Klimatická změna, přijetí eura nebo svoboda volného pohybu – studenti diskutovali s politiky a dalšími aktéry vstupu do EU
24. 4. 2024Studenti si spolu s politickými představiteli a aktéry připomněli v Poslanecké sněmovně blížící se dvacáté výročí vstupu České republiky do Evropské unie.
O problematice přijetí eura, nutnosti řešení klimatických změn a nebo třeba možnosti zřízení eurokomisaře pro obranu debatovala s předsedkyní Poslanecké sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou a předsedou Senátu Milošem Vystrčilem trojice středoškolských a vysokoškolských studentů, konkrétně Tereza Pchálková z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, Jakub Chochola z gymnázia v České Třebové a Max Höbaus z Právnické fakulty Univerzity Karlovy, a také tehdejší aktéři – Lenka Pítrová, v době vstupu do EU první vedoucí oddělení pro evropské záležitosti v KPS a bývalý europoslanec Libor Rouček. Publikum tvořili především gymnaziální a vysokoškolští studenti, konkrétně z FSV UK, PF UK, PF ZČU nebo gymnázií v Praze, Třebíči a další.
Výchozím bodem konference byla exkluzivní data společnosti STEM z průzkumu zpracovaného pro Zastoupení Evropské komise v ČR. Ta mimo jiné ukázala, že Češi napříč generacemi intenzivně vnímají nutnost okamžitě řešit dopady klimatické změny. Pro co nejrychlejší řešení se vyslovilo 50 % dotázaných.
„Bezpečná Evropa a adaptace na klimatické změny jsou témata, na kterých se naše společnost shoduje napříč generacemi. Vyplývá to z výzkumu společnosti STEM a já jsem za to velmi ráda. Sami na to ale nestačíme. Příští týden oslavíme 20 let členství České republiky v Evropské unii, která je pro nás tím pravým místem pro konstruktivní řešení globálních výzev. A my v našem aktivním přístupu hodláme jít i dál příkladem,“ zdůraznila předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová.
„Myslím, že problém ohledně klimatické změny je hlavně to, že spotřebováváme víc, než musíme, než je nutné. V autě, v kanceláři si automaticky pouštíme klimatizaci. Ptejme se, zda to potřebujeme nezbytně. Myslím, že klíčový je zde ten osobní přístup. Každý z nás by měl začít především u sebe. Ve své rodině, ve svém městě, ve svém kraji,“ doplnil předseda Senátu Miloš Vystrčil.
Nejvýrazněji vnímá nutnost řešit problémy vyplývající z klimatické krize věková skupina 18 – 29 let (61 %), méně (ale stále intenzivně) naopak skupina respondentů, kterým je 60 a více let (42 %). Jen 13 % ze všech dotázaných se naopak domnívá, že klimatickou změnu není potřeba řešit vůbec, protože jde o přirozené změny v přírodě. „Znamená to generační shodu na tom, že se dopady klimatické změny mají řešit dříve než později. Z různých dat ale víme, že kromě klimatického rozměru existuje i silný sociálně-ekonomický rozměr. V tom už se ovšem veřejnost neshodne na formě řešení," dodává k datům Martin Kratochvíl z analytického ústavu STEM.
„Kde pozorujeme také generační shodu, ale tentokrát s opačným trendem, je přijetí eura. Tam nám ze všech dat vychází, že je generační shoda na tom, že si zkrátka euro v současné době nepřejeme," dodává Kratochvíl. Že by Česko určitě nebo spíše mělo přijmout euro si myslí jen 22 % dotázaných. Že by ho naopak určitě přijímat nemělo je přesvědčeno 55 % oslovených.
Diskusi moderoval bývalý zpravodaj Českého rozhlasu v Bruselu a současný zástupce ředitele Institutu pro evropskou politiku Europeum Viktor Daněk.
Foto: KPS/Lukáš Janičina
