Sněmovna usnesením označila současný ruský režim za teroristický
15. 11. 2022Poslanci odsoudili zejména rozsáhlé útoky na ukrajinské civilní obyvatelstvo nebo klíčovou energetickou infrastrukturu. Neuznávají ani výsledky takzvaných referend o připojení čtyř okupovaných oblastí na východě Ukrajiny k Rusku.
Pro návrh usnesení hlasovalo 129 ze 156 přítomných poslanců, proti bylo všech 14 zákonodárců opozičního hnutí SPD.
USNESENÍ Poslanecké sněmovny z 45. schůze ze dne 15. listopadu 2022:
Ke stupňující se ruské agresi na Ukrajině, zločinům proti ukrajinskému civilnímu obyvatelstvu a podpoře zřízení speciálního mezinárodního trestního tribunálu pro vyšetření válečných zločinů páchaných ozbrojenými silami a bezpečnostními složkami Ruské federace
Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR
v návaznosti na usnesení č. 109 ke stanovisku Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky k ruské agresi proti Ukrajině ze dne 24. února 2022, usnesení č. 185 k aktuální situaci na Ukrajině - stanovisko Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky k situaci na Ukrajině a masakru v Buči ze dne 5. dubna 2022, usnesení č. 194 k připomenutí genocidy ukrajinského národa během hladomoru organizovaného stalinským režimem Sovětského svazu (1932 - 1933) ze dne 6. dubna 2022 a usnesení č. 272 k podpoře územní celistvosti Ukrajiny a odsouzení válečné agrese Ruské federace ze dne 15. června 2022
1) odsuzuje ruskou agresi na Ukrajině, a to v souladu s rezolucí Valného shromáždění OSN z 2. března 2022[1], rezolucí Rady Evropy č. 2463[2] ze 13. října 2022 a rezolucí Meziparlamentní unie[3] ze 14. října 2022;
2) odsuzuje zejména rozsáhlé útoky na civilní obyvatelstvo, civilní objekty a klíčovou energetickou infrastrukturu, které jsou zjevnou snahou o dosažení politických cílů prostřednictvím zastrašení civilní populace a odpovídají teroristickým metodám;
3) konstatuje, že tyto útoky způsobují rozsáhlé omezení či zastavení dodávek energií, vody či tepla, ohrožují civilní obyvatelstvo. Ostřelování a rozmístění vojenských jednotek v areálu Záporožské jaderné elektrárny jsou hrozbou nejen na území Ukrajiny. Přímé či nepřímé výhrůžky použitím jaderných zbraní, stejně tak jako falešná a nepodložená obvinění Ukrajiny z plánování použití zbraní hromadného ničení, jsou nebezpečnou eskalací napětí a hrozbou pro celoevropskou bezpečnost;
4) označuje v souladu s rezolucí Parlamentního shromáždění Rady Evropy[4] současný ruský režim za teroristický;
5) neuznává výsledky tzv. referend, vyvolaných Ruskou federací na svrchovaném území Ukrajiny v Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti, které mají za cíl legitimizovat ruskou agresi a anexi ukrajinského území;
6) vyjadřuje podporu úsilí ministra zahraničních věcí o ustavení zvláštního tribunálu pro stíhání zločinů agrese, jakož i vyšetřování vedené mezinárodním trestním soudem vedoucí ke stíhání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti a dále podporu a poděkování vládě České republiky za dosavadní pomoc, kterou poskytla Ukrajině, ať už humanitární, hospodářskou, politickou, diplomatickou nebo v dodávkách vojenského materiálu.
7) vyjadřuje podporu a velké poděkování hejtmanům, starostům, hasičům, vojákům, policistům, zdravotníkům a občanům za zvládnutí celé situace a veškerou pomoc
[1] Rezoluce mimořádného zasedání Valného shromáždění OSN č. 11/1 ze dne 2. března 2022
[2] Parlamentní shromáždění Rady Evropy, rezoluce 2463 o další eskalaci agrese Ruské federace proti Ukrajině (přijata Parlamentním shromážděním dne 13. října 2022)
[3] Shromáždění Meziparlamentní unie, rezoluce o Odsouzení invaze na Ukrajinu a následné anexe území na obranu územní celistvosti všech států (přijata na 145 shromáždění dne 14. října 2022)
[4] Viz výše, Rezoluce PS Rady Evropy č. 2463, bod 13.7
Zákon, který umožní volit prezidenta v lednu i lidem, kteří v té době budou v karanténě nebo izolaci kvůli koronaviru, byl jedním z prvních bodů právě zahájené 45. schůze Sněmovny Voliči v karanténě či izolaci kvůli nemoci covid-19 měli podobnou možnost hlasování během koronavirové epidemie v senátních a krajských volbách před dvěma lety a loni při sněmovních volbách. Stejně jako tehdy budou moci hlavu státu vybírat lidé, kteří budou v karanténě v uzavřeném pobytovém zařízení sociálních služeb.
První kolo prezidentských voleb se bude konat 13. a 14. ledna příštího roku, předpokládané finále o dva týdny později. Zákon by měl nabýt účinnosti dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů, nejpozději 16 dnů před hlasováním. Zákon podpořilo 146 ze 167 přítomných poslanců, nikdo nebyl proti.
Stanoviště pro hlasování z auta má být podle zákona nejméně jedno na každý okres, v Praze jich má být nejméně pět. Na rozdíl od minulých voleb se na jejich provozu budou podílet hasiči, nikoliv armáda. Hlasování z auta se uskuteční 11. ledna a pravděpodobně také 25. ledna v době od 8:00 do 17:00. Hlasování v uzavřených pobytových zařízeních by se uskutečnilo 12. ledna v době od 8:00 do 22:00 a 13. ledna v době od 8:00 do 18:00, ve stejných časových rozmezích i 26. a 27. ledna v případě druhého kola voleb.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) již dříve uvedl, že chce připravit do budoucna obecný předpis, který by neřešil jen covid-19 a jednotlivé volby, ale který by umožnil hlasovat lidem v karanténě nebo izolaci s různými typy onemocnění.
Loni při sněmovních volbách hlasovalo z auta 1600 voličů, do přenosné volební schránky odevzdalo hlas dalších zhruba 1200 voličů. Voliči v karanténě měli možnost hlasovat na 82 drive-in stanovištích, nejčastěji na parkovištích nebo v areálech státních institucí.
V roce 2020 bylo pro hlasování z auta připraveno 78 hlasovacích míst, dvě z nich v Praze kvůli senátním volbám, zbylé po jednom v každém okrese. V každém z krajů přijelo hlasovat v průměru 250 lidí. Voliči raději využili možnost hlasovat do přenosné volební schránky, kterou jim přivezli volební komisaři.
Sněmovna dnes hlasy poslanců vládní koalice přehlasovala veto prezidenta Miloše Zemana a stvrdila novelu letošního státního rozpočtu, která zvyšuje schválený schodek z původních 280 miliard na 375 miliard korun. Prezident ji vetoval 3. listopadu se zdůvodněním, že příjmy rozpočtu jsou nižší, než by mohly být, kdyby mu předcházela změna zákona o daních z příjmů. Rozpočet tak podle něj vychází ze snížené daňové sazby u příjmů fyzických osob, čímž vzniká rozpočtový výpadek ve výši 90 miliard korun.
Vláda s novelou rozpočtu přišla mimo jiné kvůli důsledkům válečného konfliktu na Ukrajině, které ještě v době sestavování rozpočtu na letošní rok nebyly známy. Reaguje i na růst životních nákladů obyvatelstva vyvolaný vysokou inflací a cenami energií. Přidává více peněz na pomoc občanům i firmám s vysokými cenami energií. Chce také navýšit příjmy rozpočtu vyšším výběrem daní, podle odhadu jejich výběru do konce roku.
Pro přehlasování prezidentova veta je zapotřebí hlasů nejméně 101 poslanců. Pro novelu rozpočtu hlasovalo 103 koaličních poslanců. Poslanci ANO a SPD hlasovali proti, dva poslanci ANO se zdrželi.
"Důvodem mého veta je skutečnost, že příjmová stránka rozpočtu je nižší, než by mohla být, pokud by předložené novele zákona o státním rozpočtu na rok 2022 předcházela novela zákona o daních z příjmů," napsal již dříve prezident Zeman ke zdůvodnění svého veta. Rozpočet tak podle něj vychází ze snížené daňové sazby u příjmů fyzických osob, čímž vzniká rozpočtový výpadek ve výši 90 miliard korun. "Přitom se při zrušení superhrubé mzdy předpokládalo, že zmíněná daňová sazba bude vrácena na původní úroveň. Tento veřejný závazek předkladatel uvedl v odůvodnění k návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní," dodal Zeman.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) dnes řekl mimo jiné, že prezidentův důvod nemůže brát vážně. Uvedl, že nynější vláda prezidentovi takový slib neučinila. I kdyby byl slib o vyšším zdanění příjmů splněn, týkal by se rozpočtu až na příští rok, podotkl. Lhůta uplyne až letošním rokem. Řekl, že veto by chápal, kdyby prezident vrátil rozpočet těm politikům, kteří mu dočasné snížení daní slibovali.
