Federální shromáždění ČSSR 1986 – 1990

(1) Po jmenování vlády Československé socialistické republiky zařadí předsednictvo Federálního shromáždění na pořad nejbližší společné schůze sněmoven programové prohlášení a žádost vlády Československé socialistické republiky o vyslovení důvěry.

(2) Požádá-li vláda Československé socialistické republiky Federální shromáždění o vyslovení důvěry, zařadí předsednictvo Federálního shromáždění projednání této žádosti na pořad nejbližší společné schůze sněmoven. Jestliže by tímto způsobem nebyla projednána žádost vlády Československé socialistické republiky do 14 dnů, usnese se předsednictvo Federálního shromáždění na svolání společné schůze sněmoven v této lhůtě.

(3) Požádá-li vláda Československé socialistické republiky o vyslovení důvěry některou ze sněmoven, postupuje při svolání schůze předsednictvo sněmovny podle odstavce 2.

(4) Při schvalováni programového prohlášení vlády Československé socialistické republiky a při hlasování o vyslovení důvěry vládě Československé socialistické republiky platí ve Sněmovně národů zákaz majorizace.

(5) Odepře-li Federální shromáždění, popřípadě jeho sněmovna vyslovit vládě Československé socialistické republiky důvěru, oznámí to předseda Federálního shromáždění, popřípadě předseda sněmovny, prezidentu Československé socialistické republiky.

(1) Návrh na vyslovení nedůvěry vládě Československé socialistické republiky může podat písemně předsednictvu sněmovny nejméně jedna pětina jejich poslanců.

(2) K projednání návrhu na vyslovení nedůvěry vládě Československé socialistické republiky svolá předsednictvo sněmovny neprodleně sněmovnu ke schůzi.

(3) K žádosti vlády Československé socialistické republiky o vyslovení důvěry a k písemném! návrhu alespoň jedné pětiny poslanců sněmovny na vyslovení nedůvěry vládě Československé socialistické republiky zaujme sněmovna po rozpravě stanovisko usnesením.

(4) K vyslovení nedůvěry vládě Československé socialistické republiky je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců Sněmovny lidu anebo souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců Sněmovny národů zvolených v České socialistické republice nebo souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců Sněmovny národů zvolených v Slovenské socialistické republice. Ve Sněmovně národů se hlasuje podle jmen.

(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 platí i pro vyslovení nedůvěry jednotlivému členu vlády Československé socialistické republiky.

(1) Návrh zákona o střednědobém plánu hospodářského a sociálního rozvoje Československé socialistické republiky a návrh zákona o státním rozpočtu federace předkládá Federálnímu shromáždění vláda Československé socialistické republiky.

(2) Jinak pro projednání návrhů platí přiměřeně ustanovení pro projednávání návrhů zákonů.

(1) Předsednictva sněmoven, nezmocní-li k tomu předsedu sněmovny, přikážou návrhy rozpočtu federálních ministerstev a ostatních federálních ústředních orgánů k projednání výborům.

(2) Ve výborech návrhy rozpočtů odůvodní člen vlády Československé socialistické republiky, popřípadě vedoucí jiného federálního ústředního orgánu.

(1) Federální shromáždění projednává ve schůzích sněmoven i další zásadní otázky vnitřní politiky. Činí tak na návrh prezidenta Československé socialistické republiky, vlády Československé socialistické republiky, České národní rady a Slovenské národní rady anebo tehdy, jestliže se na tom usnesou sněmovny na základě návrhu svého předsednictva nebo výboru.

(2) Předložené návrhy postoupí předseda Federálního shromáždění předsednictvům sněmoven a vládě Československé socialistické republiky a zašle je podle povahy věci k informaci České národní radě a Slovenské národní radě, aby k nim podle svého uvážení sdělily své stanovisko.

(3) Předsednictva sněmoven, nezmocní-li k tomu předsedu sněmovny, přikážou návrhy k projednání příslušným výborům; mohou též určit výbor,.který připraví souhrnné stanovisko pro sněmovnu.

(4) Projednávají-li sněmovny zásadní otázky vnitřní politiky z vlastní iniciativy, určí předsednictvo sněmovny, který výbor zpracuje úvodní vystoupení k rozpravě.

(5) K návrhům přijímají sněmovny usnesení.

(1) Předseda Federálního shromáždění svolá na základě usnesení předsednictva Federálního shromáždění k volbě prezidenta Československé socialistické republiky v posledních 14 dnech jeho funkčního období společnou schůzi sněmoven. Uvolní-li se úřad prezidenta před skončením volebního období, na které byl zvolen, svolá předseda Federálního shromáždění k tomuto bodu pořadu společnou schůzi sněmoven nejpozději do 14 dnů.

(2) Společná schůze sněmoven je zpravidla svolána do Vladislavského sálu Pražského hradu.

(3) Pro volbu prezidenta Československé socialistické republiky platí obdobně ustanovení § 23 a § 24 odst. 1.

(1) Návrhy na volbu soudců Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky, jeho předsedy a dalších zákonem stanovených funkcionářů, jakož i soudců z povolání vojenských soudů, předkládá předsedovi Federálního shromáždění příslušný orgán Národní fronty Československé socialistické republiky.

(2) Návrhy na volbu uvedené v odstavci 1 postoupí předseda Federálního shromáždění předsednictvům sněmoven, které, nezmocní-li komu předsedu, přikáží je k projednání ústavně právnímu výboru.

(3) Obdobný postup platí v případě, že zákonem stanovený orgán předloží Federálnímu shromáždění návrh na odvolání soudců, popř. na zproštění soudců funkcí uvedených v odstavci 1.

(1) Federální shromáždění kontroluje činnost vlády Československé socialistické republiky a jejích členů, jakož i dalších státních orgánů, které odvozují svou pravomoc od nejvyššího orgánu státní moci Československé socialistické republiky.

(2) Kontrolní činnost Federálního shromáždění je vykonávána tím, že jeho sněmovny projednávají zejména:

a) zprávy o provádění programového prohlášení vlády Česko. slovenské socialistické republiky;

b) státní závěrečný účet federace;

c) zprávy o uskutečňování zásadních opatření v oblasti vnitřní politiky, zejména zprávy o plnění úkolů na úsecích státní, hospodářské a sociální politiky;

d) zprávy o uskutečňování zásadních opatření v oblasti zahraniční politiky, mezinárodních smluv o uskutečňování usnesení, které přijalo v této oblasti;

e) zprávy o účinnosti vybraných odvětví právního řádu Československé socialistické republiky, popřípadě významných právních předpisů, které schválilo;

f) zprávy Nejvyššího soudu:Československé socialistické republiky a generálního prokurátora Československé socialistické republiky o stavu socialistické zákonnosti;

g) interpelace a otázky podle tohoto zákona.

(3) Sněmovny Federálního shromáždění a předsednictvo Federálního shromáždění projednávají i další informace a zprávy předsedy Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky, generálního prokurátora Československé socialistické republiky a zprávy hlavního arbitra Československé socialistické republiky, které si vyžádaly.

(1) Federální shromáždění zjišťuje, jak je prováděna Ústava Československé socialistické republiky, ústavní a jiné zákony Federálního shromáždění.

(2) Federální shromáždění a jeho sněmovny kontrolují, jak jsou plněna jejich usnesení. Vláda Československé socialistické republiky a její členové, generální prokurátor. Československé socialistické republiky, předseda Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky a vedoucí federálních ústředních orgánů, jakož i vedoucí jiných státních orgánů čs. federace jsou povinni sdělit do 30 dnů předsedovi Federálního shromáždění, a jde-li o usnesení sněmovny, jejímu předsedovi, jaká opatření přijali k plnění těch usnesení, která jim byla adresována.

(3) Federální shromáždění může zrušit nařízení nebo usnesení vlády Československé socialistické republiky nebo obecně závazný právní předpis federálního ministerstva nebo jiného federálního ústředního orgánu státní správy, odporují-li Ústavě Československé socialistické republiky, ústavnímu nebo jinému zákonu Federálního shromáždění.

V rámci kontrolní činnosti Federálního shromáždění jeho předsednictvo a sněmovny využívají výsledků kontrolní činnosti výborů, zejména jejich průzkumů. Dále využívají poznatků Výboru lidové kontroly Československé socialistické republiky z jeho kontrolní, činnosti.

(1) Sněmovna lidu a Sněmovna národů, jakož i poslanec nebo skupina poslanců mají právo interpelovat vládu Československé socialistické republiky nebo její členy ve věcech jejich působnosti.

(2) Poslanec nebo skupina poslanců podává interpelaci předsednictvu sněmovny, které o ní informuje předsednictvo Federálního shromáždění. Předseda Federálního shromáždění zašlé interpelaci předsedovi vlády Československé socialistické republiky a též interpelovanému členu vlády Československé socialistické republiky.

(1) Předsednictvo sněmovny seznámí s interpelací všechny poslance sněmovny a předsednictvo druhé sněmovny.

(2) Interpelovaný je povinen odpovědět do 30 dnů písemně interpelujícímu nebo ústně na schůzi sněmovny. Interpelující se vyjádří, zda odpověď považuje za uspokojivou.

(3) S písemnou odpovědí na interpelaci seznámí předsednictvo sněmovny všechny poslance, informuje o ní předsednictvo druhé sněmovny a zařadí ji na pořad nejbližší schůze sněmovny.

(4) O odpovědi na interpelaci se může konat rozprava. Sněmovna zaujímá k odpovědím na interpelaci stanovisko usnesením.

Poslanec může na schůzi sněmovny interpelovat též přítomného člena vlády Československé socialistické republiky ústně. O ústní interpelaci platí přiměřeně ustanovení o interpelaci písemné.

(1) Poslanec má právo klást otázky vládě Československé socialistické republiky a jejím členům ve věcech jejich působnosti. Otázky se kladou ústně na schůzích sněmovny. Poslanec má též právo klást otázky členům vlády Československé socialistické republiky a vedoucím ostatních federálních ústředních orgánů na schůzích výborů. Dotazovaný odpoví zpravidla na téže schůzi sněmovny nebo výboru. Nemůže-li odpovědět ihned, odpoví poslanci písemně do 30 dnů.

(2) Poslanec se na téže nebo nejbližší schůzi sněmovny nebo výboru vyjádří, zda považuje odpověď za uspokojivou.

Každý poslanec může klást otázky předsedovi a ostatním členům předsednictva Federálního shromáždění i předsedovi a členům předsednictva sněmovny ve věcech, které se týkají jejich činnosti.

(1) Podněty a připomínky poslanců přednesené ve schůzích sněmoven, pokud nebyly během jednání vysvětleny, zašle předsednictvo sněmovny příslušnému členu vlády Československé socialistické republiky a požádá o sdělení do 30 dnů, jaká opatření byla na jejich základě přijata. S těmito opatřeními budou poslanci seznámeni ve schůzích sněmoven.

(2) Podněty a připomínky poslanců přednesené ve schůzích výborů zašlou předsedové výborů příslušnému vedoucímu federálního ústředního orgánu a sledují jejich vyřízení.

(1) Předsednictvo Federálního shromáždění je stálým orgánem Federálního shromáždění; zůstává ve své funkci i po uplynutí volebního období, dokud si nově zvolené Federální shromáždění nezvolí své předsednictvo.

(2) Členové předsednictva Federálního shromáždění jsou odpovědni sněmovně Federálního shromáždění, která je zvolila. Sněmovna je může kdykoliv odvolat.

(1) V době, kdy Federální shromáždění nezasedá, vykonává jeho působnost předsednictvo Federálního shromáždění v rozsahu stanoveném ústavním zákonem. Učiněná neodkladná opatření předkládá sněmovnám ke schválení na nejbližším zasedání Federálního shromáždění, jinak pozbývají další platnosti.

(2) Předsednictvu Federálního shromáždění přísluší v době, kdy vláda Československé socialistické republiky vykonává funkci prezidenta Československé socialistické republiky, jmenovat a odvolávat vládu Československé socialistické republiky a její členy a pověřovat je řízením ministerstev a jiných federálních ústředních orgánů.

(3) Předsednictvo Federálního shromáždění:

a) vyhlašuje volby do Federálního shromáždění, stanoví volební obvody pro volby do Sněmovny lidu a Sněmovny národů a zajišťuje ve spolupráci s příslušným orgánem Národní fronty svolání veřejných schůzí voličů k projednání návrhu na odvolání poslance Federálního shromáždění;

b) svolává zasedání a prohlašuje je za skončená v případech uvedených v ústavním zákoně;

c) usnáší se na svolání společné schůze sněmoven, jde-li o volbu prezidenta Československé socialistické republiky, o volbu předsedy, prvního místopředsedy a místopředsedů Federálního shromáždění, o projednání programového prohlášení vlády Československé socialistické republiky a navrhuje jejich pořad;

d) může po předložení zásad, popřípadě návrhu zákona Federálního shromáždění se zvlášť významným společenských dosahem, rozhodnout o jeho předložení k všelidové diskusi;

e) zjišťuje, že souhlasná usnesení sněmoven se stala usnesením Federálního shromáždění nebo že uplynula tříměsíční lhůta podle čl. 44 odst. 1 ústavního zákona, a že usnesení jedné sněmovny se stalo usnesením Federálního shromáždění;

f) vyhlašuje zákony Federálního shromáždění, zákonná opatření předsednictva Federálního shromáždění. Vyhlašuje též usnesení Federálního shromáždění a předsednictva Federálního shromáždění, vyžaduje-li to povaha věci;

g) předkládá prezidentu Československé socialistické republiky návrhy na propůjčení státních vyznamenání;

h) dojde-li k závažnému nesouladu ve stanoviscích výborů Sněmovny lidu a Sněmovny národů, může na základě podnětu předsednictva sněmovny, popřípadě z vlastní iniciativy požádat tyto výbory, aby se pokusily odstranit takový nesoulad v jejich stanoviscích;

ch) koordinuje přípravu plánu práce sněmoven a jejich orgánů a schvaluje plán hlavních úkolů Federálního shromáždění;

i) schvaluje návrh rozpočtu Kanceláře Federálního shromáždění, projednává jeho plnění;

j) schvaluje plán zahraničních styků Federálního shromáždění a rozhoduje o přijímání zahraničních návštěv a vysílání delegací Federálního shromáždění; přihlíží přitom k přiměřenému zastoupení sněmoven;

k) rozvíjí spolupráci a organizuje výměnu zkušeností Federálního shromáždění s nejvyššími zastupitelskými sbory jiných států;

l) projednává program legislativních prací Federálního shromáždění, zprávy o jeho plnění popřípadě další legislativní záměry a záměry sledované připravovanými mezinárodními smlouvami, které vyžadují před ratifikací souhlas Federálního shromáždění;

m) uděluje souhlas k zadržení poslance, byl-li přistižen a zadržen při trestném činu;

n) uděluje souhlas s ukončením pracovního poměru podle ustanovení § 22 odst. 1 a 2 zákona o poslancích Federálního shromáždění;

o) rozhoduje o uvolnění poslanců ze zaměstnání, u nichž to vyžaduje výkon jejich poslanecké funkce a stanoví jeho rozsah;

p) stanoví usnesením výši náhrad poslanců, výši funkčních platů a dalších náležitostí poslanců, kteří jsou uvolněni ze zaměstnání pro výkon funkce ve Federálním shromáždění;

q) stanoví usnesením vzor průkazu poslance Federálního shromáždění;

r) může požádat Výbor lidové kontroly Československé socialistické republiky, aby předložil zprávy o poznatcích z kontrolní činnosti nebo o provedení kontroly, nutné pro plnění úkolů Federálního shromáždění nebo jeho orgánů; za tím účelem je oprávněno požadovat předložení jeho plánu kontrolní činnosti;

s) vydává pravidla pro vyřizování návrhů, podnětů a stížností občanů a organizací, zaslaných Federálnímu shromáždění;

t) projednává roční rozbory stížností, oznámení a podnětů občanů a organizací, které mu předkládá Výbor lidové kontroly Československé socialistické republiky a roční rozbory stížností, oznámení a podnětů občanů a organizací, které došly Federálnímu shromáždění;

u) určuje, v jakém pořadí zastupují místopředsedové předsedu Federálního shromáždění;

v) schvaluje organizační řád Kanceláře Federálního shromáždění;

x) jmenuje a odvolává vedoucího Kanceláře Federálního shromáždění;

y) dbá na dodržování jednacího řádu Federálního shromáždění.

(4) Předsednictvo Federálního shromáždění vykonává další pravomoci, stanoví-li tak zákon Federálního shromáždění.

Předsednictvo Federálního shromáždění může zřizovat stálé nebo dočasné komise a stanovit jim úkoly.

Předsednictvo Federálního shromáždění podává zprávy o své činnosti sněmovnám.

(1) Předseda Federálního shromáždění:

a) zastupuje Federální shromáždění navenek, zejména ve styku s prezidentem Československé socialistické republiky, s vládou Československé socialistické republiky, Českou národní radou, Slovenskou národní radou a ústředním výborem Národní fronty Československé socialistické republiky;

b) svolává společnou schůzi sněmoven, jde-li o volbu prezidenta Československé socialistické republiky, o volbu předsedy, prvního místopředsedy a místopředsedů Federálního shromáždění, o projednávání programového prohlášení vlády Československé socialistické republiky a v jiných případech, kdy se na tom sněmovny usnesou;

c) řídí společné schůze sněmoven;

d) podepisuje zákony, zákonná opatření předsednictva Federálního shromáždění, usnesení Federálního shromáždění a jeho předsednictva;

e) rozhoduje, po projednání s předsedy sněmoven o tom, že lze výjimečně upustit od předložení zásad zákona;

f) vyžaduje na základě podnětu výboru sněmovny od navrhovatele návrh prováděcího předpisu;

g) přikazuje výborům, po projednání s předsedy sněmoven, návrhy zákonných opatření a jiné návrhy, o nichž má jednat předsednictvo Federálního shromáždění; v takovém případě může určit z obou sněmoven výbory, které k nim předloží souhrnné stanovisko;

h) řídí přípravu plánu hlavních úkolů Federálního shromáždění a sleduje jeho plnění;

ch) svolává první schůzi společného výboru pro dohodovací řízení;

i) přijímá slib soudců Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky a soudců z povolání vojenských soudů.

(2) Předseda Federálního shromáždění podává předsednictvu Federálního shromáždění zprávu o opatřeních, která učinil.

Předsedu Federálního shromáždění zastupuje první místopředseda Federálního shromáždění. Další místopředsedové Federálního shromáždění ho zastupují podle pořadí stanoveného usnesením předsednictva Federálního shromáždění.

(1) Schůze předsednictva Federálního shromáždění svolává předseda Federálního shromáždění. Požádá-li o to alespoň třetina členů, učiní tak neprodleně.

(2) Schůze předsednictva Federálního shromáždění jsou neveřejné, neusnese-li se předsednictvo Federálního shromáždění, že schůze je veřejná.

(3) Předsednictvo může do svých schůzí zvát členy předsednictev sněmoven, předsedy výborů a poslance. Schůze se zúčastní s hlasem poradním.

(4) Předsednictvo Federálního shromážděni může do svých schůzí zvát i další osoby, kterým předseda Federálního shromáždění udělí slovo, jestliže o to požádají.

(5) Prezident Československé socialistické republiky, předseda i ostatní členové vlády Československé socialistické republiky mají právo účastnit se schůzí předsednictva Federálního shromáždění. Udělí se jim slovo, kdykoliv o to požádají.

(6) Požádá-li o to předsednictvo Federálního shromáždění, jsou členové vlády Československé socialistické republiky, předseda Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky, generální prokurátor Československé socialistické republiky a vedoucí ostatních federálních ústředních orgánů povinni dostavit se do jeho schůze.

(7) Členové vlády Československé socialistické republiky, předseda Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky, generální prokurátor Československé socialistické republiky a vedoucí ostatních federálních ústředních orgánů jsou povinni předsedovi Federálního shromáždění do 30 dnů sdělit, jaká opatření přijali k doporučením předsednictva Federálního shromáždění.

(1) Předsednictvo Federálního shromáždění se usnáší nadpoloviční většinou všech svých členů.

(2) V případech, kdy pro hlasování předsednictva Federálního shromáždění platí zákaz majorizace, hlasují odděleně členové předsednictva zvolení Sněmovnou lidu a Sněmovnou národů. Usnesení je přijato většinou hlasů členů zvolených Sněmovnou lidu a většinou hlasů členů zvolených Sněmovnou národů z poslanců zvolených v České socialistické republice a z poslanců zvolených v Slovenské socialistické republice.

Pro zápisy o schůzích předsednictva Federálního shromáždění platí obdobně ustanovení § 31. Zápisy ověřuje předseda Federálního shromáždění a ověřovatel předsednictva Federálního shromáždění. Tito funkcionáři ověřují také přijatá usnesení."

(1) Sněmovna volí ze svého středu své předsednictvo, které se skládá z předsedy, místopředsedů a dalších členů. Předsednictvo má nejvýše šest členů. Předsednictvo Sněmovny národů se skládá ze stejného počtu poslanců zvolených v České socialistické republice a poslanců zvolených v Slovenské socialistické republice.

(2) Předsednictvo je orgánem sněmovny a působí i v době, kdy Federální shromáždění nezasedá. Je odpovědno sněmovně.

(3) Členové předsednictva jsou odpovědni sněmovně, která je může kdykoliv odvolat.

Předsednictvo sněmovny:

a) organizuje práci sněmovny;

b) usnáší se na konání schůzí sněmovny a navrhuje jejich pořad, nejde-li o společné schůze sněmoven svolané k volbě prezidenta Československé socialistické republiky, k volbě předsedy, prvního místopředsedy a místopředsedů Federálního shromáždění, k projednání. programového pro hlášení vlády Československé socialistické republiky;

c) předkládá, pokud je tu zapotřebí, předsednictvu Federálního shromáždění usnesení sněmovny, své podněty, zprávy a stanoviska výborů sněmovny;

d) přikazuje výborů k projednání zásady a návrhy zákonů, mezinárodní smlouvy a jiné návrhy; může stanovit, který z výborů připraví k návrhu souhrnné stanovisko. K těmto opatřením může zmocnit předsedu sněmovny;

e) může požádat výbor, aby své usnesení přezkoumal, není-li určitě formulováno a nebo nejsou-li stanoviska více výborů sněmovny souladná; v tomto případě může požádat jeden z výborů, aby projednal s ostatními výbory společný postup;

f) může postoupit výborům k projednání závažné stížnosti i podněty občanů;

g) připravuje plány práce sněmovny a koordinuje plány práce výborů sněmovny;

h) zabezpečuje kontrolu plnění usnesení sněmovny;

h) projednává informace členů vlády Československé socialistické republiky a vedoucích ostatních federálních ústředních orgánů o opatřeních přijatých na základě připomínek a podnětů poslanců přednesených ve schůzích sněmoven;

i) upozorňuje vedoucí státních orgánů, socialistických a jiných organizaci na případy,.kdy nesplnili svou povinnost vůči poslanci, která jim vyplývá ze zákona o poslancích Federálního shromáždění;

j) rozhoduje o návrhu mandátového a imunitního výboru v disciplinárním řízení vůči poslancům sněmovny podle § 108 odst. 2;

k) bere na vědomí rezignaci poslance;

l) určuje, v jakém pořadí zastupují předsedu sněmovny místopředsedové a ostatní členové předsednictva.

Předsednictvo sněmomy podává sněmovně zprávy o své činnosti.

(1) Předseda sněmovny:

a) zastupuje sněmovnu navenek;

b) svolává a řídí schůze sněmovny;

c) podepisuje usnesení. sněmovny a jejího předsednictva;

d) je-li k tomu předsednictvem zmocněn, přikazuje výborům k projednání zásady a návrhy zákonů a mezinárodní smlouvy a jiné návrhy; může též určit výbor, který zpracuje souhrnné stanovisko;

e) informuje o usneseních sněmovny a jejích orgánů předsednictvo druhé sněmovny;

f) plní další úkoly, kterými ho pověří předsednictvo.

(2) Předseda sněmovny podává předsednictvu sněmovny zprávy o opatřeních, která učinil.

Předsedu sněmovny zastupují místopředsedové, popřípadě další členové předsednictva podle usnesení předsednictva sněmovny.

(1) Schůze předsednictva sněmovny svolává předseda sněmovny.

(2) Schůze předsednictva sněmovny jsou neveřejné.

(3) Předsednictvo může do svých schůzí zvát předsedy výborů sněmovny s hlasem poradním; požádá-li o to výbor, pozve jeho předsedu.

(4) Předsednictvo sněmovny se usnáší nadpoloviční většinou všech svých členů.

Ze schůzí předsednictva sněmovny se pořizují zápisy obsahové, neusnese-li se předsednictvo sněmovny na zápisu doslovném. Zápisy ověřuje předseda sněmovny a ověřovatel jejího předsednictva. Tito funkcionáři ověřují také přijatá usnesení.

(1) Sněmovna zřizuje ze svých poslanců výbor mandátový a imunitní, výbor ústavně právní, výbor pro plán a rozpočet, výbor-zahraniční a na základě usnesení další výbory pro jednotlivé úseky státní politiky. Výbory sou odpovědny sněmovně, která je zvolila.

(2) Výbory působí jako iniciativní a kontrolní orgány sněmovny, a to i v době, kdy Federální shromáždění nezasedá.

(1) Výbory ve Sněmovně národů mají být složeny z e stejného počtu poslanců zvolených v České socialistické republice a poslanců zvolených v Slovenské socialistické republice.

(2) Členy výborů sněmoven nemohou být předseda Federálního shromáždění, první místopředseda Federálního shromáždění, předsedové sněmoven, členové vlády Československé socialistické republiky, soudci Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky a generální prokurátor Česko slovenské socialistické republiky.

(1) Výbory projednávají věci, které jsou obsaženy v plánu hlavních úkolů Federálního shromáždění a jeho orgánů, věci, které jim byly přikázány a dále záležitosti, na jejichž projednání se usnesou.

(2) Výbory sněmovny zejména

a) projednávají zásady a návrhy zákonů, zákonných opatření předsednictva Federálního shromáždění a jiné návrhy předložené Federálnímu shromáždění a připravují k nim doporučení a stanoviska. Z pověření předsednictva sněmovny připravují k návrhům v oblasti své působnosti souhrnné stanovisko pro sněmovnu;

b) projednávají program legislativních prací Federálního shromáždění;

c) projednávají návrhy střednědobého státního plánu hospodářského a sociálního rozvoje, návrhy státního rozpočtu a státního závěrečného účtu, jakož i mezinárodní smlouvy a připravují v rámci své působnosti souhrnné stanovisko pro sněmovnu;

d) účastní se rozpracování koncepčních otázek vnitřní a zahraniční politiky a za tím účelem vypracovávají samostatně nebo společně s příslušnými státním orgány návrhy na jejich řešení a projednávají informace ministrů a vedoucích ostatních federálních ústředních orgánů o připravovaných opatřeních zásadního významu;

e) mohou navrhnout předsednictvu Federálního shromáždění, aby zásady nebo návrh zákona Federálního shromáždění se zvlášť významným společenským dosahem byl předložen do všelidové diskuse;

f) projednávají zprávy členů vlády Československé socialistické republiky a vedoucích ostatních federálních ústředních orgánů o realizaci programového prohlášení vlády Československé socialistické republiky, o realizaci úkolů státního plánu hospodářského a sociálního rozvoje, o uplatňování zákonů Federálního shromáždění, jakož i o další činnosti federálních ústředních orgánů,

g) zjišťují, jak jsou prováděny zákony Federálního shromáždění. Přitom též prověřují, zda předpisy vydané k jejich provedení jsou s nimi v souladu a odpovídají cílům, které byly vydáním zákona sledovány; zjistí-li výbor porušení zákonnosti, je oprávněn požádat ministra nebo vedoucího jiného federálního ústředního orgánu, aby je neprodleně odstranil;

h) projednávají zprávy o stavu socialistické zákonnosti předkládané Federálnímu shromáždění Nejvyšším soudem Československé socialistické republiky a generálním prokurátorem Československé socialistické republiky, pokud jim byly přikázány;

ch) projednávají informace a dílčí zprávy předsedy Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky, generálního prokurátora Československé socialistické republiky a hlavního arbitra Československé socialistické republiky, pokud si je vyžádaly;

i) projednávají návrhy, podněty a stížnosti občanů a organizací a podněty státních orgánů, které jim postoupí předseda sněmovny, jakož i návrhy a připomínky poslanců zejména z volebních obvodů.

(3) Předsednictvo sněmovny nebo předsednictvo Federálního shromáždění může pověřit některý z výborů vypracovat k projednávanému návrhu, na základě zpráv ostatních výborů, souhrnné stanovisko. To však nevylučuje, aby jiný výbor předložil sněmovně stanovisko vlastní.

Výbory předkládají své návrhy, podněty a stanoviska sněmovně, popřípadě jejímu předsednictvu, včetně návrhů na přijetí potřebných opatření k zabezpečení dalšího rozvoje československé federace.

(1) Své návrhy, podněty a stanoviska mohou výbory rovněž zasílat příslušným členům vlády Československé socialistické republiky, popřípadě vedoucím ostatních federálních ústředních orgánů a organizací. Podle povahy věci o tom informují předsednictvo Federálního shromáždění.

(2) Členové vlády Československé socialistické republiky, vedoucí ostatních federálních ústředních orgánů a organizací jsou povinni výborům do 38 dnů sdělit, nestanoví-li výbor jinou lhůtu, jaká opatření přijali k doporučením nebo stanoviskům výborů.

(3) Neobdržel-li výbor ve stanovené lhůtě odpověď, nebo nesouhlasí-li s ní, může předložit své doporučení předsednictvu sněmovny, popřípadě předsednictvu. Federálního shromáždění k dalším opatřením; může též sám informovat o svém stanovisku příslušného člena vlády Československé socialistické republiky, popřípadě jiného vedoucího federálního ústředního orgánů a organizace a požádat jej, aby svoji odpověď přezkoumal.

Mandátový a imunitní výbor zejména:

a) zjišťuje, zda poslanec odmítl složit slib nebo složil slib s výhradou;

b) zkoumá, zda jednotliví poslanci byli platně zvoleni;

c) zjišťuje, zda poslanec přestal být volitelný;

d) zjišťuje, zda jsou v imunitních věcech dány podmínky pro trestní nebo kárné stíhání poslanců, pro jejich vzetí do vazby. Provede urychleně nutná šetření a umožní poslanci, aby se vyjádřil; zprávu s příslušným návrhem podá sněmovně, v době, kdy Federální shromáždění nezasedá, předsednictvu Federálního shromáždění, které rozhodne usnesením;

e) předkládá předsednictvu Federálního shromáždění návrh na propuštění nebo další zadržení poslance přistiženého a zadrženého při trestném činu;

f) provádí šetření v disciplinárním řízení a své návrhy předkládá předsednictvu sněmovny.

Výbor ústavně právní projednává zejména:

a) zásady a návrhy všech zákonů Federálního shromáždění, návrhy zákonných opatření předsednictva Federálního shromáždění a působí ke sjednocování stanovisek výborů v těchto otázkách; přitom dbá o zachování jednoty právního řádu, jeho stability, přehlednosti a srozumitelnosti;

b) program legislativních prací Federálního shromáždění, sleduje jeho plnění a připravuje podněty ke zdokonalování zákonodárství;

c) podněty poslanců a výborů sněmovny, Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky, generálního prokurátora Československé socialistické republiky, Výboru lidové kontroly Československé socialistické republiky a hlavního arbitra Československé socialistické republiky k nové právní úpravě;

d) upozornění generálního prokurátora Československé socialistické republiky, předsedy Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky, výborů sněmovny, jakož i poslanců na právní předpisy vydané orgány Československé socialistické republiky, které odporují ústavnímu nebo jinému zákonu Federálního shromáždění; zaujímá k nim stanovisko a navrhuje potřebná opatření. Zaujímá rovněž stanovisko k podnětům uplatněným ostatními výbory;

e) připravuje ke zprávám Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky a generálního prokurátora Československé socialistické republiky souhrnná stanoviska pro sněmovnu;

f) mezinárodní smlouvy předložené Federálnímu shromáždění, zejména sleduje, jejich vztah k československému právnímu řádu;

g) zprávy o vyřizování návrhů, podnětů a stížností občanů a organizací zaslaných Federálnímu shromáždění.