Ve dnech 14.a 15. prosince jednala Poslanecká sněmovna
15. 12. 2021Sněmovna by se znovu měla sejít v úterý 11. ledna na své 6. schůzi
Ve středu od 9.00 hodin začala 5. schůze Poslanecké sněmovny, svolaná na žádost poslaneckého klubu Hnutí ANO 2011. Jeho zástupcům se nepodařilo prosadit ve Sněmovně debatu o třech návrzích zákonů dosluhující vlády, které reagují na rostoucí ceny energií. Po třech hodinách projevů řečníků s přednostním právem strany nastupující vládní koalice neumožnily schválení programu mimořádné schůze. Sněmovna tak o zákonech nejednala. Předseda KDU-ČSL a příští ministr práce Marian Jurečka označil navrhovaná řešení za plošné rozdání peněz, které potřebným lidem nepomůže. Neschválením programu středeční jednání Sněmovny skončilo a zasedají její jednotlivé výbory. Celá Sněmovna by se znovu měla sejít v úterý 11. ledna na své 6. schůzi.
Poslankyně a poslanci v úterý na 4. schůzi zvolili předsedy stálých komisí a vedoucí meziparlamentních delegací a člena Národní rozpočtové rady, v pořadu 4. schůze byly i tři mezinárodní smlouvy.
Sněmovna rovněž schválila usnesení o nezbytné úloze jaderné energetiky v dekarbonizaci ekonomiky:
Poslanecká sněmovna:
- konstatuje, že Česká republika se přihlásila ke klimatickým závazkům obsaženým v Pařížské dohodě i v Zelené dohodě pro Evropu,
- oceňuje, že smlouvy EU uznávají právo členských států svobodně si vybrat složení energetického mixu a že Evropská komise opakovaně potvrdila, že při hodnocení nízkoemisních zdrojů bude respektovat technologickou neutralitu,
- zdůrazňuje, že Česká republika je vzhledem ke svým geografickým podmínkám schopna splnit výše zmíněné závazky pouze při možnosti dalšího využívání a rozvoje jaderné energetiky,
- připomíná, že nezastupitelnou roli jaderné energetiky v dekarbonizaci hospodaření nedávno potvrdila i předsedkyně Evropské komise,
- konstatuje proto, že jaderná energetika musí být plnohodnotně uznána jako součást řešení při dekarbonizaci ekonomiky. Nelze ji posuzovat jen jako „přechodovou“ kategorii, ale jako nástroj, který nízkouhlíkovou transformaci hospodaření „umožňuje“ a činí ji dlouhodobě ekonomicky a sociálně udržitelnou. Kritéria její udržitelnosti nízkouhlíkové transformace hospodaření mají být technologicky neutrální a nesmí rozlišovat ani podle generací jaderných zařízení, ani podle technologie reaktorů,
- konstatuje také, že ČR hodlá využívat ve svém mixu i zemní plyn jako „přechodný“ zdroj,
- vyzývá proto EU, aby zahrnula plyn jako přechodný zdroj a jadernou energetiku jako umožňující zdroj do taxonomie udržitelných financí ještě do konce roku 2021 tak, aby členské státy EU, které se k tomu rozhodnou, mohly do jejich rozvoje investovat finanční prostředky za konkurenceschopných podmínek,
- je přesvědčena, že takové rozhodnutí Evropské unie vytvoří příznivější prostředí pro úspěšné vyjednávání legislativního balíčku „Fit for 55“ během nadcházejících předsednictví Francie, České republiky a Švédska v Radě EU v letech 2022 a 2023,
- pověřuje Andreje Babiše, předsedu vlády ČR v demisi, aby toto stanovisko přednesl Evropské radě na jejím zasedání dne 15. prosince 2021.
Novým členem Národní rozpočtové rady bude bývalý viceguvernér České národní banky (ČNB) Mojmír Hampl. V radě v lednu příštího roku nahradí někdejšího rektora Vysoké školy ekonomické (VŠE) Richarda Hindlse. Hampla navrhl Senát, Sněmovna dnes v tajných volbách jeho nominaci schválila hlasy 173 ze 192 poslanců.
Sněmovní komisi pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby povede i v nynějším volebním období Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). Stejného předsedu jako v minulém období mají po dnešní sněmovní tajné volbě i dvě další komise. Předsedou komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů se opět stal Jiří Mašek (ANO) a komise pro kontrolu poskytnutí údajů z centrální evidence účtů Karel Krejza (ODS). Komisi pro kontrolu činnosti Národního bezpečnostního úřadu, kterou v minulém období řídil Miloslav Rozner (SPD), povede Martin Major z ODS. SPD měla také předsedu komise pro kontrolu činnosti Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, vedl ji Pavel Jelínek. Nyní poslanci zvolili jejím šéfem Petra Letochu (STAN).
Do čela komise pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství Sněmovna zvolila Roberta Králíčka (ANO). V minulém volebním období ji vedl předseda STAN Vít Rakušan, který se stane ministrem vnitra v nové vládě Petra Fialy (ODS). Králíček řídil v minulém období komisi pro hybridní hrozby. Jejím předsedou nyní poslanci zvolili Lukáše Vlčka (STAN). Komisi pro kontrolu činnosti Úřadu pro zahraniční styky a informace bude řídit Taťána Malá (ANO), a to po Pavlu Blažkovi (ODS), který bude v nové vládě ministrem spravedlnosti.
Předsedou komise pro kontrolu činnosti Finančního analytického úřadu, kterou v minulém období vedl František Vácha, Sněmovna zvolila Michala Zunu (oba TOP 09). Komisi pro kontrolu použití odposlechů bude řídit Klára Kocmanová, v minulém období ji vedl Tomáš Vymazal (oba Piráti).
Do čela sněmovní ústavní komise poslanci zvolili Josefa Cogana (STAN) a do čela komise pro práci sněmovní kanceláře Stanislava Blahu (ODS). V uplynulých čtyřech letech tyto komise vedli Kateřina Valachová (ČSSD) a Pavel Kováčik (KSČM), tedy zástupci stran, které v říjnových volbách neuspěly. Předsedkyní komise pro rodinu poslanci zvolili Marii Jílkovou (KDU-ČSL). Naposledy řídil obdobnou komisi Aleš Juchelka (ANO), který je nyní předsedou volebního výboru.
Sněmovna volila také vedoucí parlamentních delegací. Delegaci do Meziparlamentní unie povede Viktor Vojtko (STAN), do Parlamentního shromáždění NATO Jiří Horák (KDU-ČSL), do Parlamentního shromáždění Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě Jan Bauer (ODS) a do Středoevropské iniciativy Jan Kubík (ANO).
