Projev předsedy PS u příležitosti Dne sjednocení Německa
30. 9. 2014Předseda Sněmovny přednesl projev u příležitosti 25. výročí pokojné revoluce (Lobkovický palác, Praha).
Je mi ctí, že zde mohu dnes v tento den promluvit. Před 25 lety se na tomto místě začala psát nová kapitola v životě německého národa. Ale i nová kapitola česko-německých vztahů. Dnes tu můžeme oslavit čtvrtstoletí společné svobody, demokracie a prosperity.
Slavná slova Hanse Dietricha Genschera, pronesená tehdy z balkónu této budovy, znamenala příslib svobody pro tisíce Němců shromážděných v prostorách ambasády. Předznamenala také pád Berlínské zdi. A symbolicky odstartovala proces znovusjednocení Německa.
Podle původního záměru spolkového ministra zahraničí však jeho projev vůbec slavný být neměl. Hans Dietrich Genscher si nepřál být bombastický a nepřál si vůbec žádnou publicitu. Nešlo mu o slávu, nešlo mu o záběry v televizních zprávách a o palcové titulky. Chtěl prostě jen sdělit občanům toužícím po svobodě dobrou zprávu. A nechtěl tuto dobrou zprávu ohrozit tím, že by dal komunistickému režimu záminku si propuštění těchto lidí rozmyslet.
Myslím, že právě takto se má chovat zodpovědný státník. Demokratický politik nemá být mediální hvězdou ani válečníkem. Má být služebníkem, který se stará o blaho lidí. Má jednat důsledně, ale také střízlivě, s odvahou, ale také s rozvahou. Tyto dobré vlastnosti se vyjeví obzvláště v dobách krizí, válek a sociálních střetů. A Hans Dietrich Genscher ukázal, že je skvělým reprezentantem této prozíravé politiky.
Po čtvrtstoletí od německé pokojné revoluce a od naší sametové revoluce si můžeme poblahopřát k tomu, že oba naše národy měly nejen odvážné, ale i rozvážné vůdce. Že pád totality, přechod ke svobodě, i znovusjednocení Německa proběhly bez krveprolití.
Toto je důležité pamatovat si i pro dnešek. I dnes jsou mnozí lidé v Evropě ohroženi válkou, krizí, sociálními nepokoji. I dnes musejí skuteční státníci odolat vábení stát se vůdci davu, hvězdami náměstí, amplióny siláckých prohlášení.
Velice oceňuji, že právě němečtí politici jsou těmi, kteří v současné ukrajinské krizi umějí unést svou odpovědnost. Kteří jednají v duchu nejlepší německé demokratické tradice odvážně a zároveň rozvážně. Kteří se nenechají strhnout k laciným populistickým gestům a zbytečně vyostřeným prohlášením. Svobodu, bezpečí a prosperitu pro občany nelze vykřičet. Tu je třeba vybojovat zásadovými postoji, neústupností, ale také trpělivostí a schopností kompromisu.
Dovolím si zde malou spekulaci: Kdyby před čtvrtstoletím spolková vláda daleko více tlačila na pilu, kdyby se za každou cenu snažila o konfrontaci s tehdy sice oslabeným, ale stále ještě existujícím Sovětským svazem, ke znovusjednocení Německa by buď nedošlo vůbec, nebo daleko později.
Prozíravost zkrátka není slabost a rozvaha není zrada. Vždyť Hans Dietrich Genscher, Helmut Kohl a další tehdy dosáhli, co bylo potřeba a co se dlouho zdálo být nedosažitelným snem: svobodného a sjednoceného Německa.
Za český národ jsem rád, že jsme mohli být u toho. Že jsme mohli alespoň fandit oněm tisícům východních Němců, kteří opustili vše, aby dosáhli svobody. Byla to i předzvěst naší sametové revoluce. A od balkónu tohoto paláce vedla cesta, která oba naše národy nakonec spojila v Evropské unii. Ve společném prostoru svobody, bezpečí a prosperity. V Evropě, v níž už nejsou žádné hranice, žádné zavřené dveře, žádné závory a ostnaté dráty.
Přeji si a přeji nám všem, aby to tak již zůstalo. Aby tento prostor evropských hodnot zůstal zachován. Aby už se občané evropských zemí nikdy nemuseli tlačit pod balkóny a čekat na dokončení oné legendární Genscherovy věty - že jejich vycestování… „bylo umožněno“. Nová generace, která volné cestování právem považuje za svou základní svobodu, možná obtížně chápe, že tomu někdy mohlo být jinak. Přejme si, aby to tito mladí lidé nikdy nepoznali na vlastní kůži. I díky odvaze a rozvaze našich vůdců.
Děkuji za pozornost!
