Výroční zpráva za rok 2019

I. Výroční zpráva Kanceláře Poslanecké sněmovny v oblasti poskytování informací za rok 2019

Výroční zprávu zpracovalo Samostatné oddělení styku s veřejností Kanceláře Poslanecké sněmovny podle Zásad pro zabezpečování úkolů vyplývajících pro Kancelář Poslanecké sněmovny podle § 18 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím ve znění pozdějších předpisů (dále také jako „zákon o svobodném přístupu k informacím“).

Veškerou činnost spojenou s vyřizováním žádostí o informace (správu, koordinaci, vyřízení žádosti či následné úkony při odvolání nebo stížnosti) vyřizuje v souladu s příkazem 4/2010 vedoucího Kanceláře Poslanecké sněmovny, v platném znění, Samostatné oddělení styku s veřejností Kanceláře Poslanecké sněmovny.

Žadatelé v mnohých případech využívají pro podání žádosti formulář, který je veřejnosti přístupný na webových stránkách Poslanecké sněmovny, a to jak pro občany (fyzické osoby), tak i pro právnické osoby. V ostatních případech jsou žádosti o informaci zasílány prostřednictvím datové schránky, e – mailu nebo prostřednictvím České pošty s. p.. Žádosti jsou vyřizovány vždy v termínu vyplývajícím ze zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. Většina požadovaných informací jak podle zákona o svobodném přístupu k informacím, tak mimo režim tohoto zákona, byla vyřízena v mnohem kratších termínech, než jaké požaduje zákon o svobodném přístupu k informacím a v několika desítkách případů bylo žadateli zareagováno poděkováním.

Na webových stránkách Poslanecké sněmovny v odkazu na „Poskytování informací“ jsou v souladu se zákonem o svobodném přístupu k informacím (§ 5 odst. 3) zveřejňovány žádosti o informace a odpovědi na ně. Rovněž jsou zde zveřejněny odpovědi na opakující se informace (opakující se dotazy), na které lze žadatele odkázat. Další zdroje informací pro veřejnost jsou přístupné na webových stránkách Poslanecké sněmovny, např. v odkazu „Kontakty“ jsou zveřejněny „Časté dotazy“.

Celkem 29 občanů se obrátilo se svým požadavkem o informaci či radu při řešení obtížné životní situace na Kancelář Poslanecké sněmovny osobně. Vždy jim byla podána požadovaná informace nebo rada na řešení jejich obtížné životní situace. Z celkového počtu návštěv z nich uskutečnila 15 opakovaných návštěv jedna a tatáž osoba.

Na Kancelář Poslanecké sněmovny se se svými písemnými požadavky mimo režim informací obrátilo v roce 2019 dalších 350 občanů a nad tento počet (350 občanů) podal jeden občan za rok 2019 celkem 199 podání.

Přijaté a vyřízené žádosti o informace:

II. Výroční zpráva o činnosti podle § 18 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů

Z celkového počtu poskytnutých informací (967) bylo 63 žádostí podáno podle zákona č. 106/1999Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. Vyřizování většiny žádostí vyžaduje odbornou kvalifikaci a někdy je nutná i spolupráce více odborných útvarů.

Na Kancelář Poslanecké sněmovny se obracejí se svými žádostmi fyzické osoby – občané, studenti, osoby z odborné veřejnosti a často i zástupci sdělovacích prostředků.

Ve sledovaném období bylo vydáno 26 rozhodnutí vedoucí Samostatného oddělení styku s veřejností. V devíti případech se jednalo o odmítnutí celé žádosti podle § 15 zákona o svobodném přístupu k informacím.  V pěti případech bylo na část žádosti odpovězeno a část žádosti byla rozhodnutím odmítnuta.

Sedm žádostí bylo odloženo dle § 14 odst. 5 písm. c) zákona o svobodném přístupu k informacím – žádost se nevztahovala k působnosti úřadu, tzn. ani k působnosti Kanceláře Poslanecké sněmovny, ani k působnosti Poslanecké sněmovny. Jednalo se například o kritiku justice a soudnictví, udělování státních vyznamenání, výklad zákonů ohledně EET a vězeňství, poskytnutí vyjádření Poslanecké sněmovny k ústavní stížnosti a dále usnesení federální vlády Československé socialistické republiky, která jsou v archivu Vlády České republiky.

Naceněny byly tři žádosti o informace. Celková částka stanovená za poskytnutí informací podle platného Sazebníku Kanceláře Poslanecké sněmovny za poskytování těchto 3 žádostí o informací byla 12 580,- Kč.  Ani v jednom případě nebyly náklady uhrazeny.  Z tohoto důvodu byly ve třech případech žádosti odloženy dle § 17 odst. 5 zákona o svobodném přístupu k informacím – žadatelé neuhradili náhradu nákladů. Proti výši nacenění byla jedním z žadatelů podána podle § 16a odst. 1 písm. d) zákona o svobodném přístupu k informacím stížnost.

Dvě žádosti byly odloženy podle §14 odst. 5 písm. a) zákona o svobodném přístupu k informacím  pro nedoplnění žádosti o informace. 

Vedoucí Kanceláře Poslanecké sněmovny rozhodoval jako orgán druhého stupně v jednom případě o podané stížnosti proti výši nacenění (§ 16a odst. 1 písm. d) zákona o svobodném přístupu k informacím). Předmětem žádosti bylo poskytnutí všech sněmovních tisků, tak jak jsou uloženy na webových stránkách Poslanecké sněmovny, a to jako obsah adresáře, dump databáze, nebo výpis na disku. Jednalo se o cca 4GB dat (cca 5700 souborů), které šlo poskytnout na DVD. Odborný útvar Kanceláře Poslanecké sněmovny, vzhledem k mimořádně rozsáhlému utřídění, zpracování a kontrole dat, stanovil, z hlediska časové náročnosti, rozsah práce nad rámec standardní pracovní činnosti zaměstnanců na 4 hodiny. Částka tak byla stanovena na 1 600,- Kč. Výše stanovené částky za poskytnutí informace byla vedoucím Kanceláře Poslanecké sněmovny potvrzena.

Vedoucí Kanceláře Poslanecké sněmovny dále rozhodoval podle § 16 odst. 3 zákona o svobodném přístupu k informacím o čtyřech odvoláních, které podali žadatelé o informaci a jejichž žádost byla odmítnuta.

První odvolání se týkalo poskytnutí osobních údajů o asistentovi bývalého poslance (z uplynulého volebního období). Žadatel v odvolání vyslovil nesouhlas s provedeným testem proporcionality, ani s ochranou osobních údajů.

Ve druhém odvolání požadoval žadatel opis usnesení Poslanecké sněmovny k vyslovení souhlasu s trestním stíháním poslance. Poslanecká sněmovna nemohla tuto informaci poskytnout, neboť ze strany orgánů činných v trestním řízení žádnou žádost o vydání poslance neobdržela.

Třetí a čtvrté odvolání bylo podáno ve věci poskytnutí podkladů a dokumentů z jednání a závěrů Vyšetřovací komise k OKD. Žadatelé se domáhají poskytnutí podkladů, které jsou neveřejné. Navíc se jedná o dokumenty týkající se trestního řízení, které jsou součástí podkladů pro podání k zahájení trestního řízení. Z tohoto důvodu nemohou být žadatelům vydány. Čtvrté odvolání, podané v prosinci 2019, bylo řešeno na počátku ledna 2020, tedy ve lhůtě platné pro rozhodnutí příslušného správního orgánu ve smyslu § 16 odst. 2 a 3 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.

Ve všech čtyřech případech nadřízený orgán potvrdil postup Samostatného oddělení styku s veřejností a odvolání zamítl.

V roce 2019 bylo Městským soudem v Praze vyznačeno nabytí právní moci rozsudku ve věci přezkoumání zákonnosti rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti o poskytnutí informace. V této souvislosti uvádíme opis podstatných částí rozsudku soudu ve věci přezkoumání zákonnosti rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti o poskytnutí informace podle § 18 písm. c) zákona o svobodném přístupu k informacím:

„Rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 10 A 51/20169 – 53 zrušil rozhodnutí vedoucího Kanceláře Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky č.j. VKPS 01/16 podle ustanovení § 76 odst. 1 písm. a) soudního řádu správního a podle ustanovení 78 odst. 4 soudního řádu správního věc vrátil žalované k dalšímu řízení. Žalovaná byla povinna zaplatit žalobci  náklady řízení ve výši 12 342 Kč. Žalobce žádal o sdělení informací týkajících se činnosti člena Rady Českého telekomunikačního úřadu pana Ing. J. P. Podle žalobce měl Ing. J. P. působit jako člen dozorčí rady soukromého konsorcia právnických osob podnikajících pod obchodní firmou CZ. NIC. Povinný subjekt odepřel žalobci poskytnout požadované informace s odkazem na ustanovení § 14 odst. 5 písm. c)  zákona o svobodném přístupu k informacím z důvodu nepříslušnosti a dále odkazem na § 8 a) z důvodu ochrany osobních údajů dotčené osoby. Odmítnutí rovněž zdůvodnil odkazem na § 45 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, tedy neveřejnosti jednání Mandátového a imunitního výboru. Soud měl za to, že „napadené rozhodnutí je dílem nezákonné, neboť ze strany žalované došlo k nesprávnému posouzení otázek, zda požadovaná informace spadá do působnosti povinného subjektu a zda je  neveřejnost jednání mandátového a imunitního důvodem pro odmítnutí požadované informace, a dílem nepřezkoumatelné, protože ze strany povinného subjektu nedošlo k řádnému posouzení, zda a v jakém rozsahu je požadovaná informace chráněna zákonem o ochraně osobních údajů.“.

Znění celého rozsudku je k dispozici na:

http://www.nssoud.cz/files/EVIDENCNI_LIST/2016/10_A_51___2016_20190111133821_prevedeno.pdf

III. Grafické znázornění