Uctění piety 83. výročí okupace naší vlasti nacistickým Německem
15. 3. 2022Pietním aktem u sochy prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka na Pražském hradě si lidé v úterý připomněli 83. výročí německé okupace Československa. Věnce zde položili politici, legionáři, zástupci armády i slovenští a němečtí diplomaté. Proslovy se nesly především v duchu paralely mezi obsazením Československa a stávající situací na Ukrajině. Řečníci ocenili odbojáře i stávající bojovníky za svobodu Ukrajiny.
Za Poslaneckou sněmovnu se pietního aktu zúčastnil její místopředseda Jan Skopeček (ODS). Ve svém projevu připomněl, že „bezpečnost, a suverenita států v minulosti nebyly a stále nejsou samozřejmostí“. Také on vyjádřil podporu ukrajinským ženám a mužům, připomněl také zásluhy odboje i parašutistů vyslaných do tehdejšího Protektrátu Čechy a Morava z Velké Británie. „Bez podpory a pomoci běžných občanů, statečných obyčejných lidí, kteří riskovali a v mnoha případech i obětovali vlastní životy, by byl úspěch výsadků Silver A nebo Anthropoid nemyslitelný,“ poznamenal Skopeček.
Plné znění projevu místopředsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Jana Skopečka na pietním aktu u příležitosti 83. výročí okupace naší vlasti nacistickým Německem, pořádaný Československou obcí legionářskou:
Vážený pane předsedo, vážený pane místopředsedo Senátu, vážení vzácní hosté, dámy a pánové,
děkuji za pozvání na tento velmi důležitý pietní akt. Dnes si připomínáme 83. výročí okupace Čech, Moravy a Slezska vojsky nacistického Německa, začátek nejtemnějšího období našich dějin, které znamenalo definitivní ztrátu jakékoliv naší státní suverenity na jedné straně a svobod občanů na straně druhé. V této pro naší zemi tragické a temné době se ale opět ukázala životaschopnost našeho národa a státu. V návaznosti na okupaci Československa se bezprostředně začalo formovat odbojové hnutí, které všichni známe jako tzv. druhý československý odboj. Myslím si, že nemusím zmiňovat části odboje, jako byly například výsadkové skupiny Anthropoid, Silver A a další. Jejich úspěch by byl nemyslitelný bez podpory a pomoci množství běžných občanů, kteří tím riskovali život a často za to byli německými nacisty vězněni a popravováni. Je dobře, že si dnes připomínáme jejich hrdinství. Tito lidé neváhali nasadit své životy a bojovat proti krutému nacistickému režimu, který nectil ani ty nejzákladnější lidské hodnoty, práva a svobody.
Toto smutné výročí nám připomíná, že svoboda, bezpečnost a suverenita nikdy nebyly a nejsou samozřejmostí. Nemůžu v této souvislosti nezmínit vojenskou agresi Ruska na Ukrajině. Tak blízko naší země bojuje i v dnešních dnech jiný národ o holé přežití. Dovolte, abych i této příležitosti využil k vyjádření podpory ukrajinskému lidu a obdivu za hrdinství, které stateční Ukrajinci dnes a denně projevují. O mír, bezpečnost, suverenitu a svobodu musíme stále aktivně usilovat. Nesmíme si myslet, že jsme na věky chráněni velkým množstvím mezinárodních smluv, které jsme během let uzavřeli. Musím vzpomenout, že i nacistické Německo okupací naší země porušilo, jakkoliv ostudnou, Mnichovskou dohodu, kterou samo uzavřelo 30. září 1938, tedy půl roku před vpádem do Československa.
Před téměř třemi týdny se v souvislosti s vpádem Rusů na Ukrajinu celá naše společnost nechtěně probudila z určité letargie, kterou poslední léta zažívala. Byla, respektive bude donucena přehodnotit některé své hodnoty vycházející ze ,,zhýčkanosti‘‘, kterou nám přinesly roky prožité v míru a v blahobytu. Abychom do této letargie znovu neupadli, je třeba si připomínat i naše historické zkušenosti s agresí německých nacistů, roli domácího a zahraničního odboje, hrdinů, kteří doma i v zahraničí pokládali za naši dnešní svobodu životy.
Na závěr bych chtěl ještě jednou vzpomenout na všechny československé občany, kteří padli v řadách odboje či se stali obětmi perzekuce, a to ať perzekuce politické či rasové.
Děkuji za pozornost.
