Fotogalerie
Kardinál Josef Beran (1888-1969) (31.01.2011)
Osobnost kardinála Josefa Berana připomíná výstava, která byla slavnostně zahájena v pondělí 31. 1. 2011 v Poslanecké sněmovně. Deset panelů přiblížuje slovem i prostřednictvím dobových fotografií Beranův život a jeho odpor proti nacismu a komunismu.
Osobnost kardinála Josefa Berana připomíná výstava, která byla slavnostně zahájena v pondělí 31. 1. 2011 v Poslanecké sněmovně. Deset panelů přiblížuje slovem i prostřednictvím dobových fotografií Beranův život a jeho odpor proti nacismu a komunismu. Výstava se posléze ze sněmovních kuloárů přesune do Velehradu a dalších diecézí.
Letos uplyne 100 let od Beranova kněžského svěcení v Římě. Ve 'věčném městě' si lidé budou moci prohlédnout expozici na jaře. Poprvé byla výstava představena před dvěma lety na pražské teologické fakultě.
Beran (1888 - 1969) se stal pražským arcibiskupem roku 1946 po návratu do vlasti z koncentračního tábora v Dachau, kde byl vězněn po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Po převratu v roce 1948 se Beran odmítl podřídit komunistickému režimu. O rok později byl státní bezpečností zatčen a dva roky vězněn v pražském Arcibiskupském paláci.
Do roku 1963 pak byl internován na různých místech v Čechách. Poté mu komunisté zakázali vykonávat arcibiskupský úřad. V únoru jej papež Pavel VI. jmenoval kardinálem. Dostal povolení opustit republiku a odjel do Říma na slavnostní kreaci, cesta ale znamenala vyhoštění.
V Římě se Beran zapojil do práce druhého vatikánského koncilu, promluvil na něm o svobodě svědomí a vyslovil se pro rehabilitaci Jana Husa. O čtyři roky později zemřel. Na přání papeže Pavla VI. byly Beranovy ostatky jako jediného Čecha uloženy do krypty chrámu sv. Petra v Římě, kde jsou
pohřbíváni téměř výlučně papežové. Komunisté totiž nepovolili převoz těla do Československa.
