41. schůze Sněmovny byla přerušena do 25. října
14. 10. 2022V pátek 14. října schválila Sněmovna podle schváleného pořadu 9 návrhů zákonů a další projednala v 1. či 2. čtení.
Sněmovna schválila zrušení autorských poplatků za hudbu v prodejnách
Živnostníci asi do budoucna nebudou muset odvádět autorské poplatky za to, že v prodejnách budou mít puštěnou hudbu jako zvukovou kulisu. V případě restaurací nebo obchodních domů tato povinnost ale zůstane zachována. Sněmovna to v pátek 14. 10. schválila v rámci novely autorského zákona, který nyní dostane k projednání Senát. Změnu navrhovanou pirátskými poslanci podpořil ministr kultury Martin Baxa (ODS), proti byli správci autorských práv.
Nutnost platit autorské poplatky se nebude vztahovat na karikatury a satirická díla, Sněmovna do výčtu přidala "pastiše", tedy napodobeniny uměleckých děl na internetu. Provozovatelé internetových úložišť by podle novely měli blokovat jen takový obsah, který je totožný nebo rovnocenný s obsahem, na který jsou uplatněna autorská práva. Právě tato změna má zabránit automatickému blokování karikatur. "Chráníme uživatele internetu před tzv. overblockingem, tedy preventivním blokováním ze strany automatických filtrů. Takové blokování by totiž mohlo ohrozit například sdílení memů či politické satiry, které jsou nedílnou součástí svobody vyjádření a svobody slova.” uvedla autorka úpravy Klára Kocmanová (Piráti).
Poslanec ANO Ondřej Babka namítal, že úprava má sice umožnit, aby provozovatel internetového úložiště neblokoval třeba nahrávání fotek z dovolené, které obsahují nějaké autorské dílo nebo se třeba jmenují stejně jako nějaké autorské dílo. Pokud by je ale přesto zablokoval, uživatel se podle Babky nápravy nedomůže, neboť provozovateli může být zakázáno provozování služby. Podle Baxy se úprava na ukládání fotografií z dovolených nevztahuje. Sněmovní verze na rozdíl od vládní předlohy ani neukládá provozovatelům internetových úložišť povinnost sledovat obsah toho, co uživatelé vkládají na internet.
Autorským poplatkům nemá podle přijaté úpravy předsedy pirátských poslanců Jakuba Michálka podléhat reprodukovaná hudba například v železářství nebo kadeřnictví, která by byla nahodilá, nevýdělečné povahy a nezávislá na přání příjemce. Podle Baxy by se to vztahovalo například na případy, kdy si provozovatel hudbu pustí pro svou potřebu ve vedlejší místnosti, než ve které bude obsluhovat zákazníky, i když by zvuk byl slyšet v obou místnostech.
Sněmovna rovněž schválila rozšíření okruhu živých hudebních produkcí, které nebudou podléhat ohlašování Ochrannému svazu autorskému. Kromě folklorních vystoupení se ohlašování nebude vztahovat na kapely, které hrají výhradně vlastní produkci, nebo díla, na něž se už autorská práva nevztahují.
Vládní novela vychází ze směrnic EU a má zajistit kromě ochrany autorských práv na internetu také spravedlivou odměnu pro autory. Zároveň by měla usnadnit využívání obsahu chráněného autorskými právy ve výzkumu či vzdělávání a při zpřístupňování digitalizovaného kulturního dědictví. (ČTK)
Sněmovna schválila sankční zákon proti cizincům za závažná protiprávní jednání
Sněmovna schválila zákon o národních sankcích vůči zahraničním společnostem a cizincům, kteří se dopustí závažných protiprávních jednání. Stát jim bude moci například zabránit ve vstupu nebo v pobytu na svém území nebo zmrazit majetek. Norma umožní zavést restrikce také proti organizacím a režimům, které porušují lidská práva nebo používají teroristické metody a kybernetické útoky.
Zákon, který umožní využívat i jiné postihy než ty, které jsou uvedeny na sankčním seznamu EU, nyní dostane k projednání Senát. Normu podpořilo 112 ze 130 přítomných poslanců, žádný z nich nebyl proti. Poslanci SPD se hlasování zdrželi, stejně jako Milan Brázdil a Taťána Malá (oba ANO). "Považuji to za výsledek sebevědomé zahraniční politiky. Jsem rád, že zákon získal širokou podporu, a doufám, že se stane plnohodnotnou součástí zahraniční politiky, až bude projednán v Senátu a projde přes Pražský hrad," řekl novinářům ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).
O zařazení na sankční seznam bude podle předlohy rozhodovat vláda na návrh ministerstva zahraničí. Ke stejnému ministerstvu mají směřovat námitky proti zařazení, rozhodovat o nich bude opět kabinet. Lidé na sankčním seznamu se budou moci bránit i prostřednictvím soudu, jímž bude prvoinstančně Městský soud v Praze.
Sněmovna na doporučení ústavně-právního výboru zkrátila o třetinu na 30 dní lhůtu, kterou bude mít vláda pro přezkum rozhodnutí o zařazení na sankční seznam. Zpřesnila také výčet předpisů, na jejichž základě bude možné pokládat jednání za postižitelná podle sankčního zákona. Sněmovní úpravy Karla Haase (ODS) a Heleny Válkové (ANO) mají podle nich zaručit to, že se na sankční seznam dostanou cizinci či zahraniční společnosti oprávněně. Úpravy ocenil Lipavský, jehož úřad zákon připravil.
Česko se bude podle Lipavského opírat o sankční režimy plynoucí z unijního práva. Prioritu budou mít jednání o sankčních opatřeních na úrovní celé EU. "Pokud v EU nebudeme úspěšní, můžeme přijmout opatření vlastní. Zároveň platí, že nemusíme čekat na EU, pokud uznáme, že ten zájem je natolik silný," řekl. Připomněl plánovaný vznik nového oddělení sankčních politik na ministerstvu zahraničních věcí od začátku příštího roku.
Zákon pojmenovaný po ruském právníkovi Sergeji Magnitském podepsal v prosinci 2012 tehdejší americký prezident Barack Obama. Spojené státy jím zakázaly vstup do země a nařídily zmrazení účtů lidem, kteří byli podle USA zapleteni do porušování lidských práv a mohli se podílet na Magnitského nevyjasněné smrti v moskevské vazební věznici. Magnitskij byl v listopadu 2008 zatčen za údajné daňové úniky krátce poté, co obvinil ruské policejní a justiční pracovníky z defraudací. (ČTK)
Stavby obnovitelných zdrojů mají být jednodušší, zákon podpořila Sněmovna
U staveb obnovitelných zdrojů energie do 50 kilowatt (kW) nebude třeba povolení stavebního úřadu ani licence Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Při stavebních úpravách, jejichž součástí bude instalace obnovitelného zdroje energie, nebude posuzován vzhled stavby. Zjednodušení se bude týkat i staveb umístěných na území významném z hlediska životního prostředí či památkové péče. Počítá s tím novela energetického zákona a dalších zákonů, kterou v pátek 14. 10. podpořila Sněmovna.
Vláda chtěla předlohu schválit ve zrychleném režimu již v prvním čtení. Tento postup ale vetovaly opoziční kluby ANO a SPD. "Není to politický odpor proti tomuto zákonu, my k němu přistupujeme velmi vstřícně," řekla předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová. Chce, aby se debatovalo například o umisťování solárních panelů například v památkově chráněných územích. Bývalá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) uvedla, že zákon hovoří obecně o zastavitelných plochách, což jsou také plochy pro bytovou výstavbu. Varovala před tím, aby se na těchto plochách stavělo cokoli bez ohlášení, protože pak se podle ní zejména mladí lidé nedostanou k pozemkům pro individuální výstavbu.
Obnovitelné zdroje energie do 50 kW s výjimkou stavby vodního díla v zastavěném území nebo zastavitelné ploše se díky novele energetického zákona, dostaly mezi stavby v tzv. volném režimu, napříště by tak neměly vyžadovat rozhodnutí o umístění ani územní souhlas. Stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu by nemělo být nově nutné při umístění obnovitelného zdroje energie s výkonem do 50 kW, pokud je součástí stavby, nezasahuje do nosných konstrukcí a nemění způsob užívání stavby. Limit výkonu pro menší solární elektrárny, od kterého musejí jejich majitelé žádat o licenci na výrobu elektřiny a vyřizovat si živnost vzroste z deseti na 50 kW. (ČTK)
Sněmovna schválila rezervaci značek na auta i konec velkého průkazu
Praha 14. října Motoristé a dopravní firmy by si mohli v budoucnu rezervovat předem registrační značky na auta. Především firmy by si tak mohly vyřizovat potřebná povolení ještě předtím, než úřad vozidlo zapíše do registru. Žádosti o zápis do registru vozidel by také mohlo být možné podávat elektronicky. Schválila to Sněmovna v novele zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. Na základě pozměňovacího návrhu Stanislava Blahy (ODS), který připravilo ministerstvo dopravy, Sněmovna do zákona vložila změnu, podle níž úřady už také od roku 2024 zřejmě nebudou vydávat takzvaný velký technický průkaz k vozidlu. Nahradí je osvědčení o registraci vozidla, takzvaný malý technický průkaz, který ale bude obsahovat víc údajů.
Předlohu musí projednat Senát a podepsat prezident.
Registrační značku bude možné rezervovat až na jeden měsíc. Žádost bude muset obsahovat VIN vozidla a pokud vozidlo VIN nemá, pak alespoň číslo podvozku. Vláda uvádí, že dopravci se potýkají se zbytečnými prodlevami při pořizování vozidel, neboť povolení, která ke své činnosti potřebují, jsou často vázána na registrační značku vozidla. Začít vyřizovat tato povolení si tedy mohou až poté, co je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel a registrační značka je mu přidělena. Do doby, než potřebná povolení získají, však nemohou vozidlo využívat, stojí v důvodové zprávě.
Změna týkající se technických průkazů, kterou podpořil i hospodářský výbor a také ministr dopravy Martin Kupka (ODS), předpokládá, že osvědčení o registraci vozidla, což je malý technický průkaz, by pak obsahovalo více údajů než dosud. Zrušení velkého technického průkazu zdůvodnil Blaha mimo jiné úsporami, ale i omezením administrativy. "Velký technický průkaz nemá smysl. Jeho obsah je dnes stejný jako to, co najdete v registru silničních vozidel," uvedl již dříve. Ministerstvo dopravy v dnešní tiskové zprávě uvedlo, že registrační doklad budou úřady stále vydávat, ale bude se skládat pouze z jedné části.
Sněmovna dala vydavatelům silnější pozici vůči internetovým platformám
Praha 14. října. Vydavatelé a mediální domy asi získají silnější pozici vůči provozovatelům internetových vyhledávačů, agregátorů zpráv či sociálních sítí při sjednávání licenčních poplatků za využívání článků. Sněmovna to schválila dne 14. 10. v rámci novely autorského zákona, který vychází ze směrnic EU. Firmy jako Google, Twitter nebo Facebook budou muset podle novely získat od kolektivního správce nebo od jednotlivých vydavatelů licence ke komerčnímu využívání jejich článků. Licenční poplatek by podle návrhu poslance Jana Laciny (STAN) měl zohledňovat rozsah a dosah publikovaného sdělení, úsilí vynaložené vydavatelem na pořízení obsahu publikace a ekonomický přínos, který má platforma z užívání obsahu, a to včetně příjmů z reklamy.
V případě nedohody platforem a vydavatelů do dvou měsíců od zahájení jednání by odměnu mělo stanovit ministerstvo kultury, které by na to také mělo 60 dnů. Pokud by platforma odmítla jednat o získání licence nebo by licenční poplatky neplatila, hrozila by jí podle vládní předlohy pokuta až půl milionu korun. Lacinova úprava sankci zpřísnila až na jedno procento celkového ročního obratu.
Baxa poslancům řekl, že posílení ochrany vydavatelů vůči poskytovatelům služeb informační společnosti nebude znamenat ztížení boje s dezinformacemi nebo omezování rozvoje informačních služeb. Reagoval tak nepřímo na tvrzení společnosti Google, podle níž Lacinova změna "znesnadní lidem přístup k důvěryhodným zprávám".
S Lacinovými úpravami podle Mediáře naopak souhlasily Unie vydavatelů, která sdružuje vydavatelství jako Mafra, Czech News Center či Vltava Labe Media, nebo také společnost Seznam.cz, která je vůči novele v dvojjediné roli. Kromě internetového vyhledávače totiž provozuje také zpravodajské servery.
"Unie vydavatelů a Sdružení pro internetový rozvoj vítají dnešní schválení novely autorského zákona ve znění pozměňovacího návrhu pana poslance Laciny. Navzdory extrémně silnému lobbistickému nátlaku digitálních platforem poslanci ve třetím čtení svým hlasováním (148 hlasů pro a žádný proti) jednoznačně podpořili spravedlivé tržní podmínky pro české vydavatele." uvedl pro ČTK výkonný ředitel Unie vydavatelů Václav Mach.
Kolektivní správce by podle schválené úpravy pirátské poslankyně Kláry Kocmanové nezastupoval na rozdíl od vládní předlohy automaticky všechny mediální domy a vydavatele, kteří to neodmítnou, ale pouze ty, kdo o to požádají. Unie vydavatelů podle Mediáře prosazovala vládní variantu, pro verzi Kocmanové byla Asociace on-line vydavatelů, která zastupuje menší internetové hráče – Drbna.cz, Info.cz, Extra Online Media či Forum 24. (ČTK)
Pravidla pro používání bezpilotních letadel Sněmovna zpřísnila podle norem EU
Pravidla pro používání bezpilotních letadel se zřejmě zpřísní podle norem EU. Jejich piloti budou potřebovat osvědčení, které by měli získat po absolvování výuky a zkoušek. Regulace se bude týkat hlavně provozovatelů dronů. Počítá s tím vládní novela zákona o civilním letectví. Nová pravidla nyní dostane k projednání Senát.
Dolní komora se souhlasem ministerstva dopravy zmírnila podmínky zákona pro provozování bezpilotních systémů prostřednictvím spolků, což doporučil sněmovní hospodářský výbor. Podle jeho předsedy Ivana Adamce (ODS) by tak nová pravidla neměla být likvidační ani pro aktivity leteckých modelářů. Novela má na Adamcův návrh zpřesnit povinnost pojistit se proti škodám způsobeným provozem bezpilotních letounů. Další změna má upravit podmínky pro povinnou účast leteckých společností na rozvoji letišť.
Předloha navazuje na povinnost provozovatelů i pilotů dronů registrovat se od konce předloňského roku u Úřadu pro civilní letectví (ÚCL). Používané drony i jejich provoz se podle novely nově budou rozdělovat do tří kategorií: otevřené, specifické a certifikované. Liší se účelem, hmotností a vybavením. Podle toho se liší i míra regulace a požadavky pro jejich provozovatele a piloty.
Novela také přesněji vymezuje podmínky pro využívání prostoru pro lety dronů. Prostory budou zřejmě stanoveny zónami ve vzdušném prostoru, ve kterých úřad může za určitých podmínek lety regulovat. Státy EU by při určení takových prostorů měly vytvořit digitální mapu s jejich vymezením.
Povinná registrace platí v celé EU pro všechny drony nad 250 gramů, případně i lehčí stroje s kamerou nebo drony létající vysokou rychlostí, které nelze považovat za hračky. Bez evidence je jejich provoz zakázán. ÚCL očekává, že v registru časem bude až 50.000 provozovatelů a pilotů. (ČTK)
Sněmovna schválila informování o spotřebě tepla v bytech každý měsíc
Uživatelé bytů zřejmě budou dostávat údaje o spotřebě tepla a teplé vody z dálkových odečtů měřičů a indikátorů aspoň jednou měsíčně. Informační povinnost předpokládá vládní novela zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, kterou schválila Sněmovna. Její zavedení poslanci odložili navzdory nesouhlasu ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) o rok na leden 2024. Upravili také vymezení měřičů. Předlohu, která vychází z unijní směrnice, nyní posoudí Senát.
Do konce roku 2026 budou muset podle sněmovních úprav novely informovat měsíčně o spotřebě pouze ti poskytovatelé služeb, kteří už budou mít instalovány měřiče s možností odečtu na vzdálenost větší než 250 metrů. Povinnost tak zatím nedopadne zejména na malá společenství vlastníků jednotek nebo družstva. Od roku 2027 se má povinnost týkat údajů z měřičů, k jejichž odečtu není nutný přístup do jednotlivých bytů nebo nebytových prostor. Od tohoto roku budou muset být měřiče s dálkovým odečtem podle energetického zákona ve všech bytových domech.
Sněmovna navíc zrušila povinnost poskytovatele služeb informovat uživatele bytu každý měsíc o zpřístupnění údajů o spotřebě na internetu. Bude to stačit až na výjimky jen jednou.
Údaje budou moci poskytovatelé zpřístupňovat podle předlohy také dálkově prostřednictvím internetu na heslo a aktualizovat je tak často, jak to měřicí zařízení a používané systémy umožní. Uživatele bytů nebudou muset informovat o spotřebě tepla za období, v němž je nedodávali. (ČTK)
Sněmovna schválila předlohu k zjednodušení zakládání obchodních korporací
Zjednodušení zakládání obchodních korporací je cílem vládní předlohy, kterou dnes schválila s některými poslaneckými upřesněními Sněmovna. Například zápis společnosti do obchodního rejstříku už nebude podmíněn předchozím získáním živnostenského oprávnění. K založení společnosti s ručením omezeným budou moci zakladatelé použít vzorové společenské smlouvy, jež budou na webu ministerstva spravedlnosti. Předloha nyní zamíří k posouzení do Senátu.
Předloha vychází z evropské směrnice o digitalizaci. Rozšíří se podle důvodové zprávy bezplatně dostupné údaje o evropských kapitálových společnostech a zlepší se způsob výměny informací mezi obchodními rejstříky. "Zakladatelé či již existující společnosti by neměli být nuceni předkládat opakovaně stejné údaje nebo listiny. Postačí, budou-li poskytnuty jednomu orgánu v jednom členském státě," uvádí důvodová zpráva.
Sněmovna schválila mimo jiné úpravu Marka Bendy (ODS), která dál zachovává identifikaci dlužníků v insolvenčním řízení pomocí jejich rodných čísel. Skončí se spuštěním Informačního systému insolvenčního rejstříku, které se předpokládá od ledna 2024. (ČTK)
Sněmovna schválila zákon, který při zakázkách zvýhodní nízkoemisní vozy
Zadavatelé budou muset u zakázek na zajištění veřejné dopravy stanovit minimální podíl vozidel s nízkými nebo nulovými emisemi. Vládní návrh nového zákona o podpoře nízkoemisních vozidel prostřednictvím zadávání veřejných zakázek a veřejných služeb v přepravě cestujících schválila Sněmovna v pátek 14. 10. Nový předpis reaguje na směrnici EU. Musí ho ještě projednat Senát. Někteří poslanci vyjadřovali obavy z ekonomických dopadů nové povinnosti. Podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti), jenž zákon předkládal, jde o čistou transpozici směrnice, kterou vláda nezpřísnila.
Evropská komise již zahájila s Českem sankční řízení kvůli tomu, že směrnici dosud nepřevzalo. Bartoš proto naléhal na urychlené schválení, aby hrozící pokuta byla co nejnižší. Skepticky se k povinnému zavádění podílu nízkoemisních vozidel na elektřinu nebo plyn vyjádřil Václav Král (ODS). "Nevíme, zda energie budeme mít vůbec dostupné," uvedl. Může se podle něho stát, že elektromobily zůstanou stát, protože pro ně nebude elektřina.
Opatření má podle dřívějšího vyjádření ministerstva pro místní rozvoj zvýšit počet ekologických vozidel používaných státem, kraji nebo obcemi. Stejně tak se má zvýšit počet ekologicky šetrných vozidel, která se používají k zajištění dopravní obslužnosti. Má to přinést lepší ovzduší hlavně ve městech a také pomoci ochraně klimatu. Zákon počítá s výjimkou například pro zemědělská nebo lesnická vozidla, pásová vozidla, vozidla určená speciálně pro ozbrojené síly, sanitky nebo třeba autojeřáby. Bartoš ujistil, že na baterie nebudou muset jezdit ani tanky. (ČTK)
