Projev k zahájení jubilejního roku 2018 – Brusel - 29. ledna 2018
29. 1. 2018Excelence, vážené poslankyně a poslanci, vážení hosté, milí Češi a Slováci,
je mi velkou ctí zahájit program jubilejního roku naší státnosti v Bruselu, kam jsem dnes společně s předsedou vlády poprvé oficiálně po parlamentních volbách zavítal.
Pocházím z Kroměříže, z města na Moravě, které si letos připomene ještě jedno důležité jubileum. Rok 1848, který v dějinách našich národů sehrál velmi důležitou roli. Revoluční události ve Vídni si vynutily exil císařského dvora do Olomouce a říšského sněmu právě do Kroměříže. V reakci na širokou nespokojenost v celém Rakousku – Uhersku zde poslanci říšského sněmu v relativním klidu vypracovali návrh nové ústavy, poprvé s důslednějšími prvky dělby moci výkonné, zákonodárné a soudní. Nová ústava předpokládala také federalizaci a z tohoto hlediska vstoupila do dějin jako poslední vážně míněný pokus uspořádat monarchii pro národy způsobem, který by umožňoval všem jejich rozvoj i ku prospěchu celku.
Je známo, že císařská moc nakonec hnutí potlačila, císař říšský sněm rozpustil a kroměřížská ústava v důležitém aspektu zrovnoprávňování národů zůstala na papíře. Události roku 1848 tak předznamenaly více než cokoliv jiného další vnitřní vývoj monarchie, přinesly další pokusy o sebeurčení národů a protože nedošlo k jejich naplnění, vedly i k radikalizaci postojů.
První světová válka nakonec veškeré snahy ukončila a uznání našeho národního a politického programu se dostalo do zcela jiné, dosud nepoznané situace. Dle principu legitimity se vnitřní i mezinárodní uznání Masarykovského programu dařilo uskutečňovat postupně a nikoliv bez obtíží. Nakonec slavila úspěch příslovečná drobná masarykovská práce – od momentu, kdy spojenci s Masarykem, se Štefánikem a s Benešem vůbec začali jednat již nikoliv jako se soukromými osobami, přes první politické úspěchy, například sjednání spojeneckých úlev pro české a slovenské válečné zajatce u spojeneckých armád.
Program získat pro všechny Čechy a Slováky svobodu a suverenitu se podařilo prosadit teprve v lednu 1917 a až v průběhu roku se dostalo uznání Národní radě jako nejvyššímu politickému orgánu československých národních zájmů. Současně byla Masarykova reprezentace uznána jako poručník pro celou naši armádu čítající v té době již 128.000 vojáků a 54. 000 dobrovolníků.
Vážení hosté, zmiňuji tyto vzdálené historické momenty proto, abychom si připomenuli, že cesta k samostatnému a svobodnému Československu byla velmi dlouhá, vyžadovala invenci, politický um a byla složena z mnoha drobných úspěchů, ale na druhé straně i z řady proher a ztrát, které vrátily naše národy zdánlivě zpět. Poučení z roku 1848 nás nakonec posílilo, už jen tím, že se v zemích Koruny České i na Slovensku ve druhé polovině devatenáctého století, v době pro otevřenou politickou činnost navýsost nepříznivém, rozvinula čilá diskuse o našich budoucích politických možnostech a šancích. A právě nepřízeň doby a tuhý absolutismus daly vyniknout statečným osobnostem, které si v tomto roce s úctou budeme připomínat.
Až navštívíte Prahu a půjdete po Malé Straně, můžete si na budově Sněmovny přečíst na pamětní desce toto: „V této památné budově zemského sněmu království Českého se dokonal revoluční převrat protirakouský a budoval se obnovený stát československý“. Budujme i dnes náš stát tak, aby byl lepší a aby se v něm našim občanům lépe žilo. Važme si státnosti, její tradice a hodnot, z nichž vznikla, nepovažujme ji za samozřejmost, která nám byla jednou pro vždy dějinami a okolnostmi dána. Buďme aktivní ve vytváření naší dobré pozice v Evropě, tvořme zájmové koalice k prospěchu našich občanů i ve prospěch evropského celku.
S poděkováním našemu zastoupení v Bruselu a velvyslanectví České republiky v Belgickém království za realizaci tohoto projektu a s masarykovským „Svět stál a stojí na práci, ne na náladě, svět udržuje se jen prací, a to prací drobnou, prací stálou“ vám zde v Belgii a nám doma v České republice všem přeji hodně úspěchů v jubilejním roce 2018.