Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Děkuji.
Kdo se dále hlásí do rozpravy? (Nikdo se
nehlásil.) Dovolte tedy, abych rozpravu ukončil
s tím, že se táži pana místopředsedy
vlády, zda si přeje přednést závěrečné
slovo.
(Ministr financí ČR Ivan Kočárník:
Ne, ztotožňuji se s výkladem.)
Nyní dávám slovo společnému
zpravodaji výborů, panu poslanci Robertu Kolářovi.
Poslanec Robert Kolář: Pane předsedající,
vážené dámy, vážení
pánové, dovolte, abych přednesl jednotlivé
připomínky v pořadí jak byly vzneseny,
abychom o nich mohli hlasovat.
Po stažení připomínek pana kolegy Kubiše
máme jako první připomínku kolegy
Kačenky, který navrhuje, aby v celém textu
zákona místo "Česká komora daňových
poradců" bylo zavedeno "Komora daňových
poradců ČR".
Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Děkuji.
Kdo souhlasí s pozměňovacím návrhem
kolegy Kačenky, ať zvedne ruku. 87.
Kdo je proti? 32.
Kdo se zdržel hlasování? 34.
Tento návrh byl přijat.
Poslanec Robert Kolář: Další
návrh vznesl pan kolega Výborný - týká
se § 10, odst. 1, písm. c, kde se doporučuje
na konec věty vložit slova "až na dobu jednoho
roku". Jako zpravodaj garančního výboru
se s tímto návrhem ztotožňuji a doporučuji
ho.
Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Děkuji.
Kdo souhlasí s pozměňovacím návrhem,
který přednesl kolega Výborný, ať
zvedne ruku. 173.
Tento pozměňovací návrh byl přijat.
Poslanec Robert Kolář: Další
pozměňovací návrh vznesl opět
pan kolega Výborný a týká se §
12 odst. 1 a celého textu zákona tam, kde se vyskytuje
slovo "předseda". Původní dikce
byla "předseda dozorčí rady", doporučuje
se slovo "předseda" vypustit s tím, že
bude pouze dozorčí rada v celém textu zákona.
Rozpočtový výbor souhlasí s touto
změnou a já jako zástupce navrhovatele doporučuji
souhlas.
Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Děkuji.
Kdo tedy souhlasí s pozměňovacím návrhem,
jak jste jej slyšeli, ať zvedne ruku. 159. Děkuji.
Tento návrh byl přijat. Prosím o další
pozměňovací návrh.
Poslanec Robert Kolář: Dalším
pozměňovacím návrhem je můj
pozměňovací návrh, a sice v tom smyslu,
že v celém zákoně, kde se vyskytují
slova "dozorčí rada" nahradit slovy "dozorčí
komise". Rozpočtový výbor doporučuje
tuto změnu k přijetí.
Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Kdo
souhlasí s tímto pozměňovacím
návrhem, ať zvedne ruku. 159. Tento návrh byl
přijat. Prosím o další pozměňovací
návrh.
Poslanec Robert Kolář: Další
pozměňovací návrh byl návrh
pana kolegy Výborného k § 12 odst. 1. Slovo
"dvou" nahradit slovem "tří".
Rozpočtový výbor doporučuje tuto změnu,
přikláním se k tomu též.
Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Kdo
souhlasí s pozměňovacím návrhem,
jak byl přednesen, ať zvedne ruku. 151. Děkuji.
I tento návrh byl přijat. Prosím o další
pozměňovací návrh.
Poslanec Robert Kolář: Poslední pozměňovací
návrh předkládá jako svůj návrh
k § 9 odst. 1 písm. b) a má následující
znění: "Bylo proti němu zahájeno
trestní stíhání pro úmyslný
trestní čin." Rozpočtový výbor
doporučuje přijetí.
Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Kdo
s tímto návrhem souhlasí, ať zvedne
ruku. 152. I tento návrh byl přijat.
Poslanec Robert Kolář: Pane předsedající,
děkuji. Byly vyčerpány všechny pozměňovací
návrhy, které v rozpravě k tomuto zákonu
zazněly.
Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Děkuji.
Můžeme přikročit k hlasování
o celém předloženém návrhu.
Kdo souhlasí s vládním návrhem zákona
ČNR o daňovém poradenství a České
komoře daňových poradců podle sněmovního
tisku 18, ve znění společné zprávy
výborů ČNR podle sněmovního
tisku 57, a schválených pozměňovacích
návrhů, ať zvedne ruku. 162.
Kdo je proti? Jeden.
Dovolte, abych konstatoval, že jsme právě schválili
vládní návrh zákona ČNR o daňovém
poradenství a České komoře daňových
poradců. Děkuji předkladateli i společnému
zpravodaji. Vás ostatní požádám,
abyste upřeli pozornost k bodu
Z pověření vlády České
republiky odůvodní předložený
vládní návrh zákona ČNR, který
jste obdrželi jako sněmovní tisk 51, opět
místopředseda vlády a ministr financí
ČR Ivan Kočárník, kterého prosím,
aby se ujal slova.
Ministr financí ČR Ivan Kočárník:
Vážený pane předsedající,
pane předsedo, vážená česká
sněmovno, dámy a pánové. Dovolte mi
pár slov k předloženému návrhu
na změnu zákona o státním rozpočtu
ČR.
Nedávno jsem informoval Českou národní
radu o situaci v rozpočtu České republiky,
když jsme projednávali zde zprávu o hospodaření
ČR za 1. pololetí letošního roku. Uvedl
jsem zde ve zprávě, že vláda předpokládá,
že na základě analýzy výsledků
rozpočtového hospodaření za další
měsíce, tzn. za červenec a srpen, pokud by
vývoj v rozpočtu ukazoval na tendence hrozící
schodkem koncem roku, že přijme příslušná
opatření. Při projednávání
této zprávy za 1. pololetí současně
Česká národní rada uložila vládě,
aby urychleně přijala opatření k zachování
rozpočtové rovnováhy včetně
předložení návrhu na změnu zákona
o státním rozpočtu ČR na rok 1992.
Vláda po zhodnocení situace a po provedení
dalších analýz za další měsíce
se 30. září zabývala situací
ve státním rozpočtu a rozhodla se využít
své pravomoci vyplývající z §
13 odst. 3 zákona 576/1990 Sb., o rozpočtových
pravidlech republiky, a vázat výdaje ve vztahu k
jednotlivým kapitolám státního rozpočtu
v celkovém rozsahu 9,3 miliardy Kčs. Jde o úspory
ve výdajích rozpočtu dosažené
rozpočtovou regulací, které byly dosaženy
až do konce 3. čtvrtletí letošního
roku s tím, že ve zbývajících
měsících roku by vůči ústředním
kapitolám žádná další regulační
opatření nebyla uplatňována a že
by vlastně jednotlivé kapitoly čerpaly po
jedné dvanáctině rozpočtu každý
měsíc ve zbytku roku.
Pro zajištění rovnováhy ve státním
rozpočtu bylo však toto opatření nedostatečné,
protože kromě určitého výpadku
rozpočtových příjmů, o kterém
jsem zde vás již informoval, víte rovněž
velice dobře, že do schváleného rozpočtu
nebyly zahrnuty některé výdaje. Jde zejména
o výdaje související s valorizací
důchodů. Proto i po opatření, ke kterému
vláda má kompetenci, hrozí rozpočet
deficitem i dále, i když v nižším
rozsahu. Proto vláda zvažovala, zda nepřikročit
k obdobnému opatření i ve vztahu k místním
rozpočtům. Dospěla k závěru,
že i v oblasti místních rozpočtů
v zájmu udržení rovnováhy rozpočtu
by bylo žádoucí provést přiměřená
rozpočtová opatření.
Proto vláda České republiky navrhuje formou
změny zákona ČNR o státním
rozpočtu ČR na rok 1992 snížit dotace
ze státního rozpočtu do rozpočtů
měst a obcí o šest miliard korun, což
z celkového objemu dotací poskytovaných z
rozpočtu republiky do rozpočtů měst
a obcí představuje zhruba 17%.
Současně v zájmu zachování
vyrovnaného rozpočtu, to znamená jeho nulového
salda, je toto snížení výdajů
třeba promítnout i do celkového snížení
příjmů tak, aby zůstalo saldo rozpočtu
zachováno.
Vláda je si při tom plně vědoma, že
snížení prostředků pro místní
rozpočty nebude jednoduchou záležitostí,
že v některých okresech a obcích může
být spojeno s určitými obtížemi.
Přitom však vycházíme z toho, - a já
jsem vás o tom tady rovněž informoval, - že
i rozpočty měst a obcí by měly jak
ve zbytku letošního roku, tak i v letech budoucích
dýchat s ekonomikou, to znamená pohybovat se stejnosměrně,
jako se pohybuje ústřední rozpočet.
Představa, že by rozpočet měst a obcí
žily v určitém skleníkovém prostředí,
které by je odcloňovalo od vývoje ekonomiky,
by byla představou zřejmě nedobrou.
Chci říci, že i když vláda je si
vědoma, že může toto zkrácení
dotací působit určité potíže
v rozpočtech měst a obcí, současně
zvažovala a ví o prostředcích, které
byly do rozpočtů měst a obcí poskytnuty
navíc oproti původnímu rozpočtu, a
které ve svém souhrnu činí toto krácení
dotací snesitelným. Chtěl bych říci,
že pozastavená dotace z rozpočtu za rok 1991
ve výši jedné a půl miliardy korun bude
plně uvolněna do konce roku pro rozpočty
měst a obcí. Stejně tak budou převedeny
i prostředky z Fondu národního majetku ČR,
které byly určeny pro rozpočty měst
a obcí ve výši jedna celá dvě
miliardy korun.
Dále bych chtěl říci, že na platové
úpravy, které vyplývají ze zákona
o mzdě a z vládního nařízení
o platech bude nebo bylo poskytnuto do rozpočtů
měst a obcí zhruba půl miliardy korun navíc
k jejich schválenému rozpočtu.
Navíc z účelových rezerv státního
rozpočtu jsou uvolňovány i další
nemalé prostředky na financování výdajů
na ekologii, investiční výstavbu a krytí
dalších potřeb. Vedle toho chci zdůraznit,
že rozpočty měst a obcí ke konci srpna
disponovaly přebytkem ve výši téměř
11 miliard korun a vedle toho zůstatek jejich rezervních
fondů činil téměř 3 miliardy
korun.
Konečně posledním argumentem, který
bych chtěl uvést, vzhledem k tomu, že krácení
dotace pro rozpočty měst a obcí nebude mít
žádné drastické účinky
pro tyto rozpočty, je skutečnost, že inflace
v letošním roce nedosáhne té hodnoty,
se kterou jsme počítali při sestavování
rozpočtů a kde vlastně i určité
výdaje byly počítány na míru
inflace ve výši něco přes 13%. Očekáváme,
že skutečná míra inflace bude něco
kolem 10%. Z tohoto důvodu i výdaje místních
rozpočtů mohou být nižší.
Vláda je přesvědčena, že racionálním
a účelovým využíváním
všech finančních zdrojů, které
mají místní rozpočty k dispozici,
lze zajistit chod jimi řízených odvětví
bez vážnějších výkyvů
a poruch.
Vážené poslankyně, vážení
poslanci, chci se zmínit ještě o jedné
věci. V průběhu projednávání
návrhu zákona na změnu zákona o státním
rozpočtu České republiky na rok 1992 ve výborech
ČNR byl vznesen návrh na doplnění
zákona. Jeho podstata spočívá v tom,
aby bylo možno vzájemně kompenzovat úspory
docílené při čerpání
účelových dotací. Řečeno
úplně obyčejně - tam, kde jsou účelové
prostředky a došlo k úspoře v rozpočtech
měst a obcí, aby tyto úspory mohly být
použity s výjimkou dotací na jmenovité
stavby i na jiné účely. Tímto opatřením
by se velmi zmírnilo krácení dotace do rozpočtů
měst a obcí. A vzhledem k tomu, že se jedná
o řešení, které by mělo usnadnit
průchodnost v rozpočtech měst a obcí
krácením dotace doporučuji, aby Česká
národní rada s touto změnou souhlasila.
Chtěl bych ještě jednou poděkovat poslancům
ČNR za projednávání této změny
zákona i za cítění jejich spoluodpovědnosti
za rozpočtové hospodaření České
republiky v letošním roce i v budoucích letech.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Děkuji
panu místopředsedovi a dávám slovo
společnému zpravodaji výborů poslanci
Tomáši Ježkovi, aby odůvodnil společnou
zprávu výborů České národní
rady, kterou jste obdrželi jako sněmovní tisk
59. Prosím.
Poslanec Tomáš Ježek: Vážený
pane místopředsedo, vážená vládo,
dámy a pánové, přednáším
společnou zprávu výborů České
národní rady k vládnímu návrhu
zákona České národní rady,
kterým se mění zákon České
národní rady č. 579/1991 Sb., o státním
rozpočtu České republiky na rok 1992, a o
změně a doplnění zákona České
národní rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech
hospodaření s rozpočtovými prostředky
České republiky a obcí v České
republice.
Všechny výbory České národní
rady kromě mandátového a imunitního
výboru projednaly na svých schůzích
v říjnu letošního roku vládní
návrh zákona České národní
rady - tento zákon máte před sebou - kterým
se mění zákon České národní
rady č. 579/1991 Sb., o státním rozpočtu
České republiky na rok 1992, a o změně
a doplnění zákona České národní
rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření
s rozpočtovými prostředky České
republiky a obcí v České republice, což
jsou rozpočtová pravidla.
Výbor České národní rady petiční,
pro lidská práva a národnosti vyslovil nesouhlas
s předloženým vládním návrhem.
Zemědělský výbor usnesení k
předloženému vládnímu návrhu
nepřijal. Výbor České národní
rady pro vědu, vzdělání a kulturu,
mládež a tělovýchovu a zahraniční
výbor České národní rady vzaly
na vědomí vládní návrh zákona.
A všechny ostatní výbory České
národní rady doporučují, aby Česká
národní rada předložený vládní
návrh zákona schválila s následujícími
úpravami.
Doporučuje se, aby v názvu zákona za slova
"kterým se mění" byla doplněna
slova "a doplňuje". To je formální
úprava. A doporučuje se, aby v článku
I v návětí za slova "kterým se
mění" byla doplněna slova "a doplňuje".
To je podobné. V článku I, bodu 2 se navrhuje
podstatná změna - za slova "nahrazuje částkou
52 388 200 000 korun" doplnit slova "s tím, že
úspory docílené ze všech účelových
dotací s výjimkou dotace na jmenovité stavby
uvedené v příloze č. 2 se započítávají
do uplatněné a celkové dotace". To je
to zvýhodnění, o němž hovořil
pan ministr Kočárník, které umožňuje
obcím přesuny úspor a manévrováním
v rozpočtových položkách zmírnit
celkový dopad do jejich hospodaření.
Chtěl bych reagovat ještě na jednu nejčastější
připomínku, která se vyskytovala a chtěl
bych zdůraznit, že ne jenom obcím se krátí
rozpočet letošního roku. Také ve všech
ostatních kapitolách se provádějí
dosti výrazné škrty, ve výši 9,3
mld korun se trvale váží prostředky.
A ten důvod, proč hovoříme jen o penězích
pro obce, je ten, že o nich musí rozhodnout Česká
národní rada, zatímco o ostatních
9,3 může rozhodnout ministr financí. Ale krátí
se všude, to je podstatná informace. Krátí
se tam i onde. To je podstatné a to bych chtěl zdůraznit,
aby to bylo zřejmé. Děkuji pěkně.
Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Děkuji
společnému zpravodaji. Dovolte mi, abych otevřel
rozpravu, do které se písemně přihlásili
kolegové, z nichž na prvním místě
je kolega Skočovský. Připraví se kolega
Vačkář.
Poslanec Miloš Skočovský: Vážený
pane předsedo, vážený pane předsedající,
vážené dámy, vážení
pánové, dovolte mi, abych přednesl několik
připomínek k přednesenému návrhu
zákona.
Klub HSD-SMS vyjadřuje nesouhlas s předloženým
zákonem, a to z následujících důvodů.
1., tímto zákonem se vlastně kamufluje nepříliš
přesná práce tvůrců rozpočtu
České republiky na rok 1992. Učinit chybu
do 10% je logické i matematicky přípustné.
Chyba víc než 1/6 u dotací je příliš,
musí se z toho udělat závěry, jak
pro letošní rok, tak zejména pro příští
rok.
2., v rozpočtech obcí a okresů je údajně
rezervace v souhrnu 10 mld korun. Příjmy obcí
se v průměru překračují o více
než 25%. Nemyslíme si, že i tato skutečnost
je v pořádku. Jednak byl před rokem učiněn
špatný odhad vlastních příjmů
obcí a jednak to může vést i k umrtvení
podnikatelských aktivit v obcích, to je pokud tyto
příjmy jsou tak vysoké, protože jsou
příliš vysoké dislokační
poplatky, pronájmy podnikatelům a podobně,
a pokud roste výprodej majetku obcí. A výprodej
roste - prodaly už toho za 2 miliardy.
3., Rozpuštění rezervy pomůže obcím,
které tyto rezervy mají. Je známo, že
restrikce dostane na kolena jednu třetinu ze šesti
tisíc existujících obcí. A to budou
zejména ty nejmenší a nejchudší.
Nyní nejmenší a nejchudší.
Vycházet z hesla Když se kácí les, lítají
třísky snad už dnes v této době
nebudeme, pokud nechceme, aby naše země byly převedeny
na jedno megaměsto a zbytek byl jako neobývaná
krajina.
Náš poslanecký klub se nemůže smířit
s tím, že navrhovaným zákonem se má
zhoršit život takovému množství obcí.
4., podobné to je i v případě možnosti
převodu prostředků z nečerpaných
kapitol obecních rozpočtů. Ten, kdo uvažoval
nesobecky jako hospodář, neměl známé
na vyšších instancích a nedostal žádné
účelové dotace, rovněž doplatí
na tento zákon, protože nebude mít z čeho
převádět prostředky chybějící
mu pro zajištění provozu obce.
5., z celkového souboru nebo souhrnu výdajů,
z 250 mld, zůstává pro dotace pro obce a
okresy 52 mld. Z původně uvažované částky
pro dotace se škrtalo zhruba 6 mld. Ze zbývajících
cca 200 mld se škrtlo 9 mld, to je méně než
5%. Když to srovnáme s tím, kolik procent se
škrtlo obcím, tak vidíme určitý
nepoměr. Zdá se, že se nebere všude stejně.
Zákon je tvrdší k obcím než k jiným.
Jde se tedy zřejmě cestou minimálního
odporu a pohodlnější finanční
průchodnosti.
6., v návrhu změny zákona se nemluví
vůbec o nápravných opatřeních
pro dosažení větších příjmů
tak, aby obecní rozpočty nemusely být tolik
kráceny. Mám na mysli jak získat nezaplacené
daně. Ale zřejmě jsou i další
cesty.
Z uvedených důvodů navrhuji plénu
České národní rady návrh zákona
v předloženém znění neschválit,
vrátit vládě k přepracování
s tím, že do doby zavedení nového daňového
systému budou finančně zabezpečeny
základní funkce všech obcí.
Děkuji vám.
Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Děkuji
kolegovi Skočovskému. Prosím kolegu Vačkáře,
připraví se kolega Hájek.
Poslanec Jiří Vačkář: Pane
předsedající, vážené kolegyně,
vážení kolegové, nebudu hovořit
dlouho, protože řada věcí, které
jsem chtěl říci, již byla řečena.
Chci říci pouze to, že zákon řeší
důsledky a neřeší příčiny.
Zcela jednoznačně bylo uloženo vládě,
aby naplnila příjmovou část. S tímto
se logicky nevypořádala a došlo k výrazným
daňovým únikům, které jsou
při různých číslech specifikovány
různě. Nyní byla zvolena cesta snazšího
odporu a dochází ke krácení rozpočtů
měst a obcí a je manipulováno s tím,
že obce vykazují - a logicky - přebytky, protože
obce již pochopitelně nejsou státními
orgány a nejsou státní správou, nýbrž
právnickými osobami a logicky musí tvořit
rezervní fondy.
Pokud budeme pokračovat v tomto systému, dojdeme
k tomu, kde jsme byli - že budeme za každou cenu čerpat
rozpočet na nulu a nebudeme se snažit vytvářet
prostředky pro to, abychom mohli určité investiční
akce, které přesahují možnosti jednotlivých
roků, uskutečnit. Na ty abychom si spořili,
potom, pochopitelně, půjčili a vyrovnávali
v následujících letech, protože jejich
výše přesahuje mezní možnosti jednotlivých
obcí.
Chtěl bych na tato fakta upozornit. Chtěl bych říci,
abychom se propříště snažili především
řešit to, aby byla naplňována příjmová
část a potom by logicky nemuselo docházet
k tomu, k čemu dochází. Tak jak zde bylo
zdůrazňováno, lze v těchto věcech
argumentovat k různým záležitostem různě.
Já o tom nejsem vnitřně přesvědčen,
a proto hlasovat pro to nebudu.
Děkuji.
Místopředseda ČNR Karel Ledvinka: Děkuji
kolegovi Vačkářovi. Poprosím kolegu
Hájka Josefa s tím, že konstatuji, že
není dalších přihlášek do
rozpravy.
Poslanec Josef Hájek: Pane předsedající,
vážený pane předsedo, dámy a
pánové, vládní návrh změny
rozpočtového zákona České republiky
na rok 1992, předložený sněmovně
tiskem č. 51, lze stručně charakterizovat
takto: Zaprvé je zachovávána rovnovážnost
výdajů a příjmů na úrovni
o 6 miliard nižší proti rozpočtované
úrovni ze zákona č. 571/1991 Sb. Za druhé
navrhovaná rozpočtová změna ve výdajích
je v plné výši směrována po rozpočtové
vertikále, tedy do snížení dotace k
rozpočtům okresních úřadů
a obcí.
Rozpočtová prognóza, kterou lze vysledovat
z důvodové zprávy, očekává
další reálné snížení
příjmů a výdajů zhruba o 9,3
miliardy Kčs, jak zde již bylo řečeno,
které snižují v absolutním vyjádření
rovnovážný rozpočtový stav na
úrovni obou stran rozpočtu na výši cca
240 miliard Kčs. Bez další analýzy a
výčtu metodických dislokačních
změn pouze konstatuji, že rozpočtové
výdaje České republiky dosáhly v loňském
roce výše 275 miliard Kčs, tedy je zde absolutní
faktický pokles o 35 miliard Kčs. V místních
rozpočtech podobným propočtem činí
pokles 11 miliard Kčs. Tyto údaje s určitou
mírou nepřesnosti charakterizují napětí
celé rozpočtové soustavy ve výdajích,
jejichž primární příčinou
jsou výpadky na straně daňových příjmů.
Situaci neřeší a není možné
ani řešení hledat pouze v nástrojích
rozpočtové politiky, včetně třeba
dalších emisí státních obligací,
ale ani v přesouvání financování
společenské spotřeby na obyvatelstvo.
Připomínám tyto rozpočtové
agregátní údaje, především
proto, že na ně musí aktivně reagovat
hospodářská politika vlády a tedy
návazně i návrh rozpočtu na rok 1993.
Nyní k vlastnímu návrhu změny rozpočtového
zákona podle tisku č. 51. Návrh je podle
mého názoru nekorektní a restrikčně
asymetrický v tvrdosti k rozpočtům okresů,
měst a obcí. Trvalé vázání
rozpočtové rezervy ve výši 6,3 miliardy
Kčs na kapitole VPS je výdajově neutrální.
Zbytek ve výši 9 miliard Kčs postihuje ze dvou
třetin právě rozpočty okresů,
měst a obcí, tedy úroveň rozpočtové
samosprávy, a pouze jednou třetinou rozpočtový
horizont jednotlivých kapitol. Tento nepoměr je
ještě výraznější při
zvážení tohoto krácení k celkovým
rozpočtovým výdajům. V nich to potom
představuje krácení ve výši 17,5%
u okresů, měst a obcí, ale pouhé necelé
jedno procento ve všech ostatních kapitolách
rozpočtové skladby po odpočtení Všeobecné
pokladní správy. Argumentace celé této
operace je podivná, dala by se vyjádřit asi
takto: Vracíme vám peníze, které jsme
vám předtím vzali. A dále vláda
vychází ze zásady, že hospodaření
těchto samosprávných subjektů nemůže
být plně izolováno od problémů
v ekonomice i tím, že státní rozpočet
garantuje obcím téměř 80% rozpočtových
příjmů. To ale není chyba měst
a obcí. Tento vztah jsme založili zde v této
sněmovně zhruba před rokem. Pro zajímavost
budu simulovat loňskou situaci, kdy okresy, města
a obce měly ve svých příjmech podíl
na některých daních, konkrétně
to byl 40procentní podíl na výnosu daně
ze mzdy a odvodu z objemu mezd. Výpadek těchto daňových
příjmů je v letošním roce prognozován
ve výši 5,1 miliardy Kčs. Tedy vyšší
dýchání s ekonomikou by při tomto
mechanismu znamenalo snížení příjmů
okresů, měst a obcí pouze o 2 miliardy Kčs,
ne tedy o 6 miliard Kčs.
Příčina zvoleného restrikčního
postupu je zřejmě jiná. Rozpočty okresů,
měst a obcí v souhrnu vykazují časové
přebytky. Řešení se tedy z úrovně
centra jeví jako průchodné, zdaleka však
tomu tak nebude na úrovni okresních shromáždění
a jednotlivých míst. Řada měst a obcí
se dostane do neřešitelných finančních
potíží, vlastní příjmy
jsou ve 4. čtvrtletí vždy výrazně
pod úrovní nezbytných údajů,
a je to zcela logické, protože vlastní příjmy
typu domovní daň, daň z příjmů
obyvatelstva se tvoří a vybírají v
prvním pololetí. V kategorii neinvestičních
výdajů - jsou směrovány především
do oblasti údržby a zde budou problémy s těžko
vypověditelnými smlouvami, které jsou s dodavateli
v letošním roce na úrovni měst a obcí
uzavřeny.
To co obce a města nahospodařily v doplňkových
a nahodilých příjmech, budou nuceny použít
jinak než občanům slibovaly. Připomínám,
že jen za odprodej obecního majetku obce získaly
letos přes 2 miliardy Kčs, pro které měly
zcela jiné rozpočtové určení.
Realizace změny rozpočtového zákona
v navrhovaném rozsahu je pro nižší samosprávnou
úroveň nekorektní a také destimulující.
Toto je stanovisko našeho poslaneckého klubu a z těchto
důvodů předkládám i pozměňovací
návrh: V čl. 1 bod 1 nahradit v navržené
dikci úpravu příjmu a výdajů
částkou 252 865 029 000 Kčs. V příloze
č. 1 potom zvýšit v příjmech
částku 106 926 221 Kčs na hodnotu 109 926
221 Kčs. Ve výdajích - také v této
příloze - dotaci do rozpočtů okresních
úřadů a obcí - místo částky
52 388 200 na částku 55 388 200 Kčs. V příloze
č. 2 potom ponechat účelové dotace
na dosud rozpočtované úrovni a zbytek krácení
- pokud jste počítali, tak navrhuji poloviční
krácení, třímiliardové krácení
- cca 1,5 miliardy provést snížením
neúčelové dotace stejným procentem
ke všem okresům tak, že celková dotace
v řádku úhrn za Českou republiku dosáhne
hodnoty 55 388 200. V odstavci 2 čl. 1 to potom znamená
nahradit částku 52 388 200 částkou
55 388 200 Kčs s dodatkem, který jinak - podle našeho
názoru lépe - vyjadřuje to, co zde přednesl
pan kolega Ježek.
Čili, doplnit tuto větu těmito slovy: "s
tím, že docílené úspory u účelových
dotací s výjimkou jmenovitých staveb mají
rozpočtový charakter globální dotace".
To je zřejmě dikce přesnější.

