44. schůze Poslanecké sněmovny
4. 11. 202244. schůze Sněmovny, na které byl schválen i daňový balíček, byla zahájena projednáváním novely zákona o podpoře sportu
Na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky zřejmě od příštího roku dopadne daň z neočekávaných zisků. Dnes ji v takzvaném daňovém balíčku schválila Sněmovna. Příjmy z daně mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií. Platit má po dobu tří let od příštího roku do roku 2025. Její sazba bude činit 60 procent. Návrh musí ještě schválit Senát a podepsat prezident.
Daň prošla v podobě, v jaké ji předložil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), pouze s jedním technickým zpřesněním. Většina koaličních poslanců, kteří vznesli své pozměňovací návrhy k podobě mimořádné daně, je stáhla. Zůstal pouze návrh předsedy klubu Pirátů Jakuba Michálka, který chtěl snížit práh pro vstup bank do systému daně na dvě, nebo alternativně tři miliardy korun čistých úrokových výnosů. Michálek návrh zdůvodňoval tím, že daň by dopadla na víc bank a vynesla by během tří let celkově asi osm miliard korun navíc. Ani jednu z verzí Sněmovna neschválila, hlasovali pro ni jen všichni čtyři pirátští poslanci; nikdo jiný ruku nezvedl.
Daň by měla v příštím roce vynést 85 miliard korun a počítá s ní už návrh rozpočtu na příští rok. Ministerstvo financí odhaduje, že na kompenzaci maximálních cen energií bude potřebovat zhruba 100 miliard korun. Další peníze chce získat na odvodech z výroby elektřiny. Konečný poměr výnosů z daně a odvodů od výrobců bude podle Stanjury záviset na vyvážení obou nástrojů. Dohromady by ale měly dát 100 miliard, řekl novinářům po schválení daně.
Daň bude výlučným příjmem státního rozpočtu. Sněmovna odmítla návrh Jany Mračkové Vildumetzové (ANO), aby se státní rozpočet v rámci rozpočtového určení daní o výnos dělil s kraji a obcemi. Ministerstvo financí s tím nesouhlasilo.
Ministerstvo financí navrhlo daň jako šedesátiprocentní daňovou přirážku na nadměrný zisk. Ten odpovídá podle návrhu rozdílu mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeného o 20 procent. Firmy, na které v příštím roce daň dopadne, budou z této daně platit zálohy. Tyto zálohy se vypočtou podle daně za rok 2022, kterou ale nebudou platit, bude sloužit jen k výpočtu záloh. Pro nebankovní firmy bude platit práh dvě miliardy korun takzvaných rozhodných příjmů za první ukončené účetní období od 1. ledna 2021. Pro banky má platit práh šest miliard korun čistých úrokových výnosů. Rozhodné příjmy musí pocházet z takzvaných rozhodných činností, kterými budou vedle bank energetická odvětví, třeba těžba uhlí, ropy i zemního plynu nebo výroba elektřiny.
Do zákona se dostala technická změna, která reagovala na původní pozměňovací návrh poslance TOP 09 Michala Kučery. Ze zdanění chtěl Kučera vyloučit například zemědělské podniky provozující bioplynové stanice, aby daň nedopadla na ty z nich, pro které jde o okrajovou činnost. Stanjura již dříve uvedl, že do rozhodných příjmů se nebudou zahrnovat příjmy za energie dodané ve skupině jinému podniku pro jeho spotřebu.
Zdravotničtí záchranáři zřejmě budou moci odcházet od příštího roku předčasně do důchodu bez sankce, a to až o pět let. Jejich zaměstnavatelům se ale zvýší penzijní odvody. Předpokládá to vládní novela, kterou v pátek 4. listopadu schválila Sněmovna. Předloha opravuje dříve přijatou, ale nepoužitelnou úpravu předchozích záchranářských penzí. Poslanci navíc svými úpravami snížili penze vybraným prominentům bývalého komunistickému režimu a rozšířili nárok na příspěvek 500 korun k důchodu za vychované dítě. Návrh nyní dostanou k posouzení senátoři.
Takzvané výchovné bude stát vyplácet od ledna. Příspěvek za vychované dítě by měli od příštího roku dostávat podle schválené úpravy skupiny poslanců v čele s Vítem Kaňkovským (KDU-ČSL) i lidé, kteří vstoupili do starobní penze z invalidního důchodu, ale nesplnili podmínku pro potřebnou dobu pojištění. Nynější stav pokládají předkladatelé za nespravedlivý a nerovný. Další návrh skupiny poslanců kolem Kaňkovského zamezí krácení takzvaného výchovného při souběhu starobního důchodu s vdovským nebo vdoveckým důchodem.
Naopak snížení důchodů by se mělo týkat podle předkladatelů úpravy kolem ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) tří tisícovek někdejších komunistických funkcionářů. Krácení by mělo podle nich "hrát symbolickou roli". Penze by podle podkladů neklesly pod částku, do níž se naopak dorovnává důchod účastníkům odboje a odporu proti komunismu.
Předčasné penze pro záchranáře přijali zákonodárci už v minulém volebním období s účinností od příštího ledna. Ustanovení ale obsahuje chyby a nelze je využít. Vládní předloha má stav napravit. Dřívější penzi bez krácení částky nyní mají jen horníci z hlubinných dolů.
Nárok na dřívější penzi bez jejího krácení budou mít podle novely členové výjezdových skupin a operátoři středisek zdravotnické záchranné služby a také záchranáři horské služby. Jde o zhruba 6500 pracovníků. Vláda to zdůvodňuje tím, že jsou vystaveni skoro stále stresu a část z nich i fyzické zátěži. Po odpracování 4400 směn, tedy zhruba 20 let, by tito pracovníci mohli podle návrhu chodit na odpočinek o dva a půl roku dříve. Za každých dalších 74 směn by přibyl ještě měsíc až do hraničních pěti let. Plný nárok by tak vznikl po zhruba 30 letech práce.
Sněmovna stanovila nad rámec vládního návrhu délku záchranářské směny pro výpočet nároku na předčasný důchod na osm hodin. Délka směn totiž nebyla u jednotlivých záchranných služeb stejná, mohla trvat podle zdůvodnění úpravy 12 hodin i 7,5 hodiny. Poslanci ANO neprosadili pozměňovací návrh, aby nárok na odchod do důchodu o pět let dříve vznikl záchranářům už po zhruba 25 letech práce. Poukazovali na to, že podle úpravy schválené v minulém volebním období by to bylo možné po 20 letech. Svůj návrh označovali za kompromis.
Zaměstnavatelům by se u záchranářů s právem na předčasný důchod podle vládní novely zvedla do roku 2026 postupně sazba důchodových odvodů z nynějších 21,5 procenta na 26,5 procenta. Příští rok by odváděli 23,5 procenta.
Sněmovna nakonec nehlasovala o Jurečkově úpravě, která by změnila organizační strukturu České správy sociálního zabezpečení z okresů na oblasti. Ministr ji stáhl, protože vyvolala spory.
