Federální shromáždění ČSFR, 1992 – 1992 Společné schůze SL a SN

Najvyšší výpadok vo výške 18,5 miliardy sa prejavil vo výnose dane z obratu. Bol ovplyvnený značným poklesom dopytu na vnútornom trhu a zmenami v štruktúre tohto dopytu. Rozsah poklesu bol vyšší, ako sa predpokladalo a v tomto zmysle bol rozpočtovaný výnos dane z obratu aj po znížení pri úprave rozpočtov nadhodnotený. Okrem poklesu dopytu sa vo výnose dane z obratu negatívne prejavilo aj zvýšenie nezdanených dovozov spotrebného tovaru, daňové úniky a do určitej miery aj proces malej privatizácie.

Druhou položkou s negatívnym dopadom na rozpočtové príjmy boli odvody z objemov miezd. Ich výpadok robil 12,5. 18,5 daň z obratu, 12,5 výpadok odvodov z objemov miezd. Ide o 30 miliárd.

Tu sa prejavil ako vývoj nezamestnanosti povolený odklad splátok pre poľnohospodárske organizácie, ale aj špekulatívne zamestnávanie podnikateľov - súromníkov, kde tento odvod nebol vôbec previazaný. Relatívne menší výpadok bol v odvodoch zo zisku, a to 6, 6 miliardy. Dohromady tieto výpadky predstavujú 30, 6 miliardy korún. To sú tie upchaté kanály, ktorými sa mali do štátneho rozpočtu dostať príjmy, ktoré sa nedostali.

Nižšie odvody dane z obratu zo zisku sa odrazili vo všetkých štátnych rozpočtoch. V republikových rozpočtoch bol celkový výpadok príjmov najviac prehĺbený nižšími odvodmi z objemu miezd. Na rozdiel od týchto rozpočtov sa u federálneho rozpočtu podarilo úbytok zdrojov kompenzovať mimoriadnymi príjmami, čo je uvedené aj v príslušnej časti komentára.

Rozbor výsledkov rozpočtov z časového hľadiska ukazuje, že k sklzu došlo hlavne v záverečných mesiacoch roka, keď už bolo zrejmé, že príjmy sa nepodarí splniť, ale vývoj výdavkov tomu nebol prispôsobený. To je závažné poučenie aj pre tento rok, kedy je rozpočtové hospodárenie napätejšie a kedy nie je možné pripustiť opakovanie vlaňajšieho vývoja.

Vážené poslankyne, vážení poslanci, vážení prítomní! Dovoľte mi poďakovať predovšetkým za pozornosť, ktorú budete ešte venovať - alebo venujete - prerokovávaniu tohto materiálu, ktorý sa týka záverečného účtu a v mene vlády Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky navrhujem, aby Federálne zhromaždenie schválilo predložený návrh štátneho záverečného účtu federácie za rok 1991 s vedomím, že hlavný akt s tým spojený, to je rozhodnutie o použití prebytku štátneho rozpočtu federácie, už bol uskutočnený samotným zákonom. Ďakujem.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem podpredsedovi vlády. Tento vládny návrh prerokovali všetky výbory okrem výboru mandátového a imunitného a výboru iniciatívneho a petičného.

Prípravou stanoviska pre obe snemovne Federálneho zhromaždenia boli poverené výbory finančné a rozpočtové. Tieto zvolili pre naše rokovanie spravodajcov, ktorými sú Martin Kocourek zo Snemovne ľudu a Ladislav Dvořák zo Snemovne národov. Prosím pána spravodajcu Kocourka, aby predniesol svoju spravodajskú správu.

Společný zpravodaj výborů SL M. Kocourek: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych já, jako společný zpravodaj výboru finančního a rozpočtového Sněmovny lidu se vyjádřil k výsledkům a charakteristice vývoje státního závěrečného účtu federace a státních závěrečných účtů ČSFR za rok 1991, který máte v tisku číslo 16.

Státní rozpočty v roce 1991 usilovaly v souladu s celkovou hospodářskou a finanční politikou o dodržení tří základních záměrů.

Za prvé to bylo uplatňování restriktivní rozpočtové politiky a zabránění roztočení inflační spirály v československé ekonomice.

Za druhé působení na transformaci ekonomiky a snížení podílu státního rozpočtu na národním důchodu snížením daňového zatížení podniků a omezení dotací. Rozsah přerozdělovacích procesů měl být při tom zúžen nejen mezi státními rozpočty a podnikovou sférou, ale v rámci celé rozpočtové soustavy.

Za třetí měl být zvýšen podíl transferových výdajů pro obyvatelstvo v poměru k celkovým výdajům k rozpočtu v souvislosti s vytvářením záchranné sítě reagující na vývoj životních nákladů a nezaměstnanosti.

Uvedené přístupy se projevily v objemu a ve struktuře rozpočtových příjmů a výdajů a v koncipování přebytkových státních rozpočtů ve výši 8 miliard korun. Posílením transferu a dalších výdajů ve prospěch odvětví poskytujících služby obyvatelstvu, byly v rozpočtu sníženy neproduktivní výdaje státu, zejména na obranu a dotace v hospodářské sféře. Na druhé straně bylo sníženo odvodové zatížení podniků, bank a spořitelen na 55 procent, to je o 10, respektive 20 bodů.

Jako přípravné opatření pro přechod daně z přidané hodnoty byl od 1. ledna roku 1991 radikálně omezen dosavadní vysoký počet sazeb daně z obratu, pouze na čtyři sazby ve výši 0, 12, 22 a 32 procent. K ochraně platební bilance byla zavedena přechodně dovozní přirážka.

Již při schvalování státních rozpočtů na rok 1991 vlády zdůraznily, že v průběhu roku bude nezbytné v rozpočtové politice pružně reagovat na skutečný vývoj ekonomiky. Bylo to dáno vysokou mírou nejistot, jak ve vnitřní ekonomice v souvislosti s přechodem k tržní ekonomice, tak zejména ve vnějším ekonomickém prostředí. Na začátku roku 1991 vlivem liberalizace cen se v podstatě jednorázově zvýšila hladina cen, což mělo zejména vliv na státní rozpočet. Na jedné straně se rychle zvýšily některé rozpočtové příjmy, zejména odvody ze zisku, na které současně působil vliv zásob. Na druhé straně však došlo k poklesu poptávky, přičemž její výrazný pokles na vnitřním trhu měl negativní dopad na výnos daně z obratu.

Vlivem regulace rozpočtových výdajů se podařilo zabránit jejich nekontrolovatelnému růstu, avšak tlak na jejich valorizaci výrazně rostl.

V návaznosti na tento vývoj, který se v rozpočtu projevil jeho poměrně vysokým přebytkem, rozhodly vlády počátkem července 1991 o komplexní změně státních rozpočtů, která reagovala na odchylný vývoj rozpočtových příjmů, na nutnost řešit naléhavé potřeby pomocí rozpočtových výdajů a realizovat aktivní opatření k oživení poptávky a hospodářské činnosti. Tato změna zachovává celkové zaměření státního rozpočtu, jejich restriktivní působení a orientaci na podporu transformace čs. ekonomiky.

V upravených rozpočtech byly v souhrnu zvýšeny příjmy a výdaje o 35,9 miliónů, to je o 7,6 procent, přičemž původně uvažovaná výše rozpočtového přebytku zůstala zachována. V rozpočtových příjmech byly především zvýšeny odvody ze zisku, 45 miliard korun, a naopak snížen rozpočtovaný výnos daně z obratu o 12,4 miliardy korun.

S přihlédnutím k zavedení dovozní přirážky, s níž se ve schválených rozpočtech neuvažovalo, byl zvýšen příjem z cel a dovozní přirážky o 0,8 miliard korun.

Na straně výdajů byly změny státních rozpočtů orientovány do základních odvětví poskytujících služby obyvatelstvu, a to diferencovaně ve prospěch věcných výdajů ve zdravotnictví a ostatních sférách sociální péče a školství. To představovalo částku zhruba 15 miliard korun.

Mzdové prostředky v rozpočtové sféře byly zvýšeny o částky odpovídající dalším šesti až sedmi procentům směrného růstu, což představovalo asi 5 miliard korun. Opatření rozpočtové politiky k oživení hospodářské činnosti se zaměřila na zvýšení investičních výdajů o 3,7 miliard korun, na úpravu odpisových sazeb, na podporu zaměstnávání absolventů škol a na slevy a odvody ze zisku, který byl stanoven ve výši 0,9 miliard korun.

Do federálního rozpočtu byly promítnuty také původně neuvažované dotace na teplo a paliva a rezerva na řešení sociálních dopadů zvýšení cen tepla. Jako dodatečné výdaje rozpočtu byla také koncipována rezerva na důsledky embarga vůči Iráku a Kuvajtu na československé podniky.

Rozpočtová politika reagovala v průběhu roku na hospodářský vývoj nejen rozsáhlou změnou státních rozpočtů, ale i dílčími změnami jednotlivých rozpočtových nástrojů. Jednalo se o plošné snížení daně z obratu v květnu minulého roku na 0, 11, 20 a 29 procent, selektivní úpravy sazeb daně z obratu jednotlivých skupin výrobků, o úpravy v rozsahu uplatnění a výše dovozní přirážky, zřízení federálního fondu tržní regulace a s tím související výkup zemědělských přebytků.

K řešení naléhavých problémů v ekonomice byly dále používány prostředky ze státních finančních aktiv federace, návratné finanční výpomoci a státní záruky za poskytnuté bankovní úvěry.

Přestože zhruba v polovině října minulého roku bylo oznámeno, že rozpočtové příjmy - zejména daň z obratu - nedosáhnou uvažované výše, nebyla výdajová politika, zejména republikových rozpočtů, této skutečnosti dostatečně přizpůsobena.

V tomto období došlo v republikových rozpočtech k dalšímu neplánovanému zvýšení výdajů, přičemž nebylo rozhodnuto o jejich rozpočtovém krytí. Toto dodatečné krytí výdajů v republikových rozpočtech způsobilo rostoucí napětí mezi příjmy a výdaji ve státních rozpočtech republik. Tato nedisciplinovanost v rozpočtech republik vyústila ve schodek souhrnného rozpočtového hospodaření.

Avšak výše celoročního deficitu nepředstavuje závažné zatížení, nevyjadřuje plně stabilizační charakter působení veřejných rozpočtů v průběhu roku 1991, rozpočtová restrikce v úvodu roku spojená s výrazným přebytkem v polovině roku představovala výrazný protiinflační faktor v ekonomice; a ve druhé fázi roku se stabilizační funkce rozpočtu projevila opatřeními na podporu poptávky.

Dámy a pánové, závěrem mi dovolte zdůraznit, že ačkoliv nebyly splněny rozpočtové záměry v absolutních číslech, státní rozpočty splnily původní a základní záměry, na které byly koncipovány. Je nutné si také uvědomit, že pokud rozpočtová politika je brána jako nástroj stabilizační a protiinflační makroekonomické politiky, potom rozpočtová politika i přes neplánovaný schodek svoji funkci bezezbytku splnila.

Toto tvrzení podporuje i fakt, že mezinárodní finanční organizace vyjádřily ve svých zprávách, týkajících se rozpočtového hospodaření ČSFR, spokojenost s úlohou rozpočtového hospodaření ČSFR v rámci makroekonomické stabilizace ČSFR.

Co se týče jednání ve výborech - k samotnému souhrnu účtu nebyly závažnější připomínky.

Připomínky v usnesení výborů směřovaly k ministrům, jejichž resorty výbory kontrolovaly, a byly věcného, nikoli koncepčního charakteru.

Dámy a pánové, na základě uvedených skutečností vám, vážené Federální shromáždění, doporučuji jako společný zpravodaj výborů finančních a rozpočtových Sněmovny lidu schválit usnesení uvedené v tisku 81. Děkuji vám za pozornost.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Kocourkovi. Za výbory Snemovne národov prednesie spravodajskú správu pán poslanec Ladislav Dvořák.

Společný zpravodaj výborů SN L. Dvořák: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení hosté, dovolte mi, abych úvodem kvitoval úvodní slovo pana místopředsedy vlády ČSFR s tím, že mě velice uspokojilo. Dokázal skloubit problémy ve vývoji naší ekonomiky a ukázat souvztažnost na vývoj rozpočtového plnění v průběhu loňského roku i k výsledkům státních závěrečných účtů. Proto mi dovolte věnovat se jenom některým základním problémům.

Výbory Federálního shromáždění projednaly závěrečné účty jednotlivých kapitol a státní závěrečný účet federace a státních závěrečných účtů republik za rok 1991. V souladu s jednáním jednotlivých výborů a jejich usneseními konstatuji, že výsledky hospodaření jednotlivých kapitol za uvedený rok byly vesměs schváleny.

Připomínky a doporučení některých výborů byly směřovány na jednotlivé ústřední orgány k doplnění či vysvětlení některých položek příjmové či výdajové části a lze je vyřešit v pracovním styku výborů a ústředních orgánů. Po zvážení finanční a rozpočtové výbory je nezařadily do usnesení Federálního shromáždění ke státnímu závěrečnému účtu.

Abych splnil svoji zpravodajskou povinnost, dovoluji si vás seznámit s těmi nejdůležitějšími. Branné a bezpečnostní výbory kontaktovaly, že v kapitole federálního ministerstva vnitra existoval v průběhu loňského roku kritický nedostatek rozpočtových prostředků, a žádaly na tomto resortu předložit zprávu o efektivnosti nákupu zahraniční výzbroje, automobilové a letecké techniky a jejího využívání.

Hospodářské výbory ve svém usnesení konstatovaly nižší obrat zahraničního obchodu ve srovnání s rokem 1990 a dále konstatovaly, že se nepodařilo zastavit zhoršování struktury vývozu.

Státní závěrečný účet federace skončil přebytkem 6,39 miliard Kčs, čímž se podařilo naplnit požadovaný záměr, ovšem při výrazných změnách v jeho struktuře. Připomínám, že o užití přebytku státního rozpočtu za rok 1991 rozhodlo Federální shromáždění zákonem č. 233/1992 Sb.

Při diskusi ve výborech finančních a rozpočtových bylo poukázáno, že výsledky veřejných rozpočtů, to jsou rozpočty republik, federace a místní rozpočty, skončily schodkem 10,4 miliard Kčs, přičemž souhrn státních rozpočtů České republiky, Slovenské republiky a federace vykázaly schodek ve výši 17,5 miliard Kčs.

Připomínám, že předpokládaný záměr, který byl vyjádřen v upraveném rozpočtu, bylo docílit přebytku ve výši 7,4 miliard Kčs. Z toho vyplývá, že se nepodařilo realizovat tento záměr rozpočtové politiky. Tento výsledek byl ovlivněn metodickou změnou ve vykazování, která spočívala v tom, že na rozdíl od minulých let není v ní zahrnuto doúčtování odvodů a dotací organizací státním rozpočtem, které budou započteny do letošního roku v souladu s metodikou Mezinárodního měnového fondu.

Ale dalším významným faktorem byl vyšší pokles výkonnosti ekonomiky, než se předpokládalo. V roce 1991 byla zahájena rozsáhlá transformace naší ekonomiky na tržní podmínky. To společně s objektivní změnou vnějších ekonomických podmínek nepříznivě ovlivnilo hospodářský vývoj.

Vyšší pokles výkonnosti ekonomiky ve všech odvětvích, než činil záměr, a snížená koupěschopnost obyvatelstva se projevily nižším plněním příjmů státních rozpočtů. Daň z obratu vykázala nižší plnění o 18,5 miliard Kčs. Taktéž odvody a daně podnikové sféry byly proti záměru o 22,6 miliard Kčs nižší.

Naopak v oblasti výdajů se nepříznivě projevil vliv vyšší inflace, než bylo ve státních rozpočtech uvažováno. Proto musely být v průběhu roku valorizovány především výdaje na školství, zdravotnictví, sociální péči a kulturu. To vše se odrazilo nepříznivě ve výsledcích, ve výsledném saldu souhrnu státních rozpočtů.

Poučením pro letošní rok i roky další je nutnost velice precizně reagovat na hospodářský vývoj prováděním rozsáhlých i dílčích změn jednotlivých rozpočtových nástrojů. To se v roce 1991 zcela nepodařilo.

Oživení ekonomiky se stává nejdůležitějším ekonomickým kritériem pro přijetí takových opatření, která skutečně k oživení ekonomiky povedou. Lze kladně hodnotit, že se v souladu s celkovou hospodářskou a finanční politikou podařilo restriktivní rozpočtovou politikou zamezit roztočení inflační spirály, i když na vyšší úrovni, než bylo v rozpočtech zapracováno.

Podařilo se snížit podíl státních rozpočtů na národním důchodu a rozsah přerozdělovacích procesů. Byl zvýšen podíl výdajů pro obyvatelstvo na celkových výdajích rozpočtu.

Z těchto důvodů doporučuji poslancům Sněmovny národů Federálního shromáždění schválit státní závěrečný účet federace, který skončil přebytkem ve výši 6 389 480 tisíc Kčs, a souhrn státních závěrečných účtů České a Slovenské Federativní

Republiky za rok 1991. To vše je uvedeno v tisku 81.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Dvořákovi za prednesenie spravodajskej správy a otváram rozpravu k tomuto bodu. Zatiaľ mám len jednu prihlášku. S faktickou poznámkou sa hlási pán poslanec Kostya. Pokiaľ máte záujem vystúpiť v rozprave, prosím, aby ste to vyjadrili písomne a dali mi prihlášku do rozpravy.

Poslanec SN L. Kostya: Pane předsedající, dámy a pánové, vážení hosté. Dovolte mi, než zahájíme meritorní rozpravu k tomu bodu programu, abych se ve své faktické poznámce vyjádřil svým názorem k okolnostem, za jakých probíráme tento bod programu. Chápu, že vláda je povinna předložit závěrečný státní účet, chápu, že parlament je povinen se k němu vyjádřit, ale domnívám se, že to neměla být tato vláda a že to nemá být tento parlament. (Potlesk.)

Já způsob, jakým minulá federální vláda bouchla za sebou dveřmi a v podstatě ignorovala minulý parlament, a to nejen v otázce rozpočtové politiky, ale vůbec nesložila účty za svoji vládu, považuji za velmi podivný a chtěl bych upozornit, že tato situace je o to kurióznější, že dnes nám tento závěrečný účet předkládá a bude ho obhajovat vláda, která je složena z celé poloviny politiků, kteří v roce 1991, kdy se tento rozpočet realizoval, byli v opozici, zatímco místopředseda minulé federální vlády dnes sedí v lavici opozičních poslanců. Tento způsob projednávání státního rozpočtu považuji, mírně řečeno za velice podivný. Děkuji za pozornost.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem. S faktickou poznámkou sa hlási pán poslanec Tvaroška.

Poslanec SL R. Tvaroška: Ja mám len otázku. Pán podpredseda vlády nám povedal, že na budúci rok sa nepočíta s federálnym rozpočtom. Na budúci rok teda bude nutné presunúť na Slovensko niekoľko, rádovo sto tisíc ton materiálu - myslím centrálnych zásob armády a federálnych hmotných rezerv - presun ktorého bude stáť niekoľko desiatok miliónov korún a náklady na vybudovanie skladov rádovo niekoľko sto miliónov korún. Mám preto otázku, z ktorého rozpočtu sa tieto náklady budú hradiť.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem. Môžeme pristúpiť k rozprave. Sú do nej prihlásení za klub poslancov Šavého bloku pán poslanec Gongol, ďalej Miloš Zeman, Pavol Delinga, Valter Komárek a pán poslanec Karol Karaba. Slovo má pán poslanec Gongol, pripraví sa poslanec Zeman.

Poslanec SN J. Gongol: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, vážení hosté. Jsem si vědom toho, že pronášet připomínky ke státnímu závěrečnému účtu za rok 1991 dnes, to jest v závěru roku 1992, mají stejnou důležitost jako řekněme sáňky v létě. Ale po létě přichází zima a my za chvíli budeme projednávat plnění státních rozpočtů za první pololetí 1992. Bude proto z toho důvodu možná užitečné několik poznámek ke státnímu závěrečnému účtu ještě za rok 1991. Nutno zdůraznit, že výsledky rozpočtového hospodaření v roce 1991, které měly podle původního záměru vlády skončit přebytkem 8 miliard, skončily ve skutečnosti schodkem, který v souhrnu státních rozpočtů dosáhl výšky 17 a půl miliardy korun. Příčiny tohoto schodku jsou dobře známy a byly známy již v průběhu rozpočtového roku. Jsou to nízká úroveň v předvídavosti ministerstev financí při sestavování rozpočtů a nízká schopnost jejich operativní reakce na vývoj hospodářství na jedné straně a na druhé straně nižší než plánované rozpočtové příjmy související s poklesem výroby a spotřeby vyvolaným restriktivními opatřeními a měnovou politikou. Tyto výtky, které by bylo možno redukovat na výtky nízké kvality sestavení rozpočtu na rok 1991 byly již vícekrát opozicí vzneseny a jejich opakování by se mohlo zdát tedy zbytečné. Byly by opravdu zbytečné, kdyby se chyby při sestavování rozpočtu neopakovaly i v roce 1992. Jeho plnění znovu ukazuje na neodůvodněný vládní optimismus v etapě sestavování rozpočtů. Těžko lze předpokládat, že by šlo o úmysl. Oč tedy jde, nechávám na vaší vlastní laskavé úvaze.

Pokud se týče státního závěrečného účtu federace, který je vlastním předmětem našeho jednání, bylo by možné namítnout, že státní rozpočet federace skončil přebytkem ve výši 6,39 miliard, tedy o něco málo větší, než odpovídá jeho upravenému znění. K tomu je však třeba říci, že domácí rozpočtové příjmy se o to nezasloužily. Za přebytek vděčíme vracení splátek z československých vkladů do základního kapitálu MBHS a MIB ve výši 1,1 miliardy korun odvodu cenového rozdílu při prodeji zemního plynu, jehož dodávkami splácí bývalá sovětská strana své závazky z titulu vybraných investičních akcí, tam byly 4 miliardy korun a naplánovaným splátkám vládních úvěrů z rublové oblasti ve výši 4,2 miliardy, bez nichž by byl i rozpočet federace ztrátový o více než 3 miliardy. Ani v tomto případě nemáme důvod k oslabení svých výhrad vůči rozpočtové politice vlády.

Jsme rovněž znepokojeni tím, že se nepodařilo změnit strukturu vývozu zboží v zahraničním obchodu. Výsledky rozpočtu federace i dalších součástí v soustavě státních rozpočtů nemohou být jiné než výsledky národního hospodářství jako celku. Levý blok již několikrát v minulosti vyjádřil svůj nesouhlas s koncepcí ekonomické reformy, kterou vláda přijala. Rozpočtový deficit v roce 1991, jehož splácení bude nutno zařadit do výdajové stránky v rozpočtech v příštích letech je dalším svědectvím toho, že byl spuštěn mechanismus, který vláda není schopna předvídat, natož pak kontrolovat. Děkuji za pozornost.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Gongolovi, ďalej vystúpi v rozprave poslanec Zeman.

Poslanec SL M. Zeman: Pane předsedající, vážené Federální shromáždění. Je mi křišťálově jasné, že problematika státního závěrečného účtu je vcelku okrajovým tématem, a tomu také odpovídá účast na jeho projednávání, ve srovnání například se spodním prádlem poslanců na zahraničních cestách, což bylo téma projednávané včera při plných lavicích.

Přesto mi dovolte, abych i k tomuto okrajovému tématu řekl několik slov. Parlament má v podstatě pouze dvakrát v roce možnost zabývat se komplexní ekonomickou situací země. Je to při projednávání rozpočtů, kdy jsou často vzrušené a dlouhé debaty o položkách představujících několik desítek miliónů korun a poté při státním závěrečném účtu, kdy vlastně zjišťujeme, jak se ten rozpočet splnil, kdy odchylky jsou již řádu miliard korun, ale kdy vzhledem k tomu, že mluvíme o minulosti, probíráme tuto problematiku za obecného nezájmu. Myslím si, že je to škoda. Nápadně to připomíná minulý systém komunistického plánování, kdy se nejprve s velkou slávou vyhlásila jakási pětiletka, ta se během prvních dvou let rozpadla, ale z jakési setrvačnosti a nedostatku sebekritiky nikdo neudělal seriózní analýzu příčin tohoto rozpadu.

Dovolte mi proto, abych se v několika poznámkách o takovou analýzu pokusil; a myslím, že to bude užitečné zejména pro ty poslance, kteří nebyli v minulém zákonodárném sboru.

Co se stalo? Koncem roku 1990 a začátkem roku 1991 předložila vláda tomuto shromáždění několik základních koncepčních materiálů, obsahujících i výhled vývoje ekonomické situace v roce 1991. Vláda mimo jiné předpokládala, že dojde k ekonomickému poklesu ve výši 5 %. Z opatrnosti přesně nespecifikovala ukazatel, jakým hodlá tento ekonomický pokles měřit. Buďme tedy vůči vládě milosrdní a porovnejme nejprve těchto očekávaných 5 % s relativně nejpříznivějším ukazatelem, což je hrubý domácí produkt, který klesl o 16 %. Kdybychom se měli zaměřit na ukazatele průmyslové produkce, pak by již pokles byl kolem 25 % a kdybychom se měli zaměřit na ukazatel užitého národního důchodu, pak by tento pokles oproti očekávaným 5 % byl dokonce 32 %, neboť - měřeno ve stálých cenách - tento užitý národní důchod mezi lety 1990 až 1991 klesl ze 601 miliard na 409 miliard Kčs, tedy řádově o 200 miliard Kčs, což je nejhlubší pokles v dějinách československé ekonomiky. To je fakt. A jak říká Jára Cimrman, můžeme s tím nesouhlasit, můžeme proti tomu protestovat, ale to je tak všechno, co se s tím dá dělat.

Další fakt je, že vláda očekávala pokles reálných mezd ve výši 10 až 11 %. Ve skutečnosti došlo k poklesu reálných mezd ve výši 28 %. Vláda očekávala míru inflace ve výši 30 %. Ve skutečnosti byla míra inflace přibližně dvojnásobná. Slýcháme samozřejmě argumenty, že zde byla obtížně předvídatelná situace, a že odhady mohou být jen přibližné. Je-li tomu tak, pak rozdíl mezi vládním očekáváním a skutečností by měl být oběma směry. Je ale zajímavé, že vláda se systematicky mýlila směrem jediným.