Ukončil bych svůj krátký vstup ještě
jedním konstatováním. Četl jsem, vážení
přátelé, návrh nové české
ústavy, kde se v jednom návrhu paragrafu říká,
že nikdo nemůže být zbaven svého
státního občanství bez vlastního
souhlasu. Uvědomte si, prosím, že když
dnes tento parlament přijme zákon o způsobu
zániku federace bez pozměňovacích
návrhů kolegy Fišery, způsobí
to, že všichni občané dnešní
federace nad osmnáct let budou bez vlastní vůle
zbaveni státního občanství. (Potlesk.)
Předsedající místopředseda
FS V. Benda: Děkuji poslanci Dostálovi. S faktickou
poznámkou se hlásí pan poslanec Štěpánek.
Poslanec SN P. Štěpánek: Vítám
to, co zde bylo řečeno poslancem Pavlem Dostálem
za Československou sociální demokracii. Na
druhé straně bych panu poslanci rád připomněl,
že tento parlament by měl mnohem méně
problémů v jakékoliv oblasti, kdyby jím
citovaný mimořádný znalec ústavního
práva pan doktor Rychetský spolu s panem profesorem
Jičínským v šestém volebním
období tohoto shromáždění nezajistili
právní kontinuitu s komunistickým režimem.
(Potlesk.)
Předsedající místopředseda
FS V. Benda: Děkuji panu poslanci, slovo má pan
zpravodaj Cuper.
Společný zpravodaj výborů SN J. Cuper:
Chcem sa ospravedlniť pánovi poslancovi Dostálovi,
neignoroval som jeho prejav, ale plnil som spravodajské
povinnosti - žiadal som pozmeňujúce návrhy,
ktoré odo mňa chcel pán Kovařík
na rozmnoženie. Ale keď už som takým častým
terčom útokov ľavicových strán,
chcem odpovedať, že pán Dostál nemusel
uvádzať zrovna tie príklady, pretože na
Slovensku nechceme meniť republikánsku formu na nejakú
inú. Forma štátu sa skúma z niekoľkých
hľadísk. My chceme meniť územné
teritóriá z hľadiska teritoriálneho
a sebaurčovacieho práva. Tým, ktorí
tak vehementne operujú občianskou spoločnosťou,
chcem pripomenúť, že tento pojem sa tu ešte
neobjasnil, že i podľa platnej ústavy, článku
5, kde sa hovorí o štátnom občianstve,
sa akceptuje skutočnosť, že v tomto štáte
existujú spoločne prinajmenšom dve občianske
spoločnosti. A, samozrejme, že slovenská ústava
potom hovorí o slovenskom štátnom občianstve.
Teda nielen na úvahu, kto sa akým občanom
byť cíti. To je potom ten spor o legitimitu.
Čo je priorita? Pán profesor Jičínský
tvrdí, že legitimita federálna je absolútne
prioritná a potlačí aj sebaurčovacie
právo. Ja tvrdím, že sa ony dve nebijú,
pretože sebaurčovacie právo, teda medzinárodný
pakt v občianskych a politických právach,
ako tu už bolo zdôraznené, stojí nad
zákonmi tohto štátu a je súčasťou
nášho právneho poriadku.
Předsedající místopředseda
FS V. Benda: Děkuji. S faktickou poznámkou se hlásí
pan poslanec Fišera.
Poslanec SN I. Fišera: Pane předsedající,
dámy a pánové. Mohl bych mít mnoho
poznámek, ale k panu poslanci Štěpánkovi:
Byl jsem jedním z představitelů Občanského
fóra a já vám se vší zodpovědností
musím říci, že jestli někomu
máme povinnost být vděčni za právní
a klidný postup v převratu od komunistického
režimu, při kterém netekla krev, při
kterém byl zvolen zde v parlamentě prezidentem Václav
Havel a byli kooptováni poslanci, takže byl vytvořen
parlament, který byl schopen přejít od tohoto
režimu, tak jsou to tito dva muži. Jestli se vám
to nezdá, mladý muži, tak vás upozorňuji,
že byste tady jinak neseděl. Je otázka, kde
bychom všichni tenkrát seděli. Jestli si nepamatujete,
jaká to byla dramatická doba, tak vám to
říkám s velmi vážnou tváří
teď. Promiňte, že jsem se tak rozzlobil, ale
my jsme tyto doby prožili a víme, jak byly obtížné
a víme, jakou hodnotu mělo to, že právě
celý tento proces prošel tak klidným způsobem.
Měli bychom si toho vážit.
Co se týká ústav, jak byly přijímány
tři hlavy ústavy, to my, co jsme zde byli, víme
a víme, kdo, kdy a jak hlasoval. To nebylo vinou těchto
mužů. Děkuji. (Potlesk.)
Poslanec SN P. Dostál: Velmi krátce panu kolegovi
z ODS Štěpánkovi. Pane kolego, vy můžete
jako vedoucí síla v této společnosti,
jako vládní strana zajistit, aby doktor Rychetský
z politických důvodů nebyl soudcem Nejvyššího
soudu, ale nemůžete mi zakázat, i kdybyste
se na hlavu stavěli, abych já použil jeho expertizu.
Doufám, že mi toto právo nikdo nevezme. V to
doufám.
Předsedající místopředseda
FS V. Benda: Děkuji poslanci Dostálovi. Prosím
poslance Jičínského.
Poslanec SN Z. Jičínský: Vážení
kolegové, jen stručně. Pan kolega Štěpánek
je matematik, proto nemyslím, že by si uvědomoval,
co by znamenalo, kdyby byla totálně přerušena
kontinuita právního řádu. Ale o tom
dnes mluvit nebudeme.
Panu kolegovi Cuperovi bych chtěl říci, že
jsem nemluvil o žádné absolutní legitimitě
a ústavnosti jen Federálního shromáždění.
Nejsem rád, když tomu, o čem já hovořím,
se dává jiný smysl. Doporučuji vám,
abyste si to přečetl ve stenografickém záznamu.
A potom, když vy kritizujete v souvislosti s mou osobou levicové
poslance, dám vám, pane kolego jednu otázku.
Kdy jste byl jmenován docentem? (Potlesk.) (Poslanec SN
J. Cuper: V roku 1988.)
Poslanec SL M. Faldýn: Vážený pane předsedající,
vážené poslankyně, vážení
poslanci, já bych chtěl jen kolegu upozornit, že
nejen on, ale i já jsem byl při tom, dokonce od
samého začátku. Nevím, jestli mám
vděčit zrovna panu Rychetskému a panu Jičínskému,
že tady sedím. Já vděčím
pouze svým voličům. (Potlesk.)
Předsedající místopředseda
FS V. Benda: Pan poslanec Malý s faktickou poznámkou.
Poslanec SL M. Malý: Když už jsme u faktických
poznámek, dovolím si reagovat na kolegy Fišeru
a Jičínského. V žádném
případě tím nechci snížit
zásluhy nebo podíl Václava Havla na poklidném
průběhu toho, čemu podle mě omylem
říkáme sametová revoluce. Ale nezlobte
se na mě, ale ta byla poklidná a sametová
jen z jednoho jediného důvodu, ne kvůli Václavu
Havlovi a ostatním, kteří byli jmenováni,
ale proto, že tehdejší komunistická vládnoucí
klika byla ochotna prodat politickou moc, pokud jí bude
ponechána moc hospodářská. Kdyby se
tak nestalo, tak by ta krev tekla. Tento stav, bohužel, trvá
dodnes, pokud se chcete k tomu vracet. (Potlesk.)
Předsedající místopředseda
FS V. Benda: Děkuji panu poslanci. Slovo má pan
poslanec Šilhán k faktické poznámce,
ale znovu upozorňuji kolegy, že zde je asi devatenáct
přihlášených do diskuse.
Poslanec SL V. Šilhán: Jsem skutečně
rád, že možnost svobody slova v parlamentě
dává řečníkům příležitost,
aby se blamovali, jak chtějí. (Smích v sále.)
Předsedající místopředseda
FS V. Benda: Děkuji vám, pane poslanče. Slovo
má pan poslanec Malíř, připraví
se pan poslanec Pludek. Je zde přítomen poslanec
Malíř? Nikde ho nevidím. V tom případě
ztrácí pořadí, slovo má pan
poslanec Pludek a připraví se poslanec Straka.
Poslanec SL A. Pludek: Pane předsedo, poslankyně
a poslanci, vážení spoluobčan. Už
při diskusi o zprávě vlády ČSFR
jsem si dovolil namítnout, že vedle návrhu
ústavního zákona o způsobech zániku
měl být současně předložen
návrh zákona o způsobech transformace, aby
bylo možno rozhodovat mezi oběma alternativami. Protože
se tak nestalo, není možné vyhnout se podezření
o skutečných záměrech autorů
scénáře na likvidaci našeho státu
a následně i národů, o záměrech,
které jsou v souladu s tisíciletým plánem
německých vládnoucích kruhů
"Drank nach Osten". Češi mají zlé
zkušenosti s touto agresí z Mnichova právě
před padesáti čtyřmi lety. Také
Slováci jsou i dnes ohrožováni možnými
požadavky Maďarska na revizi Trianonské smlouvy.
Celá kampaň k zániku federace se mi proto
jeví jako pokus odpoutat pozornost od krachu ekonomické
reformy a s ní spojeného zcizování
společenského majetku také šlechtou
a cizinci.
Proto všechna tato jednání o způsobech
zániku, doprovázená vzájemně
oplácenými urážkami našich národů
ze strany politických a novinářských
deviantů, nemohu to jinak nazvat, českých
a slovenských, se jeví jako podvod v našich
dějinách nebývalý. Máme přece
možnost ve Federálním shromáždění
zmocnit k dalšímu jednání čestné
a nezištné lidi. Nepochybuji, že takoví
tady jsou. A to, aby měli v dostatečném časovém
limitu možnost vypracovat nový návrh zákona
o dalších způsobech koexistence našich
národů ve směru našeho rozvoje a nikoli
o destrukci dosažených hodnot.
Navrhuji proto, abychom k předloženému návrhu
ústavního zákona usnesli toto: "Federální
shromáždění se na svém zasedání
atd. usnáší takto:
Za prvé. Nepřijímá návrh zmíněného
zákona jako nedostatečně vyjadřující
současný stav federace.
Za druhé. Vrací jej proto federální
vládě k přepracování tak, aby
zahrnoval i způsoby koexistence našich národů
ve smyslu dalšího rozvoje dosavadních výsledků
soužití.
Za třetí. Proto ustavuje komisi ze zvolených
poslanců FS pro vypracování vlastního
návrhu ústavního zákona o budoucnosti
společného státu s přihlédnutím
k předloženým připomínkám
poslanců." Děkuji vám.
Předsedající místopředseda
FS V. Benda: Předložte prosím návrh
písemně. Slovo má pan poslanec Straka, připraví
se poslanec Karel Novák.
Poslanec SN A. Straka: Vážený pán predsedajúci,
dámy a páni, vážení hostia! O
tom, že rozdelenie spoločného štátu
bude lepšie, než ďalšia existencia stále
horšie fungujúcej a v určitých oblastiach
už vôbec nefungujúcej federácie, dnes
- až na časť 4ľavicovo orientovanej opozície
- asi nikto nepochybuje. Reálne zmýšľajúcim
politikom sa dnes emancipácia Slovenska javí ako
jedinečný jav v celom priebehu našich národných
dejín a z tohto hľadiska neriadiť sa jeho prirodzeným
vývojom by znamenalo opäť sa dostať do slepej
uličky.
V dejinách ktoréhokoľvek národa sa podobný
kulminačný bod rozhodovania vyskytne obyčajne
len raz. Toto si naplno uvedomuje súčasná
zodpovedná slovenská politická reprezentácia,
a preto chce emancipačný proces slovenského
národa zavŕšiť jeho štátnosťou.
Je to potrebné i žiadúce už z toho dôvodu,
že Slováci sa v minulosti nedočkali veľkorysosti
silnejšieho a mocnejšieho vo federácii, a preto
sa chcú konečne postaviť na vlastné
nohy a spoliehať sa hlavne na seba.
V minulej rozprave som vymenoval, čím všetkým
v dvojročnom období predchádzajúca
skupina českých politikov slovenskú stranu
sklamala. Výsledkom jej politiky bol i "odborne"
nedorobený zákon o referende, o prípadnú
novelizáciu ktorého dnes opozícia tak usiluje.
V tej dobe a v tejto dobe - to je podstatný rozdiel. Dnes
je úplne iná politická realita. Podľa
mňa už je neskoro uvažovať o jeho prípadnej
novelizácii.
Neúspechy predchádzajúcich politických
reprezentácií sú po tieto dni zakrývané
v politických úvahách tým, že
rozpad federácie vyprovokovalo HZDS, čo prijala
ODS a sú teda hlavnými vinníkmi pripravovaného
kolapsu celej spoločnosti.
Chcem zdôrazniť, že HZDS a ODS môžu
zodpovedať len za súčasnú politiku,
ktorá zachraňuje len to, čo ich predchodcovia
- dnes niektorí v zmenených politických dresoch
- mali možnosť riešiť, ale - bohužiaľ
- nedopracovali sa k nijakým výsledkom. Naopak,
svojou neústupnosťou, mizernou politickou predvídavosťou
politické nárazy doviedli do dnešnej takmer
neriešiteľnej podoby.
Je dobré, že sa dnes na českej strane našiel
politický subjekt v podobe ODS, ktorý sa v otázke
štátoprávneho usporiadania riadi rozumom a
prakticizmom.
Dámy a páni! Stavať Slovensko do úlohy
subjektu, ktorý jednostranne rozbil tento štát,
ktorý za to má niesť zodpovednosť, je
nezodpovedné. Podceňuje sa tým fakt, že
politická sila, ktorá vyšla z volieb, má
právo rokovať aj o štátoprávnych
veciach v mene štátu.
Dámy a páni! Z tohto miesta tých politikov,
ktorí sa usilovali o naplnenie potrieb Slovenska, alebo
ktorí sa postavili za zákon, umožňujúci
zánik federácie, mnohí moji predrečníci
pejoratívne hrubým spôsobom napádali.
Vážení! Necítime sa byť ani barbarmi,
ani vlastizradcami, ani zločincami. Cítime sa byť
iba Slovákmi.
Na Slovensku je jeden dobrý, vekom odskúšaný
a múdry výrok, že poturčenec horší
Turka, ktorý si Slováci zafixovali od tureckého
jarma. Najhorší z Turkov boli janičiari. Tých
Turci ukradli ako malých chlapcov slovenským rodinám
a tí potom vraždili vlastných súkmeňovcov.
Bolí ma, ak v tomto parlamente pracujú, robia a
hovoria takí janičiari. Čo bránia?
Bránia stratené politické pozície
na Slovensku. A čo slovenská vec? Tá je na
ktorom mieste v ich politike?
Vážený pán doktor Šimko! Keď
19. 10. 1918 doktor Juriga v dvojhodinovom prejave na Uhorskom
sneme ako jediný poslanec zastával Slovensko a povedal
tam tieto slová: "Právo si žiadame na
prirodzenom a historickom základe, aby sme ako osobitný
národ svoju vlastnú a osobitnú štátnu
pospolitosť tvorili na území, na ktorom sme
sa usídlili", bol popľuvaný Maďarmi.
Mrzí ma a bolí ma, že v tomto parlamente tí
ľudia zo Slovenska, ktorí tu hája záujmy
Slovenska, sú popľuvaní Slovákmi.
Pevne verím, že božie mlyny melú pomaly,
ale isto a že príde čas, keď si aj pán
doktor Šimko bude spytovať svedomie za to, čo
tu na našu adresu povedal.
Chcem podotknúť, že HZDS na svojej ceste neuhýba.
Vo volebnom programe HZDS sa jasne deklarovalo, že štátoprávne
usporiadanie sa bude riešiť operatívne, efektívne
a vo veľmi krátkom časovom rozmedzí,
pretože predlžovanie neistoty prekročilo už
dávno únosnú mieru.
Uviedol sa alegorizmus celého postupu s logickým
odôvodnením. Vo volebnej kampani sa počítalo
- a verejnosť s tým bola zoznámená -
že do úvahy prichádzajú aj určité
alternatívy riešenia, čo prirodzene vyplýva
z toho, že kde o veciach rozhodujú dvaja, treba brať
do úvahy aj mienku partnera a prijímať kompromisy.
Dôležité je však to základné,
obhajoba podstaty - v našom prípade rovnocenné
postavenie Slovenskej republiky k Českej republike a opačne.
Navrhovaný zákon o možnosti zániku federácie
je počiatočným bodom celého procesu.
Až výber prijatia jednej z možností článku
1 menovaného zákona bude tým faktickým
krokom realizácie zániku federácie. Medzi
nimi sa nachádza časový priestor, ktorý
sa využije na rokovanie a úpravu vzájomných
pomerov, ktoré dnes patria do pôsobnosti ČSFR.
Príprava rozdelenia federácie, ktorá už
prebieha na niekoľkých ministerstvách federácie,
je cestou hľadania budúcich vzťahov a hlavne
je to cesta dopracovania sa k obsahu budúcej spolupráce.
Aj v tomto smere je často verejnosť dezinformovaná.
Politickí komentátori, najmä spolupracujúci
s opozíciou, často ironizujú, že Slováci
sa chcú na jednej strane oddeliť, chcú medzinárodno-právnu
subjektivitu, ale na druhej strane zároveň usilujú
o colnú úniu, spoločnú menu, koordinovanú
zahraničnú politiku, neobmedzený pohyb osôb
a o úzku spoluprácu v oblasti ľudských
práv.
Ja sa pýtam, či nič z toho nechce a nepotrebuje
česká strana. Pevne verím, že práve
teraz aj ľavicovo orientovaná opozícia nájde
v sebe dosť veľkorysosti a zbaví sa českého
mocenského postavenia, ktoré sa rokmi zafixovalo
až do genetickej podoby a pochopí súčasné
snahy a potreby Slovenska.
Předsedající místopředseda
FS V. Benda: Pane poslanče, upozorňuji vás,
že vám zbývá pouhá jedna minuta
do ukončení řečnické lhůty.
Poslanec SN A. Straka: Áno. Faktom je, že dnes diskutujeme
o najdôležitejšom zákone za celých
74 rokov existencie spoločnej republiky. Na tejto spoločnej
ceste oba naše národy prežili dobré i
zlé chvíle. Nechcem robiť inventúru
tejto cesty. Na to odpovedia historici a politológovia.
Chcem na záver povedať túto vetu: Konajme aspoň
na záver tejto cesty seriózne, čestne a zodpovedne.
Nech je náš rozchod kultivovaný a pokojný,
hodný dvoch vyspelých národov v strednej
Európe. Ďakujem za pozornosť. (Potlesk.)
Předsedající místopředseda
FS V. Benda: Děkuji poslanci Strakovi. Slovo má
poslanec Novák. Připraví se poslanec Lhotka.
S technickou poznámkou se hlásí poslanec
Kováč.
Poslanec SN Michal Kováč: Dovolil by som si trocha
podporiť predchádzajúce vystúpenie,
že Hnutie za demokratické Slovensko skutočne
len akceptovalo skutkový stav, aký vznikol. Prečo
to takto odôvodňujem?
Včera alebo predvčerom som sa dozvedel v Televíznych
novinách, že zmluva medzi Nemeckom a našou republikou
bola urýchľovaná z toho dôvodu, aby bola
ratifikovaná už pred rozpadom našej republiky
- to znamená, že vládnúca sila KDH,
pán Ján Čarnogurský, ktorý
vtedy do politiky mohol hovoriť, a pán Klaus, keď
HZDS bolo mimo politiky, rozpad tohto štátu dohodli
na medzinárodnom pódiu rok a pol pred tým.
Předsedající místopředseda
FS V. Benda: Slovo má pan poslanec Novák.
Poslanec SN K. Novák: Vážený pane předsedo,
vážený pane předsedající,
paní poslankyně, páni poslanci, vážení
přítomní. V historii lidstva vzniklo a zaniklo
velké množství států. Žilo
v nich ještě podstatně větší
množství národů. Většinou
vůbec neznáme okolnosti, za nichž státy
vznikaly a zanikaly, a pokud to víme, oficiální
výklad velmi často zdaleka neodráží
podstatu zmíněných jevů.
Všichni dobře známe okolnosti, které
přivodily skutečnost, že se dnes zabýváme
zákonem o způsobu zániku ČSFR. Známe
okolnosti vzniku Československa, víme, jak tento
stát v kterých obdobích fungoval. Také
víme, kdy fungovat přestal a z čí
viny.
My zde ale neprojednáváme jen významný
zákon, my zde ukazujeme cestu národům, které
byly spoutány totalitou a které chtějí
překlenout zdánlivě nepřeklenutelné.
My poslanci Občanské demokratické strany
jsme napadáni, že nechceme dovolit lidu, aby přímou
demokracií v referendu projevil svoji vůli. Takovou
demagogii odmítáme. Referendum je bodem c) §
1 navrhovaného zákona a není v zákoně
postaveno ani o stupínek níže než ostatní
způsoby. To nemohou oddiskutovat ani ti nejlepší
renomovaní zde přítomní právníci.
Pokud se ovšem na to někdo dívá z hlediska
politického, měl by si uvědomit politickou
realitu. My nechceme a nepřipustíme interpretace,
které obě stanoviska mísí. To bychom
my opravdu nemohli.
Je dostatečně známo, že z takzvanou
vůlí lidu se udály jak věci pozitivní,
tak věci hodné zavržení. Čím
hektičtější doba a atmosféra,
tím snáze se lid může změnit
v dav nebo v masu, abych se přidržel terminologie
nedávno vládnoucí ideologie. Toho se velmi
obáváme, a proto usilovně hledáme
způsoby, jak se této situaci vyhnout. Vládní
návrh ústavního zákona o způsobu
zániku federace nám tento prostor skýtá.
Vážení, naše Federální shromáždění
má bohužel velmi pošramocený kredit a
každý z nás snadno najde důvody proč.
Věřím, že projednání zákona
o způsobu zániku federace důstojným
způsobem může naši prestiž alespoň
poněkud zvýšit. Je nepochybné, že
dnes zde v jistém směru kulminuje politický
zápas. Jde o zápas o budoucnost generací.
Nikoliv jen současní občané, ale zejména
budoucí generace posoudí, zda jsme se zachovali
moudře, nebo zda jsme selhali.
Je snadné schovat se před zodpovědností
za takzvané rozhodnutí lidu. Je těžké
vzít velkou zodpovědnost na svá bedra. Nejtěžší
je tuto zodpovědnost nést i v okamžicích,
kdy důsledky rozhodnutí nesou nepříjemná
negativa.
Jsem přesvědčen, že v tomto parlamentu
je dostatečný počet odvážných,
zodpovědných a čestných poslanců,
kteří přes okamžité silné
a hlasité tlaky vidí dále dopředu,
a proto podpoří předložený vládní
návrh zákona. Děkuji vám. (Potlesk.)
Předsedající místopředseda
FS V. Benda: Děkuji panu poslanci Novákovi, slovo
má pan poslanec Lhotka, připraví se pan poslanec
Vondruška.
Poslanec SL J. Lhotka: Vážený pane předsedající,
dámy a pánové, vážení
hosté, 29. září 1992. Nemůže
být považován za dobrého Čecha
ten, kdo nechce připustit jako poslanec, aby národ
měl nezadatelné právo vyjádřit
se referendem k vlastnímu osudu, jak mu to předkládá
zákon, jako nemůže být považován
za dobrého Čecha ten, kdo nezná dějin
vlastního národa.
Pan Václav Havel tvrdil, že Karlovu univerzitu založil
Karel Veliký. Člověk, který nezná
svých dějin, ze kterých plyne velké
ponaučení z hrozícího rozpadu státu,
nemůže být ani povolán, aby stanul na
nejvyšším místě ve státě.
Otec českého dějepisu František Palacký
řekl, že velká doba potřebuje velkých
charakterů. A těch se nám dnes bohužel
nedostává. Rozhodně za ně nemohu pokládat
ani pana Václava Klause, ani pana Václava Havla.
Pan Klaus tvrdí, že Tomáš Garrigue Masaryk
se snažil především o politickou realizaci
české společnosti bez zřetele ke Slovensku.
Buď o díle T. G. Masaryka neví to podstatné,
nebo záměrně zkresluje fakta. Není
to dle něho hluboké nedorozumění,
je to skutečnost, že lid má právo do
toho říci své.
Proto je třeba tento vládní návrh
zákona, jak nám je dnes předkládán
slátaný horkou jehlou, jakoby jej vytvořil
neodborník, podrobit kritice a navrátit zpět
k přepracování.
Jestliže pan Klaus rozbíjí dílo T. G.
Masaryka a Milana Rastislava Štefánika a přitom
se hlásí k jejich odkazu, je to potom pokrytectví.