Opakující se dotazy - legislativní proces
- Jaký je rozdíl mezi platností a účinností zákona?
Platnosti nabývá právní předpis dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů. Dnem vyhlášení právního předpisu je den rozeslání příslušné částky Sbírky zákonů, uvedený v jejím záhlaví, od tohoto dne musí být částka každému dostupná. Dnem své platnosti se stává právní předpis součástí právního řádu.
Platnost je podmínkou účinnosti (princip zákazu zpětné působnosti zákonů – zákaz retroaktivity).
Účinnosti právní předpis nabývá dnem, kdy počíná zakládat, měnit nebo rušit právní vztahy, tedy takzvaně „vstupuje v život“. Dnem účinnosti je možná aplikace právního předpisu, normy v něm stanovené jsou od této doby právně vynutitelné. Účinnost je obvykle stanovena výslovně (nalezneme ji zpravidla na konci právního předpisu), ke konkrétnímu datu nebo ke dni, kdy nastane nějaká právní skutečnost.
Jedná-li se o datum účinnosti, platí, že právní předpisy nabývají účinnosti k 1. lednu nebo k 1. červenci kalendářního roku s následujícími výjimkami.
Vyžaduje-li to naléhavý obecný zájem, lze ve zvlášť výjimečných případech stanovit dřívější den nabytí účinnosti než v předchozí větě, nejdříve však počátkem dne následujícího po dni vyhlášení právního předpisu. Vyhlašuje-li se nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav nebo vydává-li se právní předpis v souvislosti s ním anebo jedná-li se o zákonodárný proces ve stavu legislativní nouze, lze stanovit, že právní předpis nabude účinnosti vyhlášením. Není-li účinnost v právním předpisu vyhlášeném ve Sbírce zákonů stanovena, nabude právní předpis účinnosti k nejbližšímu 1. lednu nebo k nejbližšímu 1. červenci kalendářního roku. Je-li stanoven den nabytí účinnosti, který předchází dni vyhlášení právního předpisu ve Sbírce zákonů, právní předpis vyhlášený ve Sbírce zákonů nabývá účinnosti k nejbližšímu 1. lednu nebo k nejbližšímu 1. červenci kalendářního roku.
- Kde je možné vyhledat stenoprotokoly z jednání Poslanecké sněmovny?
Souhrnná tabulka doslovných písemných záznamů (stenoprotokolů) ze všech schůzí Poslanecké sněmovny v daném volebním období je k dispozici na této stránce.
V případě zájmu o jiné volební období lze na této stránce přepnout příslušné volební období.Pro přístup k aktuálním i historickým dokumentům Poslanecké sněmovny a dalším historickým parlamentním shromážděním na našem území lze využít Společnou česko-slovenskou parlamentní digitální knihovnu.
- Kde je možné vyhledat návrhy zákonů (sněmovní tisky)?
Všechny písemné podklady pro jednání Sněmovny se stávají tzv. sněmovními tisky. Návrhy zákonů jsou tedy podmnožinou všech dokumentů, kterými se na svém jednání zabývá plénum Poslanecké sněmovny (dále mezinárodní smlouvy, rozpočty, písemné interpelace, zprávy).
Přehled všech návrhů zákonů v aktuálním volebním období je k dispozici na této stránce (dále tlačítko "Najít").
V případě znalosti čísla příslušného zákona ve Sbírce zákonů je pro vyhledání všech úprav tohoto zákona v daném volebním období vhodné použít vyhledávací formulář s vyplněným polem "Číslo sbírky" a "rok" (např. pro zákon 89/2018 Sb. - "Číslo sbírky"=89, "rok"=2018).
V případě potřeby vyhledávání v jiném než aktuálním volebním období lze příslušný výběr provést vpravo nahoře přes volbu "jiné volební období".
Pro přístup k aktuálním i historickým dokumentům Poslanecké sněmovny a dalším historickým parlamentním shromážděním na našem území lze využít Společnou česko-slovenskou parlamentní digitální knihovnu.
- Legislativní proces v Poslanecké sněmovně.
Způsob projednávání návrhů zákonů Poslaneckou sněmovnou a jejími orgány je upraven v zákoně č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, a to zejména v jeho části dvanácté (specifické případy potom v části třinácté, patnácté, patnácté A a patnácté B).
Tuto problematiku přehledně popisuje také text, který je k dispozici na této stránce.