Skončila 104. schůze Sněmovny

Sněmovna schválila klouzavý mandát pro ministry z řad poslanců Členové vlády by do budoucna mohli dobrovolně předat poslanecký mandát náhradníkům, dokud by měli angažmá v kabinetu. Zavedení tohoto klouzavého mandátu obsahuje novela ústavy, kterou Sněmovna schválila v pátek 18. 6. nejmenším potřebným počtem 120 hlasů ze 157 přítomných poslanců. Poslanci také schválili související změnu jednacího řádu a volebního zákona, která má stanovit pravidla pro nastupování náhradníků za poslance, kteří by se mandátu vzdali na dobu členství ve vládě. Normy nyní posoudí Senát, který dlouhodobě usiluje o další úpravy ústavy, zejména o prodloužení své měsíční lhůty pro projednávání zákonů na dvojnásobek. Ústavní novelu připravili Piráti a podepsali se pod ni také poslanci SPD, STAN a vládního hnutí ANO, které obdobnou změnu ústavy slibovalo ve volebním programu.
Novely mají zachovat možnost být členem vlády i poslancem. Poslanec, který nastoupí do ministerského kabinetu, by se svého postu ve Sněmovně mohl podle předlohy vzdát buď oznámením na schůzi dolní komory, nebo doručením notářského zápisu o tomto prohlášení do rukou jejího předsedy. Stejné formy už platí pro vzdání se poslaneckého mandátu.
Náhradník za člena vlády by se stal zastupujícím poslancem se všemi právy a povinnostmi běžného člena Sněmovny. Byl by členem sněmovních výborů a komisí, což člen vlády být jako poslanec nemůže, a měl by mít právo vystupovat a hlasovat. V roli zastupujícího poslance by podle novel neztratil postavení náhradníka pro případ nabytí plnohodnotného mandátu. Klouzavý mandát je podle Pirátů zaveden v Belgii, Nizozemsku, Rakousku, Estonsku, Švédsku či na Slovensku.

Právo bránit sebe i jiné se zbraní za zákonných podmínek bude ústavně zakotveno. Sněmovna v pátek 18. června beze změn schválila toto senátní doplnění Listiny základních práv a svobod, které je reakcí na odzbrojovací tendence v rámci EU. Souhlas s novelou nyní ještě musí stvrdit horní parlamentní komora. Listina základních práv a svobod má podle předlohy nově obsahovat ustanovení, že "právo bránit život svůj či život jiného člověka i se zbraní je zaručeno za podmínek, které stanoví zákon". Ústavní změna podle navrhovatelů zabrání tomu, aby mohlo být toto právo omezeno běžným zákonem; posílí také pozici ČR při projednávání dalších unijních regulací. "Přehnaná regulace legálně držených zbraní nemá žádný smysl a vede k nárůstu nelegálně držených zbraní," uvedla předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jana Černochová (ODS).

Novelu podpořilo 141 ze 159 přítomných poslanců, 15 členů dolní komory zejména z řad Pirátů a KDU-ČSL se hlasování zdrželo. Proti byli pouze Mikuláš Ferjenčík (Piráti), Alena Gajdůšková (ČSSD) a Jan Čižinský z klubu KDU-ČSL. Pro doplnění listiny byla třeba třeba ústavní většina nejméně 120 poslaneckých hlasů.

Novela vychází z petice, kterou podepsalo 102.000 lidí včetně mnohých ústavních činitelů. Petice byla reakcí myslivců a dalších majitelů zbraní na snahu Evropské komise omezit vlastnictví zbraní včetně legálně držených. Komise to zdůvodnila mimo jiné nutností přijmout opatření proti terorismu. Kritici unijního opatření poukazovali na to, že teroristé většinou používají nelegálně opatřené zbraně a že stávající český zákon je dostačující. Novelu výslovně podpořili před hlasováním zástupci SPD, ODS či ANO, podle nichž má novela garantovat lidem právo bránit se legálně drženými zbraněmi proti agresorům, kteří zákony nedodržují. Odmítli obavy, že by změna vedla k nekontrolovanému nárůstu počtu držitelů zbraní. "Není to zákon o ozbrojování, ale o obraně se zbraní," uvedl Jiří Mašek (ANO).

 Hrazení některých dobrovolných očkování ze zdravotního pojištění se zřejmě rozšíří. Změní se úhrady moderních léků s cílem jejich lepší dostupnosti. Předpokládá to širší vládní novela o veřejném zdravotním pojištění, kterou v pátek 18. června s některými úpravami schválila Sněmovna. Předloha se týká také dohodovacího řízení nebo práce revizních lékařů zdravotních pojišťoven. Po poslaneckých změnách navíc například snižuje doplatky pacientů za moderní bionické klouby. Novelu nyní dostanou k posouzení senátoři. Hrazené očkování proti klíšťové encefalitidě budou mít podle předlohy lidé starší 50 let a proti invazivním meningokokovým infekcím děti do jednoho roku věku místo do šesti měsíců a nově také od dovršení 14. do dovršení 15. roku věku. Změny se týkají rovněž hrazení očkování proti lidskému papilomaviru a proti chřipce. Proti chřipce mají mít hrazené očkování i zdravotníci a další odborní pracovníci ve zdravotnictví.

Nejzásadnější je ve vládní novele podle dřívějších informací z ministerstva zdravotnictví změna úhrad drahých inovativních léčiv a přípravků na vzácná onemocnění ze strany pojišťoven. Měla by tuto léčbu více zpřístupnit. Zákon upravuje také třeba proces dohodovacího řízení, ve kterém zástupci jednotlivých segmentů zdravotní péče vyjednávají se zdravotními pojišťovnami o úhradách péče na celý rok.
Zdravotní sestry podle novely dostanou pravomoc předepisovat některé pomůcky a praktičtí lékaři nové léky. Předloha také zvyšuje hraniční věk ženy pro hrazené umělé oplodnění o rok na 40 let. Dostupnější péči by mohla přinést pacientům s vážnými ortodontickými vadami, jako jsou rozštěpy a vrozené nebo systémové vady.

Dne 1. června složila slib nová poslankyně TOP 09 Olga Sommerová. Ve sněmovní lavici nahradila Dominika Feriho, který složil mandát v souvislosti s obviněními několika žen ze sexuálního obtěžování a násilí. Filmová dokumentaristka O. Sommerová je první místopředsedkyní Liberálně ekologické strany, kterou vede někdejší ministr životního prostředí Martin Bursík. V minulých sněmovních volbách figurovala na pražské kandidátce TOP 09 a získala přes 9200 ppreferenčních hlasů. Chce se ve Sněmovně věnovat podpoře kultury a obhajobě České televize, obraně demokracie a svobody i postavení žen ve společnosti.

Lidé budou asi ještě letos dostávat občanské průkazy s čipy, na nichž budou jejich otisky prstů. Sněmovna to dnes schválila. Odmítla návrh Pirátů, aby v občanských průkazech nebyl uváděn údaj o pohlaví, nebo aby patřil mezi dobrovolné. V souběžné novele o matrikách Sněmovna umožnila všem Češkám, aby požádaly o úřední zapsání svého příjmení v mužské podobě. Normy nyní dostane k projednání Senát.

Možnost žádat o oficiální uvádění příjmení bez přípony -ová mají nyní jen cizinky, české občanky s trvalým pobytem v cizině nebo ženy, jejichž manžel je cizinec, a případně občanky, které mají jinou než českou národnost. Sněmovna na návrh někdejší ministryně spravedlnosti Heleny Válkové (ANO) tyto podmínky zrušila.

Válková změnu zdůvodnila tím, že vzrůstá zájem žen zvolit si nepřechýlené příjmení, čemuž stávající právní úprava brání. "Vytváří tím neodůvodněné nerovné postavení a může vést k absurdním situacím. Například Češka trvale žijící na území Slovenska si může nechat příjmení v matriční knize zapsat v mužském tvaru, kdežto Češka s trvalým pobytem na území České republiky tuto volbu učinit nemůže," uvedla poslankyně.

Pirátský poslanec Ondřej Profant zrušení údaje o pohlaví v občanských průkazech obhajoval tím, že tato informace není nezbytná a že zasahuje do práva na soukromí a do ochrany osobních údajů. "Uvádění tohoto údaje způsobuje každodenní potíže stovkám, zejména trans a nebinárních, lidí," uvedl. Sněmovna mu nevyhověla.

Předlohy reagují na nařízení Evropského parlamentu. Podle něj součástí občanských průkazů bude muset být i strojově čitelná část, aby doklady splňovaly minimální bezpečnostní normy v podobě, jak je stanoví Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO). SPD požadovala, aby uvádění biometrických údajů v občanských průkazech bylo dobrovolné.

U lidí starších 15 let budou mít občanské průkazy stejnou platnost jako dosud, tedy deset let. Děti mladší šesti let mohou nyní dostat občanský průkaz s platností na dva roky. Od šesti do 15 let budou i nadále vydávány průkazy s pětiletou platností. Průkazy, které budou vydány lidem nad 70 let, budou mít platnost 35 let. Poslanec ODS Martin Kupka prosadil, aby i pro mladší děti byla doba platnosti průkazu pětiletá, jako je tomu u cestovních pasů.

Lidé si podle předlohy budou moci nově znehodnocený občanský průkaz ponechat. Podle dalšího Kupkova návrhu by nemuseli při vyzvednutí nové občanky dokládat svou totožnost jiným průkazem.

Zákon má zrušit vydávání občanských průkazů bez strojově čitelných údajů s měsíční platností, které byly vydávány v souvislosti s výkonem volebního práva. Návrh totiž upravuje vydávání průkazů ve zkrácené lhůtě, a to buď do 24 hodin v pracovním dnu, nebo do pěti pracovních dnů. Podle návrhu také nebudou v občanském průkazu zapisovány některé údaje, jako je akademický titul nebo rodné číslo. To by se podle návrhu ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) mělo v průkazech zapisovat do konce roku 2023. Jako identifikátor by podle dřívějších informací ministerstva vnitra mohlo sloužit číslo průkazu, ze kterého na rozdíl od rodného čísla nelze vyčíst další osobní údaje.

Členové stráže přírody a lesní stráže zřejmě získají širší pravomoci a úřady budou moci zakázat nebo omezit odpalování ohňostrojů nebo zábavní pyrotechniky také na zvláště chráněných územích nebo ve významných ptačích oblastech. Změny dnes schválila Sněmovna ve vládní předloze proti invazivním druhům zvířat a rostlin. Nyní ji dostanou k posouzení senátoři.

Stráž přírody by mohla zastavovat vozidla ve zvláště chráněných územích nebo významných ptačích oblastech při podezření, že porušila zákaz vjezdu. Sněmovna podpořila snahu Mariana Jurečky (KDU-ČSL) uzákonit obdobnou pravomoc také lesní stráži při podezření, že osádka automobilu porušila lesní zákon. Lesní stráž by navíc mohla vyžadovat například souhlas vlastníka lesa s vjezdem, pořizovat zvukový a obrazovaný záznam a dokonce zadržet člověka, který porušuje lesní zákon.

Sněmovna naopak odmítla pozměňovací návrh zemědělského výboru, který by podle kritiků z organizace Hnutí Duha zrušil ochranu silně ohrožených druhů živočichů při zemědělském, lesnickém a vodním hospodaření. Úprava pojednává o mimořádných rostlinolékařských opatřeních. Ochrana by zůstala kriticky ohroženým druhům. Sněmovna neschválila například ani zrušení předkupního práva státu na nezastavěné pozemky ležící mimo zastavěná území obcí v národních parcích, přírodních rezervacích a přírodních památkách, jak chtěl Jan Zahradník (ODS). Poslanec ANO Josef Kott neuspěl se spornou úpravou, jež měla usnadnit kácení dřevin v ochranných pásmech vodovodů a kanalizací.

Cílem vládní předlohy je omezit šíření invazních druhů rostlin a živočichů v Česku. Reaguje na unijní nařízení a má vytvořit rámec pro opatření potřebná k prevenci zavlečení invazních druhů a k regulaci těch, které už se v Česku rozšířily. Za invazní druhy se považují zavlečené nepůvodní organismy, které se rychle šíří, agresivně vytlačují původní druhy a způsobují rozsáhlé ekologické škody.

V Evropské unii je více než 12.000 nepůvodních druhů rostlin a zvířat, deset až 15 procent z nich se považuje za invazní. V Česku se eviduje přes 2000 nepůvodních druhů, podíl invazních se pohybuje také do 15 procent. Jde například o některé druhy severoamerických raků, kteří šíří račí mor, mývalové severní, psíci mývalovití nebo nutrie říční. Z rostlin jsou za invazní považovány bolševník velkolepý, netýkavka žláznatá či javor jasanolistý.

Sněmovna zamítla snahu Pirátky Dany Balcarové uzákonit i národní seznam invazivních druhů. Poslankyně poukazovala na to, že v evropský seznam nezahrnuje například norka amerického a šťovík alpský. Poslanec za KDU-ČSL Jan Čižinský neuspěl s úpravami proti nadměrnému vysazování nepůvodní douglasky tisolisté místo smrků v lesích a proti chovu jelena siky v honitbách mimo obory, když podle autora může vytlačit původního jelena evropského.

Poslanci předlohou zrušili dosud neúčinnou změnu mysliveckého zákona, podle níž by mimo jiné úřady rozhodovaly každý rok jednotlivě zhruba o 5800 plánech mysliveckého hospodaření.

Sněmovna v souvislosti s novým vydáváním dokladů pro občany Evropské unie zpřesnila okruh lidí, kteří budou považováni za jejich rodinné příslušníky. Navzdory rozsáhlé kritice dnes prosadila také návrh, podle něhož cizinci s dlouhodobým pobytem v ČR budou muset mít komerční pojištění jen u společnosti Pojišťovna VZP. Proti bylo mimo jiné ministerstvo zdravotnictví.

Proti návrhu poslance ANO Miloslava Janulíka, podle něhož by komerční zdravotní pojištění cizincům s pobytem v Česku mohla v následujících pěti letech poskytovat jen dceřiná společnost Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), se neúspěšně postavili Piráti, ODS, Hospodářská komora nebo Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

"Ta monopolizace za nás není na místě," řekl poslancům ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO). Poukázal na to, že v Česku je sedm zdravotních pojišťoven. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) se k návrhu postavil neutrálně. Změnu pak spolu se sociálními demokraty a většinou poslanců ANO podpořili komunisté a SPD.

Janulík zdůvodnil návrh potřebou vyřešit problém s tím, že cizincům, kteří přijedou do Česka za prací, musí lékaři poskytnout zdravotní péči, aniž by měli jistotu, že jim bude proplacena.

Dolní komora podpořila se souhlasem Hamáčka rovněž návrh o zdravotním pojištění dětí narozeným cizinkám s dlouhodobým pobytem. Tyto děti mají mít po dobu 60 dnů přístup do systému běžného veřejného zdravotního pojištění.

Novela cizineckého zákona má oddělit nejbližší rodinu od lidí, kteří mají s občany států EU pouze volnější příbuzenské vazby. Česko dosud nerozlišovalo mezi rodinnými příslušníky, tedy manželi, dětmi či rodiči občana EU, a takzvanými oprávněnými osobami, což jsou například nesezdaní partneři nebo lidé závislí na péči občana EU. Obě skupiny měly stejná práva, což podle ministerstva vnitra není v jiných zemích běžné a není to ani opodstatněné. Do budoucna by tak měli pouze užší rodinní příslušníci mít nárok na pobytovou kartu k přechodnému pobytu a kartu trvalého pobytu.

Lidé z druhé skupiny budou mít podle návrhu sice pobyt v ČR snadnější než jiní cizinci, nebudou však mít automatické právo na vstup do Česka. Průkazy o pobytu ale dostanou na delší dobu a nebudou muset dokládat účel jejich pobývání v ČR. "Záměrem předkladatele u druhé kategorie bylo učinit takovou právní úpravu, která by v praxi nevedla ke zneužívání těchto pobytových institutů," uvedlo ministerstvo vnitra. Cizinci, kteří v Česku již pobývají, si své současné postavení ponechají.

Novela podle ministerstva vnitra reaguje zejména na unijní nařízení, aby průkazy totožnosti a vydávaná povolení k pobytu pro občany unie měly silnější zabezpečení. Některé doklady proto bude potřeba vyměnit. Předloha v souladu s dohodou o odchodu Velké Británie z EU také umožňuje další pobyt v Česku Britům, kteří tu oprávněně bydleli ke konci loňska.

Sněmovna v novele upravila řízení s cizinci, kteří žádají o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti. Měli by mít například uděleno právo pobytu na 90 dní. V souběžné novele azylového zákona poslanci doporučili možnost vydávat místo cestovního průkazu totožnosti evropský cestovní doklad pro návrat a zavést pravidla pro posouzení žádosti o cestovní povolení.

Pro nový stavební zákon, který má zrychlit a zjednodušit stavební řízení hlasovalo 92 poslanců. U jednoduchých staveb bude muset stavební úřad rozhodnout do 30 dnů ode dne, kdy zahájil řízení.

Sněmovna v úterý 25. května usnesením odsoudila nedělní nucené přistání letadla společnosti Ryanair s opozičním aktivistou Ramanem Pratasevičem v Bělorusku. Sněmovna požaduje nezávislé vyšetření celého incidentu a vyzvala běloruskou vládu k okamžitému propuštění Prataseviče i jeho přítelkyně Sofie Sapegové. Sněmovna rovněž vyzvala vládu ČR, aby se jednoznačně postavila za spuštění účinných evropských sankcí. Mezi ně by mělo patřit například označení běloruského vzdušného prostoru za nebezpečný. Sankcí by měl být i zákaz letů běloruské státní společnosti Belavia do zemí a ze zemí EU. 

Celý text usnesení:

1. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky odsuzuje nucené přistání letadla společnosti Ryanair během letu na pravidelné lince z Atén do Vilniusu, nesoucí rysy únosu civilního letadla. Požaduje nezávislé vyšetření celého incidentu, vyzývá vládu Běloruské republiky k okamžitému propuštění Romana Prataseviče a Sofie Sapegeové, kteří byli na palubě letadla zatčeni.
2. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vyzývá v této souvislosti vládu, aby se jednoznačně postavila za iniciaci účinných evropských sankčních opatření, jako zákaz letů běloruské státní společnosti Belavia do či ze zemí EU, označení běloruského vzdušného prostoru za nebezpečný, což povede k odklonění tras evropských aerolinek, vyloučení Běloruska z Interpolu, který se běloruský režim může snažit zneužívat k politickým represím a pronásledování, vyhoštění deklarovaných zástupců běloruské zpravodajské služby KGB z území států EU. Na běloruských ambasádách včetně té v Praze stále působí oficiální zástupci KGB, která je s největší pravděpodobností zodpovědná za tento čin. Uvalení cílených ekonomických sankcí na běloruské podniky, oligarchy a další podnikatele, kteří přímo spolupracují s prezidentem Lukašenkem a prostřednictvím kterých režim financuje své výdaje a skrze které dochází k osobnímu obohacování čelných běloruských představitelů.

Ve sněmovním finále jsou aktuálně více než dvě desítky dalších předloh. Týkají se třeba dostupnosti léčebného konopí, zdanění i malých zásilek z internetových obchodů v zemích mimo Evropskou unii, omezení přístupu k majetkovým oznámením politiků, přeměny kojeneckých ústavů a úpravy určení dětských skupin, které dříve vznikaly v reakci na chybějící místa v mateřských školách.
Poslance v rámci prostoru pro 104. schůzi svolanou dle normálního harmonogramu čekají i mimořádné schůze. V případě, že koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) a Pirátů a STAN požádají o svolání sněmovního jednání o vyslovení nedůvěry menšinové vládě ANO a ČSSD do konce května, předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO) by svolal schůzi zřejmě na čtvrtek 3. června. Už nejbližší čtvrtek -27.května - se z podnětu Spolu poslanci mimořádně sejdou zejména ke spornému způsobu rozdělování evropských dotací na zdravotnické projekty a k majetkovým oznámením a údajnému střetu zájmů ministra zdravotnictví Petra Arenbergera (za ANO).
Sněmovna bude na řádné schůzi také hlasovat o zákonech, které jí vrátil Senát. S většinou z nich se poslanci nestihli vypořádat na předcházející pravidelné schůzi. Jde mimo jiné o novelu o učitelích, v níž chce horní komora upravit placení učitelů v základních uměleckých a vyšších odborných školách. V trestní novele prosazují senátoři například odklad zavedení terapeutických programů pro řidiče a v soudní předloze ponechání nynějšího rozsahu spolurozhodování přísedících u soudů. Dolní a horní komora mají odlišný názor i na rozšíření okruhu lidí s poruchou autistického spektra, jejichž rodiny by měly nárok na příspěvek na vozidlo. Po senátním vetu by měla Sněmovna znovu hlasovat například o poslanecké novele o veřejných zakázkách, podle níž by správa hmotných rezerv mohla nakupovat i určitou dobu po ukončení nouzového stavu ochranné prostředky proti koronaviru bez výběrových řízení.
V poslaneckém finále je také třeba sporná předloha zvaná "lex Dukovany", v němž chce část opozice zakotvit bezpečnostní pojistky k výstavbě nového

Navigace sekce Poslanecká sněmovna

• Aktuality
  • Ze Sněmovny
  • Na stránkách psp.cz

English

• Česky