Z čoho vyvierajú tieto rozpaky a obavy? Uvediem
len základné momenty. Ako som už spomenul,
doteraz sa všetky rozhodujúce politické subjekty
hlásili k ústavnosti pri riešení štátoprávnych,
ale aj iných otázok. Je treba oceniť pri tejto
príležitosti, že aj vláda vo svojom súčasnom
programovom vyhlásení sa k ústavnosti hlási.
Vieme však, že ústavné otázky sú
nielen právnej, ale výsostne politickej povahy a
znepokojujú nás zatiaľ síce len ojedinelé
úvahy o možnosti a dokonca vraj o opodstatnenosti
neústavných postupov. Takýmto signálom
je napríklad, ak člen vlády vo výbore
k novému štátoprávnemu usporiadaniu
vyhlási, že ústavný postup je ťažké
dodržať, pretože nové štáty
vznikajú neústavne, alebo vyhlásenie predstaviteľa
ODA, ktorá je parlamentnou stranou v Českej národnej
rade, že, citujem: "Rozpad bude pravděpodobně
postupovat neústavní cestou."
Zaráža to o to viac, že podobné výroky,
prednesené bývalými slovenskými poslancami,
viac nacionálne orientovanými, práve týchto
poslancov a týchto strán a hnutí v tomto
parlamente vyvolali nevôľu a často sa a iniciovalo
preskúmať, či títo poslanci vtedy takýmito
a podobnými výrokmi nepostupujú protizákonne.
Podstatné však je, že sa pomaly, ale isto pripravuje
verejná mienka, že veci môžu byť v
budúcnosti riešené aj mimo ústavný
rámec. Len malý krok nás potom delí
od toho, aby občan bol pripravený na to, že
o životnej a pre neho hlavnej životnej otázke,
akou je štátoprávne usporiadanie, nebude rozhodovať
občan v referende, ale nebude rozhodovať ani orgán
kompetentný, zákonodarný, ktorému
to prislúcha.
Na českej strane je referendum síce uznávaným
mechanizmom priamej demokracie, ale občan je vraj ešte
nepripravený pre referendum, masovokomunikačné
prostriedky môžu občana ovplyvniť a dokonca
som počul, že referendum vyhovuje len ľavici,
ktorá si vraj chce takto udržať svoje pozície.
Uvažoval som len, aké pozície má, ktoré
by mohla stratiť. Na slovenskej strane je pre referendum
aj pán Porubjak a ja neviem o tom, že by bol prestúpil
k ľavicovému politickému smeru.
Nech premýšľam, ako premýšľam,
nechápem, prečo na českej strane nie je referendum
prijateľné. Na rozdiel od ODS potrebu referenda HZDS
nepopiera, ale tým, že referendum stavia do časovej
postupnosti pripravených krokov až na koniec, stáva
sa takto referendum nástrojom ratifikačným.
Z uvedeného vyplýva, že pokiaľ o budúcich
štátoprávnych otázkach nebudú
rozhodovať občania cestou referenda a podľa platnej
ústavy,z riešenia týchto otázok budú
zákonodarné zbory a hlavne Federálne zhromaždenie
vyčlenené, tak o týchto otázkach budú
rozhodovať politické strany. To, že ako víťazné
strany vytvárajú a presadzujú svoje koncepcie,
je prirodzene samozrejmé, ale nemali by obchádzať
a nahradzovať ústavné orgány a zatiaľ
fungujúce demokratické mechanizmy.
Keď sa nechceme dostať do systému, kedy víťazné
strany budú chcieť uplatňovať "vedúcu
úlohu", tak rešpektujme názory aj iných
strán. Hlavne v takýchto osudových otázkach,
ako je štátoprávne usporiadanie, je treba usilovať
o širší konsenzus celého politického
spektra. Zatiaľ sa takýmto žiadúcim smerom
veci neuberajú.
Obsah predloženého vládneho vyhlásenia
je nesúrodý. Je vidieť, že je poskladaný
z programov víťazných politických subjektov,
a preto sú v ňom rozpory, čo sa hlavne výrazne
prejavuje v časti, určujúcej postup ekonomikej
reformy, ale protichodnosti sú zreteľné aj
v ostatných častiach. Napríklad v takej významnej
oblasti, akou je oblasť sociálneho zabezpečenia
nie je vôbec naznačená aktuálna akútna
potreba zabezpečenia postupnosti krokov na zavedenie nového
sociálneho systému, zodpovedajúceho zmeneným
ekonomickým podmienkam a vzťahom.
Základným nedostatkom programového vyhlásenia
(aj keď svojím úvodným vystúpením
to pán premiér značne zmiernil) je určenie
časového horizontu progamu. Je logické, že
za pár týždňov, ktoré do 30.
9. t.r. zostávajú, vláda sotva môže
realizovať úlohy väčšieho rozsahu
a významu. Preto si vláda programuje vyčkávanie
na to, ako to všetko dopadne. Chýba nám aj
vlastná iniciatíva vlády v štátoprávnom
riešení, pretože vláde nesvedčí
pasívnosť a odovzdanosť.
Vážení členovia vlády! Z vášho
ústavného postavenia musíte pristupovať
k výkonu svojich ústavných práv zo
širšieho spektra ako vám je určené
vašimi politickými subjektami, ktoré vás
do týchto funkcií nominovali.
Z uvedeného zreteľne vyplýva, že predložené
programové vyhlásenie vlády je ťažko
možné podporiť, a preto hlasovanie poslancov
nášho klubu by bolo jednoduché, keby s programovým
vyhlásením nebolo späté aj vyslovenie
dôvery vláde. V danej situácii, keď je
nedozerné zvolenie prezidenta, keď sa denne predkladajú
nové a nové predstavy a námety na štátoprávne
usporiadanie a ustupuje sa od nich skôr, než nadobudnú
konkrétnejšiu reálnejšiu podobu, nevieme,
komu by mohlo nevyhovovať nevyslovenie dôvery tejto
vláde. Poslanci Strany demokraticej ľavice uplatnili
svoje kategorické výhrady voči vyhláseniu.
Z časti sú tieto výhrady zakotvené
v návrhu uznesenia, ktoré tu bude spoločne
predložené za kluby. Pokiaľ budeme hlasovať
za vyslovenie dôvery vláde, tak len preto, že
nechceme podporovať ďalší neústavný
rozklad tohto štátu a dúfame, že vláda
využije vyslovenú dôveru k tomu, aby sa vzchopila
a využila čas, svoje schopnosti (ktoré nepochybne
má) a energiu k plneniu svojich ústavných
práv a povinností. Ďakujem za pozornosť.
(Potlesk.)
Předsedající první místopředseda
FS F. Šedivý: Děkuji panu poslanci Benčíkovi.
Nyní dávám slovo poslanci Kučerovi,
který má doplňující návrh
k tisku o programovém prohlášení vlády
za šest poslaneckých klubů dohromady. Proto
mu dávám přednost před ostatními
jednotlivými řečníky.
Poslanec SN P. Kučera: Děkuji. Vážený
pane předsedo, pane předsedající,
dámy a pánové. Jménem šesti politických
klubů zastoupených v tomto Federálním
shromáždění, předkládám
doplňující návrh k tisku 27, tedy
návrh usnesení finančních a rozpočtových
výborů k vládnímu prohlášení.
Tento náš návrh vychází z připomínek
jednotlivých politických klubů, jak zazněly
v předchozí části rozpravy. Myslím,
že z těchto vystoupení je zřejmé,
že poslanecké kluby Československé sociální
demokracie, Sociálně demokratické strany
na Slovensku, Křesťanskodemokratického hnutí,
Strany demokratické levice, Liberálně sociální
unie a klubu Coexistentia považují předložené
vládní prohlášení za nedokonalé.
Jsou si však vědomi, že vládní
prohlášení nemohou měnit, mohou je pouze
přijmout nebo odmítnout. U vědomí
toho podmiňují svůj souhlas s vládním
prohlášením přijetím předkládaného
doplňku k usnesení garančního výboru,
doplňku, který by precizoval mandát vlády
ve směru zachování společného
státu a jednoznačného postupu ústavní
cestou.
Věříme, že toto je smyslem mandátu,
který jsme obdrželi od voličů nejen
my, poslanci podepsaných politických klubů,
ale zejména naši kolegové poslanci, kteří
tvoří v tomto Federálním shromáždění
vládní většinu.
Přečtu doplňující návrh.
Doplňující návrh poslaneckých
klubů (šesti poslaneckých klubů, které
jsem přečetl) k návrhu výborů
finančních a rozpočtových na usnesení
Federálního shromáždění
k programovému prohlášení vlády
ČSFR (tisk č. 27):
Federální shromáždění
konstatuje
1. že mandát federální vlády
není časově a věcně Federálním
shromážděním omezen ani podmíněn;
2. konstatuje, že vláda ČSFR podle platné
ústavy není odpovědna národním
radám republik, a proto nemusí "plnit úkoly
spojené s řešením státoprávních
problémů na základě dohod národních
rad" (to je citace z vládního prohlášení);
3. že nepověřilo vládu ČSFR přípravou
úpravy způsobu přechodu ČSFR na dva
svrchované státy s mezinárodně právní
subjektivitou;
4. že ústavní řešení státoprávních
problémů je nutné uskutečnit formou
referenda;
5. že v souladu s platnou ústavou jakékoli
změny státoprávního uspořádání
nemohou probíhat mimo půdu zákonodárných
sborů.
Žádá dále vládu ČSFR,
aby ještě před 30. 9. 1992 předložila
Federálnímu shromáždění
analýzu, zabývající se ekonomickými,
kulturními, sociálními a mezinárodně
právními důsledky případného
rozpadu společného státu tak, aby tento materiál
mohlo Federální shromáždění
projednat na svém říjnovém zasedání.
Ukládá nakonec předsednictvu Federálního
shromáždění, aby připravilo návrh
na zapojení orgánů Federálního
shromáždění do procesu jednání
o státoprávním uspořádání
a předložilo jej na nejbližší schůzi
sněmoven.
Protože se jedná o rozsáhlejší
doplňující návrh, bude jeho text vám
teď bezprostředně po mém vystoupení
rozdán do lavic. Děkuji vám. (Potlesk.)
Předsedající první místopředseda
FS F. Šedivý: Děkuji poslanci Kučerovi,
můžeme přistoupit k řečníkům,
kteří budou již vystupovat pouze za sebe. Faktickou
poznámku má pan poslance Kostya.
Poslanec SN L. Kostya: Pane předsedo, pane předsedající,
dámy a pánové, dovolte, abych krátce
ve faktické poznámce konstatoval, že v průběhu
času, který byl vymezen pro stanoviska politických
klubů, byl flagrantně porušen zákon
o jednacím řádu. S údivem jsem se
na základě vystoupení pana poslance
Houšky za ODS a pana poslance Tyla za KDS dověděl,
že na půdě FS existují dva kluby, přesto
že zákon o jednacím řádu v §
8 odst. 1 umožňuje poslancům na téže
kandidátní listině politické strany,
politického hnutí, nebo volební koalice,
což je volební koalice ODS a KDS, vytvořit
pouze jeden klub. Prosím, aby byla zjednána náprava.
Předsedající první místopředseda
FS F. Šedivý: Faktickou poznámku má
kolega Zahradil.
Poslanec SL J. Zahradil: Pane předsedající,
vážená sněmovno, pouze kdyby nám
předsedající mohl sdělit číslo
přihlášených do diskuse, abychom si
mohli udělat nějaký časový
snímek. Děkuji.
Předsedající první místopředseda
FS F. Šedivý: Mohu přímo přečíst
jména přihlášených, je jich 16,
abyste si mohli udělat představu, kdy přijdete
na řadu. Bude to pan poslanec Lhotka, poslanec Krejsa,
poslanec Malíř, poslanec Havlík, poslanec
Čarnogurský, poslanec Kuča, poslanec Borguľa,
poslanec Mikloško, poslanec Sviták, poslanec Jičínský,
poslanec Ransdorf, poslanec Fišera, poslanec Čejka,
poslanec Valenčík, poslanec Daniel a poslední
je zatím přihlášený poslanec
Peřich.
Nyní požádám pana poslance Lhotku, aby
se ujal slova, a zároveň poprosím pana poslance
Krejsu, aby se připravil k dalšímu vystoupení.
Ještě se omlouvám, poprosil bych pana poslance
Daniela, jestli by se ujal své funkce zpravodaje a sedl
si sem ke stolku, aby mohl přejímat případné
pozměňovací návrhy a zároveň
bych poprosil poslance Schneidera, kterého momentálně
nevidím v zasedacím sále, aby se dostavil
k výkonu této své funkce. Děkuji.
Nyní prosím pana poslance Lhotku.
Poslanec SL J. Lhotka: Vážený pane předsedající,
dámy a pánové, vážení
hosté, v Programovém prohlášení
vlády ČSFR na straně 6 se praví: "Vláda
připraví strukturální změny
československé armády v návaznosti
na ekonomické možnosti ČSFR a zabezpečení
hospodářsko-mobilizačních příprav
k obraně státu. Současná organizační
struktura ozbrojených sil bude přebudována
tak, aby odpovídala požadavkům efektivní
obrany." Konec citátu.
Na straně 2 Programového prohlášení
vlády v předposledním odstavci je napsáno:
"Za této situace předkládá vláda
své programové prohlášení, zahrnující
cíle její činnosti zhruba na 3 měsíce,
pokládá za nutné, aby po této době,
s ohledem na vývoj situace předstoupila před
Federální shromáždění
s rozšířeným programovým prohlášením."
Konec citátu.
Na jedné straně chce vláda připravit
strukturální změny v československé
armádě, na straně druhé vláda
zahrnuje cíle své činnosti zhruba na 3 měsíce,
a po této době s ohledem na vývoj situace
předstoupí opět před Federální
shromáždění. Co znamená ono po
třech měsících s ohledem na vývoj
situace? Míní tím vláda rozpad ČSFR?
Jestliže se má provést přebudování
organizační struktury vzhledem k požadavkům
efektivní obrany, tedy to předpokládá
i výměnu neschopných vedoucích pracovníků
v armádě a modernizaci výzbroje armády.
Je to možné jenom v rámci ČSFR na bázi
spolkového uspořádání státu
nebo konfederace. S ohledem na vývoj situace, jak se praví
v dokumentu programového prohlášení
vlády, by potom při rozpadu ČSFR náklady
na modernizaci armády dosáhly závratných
hodnot, které si v dnešním stavu, v jakém
se nachází ekonomika, nemůžeme dovolit.
Navíc citelně by se to dotklo, mimo jiné,
obranného průmyslu a vědeckých výzkumných
ústavů.
Důsledkem toho všeho by byla naše nízká
obranyschopnost, stoupla by možnost relativního vnějšího
ohrožení naší bezpečnosti a suverenity
a v neposlední řadě by se zvýšila
její závislost na NATO.
Bez debolševizace ve vysokých vojenských kruzích
nelze očekávat připravení životaschopných
strukturálních změn v Československé
armádě. Na základě prohlášení
bývalého ministra obrany generála Vacka odešlo
dobrovolně z naší armády několik
tisíc vojáků, povětšinou mladých,
perspektivních, zdatných odborníků,
často nekomunistů s vojenským odborným
vzděláním. Odešli z jednoho prostého
důvodu - povětšinou - nemohli využít
své nabyté odborné vědomosti v armádě.
Takovým příkladem může posloužit
například raketová základna nedaleko
Dobříše, vládne tam nepořádek
a zastaralost vojenské techniky a ani návštěva
bývalého ministra Dobrovského nic nezměnila.
Jak praví Programové prohlášení
na straně 6 - cituji: "Snižování
početního stavu ozbrojených sil na takovou
úroveň vojsk, která zabezpečí
přiměřenou ochranu cílů státu."
Konec citátu. To je možné jen ne na úkor
snižování odborníků v armádě.
Dát konečně v armádě zelenou
mladým, schopným lidem, s vojenským odborným
vzděláním. Doposud tomu tak není.
Programové prohlášení vlády na
čtrnácti stránkách - styděl
bych se, kdybych měl takovou práci předkládat,
neboť tvůrci tohoto prohlášení
si neuvědomují, že v parlamentě zasedají
i lidé se zdravým rozumem a s úsudkem nepoplatným
"koho chleba jíš, toho píseň zpívej".
Děkuji.
Předsedající první místopředseda
FS F. Šedivý: Já také děkuji,
nyní požádám pana poslance Daniela s
technickou poznámkou a potom pan poslanec Krejsa.
Poslanec SL A. Daniel: Vážené Federálne
zhromaždenie! Dovoľte jednu faktickú poznámku
k prednesenej spravodajskej správe o spôsobe prerokovávania
programového vyhlásenia vlády vo výboroch.
Vo svojej správe som zabudol na jeden návrh, ktorý
je zakotvený v uznesení finančného
a rozpočtového výboru Snemovne ľudu.
Tento návrh znie: "Výbor finančný
a rozpočtový Snemovne ľudu vyjadruje presvedčenie,
že v súlade s platnou ústavou akékoľvek
zmeny štátoprávneho usporiadania nemôžu
prebiehať mimo pôdu zákonodarných zborov.
Zastáva názor, že otázka budúcnosti
spoločného štátu pred týmito
zmenami musí byť predložená na vyjadrenie
všetkým občanom formou referenda." Tento
návrh v konečnom hlasovaní o návrhu
výboru finančného a rozpočtového
Snemovne ľudu a uznesenie Snemovne ľudu a Snemovne národov
k programovému vyhláseniu vlády ČSFR
bol zamietnutý.
Předsedající první místopředseda
FS F. Šedivý: Děkuji, nyní požádám
pana poslance Krejsu. Připraví se poslanec Malíř.
Poslanec SN J. Krejsa: Vážený pane předsedo,
vážený pane předsedající,
vážené kolegyně, vážení
kolegové. Budu stručný. Strana 6, odstavec
pátý: "Vláda zajistí realizaci
výkonu vojenské základní služby
podle republikového principu a vytvoří podmínky
pro její zkrácení."
K první části souvětí. Jsem
hrdý na to, že máme ve vládě
osobnost, která vládne mateřským jazykem
tak, že by zíral i Vladislav Vančura.
K části druhé a podstatné. Cituji
proto znovu: "... a vytvoří podmínky
pro její zkrácení". Předpokládám,
že jde o zkrácení vojny. Vládu lze totiž
krátit pouze jediným způsobem, o hlavy.
Pokud mají pod pojmem vojenská služba, výrobci
nám předloženého dílka na mysli
onen operetní ansámbl osaměle bloumající
Pražským hradem, jak praví jistý parlamentní
klasik, je zkrácení vojny v pořádku,
a já ono programové prohlášení
vlády podpořím. Pokud ne, pak si ovšem
dovolím silně pochybovat o odbornosti autora. Každý
desátník, až na jednoho; každý
desátník, který kdy vojákoval, vám
potvrdí, že za dobu kratší než 18
měsíců nenaučíte vojáka
ani salutovat. (Smích v sále.) My, republikáni,
požadujeme jednoznačně zrušení
základní vojenské služby a vytvoření
profesionální armády, a bylo by po problému.
Ale, když už zkracovat, navrhuji mnohem razantnější
postup.
Navrhuji zkrátit vojenskou základní službu
na jediný den s tímto programem:
a) uvítání branců,
b) předání modrých knížek,
c) výdej "kádéček" na zpáteční
cestu. (Rozruch v sále.)
Výsledný efekt bude totiž naprosto stejný.
A co se týká miliardových úspor ve
státní pokladně, pochybuji, že mě
v tomto státě někdo trumfne. Nebudu proto
předstírat skromnost. V jistém slavnostním
děkovném projevu mám už připraveno,
že Karlovu univerzitu založil Alfréd Nobel.
Shrnutí: Jsem přesvědčen o tom, že
autorem vládního prohlášení je
Jára Cimrman. Děkuji za pozornost.
Předsedající první místopředseda
FS F. Šedivý: To byl poslanec Krejsa. Nyní
prosím poslance Malíře, přičemž
se připraví poslanec Havlík.
Poslanec SN D. Malíř: Vážený
pane předsedo, pane předsedající,
vážené dámy a pánové poslanci,
musím vznést vážné výhrady
k programovému prohlášení vlády
ČSFR (tisk 25).
Toto prohlášení vlády je naprosto nekonkrétní,
formální, a vzhledem k programu poslanců
Federálního shromáždění
nepřijatelné z hlediska časového omezení,
tj. do 30. září letošního roku.
Pokud se nemýlím, federální vláda
byla jmenována na dobu čtyř let, čemuž
toto programové prohlášení neodpovídá.
Obsah tohoto prohlášení nepřináší
žádná konkrétní řešení
jak v oblasti ekonomické reformy, tak i v oblasti domácí
a zahraniční politiky a především
v otázce státoprávního uspořádání,
kterou jsme právem od federální vlády
očekávali a která je v současné
době nejaktuálnějším a nejpalčivějším
problémem.
Toto programové prohlášení je postaveno
na základě nic neřešících
frází, a navíc s jasným prvkem nekontrolovatelnosti
ze strany Federálního shromáždění.
Kromě výše citovaných oblastí
je zde postrádáno i řešení úkolů
v oblasti kupónové privatizace, sociální
problematiky, bezpečnosti, zemědělské
politiky a řada dalších.
Nejvíce zarážející je však
postoj, jaký zaujala federální vláda
k otázce státoprávního uspořádání,
kde namísto předpokládané aktivity
ve prospěch zachování státu se zde
objevují signály směřující
k rozpadu. Žádám tedy federální
vládu o objasnění veškerých nejasností,
které se objevují v programovém prohlášení
a konkretizaci kroků, podle kterých je povinna tato
vláda postupovat.
Avšak vzhledem k celkové úrovni programového
prohlášení nemohu takto vypracované
prohlášení podpořit a vyzývám
všechny ostatní kolegy a kolegyně poslance
k vyjádření nedůvěry federální
vládě. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)
Předsedající první místopředseda
FS F. Šedivý: To byl poslanec Malíř.
Dále přijde k řečnickému pultu
poslanec Havlík. Připraví se poslanec Čarnogurský.
Poslanec SN R. Havlík: Vážený pane předsedo,
vážený pane předsedající,
vážené poslankyně, vážení
poslanci, vážení hosté, programové
prohlášení vlády ČSFR, které
nám bylo předloženo, je naprosto nekonkrétní,
zamlžené do obecných, nic neříkajících
formulací a sloganů, které toto prohlášení
vlády staví do role nic neříkajícího
cáru popsaného papíru. Především
z těchto důvodů: