů na rozvoj vědy a techniky v jednotných zemědělských družstvech a společných zemědělských podnicích;

5. vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 24/1986 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb jednotného zemědělského družstva;

6. vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 26/1986 Sb., o rezervním fondu v jednotných zemědělských družstvech a společných zemědělských podnicích;

7. směrnice federálního ministerstva zemědělství a výživy č. j. FM 041 - 2003/85 o financování oběžných prostředků v jednotných zemědělských družstvech a společných zemědělských podnicích (reg.) - částka 1/1986 Sb;

8. výnos federálního ministerstva zemědělství a výživy č. j. FM 01 183/13/73 k usměrňování vývoje odměn za práci a poskytování zemědělských výrobků v jednotných zemědělských družstvech (reg.) - částka 8/1974 Sb.;

9. výnos federálního ministerstva zemědělství a výživy č. j. FM 01 1422/81 o poskytování odměn při významných pracovních a životních výročích členům jednotných zemědělských družstev (reg.) - částka 20/1982 Sb.;

10. výnos federálního ministerstva zemědělství a výživy č. j. FM 01 625/1983 o závodním stravování v jednotném zemědělském družstvu (reg.) částka 29/1983 Sb.;

11. výnos federálního ministerstva zemědělství a výživy č. j. FM 01 1721/85 o odměňování členů a pracovníků vykonávajících dělnické pracovní činnosti v jednotných zemědělských družstvech (reg.) - částka 5/1986 Sb.;

12. výnos federálního ministerstva zemědělství a výživy č. j. FM 01 1722/85 o odměňování členů a pracovnu vykonávajících technickohospodářské funkce v jednotných zemědělských družstvech (reg.) - částka 5/1986 Sb.;

13. výnos federálního ministerstva zemědělství a výživy č. j. FM 01 1687/85 o usměrňování prostředků na odměňování za práci v jednotných zemědělských družstvech (reg.) - částka 5/1986 Sb.;

14. výnos federálního ministerstva zemědělství a výživy č. j. FM 01 1968/85 o usměrňování mzdových prostředků ve společných zemědělských podnicích a melioračních družstvech (reg.) - částka 5/1986 Sb.;

15. výnos federálního ministerstva zemědělství a výživy č. j. FM 01 2115/85 o poskytování ročních odměn vedoucím funkcionářům a některým vedoucím odborným pracovníkům v jednotných zemědělských družstvech (reg.) - částka 5/1986 Sb.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1988.