Konference předsedů parlamentů EU ve Varšavě
23. 4. 2012Předsedkyně Poslanecké sněmovny se ve dnech 19.-21. dubna 2012 zúčastnila Konference předsedů národních parlamentů zemí EU ve Varšavě.
Konference byla spolupořádána předsedkyní polského Sejmu Ewou Kopacz a předsedou Senátu Bogdanem Borusewiczem. Účastnili se zástupci 37 komor ze 24 členských zemí Unie, místopředseda Evropského parlamentu a zástupci parlamentů 6 kandidátských zemí EU.
Úvodní vystoupení k tématu Krize evropské jednoty měla předsedkyně portugalského parlamentu paní Assuncao Esteves. Zmínila zejména to, že nejde pouze o dluhovou krizi, ale o krizi systému, o krizi vyplývající ze systémové chyby spočívající v nedostatku dohledu v rámci měnové unie. V následující diskusi vystoupili zástupci jednotlivých parlamentních komor. Z jednotlivých vystoupení vyplynulo zejména, že současná krize v Evropě není pouze krizí s ekonomickou nebo finanční dimenzí, ale jedná se také o krizi se silnou sociální dimenzí, která může mít dopad na vnitřní soudržnost EU. Předsedové jednotlivých parlamentních komor dále připomněli, že EU potřebuje odpovědné a kooperativní národní parlamenty. Předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR paní Miroslava Němcová mimo jiné připomněla, že v otázkách řešení krize by se nemělo zapomínat na skutečnost, že evropská krize je spojena s krizí důvěry, která může souviset s malou srozumitelností evropského integračního procesu a z přílišné regulace, dále s krizí blahobytu, kdy je třeba veřejnosti vysvětlovat nezbytná ekonomická opatření, a kde se výrazně liší situace v jednotlivých zemích. Dále se krize prolíná s mediálním prostředím a se schopností komunikace v médiích a prostřednictvím médií.
Dalším bodem jednání byla otázka svolání Meziparlamentní konference pro oblast společné zahraniční a bezpečnostní politiky a společné bezpečnostní a obranné politiky. Loňské setkání předsedů národních parlamentů, které se konalo v Bruselu, souhlasilo se vznikem této konference, ale nedošlo k dohodě na početním zastoupení jednotlivých delegací. Evropský parlament totiž požadoval až třetinové zastoupení vzhledem k velikosti delegací národních parlamentů.
V průběhu varšavského jednání se většina zástupců jednotlivých komor přiklonila k řešení 6+16, tedy šest delegátů pro národní parlamenty a 16 pro EP. Kandidátské země EU a členské země NATO, které nejsou součástí EU, budou mít zastoupení v počtu 4 pozorovatelů. Konference se bude scházet dvakrát za rok, organizována bude zemí předsedající Radě EU, která bude také v rámci spolupráce tzv. Trojky a EP zajišťovat funkci sekretariátu.
Jednání pokračovalo diskusí o Smlouvě o stabilitě, koordinaci a řízení v Hospodářské a měnové unii. Diskuse v uzavřeném formátu 1+1 se zaměřila nejenom na vlastní obsah smlouvy, ale na důvody vzniklé krize. Velká část představitelů parlamentních komor zmiňovala, že dochází k výraznému posunu ve vztazích mezi finančními trhy a politickou reprezentací. Politická reprezentace v jednotlivých zemích nese důsledky krize finančních trhů a s tím spojené bankovní krize. V rámci této diskuse se často objevil požadavek na přijetí evropské regulace na zdanění finančních transakcí.
Dalším okruhem diskuse byl ratifikační proces v jednotlivých zemích. Jak vyplynulo z diskuse, v některých zemích bude ratifikace velice komplikovaným procesem, protože bude závislá na výsledku nadcházejících voleb (Francie) či na referendu (Irsko). Jedinou zemí, která doposud ratifikovala fiskální smlouvu je Portugalsko. Předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová ve svém vystoupení zmínila skutečnost, že věcně nejde o to, zda některá země fiskální smlouvu podepsala či nikoliv. Česká vláda dělá stejné kroky, jaké předpokládá fiskální smlouva. Připravuje tzv. fiskální ústavu, která bude dokonce sankcionovat politiky za přijetí deficitního rozpočtu a vytvoří tzv. fiskální radu, která bude obligatorně posuzovat rozpočtovou únosnost návrhů zákonů a bez jejího souhlasu nebude možné předložit návrh zákona do legislativního procesu. Miroslava Němcová dále připomněla, že pokud jde o dluh veřejných financí, ČR patří v rámci EU do první čtvrtiny nejméně zadlužených zemí. Navíc přispívá do MMF a nečerpá od fondu žádnou půjčku. K čl. 13 připomněla usnesení výboru pro evropské záležitosti, který vyzval k vytvoření meziparlamentní konference podle tohoto článku ve formátu 27 zemí. Obsah vystoupení předsedkyně PS podpořil předseda německého Bundestagu pan Lammert, předsedkyně estonského parlamentu a další.
Posledním bodem jednání Konference předsedů bylo téma Parlament, veřejné mínění a média. Předsedové parlamentních komor se shodly na tom, že média jsou základním garantem demokratických svobod a shodli se na vypracování studie, která se bude zabývat zveřejňováním parlamentních témat v médiích v jednotlivých zemích.
