Sněmovna vyslovila souhlas s pobytem zahraničních vojenských zdravotníků za účelem zvládání pandemie COVID-19
27. 10. 2020Úvodní bod dnešního jednání odůvodnil ministr obrany Lubomír Metnar. Více ve sněmovním tisku č. 1063
Poslanecká sněmovna bez ohledu na politické rozdíly podporuje přijatá protiepidemická opatření za účelem snížení výskytu nemoci covid-19 a vyzývá občany k jejich maximálnímu dodržování.
Poslanecká sněmovna zároveň vyjádřila poděkování všem zdravotníkům, pracovníkům v sociálních službách, hasičům, policistům, vojákům, hygienikům a dalším, kteří se starají o pacienty s nemocí covid-19 či jinak přispívají ke zvládání epidemie.
Sněmovna na své 62. schůzi schvaluje především zákony reagující na aktuální situaci v důsledku epidemie COVID. Ve středu schválila tzv. kompenzační bonus ve výši 500 korun denně pro podnikatele, kteří museli kvůli vládním opatřením uzavřít provozy nebo jim bylo zamezeno podnikání. Vláda příspěvek rozšířila také o obory zasažené novými opatřeními. O příspěvek budou moci požádat podnikatelé za každý den zákazu či omezení podnikání způsobených vládními restrikcemi v období od 5. října do 4. listopadu. Jednou z podmínek je, že podnikatelé zároveň nečerpají podporu v rámci programu Antivirus. Příspěvek mohou získat i osoby s dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti, jejichž činnost je výrazně navázána na podnikatele v zasažených oborech.
Odklad elektronické evidence tržeb bude prodloužen o dva roky, tedy do konce roku 2022. Schválila to Sněmovna v souvislosti s epidemií koronaviru. Podle očekávání odmítla opětovnou snahu ODS zrušit EET ke konci roku úplně. Odklad EET se bude týkat nejen odvětví, pro které už byla evidence zavedena, ale i jejího spuštění pro obory, které dosud tržby neevidovaly. Jde například o řemeslníky, lékaře, taxikáře, účetní nebo advokáty. Původně měla být poslední fáze spuštěna letos 1. května. Žádný podnikatel tak nyní nemusí evidovat své tržby a úřady tuto povinnost ani nekontrolují. Podnikatelé ale mohou tržby evidovat nadále dobrovolně.
Ošetřovné bude stát vyplácet zřejmě po celou dobu uzavření škol kvůli epidemii nového koronaviru nebo nařízené karanténě dítěte. Dávka má činit 70 procent denního vyměřovacího základu výdělku.Vláda původně navrhovala ponechat šedesátiprocentní ošetřovné. Většina poslanců včetně koaličních ANO a ČSSD se přiklonila k jeho navýšení o deset procentních bodů podle úpravy opozičních lidovců. Nejnižší částka by měla činit podle schváleného pozměňovacího návrhu vládních stran 400 korun denně, při částečném úvazku by se ale krátila. Dávka se nyní vyplácí po devět dnů na děti do deseti let. Samoživitelé a samoživitelky je mohou pobírat až 16 dnů. Poslanecké návrhy, které zvyšovaly věk dětí, Sněmovna zamítla. Ošetřovné se podle vládního návrhu nebude vyplácet po dobu prázdnin a ředitelského volna. Věkové omezení deseti let se nebude vztahovat na dávku pro rodiče postižených dětí. Peníze mají dostávat i lidé, kteří se musí postarat kvůli uzavření stacionářů či karanténě o seniory a postižené blízké. Na rozdíl od jara rodiče nebudou muset k žádosti přikládat potvrzení školy o jejím uzavření a o tom, že do ní dítě chodí. Místo dokladu bude podle předlohy stačit čestné prohlášení, správa sociálního zabezpečení bude mít právo kontroly.
Podzimní prázdniny mají být podle rozpisu ministerstva školství 29. a 30. října. Bez těchto dvou dnů by za říjen měli rodiče pobírat ošetřovné za 16 dnů. Podle plánu by děti měly jít do škol 2. listopadu. Pokud by se nástup například o dva týdny odložil a školáci se do tříd vraceli v pondělí 16. listopadu, rodiče by dostali dávku ještě za 15 listopadových dnů.
Příspěvek na bydlení nebo přídavky na dítě asi budou lidem vypláceny nejméně do konce roku automaticky v dosavadní výši. Nebude potřeba zatím nárok na ně dokládat. Schválila to Sněmovna na návrh vlády jako jedno z opatření v souvislosti s epidemií koronaviru. Vládní návrh počítá s tím, že úřady práce by nemusely pro letošní poslední čtvrtletí plošně přehodnocovat výši vyplácených příspěvků na bydlení a přídavků na dítě či zvýšení příspěvků na péči. Lidé by tak měli tyto dávky dál dostávat bez toho, aby museli úředníkům dokládat své příjmy či vynaložené náklady za předchozí čtvrtletí. Dávky se podle ministerstva práce a sociálních věcí přepočítají jen lidem, kteří už podklady pro poslední čtvrtletí úřadu dodali. Jsou to asi dvě pětiny příjemců. Pokud by obdobná situace byla i v lednu příštího roku a úřady práce by tak jako nyní měly úřední hodiny omezeny na dva dny v týdnu z důvodu pandemie, zrušení povinnosti dokládat a přehodnocovat příjem a náklady by platilo i pro první kalendářní čtvrtletí roku 2021.
Pořadatelé zrušených kulturních akcí budou moci odložit patrně až na podzim roku 2022 vrácení uhrazeného vstupného. Lidé navíc budou moci dál žádat organizátory o poukaz na náhradní nebo odloženou akci místo peněz. Předloha mění zákon schválený už na jaře a má zmírnit dopady koronavirové krize na kulturu a zabránit krachům pořadatelů. Novelu ještě musí posoudit Senát a podepsat prezident. Na odklad vrácení platby za vstupné bude podle schváleného znění platit takzvaná ochranná doba až do konce října 2022. Zákon se bude po účinnosti novely vztahovat na kulturní akce, které se měly konat do konce září příštího roku místo letošního října. O poukaz místo vrácení vstupného budou moci zákazníci požádat organizátory do konce příštího roku. Voucher dostanou nejméně v hodnotě uhrazeného vstupného. V ochranné době budou muset pořadatelé nabídnout náhradní nebo odloženou kulturní akci ve stejné nebo vyšší hodnotě. Pořadatelé budou muset předplatitele vstupného o jejich právech informovat.
Na okamžité vrácení peněz budou mít podle zákona nadále nárok zdravotně postižení lidé, nezaměstnaní, těhotné ženy, rodiče na mateřské nebo rodičovské dovolené, lidé starší 65 let a samoživitelky nebo samoživitelé.
Živnostníci a další osoby samostatně výdělečně činné by mohli od příštího roku platit takzvanou paušální daň. Bude dobrovolná. Zahrne odvod na sociální i zdravotní pojištění a daň z příjmů. Využít ji budou moci podnikatelé s ročními příjmy do jednoho milionu korun. Vláda původně navrhovala limit 800.000 korun, Sněmovna však při závěrečném schvalování návrhu limit zvýšila. Pro příští rok by měla podle posledních informací činit paušální daň 5469 korun. Živnostníkům má ušetřit papírování a podle ministerstva financí také odpadne důvod k většině kontrol. Paušální daň bude složena z minimálního odvodu na zdravotní pojištění, navýšeného minimálního odvodu na sociální pojištění o 15 procent a daně 100 korun.
Sněmovna je opět kompletní, v úvodu schůze složil poslanecký slib Jaroslav Vymazal (ODS), jenž v poslanecké lavici nahradil svou stranickou kolegyni Miroslavu Němcovou, která uspěla před deseti dny v senátních volbách a stala se senátorkou. Poslanecký mandát jí tím zanikl. Právní dokument - osvědčení o svém zvolení – převzal nový poslanec Jaroslav Vymazal krátce před zahájením schůze od 1. místopředsedy PS Vojtěcha Filipa.
Veškeré jednání bude dostupné na sněmovních streamovacích kanálech. Všechny písemné materiály jsou dostupné na webových stránkách www.psp.cz , včetně výsledků hlasování. Sněmovna by měla schvalovat například pětitisícový příspěvek k důchodům, zavedení státního výživného na děti za neplatiče alimentů nebo možnost paušální daně pro část drobných podnikatelů. Ve finále je také nová zbraňová legislativa. K nejsledovanějším bodům bude patřit úvodní kolo debaty o návrhu státního rozpočtu na příští rok. Schválený pořad celé 62. schůze je k nahlédnutí zde:
