Poslankyně L. Potůčková na zasedání Byra PS OBSE a ministerském summitu OBSE ve Skopji
1. 12. 202329. listopadu 2023, v předvečer zasedání Rady ministrů OBSE, se v severomakedonské Skopji konalo zasedání Byra Parlamentního shromáždění Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (PS OBSE). Za Stálou delegaci Parlamentu ČR do PS OBSE se ho zúčastnila poslankyně Lucie Potůčková, která je rovněž předsedkyní Hlavního výboru pro demokracii, lidská práva a humanitární otázky PS OBSE.
Jednání Byra se zaměřilo především na prioritní oblasti činnosti PS OBSE – volební pozorovatelské mise v rámci regionu OBSE v roce 2024 a na další směřování této meziparlamentní organizace v budoucnu. Řešila se i úsporná opatření v souvislosti s omezeným rozpočtem jak samotné organizace, tak i jednotlivých národních delegací.
V rámci debaty k pozorovatelským misím se projednávala možnost pozorování voleb v Bělorusku a Ruské federaci. Členové Byra se jednomyslně shodli na tom, že by toto nebylo vhodné jak z bezpečnostních důvodů, tak z důvodu zneužití výstupní zprávy k případné legitimizaci autoritářských režimů v obou zemích.
V souvislosti s prezidentskými volbami na Ukrajině, jejichž termín by měl spadat na jaro 2024, ukrajinská delegace přítomné detailně obeznámila s problémy, kterým by země čelila, pokud by se volby konaly v době válečného konfliktu, a které by zpochybnily jejich legitimitu (např. bezpečnost voličů i pozorovatelů, obtížná administrativa voleb spojená s miliony vnitřně vysídlených obyvatel i uprchlíků žijících v zahraničí, nemožnost vést regulérní politickou kampaň a dostát volebním standardům OBSE).
Poslankyně Lucie Potůčková v debatě k tomuto bodu zdůraznila nutnost geopolitické vyváženosti pozorovatelských misí: je potřeba pozorovat volby nejen v rozvíjejících se zemích, ale i v tradičně demokratických zemích, jako např. USA, a poukazovat na nedostatky v jejich volebních standardech. Právě volební procedura a úroveň demokracie v těchto zemích se totiž následně stává měřítkem a je na ni upřena pozornost všech ostatních demokratických států. Vyslovila se také pro pozorování parlamentních voleb v Uzbekistánu, kde podle zpráv mnoha lidskoprávních organizací dochází k porušování základních lidských práv především v regionu Karakalpakstan. L. Potůčková podpořila rovněž mise do Moldavska a Gruzie: obě země mají část svého teritoria okupované Ruskou federací a vyslání pozorovatelské mise OBSE by bylo vyjádřením podpory pro další demokratické směřování těchto zemí.
Následujícího dne se L. Potůčková v delegaci nejužšího vedení Parlamentního shromáždění OBSE zúčastnila zasedání Rady ministrů OBSE. Jedná se o druhý nejvyšší rozhodovací orgán OBSE, jenž se zaměřuje na klíčové otázky dalšího fungování této mezinárodní organizace, která se v současné době nachází, kvůli vetování zásadních procedur ze strany Ruské federace, v nesmírně obtížné situaci. Ministerského summitu se účastnil i ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov a ministři jednotlivých členských zemí, včetně ministra Jana Lipavského, této skutečnosti využili k jeho ostré konfrontaci: v prohlášeních byl zdůrazňován význam pomoci Ukrajině se zvládáním ruské agrese, a opakovaně se také ozývaly výzvy, aby Rusko ukončilo blokování rozhodovacího procesu v OBSE.
Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) je největší regionální organizací, která se zabývá problematikou mezinárodní bezpečnosti. Sdružuje 57 členských států z Evropy, střední Asie a Severní Ameriky. Kromě politicko-bezpečnostní dimenze se, v rámci komplexního přístupu k bezpečnosti, věnuje také ekonomicko-environmentálním tématům a lidským právům. Historie OBSE sahá do roku 1975, kdy byl podepsán Helsinský závěrečný akt, hlavní pilíř této organizace. V roce 1992 pak bylo založeno Parlamentní shromáždění OBSE.
