Federální shromáždění ČSFR, 1992 – 1992 Společné schůze SL a SN

Podle mého názoru - pravděpodobně se mýlím - existuje Československá republika. Má svoji ústavu atd. Nevím, možná, že se mýlím. Člověk v této zemi často ztrácí přehled, co vůbec je, nebo není. Takže bych předpokládal, že když bylo zvoleno Federální shromáždění, když se zde projednává programové prohlášení federální vlády, tak programové prohlášení by mělo být rozpracováno na čtyři roky.

Mohl tam být jistě termín, co bude do 30. září, co do 30. 12. atd., ale mělo to být na čtyři roky. Nic jiného přece není přípustné.

Jak je možné, že se zde prakticky - i když připomínky byly - víceméně akceptuje to, že předloží jmenovaná federální vláda podle současných zákonů podle současné ústavy spisek ohraničený dobou dva a půl měsíce. Když se to potom náhodou nerozpadne, tak nám tatáž vláda předloží další spisek, který bude ohraničen 30. září až - kdy? Zcela jednoznačně je to nepřípustné. Vláda nesplnila svůj úkol zpracovat programové prohlášení. To jen tak velmi stručně.

Myslel jsem to trochu jako žert - opakované přihlášení do diskuse - abych viděl to zděšení ve tvářích některých poslanců, ale je to zásadní věc.

Za prvé - existuje Československá republika, má svoji ústavu a je zapotřebí, aby z tohoto hlediska bylo posuzováno nechvalné vystoupení federální vlády.

Za další - bylo by dobré už se konečně zamyslet nad tím, kdo je ve vedení této země. Jak to, že znovu a znovu se nám vracejí tytéž osoby? Nebylo by už konečně dobré to zkusit s někým jiným? Myslím si, že by to bylo zcela na místě, a že by to většina občanů této země uvítala. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předsedající první místopředseda FS F. Šedivý: Já také děkuji. S technickou poznámkou se hlásí pan poslanec Pleva.

Poslanec SL P. Pleva: Pane předsedající, já bych vás prosil, abyste hleděl na to, aby jednotliví řečníci se opravdu drželi tématu, protože je ve vašem právu odejmout jim slovo, pokud se tématu nedrží. Panu kolegovi Sládkovi - k tomu, co říkal, že vláda může a nemůže - bych doporučil, aby si přečetl ústavu, když se s ní tak ohání.

Předsedající první místopředseda FS F. Šedivý: Ptám se, jestli chce ještě někdo vystoupit v diskusi k Programovému prohlášení. (Nikdo se nehlásil.) Protože nevidím žádnou ruku, končím rozpravu na toto téma a prosím pana předsedu federální vlády, aby se ujal závěrečného slova.

Předseda vlády ČSFR J. Stráský: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení poslanci, chtěl bych nejprve začít osobně, že tato diskuse pro mne znamenala vytvoření si prvního možného obrazu o tomto Federálním shromáždění a znamenala pro mne mnoho podnětů o tom, jak velice různorodě vidí toto Federální shromáždění současnou situaci prizmatem hodnocení pokusu o programové prohlášení federální vlády na toto krátké období.

Omlouvám se těm, jež budu vlastně interpretovat, protože zdaleka nejsem schopen reagovat na všechny připomínky, spíš jsem s potěšením sledoval, jak mnohé připomínky, které zde byly uvedeny, byly zase vysvětleny jinými účastníky této diskuse, tedy omlouvám se těm, které nebudu jmenovat a třeba budu reagovat na jejich slova. Pokusím se poměrně velmi krátce vyjádřit k diskusi k tomuto programovému prohlášení a odpovědět na některé adresné otázky, které zde padly, s tím, že pak je na dalších členech vlády, zda budou považovat za nutné doplnit odpovědi na další otázky, které se týkaly případně přímo resortů.

Očekával jsem, že hlavním předmětem diskuse bude to, co bych pracovně nazval časový horizont. Znovu před tím, než zvážíte své konečné stanovisko, bych rád zopakoval, že tato vláda objektivně neměla možnost napsat programové prohlášení na delší období. Nechtěl bych proto uvádět příliš mnoho důvodů, protože jsem přesvědčen, že ač jednotliví členové sněmovny právem ze svého hlediska je hodnotí různě, dobře o nich vědí.

Meritorní otázka, která se zde v diskusi objevovala, je otázka, zda tento postoj je skutečně dostatečně zdůvodněný, to znamená, zda vláda měla, či neměla, má či, nemá právo předpokládat s jistou pravděpodobností, kterou neumí určit a kterou nechce předjímat, že mohou nastat právě ty procesy, které ji vedly k tomuto časovému horizontu.

Citoval bych zde jednoho z vás a možná opačně. Bylo zde řečeno, že by nemělo být předjímáno to, co ještě nenastalo. Já jsem přesvědčen, že povinností vlády je pravý opak. Jsem dokonce přesvědčen, že si to většina poslanců uvědomuje.

Opakuji znovu stručně to, co bylo v úvodním materiálu a v mém úvodním slově. Tato vláda nebude dělat nic, co by přispívalo k rozpadu tohoto státu, kromě toho, že bude považovat za nutné se na vás obrátit, až bude mít pocit, že k tomuto rozpadu dochází cestou, kterou sama svými kompetencemi není schopna zvládnout. Je otázka osobního pohledu, z jak velkého procenta budeme hodnotit, že tato situace může nastat.

Nechci u této otázky setrvávat příliš dlouho. Nebyla nám vůbec položena otázka opačná, která nás tíží víc, než si myslíte - že budeme muset velice brzy, pokud nám dáte důvěru, pracovat na dalším programovém prohlášení. Nemluvíme o žádném dlouhém časovém horizontu. Mluvíme o horizontu velice krátkém, který skutečně budeme muset zaplnit dalším programovým prohlášením. Kdyby taková otázka padla, musel bych říci, že vláda není rozhodnuta, na jaké časové období další prohlášení bude tomuto parlamentu předkládat.

Opakuji, že vláda nemá v úmyslu po 30. 9. udělat nic z toho, co by vám znovu nepředložila v dalším dodatku programového prohlášení.

Vím, že zde byly kritiky oboustranné. Vláda je v programovém prohlášení příliš aktivní v řešení státoprávních záležitostí, je příliš pasívní v řešení státoprávních záležitostí. Vláda skutečně respektuje dva fakty: Jeden je reálný. Tato vláda se není schopna domluvit o státoprávním uspořádání. Tato vláda má ovšem zájem na tom, aby se o tom bylo schopno domluvit případně Federální shromáždění. Protože se není schopna domluvit, jsem přesvědčen, že většina výtek, které na její adresu padly, že udělá to či ono, co by ve směru státoprávního uspořádání dělat neměla, je lichých.

Na druhé straně vláda bude aktivně sledovat situaci, která se bude vyvíjet, a znovu opakuji, přijde do Federálního shromáždění vždycky, když bude mít pocit, že právě ústavní stav federace je ohrožen nebo ohrožován.

Velká část připomínek, které zde byly uvedeny, se týkala toho, co v programovém prohlášení chybí. Určitě některé připomínky byly činěny právem, ale rád bych využil této příležitosti naléhavou otázkou nebo naléhavou vybídkou, abyste si znovu uvědomili, v jakém stavu kompetencí už v tomto okamžiku, kdy vláda se uchází o vaši důvěru, tento společný federální stát je.

Skutečně diskuse o zemědělství i mnoha jiných věcech jsou diskuse, v nichž federální vláda hraje takovou roli, že myslím, že by to byla ztráta času zde o tom mluvit. Bylo zde vysloveně řečeno, zda tato vláda se hlásí k občanskému principu; a poněvadž to s tím souvisí, s těmi diskusemi o zemědělství a jinými věcmi, rád bych upozornil, že v programovém prohlášení není řečeno nic o tom, že vláda by přišla s rozpočtovými změnami, které by znamenaly opuštění občanského principu, na němž byly založeny rozpočty pro rok 1992 v letošním roce. Chci tím tedy potvrdit, že tato vláda po obtížných diskusích došla k tomu, že nezačlení do federálního prohlášení žádné rozpuštění svých, řekl bych finančních prostředků federálních, které souvisejí s principem občanské sounáležitosti, což je především položka zaměstnanost, tržní regulace atd. Neboli ano, tato vláda se hlásí k tomuto principu. Budeme společně sledovat, zda se tento princip podaří po tyto tři měsíce uhájit a samozřejmě, že vláda přijde předložit své návrhy Federálnímu shromáždění až zjistí, že tyto principy jsou porušovány.

Opakuji tedy, že nejsme likvidační vláda a že je možná naší chybou, pokud tento text je možno tak vykládat. Jsme vláda, která právě proto, že není spojitelné být vládou, která udržuje federaci a zároveň ji likviduje, právě proto si určila ten časový horizont, který si určila.

Chci říci, že z námětů, které zde padly, a o nich budete samozřejmě hlasovat a rozhodovat, co vládě uložíte, jeden je zajištěn již předem. To znamená: Federální shromáždění dostane v krátkém čase zprávu o čerpání a plnění rozpočtu federace, poněvadž je jasné, že je to jedna z prvních úloh, kterou chápe jak vláda v rámci vymezení svých možností, tak parlament v rámci vstupu na svou scénu, aby věděl, jak je na tom s finančními prostředky státu, v němž vykonává svou zákonodárnou roli.

Zároveň v souvislosti s rozpočtem upozorňuji na dvě věci. Je již velmi málo položek, možností a prostoru, jak se mohou realizovat opatření, o nichž zde velice široce někteří poslanci hovořili. Myslím, že bude dobré právě nad hodnocením zprávy o plnění rozpočtu znovu zhodnotit možnosti, které má jak Federální shromáždění i vláda v roce 1992 pro plnění některých rolí, o nichž zde bylo diskutováno.

Mám se v této souvislosti vyjádřit ke svému včerejšímu citátu. Byl to citát televizní, je vytržen, můžeme si jej přehrát. Zopakuji jej v souvislostech a vysvětlím. Souvisí totiž s jedním z návrhů, s nimiž vystoupilo šest politických klubů, a které budete také posuzovat. Jsem přesvědčen, a to byl obsah tohoto delšího vystoupení na včerejší tiskové konferenci, že mezi partnery, kteří mezi sebou jednají o státoprávním uspořádání, nehrají peníze tu zásadní roli. V tomto smyslu jsem tento citát uváděl a reagoval jsem na dotaz novinářů, zda skutečně miliardami lze, či nelze argumentovat partnerovi, který má jiný názor na státoprávní uspořádání. Právě proto, že jsem se doposud ve svém životě více pohyboval mezi těmi milióny a čísly, jsem si velmi dobře vědom toho, že naše státoprávní situace není měřitelná penězi, jsou tady jiné ideje. V této souvislosti jsem vyslovil názor, že tyto ideje osobně respektuji.

Pokud jde o jednotlivé obsahy nebo teze programového prohlášení, tak jak zde byly hodnoceny, myslím, že nemám ani právo, ani potřebu parlament poučovat. Ale že ty podstatné věci, které se zde diskutovaly, dostane Federální shromáždění samozřejmě k posouzení. Myslím, že nemá teď cenu vést diskusi o tom, zda vláda má, či nemá ustoupit od zrušení Úřadu pro životní prostředí a jiné podobné věci. To vše bude předmětem jednání tohoto orgánu. Vláda jen považovala za nutné do svého programového prohlášení dát jednotlivé záměry, které má pro nejbližší období.

A úplně na závěr pro celkové pochopení textu, který máte posoudit. Raději přijmu všechny výhrady a stížnosti, které zde zazněly na neobratnost nebo jiná pejorativa k tomuto textu než výhrady toho typu, že v programu jsou záležitosti, které se netýkají této vlády. Jsem přesvědčen, že lze větu po větě hodnotit z toho hlediska, že buď vláda bude muset na tomto úkolu pracovat i v tomto tříměsíčním období, bude s tím muset pohnout, a to např. i s tím termínem zkrácení vojenské služby a podobné věci, nebo že jsou to prohlášení pro to, že tvoří kritéria, na nichž se tato vláda samozřejmě obtížně dohodla, že jimi bude měřit všechny své legislativní kroky. Já znovu opakuji, co již zde zaznělo, že je to 85 legislativních iniciativ, které leží v tomto okamžiku mezi námi a vámi.

Chtěl bych tedy říci, až se budete rozhodovat o tom, zda uložíte vládě zpracování analýzy ekonomických, kulturních a jiných právních důsledků, abyste zvážili dosah a možnost nejen vlády, ale i tohoto materiálu, protože odcházím z této diskuse trošku s pocitem, že bychom rádi dostali účet, na němž by bylo napsáno, zda je výhodné zůstat ve společném státě, nebo že je výhodné se rozejít. Takový účet není schopna udělat ani tato vláda, a já jsem přesvědčen, že nikdo. Děkuji za pozornost.(Potlesk.)

Předsedající první místopředseda FS F. Šedivý: Děkuji panu předsedovi federální vlády dr. Stráskému. Ptám se, jestli ještě někdo z členů vlády má zájem vystoupit. Vidím několik rukou. Vezmu to zleva. Pan ministr Čermák.

Ministr vnitra ČSFR P. Čermák: Pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, byl jsem přímo vyzván, abych tady odpověděl panu Dostálovi. Pokusím se tak velmi stručně učinit. Je to otázka, jak zintenzívnit opatření z hlediska ústavnosti apod.

Já bych si dovolil ocitovat z kompetenčního zákona vymezení působnosti federace ve věcech vnitřního pořádku a bezpečnosti z § 1 bod a): "Federace musí získávat, soustřeďovat a vyhodnocovat informace důležité pro ochranu ústavního zřízení, ochranu a bezpečnost státu, odhalovat trestné činy proti bezpečnosti státu a konat o nich vyšetřování podle trestního řádu."

To rychlé zlepšení v této věci vidíme především za prvé, trochu retro, že bychom chtěli urychleně dokončit vyšetřování otázek kolem vstupu vojsk v roce 1968, což je prakticky před dokončením. V pondělí bude tisková konference ministerstva vnitra k této věci, čili tam se pohneme dále.

Potom bychom chtěli zejména zajistit lepší koordinaci různých služeb. Protože toto není pouze věcí federálního ministerstva vnitra, ale pochopitelně i FIS a ministerstva obrany s tím, že velmi vázne využívání informací pro vlády a rozhodování parlamentu.

Předsedající první místopředseda FS F. Šedivý: Děkuji ministru Čermákovi. Dále se hlásí o slovo ministr obrany pan Andrejčák.

Ministr obrany ČSFR I. Andrejčák: Vážený pán predsedajúci, vážené poslankyne a poslanci! Dovoľte mi veľmi stručne reagovať na tri pripomienky v oblasti obrany. Pri formulovaní tejto časti vládneho vyhlásenia sme si boli všetci vedomí toho, že štrukturálne zmeny nemôžu prebehnúť do troch mesiacov. Vojaci aj občianski pracovníci v armáde sú občania, pre ktorých platí lehota pri výpovedi, to je tri mesiace.

Ale hlavne v súvislosti s politickými rozhovormi o možnom delení kompetencií vznikol na Slovensku intenzívny pocit ohrozenia pre nedostatok letectva. Okrem stíhacieho letectva Slovensko nemá jediné bojové lietadlo. Budeme to riešiť. Preto je tu vložená druhá časť - podľa ekonomických možností republiky. Nedá sa to totiž urobiť na povel. Povelom by sa dalo urobiť, že letectvo bude ráno.

Práve nedostatok prostriedkov nás viedol k tomu, že na niekoľko rokov si nemôžeme dovoliť taký program modernizácie, aby to bolo súčasťou programového vyhlásenia. Chceli by sme modernizovať armádu, máme stanovené priority. Vieme celkom presne, čo chceme modernizovať, ale tiež vieme presne, že nemáme zatiaľ morálne právo práve s takou intenzitou požadovať prostriedky, s akou cítime potrebu.

Veľkým problémom je odchod mladých ľudí. V tomto roku za prvých šesť mesiacov odišlo tisíc päťsto mladých dôstojníkov. Odchádzali z dvoch dôvodov. Po prvé si naši podnikatelia uvedomili, že vojenské školy poskytujú veľa poznatkov v teórii riadenia a velenia v civile a títo ľudia sú schopní organizovane pracovať, učiť sa riadiť ľudí a sú pre týchto podnikateľov aj pre zahraničné firmy užitoční. Mohol by som vám uviesť konkrétne príklady, ako sú títo ľudia platení.

Druhým problémom je to, že reorganizujeme a redislokujeme armádu a v súvislosti s tým nemáme zasa zamestnanie pre manželky. Toto sú ďalšie dôvody, že ľudia odchádzajú do civilu. V armáde máme len osemdesiattri percent funkcií naplnených dôstojníkmi. Napríklad v tomto roku je vo Vyškove z toho, čo potrebujeme, naplnený prvý ročník štúdia len na tridsaťštyri percent. Nie je to z iných dôvodov, ako pre podmienky, ktoré sme schopní budúcim vojakom poskytnúť.

Ešte by som rád reagoval na vystúpenie poslanca Krejsiho. Ja s vami súhlasím. Som tiež zastáncom profesionalizácie. Je to náš sen. Už sme to pochopili, ale nemáme na to. Bol som spoluautorom programu profesionalizácie v budúcom roku. Navrhovali sme sprofesionalizovať jedenásťtisíc funkcií. Na prvé roky je však treba tri miliardy korún. Nebolo to schválené. Požiadame poslancov, dúfam, že pán poslanec mi pomôže získať peniaze na zavedenie profesionalizácie, nie úplnej, ale len čiastočnej, za tri miliardy korún. Tie peniaze nám o tri roky prinesú úžitok.

Chcel by som vás uistiť, že to, čo je vo vládnom vyhlásení o civilnej obrane, ako prechádza do republík, neznamená nijakú novú armádu. Realita je taká: Priamo ministerstvu obrany podlieha civilná obrana. Tá má dve časti. Má vlastnú časť, to je osem plukov, ktoré zachraňujú. Právomoc bola daná veliteľom plukov. Ukazuje sa to byť veľmi výhodné.

Okrem toho máme federálny štáb, republikové štáby a štáby v regiónoch, ktoré zvýšením pohotovosti prechádzajú plne pod republiku. Teraz ide o to: keď bude rozhodnuté tieto štáby plne nechať v republikách, nič sa nezmení, na to netreba zákon. Odovzdanie týchto ôsmich plukov, ktoré sú po celej republike, znamená zmenu zákona. Preto tam dáme prednostne nevojenskú časť.

Nie je to nič zvláštne. Spojené štáty nemajú jediného vojaka, ktorý má uniformu, v služobnom pomere v civilnej obrane. Ozbrojené sily nemajú v civilnej obrane žiadnu povinnosť. Ale civilná obrana je samostatným programom. Dokonca zaisťuje vynikajúce rádiokomunikačné prostriedky, najmodernejšie vo svete. Možno, že toto poznanie nás dovedie k tomu, že civilná obrana tam prejde. Som tiež jedným zo zástancov názoru, že civilnú obranu treba odovzdať do civilnej správy republikám, pretože je jedno, či odborník, ktorý je ochotný zachraňovať život, nosí uniformu alebo civil. Nie je to dôležité. Dôležité je, aby sme ho mali.

Předsedající první místopředseda FS F. Šedivý: Děkuji panu ministru Andrejčákovi, ještě vystoupí ministr Klak.

Ministr financí ČSFR J. Klak: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, většinu z toho, co jsem chtěl říci k připomínkám v diskusi, řekl již pan předseda vlády.

Mám několik poznámek. Vláda vidí tři směry, které musí držet v ekonomické reformě.

Prvním směrem je pokračování a dokončení privatizace. K tomu už zde bylo řečeno dost.

Druhý směr je dokončení daňové reformy a zavedení nových daní. Tady si dovolím malé odbočení. Panu předsedovi Horákovi se zdálo trochu paradoxní, že bychom chtěli podporovat podnikání novým daňovým systémem. Je tomu skutečně tak. V porovnání s dnešními daněmi počítáme, zejména pro drobné a střední podnikatele, s daňovými výhodami. Podnikatelé, kteří nepřesáhnou 1,5 miliónů obratu za tři měsíce, respektive 6 miliónů za rok, jsou zbaveni povinnosti zdaňovat to, co prodávají. Tím budou mít v porovnání se současným stavem jednoznačnou výhodu. Budou v porovnání s těmi velkými, kteří musí zdaňovat, o něco levnější.

Druhá věc, kterou hodláme zavést, je to, že jdeme se zdaněním podnikatelského zisku z 55 % na 45 %. Nebudou-li nové daně, nebude ani nižší zdanění zisků. V tomto směru by měla nová daňová soustava pomoci rozvoji podnikatelské sféry.

Konečně třetím momentem je to, co víme nebo tušíme, že zahraniční podnikatelé čekají na nová pevná pravidla hry. Nová pravidla jsou mimo jiné i nové daně. Je to moderní daňový systém. Je to systém, který je adekvátní vyspělým tržním ekonomikám. Podle informací, které máme, těší se zahraniční podnikatelé právě na taková pravidla. Když se je podaří zavést, je to stabilizující pro zahraniční kapitál.

Čtvrtá oblast - rozpočty. V rozpočtech je vysoká napjatost a samozřejmě souvisejí s daněmi. Víme, že se nám stávající daňová soustava začíná nezadržitelně rozpadat. Nenabíhají daňové příjmy, nenabíhají miliardy daně z obratu. Je to proto, že dnešní zákon o dani z obratu v podstatě umožňuje řadu legálních nebo pololegálních daňových úniků, a bez zásadní změny kvality s tím nejsme schopni nic dělat.

Takže opravdové změně kvality musí předcházet nový daňový systém, a to se odrazí příznivě i v rozpočtové stránce.

Rozpočty budou pod tlakem. Ještě další tlak, který vznikne v rozpočtech, bude tlak, který vznikne v souvislosti s privatizací. Některé podniky budou bankrotovat, a příjmy ze zdaněných zisků se v rozpočtech neobjeví.

Nemyslíme si, že zejména v situaci, ve které se dnes československé hospodářství nachází, by byl deficitní rozpočet tou správnou cestou, jak ekonomiku oživit. Kdyby byly stabilizované poměry, možná bychom se mohli podívat na celou věc trochu jinak, ale my skutečně procházíme bouřlivým obdobím a situace ještě zdaleka nevykrystalizovala. Deficitní rozpočet - jak na této půdě už několikrát zaznělo - znamená z hlediska rozvoje podnikání sice na jedné straně jakoby impuls, jako přísun zdrojů, jakoby to roztáčelo kola výrobě, ale na druhé straně na deficitní rozpočet si musí stát někde peníze půjčit, u bank nebo u obyvatelstva. Čili úvěrový rámec, který by podnikatelská sféra mohla dostat, se deficitním rozpočtem zužuje. Navíc je zde otázka, pokud by rozpočty byly skutečně vysoce deficitní, zdali bude někdo ochoten na rozpočet půjčit, jestli koupí někdo státní dluhopisy. To jsou tedy všechno rizika. A myslím, že v tomto okamžiku nebo v nejbližším období je opravdu správné nebo oprávněné se snažit o maximálně vyrovnané rozpočty. Děkuji. (Potlesk.)

Předsedající první místopředseda FS F. Šedivý: Děkuji panu ministru Klakovi. Nyní bych požádal zpravodaje Sněmovny národů pana poslance Schneidera, aby přednášel postupně jednotlivé doplňovací návrhy k návrhu usnesení, abychom mohli ještě dnes tuto záležitost ukončit. Hlásí se pan poslanec Kučera.

Poslanec SN P. Kučera: Pane předsedající, protože zde zazněla celá řada pozměňovacích návrhů a v průběhu projednávání jsme to konzultovali i s ostatními politickými kluby, navrhuji, aby bylo jednání přerušeno na poradu politických klubů předtím, než přikročíme k hlasování o předložených pozměňovacích návrzích. Bylo by dobré, kdybychom měli všechny změny před sebou, protože se jedná o závažnou věc.

Předsedající první místopředseda FS F. Šedivý: Pane poslanče, jak dlouhý čas si asi představujete?

Poslanec SN P. Kučera: To také záleží na možnostech technických, jak nám Kancelář bude schopna dát k dispozici pozměňovací návrhy, které zde odezněly. My jsme své dali. Podle toho bychom pak mohli přizpůsobit svůj dnešní pořad. Zaznívá zde i názor o tom, že bychom měli hlasovat až zítra, ale to nechávám na sněmovnách.

Předsedající první místopředseda FS F. Šedivý: Já bych požádal ještě pana poslance Schneidera, aby nás seznámil s návrhy, abychom věděli, o čem se máme radit v politických klubech.

Poslanec SN J. Schneider: Písemně, jak to předepisuje jednací řád, byly předloženy tyto pozměňovací návrhy k usnesení:

Je to doplňující návrh, který zde přednesl pan poslanec Kučera a který máte všichni, jak předpokládám, k dispozici a pak jsou to čtyři další návrhy, které jsou připraveny k rozmnožení a během dvaceti minut je můžete mít písemně k dispozici. Je to návrh pana poslance Mečla, Mikloška, dále návrh klubu Coexistentie, který přednesl pan poslanec Gawlik a návrh, který přednesl pan poslanec Hrivík.

Předsedající první místopředseda FS F. Šedivý: Děkuji poslanci Schneiderovi. Hlásí se pan poslanec Jičínský.

Poslanec SN Z. Jičínský: Myslím, že by stačilo projednání hlavního návrhu, a potom kdyby pan poslanec Schneider přečetl ostatní návrhy, abychom se o nich mohli poradit. Pro vlastní jednání pak budeme mít formulace k dispozici.

Předsedající první místopředseda FS F. Šedivý: Děkuji. Prosím pana poslance Schneidera.

Poslanec SN J. Schneider: Přečtu návrhy. Pan poslanec Mečl navrhuje toto doplnění: Federální shromáždění požaduje, aby:

1. Předsednictvo Federálního shromáždění vytvořilo parlamentní komisi (na principu poměrného zastoupení) pro vypracování ústavního dokumentu, který by formuloval nové zásady soužití Čechů a Slováků a jeho společné instituce.

2. Požaduje, aby předsednictva Sněmovny lidu a Sněmovny národů zařadila do programu schůze Federálního shromáždění rozpravu ke státním formám soužití Čechů a Slováků.

3. Požaduje, aby vláda ČSFR vypracovala a schválila ústavní postupy, podle kterých by Česká a Slovenská národní rada iniciovaly uspořádání společných československých institucí a rozsah jejich působnosti.

Druhý návrh je pana poslance Mikloška, který zde již odezněl. Přečtu ho znova:

Federální shromáždění vyzývá vládu ČSFR, aby do 30. 9. konkretizovala programové prohlášení v oblasti: