Předsedající místopředseda
FS V. Benda: Je mi líto, nemáte slovo. Já
jsem už tady několikrát vysvětloval,
že třemi slovy.
Poslanec SN D. Malíř: Mohu dát k nahlédnutí,
to jsou tři slova.
Předsedající místopředseda
FS V. Benda: Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec SN L. Orosz: Vážený pán predsedajúci,
vážené kolegyne, kolegovia, vážení
hostia!
Prerokovávame mimoriadne závažný legislatívny
návrh, dopad ktorého na nás všetkých,
žiaľ, nie je možné dostatočne predvídať.
Je nesporné, že nám všetkým pôjde
o veľmi zložité rozhodovanie, ktoré budú
hodnotiť s odstupom času ďalšie generácie.
Väčšina mojich predrečníkov hovorila
o tomto návrhu v širších súvislostiach,
používali pritom racionálne alebo menej racionálne
argumenty, väčšina vystúpení sa
pohybovala v emotívnej rovine.
Dovoľte mi, aby som sa vrátil vo svojom vystúpení
k legislatívno-technickej stránke tohto návrhu,
teda k téme, ktorá rezonovala predovšetkým
na začiatku tejto rozpravy. Ak mi dovolíte, pokúsim
sa vo svojom vystúpení zhrnúť priebeh
rokovania v ústavno-právnom výbore k tomuto
návrhu ako opozičný poslanec a ako poslanec,
ktorý sám a spolu so svojimi kolegami predkladal
pozmeňujúce návrhy k tomuto návrhu
zákona, ktoré vo väčšine prípadov
neboli akceptované, a to aj napriek tomu - a to chcem zdôrazniť
- že väčšinu z nich podporoval aj zástupca
predkladateľa, podpredseda vlády akademik Milan Čič.
Priebeh diskusie v ústavno-právnom výbore
podľa môjho názoru jednoznačne potvrdil,
že predkladaný návrh má viac závažných
legislatívno-technických nedostatkov, a preto je
pre mňa v predkladanej podobe neprijateľný.
Jeho prípadné schválenie by síce na
jednej strane naplnilo základný účel
tohto návrhu, teda rozšírilo ústavný
priestor pre zánik československej federácie,
ale zároveň práve pre svoju legislatívno-technickú
nedopracovanosť nedáva dostatočné záruky
pre to, aby po prijatí konečného rozhodnutia
o zániku federácie proces jej zanikania neprebiehal
živelne, a teda protiústavne. Mám v tejto súvislosti
na mysli predovšetkým ustanovenie § 2 ods. 2
tohto návrhu, ktoré pokrýva relatívne
uspokojivo proces prenášania pôsobnosti federácie
na republiky a proces prechodu majetku federácie na republiky,
len pre prípady podľa ustanovenia § 1 písmeno
a), písmeno b), teda pre prípad realizácie
ústavným zákonom Federálneho zhromaždenia,
respektíve dohodou národných rád.
Skutočnosť, že zánik federácie
podľa ustanovení § 1 písmeno c) a písmeno
d) je viazaný na právne nejasnú dohodu Českej
a Slovenskej republiky ex post, teda po prijatí rozhodnutia
o zániku federácie, vo mne v nijakom prípade
nevyvoláva dostatok dôvery.
Zároveň je len potvrdením skutočnosti,
že napriek dikcii § 1 nie sú uvedené štyri
spôsoby zániku federácie rovnocenné
a navrhovateľ v nich tajne preferuje spôsoby rozdelenia
podľa § 1 písmeno a) a písmeno b). Hovoril
o tom, konečne, profesor Mečl.
Tomu všetkému, vážené kolegyne
a kolegovia, sa dalo podľa mňa elegantne predísť
tým, že by bol prednostne prerokovaný a schválený
ústavný zákon o spôsobe delenia majetku
československej federácie.
Vážené kolegyne a kolegovia! Je bytostne v
rozpore s mojím vnútorným vedomím,
že štátne spolužitie Čechov a Slovákov
sa dostalo do takejto krízy, že dnes reálne
rokujeme o jeho zániku. Realita je ale taká. V danej
chvíli nemôžem inak, len tu ako poslanec zo
Slovenskej republiky vystupovať ako obhajca národno-štátnych
záumov Slovenskej republiky. Domnievam sa, že je v
súlade s národno-štátnym záujmom
Slovenskej republiky, ale aj v národno-štátnom
záujme Českej republiky, aby bol prioritne prerokovaný
ústavný zákon o spôsobe delenia majetku
federácie. Preto predkladám procedurálny
návrh, aby hlasovanie o návrhu ústavného
zákona o spôsobe zániku federácie bolo
odložené dovtedy, kým bude Federálnemu
zhromaždeniu predložený návrh ústavného
zákona o delení majetku federácie.
Ak dovolíte, ešte o jednej téme. Ďalšia
skutočnosť, na ktorú sme poukazovali pri rokovaní
ústavno-právneho výboru, je väzba tohto
ústavného zákona na Ústavu Slovenskej
republiky, konkrétne na jej článok siedmy,
kde sa okrem iného uvádza:
"O vstupe do štátneho zväzku s iným
štátom alebo o vystúpení z tohto zväzku
sa rozhodne ústavným zákonom s následným
referendom." Umiestnenie tohto článku v Ústave
Slovenskej republiky potvrdzuje jeho zásadný význam.
Keď chce slovenská politická reprezentácia
rešpektovať svoju ústavu, je nevyhnutné,
aby trvala na tom, aby sa článok sedem aplikoval
aj v prípade zániku federácie. Logický
záver z tohto konštatovania je jednoznačný:
V podmienkach Slovenskej republiky dodržať princíp
ústavnosti už teraz vyžaduje, aby nadobudnutie
účinnosti rozhodnutia o zániku federácie,
uskutočnené akýmkoľvek z navrhovaných
spôsobov, bolo viazané na jeho potvrdenie ratifikačným
referendom. Samozrejme, okrem prípadu pod bodom c), kde
sa počíta s konštitutívnym referendom.
O tomto tvrdení na Slovensku v podstate niet rozporu, potvrdzuje
to aj dnešná diskusia. Konečne, potvrdil to
šéf víťazného hnutia na Slovensku
vo včerajšom vystúpení, pán Mečiar.
Bohužiaľ, návrh ústavného zákona
túto skutočnosť neberie do úvahy. Domnievam
sa, že stanovenie symetrických podmienok aj pre Českú
republiku, teda požiadavka ratifikačného referenda,
by bolo žiadúce, pretože by vlastne dotváralo
rovnosť oboch subjektov tejto federácie aspoň
pri jej zanikaní. V tomto smere sme formulovali pozmeňujúce
návrhy aj v ústavno-právnom výbore.
Bohužiaľ, ani tieto neboli akceptované. Ich podstatu
vystihuje komplexný pozmeňujúci návrh
Sociálnej demokracie, ktorý predložil, alebo
ktprý bol tlmočený poslancom Fišerom.
Ja sa k tomuto návrhu prikláňam a budem ho
podporovať. Ďakujem.
Předsedající místopředseda
FS V. Benda: Pane kolego, já bohužel konstatuji, že
za prvé pokládám váš návrh
za problematický, protože o způsobu hlasování
k tomuto zákonu bylo specificky hlasováno a jednáno
při jednání o programu. Tento blok hlasování
pro všechny tři zákony, které máme
dnes a zítra projednávat, že bude ve čtvrtek,
to bylo součástí schváleného
programu. To znamená, že vy tady nepožadujete
nějakou změnu nebo doplněk nebo nedáváte
procedurální návrh, ale vy požadujete
revokaci našeho usnesení o programu.
Za druhé vám chci přátelsky navrhnout,
abyste se svým procedurálním návrhem
počkal, až tady bude usnášeníschopný
počet poslanců. Myslím, že v tuto chvíli
by to bylo komplikované, nevím, jak by se to podařilo.
Hlasování je stejně naplánováno
až na čtvrtek, máte dost času během
zítřejší rozpravy tento procedurální
návrh vznést. Ale znovu opakuji, že se mi jako
takový jeví zmateční, protože
opravdu směřuje k revokaci věci, o které
se už jednou hlasovalo.
Poslanec SN L. Orosz: Môžem upresniť podstatu
toho návrhu. Ten návrh prichádza do úvahy
po ukončení rozpravy. Ja ho v každom prípade
ešte prednesiem pred začiatkom hlasovania.
Předsedající místopředseda
FS V. Benda: Dobře, slovo má poslanec Lhotka a připraví
se poslanec Valenčík.
Poslanec SL J. Lhotka: Dámy a pánové, vážení
hosté. Škoda, že Kantůrkova televize má
stále technickou poruchu.
Ptá-li se mne kdo, co máme dělat, aby český
národ nezahynul, zda se máme jinak organizovat,
politicky přestupovat, uniformovat, odpovídám
na to, ať se to už komu líbí nebo ne,
že český národ jedině tehdy zachráníme,
budeme-li hledět zapomenout na jeho dnešní
obtíže, budeme-li myslet na to, co přijde a
nebudeme-li pouštět z očí veliký
cíl, společný dnes všem evropským
národům, v jejichž čelo se postavilo
nové Německo. Evropské národy jsou
dnes vojáky veliké revoluce práce, která
sjednotila Evropu. Zítra na otázku co jsi, budeme
odpovídat: Jsme Evropané, příslušníci
Německé říše, rodem Češi.
Tento úryvek, který jsem vám přečetl,
pronesl 22. listopadu 1941 národní zločinec
Emanuel Moravec. Mnoho shodného s dnešním vývojem
u nás pod vedením ODS s panem Klausem v čele.
(Potlesk.)
Předsedající místopředseda
FS V. Benda:
S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec
Malý.
Poslanec SL M. Malý: Pane předsedající,
dámy a pánové, vážená
galerie, mě v tuto chvíli také velmi mrzí,
že není přítomna televize. Dovolte,
abych vám něco připomněl. Pan poslanec
Malíř, který apeluje na slušné
chování a nás nazývá ptákostranou,
který tomuto parlamentu tvrdí, že jeho strana
chce referendum a vám na galerii, kteří jste
pravděpodobně jeho voliči, že chce referendum,
podal minulý týden pozměňovací
návrh: 24. 9. 1992 hlasováno v 11:38:46 hodin. Týká
se referenda. Pro hlasovali všichni členové
republikánské strany s výjimkou pana poslance
Sládka - hlasoval proti referendu. Pokud chcete důkaz,
je tady. (Potlesk.)
Poslanec SN D. Malíř: Chci potvrdit, že je
pravda, že pan Sládek při hlasování
o referendu nehlasoval - došlo k tomu z těch důvodů,
že byl pan Sládek nucen ještě s panem
kolegou Koblihou poslouchat nemístné řeči
některých přísedících
osob - nebudu je jmenovat, víte o koho se jedná.
Skutečnost je taková, že se pan Sládek
pozapomněl. Tuto situaci nezakrýváme, ovšem
nic to nemění na našem požadavku na vyhlášení
referenda. Tolik na vysvětlenou. (Potlesk.)
Předsedající místopředseda
FS V. Benda: Slovo má poslanec Valenčík.
Poslanec SL R. Valenčík: Vážený
pane předsedající, vážené
Federální shromáždění,
doufám, že až budeme hlasovat o tomto zákoně
všichni budeme se vší zodpovědností
vědět, jak a kdy puntík zmáčknout,
abychom se potom na něco nevymlouvali.
Domnívám se, že jeden z velmi důležitých
argumentů, který je nepochybně řadou
poslanců míněn i upřímně,
zazněl i v různých modifikacích v
úvodním vystoupení pana místopředsedy
vlády Čiče i ve vystoupení zástupce
klubu ODS pana Mlčáka, je argument, podle kterého
je třeba rozšířit legislativní
prostor k možnému zániku federace, protože
probíhá určitý proces, který,
pokud bychom nějakým způsobem násilně
brzdili, se může stát nekontrolovatelným,
vést k chaosu a nestabilitě. Pan Čič
například řekl, budu to parafrázovat,
nestačil jsem si to přesně zapsat, že
ten, kdo si neuvědomuje význam rozšíření
legislativního prostoru, se dopouští chybného
hodnocení společenské reality a destrukčního
procesu, který již probíhá. Pan Mlčák
řekl, že ti, co by prosadili odmítnutí
zákona, by na sebe brali zodpovědnost za strašlivé
důsledky, které by to mohlo mít. Nepochybuji,
že toto nabádání je skutečně
upřímně myšleno, a že by se posouzení
těchto tvrzení mělo stát předmětem
podrobnější rozpravy.
Zamýšlel jsem se nad tím a něco mě
na těchto tvrzeních nehrálo, něco
mě to připomínalo, ale nemohl jsem si vzpomenout,
co mě to připomíná. Před třemi
dny jsem si uvědomil, co mě to připomíná.
Vzpomněl jsem si na film Jiřího Menzla Rozmarné
léto. Mimo jiné pan režisér Jiří
Menzl je jedním z těch, kteří se v
poslední době připojili k iniciativě
za společný stát. (Potlesk) Ve filmu, který
kopíruje literární předlohu přijde
obyvatel městečka Krokovy Vary ke stožáru,
na kterém je upevněno lano, po kterém se
kouzelník Arnoštek snaží přejít
na druhou stranu. Ve filmu hrál obyvatele, jestli se nepletu,
Bohuš Záhorský. Ten začne se stožárem
lomcovat a současně oslovovat kouzelníka:
"Arnoštku, slezte dolů, spadnete, natlučete
si a nikdo vám nic nedá." Kouzelník,
představovaný Jiřím Menzlem se snaží
marně držet rovnováhu, spadne dolů,
natluče si a nikdo mu nic nedá.
Obávám se, že toho, čeho jsme svědky
- řekl bych to jako bývalý matematik - jsme
v izomorfní situaci. Ti, kteří rozkmitávají
stožár československé státnosti
v pozicích výkonné moci, kam je vynesly svobodné
volby, pochopitelně říkají poslancům
opozičních stran i občanům: Smiřte
se zánikem československého státu,
neuděláte-li to, dojde k nekontrolovatelnému
pohybu, a potom si důsledky sami ponesete. To jen na úvod.
Nebudu obsáhleji argumentovat otázkou proč
referendum ano, nebo referendum ne. Můj názor, že
referendum ano, asi znáte i bez toho, abych jej znovu opakoval.
Chtěl bych jen říci, v čem se liší
referendum od toho, když se bude hlasovat v parlamentu zdejším
nebo v tom, který je o kus dále o zániku
česloslovenského státu. Víte, jaký
je ten rozdíl? Poměrně malý. Všechny
občany státu nezkorumpujete, kdežto poslance,
kteří chybí k potřebnému přijetí
zákona zkorumpujete bez problému. (Potlesk.)
Použil jsem, možná, příliš
silná slova, takže ocituji ze stenografického
záznamu, ze zasedání, které probíhalo
ve čtvrtek. Jednalo se o složení delegace do
Evropského parlamentu. Pan poslanec Koutský z Lidové
strany z vládní koalice doporučil místo
poslance Sládka poslance Mráčka. Poslanec
Štefanovič upozornil na to, že to není
možné, protože podle statutu těchto organizací
musí politické spektrum delegace kopírovat
politické spektrum parlamentu, tedy že si samy jednotlivé
kluby dosazují své zástupce. Pan poslanec
Mráček uvedl na správnou míru: "Necítím
se být v republikánské straně, proto
je třeba, aby to bylo bráno jako nezávislý
poslanec."
posl.Valenčík
Já jsem to pochopil tak, jak jsem řekl. Odcituji
sám sebe: "Myslím, že nikdo nezpochybňuje
zásady obsazování evropských institucí,
jako nikdo nezpochybňuje principy poměrného
zastoupení v těchto delegacích, které
tam jsou vysílány. Proto gesto pana Mráčka
chápu jako vysoce charakterní, kterým uvedl,
že nekandiduje na tuto funkci, abych také vyvrátil
určitá podezření, že někteří
poslanci odcházejí z klubu právě proto,
že jsou jim za odměnu dávány určité
funkce." Nicméně pan Mráček na
tuto funkci do Evropského parlamentu kandidoval, navrhovatel
ho nestáhl a byli jsme svědky přímé
korupce, takže to slovo není přehnané.
Proto za svoji osobu, i pokud by měly projít tyto
zákony, o kterých se říká,
že jsou nezbytné a vedly by ke stabilitě, říkám,
že to jsou zákony, které jsou nelegitimní,
protože obcházejí nejen suverenitu občana,
ale jsou zcela zjevně prosazeny formou korupce, tak jak
bylo dokázáno.
Připojuji se k myšlence, která je formulována
v prohlášení občanské iniciativy
Za prosperující Československo, která
byla přijata v sobotu minulý týden, kde se
říká: "Prohlašujeme, že pokud
FS ČSFR nepřijme pro řešení státoprávního
uspořádání postup, jehož součástí
bude referendum, tedy vyjádření vůle
občanů, budeme žádat mezinárodní
instituce a veřejnost ..." (Předsedající
místopředseda FS V. Benda: Pane poslanče,
jsem povinen vás upozornit, že vám běží
poslední minuta.) Ano, hned to stihnu. "... budeme
žádat mezinárodní instituce a veřejnost,
aby takové nelegitimní rozdělení státu
nebylo uznáno a bylo tedy odmítnuto." Děkuji
za pozornost. (Silný potlesk na galerii.)
Předsedající místopředseda
FS V. Benda: Technickou poznámku má pan zpravodaj.
Společný zpravodaj výborů SN J. Cuper:
Prosím poslanca Valenčíka, aby to žiadal
len za Českú republiku. Ja, ako občan Slovenskej
republiky, by som nebol rád, keby žiadal niečo
za mňa.
Předsedající místopředseda
FS V. Benda: Poslanec Zeman, další faktická
poznámka.
Poslanec SL M. Zeman: Vážení kolegové,
chtěl bych vyslovit ostrý nesouhlas s tvrzením
poslance Valenčíka, že snad je možné
zkorumpovat kohokoliv z poslanců tohoto parlamentu. Pokud
například v kuolárech kolují fámy,
že opozičním poslancům, kteří
budou hlasovat pro tento vládní návrh, bylo
přislíbeno půl miliónu korun, pokládám
to za bídnou a odsouzeníhodnou pomluvu, což
zdůvodňuji tím, že by se jednalo o nelegální
transakci, na kterou by jistě naše finanční
a berní úřady bránící
s takovým úspěchem daňovým
únikům bez problémů přišly.
(Potlesk a smích v sále.)
Předsedající místopředseda
FS V. Benda: Děkuji poslanci Zemanovi. Slovo má
pan poslanec Kostya, připraví se poslanec Grebeníček.
Poslanec SN L. Kostya: Dámy a pánové, vážení
hosté. Slíbil jsem vám ve své faktické
poznámce, že vás seznámím s nejdůležitějšími
čísly výzkumu, který uskutečnil
Institut pro výzkum veřejného mínění
ve dnech 8. až 14. září, v němž
se ptal občanů na jejich názor na rozdělení
československé federace, abychom si konečně
udělali jasno, kdo tady mluví za občany a
kdo tady říká své názory a
přitom tvrdí, že mluví za občany,
kteří ho volili.
Dotázán byl reprezentativní soubor 577 respondentů
v České republice a 505 respondentů ve Slovenské
republice. Výzkum zjišťoval souhlas a nesouhlas
občanů s dělením federace jako reakce
na dohody představitelů ODS a HZDS ze dne 26. srpna
1992 v Brně. Protože výzkum má čtyři
strany a nevešel bych se do deseti minut, vybral jsem si
jen některá nejzajímavější
čísla, která navíc korespondují
s tvrzeními, která tady v průběhu
diskuse, v průběhu třetí společné
schůze v souvislosti s diskusí o státoprávním
uspořádání i dnes zazněla.
První z tvrzení, která jsme tady slyšeli,
zejména ze strany představitelů české
vládní koalice je, že oni vlastně chtěli
něco jiného až do voleb, ale výsledky
voleb ukázaly něco jiného, a že tedy
nemohou bránit slovenskému národu, aby v
této nefunkční federaci dál setrvával.
Čili vlastně jen reagují na to, co si slovenská
strana přeje.
Jedna z otázek byla postavena: Souhlasíte, respektive
nesouhlasíte s dělením československé
federace? Odpověď byla následující:
V České republice souhlasí s dělením
46 %, nesouhlasí 45 %. Jedno procento ve prospěch
těch, kteří jsou pro dělení.
Ovšem teď budou dávat pozor poslanci ze Slovenské
republiky. Respondenti ze Slovenska souhlasí 41 %, nesouhlasí
46 %. O pětprocent více těch, kteří
nesouhlasí s dělením federace. Nevím,
jaké názory, páni poslanci, tady hájíte.
Druhá otázka. Respondenti se vyjadřovali
k jednotlivým způsobům zániku federace
uvedeným v návrhu zákona, o němž
se začíná jednat v zákonodárných
sborech. Když se měli vyjádřit k jedinému
možnému způsobu, pokud by byl zvolen jen jediný
možný způsob, tak za nejčastější
jediný možný způsob je považováno
referendum. (Potlesk.) V České republice 45 %, ve
Slovenské republice 44 %. Pro dohodu národních
rad v ČR 10 %, v SR 11 %. Pro vyhlášení
nebo deklaraci FS v České republice 9 %, ve Slovenské
republice 11 %. Nakonec dohoda mezi představiteli rozhodujících
politických stran v ČR 6 %, na Slovensku 5 %, a
nejméně často jako jediný možný
způsob je uváděna jednostranně vyhlášená
samostatnost jednou z republik. V obou republikách po 3
%.
Pokud by byly zvoleny nebo schválíme zákonem
ty čtyři způsoby, tak jak je představuje
vládní návrh, tak čísla jsou
ještě výraznější. Pro referendum
jako přípustnou možnost zániku federace
se v České republice vyjádřilo 82
% respondentů a ve Slovenské republice 86 %. (Potlesk.)
Na závěr jsem si nechal otázku, co by se
stalo v případě zániku federace, jak
si představují občané České
a Slovenské republiky, kdo by je měl dále
hájit v zákonodárných sborech. Tady
je i odpověď předsedovi federální
vlády, který v expozé na třetí
společné schůzi řekl, že kdyby
referendum dopadlo jinak, tak si nedovedeme představit,
jak bychom to realizovali. Občané si to představují
naprosto jednoznačně.
Na otázku, jaké parlamenty by měly v samostatných
republikách po případném rozpadu federace
zastupovat je, občany, odpovídá v České
republice: Že parlament by měl být složen
z poslanců zvolených v letošních volbách
pouze 16 % dotázaných. Naopak 59 % občanů
si myslí, že by je měli hájit poslanci
vzešlí z nových voleb. (Potlesk.) Na Slovensku
je ten rozdíl menší. Za poslance zvolené
v letošních volbách se přimlouvá
33 %, za poslance vzešlých z nových voleb 35
%, ale i tam si o 2 % více občanů myslí,
že by to měli být noví poslanci.
Závěrem zajímavé sdělení
pro poslance ODS, případně ODA, i když
to je pro ČNR. V obou republikách nejčastěji
doporučují nové volby pro případ
rozpadu federace příznivci opozičních
stran, což je svým způsobem logické.
Ale přesto nelze přehlédnout, že z občanů
ČR, kteří by volili ODS nebo ODA, je většina
pro vypsání nových voleb. V obou případech
se příznivci ODS a ODA z 52 % vyjádřili
pro vyhlášení nových voleb.
Já vám děkuji za pozornost, protože
se tady, i když jsou to jen čísla, ukázalo,
kdo z poslanců tady mluvil skutečně za voliče
a kdo svá přání jen za taková
vydával. (Potlesk.)
posl. Kostya
Protože mi ještě zbývá několik
minut, dovolte mi jenom můj osobní názor
k tomuto zákonu na závěr. Omlouvám
se svému bývalému kolegovi ze šestého
volebního období, panu Hrušínskému,
že použiji jeho oblíbený výrok,
který používal v tomto parlamentu, on samozřejmě
v kladném smyslu, já si ho dovolím parafrázovat
s negativním znaménkem. "Tento zákon
se mi nelíbí a nebudu pro něj hlasovat."
(Potlesk.)
Předsedající místopředseda
FS V. Benda: S technickou poznámkou se hlásí
poslanec Mihalik.
Poslanec SN M. Mihalik: Chcel by som sa spýtať poslanca
Kostyu, či v predmetnom výskume nie je uvedené
aj to, ktorí občania by si želali, aby otázka
pre referendum vznikala vo Federálnom zhromaždení
a ktorí by si priali, aby táto otázka vznikala
v SNR, respektíve v ČNR. Ďakujem. (Poslanec
SN L. Kostya: Není.)
Předsedající místopředseda
FS V. Benda: Ještě se hlásí s technickou
poznámkou poslanec Zahradil.
Poslanec SL J. Zahradil: Chtěl bych vám, pane poslanče,
poděkovat za tyto údaje, protože to bylo, myslím,
asi to nejzajímavější, co tady vůbec
za celé odpoledne zaznělo. Nicméně
se domnívám, že se poněkud budeme lišit
- vládní strany a opoziční strany
- ve způsobu interpretace těchto dat. Nicméně
děkuji za uvedení těchto údajů.
Mně to velice pomohlo a budu s nimi nadále pracovat.