Seminář k Pařížské dohodě o klimatu 2015 a jejím dopadům na ČR
30. 3. 2016Pařížská dohoda o klimatu 2015 a její dopady na ČR
Pod záštitou předsedy PSP ČR Jana Hamáčka a předsedy AV ČR prof. Jiřího Drahoše se ve středu 30. března uskutečnil v Poslanecké sněmovně seminář s názvem Pařížská dohoda o klimatu 2015 a její dopady na ČR.
Úvodní slova semináře z cyklu Vědecké poznatky – základ pro lepší, konkurenceschopnou společnost patřila předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Janu Hamáčkovi, který shrnul politický rámec dohody slovy: „Je předčasné hovořit o tom, co dohoda fakticky znamená a co v boji proti změnám klimatu přinese. Je možná předčasné dělat závěry o tom, zda byla konference úspěchem, či nikoliv. Účinnost dohody je totiž podmíněna její ratifikací alespoň v 55 státech, které jsou odpovědné minimálně za 55 % světových ročních emisí skleníkových plynů. Prvním státem, který úmluvu ratifikoval, se stalo Fidži a já doufám, že ostatní země se připojí co nejdříve. Předpokládám, že i zde v Poslanecké sněmovně smlouva – i přes některé její nedostatky – získá podporu.“
„Ambice dohody z Paříže jsou vysoké, nyní budou na řadě konkrétní strategické a legislativní kroky. Proto jsem velmi rád, že Poslanecká sněmovna poskytuje prostor pro prezentaci vědeckých poznatků a věřím, že dnešní příspěvky přinesou řadu podnětů k zamyšlení a pomohou objasnit roli člověka v tomto procesu,“ uvedl ve svém projevu prof. Drahoš. Na konferenci zazněly spíše skeptické hlasy, zda je reálné cíle z Paříže vůbec naplnit.
Na setkání zazněla i slova přítomné senátorky RNDr. Jitky Seitlové, která upozornila na fakt, že dohoda z Paříže klade důraz mj. na vývoj a inovace nových technologií, které povedou k nižším emisím. „Bude záležet na tom, zda se to povede. Pokud se to nepodaří, změny budou nevratné,“ uvedla. V návaznosti na současné politické dění pak zdůraznila, že klimatické změny přispívají i k migračním tokům.
Celým dnem provázel RNDr. Václav Cílek, CSc., z Geologického ústavu AV ČR. „Kvůli využívání Země a kořistné mentalitě dopady klimatické změny působí nejvíce na nejchudší země. Migrace lidí z chudších oblastí na Západ tak v jistém smyslu vrací problémy zpět těm zemím, které je způsobily,“ nevyhnul se ani on ožehavému tématu současné migrační vlny v kontextu změny klimatu.
Před jedním z možných důsledků klimatické změny, kolapsem atlantické cirkulace, který se ale nepředpokládá do roku 2100, varoval RNDr. Radan Huth, DrSc., z Přírodovědecké fakulty UK. Připomněl také, že již zvýšení globální průměrné teploty o 1 °C vede k velkým výkyvům extrémů teplot, přestože si samotné zvýšení průměru člověk nijak neuvědomuje. Na to navázal ve své přednášce prof. Mgr. Ing. Miroslav Trnka, Ph.D., z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, který se věnuje mj. výzkumu sucha (více viz www.intersucho.cz ). „V USA snížilo loňské sucho produkci kukuřice o čtvrtinu, přestože naprostá většina tamějších kukuřičných polí je uměle zavlažována,“ ilustroval na jednom z příkladů důsledky probíhající změny klimatu prof. Trnka.
Možné cesty k nízkoemisní energetice probral RNDr. Vladimír Wagner, CSc., z Ústavu jaderné fyziky AV ČR, který na příkladu Kanady (Ontaria), Francie, Švédska, Švýcarska a Slovenska na jedné straně a Německa s Dánskem na straně druhé demonstroval svou tezi, že pro Českou republiku je jedinou cestou k nízkoemisní energetice stavba nových bloků jaderných elektráren.
„Hlavním nedostatkem dohody je neexistence zpoplatnění emisí CO2. Nemáme tedy jakýsi globální ekonomický nástroj k vynucení splnění deklarovaných cílů,“ označil největší slabinu dohody z Paříže Mgr. Alexander Ač, Ph.D., z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.
V následné diskusi byly probírány i případné pozitivní dopady klimatické změny či energetická koncepce ČR. A padl rovněž oprávněný názor, že celý problém kolem klimatické změny je v zásadě socioekonomický. „Vidím rozpor ve snaze pokračování růstu spotřeby a výroby, navíc za světového populačního růstu, a zároveň touhou mít čistou vodu, vzduch a stabilní klima. Pokud nedokážeme zavést sociofinanční systém, který bude nerostoucí, tak všechno, co řešíme, jsou jen symptomy růstu. Pak naše veškeré snahy jsou jen přesouváním stoliček na Titaniku,“ řekl v diskusi dr. Alexander Ač.
Více o semináři včetně prezentací a anotací přednášek najdete na stránkách Akademie věd.
Zvukový záznam (MP3, 198 MB)
