Státní rozpočet bude hlavním bodem 72. schůze Sněmovny
1. 12. 2020Schůze Sněmovny byla zahájena v úterý 1. 12. Schválený pořad 72. schůze obsahuje celkem 493 body.
Poslankyně a poslanci budou na nadcházející řádné schůzi schvalovat návrh státního rozpočtu na příští rok, který navrhla vláda se schodkem 320 miliard korun. Před schvalováním je ve Sněmovně například takzvaný nízkouhlíkový zákon, který se týká výkupu elektřiny z plánovaného bloku Jaderné elektrárny Dukovany.
Schůze Sněmovny začala v úterý odpoledne. Plánovaná je na dva týdny. S týdenní přestávkou na jednání výborů by schůze měla skončit v pátek 18. prosince. Návrh rozpočtu bude jedním z nejsledovanějších bodů. Zákonodárce čeká ve středu jeho druhé čtení a o dva týdny později závěrečné schvalování. Ve druhém čtení dostanou poslanci příležitost vznášet své návrhy na přesuny peněž uvnitř rozpočtu, jeho základní paramenty včetně deficitu už měnit nemohou. Dosud se sešly požadavky na přesuny peněz řádově za desítky miliard korun.
Sněmovna již v úterý odsouhlasila zvýšení daňových příjmů krajů a obcí, jak to požadoval Senát v rámci novely o zavedení paušální daně pro živnostníky. Paušální daň budou moci využít živnostníci a další osoby samostatně výdělečně činné od příštího roku. Daň bude dobrovolná a zahrne odvod na sociální i zdravotní pojištění a daň z příjmů. Využít ji budou moci podnikatelé s ročními příjmy do jednoho milionu korun. Nejvýhodnější bude paušální daň podle odborníků pro živnostníky s výdajovým paušálem, kteří ale zároveň neuplatňují daňové slevy na děti a manželku. Pro příští rok by měla paušální daň činit 5469 Kč měsíčně. Živnostníkům má ušetřit papírování a podle ministerstva financí také odpadne důvod k většině kontrol. Paušální daň bude složena z minimálního odvodu na zdravotní pojištění, navýšeného minimálního odvodu na sociální pojištění o 15 procent a daně 100 korun.
Kraje a obce by měly získat více peněz ze záloh na daň z příjmů fyzických osob. Horní komora v rámci novely navrhla upravit rozpočtové určení daní tak, aby obce a kraje měly nárok na příslušný podíl z celého celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob, nikoli jen z 60 procent záloh na tuto daň. Samosprávy by tak mohly navíc získat 500 až 700 milionů korun ročně, což by jim podle Schillerové více než kompenzovalo odhadovaný úbytek příjmů v souvislosti s paušální daní.
Kraje mají nyní nárok na 8,92 procenta ze tří pětin celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob, podíl obcí činí 23,58 procenta. Výše těchto nároků se výborovou úpravou nemění.
Sněmovna také stvrdila novelu vodního zákona, která upravuje opatření proti suchu. Umožní například vznik komisí pro sucho, které budou v případě sucha rozhodovat o opatřeních obdobně, jako je tomu při povodních. Mohly by například zakázat povolené odběry vody nebo nařídit vlastníkovi vodohospodářského zařízení jeho zprovoznění. Na návrh Senátu vložili poslanci do novely například administrativně jednodušší způsob odstraňování vodních děl za účelem obnovy přirozených koridorů drobných vodních toků. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident.
Senátoři do zákona vložili ustanovení, které má usnadnit zrušení vodních děl vybudovaných před rokem 2002 kvůli obnovení přirozených koryt drobných vodních toků.
Komise mají podle novely vyhlašovat stavy sucha, následně vážnější stav nedostatku vody a pak krizový stav. Komise pro sucho budou moci omezit nebo zakázat odběry povrchových vod obecně, ale i u firem, které to mají od úřadů povolené, a omezit užívání pitné vody z vodovodu pro veřejnou potřebu. Komise dále bude moci nařídit vlastníkům vodního díla manipulování s vodou více, než dovoluje schválený manipulační řád, upravit minimální zůstatkové průtoky či nařídit mimořádná sledování množství vod.
Novela má podpořit snazší využití takzvané šedé vody v budovách, tedy použité vody z koupelen. Pokud se hygienicky upraví, bude možné ji využívat pro splachování, úklid nebo třeba mytí aut. Nebude také třeba úřední souhlas pro odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu v případě umisťování významných krajinných prvků. Týká se to třeba lesů, rašelinišť, vodních toků nebo například mokřadů. Od odvodů za trvalé odnětí půdy se osvobodí půda pro zřizování retenčních nádrží a rybníků.
Sněmovna opět schválila novou možnost úhrady antigenních testů. Zdravotní pojišťovny budou moci hradit antigenní testy na covid-19 určené například domovům pro seniory přímo distributorovi. Rozhodla o tom Sněmovna, která přehlasovala senátní veto vládní novely o veřejném zdravotním pojištění. Senátoři pokládali novou možnost úhrady testů za nadbytečnou, obávali se případného zneužití. Podle vlády má možnost přímé úhrady snížit administrativu.
Nový odpadový zákon, jenž zejména posouvá o šest let na rok 2030 konec skládkování odpadu, bude účinný od ledna. Sněmovna odmítla senátní snahu o roční odklad účinnosti normy. Senátoři poukazovali na to, že nejsou dostatečně připraveny prováděcí předpisy, což by podle nich mohlo způsobit chaos v nakládání s odpady po Novém roce. "Nenastane žádný kolaps v odpadovém hospodářství, jak někteří straší," ujišťoval ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Přijetím senátního návrhu by se o rok posunulo mnoho předností zákona, například ohledně odklonu od skládkování, uvedl. Senátor Zdeněk Nytra (ODS) za horní komoru podotkl, že ministrův optimismus nesdílí. Lhůta na přípravu bude třítýdenní, upozornil.
Předloha počítá s růstem poplatků za ukládání odpadu na skládkách. Zároveň zavádí motivační nástroje pro obce, které budou plnit průběžné požadavky na míru třídění komunálního odpadu.
Místa pro zpětný odběr elektrozařízení, která dosloužila, budou muset být od příštího roku v každé větší obci. Opětovně to schválila Sněmovna poté, co odmítla senátní snahu zavést zavedení nových pravidel až od roku 2022.
Místo pro zpětný odběr vysloužilých domácích elektrospotřebičů elektrozařízení budou muset být v každé obci nad 2000 obyvatel, pro odběr baterií v každé obci nad 1500 obyvatel. Místo pro odběr ojetých pneumatik má být v každé obci s rozšířenou působností.
K novinkám zákona patří zavedení principů takzvané ekomodulace. Znamenají, že výrobky by byly zatíženy recyklačním příspěvkem podle míry svého dopadu na životní prostředí. Cílem je ekonomicky zvýhodnit výrobky, jejichž používání či likvidace představují menší ekologickou zátěž. Příspěvky za zpětný odběr elektroodpadu, jeho opětovné použití, recyklaci a osvětu platí jednotliví výrobci takzvaným kolektivním systémům. Jde o neziskové organizace, které zajišťují sběr a recyklaci. Za porušení nových pravidel bude podle závažnosti hrozit pokuta až jeden milion korun.
Výše recyklačního příspěvku už v současnosti závisí na náročnosti zpracování daného elektrospotřebiče, jiná je u pračky či mobilního telefonu podle možnosti jeho využití. Nově má podle vládní předlohy odrážet náročnost recyklace i u jednotlivých druhů výrobků.
Sběrná místa na obaly pravděpodobně budou muset být ze zákona v 90 procentech obcí. Zajistit je budou muset výrobci nebo prodejci obalů. Sněmovna to opětovně schválila v rámci novely o obalech, když přehlasovala veto Senátu.
Senátorům vadilo, že nová pravidla fakticky zachovávají monopol jedné z obalových společností. Novela totiž ukládá výrobcům nebo prodejcům obalů uzavřít smlouvy s minimálně 25 procenty obcí, což fakticky znemožní konkurenci vůči obalové společnosti EKO-KOM.
Ministerstvo životního prostředí chce ekonomicky zvýhodnit způsoby balení, které jsou šetrnější k životnímu prostředí, tedy budou lépe využitelné nebo budou mít delší životnost. Mezi tyto výrobky by podle ministra Richarda Brabce (ANO) mohla patřit průhledná PET lahev.
Povinnost absolvovat profesní školení se kvůli epidemii nového koronaviru odloží až do poloviny příštího roku. Sněmovna schválila senátní úpravy vládního návrhu zákona, podle kterého mělo moratorium trvat jen do konce letošního roku. Na seznamu profesí, na něž se bude odklad vztahovat, navíc přibudou strojvedoucí.
Výjimka se vztahuje na odborníky a řemeslníky, jimž povinnost absolvovat povinná profesní školení nebo zkoušky přikazuje zákon. Týká se například instalatérů, plynařů nebo profesionálních řidičů. Dočasné zrušení povinnosti absolvovat pravidelně odborné přezkoušení či školení má pomoci zaměstnavatelům i zaměstnancům, kteří by jinak museli volit mezi vědomým porušením právních předpisů, nebo přerušením činnosti.
Zkoušky a pravidelná školení jsou vyžadována také například v požární bezpečnosti, bezpečnosti práce, energetice, elektrotechnice, bezpečnosti provozu při hornické činnosti, v jaderné bezpečnosti a radiační ochraně a v ochraně utajovaných informací.
Žadatelé o dotace či veřejnou podporu z řad firem budou muset uvádět údaje o svých skutečných majitelích. Úřady to ale nebudou muset ověřovat. Rozhodla o tom Sněmovna, když odmítla úpravy Senátu v rámci novely zákona proti praní špinavých peněz. Poskytovatel dotace nebo veřejné podpory má podle novely zjistit majitele firmy buď z evidence skutečných majitelů, nebo si ji v případě zahraničního vlastníka nechá doložit. Pokud nebude možné skutečné majitele identifikovat, úřady by neměly veřejnou podporu poskytnout. Senátoři chtěli prosadit také ověřování skutečných majitelů, podle kritiků by to neúměrně zvýšilo administrativu spolkům a sdružením nebo malým obcím. Ty tak budou moci pouze nahlížet do rejstříku majitelů.
Novela se má kvůli pravidlům EU výslovně vztahovat také na realitní zprostředkovatele či svěřenské správce. Týká se ale také třeba nákupu ve starožitnictví. Ukládá identifikovat kupujícího předmětu v hodnotě nad 1000 eur (asi 26.465 Kč), zatímco evropská směrnice ukládá tuto povinnost pro nákup cennosti nad 10.000 eur.
Novela má rovněž rozšířit data v centrální evidenci účtů o údaje o bezpečnostních schránkách a od poskytovatelů platebních služeb. Centrální evidence účtů je spravována Českou národní bankou. Databáze obsahuje všechny účty, které vedou české banky a záložny svým klientům. Cílem evidence je boj s daňovými úniky a financováním terorismu. Databáze neobsahuje informace o zůstatcích na účtech.
