Federální shromáždění ČSFR, 1992 – 1992 Společné schůze SL a SN

Pane předsedající, prosím, aby se všichni řečníci věnovali meritu věci, problematice vládního prohlášení, nehledali tam to, co tam není, protože vládní prohlášení je základní studie, to není prováděcí projekt, ani realizační dokumentace. V opačném případě se dopracujeme k několikasetstránkovým skriptům, což není předmětem tohoto jednání.)

Předsedající první místopředseda FS F. Šedivý: Budu velmi rád, pokud se řečníci budou věnovat věci. Prosím poslance Fišeru a ještě než se dá do své věci, prosím všechny, kteří měli pozměňovací nebo doplňující návrhy k usnesení, aby je předali písemně zpravodajům sněmoven. Děkuji a prosím poslance Fišeru.

Poslanec SN I. Fišera: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, za prvé chci říci, že jsem předpokládal, že při této debatě zazní i řada patetických slov, očekával jsem, že bude nutný velmi střízlivý úsudek pro tuto situaci, ale byl jsem překvapen, že někteří poslanci, zejména z řad republikánské strany, se zaměřili na to, aby poněkud dodali našemu projednávání charakter dada. Myslím, že to je zbytečné.

Opozice by v této kritické situaci měla postupovat podobně, jak se postupuje v obdobích opravdu ohrožení ústavního stavu nebo ohrožení státu. Toto je velmi vážná kritická situace a vyžaduje velmi střízlivý postup a velmi střízlivé uvažování. Souhlasím s tím, co říkal před chvílí předřečník, že v tuto chvíli zřejmě nemůže být vládní prohlášení nějakým prováděcím projektem.

Chtěl bych ale říci, že současně řada kritických připomínek, které zde padly, byla naprosto oprávněná. Jednu bych chtěl zvlášť zdůraznit. Myslím, že vláda nemůže za dané situace přistoupit k jakési aktivní a předjímající demontáži federace z hlediska výkonných kapacit, odborných kapacit ústředních orgánů státní správy.

Je zcela přirozené, že vláda chce něco navrhnout a jsem přesvědčen, že i případný souhlas s tímto vládním prohlášením neznamená ještě předem souhlas s navrhovanými ústavními zákony na redukci příslušných ústředních orgánů státní správy. Nicméně již příprava těchto návrhů je jakousi samo se realizující prognózou, protože řada kvalitních odborných lidí bude již dnes hledat jiná místa a bude z těchto orgánů odcházet. Je to velmi obtížný a složitý problém. Budu citovat výrok jednoho z členů vlády, který byl dnes otištěn v Českém deníku: "Mým úkolem je Federální výbor pro životní prostředí do 30. 9. zlikvidovat jako instituci s tím, že zatím platí federální zákony." Až potud nelze formálně tomuto výroku nic vyčíst, ale psychologický účinek může být podle mého názoru rizikový.

Víme, že je zde rozhodovací křižovatka a že mohou věci dopadnout - byť s menší pravděpodobností - jinak než zde je řečeno.

Co chci konkrétního navrhnout? Chtěl bych doporučit (zdůrazňuji jen doporučit, nikoliv dát do usnesení) předsednictvu Federálního shromáždění, aby projednalo podle jednacího řádu možnost zřízení komise pro ústřední orgány státní správy federace. Mám na mysli komisi předsednictva Federálního shromáždění, která by sledovala stav a změny ve státní správě a případně byla připravena podat nezávislý odborný pohled na optimální vývoj a organizaci ústředních orgánů státní správy federace. Myslím, že bychom takovýto nezávislý pohled za dané situace potřebovali, že to není namířeno ani proti vládě, že to je něco, co by mělo pomoci problémy řešit.

Dovolte mi, abych se ještě zmínil o několika momentech, které považuji za závažné.

Myslím, že z tohoto prohlášení federální vlády zcela vymizel elementární základ československé občanské solidarity. O tomto problému se zde v podstatě nehovoří. Hovoří se svým způsobem o převedení kompetencí zejména v oblasti sociálního zabezpečení, ale to je v podstatě vše. V souvislosti s problematickými zdroji pro federální rozpočet mohou vzniknout vážné problémy. Víme podle známých čísel, že vlastně federální rozpočet může být dále ohrožen tím, že podniky nejsou schopny platit v dostatečné míře příslušné odvody a daně. Mohou vzniknout vážné problémy. Já jsem přesvědčen, že elementární občanská solidarita, která v Československu existovala, musí být dnes nějakým způsobem zdůrazněna a musíme o ní hovořit. Ona má své důsledky nejen pro oblast sociální, ale nakonec i pro oblast obrany státu, pro bezpečnost státu. Nebudeme-li tyto základní momenty solidarity zdůrazňovat, nemá ani smyslu (i kdybychom se na tom dohodli) v budoucnosti hovořit o nějakém společenství nebo čemkoliv jiném. Já osobně jsem přesvědčen, že není jiná možnost než jedna právní subjektivita. Současně ale chci říci, že je nutné i pro jiné případy - je to otevřeno - budovat občanskou solidaritu.

Dovolte mi ještě poslední poznámku. Tato vláda nedostatečně počítá (o tom se zde již hovořilo) s potřebou takzvané kvalifikované většiny pro přijímání ústavních zákonů. Myslím, že bude nutné v průběhu další práce Federálního shromáždění v co nejbližší době o těchto otázkách začít jednat. Proč? Ať je to jakkoliv paradoxní, tato vláda, která je sestavena na základě dohody dvou nebo tří seskupení, z nichž minimálně dvě mají značně rozdílné přístupy k budoucnosti státu, by měla najít dohody, které by nám současně umožnily to, co cítíme. Tato vláda je zřejmě jednou z posledních nadějí, které tento stát jako federace má.

Myslím, že to je jeden z důvodů, který nás vede k tomu, abychom se snažili ocenit a zhodnotit osobní předpoklady a osobní vlastnosti jednotlivých členů vlády, aby i v případě, kdy by nebyly přijaty některé naše návrhy a my jsme se nemohli podílet na vyslovení důvěry této vládě, bylo současně patrné, že jsem schopni poskytnout této vládě v určitých situacích, které budou zaměřeny na zabezpečení ústavních postupů, svou základní podporu. Říkám to proto, aby tato vláda cítila, že podporu i u opozičních poslanců za určitých okolností bude mít.

Předsedající první místopředseda FS F. Šedivý: Děkuji panu poslanci Fišerovi, který byl 37. řečníkem, který promluvil na téma programového prohlášení. Slovo má pan poslanec Bartakovics, připraví se pan poslanec Čada.

Poslanec SL Š. Bartakovics: Pretože je to moje prvé vystúpenie v tomto parlamente, dovoľte mi, aby som vás oslovil. (Nasleduje oslovenie v maďarskom jazyku.)

Vážený pán predsedajúci, vážená vláda, vážený parlament! Keď chcem analyzovať jednotlivé časti predloženého vládneho programu, musím začať tým, čo sa týka najvyššieho zákonodarného orgánu štátu. Necítim z predloženého programu to, že nová vláda svoj hospodársky program silne napojila na platné federatívne reštitučné zákony, ako aj na tie zákony, ktoré zaručujú navrátenie vlastníckych práv. Takto naše zákonodarstvo ľahko môže stratiť svoju dôveryhodnosť pred zahraničnými aj domácimi podnikateľmi.

Vláda by mala vo svojom programovom vyhlásení výraznejšie konštatovať, že zaistí plynulosť vykonávania reštitučných a transformačných zákonov hlavne v oblasti poľnohospodárstva. Programové vyhlásenie nehovorí o mnohých kľúčových otázkach tohto osirelého výrobného odvetvia. Nie je ospravedlnením, že poľnohospodárstvo je v kompetencii republík, pretože práve v rámci kompetencií vo federálnych hospodárskych a finančných úradoch sa rozhodne o významných politických potenciáloch.

Program nedáva odpoveď ani na ďalšiu otázku, ako je zaistenie tempa ekonomickej reformy rovnako pre obidve republiky po všetkých stránkach. Vidíme, že daňový a úrokový systém ekonomickej reformy brzdí podnikateľov. Ako to chce vláda naďalej riešiť okrem toho, čo sa uvádza v programe?

Dokument nenaznačuje ani to, aká bude miera prijatých pôžičiek od zahraničných peňažných ústavov do konca roku. Veď vieme, že v prvom štvrťroku nebolo všetko na úrovni federácie v poriadku. Jedným slovom - čo z toho dostane Slovensko?

Podobne nemôžem z materiálov zistiť, čo dostane jedna aj druhá členská krajina zo zahraničného kapitálu, ktorý bude prúdiť do Československa do konca roka. Predpokladá sa - a všetko tomu nasvedčuje - že

na Slovensku nové politické sily chcú pokračovať vo vodnom diele Gabčíkovo, resp. dokončiť ho. Pretože za túto stavbu je pred svetom zodpovedná federálna vláda, právom som očakával, že k tomu nová vláda vo svojom programe zaujme stanovisko. K tomu ju núti aj hospodárska časť jej programu v spojitosti s federálnym rozpočtom.

Pýtam sa, z čoho a odkiaľ budú na to finančné prostriedky, keď v rozpočte Slovenska na rok 1992 na toto kapitola nie je. Ako člen parlamentného výboru pre ochranu životného prostredia podobne pokladám za nedostatok, že vládny materiál takmer nehovorí o ochrane životného prostredia. Ešte znepokojujúcejšie je, že bolo zrušené federálne ministerstvo pre životné prostredie a namiesto neho jeden námestník ministra bude poverený dozerať na znečisťovanie vôd, pôdy a ovzdušia. Bohužiaľ, to je už konkrétny krok nového kabinetu a preto žiadajme, vážená snemovňa, aby vláda prehodnotila tento svoj krok.

Keď sa pozriem na dokument ako celok, zobrazuje takmer už rozpadávajúci sa štát, nie je duchom federatívny, len rozdeľuje, okliešťuje, miesto toho, aby znásoboval spoločný kapitál federálneho štátu. Predložený vládny program v takejto forme necháva mnoho nevyriešených spoločenských problémov, môže vyriešiť hlbokú politickú a hlavne ekonomickú priepasť.

Neprihliadajúc na výhrady k jednotlivým častiam, ako aj na všeobecného politicko-ekonomického ducha prehlásenia, citujem slová pána prezidenta Havla, ktoré odzneli tu v parlamente: "Treba, aby si všetci uvedomili, že naša federácia existuje, že ju zatiaľ nikto nezrušil a že bude a musí normálne fungovať." Koniec citátu.

Vážená vláda! Musím prízvukovať, že úlohou federálnej vlády je naďalej robiť dôsledné kroky v záujme zastavenia hospodárskeho úpadku nášho spoločného štátu. Ďakujem za pozornosť.

Předsedající první místopředseda FS F. Šedivý: Děkuji panu poslanci Bartakovicsovi a žádám pana poslance Čadu, aby se ujal slova a připraví se pan poslanec Orosz.

Poslanec SL V. Čada: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, musím se připojit k těm poslancům a poslankyním, které zde vyjádřili určité obavy nad těmi částmi Programového prohlášení vlády ČSFR, které směřují k rozpadu či rozdělení našeho, zatím společného, česko-slovenského státu.

Snad nebude vadit to, že patřím mezi poslance Levého bloku, vždyť nakonec vidíte sami, že se zde vytváří dosud nebývalé koalice, nikoli na bázi levice a pravice, ale vznikají na bázi těch, kteří mají obavy z rozpadu, kteří se obávají do budoucna a kteří na druhé straně si myslí, že by případný rozchod proběhl bez problému, prostě jen tak bez jakýchkoli dalších následků.

Nechci však jen kritizovat, konec konců kritiky zde bylo již proneseno dost, chtěl bych podpořit ty části Programového prohlášení vlády ČSFR, které si tuto skutečnost uvědomují. Mám na mysli zejména čtvrtou část a ty pasáže, které se týkají armády a které předjímají složitost případného dělení armády, případného dělení ozbrojených sil s jeho nedozírnými a možná i krvavými následky.

Na rozdíl od pana kolegy z Republikánské strany jsem jako bývalý češtinář nenašel ani v té formulaci nějaké vážné gramatické problémy, které by bylo třeba zde kritizovat. Chtěl bych upozornit na včerejší pořad v televizi, kde vystupovalo pár mladých posluchačů našich vysokých škol z bývalé Jugoslávie. Oni tam mnohokrát zdůrazňovali tu skutečnost, že i tam začaly všechny ty události, o kterých víme, sporem o federaci a konfederaci, sporem o referendum a nikdo z nich si nedokázal v té době představit, k čemu by určité první kroky mohly vést a k čemu by celá ta záležitost mohla směřovat. Proto nemohu souhlasit s některými výroky pana premiéra, který odmítl možnost uvažovat i po třicátém září o určitých krocích ke změně současného státoprávního uspořádání ve smyslu nalezení nových vazeb a nových vztahů mezi oběma suverénními republikami.

Bylo tady řečeno o Masarykovi, o Benešovi, o Štefánikovi, samozřejmě oni zůstanou historicky zakotveni jako zakladatelé první Československé republiky. Ale chci zdůraznit, že sám Masaryk bezprostředně po roce 1918 uvažoval i o jiných změnách, o jiných variantách, o vazbě k Němcům i o nových vztazích k možné slovenské části republiky.

Proto bych doporučoval a navrhoval, aby vláda uvažovala v budoucnosti i o možnostech řešit státoprávní uspořádání na nových vazbách, nehovořit jen o Masarykově republice, ale i o soustátí dvou suverénních republik, které by bylo škoda pro historii, ale i pro budoucnost likvidovat. Děkuji.

Předsedající první místopředseda FS F. Šedivý: Také děkuji a dalším přihlášeným je pan poslanec Orosz, ale nevidím jej zde, tudíž požádám poslance Havlíka, aby se ujal slova. Je to poslední písemně přihlášený řečník.

Poslanec SN R. Havlík: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení páni poslanci, vážení hosté, původně jsem vystoupit nechtěl, ale jelikož nás, republikány nepřímo vyzval k tomuto vystoupení pan poslanec Fišera, tak takto činím.

Chtěl bych upřesnit to, že republikáni zde nepřednášeli žádná ničím nepodložená stanoviska k tomuto problému, který dnes projednáváme. Proto i já bych chtěl konkretizovat svůj projev, který jsem zde před hodnou chvílí měl a který se týkal vyjádření k této otázce.

Především bych chtěl konkretizovat svojí zmínku o nekompetentnosti pana doktora Čermáka. Takže bych začal. Pan dr. Čermák, kromě toho, že nemá na tak odpovědné místo, kterým, jak jistě uznáte, post ministra vnitra je, odpovídající odborné vzdělání, není, jak jsem zde již před chvílí uvedl, ani po morální stránce příliš čistý, a to z těchto důvodů.

Za prvé - v roce 1988 si podal přihlášku do KSČ, která však, k dnešní radosti pana dr. Čermáka, nebyla OV KSČ v Liberci přijata.

Za druhé - pan Čermák však nesložil své zbraně a jako bezpartijní začal v roce 1989 studovat Večerní univerzitu marxismu-leninismu, známější spíše pod zkratkou VUML. Tuto jistě tak kvalitní školu však, bohužel, pan Čermák nemohl dokončit, jelikož mu v tom zabránil 17. listopad.

Předsedající první místopředseda FS F. Šedivý: Pane poslanče, já se obávám, že to opravdu nepatří k Programovému prohlášení federální vlády.

Poslanec SN R. Havlík: To bohužel, patří k programovému prohlášení, protože zároveň zde projednáváme, což uvedu na závěr, i vyslovení důvěry či nedůvěry jednotlivým členům vlády. Nezlobte se na mě, ale toto sem skutečně patří do této diskuse.

Předsedající první místopředseda FS F. Šedivý: Pane poslanče, promiňte, ale v tomto případě napřed musíme vládě vyslovit důvěru, abychom mohli některému členu vlády vyslovit případně nedůvěru. Ten postup je trochu složitější, kdybyste to laskavě vzal na vědomí.

Poslanec SN R. Havlík: Dobře, přihlásím se tedy s touto otázkou až po vašem vyslovení důvěry či nedůvěry vládě. Děkuji vám za pozornost. (Předsedající první místopředseda FS F. Šedivý: Rovněž já vám děkuji za pochopení. Poslední přihlášený je kolega Štěpánek.)

Poslanec SN P. Štěpánek: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, mám zde před sebou doplňující návrh tisku 25, který je společným návrhem šesti poslaneckých klubů. Je rozdělen do tří částí, z nichž jen ta první se marginálně týká vládního prohlášení. Ve druhém odstavci se vláda žádá o jakési podklady, dejme tomu, mohli bychom to nazvat jakési výkaznictví. Ve třetí části se ukládá cosi předsednictvu Federálního shromáždění. Domnívám se, že zejména tento třetí odstavec se netýká programového prohlášení vlády, do této diskuse nepatří, a z tohoto důvodu budu hlasovat proti tomuto doplňujícímu návrhu.

Předsedající první místopředseda FS F. Šedivý: Děkuji poslanci Štěpánkovi. Byl posledním písemně přihlášeným do diskuse. Ptám se tedy, zda ještě někdo chce vystoupit. Pan poslanec Dostál.

Poslanec SN P. Dostál: Pane předsedající, promiňte, že zdržuji. Čekal jsem na konec debaty, protože předpokládám, že pan premiér bude odpovídat na diskusní příspěvky, a já mám totiž konkrétní dotaz na pana premiéra a na pana ministra vnitra.

Pane premiére, včera v televizním vysílání v Deníku na F1 jste vystoupil v rozhovoru, kde jste řekl (promiňte, že nebudu přesně citovat, interpretuji pouze smysl vašeho vystoupení), že v případě rozdělení státu jsou ekonomické dopady pro vás druhořadou věcí. Já se totiž domnívám, že občané mají jiný názor. Pro ně to bude zřejmě věc prvořadá. Požádal bych vás proto, abyste blíže laskavě vysvětlil své stanovisko k těmto ekonomickým dopadům a hlavně mi řekl, co je tedy pro vás, v případě rozpadu federace, prvořadou věcí. Děkuji vám.

Pana ministra vnitra jsem chtěl poprosit o jednu laskavost. Na str. 3, oddíl 4 - bezpečnost a obrana - píšete, pane ministře, že vláda atd. zintenzívní opatření na úseku ochrany ústavnosti. Byl bych rád, kdybyste nám blíže mohl specifikovat tuto snahu vlády, a co budou znamenat zintenzívněná opatření na ochranu ústavnosti. Děkuji.

Předsedající první místopředseda FS F. Šedivý: Děkuji. Dvě konkrétní otázky, na které jistě zástupci vlády odpoví. Nyní se přihlásil ještě poslanec Sládek. Prosím, aby se ujal slova.

Poslanec SL M. Sládek: Pane předsedající, dámy a pánové, jsem rád, že se tady sešlo trochu větší shromáždění, než tady pobývalo přes celý ten den. Rád bych navázal na některé příspěvky, které tady odezněly, a samozřejmě i na stanoviska přednášená vládními nebo nejsilnějšími politickými stranami, jako třeba ODS a HZDS.

Protože tady v úvodu bylo řečeno, že programová prohlášení vlád jsou si velmi podobná a že jim každý premiér nebo předseda vlády vtiskuje svou osobitost, tak mi dovolte, abych na to navázal.

Jestliže ODS může hájit svoje programové prohlášení vlády, na kterém se podílela, a tím osobitost premiéra, tak mi dovolte, abych trval na tom, aby projednávání jednotlivých členů vlády bylo samozřejmě také součástí projednávání Programového prohlášení. Jestliže to spolu souvisí a vládní politická strana to používá jako obhajobu Programového prohlášení, tak dovolte, aby se tomu také poslanci mohli věnovat.

Za další, mrzí mě to nesmyslné omezení časové, protože to je potom spíše taková rychločistírna než skutečný parlament, když se musí člověk neustále ohlížet na to, zda smí, nebo nesmí mluvit. Těžko by s tím asi vystačili v parlamentu v Londýně nebo v Kongresu ve Washingtonu. Upozornil bych na to, když jsem na politickém grémiu vystupoval dosti kriticky vůči Programovému prohlášení, tak mi bylo zástupcem HZDS řečeno: "Když budete kritizovat, my se vás hned zeptáme, jak tedy na to." No, tak já bych rád řekl, jak na to. Ovšem, to abych vyložil náš volební program, potřeboval bych k tomu to, co by mělo být zcela přirozené v každém parlamentu, a to znamená, neomezenou dobu na to, abych mohl hovořit. Tady se to všechno omezuje s ohledem na to, aby se to pořídilo co nejrychleji, aby to příliš nezabíralo času.

Dovolte mi tedy v prvním desetiminutovém vystoupení, jelikož jak sami dobře víte, mohu se do diskuse přihlásit opakovaně (smích v sále, rozruch). (Prosím, poslužte si... Smích, potlesk - dostane se to konec konců do zápisu.) Dovolte mi tedy, abych se věnoval některým záležitostem.

Nejprve tedy to, že premiér, předseda vlády vtiskává, dává tomu prohlášení něco svého osobitého apod. Rád bych upozornil na jednu věc. Neustále ve sdělovacích prostředcích pokračuje pomlouvačná kampaň směrem k republikánům, kteří jsou obviňováni z toho, že spolupracují s Levým blokem nebo, jak bych to řekl, s komunisty. Je zajímavé, že my, kteří máme zcela jednoznačně program debolševizace Československa jsme tady z toho obviňováni, a přitom rádoby pravicové politické strany jako ODS, KDS apod., které vykládají o tom, že jsou zásadně proti pozůstatkům komunismu atd., tak ty politické strany naopak bývalé členy komunistické strany dosazují na vedoucí místa v této zemi. Je to zajímavé, dva a půl roku po sametové revoluci, která měla znamenat, alespoň podle toho co si myslela většina občanů, zlom nebo přeměnu v této zemi, tak dva a půl roku po této sametové revoluci jsou opět ve vedení této země bývalí členové komunistické strany. Takže, co se tady vlastně změnilo v této zemi? Nechci to tady jmenovat. Myslím, že jednotliví zástupci federální vlády, kteří tady sedí, jsou si toho vědomi. Konec konců ve sdělovacích prostředcích se to může samozřejmě objevit také. Je to nejen na úrovni federace, ale i na úrovni jednotlivých národních republik. (Podívejme se na předsedu ČNR atd.)

Takže nemůžeme očekávat od lidí, kteří, ani bych jim snad neřekl, že jsou komunisté, ale řekl bych, že to jsou lidé, kteří za každého režimu převléknou kabát a půjdou právě s tou politickou stranou, která je zrovna nahoře.

Takže jak mohou lidé, kteří takto převlékají kabát zrovna podle toho, kam fouká vítr, jak tito lidé mohou sestavit programové prohlášení, které by bylo schopno tuto zemi zachránit, anebo vyvést z krize?

Tam už předpoklad, že je někdo a priori zatížen takovou minulostí, že je schopen něčeho nového, tam to už to samozřejmě od toho člověka nemůžeme očekávat. To je zásadní připomínka. Když to nikomu nevadí, já se přiznám, že mi to samozřejmě vadí, aby republikáni byli spojováni s tou minulostí, když naopak s minulostí jsou velmi bytostně svázány současné vládnoucí politické strany. To je první bod.

Abych se dostal k vlastnímu Programovému prohlášení: Za prvé - spisek, který byl předložen jako programové prohlášení, je směšný. Já jsem to na politickém grémiu nazval paskvilem. Omlouvám se, pro tak hodnotné dílo to byl výraz skutečně velmi striktní, ale co jiného o tom můžeme říci? Kde je konkrétní náplň, kde jsou nějaké termíny?

Spisek vyvolává dvojakou reakci. Na jedné straně můžeme říci - je to nekonkrétní, nejsou tam žádné termíny, ale na druhé straně, když si řekneme, že je to spisek na dva a půl měsíce, je to zase naopak velmi bohaté dílo, protože tam jsou bez jakéhokoli limitu uvedeny věci, pro jejichž splnění by třeba bylo málo čtyři roky. Naopak se to zde probere za dva a půl měsíce, vezmeme si do toho dovolené. Nevím, jak byl tedy tento spisek vůbec myšlen.