Anenské patenty před 101 lety rozpustily český zemský sněm - naposledy
25. 7. 2014Jan Hamáček: Ani před sto lety nebyly v zákonodárném sboru obstrukce výjimkou
Dva císařské, takzvané Anenské patenty 26. července 1913 ukončily působení českého zemského sněmu. Jednalo se o definitivní tečku za několik staletí dlouhou historií českého sněmu, který tvořil od středověku důležitou instituci v politickém životě českého království. Císařské patenty se snažily vyřešit česko-německý spor v Čechách, resp. v českém sněmu, který byl obstrukcemi německých poslanců naprosto paralyzován.
Obstrukce od počátku devadesátých let 19. století fungovaly jako častý nátlakový nástroj opozice v zákonodárných sborech Rakousko-Uherska. Nacionální rozepře se projevovaly pravidelně i při jednání českého sněmu. Němečtí poslanci se snažili s pomocí obstrukcí paralyzovat jednání sněmu. Je férové zmínit, že obdobný postup uplatňovali tehdy i čeští poslanci ve vídeňské říšské radě.
„Obstrukce jsou nedílnou součástí parlamentního fungovaní demokracie, jedná se o legitimní nástroj opozice, kterým se snaží prosazovat své požadavky. Z mého pohledu je uklidňující, že se obstrukce v současném sboru nikterak nevymykají dějinné tradici, přestože je k nim veřejnost dnes tak kritická. I k tomu nám mohou taková výročí posloužit,“ sdělil Jan Hamáček, předseda Poslanecké sněmovny.
Na horké sněmovní půdě se tehdy poslanci nebyli schopni věnovat ani běžné agendě, natož zásadním reformám. Oběma stranám chyběla trpělivost a ochota k ústupkům. Komplikovaný vztah české a německé společnosti v Čechách vyžadoval tehdy zásadnější úpravu zemského zřízení. Vídeňská vláda se proto rozhodla řešit situaci zásahem shora a císařským patentem český zemský sněm rozpustila a volby odsunula na „vhodnou dobu“. Zemský sněm se od té chvíle již nikdy nesešel. Všechny politické síly v zemi kritizovaly zásah vlády jako nástup absolutismu. Zároveň si však uvědomovaly, že to bylo v dané chvíli pravděpodobně jediné možné řešení.
„Rozpuštění zemského sněmu a vypsání nových voleb, které mohly přinést vládě příznivější složení, nebylo v dějinách monarchie ničím neobvyklým. V době vydání patentů však nikdo netušil, že šlo o definitivní tečku za dlouhou historií sněmu,“ vysvětlil Petr Valenta z Parlamentního institutu. Od té doby došlo ke zřetelné emancipaci zákonodárné moci a v dnešním plně pluralitním systému už samozřejmě žádný zásah shora není možný. Rozpuštění Sněmovny má jasná demokratická pravidla.
Petr Vorlíček, tiskový tajemník předsedy Poslanecké sněmovny