Hamáček: Smysluplné rozšíření EU vidím na západním Balkáně včetně Bosny a Hercegoviny
6. 2. 2015Podpora Bosny a Hercegoviny od České republiky na cestě do Evropské unie nebo možnosti většího zapojení českých investorů. To byl nejčastější obsah většiny jednání předsedy Poslanecké sněmovny Jana Hamáčka s vedoucími představiteli této západobalkánské země.
Šéf dolní komory postupně jednal se svým protějškem – předsedou Poslanecké sněmovny, s členy Předsednictva Bosny a Hercegoviny a také s ministrem zahraničí. Navštívil rovněž základnu EUFOR, kde působí dva čeští vojáci.
Při setkání s Šefikem Džaferovičem, předsedou Poslanecké Sněmovny se nejvíce skloňovala otázka vstupu Bosny a Hercegoviny do EU a NATO. Podobně jako ve Slovinsku, Česká republika, ústy šéfa Sněmovny, deklarovala svůj velký zájem o západobalkánský region.
"Přestože je politický systém Bosny a Hercegoviny, dojednaný smlouvou z Daytonu, velmi složitý a těžkopádný, musím podtrhnout, že evropská perspektiva je pro místní politiky velmi důležitá. Je podle mě logické, aby země západního Balkánu, které se na vstup dlouhodobě připravují, se k unii v dohledné době připojily“, vysvětlil Jan Hamáček, předseda Poslanecké Sněmovny.
Jednání s Předsednictvem, v jehož čele je v současné době zástupce Srbů Mladen Ivanić, stejně tak jako rozhovor s ministrem zahraničí Zlatkem Lagumdžijou, se soustředila na bilaterální vztahy s důrazem na hospodářskou spolupráci. Právě zahraniční investice jsou podle Jana Hamáčka klíčem ke zlepšení ekonomické situace v Bosně a Hercegovině a české firmy by v mnoha oblastech mohly k hospodářskému oživení pozitivně přispět. „České firmy mají velkou šanci v Bosně a Hercegovině uspět a najít zde příznivé podmínky pro podnikání,“ doplnil Jan Hamáček.
Velitel základny EUFOR generálmajor Johann Luif seznámil předsedu Sněmovny se zaměřením mise. Ta hlavně napomáhá rozvíjet evropské standardy v armádě Bosny a Hercegoviny, která jako jedna z mála organizací funguje na celostátní bázi. Vojáci EUFOR se například také podílejí na odminování zatížených lokalit v Bosně a Hercegovině (400 km²).
„Jsem hrdý na to, že v jednotkách působí také vojáci české armády. Mise se významně podílí na stabilizaci Bosny a Hercegoviny. Přítomnost a aktivita vojáků EUFOR pomáhá rozvíjet evropskou a atlantickou perspektivu země“, uzavřel Jan Hamáček.
Důležité informace o Bosně a Hercegovině:
- Obrat zahraničního obchodu s Bosnou a Hercegovinou dosahuje téměř 210 milionů EUR. Do této země vyvážíme zejména osobní automobily nebo spotřební elektroniku. Naopak z BaH importujeme především elektrickou energii (tvoří 33 % českého dovozu).
- V Bosně žije zhruba 1500 našich krajanů
- BaH má netypický politický systém, který je daný Všeobecnou rámcovou smlouvou pro mír v Bosně a Hercegovině (tzv. Daytonská dohoda), kterou byla v roce 1995 ukončena válka v této zemi. BaH se blíží konfederaci tvořenou Federací BaH a Republikou srbskou a distriktem Brčko. Převažujícími národnostmi jsou Bosňáci, Srbové a Chorvati.
- V čele země je takzvané Předsednictví BaH, které tvoří Bosňák, Srb a Chorvat. V čele Předsednictví se střídají pravidelně po osmi měsících. Parlament je dvoukomorový.
- BaH má 3,8 milionu obyvatel, její rozloha přesahuje 51 tisíc metrů čtverečních, hlavním městem je Sarajevo.
- Sarajevo je z tuzemského pohledu známé především v souvislosti s atentátem na následníka rakousko-uherského trůnu Františka Ferdinanda d'Este. Atentát, který byl záminkou pro rozpoutání první světové války, byl spáchán 28. června 1914 na náměstí Vijećnice.
Petr Vorlíček, tiskový tajemník předsedy Poslanecké Sněmovny
