Federální shromáždění ČSSR 1986 – 1990

1. Každý členský stát bude za stanovených podmínek usilovat o to, aby osobám pobírajícím dávky v nezaměstnanosti bylo zaručeno, že období, během něhož jsou dávky vypláceny, bude vzato v úvahu:

a/ pro získání práva a případně pro výpočet invalidních, starobních a pozůstalostních dávek,

b/ pro získání práva na léčebnou péči a nemocenské dávky a dávky v mateřství a na rodinné přídavky po skončení nezaměstnanosti, jestliže zákonodárství zúčastněného členského státu poskytuje takové dávky a podmiňuje je přímo nebo nepřímo zaměstnáním.

2. Jestliže je v platnosti prohlášení učiněné podle článku 5, provádění odstavce 1 může být odloženo.

1. Každý členský stát zajistí, aby zákonné soustavy sociálního zabezpečení, které jsou založeny na výkonu zaměstnání, byly přizpůsobeny zaměstnaneckým podmínkám částečně zaměstnaných pracovníků, pokud jejich pracovní doba nebo výdělek nemohou být za stanovených podmínek pokládány za zanedbatelné.

2. Jestliže je v platnosti prohlášení učiněné podle článku 5, provádění odstavce 1 může být odloženo.

VII. Zvláštní ustanoveni o nových uchazečích o zaměstnání

1. Členské státy přihlédnou k tomu, že existuje mnoho kategorií osob hledajících práci, které nikdy nebyly pokládány nebo přestaly být pokládány za nezaměstnané nebo nikdy nebyly nebo přestaly být kryty soustavou na ochranu nezaměstnaných. V důsledku toho nejméně tři z následujících kategorii osob hledajících práci budou dostávat sociální dávky v souladu se stanovenými podmínkami ve stanoveném řízení

a/ mladí lidé, kteří skončili svou odbornou přípravu,

b/ mladí lidé, kteří skončili svá studia,

c/ mladí lidé, kteří splnili povinnou vojenskou službu,

d/ osoby po období věnovaném výchově dítěte nebo péči o nemocnou, invalidní nebo starou osobu,

e/ osoby, jejichž manžel zemřel, pokud nemají nárok na pozůstalostní dávky,

f/ osoby rozvedené nebo žijící odloučeně,

g/ propuštění trestanci,

h/ dospěli, včetně invalidů, kteří skončili odbornou přípravu,

i/ migrující pracovníci při návratu do své vlasti, pokud nenabyli nároku na základě zákonů země, kde naposledy pracovali,

j/ osoby dříve samostatně výdělečně činné.

2. Každý členský stát uvede ve svých zprávách podle článku 22 Ústavy Mezinárodní organizace práce kategorie osob uvedené v odstavci 1, které se zavazuje chránit.

3. Každý členský stát bude usilovat o postupné rozšíření ochrany na větší počet kategorií než na ty, které původně chránil.

VIII. Právní, správní a finanční záruky

1. V případě zamítnutí, odnětí, pozastavení nebo snížení dávky nebo sporu o její výši má žadatel právo předložit stížnost orgánu spravujícímu soustavu dávek a poté se odvolat k nezávislému orgánu. Žadatel bude písemně informován o dostupných opravných prostředcích, k terč musí být jednoduché a rychlé.

2. odvolací řízení, v souladu s vnitrostátním zákonodárstvím a praxí, umožní navrhovateli, aby ho zastupovala nebo mu pomáhala kvalifikovaná osoba, kterou si zvolil, nebo zástupče reprezentativní organizace pracovníků nebo zástupce organizace zastupující chráněné osoby.

Každý členský stát převezme všeobecnou odpovědnost za řádnou správu zařízení a služeb pověřených prováděním úmluvy.

1. Je-li správa zajišťována přímo vládním orgánem odpovědným parlamentu, zástupci chráněných osob a zaměstnavatelů budou za stanovených podmínek přibráni ke správě v roli poradní.

2. Není-li správa zajišťována vládním orgánem odpovědným parlamentu:

a/ zástupci chráněných osob budou za stanovených podmínek účastni na správě nebo k ní přibráni v roli poradní,

b/ vnitrostátní právní předpisy mohou rovněž umožňovat účast zástupců zaměstnavatelů,

c/ právní předpisy mohou dále umožňovat účast zástupců veřejných úřadů.

V případech, kdy stát nebo soustava sociálního zabezpečeni poskytují peněžitou pomoc na ochranu zaměstnanosti., členské státy učiní potřebná opatření, aby se zajistilo, že takové pomocí bude užito pouze k stanovenému účelu a že bude zabráněno podvodům nebo zneužití ze strany poživatele dávek.

Tato úmluva reviduje úmluvu o nezaměstnanosti, 1934.

Formální ratifikace této úmluvy budou oznámeny generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce a jím zapsány.

1. Tato úmluva zavazuje toliko členské státy Mezinárodní organizace práce, jejichž ratifikace byla zapsána generálním ředitelem.

2. Nabude účinnosti dvanáct měsíců poté, kdy generální ředitel zapíše ratifikace dvou členských států.

3. Pro každý další členský stát tato úmluva nabude účinnosti dvanáct měsíců od data, kdy byla zapsána jeho ratifikace.

1. Každý členský stát, který ratifikoval tuto úmluvu, může ji vypovědět po uplynuti deseti let ode dne, kdy tato úmluva poprvé nabyla účinnosti, písemným sdělením generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce, který je zapíše. Výpověď nabude účinností jeden rok po dni, kdy byla zapsána.

2. Každý členský stát, jenž ratifikoval tuto úmluvu a který nepoužije práva jí vypovědět podle tohoto článku během roku následujícího po uplynutí období deseti let, jak uvedeno v předchozím odstavci, bude vázán úmluvou na další desetileté období a poté ji bude moci v povědět vždy po uplynutí desetiletého období za podmínek uvedených v tomto článku.

1. Generální ředitel Mezinárodního úřadu práce oznámí všem členským státům Mezinárodní organizace práce zápis všech ratifikací a výpovědí, které mu členové organizace sdělí.

2. Když bude členským státům Organizace sdělovat zápis druhé ratifikace, jež mu byla oznámena, generální ředitel upozorní členské sté ty Organizace na datum, kdy tato úmluva nabude účinnosti.

Generální ředitel Mezinárodního úřadu práce oznámí generálním tajemníkovi Spojených národů k zápisu podle článku 102 Charty Spojených národů úplné údaje o všech ratifikacích a výpovědích, které zapsal podle ustanovení předchozích článků.

Správní rada Mezinárodního úřadu práce, kdykoli to bude považovat za nutné, předloží generální konferenci zprávu o provádění této úmluvy a přezkoumá, zda je záhodno dát na pořad jednání generální konference otázku její úplné nebo částečné revize.

1. Přijme-li generální konference novou úmluvu revidující úplně nebo částečně tuto úmluvu a neustanoví-li nová úmluva jinak:

a/ ratifikace nové revidující úmluvy členským státem způsobí ipso iure okamžitou výpověď této úmluvy bez ohledu na ustanovení článku 24, a to s výhradou, že nová revidující úmluva nabude účinnosti;

b/ od doby, kdy nová revidující úmluva nabude účinnosti, tato úmluva přestane být členským státům otevřena ratifikaci.

2. Tato úmluva však zůstane v platnosti ve své formě a obsahu pro ty členské státy, které ji ratifikovaly a které neratifikovaly revidující úmluvu.

Anglické a francouzské zněni této úmluvy mají stejnou platnost.

Doporučení o sociální péči o námořníky na moři a v přístavech

Generální konference Mezinárodní organisace práce,

která byla svolána správní radou Mezinárodního úřadu práce do Ženevy a tam se sešla dne 24. září 1987 na svém sedmdesátémčtvrtém zasedání;

připomínajíc ustanovení doporučení o podmínkách námořníků v přístavech 1936, a doporučení o sociálních podmínkách námořníků, 1970;

rozhodnuvši přijmout některé návrhy týkající se sociální péče o námořníky na moři a v přístavech, jež jsou druhým bodem jednacího pořadu zasedáni;

stanovivši, že tyto návrhy budou mít formu doporučení doplňujícího úmluvu o sociální péči o námořníky, 1987,

přijímá dne 8. října 1987 toto doporučení, které bude označováno jako Doporučení o sociální péči o námořníky, 1987.

I. Všeobecné

1. Pro účely tohoto doporučení

a) výraz "námořník" označuje každou osobu, která je z jakéhokoli důvodu zaměstnána na námořní lodi, ať už ve veřejném či soukromém vlastnictví, s výjimkou válečných lodí;

b) výrazy "sociální zařízení a služby" označují zařízení a služby sociální, kulturní, rekreační a informační.

2. Pokud příslušný orgán po projednání s příslušnými organisacemi rejdařů zúčastněných na rybolovu a rybářů je názoru, že je to uskutečnitelné, měl by použít ustanovení tohoto doporučení na obchodní námořní rybolov.

3. (1) Členské státy by měly učinit opatření, aby se zajistilo, že přiměřená sociální zařízení a služby budou k disposici námořníkům v přístavech a na lodích a že jim bude zajištěna přiměřená ochrana při výkonu jejich povolání.

(2) Při provádění takových opatřeni členské státy by měly mít na zřeteli zvláštní bezpečnostní, zdravotní rekreační potřeby námořníků, zejména v cizině a při vstupu do válečných oblastí.

4. Opatření pro kontrolu sociálních zařízení a služeb by měla zahrnovat účast representativních organisací rejdařů a námořníků.

5. Zařízení a služby poskytované podle tohoto doporučení by měly být dostupné všem námořníkům bez ohledu na jejich státní příslušnost, rasu, barvu pleti, pohlaví, náboženství, politické názory nebo sociální původ a bez ohledu na stát, v nimž je zapsána loď, na které jsou zaměstnáni.

6. Členské státy by měly navzájem spolupracovat za účelem prosazování sociální péče o námořníky na moři a v přístavech. Taková spolupráce by měla zahrnovat

a) porady mezi příslušnými orgány za účelem zajištění a zlepšení sociálních zařízení a péče o námořníky, jak v přístavech tak na lodích;

b) dohody o spojení zdrojů a o společném zajištění sociálních zařízení ve větších přístavech, aby se tak zamezilo jejich nepotřebné podvojnosti;

c) organisování mezinárodních sportovních soutěží a podněcovaní námořníků k účasti na sportovní činnosti;

d) organisování mezinárodních semináře o sociální péči pro námořníky na moři a v přístavech.

II. Sociální zařízení a služby v přístavech

7. (1) Členské stát by se měly postarat o potřebná sociální zařízení a péči ve vhodných přístavech země nebo zajišťovat, aby o ně bylo postaráno.

(2) Členské státy by se měly poradit s representativními organisacemi rejdařů a námořníků při stanovení vhodných přístavů.

(3) Sociální zařízení a péče by se měly často prověřovat, aby se zajistilo, že vyhovují potřebám námořníků, s přihlédnutím ke změnám v potřebách námořníků plynoucím z technického, provozního a jiného vývoje v námořní dopravě.

8. (1) O sociální zařízení a péči by mělo být postaráno v souladu s vnitrostátními podmínkami a praxí, prostřednictvím jednoho nebo několika těchto orgánů:

a) úřadů;

b) organisací rejdařů a námořníků na základě kolektivních smluv nebo jiných dohod;

c) dobrovolných organisací.

(2) Měla by být učiněna opatření, aby v sociálních zařízeních a péči pro námořníky byl kromě dobrovolných pracovníků, pokud je toho třeba, zaměstnán na plný úvazek odborně kvalifikovaný personál

9. (1) Na úrovni přístavu, oblasti a státu by podle okolností měly být ustaveny sociální rady, do jejichž působnosti by mělo spadat:

a) dohlížet na přiměřenost existujících sociálních zařízení a upozorňovat na potřebu opatřit dodatečná zařízení nebo zrušit ta, jichž se málo využívá;

b) pomáhat a upozorňovat ty, kdo zodpovídají za sociální zařízení, a zajišťovat mezi nimi koordinaci.

(2) Sociální rady by měly mezi své členy zahrnovat zástupce organisací rejdařů a námořníků, příslušných úřadů a popřípadě dobrovolných organisací a sociálních orgánů.

(3) Pokud toho je třeba, konsulové přímořských států a místní představitelé zahraničních sociálních organisací by měli spolupracovat s přístavními, oblastními a národními sociálními radami.

10. (1) Členské státy by měly zabezpečit, aby dostatečná a pravidelná finanční podpora byla poskytována na sociální zařízení a služby.

(2) V souladu s vnitrostátními podmínkami a praxí, tato finanční podpora by měla pocházet z jednoho nebo z několika těchto zdrojů:

a) veřejných subvencí;

b) dávek nebo jiných zvláštních příspěvků námořní plavby;

c) dobrovolných příspěvků rejdařů, námořníků nebo jejich organisací

d) dobrovolných příspěvků z jiných zdrojů.

(3) Pokud jsou ukládány daně, dávky a zvláštní příspěvky, mělo by se jich užívat toliko pro účely, pro něž, se vybírají.

11. Hotely a ubytovny vhodné pro námořníky by měly být k disposic všude, kde je toho třeba. Takové hotely a ubytovny by měly podléhat náležité kontrole, ceny by měly být přiměřené a je-li to nutné a uskutečnitelné, měla by být učiněna opatření pro ubytování rodin námořníků.

12. (1) V přístavech by měla být vytvořena nebo rozvíjena potřebná sociální a rekreační zařízení. Měla by zahrnovat:

a) místnosti pro shromažďování a rekreaci, pokud je toho třeba;

b) sportovní zařízení a jiná zařízení umístěná venku, zejména pro závady;

c) vzdělávací zařízení;

d) popřípadě zařízení pro náboženské úkony a pro osobní poradenství,

(2) Tato zařízení mohou být za jištěna tím způsobem, že se námořníkům dají k disposici, podle jejich potřeb, zařízení určená pro veřejnost.

13. Kde velký počet námořníků různých národností požaduje zařízení jako hotely, kluby a sportovní zařízení, příslušné úřady nebo orgány zemí původu a stáda, kde jsou lodi zaregistrovány, jakož i zúčastněná mezinárodní sdružení, by se měly radit a spolupracovat s příslušnými úřady a orgány země, ve které leží přístav, a navzájem za účelem spojení prostředků a zabránění nepotřebné podvojnosti.

14. (1) Námořníci by měli být informováni o všech veřejných zařízeních v přístavech, kde loď zastavuje - zvláště o dopravních prostředcích, sociálních službách, rekreačních a vzdělávacích zařízeních a modlitebnách - jakož i o těch, jež jsou pro ně zvlášť určeny.

(2) Tyto informace mohou být poskytovány zejména těmito prostředky:

a) rozdáváním na souši a se souhlasem kapitána na lodi brožur v nejvhodnějších jazycích, které jasně informují o zařízeních pro námořníky v přístavu, kde loď kotví, nebo v přístavu, kde učiní příští zastávku; takové brožury by měly obsahovat plán města a přístavní oblasti;

b) zřízením informačních středisek ve velkých přístavech snadno dostupných pro námořníky a obsazených osobami způsobilými bezprostředně podat všechny účelné informace a rady.

15. Přiměřené dopravní prostředky za mírnou cenu by měly být k disposici v každé vhodné době, kdy je jich třeba, aby se umožnilo námořníkům dostat se do města a vhodných stanovišť v přístavu.

16. Měla by být učiněna všechna potřebná opatření, aby námořníci přijíždějící do přístavu byli seznámeni:

a) se zvláštními nebezpečími a nemocemi, jimž mohou být vystaveni, a s prostředky, jimiž jim lze předcházet;

b) s tím, že je nutné, aby se nemocní dali rychle ošetřit, jakož i s nejbližšími dostupnými zařízeními pro takové ošetření;

c) s nebezpečími spojenými s požíváním narkotik a alkoholu.

17. Měla by být učiněna opatření, aby bylo zajištěno, že námořníci v přístavech budou

a) ambulantně ošetřeni v případě nemoci nebo úrazu;

b) budou v případě potřeby hospitalisováni;

e) obdrží zubní ošetření, zejména v nutných případech.

18. Příslušné orgány by měly učinit všechna vhodná opatření, aby seznámily rejdaře a námořníky, kteří připlouvají do přístavu, se všemi zvláštními zákony a zvyky, je jichž porušení by mohlo ohrozit jejich svobodu.

19. Příslušné orgány by měly opatřit přístavní prostory a přístupové cesty vhodným osvětlením a označením a zajistit pravidelné hlídkování na ochranu námořníků.

20. (1) Na ochranu cizích námořníků by měla být učiněna opatření pro usnadnění

a) příchodu k jejich konsulům;

b) účinné spolupráce mezi konsuly a místními nebo státními úřady.

(2) Dojde-li k zadržení námořníka z jakéhokoli důvodu na území některého členského státu, příslušný orgán by měl, jestliže námořník o to požádá, ihned informovat stát. vlajky a stát, jehož je námořník příslušníkem. Příslušný orgán by měl rychle informovat námořníka o jeho právu podat takovou žádost. Stát, jehož, je námořník příslušníkem, by měl neprodleně informovat jeho rodinu. Je-li námořník uvězněn, členský stát by měl umožnit konsulárním úředníkům těchto států okamžitý přístup k námořníkovi a pravidelné návštěvy po dobu námořníkova uvěznění.

(3) Případ nadrženého námořníka by měl být urychleně vyřizován podle příslušných předpisů o řízení a vlajkový stát a stát, jehož je námořník příslušníkem, by měly být průběžně informovány o vývoji věci.

21. (1) Veškerá možná praktická pomoc by měla být poskytnuta námořníkům čekajícím v cizích přístavech na repatriaci.

(2) Jestliže nastanou průtahy s repatriací námořníků, příslušný orgán by měl zajistit, aby o tom byl ihned zpraven konsulární nebo místní zástupce vlajkového státu.

22. Členské státy by měly učinit opatření, kdykoli toho je třeba, na ochranu bezpečnosti námořníků před napadením a jinými protiprávními činy v době, kdy lodi jsou v jejich teritoriálních vodách, a zejména v oblasti přístavu.

III. Sociální zařízení a služby na moři

23. (1) Sociální opatření a služby by se měly námořníkům poskytovat na lodi. Pokud je to proveditelné, tato opatření by mohla zahrnovat:

a) televisi a rozhlasové vysílání;

b) předvádění filmů nebo videofilmů, jejichž zásoba by měla dostačovat vzhledem k délce cesty a popřípadě být obnovována v přiměřených časových intervalech;

c) sportovní zařízení, včetně nářadí pro tělesnou kulturu, stolních her a her na palubě;

d) pokud možno, příležitost k plavání;

e) knihovnu obsahující knihy pro vzdělávání a jiné (knihy), v dostatečném množství vzhledem k délce cesty a jejichž zásoba by se měla obnovovat v přiměřených časových intervalech;

f) příležitost k rukodělné činnosti.

(2) Pokud je to možné a uskutečnitelné, mělo by být zváženo instalování barů pro námořníky na lodích, pokud to neodporuje národním, náboženským nebo sociálním zvyklostem.

24. Programy odborné výchovy pro námořníky by měly zahrnovat, pokud je toho třeba, vyučování a informace o otázkách týkajících se prospěchu námořníků, včetně obecných ohrožení, jimž je vydáno jejích zdraví.

25. (1) Měl by být dovolen přístup k telefonnímu spojení z lodi na pevninu, pokud existuje, a poplatky za použití této služby by měly být přiměřené.

(2) Mělo by se učinit vše, aby pošta námořníků byla doručována co nejspolehlivěji a nejrychleji. Mělo by být vyvinuto úsilí, aby námořníci nemuseli platit dodatečné poštovné, jestliže je jim pošta vrácena z důvodů nezávislých na jejich vůli.

26. (1) Měla by být učiněna opatření, aby se zajistilo s výhradou případných vnitrostátních nebo mezinárodních právních předpisů, pokud je to možné a vhodné, že námořníci obdrží rychle povolení při pobytu v přístavu přijmout na lodi svou manželku nebo své příbuzné a přátele.

(2) Měla by být zvážena možnost, aby námořníci mohli být příležitostně doprovázeni svými manželkami na cestě, pokud je to možné a vhodné. Manželka by musela být přiměřeně pojištěna proti úrazu a nemoci; rejdař by měl být nápomocen námořníkům při uzavírání takového pojištění.

27. Odpovědné osoby v přístavech a na lodích by měly vyvinout veškeré úsilí, aby se námořníkům umožnilo opustit loď co nejdříve po příjezdu ladí do přístavu.

IV. Spoření a převádění mezi

28. Aby se námořníkům umožnilo spořit a převádět své úspory na jejich rodiny:

a) měl by být zaveden jednoduchý, rychlý a bezpečný systém za účasti konsulů, kapitánů, zástupců rejdařů nebo spolehlivých peněžních ústavů, jenž by umožňoval námořníkům a zejména těm, kteří jsou v cizině nebo se plaví na lodi pod vlajkou jiného než jejich státu, ukládat a posílat jejich celou mzdu nebo její část;

b) měl by být zaveden a zevšeobecněn systém umožňující námořníkům, pokud si to přejí, od doby uzavření pracovní smlouvy nebo během cesty, pravidelně poukazovat mzdu jejich rodinám;

c) takto určené částky by měly být ve stanovenou dobu a přímo zasílány osobě nebo osobám označeným námořníkem;

d) mělo by být vynaloženo úsilí, aby bylo nezávisle potvrzováno, že částky stanovené námořníky byly řádně vyplaceny určené osobě nebo osobám.

V. Účinek na předchozí doporučení

29. Toto doporučení nahrazuje doporučení o podmínkách pobytu námořníků v přístavech, 1936, a doporučení o sociální péči o námořníky, 1970.

Doporučení o repatriaci námořníků

Generální konference Mezinárodní organisace práce,

která byla svolána správní radou Mezinárodního úřadu práce do Ženevy a tam se sešla dne 24. září 1987 na svém sedmdesátémčtvrtém zasedání;

rozhodnuvši přijmout některé návrhy týkající se revise úmluvy (č. 23) o repatriaci námořníků, 1926 a doporučení (č. 27) o repatriaci kapitánů a učňů, 1926, jež jsou pátým bodem jednacího pořadu zasedání;

stanovivši, že tyto návrhy budou mít formu mezinárodního doporučení, které bude označováno jako Doporučení o repatriaci námořníků, 1987:

Kdykoli má být některý námořník repatriován podle ustanovení úmluvy o repatriaci námořníků (revidované), 1987, a jestliže ani rejdař ani členský stát, na jehož území je loď zapsána, neplní své povinnosti podle úmluvy, tj. aby zařídili repatriaci a uhradili náklady s ní spojené, stát, z jehož území má být námořník repatriován, nebo stát, jehož je námořník státním příslušníkem, by měl zařídit repatriaci a požadovat náhradu nákladů s ní spojených na členském státu, na jehož území je loď zapsána podle odstavce a) článku 5 úmluvy.

Doporučení o bezpečnosti a ochraně zdraví ve stavebnictví

Generální konference Mezinárodní organizace práce,

která byla svolána správní radou Mezinárodního úřadu práce do Ženevy a tam se sešla dne 1. června 1988 na svém sedmdesátém pátém zasedání,

připomínajíc příslušné mezinárodně pracovní úmluvy a doporučení, zejména úmluvu a doporučeni o bezpečnostních předpisech /stavebnictví/, 1937, doporučeni o spolupráci při předcházení nehodám /stavebnictví/, 1937, úmluvu a doporučeni o ochraně proti záření, 1960, úmluvu a doporučeni o zabezpečeni strojů, 1963, úmluvu a doporučení o maximální váze, 1967, úmluvu a doporučení o rakovině z povolání, 1974, úmluvu a doporučení o pracovním prostředí /znečištěni vzduchu, hluk a vibrace/, 1977, úmluvu a doporučeni o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, 1981, úmluvu a doporučení o závodních zdravotních službách, 1985, úmluvu a doporučení o osinku, 1986 a seznam nemoci z povolání, revidovaný v r. 1980, připojený k úmluvě o dávkách při pracovních úrazech, 1964,

rozhodnuvši přijmout některé návrhy o bezpečnosti a ochraně zdraví ve stavebnictví, jež jsou čtvrtým bodem jednacího pořadu zasedání,

stanovivši, že tyto návrhy budou mít formu doporučeni doplňujícího úmluvu o bezpečnosti a ochraně zdraví ve stavebnictví,

přijímá dne 20. června 1988 toto doporučeni, které bude označováno jako Doporučeni o bezpečnosti a ochraně zdraví ve stavebnictví, 1988:

1. Působnost a vymezeni pojmů

1. Ustanoveni úmluvy o bezpečnosti a ochraně zdraví ve stavebnictví, 1988 /dále "úmluva"/ a tohoto doporučení by se měla vztahovat zejména na:

a/ stavební práce, inženýrské stavitelství a na montáž a demontáž prefabrikovaných budov a konstrukcí, jak jsou vymezeny v článku 2 a/ úmluvy,

b/ stavbu a montáž vrtných věží a zařízeni pro těžbu nafty na moři během jejich stavby na zemi.

2. Pro účely tohoto doporučení:

a/ výraz "stavebnictví" zahrnuje:

i/ stavitelství včetně hloubení a stavby, přestavby, obnovy, opravy, údržby /včetně čištěni a natírání/, jakož i bouráni všech typů budov nebo staveb,

ii/ civilní inženýrství včetně hloubeni a stavby, přestavby, opravy, údržby a bourání, např. letišť, doků, přístavů, vnitrozemských vodních cest, přehrad, ochranných prací na řekách a pobřeží a ochrany proti lavinám, silnic a dálnic, železnic, mostů, tunelů, viaduktů, děl veřejně prospěšných sloužících komunikacím, odvodňování, ke svodu použité vody a distribuci vody a energie,

iii/ montáž a demontáž prefabrikovaných budov a staveb, jakož i výrobu prefabrikovaných dílů na staveništi,

b/ výraz "staveniště" znamená místo, na kterém probíhají práce nebo operace popsané v bodě a/,

c/ výraz "pracoviště" znamená všechna místa, kde pracovníci musí být nebo kam musí jet vzhledem ke své práci a jež jsou pod kontrolou zaměstnavatele podle bodu f/ uvedeného níže,

d/ výraz "pracovník" znamená každou osobu zaměstnanou ve stavebnictví,

e/ výraz "představitelé pracovníků" znamená osoby, které byly za takové uznány podle vnitrostátních právních předpisů a praxe,

f/ výraz "zaměstnavatel" znamená:

i/ fyzickou nebo právnickou osobu, která zaměstnává jednoho nebo více pracovníků na staveništi, a

ii/ podle okolností buď hlavního podnikatele, podnikatele nebo poddodavatele,

g/ výraz "příslušná osoba" znamená osobu mající dostatečnou kvalifikaci, jako přiměřené vzdělání a dostatečné znalosti, zkušenost a zručnost pro bezpečný výkon určité práce. Příslušné úřady mohou stanovit vhodná kritéria pro označeni takových osob a určit povinnosti, které mají,

h/ výraz "lešení" znamená každou dočasnou konstrukci, pevnou, zavěšenou nebo pohyblivou, jakož i její podpůrné části používané k tomu, aby nesly dělníky a materiál nebo zajišťovaly přistup na takovou konstrukci, pokud nejde o zdvihadla, jak je definováno v bodě i/ níže,

i/ výraz "zdvihadla" znamená upevněné nebo pohyblivé zařízení používané ke zvedání nebo spouštění osob nebo břemen,

j/ výraz "vázací prostředky" znamená všechny prostředky, pomocí nich lze upevnit břemeno ke zdvihadlu, které však nejsou nedílnou součástí zdvihadla nebo břemene.

3. Ustanoveni tohoto doporučení by se měla vztahovat rovněž na samostatně hospodařící osoby určené vnitrostátními právními předpisy.