Sněmovna prodloužila nouzový stav do 12. prosince
20. 11. 2020Schválila zároveň daňový balíček i zmrazení platů ústavních činitelů. Podrobnosti zde:
Na začátku jednání poslanci uctili minutou ticha památku zemřelých na covid-19. Sněmovna zároveň doprovodným usnesením požádala vládu, aby zajistila ukončení diskriminace českých obchodníků vůči velkým nadnárodním řetězcům; nastavila provoz maloobchodních prodejen za dodržování stejných hygienických opatření, aby nedocházelo ke zvýšení koncentrace osob v některých obchodech a koncentraci lidí v několika dnech před Vánoci.
Sněmovna požádala vládu i o to, aby revidovala protiepidemický systém PES tak, aby první stupeň nevyžadoval nouzový stav a definovala stav nula, kdy PES nebude vyžadován vůbec. Kromě toho Sněmovna vyslovila poděkování všem zdravotníkům, pracovníkům v sociálních službách, vojákům, hasičům nebo hygienikům i dalším profesím, které se starají o pacienty s covidem-19.
Sněmovna také schválila novelu zákona o evidenci skutečných majitelů, jejíž cílem je transponovat do českého právního řádu některé nové požadavky týkající se evidování skutečných majitelů podle změnové směrnice EP a Rady (EU). Ze směrnice plyne mimo jiné požadavek na veřejnost některých údajů o skutečných majitelích, zavedení mechanismů ověřování a kontroly pravdivosti údajů vedených v evidenci, jakož i stanovení efektivních sankcí za nesplnění určitých povinností. Novým zákonem se zároveň provádí revize institutu evidence skutečných majitelů a příslušné právní úpravy.
Hrubé platy vrcholných politiků a dalších činitelů včetně soudců zůstanou v příštím roce zřejmě na letošní úrovni. Sněmovna schválila jejich zmrazení. Předlohu ještě musejí posoudit senátoři a podepsat prezident. Od roku 2022 pak schválená změna zákona upraví výpočet platů ústavních činitelů. Odvíjet se budou od průměrné mzdy v celé ekonomice místo od průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře, jako je tomu nyní.
Pokud by předloha neplatila, vrcholným politikům a dalším činitelům by příští rok vzrostly hrubé platy asi o devět procent. Návrh na zmrazení platů v příštím roce předložili ve Sněmovně poslanci Pirátů, STAN a KDU-ČSL. V pátek pro něj jako pro celek i s vloženou změnou hlasovalo 91 z 92 přítomných poslanců napříč všemi kluby.
Základní měsíční plat poslance a senátora tak v příštím roce pravděpodobně zůstane na letošní úrovni 90.800 korun. Základní plat prezidenta bude i nadále činit 302.700 korun hrubého a premiéra 243.800 korun. V roce 2022 by se pak odvíjely od toho, jaká bude letošní průměrná hrubá mzda v celé ekonomice, neměly by být ale nižší než v příštím roce. Z predikce ministerstva práce uvedené v důvodové zprávě k pozměňovacímu návrhu vyplývá, že základní plat poslance by v roce 2022 mohl být 92.600 korun.
Takzvaná platová základna, od níž se pak odvíjejí konkrétní platy na jednotlivých pozicích, má do budoucna činit 2,5násobek a pro soudce trojnásobek průměrné mzdy v celé ekonomice. Pokud by ale takto stanovená platová základna v roce 2022 i v následujících letech byla nižší než v příštím roce, použil by se údaj pro příští rok. Od platové základy se pak podle zákonem stanovených koeficientů stanoví platy a náhrady v různých pozicích.
Návrh na změnu výpočtu platů tak, aby se odvíjely od mezd v celé ekonomice, předložili předsedové klubů ANO, ČSSD a Pirátů Jaroslav Faltýnek, Jan Chvojka a Jakub Michálek. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) již dříve řekla, že tento návrh je projednaný v koalici.
"Bereme to jako projev solidarity s občany České republiky, kteří jsou postiženi touto krizovou pandemií," řekl Faltýnek. Návrh podpořili i zástupci dalších sněmovních stran. "V současné ekonomické situaci je namístě zmrazit platy politiků příští rok a navázat je na průměrnou mzdu v celé ekonomice," uvedl za předkladatele Mikuláš Ferjenčík (Piráti).
Na platy soudců a ústavních činitelů je v návrhu státního rozpočtu na příští rok vyčleněno 5,78 miliardy korun, zhruba o 83 milionů méně než letos. Vláda v návrhu rozpočtu uvádí, že s ohledem na poslanecké návrhy na zmrazení růstu platů ústavních činitelů nezapracovala do rozpočtu nárůst peněz na jejich platy. Peníze na ně jsou v rozpočtové rezervě, která je o jednu miliardu vyšší, než je její úroveň ze zákona. V případě potřeby by je vláda uvolnila.
Zdaňování takzvané superhrubé mzdy v tuzemsku po 13 letech zřejmě skončí. Sněmovna při nočním schvalování daňového balíčku přijala návrh premiéra Andreje Babiše (ANO), který toto zdaňování ruší. Místo toho se má od příštího roku zdaňovat pouze hrubá mzda sazbou 15 procent a u lidí se mzdou asi nad 140.000 korun měsíčně část příjmů nad tuto hranici sazbou 23 procent. Zrušení ještě není definitivní. Zákon musí posoudit Senát a podepsat prezident.
Pro schválení balíčku jako celku s přijatými úpravami hlasovali poslanci ANO, ODS, KSČM, SPD a dva nezařazení poslanci Václav Klaus a Tereza Hyťhová.
Sněmovna přijala i další část Babišova návrhu, která rozvolňuje pravidla rozpočtové odpovědnosti. Podle ministerstva financí by bez této změny nebylo zrušení superhrubé mzdy proveditelné. Babiš uvádí dopad na státní rozpočet v objemu asi 52 miliard korun. Návrh státního rozpočtu na příští rok s tím ale nepočítá. Dopady na veřejné rozpočty vyvolaly kritiku nejen z opozice, ale i z koaliční ČSSD.
Proti Babišovu návrhu na zrušení superhrubé mzdy již dříve protestovala Národní rozpočtová rada. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) podporuje Babišův návrh prezident Miloš Zeman, ale pouze na dva roky. Schválený Babišův návrh však není časově ohraničen. Podle ministryně nebylo legislativně možné ho časově omezit.
Ministryně Schillerová odhadla dopad schválených poslaneckých změn do veřejných rozpočtů zhruba na 130 miliard korun. Z toho jen na státní rozpočet podle ní připadne 87 miliard. Například zvýšení daňové slevy na poplatníka podle ní bude znamenat výpadek 35 miliard korun. Neuvedla, jaký dopad bude mít zrušení superhrubé mzdy.
Sněmovna schválila návrh pirátského poslance Mikuláše Ferjenčíka na zvýšení základní daňové slevy na poplatníka. Dosud činí 24.840 korun a nově by měla odpovídat průměrné hrubé mzdě za předminulý rok. Poslanec uvádí, že v roce 2021 by činila sleva 34.125 korun.
Sněmovna přijala i snížení sazby spotřební daně z motorové nafty o korunu na litr. Naopak nepřijala žádný návrh na zvýšení sazeb daně z hazardu.
Schválila zvyšování spotřební daně z tabákových výrobků, ale dala přednost rychlejšímu růstu daně, než navrhovala vláda. Předložil ho Zbyněk Stanjura (ODS) a podpořil ho rozpočtový výbor. Státní rozpočet by tak mohl získat v příštím roce navíc asi 2,1 miliardy korun.
Obce budou také moci nově stanovovat koeficient u daně z nemovitosti až na jedno desetinné místo, například 1,5 nebo 4,5. Nyní mohou použít jako koeficienty pouze celá čísla 2,3,4, a 5. S návrhem uspěl v rozpočtovém výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti). Podpořilo to i ministerstvo financí, podle něj existuje po tomto řešení poptávka ze strany obcí.
Sněmovna rovněž umožnila podnikatelům mimořádné odpisy majetku sloužícího k podnikání. Vztahovat se to má na majetek pořízený od letošního 1. ledna do 31. prosince příštího roku. Majetek v první skupině, například některé zemědělské stroje, by se odepisoval jen jeden rok místo tří let. Majetek v druhé skupině, například auta, by se odepisoval tři roky místo pěti let.
Zákon také přináší nový stravenkový paušál, který budou moci firmy jako nezdanitelnou částku dávat zaměstnancům místo stravenek.
