Oficiální návštěva Izraele
7. 6. 2012Předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová navštívila ve dnech 30. května - 1. června v čele oficiální parlamentní delegace Izrael. Návštěva české delegace se uskutečnila na pozvání izraelského parlamentu.
Předsedkyně Sněmovny M. Němcová zahájila návštěvu Izraele položením věnce u pomníku na památku padlých na nádvoří Knesetu. Poté se sešla k jednání s předsedou Knesetu Reuvenem Rivlinem. Tématem rozhovoru byla současná úroveň vzájemných vztahů a možnosti další spolupráce. „Když přijedou hosté z České republiky, je to pro mě vždy srdeční záležitost. Spolupráce mezi našimi zeměmi je opravdu mimořádná,“ zhodnotil R. Rivlin. Předsedkyně M. Němcová připomněla společnou historii, kdy vedle sebe po staletí v jednom státě žili a vzájemně se ovlivňovali Židé a Češi. „ Ráda bych za všechny příklady jmenovala město Třebíč, kde žila početná židovská komunita. Nacisté desítky zdejších židovských rodin vyvraždili. Podařilo se nám sice po válce zrenovovat a zachovat unikátní architekturu tohoto místa, ale duch, který mu vtiskli zdejší židovští obyvatelé, tu nenahraditelně chybí,“ konstatovala M. Němcová.
Parlamentní delegace se rovněž setkala se zástupci parlamentní skupiny přátel Izrael – Česká republika. Tato skupina přátel velmi intenzivně spolupracuje se skupinou přátel Česká republika – Izrael, která působí na půdě Poslanecké sněmovny PČR. Aktivní v oblasti obchodu v obou zemích jsou rovněž Česko – izraelská a Izraelsko – česká obchodní komora.
V rámci své oficiální návštěvy Miroslava Němcová v doprovodu předsedy izralelského parlamentu R. Rivlina slavnostně zahájila výstavu Atentát na Reinharda Heydricha – smrt architekta holocaustu.Výstava, která připomíná 70. výročí atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, je instalována přímo na půdě Knesetu a je jí v Izraeli věnována velká pozornost.
Výstava je připomínkou nejvýznamnější akce, kterou během 2. světové války zorganizoval československý odboj. Připomíná v celkem patnácti panelech a pěti vitrínách především události z válečných let 1939-1945. Jádro výstavy popisuje události od podzimu 1941, kdy R. Heydrich přichází do Prahy, do května 1942, kdy se uskutečnil atentát. Panely expozice se týkají přípravy atentátu, jeho provedení příslušníky československých zahraničních jednotek a také následků, které český národ čekaly po Heydrichově smrti. Důležitá část výstavy je věnována přímo osobě R. Heydricha a jeho plánům na tzv. konečné řešení židovské otázky, na kterých pracoval již od roku 1939. „Je správné ukazovat a vysvětlovat dětem a mladé generaci, co byl holocaust, co se dělo za nacismu. Někdy si stýskáme, že dnešní mladí lidé vysedávají jen u počítačů. Ale má zkušenost s filmovým projektem „Nickyho rodina“ o záchraně 669 židovských dětí Sirem N. Wintonem, který se mi podařilo prosadit do školních osnov, mi ukázala, že dnešní mladá generace je nesmírně vnímavá a historie ji zajímá,“ prohlásila předsedkyně Sněmovny M. Němcová.
Součástí návštěvy předsedkyně Sněmovny PČR v Izraeli bylo také tradiční vysazení stromu v Lese Asminadav. Tento les v rámci svých zalesňovacích aktivit vysázel Židovský národní fond. Jako výraz přátelství zasadila M. Němcová pistáciový strom: “Přeji tomuto stromu, aby byl nejen symbolem přátelství, ale aby vzrůstal a vzkvétal stejně jako bude vzrůstat a vzkvétat demokratický izraelský stát,“ popřála Izraeli předsedkyně Sněmovny.
Návštěva české parlamentní delegace se uskutečnila v době, kdy v Jeruzalémě probíhal kulturní festival „Dny Prahy“. Jeho mimořádnou součástí bylo i představení The Defiant Requiem - Verdi at Terezin (Requiem navzdory – Verdi v Terezíně) v Mezinárodním kongresovém centru v Jeruzalémě. Tento speciální multimediální projekt líčí příběh odvážných židovských vězňů koncentračního tábora v Terezíně během druhé světové války. S myšlenkou nastudovat Verdiho Requiem přišel v létě 1944 dirigent Rafael Schächter. Šlo o spojení italské hudby, latinského textu, prastaré katolické modlitby, a to vše provedené židovskými zpěváky a hudebníky z Čech, Rakouska, Německa, Holandska, Dánska, Polska i Maďarska. R. Schächter tak využil největší židovské umělce z velké části Evropy soustředěné v jediném koncentračním táboře. Během zkoušek dále pokračovaly transporty do Osvětimi, do nichž byli odvedení i někteří sólisté a část sboru a orchestru. Tito umělci byli znovu a znovu nahrazováni novými. K představení nakonec opravdu došlo v době návštěvy Eichmanna v Terezíně. Sám Rafael Schächter byl deportován do Osvětimi 16. října 1944 a zemřel druhého dne v plynové komoře. Toto jedinečné představení kombinuje hudbu Guiseppa Verdiho se vzpomínkami vězňů, kteří přežili věznění a účastnili se zkoušek. Během představení jsou také promítány ukázky z propagandistických filmů, které nacisté v Terezíně natočili a ve kterých je líčen „spokojený život“ vězňů.
Tento dramatický koncert ve spolupráci s Kühnovým smíšeným sborem nastudoval americký dirigent Murry Sidlin, který se od konce devadesátých let s obrovským zanícením pustil do shromažďování podkladů a vyhledávání pamětníků.
Předsedkyně PS M. Němcová s delegací rovněž navštívila Památník obětí a hrdinů holocaustu Jad Vašem, položila pietní věnec v Síni vzpomínek a navštívila Památník dětských obětí. V závěru návštěvy se rovněž účastnila na tryzně za československé oběti holocaustu, kterou zorganizovalo Sdružení bývalých československých občanů v Lese umučených nedaleko Bejt Šemeš.
