Organizace a průběh voleb do PS
Volby do obou komor Parlamentu České republiky se podle Ústavy České republiky konají na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva tajným hlasováním. Parlamentních voleb se může účastnit každý občan České republiky starší 18 let, který je způsobilý k právním úkonům a jehož svoboda není omezena z důvodu ochrany zdraví. Volby vyhlašuje prezident republiky a konají se vždy ve dvou dnech (pátek a sobota). Hlasování probíhá ve stálých volebních okrscích. Volit lze také v zahraničí na českých zastupitelských úřadech. Korespondenční volba ani volba elektronickými prostředky není v České republice zavedena. Podrobná úprava voleb je obsažena v zákoně č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky.
Úprava voleb
Úprava voleb má dvě základní složky. První složkou je organizace průběhu voleb, druhou volební systém, kterým rozumíme způsob přidělování mandátů politickým stranám a kandidátům na základě počtu získaných hlasů.
Průběh voleb
Průběh voleb můžeme rozdělit do čtyř částí: přípravu voleb, samotnou volbu, zjištění výsledků a ověření výsledků.
Příprava voleb
Volby do obou komor Parlamentu České republiky vyhlašuje prezident republiky nejpozději 90 dnů před jejich konáním. Rozhodnutí o vyhlášení voleb se uveřejňuje ve Sbírce zákonů. Za den vyhlášení voleb do Parlamentu České republiky se považuje den, kdy byla rozeslána částka Sbírky zákonů, v níž bylo rozhodnutí o vyhlášení voleb do Parlamentu České republiky uveřejněno. Vyhlášením voleb začínají běžet lhůty pro úkony, které jsou součástí přípravné fáze voleb.
Oprávnění voliči pro volby do Parlamentu jsou zapsáni do stálého seznamu voličů. Stálý seznam voličů je podle § 28 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí veden obecním úřadem pro voliče, kteří jsou v této obci přihlášeni k trvalému pobytu. Každý volič může být zapsán pouze v jednom stálém seznamu. Volič má právo zkontrolovat, zda je na seznamu uveden a požadovat doplnění údajů nebo provedení oprav. Obecní úřad je do 48 hodin povinen žadateli vyhovět nebo mu písemně sdělit důvody, proč jeho žádosti nelze vyhovět. Proti rozhodnutí úřadu je možno se obrátit na příslušný správní soud podle sídla úřadu. V seznamech jsou uvedeny i osoby, u kterých nastala překážka ve výkonu volebního práva; tato okolnost je uvedena v poznámce. Dva dny přede dnem voleb úřad stálý seznam uzavře. Voliče, který v den voleb není zapsán ve výpisu ze seznamu a který prokáže své právo hlasovat ve volebním okrsku, okrsková volební komise dopíše do výpisu ze seznamu dodatečně a umožní mu hlasování.
Kromě stálého seznamu existuje zvláštní seznam, na který se zapisují voliči, kteří jsou momentálně v obvodu příslušné obce v nemocnici, porodnici, sanatoriu, ústavu sociální péče nebo v obdobném ústavu a zařízení nebo jsou zde v policejní cele, v místě výkonu vazby, v místě výkonu trestu odnětí svobody nebo volí v obvodu obce na voličské průkazy.
Zvláštní seznamy vedou také zastupitelské úřady ČR v zahraničí, a to pro voliče, kteří mají bydliště mimo území republiky nebo volí na zastupitelském úřadu na voličský průkaz.
Voličský průkaz je vydán voliči, který nechce v den konání voleb volit v místě, kde je zapsán ve stálém nebo zvláštním volebním seznamu. Voličský průkaz umožňuje při volbách do Poslanecké sněmovny volit v jakémkoli volebním okrsku. Při volbách do Senátu může volič volit pouze ve volebním okrsku patřícím do volebního obvodu, kde jsou vyhlášeny senátní volby a v jehož územním obvodu je přihlášen k trvalému pobytu. Jde-li o voliče, který nebydlí na území České republiky, pak může volit senátora v jakémkoli volebním okrsku patřícím do volebního obvodu, kde jsou vyhlášeny volby.
Volič může požádat o vydání voličského průkazu písemně s ověřeným podpisem nebo osobně u příslušného obecního úřadu. Písemná i osobní žádost o průkaz bude přijata nejdříve ode dne vyhlášení voleb. Písemná žádost voliče o průkaz musí být doručena úřadu nejpozději 7 dnů přede dnem voleb. Osobní žádost o voličský průkaz musí být podána voličem nebo jeho zmocněncem do okamžiku uzavření stálého seznamu, tedy 48 hodin před volbami. Průkaz může být předán osobně voliči nebo zmocněnci, který se prokáže plnou mocí s ověřeným podpisem voliče žádajícího o vydání voličského průkazu, anebo může být voliči zaslán.
Hlavními garanty regulérnosti volebního aktu a správnosti výsledků jsou tzv. volební orgány.
Refundace volebních nákladů
Organizace voleb je financována ze státního rozpočtu. Strany, které splní zákonem stanovené podmínky získávají nárok na refundaci volebních nákladů. Volební kampaň financují politické strany ze svých vlastních zdrojů.
Zákon o volbách do Parlamentu ČR upravuje refundaci volebních nákladů. Refundace volebních nákladů politickým stranám má primárně motivovat účast politických stran ve volbách. Větší počet kandidujících subjektů zvyšuje programovou i personální nabídku budoucí zvolené politické elity. Refundace volebních nákladů tak podporuje udržení plurality politických stran a vstup nových politických subjektů do politické soutěže.
Platné znění § 85 zákona o volbách do Parlamentu ČR stanoví, že příspěvek na úhradu volebních nákladů se poskytuje pouze za výsledky voleb do Poslanecké sněmovny, nikoliv Senátu. Politické straně, politickému hnutí nebo koalici, která ve volbách získala nejméně 1,5 % z celkového počtu platných hlasů, je za každý platný odevzdaný hlas ze státního rozpočtu uhrazeno 100 Kč.
Náklady na organizaci voleb
Volební systém
Poslanecká sněmovna má 200 poslanců volených na dobu čtyř let. Pasivní volební právo (právo být volen) vzniká pro občany České republiky dosažením věku 21 let. Ústava stanoví pro volby do Poslanecké sněmovny volební systém poměrného zastoupení.
Určení počtu poslanců volených ve volebních krajích
Celkový počet platných hlasů, které byly odevzdány na celém území státu, se vydělí celkovým počtem volených poslanců (200) a tento podíl se zaokrouhlí na jednotky. Výsledek je tzv. republikové mandátové číslo, které udává, kolik hlasů je v celostátním průměru potřeba pro zvolení jednoho poslance. Republikovým mandátovým číslem se vydělí celkový počet platných hlasů odevzdaných v každém volebním kraji. Celé číslo vzniklé tímto dělením představuje počet mandátů, které připadají jednotlivým volebním krajům. V případě, že nejsou rozděleny všechny mandáty, připadají zbylé mandáty volebním krajům s největším zbytkem. Volební kraje jsou území shodná se samosprávnými kraji a s územím hlavního města Prahy.
Rozdělování mandátů
Na počátku rozdělování mandátů stranám se uplatňuje tzv. volební klauzule.
Do prvního skrutinia postupují politické strany a hnutí, které získaly alespoň 5 % platných hlasů na celostátní úrovni, dále dvoučlenné koalice, které získaly alespoň 8 % platných hlasů, trojčlenné a vícečlenné koalice, které získaly alespoň 11 %. V případě, že do skrutinia nepostoupí alespoň dvě koalice nebo jedna koalice a jedna politická strana nebo hnutí nebo dvě politické strany nebo hnutí, sníží se volební klauzule u stran a hnutí na 4 %, u dvoučlenných koalic na 7 %, u trojčlenných a vícečlenných koalic na 10 %. Není-li ani v tomto případě splněna podmínka minimálního množství postupujících stran, hnutí a jejich koalic do sčítání, snižuje se volební klauzule o další procento pro všechny subjekty. K tomuto snížení může dojít pouze jednou.
Politické strany nebo hnutí nebo koalice, které nedosáhly uvedeného procenta hlasů, nepostupují do sčítání a nezískávají žádný poslanecký mandát.
V současné době se jako matematická metoda pro převod hlasů na mandáty využívá tzv. kvóta Imperiali. Ke změně došlo zákonem č. 189/2021 Sb., na základě nálezu Ústavního soudu Pl. ÚS 44/17, který zrušil D´Hondtova dělitele jako matematickou metodu pro převod hlasů.
V prvním skrutiniu se počet platných odevzdaných hlasů (H) ve volebním obvodu vydělí počtem mandátů (M), které mají být v daném volebním obvodu přiděleny, zvětšeným o 2:
Q= H / (M+2)
Výsledek se označuje jako kvóta (Q). Strana získá tolik mandátů, kolikrát je volební kvóta obsažena v počtu hlasů, které v obvodu získala. Smyslem přičítání čísla 2 k počtu mandátů, které mají být v daném obvodu přiděleny, je umožnit přidělení většího počtu mandátů v prvním skrutiniu a zmenšit tak počet nepřidělených mandátů, které se přidělují ve druhém skrutiniu.
Ve druhém skrutiniu se přidělují mandáty, které nebyly přiděleny v prvním skrutiniu, a to na základě zbytků hlasů jednotlivých politických stran, hnutí a koalic. Zbytky hlasů jednotlivých subjektů se sečtou a vydělí se počtem mandátů, které nebyly přiděleny v prvním skrutiniu, zvětšeným o jednu. Tak se určí republikové volební číslo. Strana či koalice získá tolik mandátů, kolikrát je republikové volební číslo obsaženo v součtu zbytku hlasů. Pokud se takto přidělí více mandátů, odečte se tento mandát subjektu, který měl nejmenší zbytek dělení ve druhém skrutiniu. Mandáty získají strany ve volebních obvodech, ve kterých vykázaly největší zbytky v prvním skrutiniu.
Výsledek voleb může ovlivnit také povaha kandidátní listiny, tedy možnost voličů měnit pořadí kandidátů v rámci kandidátky jedné politické strany, hnutí či koalice.
Volič může označit jména nejvýše 4 kandidátů na hlasovacím lístku přednostními hlasy. Jestliže některý z kandidátů získá takový počet přednostních hlasů, který činí nejméně 5 % z celkového počtu platných hlasů odevzdaných pro tuto politickou stranu, politické hnutí nebo koalici v rámci volebního kraje, připadne mandát přednostně tomuto kandidátovi. V případě, že tuto podmínku splní více kandidátů, vytvoří se pořadí podle nejvyššího počtu získaných přednostních hlasů; v případě rovnosti počtu přednostních hlasů je rozhodující původní pořadí kandidáta na hlasovacím lístku. Pokud není odevzdán dostatek přednostních hlasů, pak v rámci jednotlivých politických stran, politických hnutí a koalic obdrží mandáty kandidáti podle pořadí, jak jsou uvedeni na hlasovacím lístku.
Soudní přezkum voleb
Soudní ochrany se lze domáhat již na počátku volebního procesu, a to proti chybám ve voličských seznamech. K návrhu je volič oprávněn v případech, kdy příslušný úřad neodstraní po upozornění chybu v seznamu. V tomto případě rozhoduje krajský správní soud podle sídla úřadu, který vede voličský seznam.
V další fázi se lze domáhat soudní ochrany ve věcech rozhodnutí týkajících se kandidatury. Soud rozhoduje o přezkumu rozhodnutí o odmítnutí kandidátní listiny, o odmítnutí přihlášky k registraci, o škrtnutí kandidáta na kandidátní listině, o provedení registrace kandidátní listiny nebo o přihlášce k registraci. Návrh může podat kandidující subjekt nebo kandidát do dvou dnů od doručení rozhodnutí. Příslušným soudem je příslušný správní soud. Soud musí rozhodnout do 15 dnů. Proti jeho rozhodnutí není možno podat žádné opravné prostředky. Účastníci řízení však mohou podat ústavní stížnost k Ústavnímu soudu.
Dále jsou správní soudy povolány k ochraně řádného průběhu voleb. Návrh na neplatnost zvolení poslance nebo senátora může podat každý občan zapsaný ve stálém seznamu voličů ve volebním okrsku, kde byl poslanec nebo senátor zvolen. Dále tak může učinit každá politická strana, hnutí, koalice nebo v případě senátora nezávislý kandidát, pokud zde podali kandidátní listinu nebo přihlášku k registraci. Navrhovatel musí podat návrh do deseti dnů po vyhlášení voleb Státní volební komisí. Navrhovatel může rovněž podat návrh na neplatnost hlasování nebo návrh na neplatnost voleb, ovšem jen v případě senátních voleb. V případě voleb do Poslanecké sněmovny je možno se domáhat jen neplatnosti volby jednotlivého kandidáta, nikoliv neplatnosti hlasování nebo neplatnosti voleb. Tento rozdíl v rozsahu soudní ochrany u voleb do komor byl zaveden velkou novelou zákona o volbách č. 204/2000 Sb. a znamená, že soud nemá oprávnění prohlásit volby do Poslanecké sněmovny za neplatné jako celek.
Zákon o volbách do Parlamentu stanoví, že návrh na neplatnost může navrhovatel podat, pokud má za to, že byla porušena ustanovení zákona o volbách způsobem, který mohl ovlivnit výsledky (hlasování, voleb či volby kandidáta). Podle důvodové zprávy se může jednat o veškeré případy porušení tohoto zákona, kterými mohlo být narušeno řádné provedení voleb a tím i výsledky voleb nebo hlasování. K řízení je příslušný Nejvyšší správní soud. Soud rozhodne usnesením, a to do dvaceti dnů poté, kdy návrh došel soudu.
Ústavní soud je příslušný k rozhodování o opravném prostředku ve věci ověření volby poslance nebo senátora. Vztah soudní ochrany podle zákona o volbách do Parlamentu a řízení Ústavního soudu je takový, že řízení u Ústavního soudu je ve své podstatě řízením odvolacím vůči řízení o návrhu na neplatnost volby, voleb a na neplatnost hlasování. Ústavní soud se při svém rozhodování řídil až dosud několika zásadami. Vychází z toho, že se soudy obecně mají co nejméně vměšovat do vůle voličů. Naznačuje, že je preferován výkon volebního práva proti striktnímu dodržování detailů volebního zákona za podmínky, že nebyly nezákonným jednáním ovlivněny výsledky voleb.
Volební kampaň
Zákon o volbách do Parlamentu reguluje zejména průběh volební kampaně a upravuje její financování. Regulace volební kampaně má přispívat k vytváření rovných podmínek pro všechny kandidáty, zejména pro ty, kteří nevykonávají veřejný úřad a mohou tak být při své propagaci přirozeně znevýhodněni. Druhým důvodem regulace volební kampaně je snaha omezit využívání nekalých prostředků v podobě zveřejňování nepravdivých informací, proti kterým se s ohledem na omezený čas nejde bránit běžnými prostředky.
Zákon stanovuje přesný okamžik zahájení volební kampaně, kterým je den vyhlášení voleb do Parlamentu České republiky. Volební kampaň pak končí dnem vyhlášení celkových výsledků voleb do Parlamentu České republiky.
Podle obecného principu musí volební kampaň probíhat čestně a poctivě, zejména nesmí být o kandidátech a politických stranách nebo koalicích, na jejichž kandidátních listinách jsou uvedeni, zveřejňovány nepravdivé údaje.
Zákon o volbách do Parlamentu České republiky stanoví, že starosta každé obce může vyhradit 16 dnů před volbami plochu pro výlep plakátů. Plocha přitom musí být na základě principu rovnosti zpřístupněna všem kandidujícím subjektům. Pro volby do Poslanecké sněmovny je pro zaregistrované volební subjekty vyhrazeno v České televizi a v Českém rozhlase po 14 hodinách bezplatného vysílání. Tato doba je mezi kandidující subjekty rozdělena rovným dílem. Vysílání musí být ukončeno 48 hodin před zahájením voleb.
Volební agitace šířená prostřednictvím komunikačních médií nebo prostřednictvím velkoplošných reklam musí obsahovat informaci o jejich zadavateli a zpracovateli. Kandidující politické strany, politická hnutí nebo koalice jsou povinny označit svým názvem nebo zkratkou jimi využité prostředky volební kampaně. (Jakkoli zákonné předpisy hovoří paralelně o politických stranách a politických hnutích, povinnosti uložené zákony jsou pro strany a hnutí totožná).
Každá kandidující politická strana, politické hnutí nebo koalice jsou povinny si pro financování volební kampaně nejpozději do 5 dnů ode dne vyhlášení voleb zřídit účet umožňující bezplatný a nepřetržitý přístup třetích osob k zobrazování přehledu platebních transakcí na tomto účtu. Peněžní prostředky uložené na volebním účtu lze užít pouze na financování volební kampaně. Volební kampaň může být financována pouze z prostředků uložených na zmiňovaném účtu. Výběr hotovosti z volebního účtu a její následné užití na financování volební kampaně se zaznamená v účetnictví. Na volebním účtu jsou evidována jména a další údaje fyzických a právnických osob, které poskytly prostředky na tento účet. Kandidující politická strana, politické hnutí nebo koalice jsou povinny oznámit Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí adresu svých internetových stránek, kde jsou zveřejňovány informace o financování volební kampaně a na kterých se nachází přístup k nahlížení na bankovní účet.
Výdaje na volební kampaň pro volby do Poslanecké sněmovny nesmí přesáhnout částku 90 000 000 Kč. Do této částky se započítávají finanční prostředky, které kandidující politická strana uhradila včetně částek, které s jejím vědomím uhradily třetí osoby. Bylo-li plnění, které je součástí volební kampaně, poskytnuto bezplatně nebo za cenu nižší než obvyklou, započítá se do této částky jeho obvyklá cena podle zákona upravujícího oceňování majetku státu.
Do 90 dnů ode dne vyhlášení celkových výsledků voleb zveřejňují politické strany na svých internetových stránkách zprávu o financování volební kampaně. Zprávu zveřejní kandidující politické strany na formuláři, jehož vzor stanoví vyhláškou Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Kandidující politická strana musí zaslat do 90 dnů ode dne vyhlášení výsledků voleb Úřadu veškeré účetnictví týkající se volební kampaně a zprávu o financování volební kampaně podepsanou osobou oprávněnou jednat jménem kandidující politické strany.
Ve volebních místnostech je zakázána volební agitace. Zákon o volbách do Parlamentu ČR zakazuje určité činnosti, aby byly vytvořeny rovné podmínky všem kandidujícím subjektům. Zejména je upraveno zveřejňování předvolebních průzkumů. Přestupku se dopustí osoba, která v době počínající třetím dnem přede dnem voleb a končící ukončením hlasování zveřejní předvolební a volební průzkumy. Přestupek projednává krajský úřad příslušný podle místa bydliště fyzické osoby. Pokuta za tento skutek může být až 30 000 Kč. Zveřejní-li tyto údaje právnická osoba, může být potrestána krajským úřadem příslušným podle místa sídla právnické osoby pokutou až do výše 500 000 Kč.
Dohled nad financováním volební kampaně svěřuje zákon o volbách do Parlamentu České republiky Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Úřad projednává přestupky a správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob a ukládá sankce.