Schváleny další krizové zákony z pořadu 45. schůze Poslanecké sněmovny
6. 5. 2020Poslanci si v úterý minutou ticha připomněli památku a hrdinství lidí, kteří během Pražského povstání před 75 lety položili své životy za osvobození Československa
Povinná maturita z matematiky od příštího roku zavedena nebude. Sněmovna to schválila v rámci novely školského zákona. Snahu části poslanců o dvouletý odklad nepřijala. Novelu nyní dostane k posouzení Senát.Vládní návrh počítá s tím, že studenti by si mohli vedle povinné češtiny nadále vybrat mezi státní maturitou z matematiky, nebo z cizího jazyka. Státní zkouška by se navíc měla omezit jen na didaktické testy. Ústní a písemné maturity z jazyků by se měly přesunout zpět do škol. Poslanci v rámci úprav novely rozhodli o tom, že společnost Cermat bude muset po maturitách zveřejnit zadání jejich společné části a také správná řešení zadaných úloh. Školy budou moci zakázat žákům používání mobilních telefonů nebo jiných elektronických zařízení.
Národní sportovní agentura zřejmě bude moci už letos rozdělovat dotace sportovním organizacím. Půjde o mimořádné příspěvky, které by měly klubům pomoci překonat dopady epidemie nového koronaviru. Předpokládá to vládní návrh zvláštního zákona, který rovněž zrychleně schválila Sněmovna. Na náhrady majitelům a provozovatelům sportovišť by agentura mohla dostat z vládní rozpočtové rezervy jednu miliardu korun.
"Naše ambice je vypsat program co nejrychleji," řekl při úterním druhém čtení předlohy poslanec ANO Milan Hnilička, který agenturu vede.
Pořadatelé zrušených kulturních akcí budou moci odložit vrácení peněz za uhrazené vstupné. Lidé budou moci organizátory požádat o poukaz na náhradní nebo odloženou akci. Na odklad vrácení platby by měla platit takzvaná ochranná doba do konce října příštího roku. Předpokládá to vládní návrh zákona, který zrychleně schválila Sněmovna a který má zmírnit dopady koronavirové krize na kulturu. Podobný princip už platí pro cestovní kanceláře. Zákon se vztahuje na kulturní akce, které se měly konat do konce letošního října.
Sněmovna také ve stavu legislativní nouze schválila vládní návrh na odložení elektronické evidence tržeb (EET) pro všechna odvětví až do konce letošního roku. Důvodem pro odklad je snaha nezatěžovat podnikatele po dobu epidemie koronaviru. Parlament už koncem března schválil jeden odklad EET, který měl trvat tři měsíce po skončení nouzového stavu.
Malé společností s ručením omezeným postižené šířením koronaviru budou mít nárok na jednorázový příspěvek 500 korun denně. Jde tak o obdobnou podporu, kterou nedávno získaly osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Příspěvek je určen pro společnosti s.r.o. s nejvýše dvěma společníky, kde o podporu mohou požádat oba. Může být i více společníků, kteří ovšem musejí být v přímém příbuzenském vztahu. V takovém případě mohou o podporu požádat všichni. Stejně jako u podpory OSVČ nesmí být žadatel současně zaměstnancem účastným na nemocenském pojištění a nesmí na sebe v daném období čerpat státní podporu zaměstnanosti, tzv. kurzarbeit.
Lidé, jimž zaměstnavatel v platební neschopnosti dluží mzdu, nejspíš budou mít opět možnost žádat úřad práce o vyplacení výdělku. Umožnit to má schválená novela zákona, která má napravit zákon ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru v justici, podle něhož se nepřihlíží k insolvenčním návrhům na firmy, které byly podány do konce srpna. Pracovníci tak nyní zatím nemohou o vyplacení dlužné mzdy žádat. Sněmovna v návaznosti na to přijala návrh lidovce Marka Výborného, aby zaměstnavatelé nemuseli peníze za dlužné mzdy posílat úřadům práce hned v září, ale dostali na to tři měsíce. Úřady práce by tak měly částku vymáhat až od konce listopadu.
Jednorázový příspěvek 500 Kč denně živnostníkům a dalším osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ), které poškodila epidemie koronaviru, se bude vyplácet i po 30. dubnu. V úterý to opakovaně schválila Sněmovna. Odmítla pozměňovací návrh Senátu, který chtěl příspěvek zvýšit za květen na 700 korun denně a za červen až na 900 korun denně.
