(pokračuje Jan Skopeček)

1.
Návrh poslanců Ivana Adamce, Radima Fialy, Romana Kubíčka, Michala Kučery,
Ondřeje Lochmana a Antonína Tesaříka na vydání zákona, kterým se mění
zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů,
ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 382/2021 Sb., kterým se mění
zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů,
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 186/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2

Upozorňuji, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení. Stanovisko vlády bylo doručeno jako sněmovní tisk 186/1. Nyní prosím, aby předložený návrh uvedl za navrhovatele pan poslanec Ivan Adamec. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Adamec: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená vládo, dovolte mi, abych vás seznámil s návrhem nás poslanců na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 382/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Já bych poprosil, kdybyste mě poslouchali. Ona to není úplně tak jednoduchá záležitost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, pane poslanče, já vám rozumím. Poprosím všechny, kteří se nechtějí věnovat projednávanému bodu či vedou diskuze na jiné téma, aby opustili pokud možno sál a utišili se. Vydržte, pane poslanče. Sečkáme, než se tak stane a v sále bude klid, včetně toho, že zde nebudou zvonit mobilní telefony. (V pravé části sálu zvoní telefon.) Prosím, aby si někdo ten telefon vzal. Pane poslanče, myslím, že můžete pokračovat.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, vážený pane předsedající. Omlouvám se, kolegyně, kolegové, já to říkám proto, abyste se pak zbytečně neptali a nemuseli jsme tady trávit celou noc.

Cílem návrhu je doplnit výrobce, dovozce a dodavatele paliv z biomasy mezi povinné osoby pro dokládání kritérií udržitelnosti a umožnit jim prokazovat i plnění čestným prohlášením a použít přechodné období, kdy lze plnění kritérií takto považovat do konce roku 2022. Cílem, znovu opakuji, cílem této dle mého soudu velmi jednoduché poslanecké iniciativy, mimochodem kterou podepsali zástupci všech poslaneckých klubů, vyjma klubu Pirátů, kteří ale projevili víceméně souhlas s touto navrženou novelou, je reakce na dosud nevydané prováděcí akty Evropské komise k ověřování kritérií udržitelnosti pro biomasu, a prodloužit do konce letošního roku období, kdy je v České republice možné splnění kritérií udržitelnosti doložit čestným prohlášením namísto plnohodnotné verifikace, pro kterou stále nejsou vytvořeny legislativní předpoklady na úrovni Evropské unie. Fakticky se tak vytváří podmínky pro pokračování podpory výroby elektřiny a tepla z biomasy do konce letošního roku.

Já to zkusím přeložit (těm), kteří možná nepochopili, co tady říkám, a poprosil bych, abyste mě opravdu sledovali, protože pokud dneska se nám nepodaří tuto novelu schválit v tom zrychleném znění, tak nás čekají v této oblasti velmi velké problémy. Je to velmi jednoduché. My jsme tady vlastně v minulém volebním období schválili novelu pouze, kde jsme řekli, že vlastně výrobci a dovozci a provozovatelé paliva z biomasy a vůbec podpora biomasy jako takové se musí verifikovat do 30. 6. letošního roku, tak podle aktů, které nám prostě vydá Evropská komise. Vláda se zavázala těm podnikatelům, že to tak bude a že budou moci dále dostávat podporu z veřejných zdrojů. Bohužel se tak nestalo a stát se nemohlo, protože Evropská komise prostě ty dokumenty nevydala.

Přečtu vám tady, kdy vlastně Evropská komise nám píše 8. března letošního roku a přiznává, že tedy došlo ke zpoždění deklarovaných aktů, a přiznává také nezbytnost odložení uplatňování kritérií udržitelnosti biomasy o půl roku. To znamená, že toto stanovisko Evropské komise je v naprostém souladu s návrhem zákona, který vám tady v tuto chvíli předkládáme. Já musím říct, že ta novela má nabýt účinnosti dnem následujícím po dni vyhlášení ve Sbírce zákonů, její schválení se navrhuje již v prvním čtení podle § 90 odst. 2. Já to pak ještě dovysvětlím. Dopady na veřejné rozpočty nebo na státní rozpočty žádné nejsou. Splňuje to všechna kritéria, která tady vždycky posuzujeme při předkládání každého zákona, a dopady do podnikatelského prostřední to má jenom pozitivní.

Z oslovených ministerstev se vyslovilo k návrhu Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo průmyslu a obchodu souhlasně, Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo financí a Ministerstvo pro místní rozvoj neutrálně a iniciativně jej uvítaly Hospodářská komora ČR, Svaz průmyslu a dopravy ČR, Asociace malých a středních podniků a živnostníků České republiky. Vláda sice měla připomínku, že prodloužení doby, kdy je možno podávat pouze čestné prohlášení, není úplně v souladu s tím, jak by si představovala, jak by tato novela měla vypadat, nicméně pokud se začtete do vládního vyjádření, tak zjistíte, že to vyjádření vám může připadat tak trochu jako vyjádření chytré horákyně, že vlastně může to být tak i tak a že vlastně ten posun doby platnosti se dá udělat legislativní úpravou a že vůbec nevadí, že to bude v prvním čtení.

Já se vám všem omlouvám, že to tady předkládáme v § 90 odst. 2, protože nebývá to zvykem, že by poslanecké návrhy chodily tímto způsobem. Ale musím říct, že tady čas hraje proti nám, a pokud chceme pomoci všem, kteří v těchto oborech podnikají, a nechceme, aby tady byl kolaps v otázce výroby energií z biomasy po 30. 6. letošního roku, tak prosím je potřeba, aby tento návrh se schválil právě tímto způsobem, protože vlastně od 1. 7. letošního roku by pak nemohla být vyplácena podpora právě všem těm zainteresovaným osobám.

Dámy a pánové, věřím tomu, že chápete ten problém, který máme před sebou. Opravdu nerad překládám zákon, ač takto jednoduchý, poslaneckou novelou, a dokonce v prvním čtení. Nicméně protože pokud to tak neučiníme, tak si rovnou řekněme, že podporovat biomasu po 30. 6. letošního roku prostě nechceme. To si nemyslím, že je účelem a není to naším zájmem. Naším zájmem je to, aby ta podpora pokračovala, aby ten trh prostě byl spokojen, naplněn a nedocházelo ke kolapsům právě v této oblasti.

Dámy a pánové, děkuji vám, že jste mě vyslechli, a žádám vás, abyste tento návrh podpořili v prvním čtení. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji panu poslanci Adamcovi, že za skupinu navrhovatelů předložený návrh uvedl, a nyní poprosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, a sice pan poslanec Róbert Teleky. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Róbert Teleky: Vážený pane předsedající, dámy pánové, krátce doplním předsedu hospodářského výboru. Skupina poslanců napříč politickým spektrem předkládá sněmovní tisk 186. Je to domácí řešení složité situace, ve které se členské státy Evropské unie ocitly. Výroba elektřiny a tepla z biomasy dostává podporu. Udržitelnost se přitom dokládá čestným prohlášením. Evropská komise měla už před rokem vydat delegované akty stanovující kritéria pro udržitelnost biomasy, na jejichž základě by proběhla standardní oficiální verifikace, která by nahradila systém čestných prohlášení. Kritéria však dosud nejsou. Proto novela prodlužuje stávající systém do konce letošního roku.

Novelizujeme již novelizační předpis č. 382/2021 Sb. Dále se novelizuje zákon č. 165/2012 Sb. Dochází tam k úpravě § 47b, protože se rozšiřuje o osoby, které dovážejí, vyrábějí nebo dodávají palivo z biomasy, které je potom energeticky využíváno při výrobě biometanu, elektřiny nebo tepla. V novele zákona o POZE je s účinností od 1. 7. 2022 zavedena nová povinnost dokládat plnění kritérií udržitelnosti. Tato povinnost se týká provozovatelů zdrojů na biomasu s primárním příkonem vyšším než 20 MW a provozovatelů zdrojů na bioplyn s primárním příkonem vyšším než 2 MW. Dále se nové požadavky týkají všech výrobců a obchodníků s palivem, kteří dodávají těmto zdrojům palivo. Souhrnně se jedná o 760 až 1 000 subjektů, které mají být během krátké doby certifikovány.

Příprava prováděcích aktů a certifikačních schémat je na úrovni Evropské komise opožděna. Sama Komise doporučila členským státům vyžadování kritérií udržitelnosti odložit. Abychom neohrozili tyto podniky, navrhujeme posunout tuto povinnost o šest měsíců do konce letošního roku. Děkuji za pozornost a prosím o podporu.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji panu zpravodaji tohoto tisku, panu poslanci Telekymu, a otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první hlásí paní poslankyně Ožanová Zuzana. Eviduji tady, že přišel dopis paní předsedkyně vašeho klubu, že se stanoviskem klubu vystoupí pan Roman Kubíček. Takže prosím, pane poslanče, máte přednost před vaší kolegyní ze stejného politického klubu.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, vážení členové vlády, koho to nebude zajímat, může si skočit na oběd nebo na časnou večeři. Budu mluvit dlouze, ale k tématu, budu se dotýkat energetiky. Souhlasím tady s předřečníky, protože je to jednoznačně novela, která zachraňuje peníze těm, kteří vlastní tyto záležitosti.

Skupiny poslanců z ODS, SPD, ANO, TOP 09, STAN a KDU takzvaně průřezově navrhla tuto změnu ohledně dokazování podmínek udržitelnosti biomasy. Návrh počítá s tím, že splnění podmínek udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů u biomasy by bylo možné dokládat až do konce letošního roku nejen příslušným dokladem podle evropského předpisu, ale také čestným prohlášením. Plnění kritérií by měli dokladovat také výrobci, dovozci a dodavatelé paliva z biomasy. Novela tak reaguje na situaci, kdy Evropská komise dosud nevydala delegované karty k ověřování kritérií udržitelnosti pro biomasu, přestože měly být vydány již v lednu loňského roku. Poslanecký návrh proto prodlužuje do konce letošního roku období, kdy je v České republice možné splnění kritérií udržitelnosti doložit čestným prohlášením namísto plnohodnotné verifikace, pro kterou stále nejsou vytvořeny legislativní předpoklady na úrovni Evropské unie. Bez nutného dostatečného přechodného období fakticky hrozí kolaps dodávek biomasy, která by naplňovala kritéria udržitelnosti, a tím i výroby energií z biomasy, což bude mít za následek neplnění závazného národního i evropského cíle v této oblasti.

Všechny nezbytné akty provádějící Evropské komise v současné době nejsou vydány a není vůbec jisté, kdy vydány budou. Navrhovatel navrhl Sněmovně projednávání návrhu zákona tak, aby Sněmovna s ním mohla vyslovit souhlas již v prvém čtení podle § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů. Za hnutí ANO podotýkám, že toto nebudeme vetovat.

Vláda zaujala k tomuto návrhu souhlasné stanovisko. Zároveň však upozorňuje, že zvolená legislativní technika na zavedení, respektive prodloužení přechodného období, ve kterém lze plnění kritérií udržitelnosti dokládat čestným prohlášením, není podle jejího názoru vhodná. Přechodné ustanovení článku II bodu 18 zákona č. 382/2021 Sb. se totiž z povahy věci vztahuje jen na změny, které byly zavedeny uvedeným zákonem, a nedopadá tedy na výrobce, dovozce ani dodavatele paliv z biomasy. Má-li se v přechodném období dočasně umožnit výrobcům, dovozcům nebo dodavatelům paliv z biomasy prokazovat plnění kritérií udržitelnosti čestným prohlášením, mělo by přechodné ustanovení být obsaženo v části první nyní předloženého návrhu zákona jako samostatný článek číslo II. Pokud jde o stávající část druhou předloženého návrhu zákona, ta by se v závislosti na tom, jak byl formulován nový článek II části první, mohla buď omezit pouze na změnu data z 30. června 2022 na 31. prosince 2022, popřípadě bod 18 článku II zákona č. 382/201 Sb. by mohl být zrušen zcela. Nebo je ponechán ve stávajícím znění s ohledem na výkladové pravidlo lex posterior derogat legi priori.

Vláda se současně domnívá, že výše naznačené úpravy jsou toliko legislativně technické povahy, že by je tedy snad bylo možné v souladu s § 90 odst. 6 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny provést i v případě, kdy by Poslanecká sněmovna s návrhem zákona vyslovila souhlas již v prvém čtení.

Novelou zákona o podporovaných zdrojích energií z roku 2021 byla mezi podmínky poskytování provozní podpory pro využití energie biomasy doplněna tato povinnost prokazovat kritéria udržitelnosti. Zákon aktuálně uvádí jako povinné osoby k prokazování kritérií udržitelnosti výrobce biometanu, výrobce elektřiny a tepla a pěstitele biomasy. Kritéria udržitelnosti však musí dokládat také výrobci, dovozci a dodavatelé paliv z biomasy, protože bez jejich dokladů nemá výrobce energie, jenž palivo z biomasy od nich používá, případně výrobce biometanu, jak plnění kritérií udržitelnosti sám doložit. Do 30. června 2022 mohou výrobci elektřiny, výrobci tepla a výrobci biometanu prokázat plnění kritérií udržitelnosti přechodně prostřednictvím čestného prohlášení. Tuto možnost však nemají výrobci, dovozci a prodejci vstupní suroviny určené pro výrobu paliv z biomasy. Předkládaná novela navrhuje v přechodném období umožnit prokazování plnění kritérií udržitelnosti prostřednictvím čestného prohlášení. Dále novela navrhuje prodloužit přechodné období do konce roku 2022.

Vyjádření Hospodářské komory - ta souhlasí, že provádění nařízení Evropské unie s datem 8. března 2022, což byl vlastně ten dopis, který tady pan zpravodaj citoval, kdy Evropská komise z důvodu zpoždění přípravy svých delegovaných aktů přiznává nezbytnost odložení uplatňování kritérií udržitelnosti a biomasy o půl roku. Novela zákona je tak zcela v souladu s pokyny Evropské unie. Samozřejmě platí hlavní argument, že v případě nepřijetí by všichni, kdo spalují biomasu, přišli o podporu, což by zdražilo teplo lidem a navíc by to vyvolalo soudní spory se státem, neboť zákon tuto podporu zaručuje a zároveň by stát nebyl schopen zajistit naplnění tohoto zákona.

Myslím si, že je to jeden z prvních kroků, na který to POZE reaguje, a já se těším na předložení nového zákona o POZE a nového energetického zákona. Oba zákony budou muset velmi, velmi důrazně reagovat na dnešní dobu. Když byly vytvářeny tyto původní zákony, tak v globálu se jednalo o dobu stabilní, o dobu předvídatelnou, ta doba stanovovala kritéria a kritéria udržitelnosti pro řekněme predikovatelné zdroje a myslím si, že v současné době již toto neplatí. Já bych se k tomu pokusil ještě šířeji vyjádřit, už teď nebudu používat papír, protože jsem tam nechtěl udělat nějaké spletení.

Takže v globálu se dneska dostáváme k tomu, že například nárůst elektrické energie pro některé odběratele je až čtyřikrát vyšší. Ano, pochopitelně, respektuji, že se jedná o zákazníky, kteří přecházeli do režimu poslední instance, a byly jim nabídnuty nové smlouvy, které naprosto nereflektovaly asi běžné smlouvy, které má asi každý z vás, které se projevovaly nějakým zdražením cca o 38 %. Nechci být úplně striktní, protože máme tady například dodavatele plynu, který i v režimu dodavatele poslední instance si vytvořil poměrně velký problém. Budu na to upozorňovat, protože i toto ten zákon musí zohledňovat do té budoucnosti.

Co můžeme dělat, aby nás neohrozila energetická chudoba? Jaký bude dopad na domácnosti? Jaký bude dopad na firmy? Tak já budu probírat jednotlivá řešení, která jsou. Máme tady řešení, které se nazývá fotovoltaika, bateriové úložiště. V programovém prohlášení vlády bylo konstatováno, že by vláda chtěla podpořit 100 000 instalací na rodinné domy plus nějaký neomezený počet v rámci municipalit a továren. To je zajisté chvályhodná strategie, nicméně ten problém, který dneska vyvstává, a je to i ve spojitosti s válkou na Ukrajině a s dodavatelsko-odběratelskými vztahy přes Rusko a přes Čínu, tak musíme si uvědomit, že největším výrobcem fotovoltaických panelů je Čína. Ona jich vyrábí více než 90 % a hlavně z toho důvodu, že ona má zdroje. Ona má zdroje materiálů, které potřebujeme pro výrobu fotovoltaiky. Jak jsem na to už upozorňoval, tak v loňském roce na rodinné domy bylo uskutečněno necelých 10 000 instalací. Nebyly to všechno instalace s bateriovým systémem. A predikce, co jsem se ptal obchodníků a těch, kteří poskytují montáže, tak na letošní rok to vypadá tak na 6 500, a to z toho důvodu, že veškerou produkci dneska vykupuje Francie, Španělsko, Spojené státy americké. Trošku velký problém.

Co se týká bateriových úložišť, tak ten problém je ještě větší, protože tam skoro výhradním výrobcem je Čína, která funguje. A v globálu, když budete dělat fotovoltaiku pro běžný rodinný dům, která zahrnuje asi něco kolem 10 kilowattů, tak potřebujete ty čtyři baterie. Například montážní firma z Jindřichova Hradce, která má naplánováno dvacet montáží, má dneska baterie pro čtyři montáže a předpokládané dodání je v srpnu, když to bude fungovat. Nicméně už jsme si trošku zvykli, že v současné době, řekněme, i částečné hospodářské krize, nedostatku materiálů a podobných záležitostí se prakticky čeká na všechno. Ono je to dáno, protože ta zařízení potřebují čipy. Ty čipy jsou úplně stejné jako do automobilů. A víte sami, že když si dneska půjdete objednat automobil, že čekací doba jeden rok není problém. A totéž se může stát i u těch bateriových úložišť. Nicméně chválím, že jsou vyčleněny peníze na tyto instalace. A říkám a sám i doporučuji, že tato instalace fotovoltaiky s bateriovým úložištěm dokáže ušetřit cca 70 % spotřeby domu, což je velmi významným přínosem pro budoucnost. Nicméně zatím ty dotace vycházejí cca do 50 % té vaší investice. Tato investice se pohybuje v částce 400 000 až 450 000 korun. Z toho fondu můžete dostat asi 200 000 korun. Je to výborné, je to dobré. Otázka je, zda úplně pro každého vhodné, protože pro někoho může být i těch 200 000 korun problém. Ale jestli jsem zaregistroval správně, vyjednává fond i velmi výhodné půjčky pro lidi, kdy si mohou rozložit platby do nějakého času. Podotýkám, že při současných standardních cenách elektrické energie se ta návratnost pohybuje kolem pěti let, což je tedy velmi dobré.

Teď se podíváme na to, o čem jsme tady s Ivanem Adamcem, prostřednictvím pana předsedajícího, už bavili. Je to záležitost municipalit. Ty municipality by velmi rády najely na tyto zdroje, ale tam ta fotovoltaika je v úplně jiném rozsahu. Teď nechci, ale jak tady mluvil, prostřednictvím pana předsedajícího, můj kolega pan Havlíček, tak kdysi dávno jsme promarnili příležitost tím solárním tunelem, nebo stavbou těch solárních polí, protože kdo jezdí na Slovensko, tak ví, že Slovensko pojalo stejnou kapacitu a vystavělo to tenkrát na domech, malých firmách a tak dále, a u nich k tomu problému nedošlo. Dneska je to pro ty firmy vlastně výhodné, s tím, že to měly na začátku podporované ne touto formou. A do dneška je tam udržitelnost, i když víme, že před deseti lety byly výkony těch fotovoltaik asi poloviční, než jsou dneska.

Takže to bychom měli k tomu. Teď se musíme také dostat k situaci, co se vyskytlo dneska na trhu v rámci elektrické energie. Předvedl nám to tady vlastně preferovaný dodavatel, který měl množství reklam. Já ho nebudu jmenovat, ale všichni víme, kdo to je. Ono jich potom nakonec bylo velké množství. Dostali jsme se do problému, který budeme muset ošetřit v zákoně, a to jsou spotové nákupy. Asi se budeme bavit o tom, jakým způsobem to funguje, protože ne každý ví, co to je. V globálu by každý z těch dodavatelů měl mít nějakou povinnost zabezpečit si dodávky energií, ať už je to plyn, elektřina, cokoliv, pro své budoucí odběratele na nějaké období. A existuje i takzvaný spotový nákup, který trošku jak na burze cílí na pokles ceny té komodity v daném okamžiku, a když přeženete nápřah a začnete dělat většinu v těch spotových obchodech, tak předvádíte to riziko, které tady bylo.

Já jsem se pak dozvěděl, že ta firma prakticky nakupovala ve spotech úplně všechno, takže ze dne na den neměla vůbec žádnou elektrickou energii, kterou by mohla dodat svým odběratelům. Ti odběratelé ne vlastní vinou někam padli a dostali jsme se do té masivní kampaně, abychom se tady ještě mohli bavit o tom, zda to byla taková ta šmejdská smlouva do slova a do písmene za tu žárovku, která fungovala. Myslím, že na to budeme muset také pamatovat, a budeme na to muset pamatovat dobře. A jestli už to budou zákony o tom, že se bude skládat nějaká finanční spoluúčast, nebo bude nějaký státní dohled nad nákupem jednotlivých materiálů, asi to omezí některé dodavatele, ale asi to bude v tomto případě správné.

Teď se nějakým způsobem musíme také dostat k tomu, co se stane tím, že odešli. Ti zákazníci museli podepsat nové smlouvy a jsou tady informace, že dodavatelé plynu nutí své zákazníky podepisovat nové, poměrně nevýhodné smlouvy. A není proti tomu prakticky opravdu žádná obrana.

Já jenom upozorňuji na to a to potvrzuji, a to ve vší úctě k tomu, o čem se tady hovoří, že plyn se skutečně nakupuje jako plyn, není tam napsáno, jestli je ruský, ázerbájdžánský, norský nebo něco podobného, a v globálu ta burza umožňuje nějaké nákupy. A problém v České republice je, že stát jako takový nemá vlastní kapacity plynu, a když chce něco udělat a když chce vytvořit nějaké kapacity a nějaké zásoby, tak si zásobníky musí pronajmout. Musí si je pronajmout, může je naplnit, je to jejich věc, ale opět se domlouvá s nějakým zprostředkovatelem, který dodá určitou kapacitu plynu a nějakým způsobem to zafunguje.

Já jsem již před, no, možná před třemi lety upozorňoval, že ta diverzifikace a přechod k plynu byl velmi masivní a že ten plyn je opravdu, opravdu relativně nebezpečná komodita, protože když jste se podívali na to území, kde 80 % plynu proudí do Evropy, tak je to nestabilní území, nespolehlivý partner, byť to bylo velmi levné, a pamatuji si na velké obchodní tažení, na odpojování od centrálního vytápění tepla, s tím, že chodili obchodníci a nabízeli takzvané blokové a jednotlivé plynové kotelny, kde vypočítali svým zákazníkům velmi výhodnou cenu. A přiznávám, že v té době, když se nebrala nějaké volatilita trhu, tak skutečně ty počty tak vycházely. Nebudeme se bavit o tom, že zákazníkům to vždycky dodali bez toho, že tam byla cena údržby, cena obnovitelnosti a tak dále, že to prostě bylo má dáti - dal, a z toho to vycházelo velice dobře, ale dařilo se jim to ve své době. A upozorňuji na to, že v současné době opět zpátky je velký zájem o připojování i k centrálnímu vytápění tepla, protože ať to vezmeme zprava nebo zleva, stále je to nejstabilnější zdroj, o který se ta města většinou starají. (Poznámka od stolku zpravodajů.) Ano, i ti soukromníci se o to starají, přesně tak, a tam spadá i ta biomasa. Dobře, děkuji panu předkladateli.

Pak se tady bavíme nějakým způsobem o tom, jakým způsobem nastavit energetické úspory. Ono v těch 90. letech se začalo zateplováním domů, zateplováním paneláků. A víme, že ty první zateplovací systémy už jsou dneska zralé na výměnu, ale pochopitelně doba nějakým způsobem pokročila, a pokud vím, tak i stavební zákon novým stavebníkům nařizuje podstatně přísnější normy, myslím, že nejde už dneska postavit barák mimo energetickou třídu B, předtím šel do (třídy) C, ale v době, kdy začínalo zateplení, tak to byly třídy XY, to ani neznáme, jak to funguje. No, to už asi ve formě zákazníků na úrovni občanů je asi vnímáno dobře a dneska neexistuje dům, který by se bez toho postavil, a společenství vlastníků v různých bytových domech pochopitelně do toho zainvestovalo, protože skutečně zjistilo, že v rámci času ta návratnost - a díky dotačním titulům - je poměrně krátká a že to je schopno řešit. Pak tady budeme mít nějakou sortu občanů, kteří bydlí ve starých domech, a budeme říkat, že jsou to například důchodci nebo lidé, kteří si nemohou úplně tak jednoduchým způsobem dovolit udělat nějaký upgrade, zateplení a tak dále, a na to by asi ten zákon taky měl dbát a nějakým způsobem dávat. A bude to velmi obtížné, protože vždycky, když se udělá nějaké skupinování a škatulkování, tak to vede k podvodům, to tak je, vždycky to tak bylo a fungovalo.

Takže pochopitelně dotace na fotovoltaiku jsou výborná záležitost, nicméně pro pana předkladatele, prostřednictvím řídícího schůze, jsem si udělal takový krátký výpočet. V globálu, když se dostaneme k té instalaci 100 000 baráků, tak je to vlastně 1 terawatt. Abyste věděli, Temelín vyrobí za rok 15 terawattů a náklad na 1 terawatt bude 40 miliard, z čehož 20 miliard bude stát, 20 miliard bude občan. Takže když to rozdělíme, tak budeme mít 5 miliard, což je přijatelná cena. Předpokládám, že to je přijatelná cena, nicméně upozorňuji na to, že i kdybychom postavili všechny fotovoltaiky, tak ten celkový výkon dneska jaderných elektráren, který je něco mírně nad 30 terawattů, pokrývá 35 %, 35 % spotřeby elektrické energie. A když se k tomu nějakým způsobem podíváte, uděláte-li tuto instalaci, tak jste vyřešili 1,2 % té obnovitelné energie z fotovoltaiky. Bavíme se jenom o domech, nemůžeme se bavit, říkám, o těch municipalitách. A já myslím, že každý starosta, pokud mu to zákon umožní a dotace bude přiměřená, bude velmi vážným způsobem uvažovat o tom, že ten majetek ve vlastnictví města bude chtít tímto způsobem zásobovat.

Teď přejdeme k plynu. Plyn je daleko větší průšvih. On je možná v tuto chvíli menší průšvih pro občany, neříkám, že není žádný, ale je menší pro občany (než) pro průmysl. Tam jsme se dostali k tomu, že proti nákupu, který byl dělán v loňském roce, v polovině roku ještě předtím, než došlo k nějakému kolísání na trhu energií, tak vzrostl v současné chvíli až na osminásobek podle těch obchodů, což už je velký, velký problém, a to už jak do cash flow firmy, tak do těch dodávek, které fungují.

Ale co nám tedy ohrožuje ten plyn? No on nám v každém případě ohrožuje těžký průmysl, protože to, co si berete, ocelářství a podobné záležitosti, jsou skutečně závislé na dodávkách plynu, protože ty pece na plynu pracují, tam je teplota, která se dá docílit víceméně možná jenom v tomto, plus kdysi dávno koksovatelné uhlí, ale myslím, že koksovatelné pece - nevím, to bych se musel zeptat poslanců z Moravskoslezského kraje, jestli ještě jsou v provozu, nebo nejsou, nejsem si teď úplně jistý, jestli už jsou to jenom ty plynové.

Ten problém, který plyn ukázal, tak pochopitelně velmi, velmi akcelerovala válka na Ukrajině. To je nezpochybnitelná záležitost, je to velmi nebezpečné. Nicméně měli jsme nějaký seminář, na tom semináři jsme se bavili, kdybychom se odstřihli od plynu, který přitéká z ruských nalezišť, tak v současné chvíli, jestli se nepletu, nám bylo řečeno, že jsme schopni nahradit 15 % kapacity, 15 % kapacity, a v horizontu nějakých let při budování dalších kapacit, myslím, že na tu náhradu jsme potřebovali, na vybudování produktovodů, asi pět let. Asi pět let. A poměrně velké náklady. Nicméně neřešili jsme tak úplně cenu plynu, protože pochopitelně plyn, který se dováží z frakovacích jednotek, je cenově úplně někde jinde, nicméně při výpadcích a nákupech plynu je to teď momentálně srovnatelné, takže kdybychom teď dokázali se přehodit na tankery, které by nám to sem dovezly, tak teď momentálně by to nebolelo, ale je otázka, jak dlouho je udržitelná takováto cena plynu pro průmysl a tak dále, protože ten dopad bude. Už jsem dostal informace, že na to reaguje automobilový průmysl, a to je naše zlaté vejce, protože do státního rozpočtu přináší asi nejvíce peněz, tak bychom si mohli říct, že to je velký, velký problém.

Pak se tady dostáváme k biomase, kterou tady dneska podporujeme. To je správná cesta, je to asi velice dobré, byť je to velmi okrajové, a zjišťovali jsme, jakým způsobem máme u nás zásoby štěpky. Já si tady vzpomínám, když byla kůrovcová kalamita, tak všichni plácali rukama a říkali, že to bude bezvadné a že budeme pracovat jenom na tu štěpku a že to bude fajn. Já mám barák v takové střediskové obci, která využívá jenom štěpku, a určitě to je velmi výhodné, ale já mám takový pocit, že to je prostě přizpůsobeno na celkový odběr pro obce, které jsou schopny tu biomasu vypěstovat či získat, a vychází mi to velmi dobře na obce do 3 000 obyvatel, s připojením na více už se obtížně shání. A dělali jsme nějakou studii na vytápění jednoho kotle v Českých Budějovicích, což je stotisícové město, a byli jsme schopni zabezpečit štěpku na čtyři roky a na delší kontrakt už jsme nedosáhli, protože ona ta štěpka má nějaká kritéria, nějaké záležitosti.

Pak tu máme bioplynky, to jsou také podporované zdroje. Teď si úplně přesně nevzpomínám, jestli jich je 488 v České republice, ale nějak kolem tohoto čísla se to pohybovalo. Určitě to je dobrý zdroj, využívání i té kejdy z chovu hospodářském zvířat, no ale my jich zase tolik nemáme, to si zase řekněme, že bychom byli velkým producentem prasat či skotu, tak to u nás není. A teď je otázka, jestli se oplatí v současné krizi využívat nějaké pěstování plodin a pak to spálit? Protože vzpomínám si na dobu, kdy byl nadbytek pšenice, že se někde ve světě pálila i pšenice. Je to dneska hříšná myšlenka, to skutečně se dělo, není to nic, co tu jakoby nefungovalo.

A pak se musíme položit před určité slovo a musíme si ho tady říct, a to se jmenuje uhlí. Já vím, že v uplynulých letech to bylo malinko sprosté slovo. A děkuji kolegům z hospodářského výboru, kteří mají trošičku řekněme takový ten střízlivý pohled na to, co se dá a nedá dosáhnout. A uhlí je energetický zdroj. Je to ten energetický zdroj nejenom na teplo, ale i na výrobu elektrické energie. Pochopitelně k tomu se dostáváme do obrovského problému emisních povolenek, kde kdysi dávno vznikla celkem zajímavá myšlenka, která nutila ty, co využívali fosilní zdroje, k určitým upgradům a čištění a tak dále, tak se nám malinko zvrtla, protože kdyby ta myšlenka byla postavená tak, že by emisní povolenky jednoznačně obchodovali emitenti a výhodu by získávali ti, kteří investují do svých technologií, do technologií čištění a tak dále, tak by to bylo super, protože by to byl hnací motor a všechny zdroje, které by fungovaly, by nějakým způsobem měly zájem investovat do svého upgradu a jejich vlastníci by nevybírali všechny dividendy a dávali to do budoucnosti, jakým způsobem by to mohlo fungovat. Ale bohužel tak to nebylo a vlastně se z toho stal obchodní derivát, a to je cesta do pekel vždy.

Takže se to nakupuje. Prostřednictvím pana předsedajícího jsme se tady bavili s Ivanem Adamcem, že už to nemají americké a kanadské fondy, ale že to koupila Čína od nich. Upozorňuji, že emisní povolenky skutečně skoupila Čína ve velkém, protože to byla pro ně znamenitá investiční příležitost. A predikce a náplně, kdy v roce 2030, a tomu jsme asi rozuměli, měla emisní povolenka stát 32 eur, tak ty se nenaplnily, protože s tím se počítalo, takové byly predikce, takové byly cash flow tepláren, plynáren, elektráren. A jakmile z tohohle vypadnete, tak víte sami, kdo dělal v podnikání, že změnovky do 5 % se dají ustát celkem jednoduše, jakmile se to pohybuje už kolem 10 %, tak už to zasahuje hospodaření firmy. A pokud to uděláte v rámci stovek procent, tak se občas dostáváme i do situace, zda je ten podnik lepší zavřít, nebo popřípadě být závislý na určitých dotacích. A to tady máme dneska. Protože kdybychom teplárny nechali bez dotací, tak by nebyly schopny vyrábět, nebo by musely zásobovat teplo těm občanům za neuvěřitelné peníze. A myslím, že jsme byli svědky, co se prostě stalo, a teď se znova vracím k tomu, že růst energií byl v polovině minulého roku. Neměl nic společného s válkou na Ukrajině. Neměl. Reagovali jsme na to. A já znova oceňuji své kolegy z hospodářského výboru, my jsme o tom diskutovali. Diskutovali jsme, ještě než přišly problémy. Ptali jsme se na to, co se stane, jakým způsobem to bude fungovat.

A teď se dostáváme k tomu, že budeme padat do energetické chudoby. A já jsem energetickou chudobu někdy před třemi čtyřmi lety na hospodářském výboru otvíral a nebylo to úplně akceptováno jako téma, které by bylo uchopitelné. Jenom podotýkám, že jsem měl několik schůzek s evropským ombudsmanem pro energetiku. A tento problém již byl detekován v Evropě daleko dříve. A pro vás bude možná strašně zajímavé, že největší problémy s energetickou chudobou má poměrně bohatá Velká Británie. Ve Velké Británii dokonce umírá až 40 000 lidí na podchlazení v důsledku nedostatku elektrické energie v zimě. Tak to prostě je.

A já vím, že pan ministr Síkela pracuje na nějakém speciálním tarifu. Tak tady zkusím nadnést řešení, která by mohla vyjít. Dávám to k diskusi. Kolegové určitě budou na to nějakým způsobem reagovat, popřípadě si to pak můžeme vzít na hospodářský výbor a projednat to. Speciální tarif ministr Síkela zmínil počátkem února. A teď si říkáme, co jako bránilo speciálnímu tarifu, aby fungoval. Tenkrát to označili dodavatelé energií jako cestu pravděpodobnostně nerealizovatelnou - a je to v rámci databází uživatelů. Jednou tu bylo i řečeno, že by se využily některé databáze Ministerstva práce a sociálních věcí, ale propojení se soukromým sektorem je velmi obtížné a dodavatel energií prostě nemá informace o příjmech toho kterého odběratele a ani je mít nemůže. Takže pouze v některých případech může zjistit, že někdo pobírá příspěvky na bydlení, a to když si dotyčný vyžádá pro účely zlevněného tarifu nějakou žádost o potvrzení. A to je taky otázka, zda to bude relevantní, bude to pravdivé a tak dále. A je to velmi složité. Ono to potom ten systém prodražuje, protože vždycky, když se tady bavíme o tom, jestli je něco plošné a méně plošné, a dohadujeme se o tom, tak tam je vždycky otázka, co stojí administrace. Když je to plošné, je to jednoduché. Když je to cílené, je to složité. A teď si musíme na misku vah vždycky položit, co je levnější. Správný hospodář takhle funguje.

A další věc, která je, kdybychom udělali ten tarif, tak dodavatel sám nemůže poskytovat sociální slevu z toho, co nakupuje a prodává. To znamená, že stát by se musel rozhodnout dotovat rozdíl ceny. A teď se ptáme, jakým způsobem spočítat rozdíl v ceně, když vidíme tu volatilitu ceny a vidíme ty pohyby a vidíme ty nákupy. A teď se zrovna bavíme o tom, kde má dodavatel nakoupeno. To jsme neošetřili zákonem, takže mu dneska nemůžeme říkat, že musí mít nakoupeno na dva roky dopředu. On může říkat, nějakým způsobem to mám vyvážené, 50 % mám nějakým způsobem zabezpečeno na další roky, a ostatní budu nakupovat na spotových trzích. A potom bych nechtěl vidět, jak se bude prokazovat, za kolik nakoupil, kde na koupil, v které době, protože ta energie nejde změřit, že byla v tu chvíli nakoupena a v tu chvíli dodána a že to je cena přesně za tu hodnotu a že to takhle nějakým způsobem budeme (nesrozumitelné).

A teď si nějakým způsobem řekneme, jak to řeší někde jinde. Ve Francii je dnes energetickou chudobou ohroženo zhruba 5 milionů domácností. V letech 2005 až 2018 jejich situaci řešil stát prostřednictvím tarifu základní potřeby. Ten spočíval ve slevě na prvních 100 kilowatthodin, a to až o 60 % základní ceny, které dostávaly domácnosti v závislosti na počtu členů. Systém spravovali sami dodavatelé, kteří na to měli vyčleněné speciální sociální zaměstnance. Ještě vysvětlím, ty zaměstnance zaplatil dodavatel, ale původně je vyškolovalo něco jako jejich Ministerstvo práce a sociálních věcí a byli to lidé, kteří chodili sociálně po těch skupinách a věděli, kde se pohybovat a jakým způsobem to dělat. Dodavatelé dostávali data od sociálního úřadu, nicméně museli upravit IT systémy včetně zabezpečení osobních údajů. Systém byl částečně financován z určité platby za elektřinu, tak jako u nás je financováno OZE. A na tento tarif mělo nárok ve Francii cca 2,7 milionu domácností, ale využilo to asi 80 %. Přestože měli nárok, někteří lidé nepožádali o dorovnání.

Celkově se zjistilo, že systém v nákladech na spravování IT systémů a sociálních pracovníků se ukázal jako drahý a nepružný, a proto Francie od 1. ledna 2018 nahradila tento systém takzvaným energetickým šekem. Tento je zasílán měsíčně a lze jej použít na úhradu účtu za energie, ale také na zlepšení energetické náročnosti domácnosti. I tento systém má nějaký problém, protože 20 % těchto poukázek se stalo předmětem spekulací. Známe naše stravenkové poukázky, které se taky na některých sídlištích prodávaly za polovinu hodnoty. Tak oni skutečně našli v tom systému nějakou díru a prodávali to takovýmto způsobem. Postupně ale díky šekům skupina, která si to nárokovala, vzrostla z 2,7 milionu až na 5,8 a výše podpory narostla a pohybuje se v současné době mezi 48 až 277 eury.

Potom se ještě dostaneme k tomu, jak vlastně problémy s energiemi řeší jednotlivé země Evropské unie, a bude zajímavé, jakým způsobem k tomu ještě přistoupily.

Teď se dostaneme k tomu Spojenému království. Spojené království, průměr, kde odhadovali v prvních fázích 10 000 lidí, kteří umřeli díky nedostatku energie, a zvedlo se to až na 40 000, ale bylo to spojeno s covidem, abychom si zase rozuměli, že to nebylo dáno tak, že najednou z roku na rok vystoupili z Evropské unie, ale prostě lidé, kteří měli tu nemoc, tak byli v podstatě citlivější na teploty.

Velká Británie má takovou zvláštnost, tam si třeba můžete nakoupit žetony a můžete si, pokud budete chudí, jenom spustit elektrickou energii na svícení od - do nebo popřípadě na vyprání prádla. Ale to bych úplně nedával jako vzor pro českou společnost, která je poměrně komfortní. Ale až budete ve Velké Británii, je to hodně zajímavé, když jsem tam byl, tak jsem byl překvapen, že v těch místnostech bylo 15 stupňů a byla to jejich komfortní teplota. Pro mě to komfortní nebylo, ale třeba bych si zvykl.

Ve Velké Británii většina spotřeby v domácnosti jde na nezbytné účely. To jde na topení, přípravu teplé vody a vaření. A oni mají ještě jednu takovou zvláštnost - jejich byty, domy a tak dále jsou stavěny takzvaným anglickým stylem, on nejde zateplit, to je hrázděné zdění a tak dále, a všichni vědí, že tam dochází k těm tepelným mostům, které vlastně ani žádný polystyren nevyřeší. A oni se o to snad asi nikdy ani nesnažili v této formě. A pokud vím, i charakteristika těch měst tomu neodpovídá, protože u nás vždycky přijíždíme, to město je hodně barevné, tam to až tak nefunguje.

Kdy v té Anglii funguje nějaký sociální systém, tak v podstatě až když dojde k ohrožení základních potřeb a v extrémních situacích skutečně i života. Proto propracovali systém státní pomoci, v němž jsou zapojeny charitativní organizace, a poskytují tuto pomoc cíleně, ne plošně. Takže můžeme si vybírat, je to prostě různé zem od země. Například Cold Weather Payment je organizace, že klesne-li teplota pro určitý počet dnů o určité stupně, dostane přesně vymezená skupina příjemců různých podpor z tohoto programu 25 liber týdně, a to v období od 1. listopadu do konce března, což oni berou jako topnou sezónu. Pro seniory je dále určený Winter Fuel Payment a jednorázově mohou dostat až 300 liber. Dodavatelé energií jsou zapojeni do státního programu Warm Home Discount, a to všichni, kteří spravují nad 250 000 zákazníků. V tomto programu tito zákazníci mohou dostat slevu až 140 liber. Podpory jde bez problému kumulovat, jsou cíleně a dobře promyšlené.

Jakékoliv řešení musí ovšem začínat u toho, abychom dokázali správně definovat definici energetické chudoby. Je to velmi důležité. Definovat jenom podle procenta příjmů vydávaných na energii nestačí. Podle studií chudé domácnosti vydávají poměrově větší část rozpočtu na energie a je to cca 10 % a více, ale to číslo vše neukazuje, protože nezhodnocuje spotřebitelské chování. Protože někdo nechá otevřené okno, zapnutý radiátor na plné pecky a ztrácí tu energetickou účinnost a nevadí mu to.

Existuje studie, kterou dělalo Ministerstvo průmyslu a obchodu, zpracovaná společností Seven v roce 2016, která se věnuje hlavně úsporám energií a jenom letmo se dotýká jiných opatření. Podle ní ovšem je ta česká definice navrhnuta takto: Domácnost je považována za energeticky chudou, pokud domácnosti po odečtení nákladů na bydlení zbude méně než 1,5násobku životního minima a zároveň vynakládá více než 10 % svého disponibilního příjmu na energetické služby: vytápění, osvětlení, vaření.

Těch definic je poměrně velká řada, koukneme se na ty definice z Evropské unie, kde se říká, že domácnost je v energetické chudobě, pokud by pro udržení uspokojivého topného režimu musela vynakládat více než 10 % příjmu, to říká Velká Británie. Domácnost v energetické chudobě, pokud by pro udržení uspokojivého topného režimu musela vynakládat více než 10 % příjmů na veškerou spotřebu paliv v domácnosti. A potom je tady ještě navržený uspokojivý režim vytápění, který se pohybuje 21 stupňů, to je ten měřený režim, v obytných místnostech a 18 stupňů v místnostech pro spaní. A myslím, že to je doporučovaná teplota i u nás. Takovým nějakým způsobem to asi funguje.

Jednou z možností je cesta, kterou je definování hranice energetické chudoby jako energie spotřebované v domácnosti pod známou hranicí výdajové nebo příjmové chudoby. Hranice chudoby založená na výdajích je ve většině zemí dobře definovaná, takže na základě energetického průzkumu v domácnostech jste schopni odhadnout průměrnou spotřebu energií pod touto úrovní. Toto je poměrně atraktivní, protože není nutné skutečně měřit, kolik energie lidé spotřebovávají, ale tato metoda má také nevýhodu, že energetickou chudobu definujete na základě obecnějších kritérií, nikoliv na základě energetického koše zboží a služeb. To znamená, že taková hranice chudoby by nevycházela z energetické politiky v zemi, ale spíše by odrážela obecnou hospodářskou a sociální politiku. Sledování energetické chudoby touto metodou by asi nebylo nic jiného než sledování obecných trendů chudoby. Tato metoda tak určitě není užitečná pro ty, kteří by chtěli změnit poměry v energetickém sektoru, protože to by jenom kopírovali v globálu ten nákupní koš.

Empirické studie včetně těch našich naznačují, že procenta se mohou pohybovat na tu spotřebu od 5 až téměř do 20 % peněžních příjmů nebo výdajů. A pak tedy když přesáhneme těch 10 % příjmů, je to ta hranice, kde by to mohlo mít dopad na ten všeobecný blahobyt v domácnosti. Protože když si vezmete, že je to jenom čistá energie, k tomu potom máte náklady na bydlení, nějaký spotřební koš, potraviny, základní potřeby, a pak je otázka, jestli ještě vám zbude něco na ten volný čas. Ale to asi není teď předmětem toho, co bychom si tady měli říci.

Nová dobrá zpráva, která asi vychází a mohla by usnadnit tuto situaci, je instalace nových moderních dálkových měřicích zařízení, která se v současné době montují. Nemám odhad, kolik kusů bylo namontováno, prakticky se tím ani ty energetické společnosti nechlubily, ale dělá to ČEZ, E.ON a Pražská energetická, pokud mám informace. Zatím se asi jedná o nějaké jednotky tisíc. Ten systém je poměrně zajímavý, protože on vám zpátky dává nějakou vazbou na to, kdy máte poměrně velkou spotřebu energie. A je to asi to stejné, jako když používáte tu fotovoltaiku a naučíte se používat a prát v době, kdy svítí sluníčko, tak vlastně vy sami si svou zkušeností zajišťujete nižší spotřebu.

A teď další, jak ještě je možné zjistit, co je to ta energetická chudoba, tak je to založeno na úrovni poptávky po energii ve vztahu k příjmu domácnosti. Tento sweet spot pro odborníky na chudobu je úroveň příjmů, při které se spotřeba energie nebo úroveň výdajů na energie výrazně neliší s příjmem. Opakem toho je, že od určité výše příjmů stále ti lidé začnou spotřebovávat více a více elektrické energie. Uvedu příklad: Toto se stalo ve Spojených státech, protože my tady ještě pořád povídáme a prostřednictvím pana předsedajícího pan kolega Radim Fiala tady upozorňoval na to, že spotřebování nejvíce elektrické energie je v té zimě, kdy minimálně svítí sluníčko. Ale když se podíváme na Spojené státy, a především ty státy, které jsou více slunné, tak je to přesně naopak. Tam se vlastně většina začíná spotřebovávat v době léta a je to naprosto jednoduché - protože lidé si zvykli na určitý komfort a používají klimatizaci. A ta klimatizace se kupodivu využívá více než vytápění. Je to zajímavá záležitost, ale jistě všichni znáte u svých babiček, kde jste topili v kamnech, že babička večer naložila ta poslední polínka a do rána tam nikdo nepřikládal. Vy jste šel spát, mělo to tam 24 stupňů, ráno jste se probudil, bylo tam stupňů 15, ale nic se nedělo, protože to byla ta kumulace kamen, která fungovala. Takže tohle je trošku problém.

Takže tady se můžeme bavit o tom, zda a jakým způsobem to udělat a zda se nevyhnout tomu složitému sociálnímu systému. Protože kdo by měl přidělovat nějaké peníze, dotace? V současné době si nedokážu představit nikoho jiného než Ministerstvo práce a sociálních věcí. Ano, jednoznačně. V tom případě by ale dneska už měl vzniknout nějaký kulatý stůl, kde by v globálu to Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo průmyslu a obchodu a ti dodavatelé měli začít jednat, zda je to možné, zda je to relevantní, jak to bude drahé a co to přinese. Takže uvidíme. Je to prostě trošku problém.

Teď co se nám stalo ještě v té době, která tady byla, a na co se musíme také podívat, tak je vlastně nějaký zákon omezující ty obchodníky. A my jsme se kdysi dávno bavili, protože existuje nějaká advokátní kancelář a má nějaká pravidla. Má nějaká pravidla, která nesmí překročit. A protože jsou členové té Advokátní komory, když je překročí, můžou být vyloučeni, může být pozastavena praxe, tak to funguje.

My jsme kdysi hovořili o tom, že by bylo dobré tento systém vytvořit i pro ty obchodníky s energiemi. Řekněme nějaká pravidla, já tomu nechci úplně říkat víceméně věci, které fungují, protože jsme kdysi připravili zákon, který nám obchodníky s bankovními produkty donutil utvářet si vzdělávání a být kvalifikovaným dodavatelem této služby. Také jsme dospěli k tomu, že jsme zrušili neomezený počet společností poskytujících úvěry. A teď je tady otázka, zda a v jaké formě a v jakém rozsahu k tomu přistoupit i u obchodníků s energiemi. Nebudu teď říkat, jestli je to plyn, elektrika, teplo, tak to asi není.

Jenom pro vaši informaci, ještě na začátku dubna bylo 14 000 domácností evidováno u dodavatele poslední instance. Jsem k tomu číslu velmi opatrný, protože pak jsem i sledoval, že někdy se jedná třeba o druhé domy, rekreační chalupy, chaty a tak dále, kde si ti lidé ani neuvědomili, že vlastně mohli být z jiného okresu a měli jiného dodavatele a nevěděli, že se mají přihlásit a jak to funguje. Přestože ti dodavatelé do poslední chvíle čekali a oslovovali, tak vím o tom, že už prostě zahajovali to odpojování a tato nestandardní situace by se s krachem dalších obchodníků mohla opakovat.

Já tady jenom upozorním na to, že se tato situace stala i u řekněme energetického obra, kterým byla Pražská plynárenská. To jste jistě všichni četli, protože já tedy čerpám z veřejných zdrojů a vím o tom, že hlavní město Praha muselo dát dvoumiliardovou dotaci plus další bankovní záruky na nákup plynu. A já předpokládám, že se stalo to, co se stalo u té společnosti dodávající energii elektrickou, že si někdo zahrál se spotovými obchody, jednoznačně. Protože to naplnění, ty nákupy těch věcí, protože jim ty zásobníky nepatří, oni z toho zásobníku čerpají část plynu a nějak to zafungovalo ve stylu, že si někdo pohrál se spekulací. Jinak to nemohlo být. Patrik Nacher, prostřednictvím pana předsedajícího, na mě kývá, protože on je zastupitel v Praze, a myslím, že se na té věci velmi aktivně zúčastnil. Je to velmi nestandardní. Pak zde padá jedna otázka a na tu odpověď ani nechci. Je standardní dávat tu podporu v rámci toho, že ta firma si vytvořila vlastní problémy? Jestli to nebude bráno, a mohlo by se to stát, že to jiná firma podá k ÚOHSu jako nedovolenou podporu? Jenom upozorňuji na to, co by se jakoby mohlo stát.

A my tady tedy v globálu máme nějaký systém, kdy můžeme v rámci zákonného rámce odpojovat, a týkají se toho paragrafy energetického zákona č. 458/2000. A tam se v § 30 píše, že obchodník s elektřinou má právo v § d ukončit nebo přerušit dodávku elektřiny zákazníkům při neoprávněném odběru elektřiny. A na to navazuje § 25: Provozovatel distribuční soustavy je dále povinen na základě žádosti obchodníka s elektřinou nebo výrobce elektřiny přerušit distribuci elektřiny v případě neoprávněného odběru elektřiny.

Dále v § 51: Neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy. Neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je: a) odběr bez právního důvodu, nebo pokud právní důvod odpadl; b) odběr při opakovaném neplnění smluvních platebních povinností nebo platebních povinností vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, které nejsou splněny ani po upozornění.

K tomu analogicky vyplývá, že obchodník s plynem má také práva ukončit nebo přerušit dodávku plynu zákazníkovi při neoprávněném odběru plynu a provozovatel distribuční soustavy má právo omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu distribuci plynu v těchto případech: při neoprávněném odběru nebo neoprávněné distribuci plynu nebo při neoprávněné přepravě plynu. A co vlastně je ten neoprávněný odběr? Neoprávněným odběrem plynu je odběr mimo právního důvodu, nebo pokud právní důvod odpadl, odběr při opakovaném neplnění smluvních platebních povinností nebo platebních povinností vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem plynu, které nejsou splněny ani po předchozím upozornění.

Energetický zákon tedy neobsahuje vůbec žádnou možnost, jak se lze v té smlouvě pro odběratele v katastrofickém případě vyhnout odpojení od této energie. Ale takové odpojení by mohlo mít, protože my jsme to v těch cenách neznali, fatální následky, pokud jsou období, ve kterých je energie vlastně životní nutností. To je zima, krutá zima a tak dále, a tak dále.

Tak se podíváme na to, jak to řeší jinde.

Ve Spojeném království, pokud jste dosáhli důchodového věku, vás váš dodavatel podle zákona, a to mají v energetickém zákoně, nemůže odpojit mezi 1. říjnem a 31. březnem, a to v případech, pokud žijete sám, pokud žijete pouze s jinými lidmi, kteří dosáhli také důchodového věku, nebo s dětmi mladšími 18 let.

My jsme ten problém neznali, proto jsem před třemi lety na tu energetickou chudobu upozorňoval a na ta úmrtí v té souvislosti. To, co nebylo ještě loňský rok, se ale může nakrásně stát. My jsme teď to období přestáli. Už máme teď květen. Teď už nám asi nikdo do toho nového období neumrzne. Ale při té situaci, která je na trhu, může opravdu docházet k té situaci, že ti dodavatelé elektrické energie by mohli odpojovat. A proto se tomu budeme muset věnovat na hospodářském výboru a nastínit nějaká opatření, aby se to nestalo. Budeme to muset udělat. Možná to bude i nějaké opatření, které dáme někam jinam, než se vlastně otevře velký energetický zákon - protože při mých zkušenostech, a zpravodajoval jsem velký energetický zákon, jeho projednávání, návrh a tak dále trvalo více než rok a půl. Při asi 1 400 pozměňovacích návrzích jsme to zredukovali na nějakých 280, a přesto se nám podařilo udělat chyby a nepostihnout úplně všechno. Takže to budeme dělat znova a lépe.

Pak tu máme, že další důvod, který je pro to, aby nebylo možno odpojit toho zákazníka, jsou dlouhodobé zdravotní problémy. Pochopitelně ty dlouhodobé zdravotní problémy jsou na potvrzení lékaře. Není to o tom, že vás bolí noha a nějak to funguje. A pak jsou to dokonce závažné finanční problémy. Když spolupracujete se sociální službou a ta opravdu potvrdí, že máte sociální problémy nezaviněné vlastní osobou, ne že jdete do herny, prohrajete tam 100 000 liber, a pak řeknete, že máte sociální problémy, takhle to nefunguje. A dále, pokud máte doma děti mladší šesti let. Takže my to v zákoně nemáme a je to jeden z možných návrhů.

Ve Francii existuje pojem zimní přestávka. Od padesáti let nájemník nesmí být vyhozen na ulici například z důvodu po sobě jdoucích nesplacených účtů, ale také mu nesmí dodavatel odpojit energii. Zimní přestávka je období, ve kterém je pozastaveno řízení o vystěhování nájemce, který neplatí nájemné a neplatí energie. Abychom si rozuměli, není od toho osvobozen donekonečna, ale je na to osvobozen od 1. listopadu do 31. března. To znamená, že po tomto termínu ho pochopitelně vystěhovat mohou. Já jsem se ptal, nedostal jsem na to odpověď, jak se řeší narůstání toho dluhu za těch šest měsíců, když víme, že ten zákazník neplatil předtím. Nebylo mi odpovězeno. Bylo to přijato mlčením a slovíčkem, které tady nebudu citovat. Jedna věc, kterou vylučují, jsou lidé, kteří vlastní dvě nemovitosti. Abychom si rozuměli, jednu, kde má nahlášené bydlení, a druhou má třeba rekreační, nebo je to manžel a manželka, tak to platí pouze pro tu jednu nemovitost, což je taky logické, protože toto je zneužívání systému, které se nám tady velmi často děje.

V Německu, jak to mají v Německu? V Německu již dříve platná legislativa určovala, že k odpojení smí dojít, dluží-li odběratel jednu šestinu ročních záloh nebo za konečné vyúčtování, ale minimálně ve výši 100 eur. Není povoleno odpojit, pokud spotřebitelé odmítli platbu do dvou týdnů od dodržení vyúčtování z důvodu zjevné chyby, takže se vylučujeme ve chvíli, kdy neneseme tu odpovědnost. Určitě se každému stalo, že jste někam odeslali platbu, a pak vám přišla upomínka a stalo se, že platba nebyla zaúčtovaná či omylem došlo k platbě na jiný účet.

Před odpojením musí dodavatel splnit v tom Německu určité zákonné požadavky. Může odpojit, pokud zákazníka na odpojení upozornil čtyři týdny předem, výkon odpojení oznámí písemně nejméně osm pracovních dnů předem, zákazníci nezaplatili tu částku minimálně 100 eur a opatření v podobě odpojení je přiměřené. Pro dluh 100 eur neodpojí nikdo nikoho, kdo třeba v průběhu roku zaplatí 6 000 eur za energie. Přiměřenost je braná procentuálně. Je to správné, i takhle bychom se na to my v České republice mohli podívat. Dodavatel také musí informovat své zákazníky, jak mohou tomuto odpojení zabránit, to znamená doplatek, úvěry, podobné záležitosti, prostě jim to řešení nabízí, nenechává to jenom na nic. To se tedy bohužel úplně v České republice neděje, protože tady to bývá ratata bum, jsem major Šmaus, a druhý den netopíte. Němečtí zákonodárci v globálu velmi působí i na ty občany a oni mají tedy velmi vysokou platební morálku, to je zase rozdíl, Němec nemá rád dluhy, takže platí, jedná se skutečně o promile z celkového počtu odběratelů. A stejně si myslím, že je to také možné nějakým způsobem zapracovat do toho systému.

Pak tu máme nějaké nápady na to, jakým způsobem to funguje, protože oni zahrnují mnoho, mnoho věcí, kdy je povinen dodavatel nějakým způsobem informovat a nabízet těm lidem věci související s platbou energií. Jsou to takzvané místní nabídky pomoci, protože u nich každá obec má takzvaný sociální fond a ten sociální fond může přidělovat i v těchto případech. Já myslím, že u nás také existují nějaké sociální fondy, ale není to úplně specifikované, že to je pro ty elektrické energie. A speciální fondy platí v případě, že dojde k nějaké nezaviněné věci. Dám příklad. Manžel pracuje v práci a zrovna si zlomil nohu a má šest týdnů nohu v sádře, nebo může mít operaci zad, může být půl roku a jeho příjem taky padá velmi dobře a už se to dotkne té rodiny, mají třeba malé dítě, manželka je na mateřské. A v této době oni jim vypomáhají nevratnou půjčkou, která funguje, nebo minimálně zohledňují tento čas ne jako neplatič, nefunguje jako neplatič.

Pak tady máme předplatební systémy. To je to, o čem jsem mluvil v globálu, ale týká se to opravdu těch lidí, kteří někam chodí přespávat, žijí někde na ulici a mají nějaké ubytování, a oni skutečně v té Anglii mohou hodit minci a ta mince jim poskytne v nějakém omezeném časovém rozsahu svícení, částečně i topení, takže v globálu oni mohou spotřebovat jen to, co si předplatí, což jim nevytváří ten dluh. Ten systém je poměrně složitý, oni to tam dělali od začátku, jestli jste se dívali někdo na historické filmy, tam jste kolikrát viděli, jak to házejí do takového automatu a ono jim to poskytuje. Oni to v té Velké Británii takovouhle formou zaváděli.

Dále aby k tomu nedocházelo, tak ty jednotlivé firmy a ten stát poskytují ještě další služby, jako jsou zdarma energetické audity budov a poskytování energetických služeb, to znamená, že fungují i v nějakém režimu doporučení dodavatele a přechodu od toho dražšího k tomu levnějšímu. Já úplně nevím, jestli by tohle měl dělat stát, protože tady existuje velké množství srovnávačů, nicméně i ta osobní zkušenost. Pouze my jako legislativci bychom to měli ošetřit tak, aby nemohlo dojít k nějakému enormnímu tlaku na zákazníka, aby ten zákazník nepodepisoval smlouvu v nějaké nouzi a aby mu byla ta smlouva srozumitelná. A obrátím se prostřednictvím pana předsedajícího - paní předsedající už - na Patrika Nachera, to můžeme v globálu úplně stejnou záležitost dávat, jako byla u těch půjček, úvěrů, insolvence, u toho, kdy se ten zákazník musí jednoznačně informovat o těch podmínkách a musí mu to být naprosto jasné, protože ty ataky bývají většinou na osoby řekněme starších kategorií, které tomu úplně nerozumějí, nebo na lidi, kteří řekněme úplně s tou matematikou nesouhlasí, a do dneška jsme se ještě nedostali k té finanční gramotnosti tak, jak by si to někteří na těch školách představovali.

Máme tady tedy nějaké věci, které bychom mohli udělat, máme tady tedy příklad toho Německa, máme tady příklad té Francie, máme tady příklad toho Spojeného království a my bychom se měli rozhodnout, jakou cestou se vydáme. Po zkušenostech, které mám dlouhodobé, tak nehledejme vlastní, to bývá vždycky cesta do pekel, protože jak začneme vymýšlet nějakou třetí, tak to nebývá úplně jasné. Nicméně bavíme se o tom, co může nastat, pokud ty energie zůstanou velmi drahé, a taky se musíme bavit o tom, jakým způsobem si s tím můžeme poradit v této době. Já jsem si stáhl materiál, který v globálu mapuje podpory v celé Evropské unii, je upgradovaný ke dni 26. dubna, a pochopitelně do toho spadá i Česká republika, takže si můžeme jednoznačně porovnat, jakou formou se kdo vydal a jaká cesta je rychlá, jaká cesta nevytvoří dluhy domácnostem a jaká cesta jim umožní reagovat na nastalou situaci. Protože kde nestačí člověk, musí pomoct stát, a pokud je ta pomoc cílená, tak nemůže být jenom cílená, musí být i rychlá, protože čekání například u paliva na to, že od 1. července ušetřím korunu padesát, kterou tam jakoby neuvidím, možná na dovolenou zajímavé, ale pro běžného spotřebitele určitě ne.

Takže já budu tedy citovat, že současné zvýšení velkoobchodních cen energie v Evropě přimělo vlády, aby zavedly opatření na ochranu spotřebitelů před přímým dopadem rostoucích cen. Jsou sledovány národní soubory na úrovni národní i nadnárodní a znamená to, že jednotlivé politiky si určují jednotlivé státy Evropské unie a mohou se lišit. V globálu přehled těch jednotlivých politik vám poskytnu. Která je využitelná, nevyužitelná, je to pochopitelně na odbornou debatu, nicméně můžeme se nějakým způsobem motivovat.

Oni sami v té zprávě píšou, že obdobně mimořádná jsou i dlouhodobá opatření v kolísání cen energií. Ono nestačí poskytnout tu energii a zastabilizovat to na měsíc, na dva, ale dávat nějaký výhled. A pro nás zatím ty predikce pro rok 2023 nejsou vůbec veselé. Nicméně potěším vás, aspoň na základě informací, které jsme dostali na hospodářském výboru, ten rok poté už je podstatně lepší na ty dlouhodobé nákupy, které fungují, možná by se mohl vrátit k nějakému normálu.

Tak země jako Itálie a Španělsko požadovaly společnou akci na úrovni Evropské unie s cílem zavést strategické zásoby a společné zadávání zakázek na zemní plyn, jiné země, jako bylo Maďarsko a Česká republika, chtěly přehodnotit systém obchodování s emisemi a Francie hlasitě volala po reformě cenového mechanismu evropského trhu s energiemi. Tento vývoj stojí za nějakým způsobem prozkoumání a je třeba se na něj podívat. Je tady kvalifikováno 25 zemí Evropské unie a Norsko, Spojené království a je to definováno jako šest typů reakcí na prudký nárůst energií. Všechna opatření byla projednána, navržena a uzákoněna a začala již v září roku 2021. Opět, nebylo to nijak spojeno s válkou na Ukrajině, byly to ty první šoky, které nastaly. Ony nastaly u nás, nastaly v celé Evropě, to je taková zajímavá paralela, která k tomu je. Bylo to tady řečeno, ono to malinko reaguje na Green Deal a na ten obrovský tlak Německa na tu politiku, kterou si nastavilo, no a teď sklízíme tu úrodu. A když si do toho přidáte covid a válku na Ukrajině, tak je ten mix hodně jedovatý.

Tak co udělalo Rakousko? Oznámilo 28. ledna balíček ve výši úlev v hodnotě 1,7 miliardy eur pro téměř všechny domácnosti. Domácnosti dostanou kompenzaci nákladů na energie ve výši 150 eur, což je částka, která bude zdvojnásobena pro ty, kteří to významně potřebují. Kromě toho se studují schémata vrácení daní pro soukromý sektor a také snížení daní a poplatků. Dne 20. března 2022 oznámil ministr financí a ministryně pro klima a energetiku dotace na energii v hodnotě 2 miliard eur včetně snížení daní a kompenzací zaměstnanců ve snaze zmírnit zátěž rostoucích nákladů na ekonomiku. Nejnovější opatření zahrnují až 90% snížení sazeb za zemní plyn a elektriku do poloviny roku 2023 s náklady výše než 900 milionů eur a vyšší dotace na dojíždění zaměstnanců, a to v celkové výši 400 milionů eur. Vláda také nabídne podporu společnostem s tím, že odloží některé platby daní a poskytne 250 milionů eur na investiční podporu, která má pomoci snížit energetickou závislost na ruském plynu. Týká se to domácností, týká se to tepelných čerpadel. Je to poměrně náročné, ale velmi efektivní.

V Belgii dne 2. října 2021 navrhla vláda prodloužení sociálního tarifu za energie zavedeného během pandemie tak, aby zranitelným lidem bylo umožněno lépe se vyrovnat se zdravotní krizí, a o deset dní později bylo toto opatření zavedeno do celého federálního rozpočtu a má trvat do konce - nebo takhle, trvalo do konce března 2022 a stálo 208 milionů eur. Bylo zaměřeno na více než půl milionu domácností. Od října 2021 dále občané, oni se trošičku inspirovali v té Francii, nejzranitelnější občané mohou využívat šek na energii ve výši 80 eur, který byl odečten z toho účtu, který platili, a rozpočet na tuto energetickou podporu bude činit 72 milionů eur. Dne 12. října byl dále založen fond pro plyn a elektřinu, do kterého bylo vloženo 16 milionů eur na podporu domácností v nouzi pro ty, které nezískávají nárok na sociální tarif, a je to takový ten limit, když mají ty děti malé a do toho nepadají, tak je to možné dát. Některé daně, jako federální příspěvek na plyn a elektriku a certifikáty zelené energie, jsou nahrazeny spotřebními daněmi, které může vláda snadno upravovat, aby kompenzovaly výkyvy cen energie. Jde o to, aby tržby zůstaly na konstantní úrovni, spíše než aby se zvyšovaly spolu s cenami energií. Vláda také zakázala jednostranné změny energetických smluv. To je velmi zajímavé. Vláda těm obchodníkům zakázala tu změnu smluv, kterými by mohli dodavatelé energií samostatně navyšovat zálohovou fakturu spotřebitelům, a to i v dohodách s pevnou cenou.

Dále v únoru oznámili snížení DPH na elektřinu z 21 % na 6 %, a to od března tohoto roku do července. Vláda navíc poskytne každé domácnosti šek na 100 eur a zavede další snížení poplatků pro rodiny s nízkými příjmy. Energetický balíček by tak celkem měl činit 1,1 miliardy eur. Dne 14. března se ale federální vláda rozhodla prodloužit snížení DPH až do konce září a domácnosti vytápěné olejem, což je také jedno z topidel, dostaly platbu ve výši 200 eur. Rozšířený sociální tarif z vyhodnocení (zvýhodňující?) jednu z pěti domácností je tedy prodloužen do 30. září. Tam se odpovídá, že to ohrožení bylo 20 %. U nás se teď hovoří o 20 až o 30 %. Celkové náklady, které zvedly ještě toto opatření, se odhadují na 1,3 miliardy eur.

Belgický premiér dále uvedl, že Belgie se ujme vedení v prostoru prosazování stropu pro evropské ceny plynu. To je také zajímavé, je to zastropování. To, co někde se říkalo, jako že je to sprosté slovo, tak belgický premiér chce pro celou Evropu zastropovat ceny plynu. To je určitě velmi dobré a určitě by se to burze asi nelíbilo. A dále 19. března ještě snížili daň u nafty a benzinu o 17,5 centu na litr.

Pak tu máme Bulharsko, nejchudší zem Evropské unie. Ta 22. října 2021 oznámila, že bude poskytovat nástroj pro domácnosti ve výši 55 eur na megawatthodinu po dobu dvou měsíců. 225 milionů eur, které požadovali, pocházelo z daně z neočekávaného zisku jaderné elektrárny Kozloduj. To znamená, že oni zisk té elektrárny rozpustili do toho sociálního systému. To, co jsme tady upozorňovali, že by bylo také možné. A na konci prosince 2021 oznámil bulharský ministr energetiky Alexander Nikolov nové opatření, které podnikům kompenzuje 75 % zvýšení ceny elektřiny nad prahovou hodnotu 95 eur za megawatthodinu, ale ne výše než 30 % skutečné průměrné měsíční ceny. Takže když v globálu se zastropoval ten strop, tak kompenzace činila 66 eur na megawatthodinu. Ministr uvedl, že tato kompenzace na pokrytí vysoké ceny elektrické energie přesáhne za čtyři měsíce 460 milionů eur, přičemž většinu nákladů pokryje státní rozpočet. Dne 20. ledna 2022 byl upraven a s maximální kompenzací tento vzorec, a kde tam zůstala opravdu znova ta hodnota na maximálně 75 % z těch 95 eur, ale maximální suma byla nahrazena částkou 128 eur za megawatthodinu. Pro domácnosti odhlasovala 16. prosince vládní koalice zmrazení cen elektřiny a tepla do konce března. Není tady zpráva, co udělali od 1. dubna, takže opírám se o zdroj.

Chorvatsko. Na konci února představil chorvatský premiér Andrej Plenkovič balíček ve výši 636 milionů eur na zmírnění růstu cen energií. Balíček bude obsahovat zvýšení cen energií na 9,6 % u elektřiny a o 20 % u plynu. Balíček se rovněž zaměří na nejzranitelnější odběry energie, jejich počet se odhaduje na cca 90 000, a rozšiřuje se tím počet oprávněných lidí, kteří dostávají poukázky na vyúčtování elektřiny a plynu nad tuto hodnotu. Mezi vládní opatření patří i to, že oni snížili trvale sazbu daně z přidané hodnoty, DPH, u plynu a tepla z 25 % na 13. Sazba za plyn navíc dočasně klesne na 5 %, a to v období od začátku dubna letošního roku do konce března roku 2023.

Kypr. Vláda 17. září oznámila 10% slevu na účtu za elektřinu pro všechny domácnosti od listopadu do konce února a dne 4. listopadu kabinet schválil snížení DPH z 19 % na 5 % na účty za elektřinu pro ohrožené skupiny na šest měsíců. Ministr financí řekl, že vláda také rozšíří vyplácení příspěvku na životní náklady.

Česká republika. V listopadu a prosinci 2021 byly elektřina a plyn osvobozeny od daně z přidané hodnoty a vláda také tvrdila, že domácnosti a jiná místa budou osvobozeny od poplatku za energie, pokud bude elektřina pocházet z obnovitelných zdrojů. To slíbila, to se nestalo. Dne 29. prosince 2021 schválila nová koaliční vláda zákon "pomoc domácnostem a podnikatelům", který má poskytovat cílenou pomoc domácnostem a podnikatelům výrazně postiženým rostoucími cenami energií. Malým a středním podnikům, jejichž dodavatel energie selhal a které zaznamenaly nárůst účtu za energie o více než 100 %, je na pokrytí nákladů a na jejich provozní náklady nabízena státní garance s nulovou úrokovou sazbou. No, ještě ji nikdo nevyužil, ale nabízena je. Ta je poskytována v rámci garančního programu od roku 2015 do roku 2023 prostřednictvím Národní rozvojové banky. A pan ministr někdy začátkem února nastínil návrh na podporu firem, které čelí zdražování energií. Balíček by měl kompenzovat energeticky náročná odvětví platbami z emisních povolenek nebo snížením DPH. Uvažovalo se též o překlenovacích úvěrech od státních ústavů nebo o úvěrech komerčních bank se státní zárukou. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka v březnu řekl, že by se mohly zastropovat ceny energií, případně by mohlo dojít k nějakým daňovým úlevám včetně DPH. Po ruské invazi, a to musíme přiznat, vláda zrušila silniční daň pro auta do 12 tun a v globálu bylo zrušeno přimíchávání biopaliva.

Dánsko. Dánská vláda vyčlenila 13,4 milionu eur na doplnění stávajícího programu na pomoc zranitelným domácnostem a navrhuje nezdaněnou kontrolu, která pomůže přibližně 400 000 domácnostem zaplatit účty za energii. Do února byla opatření ukončena a vstoupila v platnost takzvaným tepelným šekem, který byl v hodnotě 800 eur pro 320 000 nejvíce postižených domácností.

Estonsko. Nízkopříjmové domácnosti budou od září 2021 do dubna 2022 využívat zvýhodněné ceny elektřiny. Síťové poplatky pro všechny spotřebitele elektřiny byly od října loňského roku sníženy na polovinu. Ministr životního prostředí oznámil, že celkové náklady na opatření dosáhly přibližně 100 milionů eur. Na konci roku 2021 se Estonsko rozhodlo rozšířit dotaci cen energií pro rodiny s nízkými příjmy na domácnosti s příjmem nižším, než je 1 126 eur měsíčně na osobu prvním příjmem. Podle estonského ministra veřejné správy to znamená, že z toho bude mít prospěch zhruba 380 000 domácností v celém Estonsku. Odhady na tuto dotaci jsou přibližně 79 milionů euro, které mají být pokryty z výnosu emisních povolenek. Dále dne 25. ledna schválila estonská vláda strop pro ceny elektřiny, a to na 0,12 eura na kilowatthodinu a plynu 65 eur na megawatthodinu pro domácnosti a zrušení poplatků za distribuci elektřiny pro podniky. Všechno má za cíl změnit negativní dopady rostoucích cen energií a výhody budou platné dle uvážení vlastně vlády.

Finsko. Dne 22. února EURACTIV oznámil, že vláda rozhodla o dočasných cílených opatřeních ke zmírnění problémů způsobených prudce rostoucími cenami energií. Opatření se zaměřují na dopravu, zemědělské podnikatele a domácnosti. Patří mezi ně dočasné zvýšení maximálního výpočtu výdajů na dojíždění ze 7 000 eur na 8 400 eur. Mírně se zvýšil také kilometrový poplatek na dojíždění při použití vlastního vozu. Pro profesionální řidiče je plánem vytvořit úpravu, kde by profesionální nafta měla nižší daňovou sazbu, a opatření podle ministra financí sníží daňové příjmy, ale nezvýší vládní výdaje, stát ovšem přijde o 450 milionů eur na příjmech. Na ministerské radě dne 17. března 2022 slíbila exekutiva přímé granty zemědělskému sektoru ve výši přibližně 300 milionů eur k přímé podpoře na zmírnění krize zemědělských nákladů a zlepšení zabezpečení dodávek domácí produkce potravin. Obdobný balíček ve výši 75 milionů eur byl vydán také pro sektor logistiky.

Vláda se snaží stanovit model, kde by podpora příjmů mohla být vyplácena domácnostem automaticky v případě prudkého nárůstu tržních cen, a zohlednit ceny energií při poskytování sociální pomoci domácnostem s nejnižšími příjmy. Ve třetím nouzovém balíčku od začátku války se vláda také dohodla na snížení povinnosti distribuce pohonných hmot o 7,5procentního bodu pro rok 2020 a 2023 a snížení povinnosti distribuce bude přínosem pro profesionální a soukromé řidiče. Dalších 350 milionů eur bylo vyčleněno pro dlouhodobou energetickou bezpečnost včetně investic do výroby vodíku a bateriových úložišť. To je asi zajímavé. V krátkém časovém horizontu Finsko zvýší domácí nabídku lesní štěpky a současně bude financovat těžbu rašeliny. Tak tyhle možnosti my úplně nemáme, ale dobrá.

Francie. Dne 15. září oznámila plány na jednorázovou platbu 100 eur 5,8 milionu domácnostem, které již dostávají energetické poukázky. Takže oni vlastně vstoupili do té kombinace, kterou jsem vám tady ukazoval. A premiér rovněž oznámil omezení ceny plynu do dubna roku 2022. Obě opatření byla poté 21. října posílena, čímž se zvýšil počet příjemců poukázky, a to pro každého, kdo vydělává méně než 2 000 eur měsíčně čistého, a týkalo se to přibližně 38 milionů lidí. A prodloužení cenového stropu do konce roku 2022. Diskutuje se také o palivovém poukazu a snížení sazby daně z elektřiny. A agentura Reuters uvádí, že ministr hospodářství uvedl, že ta platba 38 milionům bude stát 3,8 milionu eur a bude vyplacena v letošním roce.

Dále v prosinci 2021 zahájila francouzská vláda diskuse o změnách vzorce používaného pro výpočet tarifu hlavního dodavatele elektřiny, čímž se ve vzorci omezilo propojení trhu. Nové opatření navazuje na slib premiéra, že omezí regulované tarify na 4 % za rok. To je ta změna. Změna, kterou můžou provést, je pouze 4 %. V prosinci 2021 se navíc plánovalo navýšení objemu elektřiny, kterou státní společnost francouzská byla povinna prodat svým konkurentem, o 50 %. Nicméně v březnu bylo dohodnuto další navýšení na 20 %, takže vlastně ta konkurence prodává 120 terawatthodin na tom přímém trhu, což je vlastně víc než celková výroba České republiky. Tento nucený prodej na období od 1. dubna 2022 do 31. prosince 2022 je uskutečněn za částku 46,2 eura na megawatthodinu a je součástí takzvaného regulovaného přístupu k jaderné elektřině, který zajišťují zvýhodněnou výkupní cenu pro alternativní výrobce. Všichni víme, že Francie je největší producent asi jaderné energie, nejvíc na ní závislý. Takže od 31. ledna 2022 byly doteď odhadované náklady pro stát 8 miliard eur a státní společnost byla povinna snížit náklady na vyúčtování pod tržní sazbu, a to tak, aby pokryla pouze to zvýšení 4 %, a varovala své investory, že bude vyžadovat finanční základ od cenového francouzského stropu energie. To znamená, že jim dala předběžné varování na to, že kdo by si kupoval ty akcie, tak by měl mít informaci, že dojde k té regulaci a zásahu.

Některé odhady předpokládají, že vládní výdaje od podzimu 2021 udrží vysoké ceny energií a bude na to potřeba, na to snížení, až 15,5 miliardy eur. Od února roku 2022 do ledna 2023 vláda také snížila daň z elektřiny z 22,5 eura za megawatthodinu na 1 euro pro domácnosti a na 50 centů pro podniky. To je tedy jako opravdu hodně. Nová opatření jsou oznámena také vzhledem k ukrajinské krizi a tento balíček bude Francii stát odhadem 25 až 26 miliard eur.

Německo. Dne 23. září 2021 agentura Reuters uvedla, že mluvčí ministerstva hospodářství nevidí potřebu vládních intervencí proti cenám plynu. Tento postoj ovšem za několik týdnů přehodnotili a oznámili snížení příplatku z odvodu za ceny energie z 6,5 na 3,72 centu z velkoobchodní ceny za kilowatthodinu elektřiny a toto opatření Německo stojí 3,3 miliardy eur. Vstoupilo v platnost 1. ledna 2022 a bude financováno z federálního rozpočtu a z výnosu z emisních povolenek. Ano, všichni financují z výnosu emisních povolenek, je to taková zvláštnost.

V lednu 2022 nová koaliční vláda oznámila cílená opatření, která pomohou zranitelným domácnostem pokrýt jejich účty za vytápění v plné výši, zatímco ministryně životního prostředí řekla agentuře Reuters, že utlačí - utlačí - dodavatele, aby neprofitovali z těchto smluv po vypršení platnosti platební neschopnosti, takže nám tady ten volný trh trošku potlačili. Stát také nabídl domácnostem s nízkými příjmy balíček jednorázových grantů ve výši 130 milionových (?) eur, které budou vypláceny v průběhu léta, kdy domácnosti obdrží vyúčtování od dodavatelů energií. To znamená, že dostanou částečnou kompenzaci.

Počátkem února roku 2022 začalo více politiků v koaliční vládě i mimo ni volat po dalším snížení příplatků za centrálního dodavatele energií do roku 2023, což by domácnostem měsíčně průměrně ulevilo o 300 eur. Ceny elektřiny, podotýkám dopředu, jsou pro německé domácnosti nejvyšší v EU, a jestli si vzpomínáte, Němci byli kdysi dávno za obnovitelné zdroje (ochotni?) platit, myslím, částku 100 eur na hlavu plošně po celém Německu, ale oni to udělali dobrovolně. Oni tenkrát opravdu nějakým způsobem byli vyzváni v nějakém referendu a takovýmto způsobem (to) zafungovalo. Agentura Reuters dále uvádí, že přibližně 4,2 milionu německých domácností vzrostly účty v roce 2022 za elektřinu v průměru o 63,7 %, a 3,6 milionu lidí, kteří platí účty za (nesrozumitelné), o 62 %, než bylo v roce 2021, což už je opravdu rekordní i na Německo.

24. března se německá vládní koalice dohodla na dodatečných opatřeních v hodnotě 15 miliard eur včetně dočasného snížení cen pohonných hmot na tři měsíce prostřednictvím snížení marží, a to o 30 centu u benzinu a 14 centů u nafty, a další opatření zahrnují jednorázovou platbu ve výši 300 eur, šek ve výši 100 eur na zvýšení výživného na děti a měsíční snížení na 9 eur na měsíc za veřejnou dopravu. Komunikovali jsme tady, že vlastně ta veřejná doprava dneska jezdí za 220 korun celý měsíc. Tato nová opatření doplní již dohodnuté dotace pro nízkopříjmové domácnosti, zvýšení příspěvku na dojíždění a příspěvku pro hlavního dodavatele. Kancléř Scholz dále uvedl, že celkové náklady na tyto politiky zvyšují celkové náklady na ochranu spotřebitelů před růstem energií přibližně o 30 miliard eur.

Řecko. Dne 14. září 2021 byly oznámeny plány nabídnout do konce roku dotace na účty za elektřinu většině řeckých domácností a malých podniků a poté byly v polovině října rozšířeny. Hodnota dotace byla v počátku 9 eur za prvních 300 spotřebovaných kilowatthodin a později byla zvýšena až na částku 18 eur za kilowatthodinu pro spotřebitele nízkého napětí a 24 eur pro příjemce sociálního tarifu pro domácnost. Od ledna 2022 byla tato dotace pro domácnost zvýšena na 42 eur pro prvních 300 kilowatthodin a 65 eur na megawatthodinu pro podniky bez ohledu na velikost, sektor a úroveň odebíraného napětí. Pro domácnosti zahrnuté do tarifu sociálního bydlení bude dále činit dotace 180 eur, což znamená 90% navýšení této dotace, a vládní společnost Public Power Corporation také rozšířila svou stávající slevovou politiku tak, aby plně pokryla růst cen pro průměrnou domácnost se spotřebou do 600 kilowatthodin měsíčně. Zároveň byly rozšířeny stropy příspěvků na vytápění a kritéria pro začlenění a vláda odhaduje, že počet příjemců přesáhne 1 milion ve srovnání se 700 tisíci v roce 2021.

Od ledna 2022 bude také zemní plyn dotován jak pro domácnosti, tak i pro firmy, a to ve výši 20 eur za megawatthodinu a 30 eur za megawatthodinu. Pro obě skupiny byly rovněž zavedeny dotace DPH. Část finančních prostředků na ochranu spotřebitele do prosince 2021 byla financována prostřednictvím zvláštního podpůrného fondu pro energetickou transformaci, přičemž nejméně 150 milionů eur bylo odvedeno ze zvýšených příjmů ze systému práv na obchodování s uhlíkovými emisemi pro Řecko v roce 2021. Náklady na tato opatření se pohybují kolem 500 milionů eur a náklady na balíček, který platí od ledna 2022, se odhadují na dalších 400 milionů eur. Ministr životního prostředí a energetiky oznámil, že 100 milionů eur z fondu obnovy na výstavbu bude použito na výstavbu fotovoltaiky a na dodávku energií pro ohrožené domácnosti.

V březnu vládní dotace pro průmyslový sektor ve výši 65 eur na megawatthodinu nepokryla prudký nárůst velkoobchodních cen, a bylo to tedy způsobeno začátkem války na Ukrajině, kde cena na řecké burze se vyšplhala až na 360 eur za megawatthodinu, a v tu chvíli Řecko utratilo přibližně 2,5 miliardy eur na dotaci na elektřinu a plyn a ještě další 1,1 miliardy eur, kterou poskytovalo na slevu pro paliva na domácnosti s nízkými příjmy. V dubnu dále vláda zavedla jednorázovou podporu ve výši 200 eur pro všechny nízkopříjmové důchodce.

V Maďarsku to bylo celkem jednoduché, protože ceny pro domácnosti jsou podnákladové a regulované a vláda prohlásila, že nasadí cenové stropy jak na plyn, tak na naftu. Tam vše.

Irsko. Ceny elektřiny pro irské domácnosti byly v první polovině roku 2021 čtvrté nejvyšší v EU a po odstranění daní vzrostly opět o jednotky. Po předložení irského rozpočtu na rok 2022 ministr financí zavedl 30% slevu na dani ze zaručených výdajů na teplo a elektřinu a toto opatření si vyžádalo náklady 2,2 milionu eur a všechny byly pokryty vlastně z emisních povolenek. Většina peněz jde na bezplatné upgrady pro nízkopříjmové domácnosti ohrožené energetickou chudobou - to je země, kde jsou definováni, takže tam je to víceméně cílené - a dále byl zaveden nový režim nízkonákladových úvěrů na modernizaci nemovitostí.

Dále 14. prosince vláda schválila program ve výši 210 milionů eur, který všem tuzemským zákazníkům elektřiny připíše 100 eur v roce 2022 a přibližně 2,1 milionu majitelů účtů bude mít prospěch a obdrží tuto jednorázovou výjimečnou platbu. V březnu 2022 byla platba úvěru za elektřinu zdvojnásobena na 200 eur a dále bude pokračovat i v dalších měsících. Financování programu jinak stálo 215 milionů eur a zvýšilo se s pokračováním tohoto programu na 400 milionů eur.

Itálie. Itálie dne 27. září schválila krátkodobé opatření v hodnotě nižší než 3 miliardy eur, které mají vyrovnávat očekávaný růst maloobchodních cen elektřiny do konce roku 2021. Financování bylo rozděleno na 2 miliardy eur na odstranění všeobecných systémových poplatků v odvětví energetiky a 480 milionů eur na snížení všeobecných poplatků za plyn. Dále systémové poplatky za účty za elektřinu byly kompenzovány částkou 700 milionů eur, a to vše z výnosů aukcí CO2, a další 1,3 miliardy eur byla poskytnuta z Národního fondu energetických a ekologických služeb.

DPH za použití zemního plynu kleslo na 5 % pro civilní i průmyslové použití a DPH na účtech bylo staženo z 22 % na 10. Tento sociální bonus, na ten bylo vyčleněno 450 milionů eur. Energetický úřad dále bude jednat tak, aby minimalizoval nárůst nákladů na tyto dodávky. Pro přibližně 6 milionů malých podniků s nízkonapěťovými ukazateli do 16,5 kilowattu příkonu a přibližně 29 milionů domácích zákazníků jsou platby týkající se obecných systémových poplatků za poslední čtvrtletí a první čtvrtletí tohoto roku stanoveny na nulu. Nová opatření budou pravděpodobně pokračovat, přičemž celkové náklady vlády na udržení cen energií se budou pohybovat v částce kolem 5 miliard eur.

Dne 9. prosince 2021 italská vláda souhlasila s tím, že doplní výdaje ve výši 2,8 miliardy eur již plánované na rok 2022 o další miliardu. Dne 18. prosince 2021 vláda nastínila, jak utratí prostředky pro rok 2022, a z toho 1,8 miliardy bude použito na odstranění systémových poplatků pro uživatele elektřiny, a to na domácnosti a malé podniky se spotřebou energie do 16,5 kilowatty, dalších 480 milionů eur bylo vyčleněno na zrušení poplatků za plyn pro všechny uživatele, a poté stejně jako v září došlo ke snížení DPH na 5 % pro civilní a průmyslové využití s předpokládanou ztrátou příjmů ve výši 608 milionů eur. A konečně 912 milionů eur je použito na zvýšení sociálního bonusu. Je to sleva na účty pro ekonomicky znevýhodněné rodiny a osoby s vážným zdravotním stavem. Ten cíl je pořád jednoduchý, kompenzovat nové navýšení, které nevíme, kdy skončí. Dále italská vláda zavedla, že je možno dohodnout si prodloužení splátek za spotřebu energie za rok 2022 se svými dodavateli.

Dále italský průmysl oznámil zvýšení firemních daní pro energetické společnosti, které těžily z prudce rostoucích cen energií. To je zajímavé, že se skutečně podívali i na ty přímé dodavatele. Stalo se tak několik dní poté, kdy Matteo Salvini vyzval ministra průmyslu k dalšímu deficitu o 30 miliard eur. Celkově se očekává, že státní podpora pro domácnosti v Itálii dosáhne výše 8,5 miliardy eur.

Dále dne 21. ledna 2022 rada ministrů oznámila nová opatření, a to až do výše 1,7 miliardy eur, proti vysokým účtům energií. Toto bylo nad ten plánovaný rámec 3,8 miliardy za první čtvrtletí roku 2022. Celkově vyšplhalo na částku 5,5 miliardy eur za první čtvrtletí roku 2022. Další některé finanční prostředky budou financovány prostřednictví daně z neočekávaného zisku od února do konce roku 2022, a to u všech producentů energií - solární, větrné, vodní, geotermální a další. To znamená, že v globálu si stát sáhl pro část zisku. Dne 21. dubna dále Senát schválil dodatečné výdaje ve výši 8 miliard eur, z nichž 5,5 miliardy má působit proti rostoucím cenám energií a zbytek na pomoc nejvíce postiženým produktivním sektorům ekonomiky. Takže oni nespoléhali jenom na pomoc domácnostem, ale i na tu ekonomiku, která vlastně drží chod toho systému. Dále systémové poplatky na účtech za elektřinu budou celé léto udržovány na nule a daň bude stanovena na 5 % z účtů za plyn i elektřinu. Dále bude rozšířen sociální bonus na elektřinu a plyn pro všechny nízkopříjmové domácnosti. Dále byl aktivován fond ve výši 800 milionů pro podporu automobilového sektoru. Rovněž byla přijata opatření na podporu instalace obnovitelných zdrojů, to znamená dotace na fotovoltaiku a větrné zdroje, s tím, že tento stupeň počítá s tím, že klimatizace - a budou to dělat i s kontrolou - nebude smět klimatizovat místnosti pod 25 stupňů Celsia. Takže obráceně vlastně v globálu si tam nebudete moci udělat tu zimu.

Lotyšsko. V Lotyšsku bude přibližně 150 000 nejzranitelnějších domácností, včetně domácností s postiženým členem a početnými rodinami, dostávat 15 až 20 eur měsíčně, a to minimálně do konce roku 2022 na zaplacení účtů za elektřinu a plyn. Ministerstvo hospodářství dále vypracovalo a podpořilo návrh na snížení povinné složky veřejných zakázek v zemi, a to na 7,55 eura za MW z původní částky 17 eur na MW v roce 2021. Dále vláda zavedla 50% snížení tarifu za distribuci elektřiny na dobu účinnou (?), dotace je přidělována provozovateli distribuční soustavy jako kompenzace za snížení distribuční sazby, která ovlivňuje koncové uživatele. Obyvatelé starší 60 let a zdravotně postižení občané dostávají od listopadu 2021 měsíční dotaci navíc ve výši 20 eur měsíčně. Domácnosti s dětmi dále dostávají 50 eur na dítě. Dříve navrhovaný nástroj podpory časové omezení snížení daně z přidané hodnoty v Lotyšsku nebyl schválen. Celkové náklady vláda odhaduje na 450 milionů eur.

Dne 14. října litevská vláda oznámila, že odloží poslední fázi liberalizace energetického trhu kvůli možným poruchám způsobených prudkým nárůstem cen energií. Navíc zvýšení cen tepla a plynu rozloží na spotřebitele, tedy vzestupnou křivku, až na dobu pěti let. Diskutuje se také o rozšíření pomoci na vytápění pro nejchudších 110 000 domácností. Litevský parlament také schválil novou legislativu, která umožňuje více lidem žádat o dotace na vytápění. Týká se přibližně 110 000 lidí. Vláda také plánovala stanovit strop pro ceny elektřiny pro spotřebitele s rozložením nárůstu na dalších pět let.

Lucembursko. Lucemburský ministr energetiky říká, že nadále pozorně sleduje vývoj cen energií a informuje o tom radu vlády. Dne 1. ledna 2022 vláda zvýšila svůj příspěvek na životní náklady o 200 eur, tak aby byly chráněny zranitelné domácnosti před rostoucími cenami energií. Dne 31. března dále zavedla vláda opatření, která mají společnost chránit před vyššími cenami energií platnými až do konce roku 2023. Jaká opatření udělali? Poskytli usnadnění bankovních úvěrů pro způsobilé společnosti. To jsou ty společnosti, které potřebují likviditu kvůli válce na Ukrajině. Státní záruka smí pokrýt až 90 % úvěrů. Na program byla přidělena celková částka 500 milionů eur. Dále režim podporuje kompenzaci části dodatečných nákladů na vyšší ceny elektřiny a zemního plynu. Tento režim poskytuje podporu společnostem, které jsou kvalifikovány jako energeticky náročné, včetně automobilového průmyslu, jejichž nákupy energetických produktů představují minimálně 3 % hodnoty jejich produkce obratu, přičemž pokrývají 30 až 70 % těchto dodatečných nákladů přesahujících zdvojnásobení cen plynu a elektřiny. Poskytnutí podpory s intenzitou vyšší než 30 % je však vázáno na podmínku, že podnik je ve ztrátě a že způsobilé náklady činí alespoň 50 % ztráty.

Vláda rovněž navrhla analyzovat možnost otevření oblasti působnosti pro odvětví silniční přepravy zboží a stavebnictví a pro odvětví silniční dopravy a potravinářský průmysl. Ten potravinářský průmysl je velmi zajímavý. Poté bylo speciálně navrženo opatření pro zemědělský sektor, které má kompenzovat část dodatečných nákladů spojených s růstem cen energií, hnojiv a vstupů až do výše 35 000 eur na jeden zemědělský podnik.

Další je režim podpory na vyrovnání dodatečných nákladů na systém obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů na období 2021 až 2023. Toto opatření pokrývá, že část nákladů na tyto emise bude stát hradit těm jednotlivým firmám. Na oplátku za tuto podporu musí každá přijímající společnost přijmout investiční zakázky na podporu energetické transformace. To si myslím, že platí trošku i pro Českou republiku, kde vlastně do roku 2023 by měla proběhnout celková transformace a odklon od uhlí k jiným zdrojům. Takže možná pro nás celkem zajímavý vzor.

Dále za účelem zvýšení kupní síly občanů a zranitelných skupin byly zavedeny další režimy podpory a daňové úlevy, to je snížení o 7,5 centu na euro na litr paliva, nafty i benzinu a na jeden litr topného oleje. Nakonec byla zavedena, nebo revidována opatření v oblasti bydlení tak, aby pomohla s rostoucími náklady pro domácnosti. Jedná se o dočasné zmrazení nájmů a vyšší dotace na nájemné pro velké rodiny a systém finanční podpory. Dále vláda snížila energetickou daň pro domácnosti a podniky a toto ji bude stát 2,7 miliardy eur na kompenzace pro domácnosti a 0,5 miliardy eur na kompenzace firmám. Kabinet také dává k dispozici 150 milionů eur na podporu zranitelných domácností s vysokými účty za energii - to je ta energetická chudoba - nebo se špatně izolovanými domy prostřednictvím zlepšení izolace. Systém bude řízen na úrovni obce. To je poměrně rozumné.

Dne 21. března vláda souhlasila se zvýšením jednorázového příspěvku na energie pro lidi s příjmy kolem úrovně sociální pomoci na 800 eur, dříve to bylo 200 eur. Vláda zároveň snížila sazbu daně z přidané hodnoty na energie z 21 na 9 % a od 1. dubna 2022 do konce roku snížila spotřební daň na benzin a naftu o 21 %. Tento dodatečný balíček bude stát stát celkem 2,8 miliardy eur. Vláda bude balíček financovat částečně z dodatečných příjmů za plyn a použije zbývající prostředky z rezervy na úpravu brexitu.

Norsko. Koalice oznámila ve středu dne 10. ledna 2022, že dotace na spotřebu elektřiny v domácnostech zvýší odhadem o 893 miliony eur. Vláda tak zaplatí 80 % části účtů s elektřinou nad cenu 0,70 koruny na kilowatthodinu, což je narůst o 55 % v plánu navrženém pro předchozí měsíc. Předchozí opatření tak Norsko stálo 501 milionů eur, takže celkové náklady s tímto započítáním byly 1,39 miliardy eur. Dne 1. dubna 2022 předložila vláda rozpočtové opatření k řešení mimořádně vysokých cen elektřiny. Tato opatření zahrnují prodloužení režimu podpory elektřiny pro domácnosti, a to v hodnotě 770 milionů eur, zemědělství a skleníky v hodnotě 52 milionů eur, dobrovolnický sektor 24 milionů eur a udržitelné bydlení 16 milionů eur, a to až do března roku 2023. Parlament také schválil zvýšenou podporu bydlení, mimořádný grant pro studenty, zvýšenou podporu pro vdovy a zvýšené rámcové granty obcím na pokrytí zvýšení plateb sociální pomoci. Kromě toho se v zimních měsících také výrazně snižují poplatky za elektřinu. Nová opatření zvyšují celkové náklady na ochranu spotřebitelů před vysokými cenami a vyjde to na 2,3 miliardy eur.

Teď tu máme naše sousedy z Polska. Dne 22. října 2021 předložil ministr pro životní prostředí návrh zákona, jehož cílem je chránit 20 % nejzranitelnějších domácností před prudkým nárůstem cen energií. Opatření bude realizováno převedením části výnosů z emisních povolenek na účty za energie a zvýšením jejich hodnoty až o šest měsíců. Podobné opatření bylo navrženo okamžitě i pro sektor zemědělství. Na konci listopadu 2021 vláda oznámila balíček daňových úlev a příspěvků pro zranitelné osoby v hodnotě více než 2 miliardy eur. V lednu 2022 polský premiér popsal svůj druhý protiinflační štít, to bylo to snížení DPH na potraviny, plyn a hnojiva na 0 %, naftu a benzin na 8 % a příspěvky na vytápění na 5 %, a to vše v délce šesti měsíců. Rovněž byla zavedena opatření finanční pomoci na (nesrozumitelné) subjektů veřejné správy. Byl posílen příspěvek na pomoc domácnostem, které se potýkají s účty za energie, a to bylo poskytováno maximálně ve výši 106 eur na osobu. Dále se ten příspěvek bude vyvíjet podle typu vytápění a počtu osob žijících v domácnosti. První splátka z této podpory byla vyplacena na konci března 2022, druhá bude odeslána v prosinci 2022 a měla by pokrýt náklady 7 milionů domácností. Vláda dále pracuje na novém balíčku, který nazvala Putinův štít, který by se měl vztahovat na ty sféry ekonomického života, které utrpěly v důsledku ruské invaze na Ukrajinu. Od 1. února 2022 Polsko dále snížilo sazbu daně z pohonných hmot, a to z 23 na 8 %, a od DPH osvobodili plyn a hnojiva.

Portugalsko koncem září oznámilo snížení tarifu za přístup k sítím pro průmyslníky nejméně o 30 % a ministr rovněž povolil odstranění zvláštního poplatku za výroby v rámci zvláštního režimu obnovitelných zdrojů v hodnotě 250 milionů eur, jakož i odstranění dodatečných nákladů na smlouvy o nákupu energie na uhlí. Tímto je schopno generovat roční úspory ve výši 100 milionů eur. Mezi další opatření patří zrušení mechanismu přerušení, kterým továrny snižují nebo pozastavují svou spotřebu energie, když celková elektrifikační soustava neuspokojuje poptávku výměnou za finanční kompenzaci a plnou alokaci (nesrozumitelné) z prodejů licencí emisních povolenek, a to až v odhadované výši 270 milionů eur. A konečně je také v tomto balíčku nárazník pro odeslání výnosů plynoucích z mimořádného příspěvku energetického sektoru odhadovaný na 110 milionů eur. Takže daníme. Tak. Celková částka se tímto zvyšuje na 680 milionů eur, což zaručuje snížení přístupových tarifů, to jsou ty základní, o 13 %. Dne 15. října dále portugalský národní regulační úřad oznámil svůj návrh sazeb za elektřinu pro rok 2022, ve kterém začleňuje veškerá opatření oznámená vládou, z nichž stojí za zmínku, že síťové tarify se sníží o více než 50 % pro domácnosti a o více než 94 % pro průmyslníky. Oznámila také, že regulovaný tarif pro spotřebitele v domácnosti se ve srovnání s průměrným tarifem z roku 2001 (?) sníží o 3,4 %.

Začátkem března se dále vláda rozhodla prodloužit refundační mechanismus na výnosy DPH spolu s výnosy daně z derivátů benzinu v důsledku zvýšení cen pohonných hmot a pozastavila zvýšení uhlíkové daně. V roce 2022 navíc vláda zvýšila hodnotu autovoucheru, to je, když platíte si benzin, tak máte část toho benzinu zdarma. Zvedla tuto částku až na 20 eur na jednoho příjemce. Je zajímavé, že to neřešila snížením ceny benzinu, ale tím, že ten příjemce dostal nějaký voucher. Tak to je otázka, jak by se s tím asi dalo obchodovat.

Dále dne 25. března 2022 Portugalsko získalo od institucí Evropské unie povolení uplatňovat jednotlivá opatření ke snížení cen elektřiny, přičemž spolu se Španělskem zohledňuje jejich status energetického ostrova. To je to propojení ne s Evropou, ale pouze Portugalsko a Španělsko. Taková zvláštnost, ale ne tak úplná, protože stejné propojení energetického trhu má Německo s Rakouskem. Dne 28. března 2022 energetický regulátor země oznámil, že opatření týkající se ještě i covidu, která brání poskytovatelům přerušit dodávky elektřiny a plynu, budou do konce března zrušena. A ekonomicky zranitelní spotřebitelé mají nárok prostřednictvím sociálního tarifu na dodávky elektřiny i zemního plynu. Tato částka je ve výši 33,8 % a platí pro každého, bez ohledu na to, zda se pohybuje v legalizovaném, nebo liberalizovaném trhu. Oni ho nemají ještě plně liberalizovaný. Dále jsou zranitelné osoby osvobozeny od dvou ze tří dodatečných poplatků.

Zavedla se nová dotace na nákup propan-butanových lahví ve výši 10 eur za měsíc za láhev. Tato dotace potrvá do konce června. Dá se odhadovat, že na venkově lidé používají vlastně ty lahve více než nějaké rozvody toho plynu. Tak. Dále se souhlasem Evropské komise se dohodlo Portugalsko se Španělskem na maximální ceně, stropu plynu, a to na 50 eurech na megawatthodinu, to znamená, že de facto se ještě odděluje cena elektřiny od plynu. Mělo by to vést ke snížení účtů na polovinu pro 40 % španělských a portugalských spotřebitelů s regulovanými sazbami.

V Rumunsku dne 7. září 2021 schválil rumunský parlament zákon, který má chránit zranitelné spotřebitele před zvýšením cen energií od 1. listopadu roku 2021, přičemž dotace se použijí na pomoc pro vytápění domácností, spotřebu energie, energeticky účinné vybavení domů a nákup produktů a služeb zlepšujících energetickou náročnost budov nebo připojení k energetické síti.

Dne 4. října oznámil ministr energetiky Virgil Popescu kompenzaci za účty na elektřinu a plyn a očekává se, že se dotknou přibližně 6 milionů rodin a až 85 % rumunské populace. Kromě domácností budou odškodněny veřejné a soukromé nemocnice, školy, školky, nevládní organizace i veřejní poskytovatelé sociálních služeb. Dne 31. října dále rumunský parlament odhlasoval návrh zákona, kterým se provádí výše uvedená opatření a uvaluje se neočekávaná daň na výrobce z příjmů přesahujících 91 eur za megawatthodinu, to znamená, že si opět sáhli pro peníze soukromých subjektů.

Dne 11. ledna 2022 vyhlásila vláda nový režim ochrany pro spotřebitele, a to v domácnostech s měsíční spotřebou do 300 kilowatthodin je naplánováno snížení DPH na 5 %, a dále takzvaný kompenzace zelený certifikát jako kogenerační bonus a v globálu bude účtováno těm zákazníkům pouze 16 centů za kilowatt a průmyslovým zákazníkům za 20 centů za kilowatt. U zemního plynu je to dokonce tak, že spotřebitel zaplatí maximálně 6 centů za kilowatt a průmyslový odběratel 7 centů za kilowatt.

Ve Slovinsku koncem ledna 2022 vláda poskytla jednorázovou dotaci na energie občanům s nízkými příjmy, a to byl energetický poukaz ve výši 150 eur a obdrželo ho 621 000 lidí a velké rodiny, to je nad 5 lidí, obdržely tuto kompenzaci ve výši 200 eur. Stát na toto opatření vyčlenil 106 milionů eur a peníze na platbu bude čerpat z takzvaného klimatického fondu. Zase - opět emisní povolenky. Od 1. února 2022 do konce dubna byly domácnosti osvobozeny od placení účtů za elektřinu a byly sníženy spotřební daně na elektřinu a pohonné hmoty.

Premiér Janša vysvětlil, že část nákladů na zmírnění těchto opatření bude hrazena ze zisku firem, které vybírají síťový poplatek za elektřinu. Vláda dále navrhuje dočasnou výjimku z příspěvku na poskytování podpory na výrobu elektřiny vysokoúčinnou kombinovanou výrobou a z obnovitelných zdrojů pro energie pro zákazníky v domácnosti a pro zákazníky používající nízké napětí bez měření výkonu. Vláda tímto vyčlenila přibližně 70 milionů eur na pomoc pro nejvíce postižená hospodářská odvětví, zejména to bylo směřováno do sektoru zemědělství.

Španělsko. Španělsko bude velmi podobné Portugalsku, protože vzhledem k tomu, že jejich spojené trhy fungovaly, co se týká elektrické energie, tak fungovaly stejně, nicméně oni navrhli další opatření, kterým je snížení DPH z 21 % na 10 %, a to pro zákazníky s méně než 10 kilowatty smluveného výkonu, a dočasné pozastavení daně z výroby 7 % do 30. září. Dále 14. září 2021 Španělsko přijalo nový královský výnos, kterým zavádí dočasný odpočet tržních příjmů pro elektrárny neemitující CO2 s cílem snížit účty zákazníků. Dále je to obdobné, jako to bylo v Rumunsku, protože opět Španělsko uplatňovalo systém ostrovního systému, takže co Portugalsko, to samé Španělsko.

Pak tu máme Švédsko. Dne 13. ledna 2022 oznámil švédský ministr financí Mikael Damberg přidělení 590 milionů eur na pomoc domácnostem, které jsou nejvíce postiženy prudce rostoucími cenami elektřiny. Ty spotřebují více než 2 000 kilowatthodin měsíčně a týká se to 1,8 milionu domácností a tyto dostanou za jednotlivé měsíce kompenzaci ve výši 195 eur měsíčně.

Dále vláda 21. března představila nový balíček opatření k řešení rostoucí ceny paliv a elektřiny v důsledku invaze na Ukrajinu a daň z nafty a z benzinu se dočasně sníží od června do října na nejnižší úroveň povolenou předpisy Evropské unie a celkově to bude Švédsko stát 360 milionů eur. Dále byla schválena kompenzační platba ve výši 96 až 144 eur pro soukromé osoby, které vlastní automobil. Takže oni to zase řeší jinou formou než snížením ceny benzinu a nafty, ale řeší to nějakou dotací na automobil.

Od července do prosince 2022 se také zvyšuje příspěvek na bydlení pro rodiny s dětmi a dodatečný příspěvek na dítě bude činit 25 % předběžného příspěvku na bydlení a bude činit maximálně 128 eur měsíčně. Celkové náklady se odhadují na 48 milionů eur.

A teď skočíme mimo Evropskou unii do Spojeného království. Aby bylo zajištěno správné fungování systému, dodavatel poslední instance, kterým národní regulátor přiděluje zákazníky zkrachovalých firem novým poskytovatelům, zvažuje vláda nabídnout státní půjčky energetickým společnostem, které přebírají zákazníky od firem, které zkrachují kvůli vysokým velkoobchodním cenám zemního plynu. Nebudou však žádné odměny za selhání nebo špatné hospodaření a menším firmám nebude poskytnuta finanční pomoc. Energetický regulátor zvýšil od října strop nejpoužívanějších tarifů po předchozím zvýšení v dubnu na 12 a 13 % kvůli vysokým velkoobchodním nákladům.

Vláda také zachraňuje klíčové producenty CO2, tak aby se vyhnula narušení dodavatelského řetězce potravin. To asi souvisí, ta výroba potravin, poměrně, vezmeme si pekárny a podobně, bude asi emisně náročná, to znamená, že oni dostávají z fondu peníze ve výši 500 milionů liber. Není tady tedy stanoveno na to, komu se to přímo poskytuje, ale příspěvek se poskytuje ve výši 100 až 300 liber.

Tím jsme vyčerpali tyto záležitosti a já se jenom na konci ještě dostanu k jedné maličkosti, už budu krátký, už bude konec. Ještě jednou, nepostřehl jsem... (Otáčí se ke stolku zpravodajů.) Pardon, prostřednictvím pana předsedajícího, nepostřehl (jsem) ty detaily. Ano, děkuji. A teď jenom jedna maličkost a to je věc, nad kterou se musíme zamyslet. Máme nějaké zdroje energie a chceme se dostat k nějaké energetické bezpečnosti, energetické samostatnosti. Asi jsme si už tady všichni řekli, že cesta jádrem je cesta správná, a podporujeme rozšíření výstavby Dukovan a Temelína a já bych vůbec neváhal to rozšíření Temelína nastartovat okamžitě, protože při těch procesech, které poběží, si myslím, že to půjde ruku v ruce a možná by to mohlo přispět i k významnější ceně té technologie, která funguje.

Dále bych nezapomněl oprášit papíry, které v České republice až do roku 2008 počítaly se čtyřmi jadernými elektrárnami. A kdo to nezná, připomenu místo. Jedno místo je mezi Pardubicemi a Hradcem Králové, prostřednictvím pana předsedajícího, skoro pro tady pana předsedu, a druhé místo je na severní Moravě a v globálu tato místa byla kdysi dávno projektována v rámci vyhledávání takzvaného pevného podloží, protože když se budete bavit s Danou Drábovou, ona vám vysvětlí, že přestože je to stabilní a masivní celek, tak se tam měří seismické polohy a našly se čtyři zóny v České republice, kde i při zemětřesení, které jste zaregistrovali na území České republiky, tam nikdy nebylo nic více než 0,4 Richterovy stupnice, což není prakticky vůbec nic.

No a co můžeme dělat dále? Jak se tedy dostat k té obnovitelné energii? No, koukal jsem se na vzor Rakouska. Abychom mohli pokračovat při získávání elektrické energie z vody, tak bychom ovšem museli budovat nádrže. Ten projekt existuje, myslím, že i Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství se na něm podílelo, ale většinou to potom trošku narazí na odpor občanů. A vždycky asi bude velmi důležité, co získáme, o co přijdeme, do toho sestavit, nicméně ta voda je asi velmi důležitý takzvaný vyrovnávací zdroj.

Co tu máme dále? Dále můžeme používat některé větrníky v globálu na omezeném území, protože Česká republika není úplně postavena tak jako Rakousko. Asi by se něco dalo postavit, ten výkon nepočítám. Když se budete bavit s některými organizacemi podporujícími zelenou energii, tak vám asi spočítají některé ty výkony, ale já pořád říkám, že výkon z větrníků a i výkon z fotovoltaiky má význam ve chvíli, kdy povolíme stavět bateriové úložiště a přejdeme na systém takzvaných ostrovních systémů.

Pak tady tedy máme ještě nějakou možnost úspor, ale tyhle úspory se asi týkají výkonu, který tady podáme. A já si vždycky vzpomenu na úspory, když jsme spořili s vodou. Dneska jsme jedni z nejúspěšnějších, protože naše denní spotřeba vody je myslím nejnižší v celé Evropské unii. Ne že bychom byli špindírové, ale asi to umíme velmi dobře, efektivně. Tak nám to potom vyšplhalo tu cenu vody někde až přes sto korun, takže o co méně, o to dráže. Takže tam bych byl taky velmi opatrný.

No a potom asi úplně nějaká záležitost, která bude v rámci jednotného energetického trhu, kde si přepouštíme a regulujeme jednotlivé přetoky a vývody elektrické energie. To taky není velká legrace, protože jsme byli ČEPSem upozorněni, že budeme očekávat poměrně velké a masivní investice do těchto soustav, byť máme soustavu robustní, máme soustavu skvělou. A nebýt nás, tak Rakousko, dokonce i Německo už šlo několikrát do blackoutu. A bude třeba moudře pohovořit o tom, co dále, do jakého roku nebo do jakého období využít fosilní zdroje, kdy nastartovat jednoznačný odklon. A pak se budeme modlit za technologie, kterým velmi fandím, ale vždycky jsem trošku pesimista, dokud mi leží na stole, a to jsou vodíkové technologie a malé jaderné reaktory.

Tím jsem vyčerpal, co jsem vám chtěl říct. Jsem měl takovou potřebu si hezky popovídat. A souhlasím, ten zákon pochopitelně jako ANO podpoříme. Je velmi rozumný. A myslím si, že to bude nová příležitost na hospodářském výboru otevřít další a další témata. Děkuji za pozornost a snad jsem vás nikoho moc neunavil. (Smích z pravé části sálu. Potlesk poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče. Vaše vystoupení vyvolalo faktické poznámky. Jako první se s faktickou poznámkou hlásil... (Zpravodaj reaguje, že se taky hlásí.) Já vím. Jste tady jenom s faktickou. Takže dáme přednost teď a potom tedy s přednostním právem. Děkuju. Takže bych poprosil paní Olgu Richterovou, paní poslankyni, která se hlásila s faktickou. Není zde. Nevadí. Tak potom tedy, pane poslanče, máte slovo s přednostním právem.

 

Poslanec Ivan Adamec: Ano, děkuji. Vážený pane předsedající, vážení ministři, paní ministryně, pane ministře, kolegyně, kolegové, chtěl bych poděkovat svému ctěnému kolegovi Romanu Kubíčkovi, vaším prostřednictvím, za osvětu, kterou nám tady udělal o energetické situaci v Evropě, a jak kde řeší ty problémy. Myslím, že to jsou témata, která se dají využít pro jednání odbornější části našeho ctěného parlamentu, naší ctěné Sněmovny, v odborných výborech. Myslím, že co tady bylo ohledně podpory energetické chudoby, tak patří do sociálního výboru a ten zbytek možná do výboru hospodářského. Já se tomu vůbec nebráním, abychom o tom diskutovali.

Ale nezlobte se na mě, chci vám říct ještě něco jiného. Víte, tento návrh zákona, vlastně poslanecký návrh tady dneska na této mimořádné schůzi, je víceméně shodou okolností, nebyl to záměr, protože on sem nepatří, do té mimořádné schůze. A mě trošku mrzí, že kolegové a kolegyně z opozice prostě využívají situace. Mně to nevadí, já si nestěžuji prosím vás. Já si nestěžuji. Já jsem v parlamentu zvyklý už na ledacos za ty roky. Já si nestěžuji. Já to jenom komentuji. A vlastně je to poslanecký návrh, na kterém se shodli všichni, respektive ti lidé, kteří tomu rozumí v rámci jednotlivých poslaneckých klubů. A to, že nejsou připodepsáni Piráti, tak to je jenom shodou okolností, ale oni s tím souhlas vyjádřili taky.

A znovu vám zopakuji, pro kolegy, kteří teď budou mluvit v rozpravě, já sice nevím o čem, protože ono je to tak hloupě jednoduché, fakt hloupě jednoduché, že jsem si myslel, že to pochopí všichni. Ale chápu situaci na této schůzi. Já ji chápu. Jako dobře. Jako fakt. Jako já mám takový osobní pocit, ale ten vás taky nemusí zajímat, protože mám pocit, že každý dobrý skutek musí být po právu potrestán. A já jsem ten dobrý skutek udělal, když jsem vlastně zbuntoval tady ty jednotlivé poslance z poslaneckých klubů, aby to připodepsali, aby pomohli tomuto ekonomickému odvětví, které se dostane do vážných problémů, pokud se nerozhodneme. A chtěl bych taky poděkovat za tu podporu. To říkám tady zcela otevřeně.

Ale na druhou stranu, přátelé, fakt, neříkám to slovo rád, jako jistá politická strana, řeknu radši, kolegové, omlouvám se, kolegové, a kolegyně, samozřejmě, ale nejdřív kolegyně a pak kolegové. (Pobavení v sále.) Víte, co já jsem ještě v životě tady neviděl v této Sněmovně? Aby si poslanci obstruovali vlastní návrh. A teď to nemyslím ve zlém jako to slovo obstrukce. Jako pochopil bych, kdyby opozice jako jeden muž a žena tady hřímali na vládní návrh. Tomu naprosto rozumím. Dělal jsem to taky, přiznám se. Máme tohle všechno za sebou. Většina z vás ví, že role opozičního poslance je v tomto o hodně jednodušší než koaličního. To, že vy tady na nás mluvíte, občas na nás zvyšujete hlas, posíláte nás slušně někam, dneska jsem tady slyšel něco o blázinci, k tomu vám taky ještě něco na závěr řeknu. Ale budiž. A my jenom tiše skřípeme zuby, že? Protože holt podporujeme nějaký koaliční program, který samozřejmě je výsledkem tvrdých koaličních vyjednávání. A vy to znáte také. To si řekněme, tak to prostě je. Ale tohle je jiný případ. Tohle je fakt jiný případ. Nezlobte se na mě, já vás všechny prosím, abyste se zamysleli, jak budete pokračovat dál. A nemyslím to jako to, že si tím ušetříte čas. Stejně tu budeme do rána. Řekněme si to na rovinu. To vůbec nehraje roli. Říkám, dělejte si, co chcete, ve vládních návrzích. Ale nedělejme ze sebe hlupáky, když si budeme tady obstruovat vlastní poslanecký návrh, který je skutečně potřebný pro ten segment. A pokud to neuděláme, tak fakt dostaneme ten segment do řádných problémů. Říkám to s plným vědomím odpovědnosti toho, že chápu, že parlament může cokoli. Můžete cokoli, co vám umožní jednací řád. Já vás spíš prosím, ať to neděláte.

A znovu zopakuji, o čem ten návrh zákona je. Je o strašně jednoduché věci. Doplňuje okruh povinných osob naprosto správně a prodlužuje lhůtu, kdy můžete žádat čestným prohlášením o podporu pro segment biomasy. To je všechno.

A ještě řeknu možná takovou provokativní věc na závěr. Jestli se vám líbí, jak se tady trošku vztekám, tak já vám tu radost udělám. Radujte se, dostali jste mě, že mám tady zvýšený hlas a že se mi to nelíbí. Ale na druhou stranu, komu se líbí obstruovat vlastní návrhy z poslanců, tak já to řeknu jinak než pan předseda Babiš. Víte, nad Boleslaví, nad Mladou Boleslaví, je krásný kopeček. Je tam taková krásná církevní stavba, loreta, krásný kostelík. A komu se to líbí, tak je tam také ještě speciální zařízení, a to městečko se jmenuje Kosmonosy. Děkuji za pozornost. (Potlesk v pravé části sálu.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Vaše vystoupení vyvolalo faktické poznámky. S první vystoupí paní poslankyně Berenika Peštová, následně je přihlášen pan poslanec Králíček, pan poslanec Vondráček. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já musím, pane poslanče, prostřednictvím pana předsedajícího. To přece nejsou obstrukce. Jestliže se tady bavíme věcně, tak to přece nejsou obstrukce. Já jsem se historicky koukla zpět, projížděla jsem jednotlivá vystoupení. A když tady bylo EET, tak tady pan poslanec Kalousek předčítal směrnici. My to neděláme. My to neděláme. My žádnou směrnici nepředčítáme. Taky bych si mohla vzít směrnici RED II a předčítat vám ji tady celou. A je to 135 stran. Není to málo. 135 stran. A myslím si, že to není ta správná diskuse, která by tady měla být. Takže tohoto jsme daleci. Myslím si, že každý máme připravené nějaké své vystoupení, které tady chceme obhájit, a budeme rádi, když s námi o tom budete diskutovat, protože když se kouknu do řad opozičních poslanců, nebo koaličních poslanců, pardon, tak tady moc poslanců tedy není. A čekala jsem... (Reakce zpravodaje: Koukají na televizi.) Koukají na televizi. Tak to se omlouvám. Koukají na televizi. Tak já vás zdravím od televize nebo u televize. Ale v každém případě jsem čekala, že tady nějaká diskuse bude, že tady nějaká diskuse proběhne.

To, jak jste tady říkal, že na tom jsou závislí, tím, že tu historii taky znám, tak vím, jak to probíhalo, a rozumím tomu, že opravdu jestliže do 1. 7. nebude rozhodnuto... (Reakce zpravodaje.) Všechno je mi jasné. Ale říkám, tu diskusi tady chceme mít, a proto budeme vystupovat. A myslím si, že každý jsme kvalitativně připraveni na to, aby ta diskuse tady proběhla. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: S další faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Králíček. Máte slovo.

 

Poslanec Robert Králíček: Já si připadám už fakt, že chytám od pana Nachera nějaké jeho věci, protože já jsem nechtěl vystupovat, ale jak říkal pan kolega Adamec, prostřednictvím pana předsedajícího, že nás vyprovokuje, tak mě prostě vyprovokoval. Mně je líto těch urážek, které jsem poslouchal v minulých čtyřech letech na adresu poslanců hnutí ANO. Nebudu jmenovat, kdo je všechno říkal. A teď tam taky zazněla ta jízlivost. Já si nemyslím, že by pan Kubíček řekl něco, co by někoho uráželo, co by někoho mělo naštvat nebo vyprovokovat. Já chápu, že se vám to nelíbí, já chápu, že je to politika. Dělali jste to vy v minulém volebním období, děláme to teď my v tomto volebním období a v příštím volebním období to zase bude někdo dělat. Ale já si nemyslím, že bychom se museli posílat do Kosmonos anebo říkat, že jsme takoví a makoví. My vám to taky neříkáme, tak pojďme se držet té věcné roviny. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji panu poslanci. Co jste vy, byli jsme i my. Co jsme my, budete i vy. Pan Radek Vondráček další.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo. Tady vystupuje spousta lidí, tak jsem se taky přihlásil. Já si myslím, že to vystoupení mého vzácného kolegy pana Adamce bylo korektní, že udržel tu rovinu. A ono to k tomu parlamentu prostě někdy patří, že se tady potkáme, vždyť já to mám někdy docela rád. Já nejsem odborník na bioplyn, takže to vezmu z jiné strany. Já vám věřím, že to je strašně jednoduché. Já jsem tady slyšel taky ty poznámky o tom blázinci a o Kosmonosích. Ale na druhou stranu, vážený pane předkladateli, prostřednictvím předsedajícího, a vy, vládní koalice, tak mi vysvětlete a řekněte jediný racionální důvod, proč tohle řešíme na mimořádné schůzi! My jsme to mohli fakt dát příští týden v úterý jako první bod. Tohle je bod, který nepatří na mimořádnou schůzi. On k tomu ani nesedí, k těm jednotlivým bodům. A to, že potom někdy člověk obstruuje svoje vlastní návrhy, to jsem zažil už taky. Takže to není nic nového. Ale když se tedy bavíme o tom ratiu, tak prosím vás jeden rozumný důvod, proč to řešíme dneska, proč na to nemáme řádné schůze. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a dalším přihlášeným s faktickou poznámkou je pan poslanec Adamec.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, tak já jsem nikoho nikam neposlal. Já jsem to podmínil. Komu se to líbí. A navíc, když tady říkala paní kolegyně Peštová, vaším prostřednictvím, něco o tom čtení těch seznamů a podobně, tak samozřejmě, to se tady dělo. Ale dělo se to u těch vládních návrhů. Vždyť já si na to EET vzpomínám, já jsem tady u toho seděl, znám to, vím to. A to, že tohle zařazeno nebylo, mimořádné schůze, nedávejte za vinu mně! Já jsem to chtěl do řádné schůze, akorát jsem nestihl ten termín, to přišlo z vlády. Ale znovu říkám, každý dobrý skutek bude po zásluze potrestaný. Já si nestěžuji prostě. Když zasedá parlament, člověk si není jist ani majetkem, ani životem! A platí to doteď, to si řekněme na rovinu. To je staré britské přísloví a platí to doteď, trošku možná v jiné podobě, než byli staří Britové zvyklí, ale platí to pořád. Já si nestěžuji, já jenom komentuji. A chtěl jsem vás požádat, abyste fakt jako tohle brali po té odborné stránce. Je to moje prosba. Já vám to nenařizuji, samozřejmě že to neumím. Je to moje prosba, ať se s tím vypořádáme, pak si řešme tamty věci, které sem předkládá vláda. Tomu rozumím pak. Ale v tomhle případě mně připadá trošku, že se střílíme do kotníku my sami, kteří jsme to tady podali průřezově celou Sněmovnou. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Celá řada dalších faktických poznámek. Řeknu teď jenom ty tři nejbližší, abyste se mohli připravit. Paní poslankyně Pastuchová, bude následovat paní poslankyně Dostálová, poté paní poslankyně Peštová. Děkuji. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, pane předsedající, také jsem nechtěla vystupovat, ale musím se ohradit proti tomu, co jste tu, pane kolego, řekl. Doporučil jste nám, že je hezký kopeček nad Mladou Boleslaví a jmenuje se Kosmonosy. Já se musím vyjádřit, protože já ten kopeček znám a jako záchranářka jsem z Libereckého kraje na tento kopeček odvážela několik pacientů. Prošla jsem si tam. Byl jste se tam podívat? Opravdu tady nepoužívejte toto, protože tam jsou duševně nemocní lidi, mají diagnózu a já si myslím, já nevím, co je tady na tom k smíchu, fakt nevím. Běžte se podívat, jací lidi tam leží. Že vám není hanba!

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. S další faktickou poznámkou se přihlásila paní poslankyně Dostálová. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Klára Dostálová: Děkuji moc. Já samozřejmě mému kolegovi, panu předkladateli, vaším prostřednictvím, rozumím, já to chápu. Na druhou stranu prosím, kdykoli jsme chtěli zařadit bod energií na program, tak jste to zamítli. Tak se nedivte, že máme mnoho témat k energiím, která prostě chceme říct u otevřeného bodu. Takže to úplně jako není možné to pořád jenom svalovat na nás. My jsme rádi, že se tady o energiích bavíme, a těch témat v oblasti energií... i já mám třeba připraveno vystoupení k energiím, protože to skutečně trápí mnoho investorů a trápí to občany a musíme si v nějakém bodě tedy o tom popovídat. Když to nechcete zařadit jako řádný bod schůze, pokoušeli jsme se o to opravdu už mnohokrát, podívejte se do záznamů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Další s faktickou poznámkou je paní poslankyně Peštová. A prosím, aby se připravil s faktickou poznámkou pan poslanec Juchelka, následovat bude paní poslankyně Fialová. Máte slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Ona už částečně to řekla moje předřečnice, paní poslankyně Klára Dostálová. Já jsem něco obdobného chtěla říct. Ale určitě když teď oslovím pana poslance Adamce, prostřednictvím pana předsedajícího, a řeknu, jestli budete takto vstřícný k té další mimořádné schůzi, která začíná deset minut po této schůzi, a schválíte nám program, tak budu jenom ráda. A věřte mi, že se to nestane. Takže proto tady budeme diskutovat a proto se budeme snažit ta témata otevřít. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a prosím pana poslance Juchelku.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Moc děkuji, pane předsedající. Já jenom udělám takovou menší korekci u toho, co tady říkal můj ctěný kolega pan Adamec, zase vaším prostřednictvím, že si de facto obstruuje někdo své vlastní poslanecké návrhy. Já jsem v tom minulém volebním období byl svědkem několika poslaneckých návrhů a sám jsem je předkládal. Ty mé obstruovány nebyly, napříč politickým spektrem jsme se na nich shodli. Ale vybavuji si několik poslaneckých návrhů z řad koalice, které byly podepsány napříč politickým spektrem, které tady opozice velmi tvrdě obstruovala, hlavně co se týká u revize sociálních dávek. Pamatuji si to doteď, jak se tady četlo a četlo a četlo, hlavně to bylo z pera Pirátů, kteří tady obstruovali několik tady těchto sociálních návrhů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a poprosím paní poslankyni Fialovou s faktickou poznámkou. Další s faktickou se hlásí pan poslanec Adamec.

 

Poslankyně Eva Fialová: Děkuji za slovo, já bych také chtěla reagovat, proč vlastně chceme diskutovat. Ona částečně to řekla jak Klára Dostálová, tak Berenika Peštová. Je to z důvodu toho, že vláda zatím nepředložila žádný patřičný návrh na řešení chudoby a řešení energetické krize pro občany České republiky. Odnesl jste to vy, ano, pane předkladateli. Díky tomu, že aspoň jediný bod se tady otevřel a my máme možnost, i ostatní poslanci nejenom s přednostním právem, vznášet otázky, na které nedostáváme odpovědi, když se tady snaží naši poslanci předkládat svoje body, kde nám vždycky zamítnete program schůze na energetickou tematiku. Takže v případě, že by vláda předložila některé vlastní návrhy na řešení energetické krize, tak třeba by nedocházelo k dnešní diskusi.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Dalším z přihlášených s faktickou poznámkou je pan poslanec Adamec.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, já už vystupuji naposled, slibuji, že už toho nechám. Ona čeština má krásné nuance. Ono je potřeba se poslouchat. Nechápu rozčilení paní kolegyně Pastuchové, fakt ne. Já jsem to neřekl tak, jak ona to tady interpretovala, na to si dávám velký pozor, abych nikoho neurazil a neurazil ani tam někoho v tom zařízení, to opravdu ne. Takhle to není. Je potřeba se do té češtiny trošku ponořit. Čeština je kouzelná řeč, je těžká, složitá, chápu to, ale je potřeba se poslouchat.

Já vám řeknu jednu věc. Já jsem předkladatel za poslanecké grémium a já vám na ty odpovědi stejně odpovídat nemůžu, co budete třeba chtít slyšet v těch vašich diskusích. A poprosil bych pana předsedajícího, aby tedy dohlédl na to, abychom se tvrdě drželi tématu, a to je ten návrh zákona, tak jak byl předložen. Fakt vás o to prosím. Nemá to fakt cenu, protože nikdo vám tady nebude reagovat z vlády. Tady nikdo není. A jinak jsem vás chtěl uklidnit, že se k tomu určitě dostaneme, protože pan ministr obchodu a průmyslu mi dneska sdělil, že nějaký program se připravuje a rozhodně k té debatě dojde, nejenom na půdě výboru, ale i na půdě Sněmovny. Tak to aspoň já vnímám jako ten příslib. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. A protože už zde není žádná faktická poznámka, tak dalším z přihlášených do rozpravy je pan poslanec Patrik Nacher. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Patrik Nacher: Vážený pane místopředsedo, paní ministryně, obě dvě, pane předkladateli, dámy a pánové, já jsem chtěl původně začít trochu něčím jiným, ale já to s dovolením otočím, aby to bylo v nějakém kontextu, protože si myslím, že poslanec by měl umět i improvizovat a reagovat na tu diskusi tak, jak tady probíhá. Já jsem se schválně díval zpátky na to, jakým způsobem jsme projednávali a jak dlouho některé návrhy. A vezmu tady například tu evidenci tržeb, která je tady navržena. A kolegyně, kolegové, asi vás to překvapí, ale trvalo to tady v Poslanecké sněmovně rok. My jsme to tady projednávali rok. Vždycky se to přerušilo, pokračovalo se, přerušilo, a tak dále, a tak dále. Když se podíváte na počet hodin, které to zabralo, tak to bylo nějakých, a teď mě nechytejte za slovo, třicet, třicet dva, třicet čtyři hodin. To znamená dalo by se říct, že tehdejší opozice, současná koalice, obstruovala třicet dva hodin, což není zas tak moc. Nicméně protože my jsme tehdy dodržovali určitý úzus, že ten jednací den končí v sedm, maximálně v devět, tak se vám těch dvaatřicet hodin mohlo natáhnout krásně na ten rok. U jiných zákonů, když o to bude zájem, vám to tady můžu zítra představit. Trvalo to půl roku, rekordní je rok a půl. Ale vy tím, že ten úzus konce jednacího dne nedodržujete, tak prostě jedeme nonstop. Takže my těch stejných dvaatřicet hodin projedeme přes jednu noc, protože vy to jedete na sílu. A v tom přece sami vidíte a vnímáte ten obrovský rozdíl.

A obstrukce patří k nějaké formě nátlaku menšiny vůči většině, aby to skončilo nějakou dohodou, třeba o pořadí těch bodů, jak jdou za sebou. Tak v tomhle případě vy bohužel nejste ochotni se o těch bodech bavit, o nějaké konstruktivní dohodě. Vy tam prostě dáte pět kontroverzních bodů. Ano, je pravda, že tenhle bod se tomu vymyká. To zcela souhlasím s mým ctěným kolegou Ivanem Adamcem. Také pak o tom budu hovořit. On se tomu úplně vymyká. Mimochodem za mě je to jediný smysluplný bod z té mimořádné schůze, což je smutné, že z těch šesti bodů je to jediný, který reaguje na současnou situaci. To je druhá věc. Takže on to teď jakoby odnesl, protože je to součástí schválení nějakého programu celé schůze. Bohužel. Je mi to líto. Já se tady kolegovi klidně prostřednictvím předsedajícího, i napřímo, omluvím, protože je v tom opravdu nevinně, ale je to tak. Ale ten kontext té situace, který tady musí zaznít, je ten, že kdybyste respektovali, že jednací den končí v sedm, v devět, tak prostě některé kontroverzní body, které jsou kontroverzní pro opozici, zaberou týdny, měsíce, jako se to stalo minule, když to bylo zrcadlově opačně.

A jak říkám, příklad EET je úplně typický. Vy jste byli nervózní jenom z toho, že se to neprobralo v pátek před třemi týdny, jeden den. Ale jak říkám, připomínám, ukážu vám tady přesná data, trvalo to rok, to projednání. Prostě to k tomu patří. A já si vzpomínám na ty debaty typu, kdy za námi přišel Zbyněk Stanjura a říkal: pokud EET zařadíte jako první bod, nic jiného už neprojednáte. A to se také stalo. Takže potom další pátek už jsme před to EET zařadili nějaké jiné věci, které jsme chtěli projednat. A to je právě ta dohoda mezi opozicí a koalicí.

Já to tady vysvětluji úplně naplacato, protože se na to lidé ptají, na ty obstrukce, jaký to má smysl, nocování a podobně. Ono by se za normálních okolností nenocovalo, kdyby to dneska skončilo v sedm, maximálně v devět, pokračuje se, něco se stihne, určitě ten první bod, určitě, ale třeba ten druhý bod je velmi kontroverzní. Vzít 14 miliard peněz zdravotnictví zrovna v této době, tak to si zaslouží to, aby ta opozice na tomhle vystoupila.

Tolik vysvětlení a teď k tomu, o čem se tady vlastně bavíme. Když se podíváte do veřejného prostoru, tak nejčastější debata, která se týká tohohle tématu, je růst cen energií, energetická soběstačnost, konečně se o tom mluví, energetická chudoba, to teď bude čím dál častější termín, a já jsem tady o něm hovořil v souvislosti s exekucemi, a růst počtu exekucí. Mimochodem jedno aktuální číslo, za loňský rok poklesl počet exekucí o 20 000, ale to už se opakovat nebude. Teď už si myslím, že ta situace bude jenom horší.

A jaká je reakce vlády? A to je vysvětlení, proč my na to, pane kolego, reagujeme, že z šesti bodů - na ty věci, které jsem tady zmínil, růst cen energie, energetická soběstačnost, energetická chudoba a hrozba růstu počtu exekucí - se toho tady v zásadě takovou haluzí dotýká ta novela zákona o podporovaných zdrojích energie. Jenom tohle, z šesti bodů, které by měly reagovat na aktuální situaci, která je ve společnosti.

Připomenu, abyste měli jinou paralelu. Když jsme tady v minulém volebním období, a pan kolega u toho byl, protože je člen hospodářského výboru, řešili problém hochštaplerů a různých zprostředkovatelů, tak se tady přijala novela energetického zákona, který řešil energošmejdy, protože to byla reakce na tu situaci vně této budovy. A vně této budovy řešíme tu energetickou soběstačnost, to, že lidé fakt přestávají mít peníze na zaplacení složenek. A z šesti bodů mimořádné schůze - pozor, jsme na mimořádné schůzi - se tomu bokem, skoro se tomu ani nevěnuje, věnuje tento návrh, který, i když to přečtu, tak je to pro ty lidi nesrozumitelné, jakkoliv je to užitečné. Ten návrh počítá s tím, že splnění podmínek udržitelnosti úspor emisí skleníkových plynů u biomasy by mělo být možné dokládat až do konce letošního roku, do konce roku 2022, nejen příslušným dokladem podle evropského předpisu, ale také čestným prohlášením, což se zase prodlužuje ta doba. Zaplaťpánbůh za to, také jsou tam podepsáni všichni poslanci napříč, jak jsem tady pochopil, možná kromě jednoho, když vidím ta jména, malého klubu. Ale to asi nestojí za řeč.

A to je přece ta zpráva. A my jako opozice na to upozorňujeme. Já chápu a znovu říkám, že soucítím s mým kolegou. Zaplať pánbůh za to, že to je první bod. Ale z těch šesti bodů se energie trošičku dotýká - ten, kdo tomu trochu rozumí, tak jenom trošičku, není to odpověď na ty otázky - jenom jeden. A když se podíváte, tak to je s těmi šesti body vaše mimořádná schůze, a pak je ta naše, která má být deset minut po tom, a tam jsou ty odpovědi. (Poslanec Benda z lavice namítá, že poslanec Nacher nehovoří k věci.) Tam jsou ty odpovědi. Pane kolego, to tady takhle můžeme rušit? Můžeme? (Poslanec Benda opět připomíná, že poslanec Nacher nehovoří k věci.) Já mluvím k věci.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já bych poprosil nekomunikovat touto formou vzájemně, případně si vezměte slovo. Pana poslance poprosím, aby se vyjadřoval maximálně k meritu věci. Hovoříme stále k programu schůze. Děkuji. (Nesouhlasné reakce ze sálu.) Pardon, už hovoříme k bodu. Omlouvám se.

 

Poslanec Patrik Nacher: Takže budu pokračovat. Přijde mi takové divné pořvávání, je nás tady třetina, možná ani ne, a stejně tady na sebe pořváváme. Pan kolega Benda mě neslyšel, protože vstupoval do sálu, já jsem reagoval na tu debatu, která tady byla předtím. Já mám možnost buď na to reagovat ve svém vystoupení, kde popisuji ten návrh a ten kontext toho, proč se k tomu vyjadřujeme a co tady zaznělo, anebo se můžu desetkrát přihlásit na faktickou poznámku, abych tohle vysvětlil fakticky. Já jsem se na faktickou nepřihlásil ani jednou, tak to se omlouvám. Ale pro kontext to tady chtělo vysvětlit.

Takže ještě jednou. U naší mimořádné schůze se všechny čtyři body týkají buď pohonných hmot, nebo právě cen energií, ať už se bavíme o dočasném osvobození od DPH, anebo, a proto o tom mluvím a proto to spolu souvisí, ne že to nesouvisí, i my tam máme návrh poslance Karla Havlíčka, Aleny Schillerové, Jany Pastuchové, který mění ten samý zákon 165, o podporovaných zdrojích energie, ale který to mění v tom, aby ty domácnosti to po určitou dobu nemusely hradit. Bavíme se o stejném zákoně, byť na jiné schůzi.

A já jsem se chtěl tady zeptat, protože my jsme tady v § 90, to znamená, je to tady jedno hlasování, nedají se dát pozměňovací návrhy, u devadesátky se nedají dát pozměňovací návrhy. Nedají se dát pozměňovací návrhy, ne že dají. To je princip devadesátky, že je jenom jedním hlasováním. To znamená, já se chci zeptat pana navrhovatele, jak on a jeho kolegové se, jakým způsobem se postaví k tomu návrhu, který se týká téhož zákona, novely nebo zákona o podporovaných zdrojích energie, který má těm lidem skutečně reálně ušetřit, aby aspoň tu část, která se v té faktuře týká podporovaných zdrojů energie, spousta lidí to ani neví, že to platí, tak jestli to podpoří. Jestli to podpoří, protože samozřejmě vy nám tu mimořádnou schůzi nepodpoříte, ale jestli to podpoříte v rámci zařazení do normálního bodu, nebo ne, protože se to týká úplně stejného zákona, byť trošičku jiné materie. A to mně přijde jako zcela zásadní dotaz, který s tím nějakou souvislost, to ať se na mě jako můžete zlobit zleva, zprava, má.

Poslední poznámka je, a to je takové povzdechnutí, že je pravda, že vlastně i tento užitečný a smysluplný návrh je nakonec vlastně návrhem poslaneckým, bohužel, nikoli vládním. A tady bych taky znovu připomněl, když jste byli v opozici a my v koalici, tak jste kritizovali, že vláda není schopna nic předložit a že se to tady potom nahrazuje poslaneckými iniciativami, byť já jsem to považoval a stále to považuji za správné, když poslanci jsou iniciativní a přijdou s něčím nebo změní nějaký vládní návrh. Tady jenom připomínám, že z těch všech návrhů je jeden senátní, tři vládní a dva návrhy poslanců. Tento je jeden z nich, který je nejsmysluplnější, ale bohužel je to pouze poslanecký návrh. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji vám. (Poslanec Ivan Adamec ze zpravodajského místa: Chci na to zareagovat.) Chcete s faktickou poznámkou? (Poslanec Marek Benda ze sálu: Zpravodaj má přednostní právo.) Vím, ale jenom jsem nevěděl, jestli nechcete faktickou. S přednostním právem. Děkuji.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, já bych vaším prostřednictvím oslovil ctěného kolegu Patrika Nachera. Tak fakt tudy cesta nevede. Nezlobte se na mě. To jsou dva odlišné návrhy, a tady jako ten náš návrh poslanecký v tuto chvíli, ten se na této schůzi týká podpory biomasy. Pokud to neuděláme, trh se dostane do vážných problémů a de facto se dostanou do problémů i lidé, kteří třeba odebírají teplo nebo elektřinu z těchto zdrojů. To říkám zcela otevřeně. Váš návrh říká něco jiného, že lidi nebudou platit, nebo část občanů nebude platit položku na obnovitelné zdroje, což je diametrálně odlišná materie v tuto chvíli, (i) když se jedná o stejný zákon. Ale nesouvisí to spolu. A já bych prosil, abyste to neslučovali, protože toto je fakt, když to neuděláme podle § 90, tak to prostě špatně skončí. To se nevylučuje vlastně s tím, že pokud ten váš poslanecký návrh projde do nějakého čtení, tak samozřejmě tam se můžeme bavit o parametrech potom a o takových věcech, to je na tři čtení klasicky, to není na devadesátku podle mě, a rozhodně z toho nehrozí takový průšvih, a (i?) když se to týká občanů, vy si to možná myslíte, já si to úplně nemyslím, než když toto pošleme k ledu. Říkám to zcela otevřeně, prosím, neslučujme to, protože toto se fakt týká věci, která nesnese odkladu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Vyvolalo to některé faktické poznámky. Jako první se přihlásil pan poslanec Nacher, další přihlášenou je paní poslankyně Peštová. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Patrik Nacher: Pane kolego, prostřednictvím pana předsedajícího, já jsem taky neřekl, že to jsou stejné věci. Já jsem řekl, že jsou to různé materie. To jsem řekl, to je ve stenozáznamu. Různé materie, byť stejný zákon. Ale já jsem toho chtěl využít k tomu, abych položil dotaz, koneckonců jsme si to řekli na chodbě, že se na to i zeptám, protože když už ten zákon je tady otevřen, a to se týká biomasy, já tomu rozumím, ale my když tady hovoříme obecně o této problematice, tak ti lidé se na to ptají a zajímá je to. Přece není nic proti ničemu, že se jeden poslanec zeptá jiného, který je spolupředkladatel, to znamená, je nějaké důvodné očekávání, že má blízko i k tomu tématu, které se týká stejného zákona, byť jiné materie, a má k tomu nějaký názor. A to mně přijde, jako že ten dotaz já můžu položit a vy můžete a nemusíte odpovědět. Že to spolu nesouvisí, to jsem já řekl už v tom. Ale že to obecně souvisí s nějakou problematikou, to zas jako že ano.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Další s faktickou poznámkou je přihlášena paní poslankyně Peštová. Máte slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, pane předsedající. V každém případě je přece úplně jedno, jestli to spolu souvisí, nebo nesouvisí. Ten zákon, jakmile je jednou otevřen, tak do toho zákona můžete vkládat pozměňovací návrhy a je úplně jedno, jestli - můžete. Můžete do toho zákona. Jakmile zákon otevřete, tak ten zákon, a tím ho otevíráte, protože vy jste sem dali novelu toho zákona, byť vy říkáte jenom s nějakou drobnou úpravou. Není to ani legtech, nebo možná by se to mohlo i říct, že to je legtech, ale já si myslím, že už je to na hraně. V každém případě jakmile ten zákon otevřete, tak do toho zákona můžete dát v podstatě cokoliv. Protože ten zákon je otevřen. To je tady, to není, že by to byla nějaká zvyklost. Tak to prostě je. Jestliže mám potom změnový zákon, tak pomocí změnového zákona, kde je otevřena spousta dalších zákonů, mohu opět vkládat do těch daných zákonů. Pak se mohu bavit o tom, jestli je to přílepkem, nebo to přílepkem není. Pro mě přílepek je v momentě, když přes zákon otevírám jiný zákon, který není vůbec otevřený. To je pro mě opravdu přílepkem. Tím, co řekl vlastně Patrik Nacher, prostřednictvím pana předsedajícího, to se nevylučuje. To se vůbec nevylučuje a v podstatě kdyby se tam toto přidalo a nešlo to devadesátkou, tak se můžou zkrátit ty jednací lhůty. Můžou se zkrátit lhůty a může se to tam dát. (Zpravodaj reaguje z místa.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Prosím pana poslance Adamce, aby si případě vzal faktickou poznámku.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já se ještě přihlásím jednou. Rozumím, že teď ženete tempo, protože to máte do 1. 7. Tomu všemu rozumím. Já jsem si to kompletně celé prostudovala, i to POZE znám, do kterého se dávala RED II. Myslím si, že jsem dost v obraze. Ale v každém případě my se tady celou dobu snažíme něco prosadit a toto by pro nás bylo i řešení. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. S faktickou poznámkou nikoho nevidím. Pan poslanec Adamec chce reagovat ještě? Zřejmě nikoli. Tak poté další přihlášenou do rozpravy je paní poslankyně Ožanová. Máte slovo.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, pane předsedající. Vážení ministři, vážené kolegyně, vážení kolegové, skupina poslanců - Ivan Adamec z ODS, Radim Fiala za SPD, Roman Kubíček za ANO 2011, Michal Kučera za TOP 09, Ondřej Lochman za STAN a Antonín Tesařík za KDU - předložila dne 21. března 2022 návrh zákona, kterým se mění zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 382/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Jde o případ dobré spolupráce napříč politickými stranami, byť jsme před chvilkou slyšeli málem něco jiného. Nicméně předložený tisk se snaží řešit určitou část segmentu trhu, a týká se paliv z biomasy a biometanu. Abychom měli představu, proč se musí podpořit rozšíření tohoto segmentu trhu, dovolím si vaši pozornost obrátit na jednu pro občany i celé hospodářství důležitou oblast a tou je cena tepla.

Dovolím si citovat z tiskové zprávy Teplárenského sdružení České republiky:

Teplárenské společnosti řeší v současné době především bouřlivý vývoj cen energií na trhu. Rostou prakticky všechny nákladové položky. Ceny černého uhlí v roce 2021 prudce narostly až na dvojnásobek, ceny elektřiny a plynu stouply čtyřnásobně. V letošním roce vzrostly ceny energií ještě mnohem více a dosahují historicky nejvyšších hodnot. To samozřejmě ovlivní i ceny dodávek tepla a teplé vody v roce 2022. - Článek je ke konci roku 2021, abychom byli více v obraze.

Druhou dlouhodobou výzvou, před níž teplárenské stojí, je modernizace a ekologizace tepláren, včetně postupného přechodu k čistším palivům a úplnému odklonu od uhlí. Novou prioritou, kterou teplárenské společnosti aktuálně řeší, je energetická soběstačnost, která se dostává do popředí v souvislosti s válkou na Ukrajině a s tím souvisejícího odklonu od dodávek ruského plynu. Cíl odchodu tepláren od uhlí nadále zůstává v platnosti, cesty k němu ale mohou být vzhledem k vývoji války na Ukrajině odlišné, dodává Martin Hájek. - Tolik z citace.

Teplárenské sdružení České republiky očekávalo koncem roku 2021 největší meziroční zdražení tepla za posledních třináct let. Předpokládalo, že růst cen může být dvouciferný. Za vytápění bytu si domácnosti připlatí i několik tisíc korun. Důvod vidí ve zdražování paliv a emisních povolenek. Největší nárůst ceny tepla čeká teplárny využívající zemní plyn. Významně menší, ale stále výrazný bude nárůst ceny tepla vyrobeného z uhlí, u něhož se zásadně projeví nárůst ceny povolenek, a v případě černého uhlí také cena samotného paliva. O energetice se lze mnoho dozvědět na webu oEnergetice.cz, z něhož si dovoluji čerpat.

A nyní k tomu, jak se stavíme k černému uhlí. S ohledem na situaci na Ukrajině dochází k opětovnému využívání černého uhlí. Například Elektrárna Dětmarovice na Karvinsku bude využívat uhlí déle, než se předpokládalo. Skupina ČEZ, která elektrárnu provozuje, tam původně chtěla tři uhelné bloky o celkovém výkonu 600 megawattů odstavit nejpozději po topné sezóně na jaře roku 2023. Vzhledem k situaci na energetických trzích ale jejich provoz prodlouží. Na dotaz ČTK toto sdělil mluvčí skupiny ČEZ Vladislav Sobol.

Česko a další země Evropské unie se v poslední době potýkají s rostoucími cenami energií. Situace se ještě zhoršila po ruské invazi na Ukrajinu zahájené 24. února. Zástupci OKD a Ministerstva financí minulý týden novinářům řekli, že těžba uhlí na Karvinsku potrvá déle, než se předpokládalo. Schválilo to podle nich představenstvo OKD. V loňském roce elektrárna vyrobila přes 1,2 terawatthodiny elektřiny a téměř 780 000 gigajoulů tepla. Do elektrárny bylo dodáno více než 410 000 tun uhlí, z toho necelá polovina pocházela z OKD. Například před pěti lety přesáhly dodávky uhlí 1,2 milionu tun, z OKD to bylo skoro 80 %. Přípravy na vybudování nízkoemisních teplárenských zdrojů, které do budoucna zajistí dodávky tepla pro Bohumín a Orlovou, v Dětmarovicích podle mluvčího pokračují. Chystají se například kogenerační jednotky a kotel na spalování biomasy. Do budoucna je ve hře například fotovoltaická elektrárna. Tepelná elektrárna Dětmarovice je v provozu od roku 1975, s výkonem 800 megawattů byla nejvýkonnější elektrárnou spalující černé uhlí v Česku. Kromě dodávky elektřiny do sítě zajišťuje teplo a teplou vodu pro přibližně 38 000 obyvatel Orlové a Bohumína. V elektrárně pracuje téměř 200 lidí.

Právě bydlím v této oblasti a pracovala jsem víc než patnáct let v Orlové, proto jsem si dovolila upozornit na to, že přece jenom budeme muset využívat černé uhlí.

A nyní se vrátím přímo k tomuto návrhu. Vraťme se pro mnoho lidí k jednodušší rétorice. Teplo potřebujeme a předložená novela doplňuje výrobce, dovozce a dodavatele paliv z biomasy jako povinné osoby pro dokládání plnění kritérií udržitelnosti, protože bez jejich dokladu nemá výrobce energie, jenž palivo z biomasy od nich používá, případně výrobce biometanu, jak plnění kritérií udržitelnosti sám doložit. Ano, tento zákon potřebujeme a já děkuji všem kolegům napříč politickými stranami za jeho předložení.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, paní poslankyně. A další přihlášený do obecné rozpravy je paní poslankyně Dostálová. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Klára Dostálová: Děkuji. Já už jsem avizovala, že v rámci tohoto bodu bych se hrozně ráda tady zabývala i tím, co vlastně způsobuje zvýšení cen energií, a to je růst stavebního materiálu a stavebních prací. Já myslím, že se s tím setkáváte určitě všichni ve svém okolí, protože stavební materiály v uplynulých měsících podražily o desítky i stovky procent, a je to tedy důsledek inflace a zejména stoupajících cen energií jakožto základního vstupu do nákladů výrobků a služeb.

Problémy se týkají hlavně těch dodavatelů, kteří jsou vázáni pevnými kontrakty. Tím na sebe dodavatelé přebírají riziko za vývoj cen materiálů. Nicméně případný krach dodavatele, a tím pádem nedokončení zakázek nakonec může být pro zadavatele dražší. Zejména u starostů a u obcí toto vnímáme teď velmi intenzivně, protože samozřejmě se jim stává, že už se hledají i cesty, jak se vyvinit ze smlouvy, to znamená, jak odejít z rozestavěné stavby. Potom ti starostové musí znovu soutěžit. Ministerstvo pro místní rozvoj spolu s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže připravilo pro zadavatele veřejných zakázek metodické materiály a postupy, které jsou dostupné na portálu k veřejným zakázkám. Zadavatelé tak mají nástroj, s jehož pomocí mohou reagovat na zvýšení cen ve stavebních zakázkách, a to jak v případě zadávací dokumentace, tak už u uzavřených smluv.

Asi se shodneme na tom, že není dobré, aby ceny materiálů rostly takovým tempem jako doposud. Ohrožujeme tím nejen celý průmysl, ale i bytovou výstavbu či výstavbu občanské vybavenosti. Půldruhého roku vysokého růstu světových cen se už přelilo do rostoucí inflace, ve které se projevuje vždy až se zpožděním. Růst cen energií bude působit i na světovou investiční aktivitu, která se kvůli drahým energiím částečně odloží.

Ceny klíčových stavebních materiálů i nadále rostou. Vidíme to nejen podle uveřejňovaných cenových indexů stavebních materiálů, které sestavuje firma RTS, ale i v projektové praxi. Například ceny plochých hliníkových výrobků jsou na dvojnásobku loňských cen, betonářská ocelová výztuž podražila a od loňského léta stagnuje na cenách vyšších o téměř 80 %. Cihlářské pálené zdivo je o 30 % vyšší, OSB desky se prodávají až za trojnásobek předchozích cen a jsou dražší již o 70 %. Aktuálně se řeší nárůst cen energií, který byl v posledních měsících skutečně dramatický. Zároveň je nutno si také připomenout, že evropské ceny stavebních materiálů může zvýšit připravovaná stavební horečka projektů spojených s Green Dealem Evropské unie nebo s nyní očekávatelným budováním dalších kapacit pro odstranění závislosti Evropy na ruském plynu. V krátkém období bude jejich výstavba spojena se zvýšenou evropskou poptávkou po stavebních materiálech. Bude nyní záležet, jak konkrétně Evropa zareaguje. Odložení samotného Green Dealu by snížilo tlak na růst cen stavebních materiálů, které stavebnictví sdílí zejména s průmyslem.

Stavebnictví nyní může čekat přerušování či zastavování výstavby u některých projektů. Například společnost RAVAK dle slov své tiskové mluvčí již zaregistrovala, že někteří investoři v důsledku vývoje cen přehodnocují své investiční záměry. Podle Svazu podnikatelů ve stavebnictví ale bude mít vliv na zastavování či přerušování výstavby zejména nedostupnost pracovníků. Jejich úbytek je cítit již nyní a jejich dlouhodobější náhrada bude velmi náročná.

Zároveň významně podražil třetí faktor výkonu stavebnictví, tedy financování. Stavebnictví má jeden z nejdelších procesů výroby ze všech oborů, a tím pádem cena času, tedy úroková míra, na něj dopadá ještě naléhavěji než na zbytek ekonomiky. Z toho důvodu můžeme čekat nikoliv zastavování, ale třeba dočasné přerušení výstavby a s tím, jak investiční projekty mohou měnit investory, kteří budou schopni lépe vyřešit otázku financování.

Mohu dát samozřejmě příklady i z jiného oboru, než je stavebnictví, a to například potravinářství. Obrátili se na nás pekaři, a možná je potřeba si připomenout, že skutečně řešit ceny energií je opravdu namístě, protože vstupy, které pekaři potřebují k výrobě rohlíků, se zvedly o desítky procent. Podstatnou část jejich nákladů tvoří plyn, na kterém pečou pečivo, a samozřejmě pšenice. Když sečteme tyto dva nárůsty s dalšími, dostali jsme se k meziročnímu zvýšení zhruba o 75 %, tak jak o tom hovoří ředitel Svazu pekařů a cukrářů Bohumil Hlavatý.

Samozřejmě možností je nahrazení plynu elektřinou. Například pekaři říkají, že ještě vloni v lednu byste obyčejný rohlík koupili průměrně za 1,80 koruny, dnes vás už stojí přes 2,30 a u této částky podle pekařů i ekonomů nezůstaneme. Kam až to může jít, to samozřejmě nikdo neví. Zatím to jde částečně na vrub pekárenských společností, nicméně čím déle bude tato situace trvat, tím více budou muset skutečně přenášet ceny na spotřebitele. Hlavním cenovým tahounem je teď drahý plyn a k tomu obava, co by se stalo, kdyby ho Rusko přestalo dodávat do Česka. V tuto chvíli je plyn skutečně nenahraditelný. Nahradit ho elektrickými pecemi je velmi obtížné, protože spotřeba energie je obrovská. Jak říká pan Hlavatý, před měsícem jsme objednali tři elektrické pece, abychom dokázali pokrýt alespoň 40 % naší produkce. Standardně máme osm plynových.

Je třeba ale seriózně dodat, že v případě odstřižení Česka od plynu by o něj pekárny okamžitě nepřišly. Patří totiž do kritické infrastruktury, která ho dostává prioritně, nicméně je jasné, že zvyšování cen energie a potenciální možný výpadek plynu je potřeba řešit. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Další přihlášenou je paní poslankyně Balaštíková. Já poprosím, abychom se drželi maximálně tématu. Ten zákon je o obnovitelných zdrojích energie. Je tam určitě širší přesah i do energií, ale abychom se drželi těch obnovitelných zdrojů zejména. Děkuji.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Dobrý den, kolegyně a kolegové. Já jsem pro tady ten zákon, protože technologie bioplynových stanic umožní zemědělským podnikům a farmářům nejen zpracovávat odpad vzniklý jejich vlastní činností, ale zpracovávat také odpady ostatních subjektů včetně biodegradabilní složky separovaného komunálního odpadu, a tak získat vedle příjmů ze zemědělské produkce také příjmy z produkce a z prodeje elektrické energie, popřípadě další hnojiva z digestátu a také příjmy ze zpracování komunálního odpadu. Bioplynové stanice zpracovávají mimo vedlejších zemědělských produktů i průmyslové a komunální odpady, a jsou tedy nedílnou součástí celého tohoto procesu. Bioplynové stanice mohou být zemědělské, kde bývá nejčastěji samozřejmě provozovatelem větší zemědělský podnik, což někteří mí kolegové neradi uslyší, anebo stanice komunální a průmyslové související s čistírnami odpadních vod, kde bývá provozovatelem město nebo průmyslový podnik. Do kategorie bioplynových stanic samozřejmě řadíme ještě skládkový plyn, který je řízeně produkován a jímán ze skládek odpadů.

Způsob vzniku bioplynu je současně i výhodou, ale i bohužel limitem, protože na jednu stranu existuje široká škála plodin vhodných pro jeho výrobu, bioplyn je možné vyrábět také z bioodpadu, je ho však omezené množství, je vázáno na lokální výrobu, a tím pádem je to velký limit pro jeho rozšiřování třeba do aglomerací měst. Nespornou výhodou bioplynu je vysoká energetická výtěžnost a neexistence vedlejších produktů, limitující je však bohužel někdy nákladné čištění, kdy musíme vlastně čistit na kvalitu zemního plynu. V České republice je bioplyn palivem bohužel jednoznačně minoritním, zřejmě nejčastěji ho používají některé dopravní společnosti, které si taktéž zařizují jeho vlastní výrobu. Metan v podobě CNG nebo bioplynu má v těchto různých jiných zemích více příznivců než u nás v České republice. Před energetickou krizí, která tady nastala, byla i zesilující tendence v České republice na využívání biometanu. Auta, která jezdí na biometan, mají oproti benzinu výrazně tišší chod. Díky fyzikálním vlastnostem metanu jsou vozidla s pohonem na bioplyn a CNB bezpečnější než vozidla na benzin a naftu nebo LPG. Emise ze spalování biometanu jsou stejně nízké jako ze spalování zemního plynu. A rostoucí zájem široké veřejnosti o ekologicky méně škodlivé palivo byl dán právě tou výhodnou cenou pohonných hmot, ale také myslím si i upřímným zájmem o ekologicky příznivější dopad současné civilizace na životní prostředí. Bohužel, bohužel, toto je dnes zatraceno, protože ekonomika vytláčí nízké ceny tohoto pohonu nahoru a dnešní vlastníci vozidel na tento druh pohonu patrně musí řešit stejnou cenovou politiku jako vlastníci vozidel na tradiční pohonné směsi.

Nicméně já vidím budoucnost bioplynových stanic jako prioritu a myslím si, že by to měla být i priorita této vlády a zvláště Ministerstva zemědělství, jak já říkám, ministerstva nás všech, protože toto ministerstvo nás živí. Bioplynové stanice jsou většinou zemědělské, a proto se také staví v blízkosti kravínů nebo vepřínů, protože je možné v nich zužitkovat veškerou kejdu a hnůj jako zdroj plynů. Bioplynovou stanici můžeme využít samozřejmě na výrobu tepla a elektřiny. Zužitkujeme kejdu, hnůj, odpady z živočišné výroby, odpady z rostlinné výroby, biologicky rozložitelný odpad i čistírenské kaly. Bioplynová stanice využívá samozřejmě anaerobní digesce, kdy se nám materiál rozkládá bez přívodu vzduchu a vzniká bioplyn, který je jímán a používán pro další účely. Takže další možností je samozřejmě kombinovaná výroba tepla a elektřiny v kogeneračních jednotkách, protože samotná výroba elektřiny z bioplynu není efektivní. Nicméně v zemědělství je vše spotřebováno a výroba bioplynu je dneska nemyslitelnou (neodmyslitelnou) součástí dnešního moderního zemědělského podniku s dobrou ekonomickou výkonností. Říkám to - zvlášť s dobrou ekonomickou výkonností, protože opravdu těch malých farem se to nebude týkat. Je mi to líto, ale řekněme si, že takové zařízení mohou používat pouze opravdu velcí zemědělci.

Domnívám se, že Česká republika má velký potenciál ve využití biomasy a bioplynové stanice jsou jednou z možností, jak biomasu zužitkovávat. Výhodná je především ta výroba tepla. V poslední době před tou krizí opravdu ten zájem rostl, nicméně obávám se, že pokud nepřijdou ta podpůrná opatření, tak ten zájem zase poklesne a je to ke škodě České republiky. V současné době evidujeme 550 bioplynových zemědělských stanic. Očekávala bych právě, že ministr zemědělství bude bojovat za rozvoj této komodity a jejich podporu pro zemědělské podniky.

My jsme přebytkoví v obilí a kukuřici. Já to chápu, část světa hladoví a blíží se k nám potravinová krize, ale myslím si, že bychom měli zužitkovávat tyto plodiny především pro naše občany, a budu ráda, když pan ministr zemědělství začne na půdě EU opravdu usměrňovat a zpomalovat Green Deal, a v kontextu toho, že bioplyn a vlastně bioplynové systémy představují energetické zdroje s vysoce pozitivními přínosy pro ochranu a tvorbu životního prostředí. Přestože bioplyn zatím není schopen vytlačit fosilní paliva z jejich dominantního postavení na trhu s energiemi, tak zvláště v dnešní době má na rozdíl od nich zcela neomezené perspektivy pro budoucí využití. Proto bych byla ráda, kdyby i tedy věda a výzkum se více zabývaly vlastně vývojem zařízení, která by podporovala využívání bioplynu. Jenom pro vaši informaci, že úplně nejstarší bioplynová stanice v České republice je zemědělská, je v Třeboni. Prosím, funguje od roku 1974 a jako zdroj energie využívá kejdu vepřů a čistírenské kaly.

Termín bioplyn v posledních letech ve 20. století zcela zobecněl, stal se nejen běžně rozšířeným mezi technickou odbornou veřejností, nýbrž je i jistým synonymem čehosi ekologicky příznivého v majoritní laické veřejnosti, což bychom mohli brát jako podporu, že i ta veřejnost to dneska vnímá, že sice řeknou si bioplyn, to smrdí, ale nicméně uvědomují si ten ekologický dopad.

Odpad z toho procesu fermentačního, který vlastně probíhá v bioplynce, nazýváme fermentát, nebo někde spíše využíváme slovo digestát, a je to kapalina, která dále při vysoušení slouží jako hnojivo, a mimořádně vhodné hnojivo, na naše pole, když si říkáme, že nám vlastně chybí přírodní hnojiva, takže tady máme zase zdroj toho, co na naše pole, zvlášť v dnešní době, kdy budeme mít problém s těmi minerálními hnojivy chemickými. Vhodnou kombinací a úpravou té vstupní biomasy řízením provozních podmínek za využití různých kultur bakterií lze procesem fermentace vyprodukovat opravdu velmi energeticky vysoce kvalitní hnojivo.

Zpracování biomasy na bioplyn představuje jasnou volbu pro všechny větší producenty biologicky rozložitelného odpadu a bioplynové stanice jsou již dlouhodobě běžnou součástí zemědělských podniků v celé EU. Tento ekologický způsob zužitkování odpadu na výroby ušlechtilé formy energie za produkce dále využitelného odpadu splňuje nároky moderních trendů v oblasti energetiky, a tak používání bioplynových stanic by mělo rozkvétat a doufejme, že se k tomu i Ministerstvo zemědělství takto postaví. Já se domnívám, že bioplyn má v současné době velmi velký potenciál, ze všech biopaliv je vlastně levný a v produkci CO2 je to neutrální zdroj energie. Má samozřejmě svoje výhody, má i svoje nevýhody. Někdy je to trošku obtěžování tím zápachem v těch hustě obydlených lokalitách. On vlastně umí ale zase na druhou stranu zužitkovat velké množství odpadu. Výroba bioplynu neprodukuje žádný další odpad, protože ten produkt, digestát, zase uložíme na ta pole. Možná za negativum bychom mohli považovat zvýšenou samozřejmě hustotu dopravy v těch obydlených lokalitách, která je daná nutností dopravování té biomasy. Ale nicméně každá bioplynová stanice vede ke snižování objemu skleníkových plynů.

Dneska jsou moderní technologie, které samozřejmě tu expozici zápachu snižují, a tím vlastně ovlivňují pozitivně životní prostředí, obyvatelstvo i zaměstnance. Pachové látky nemaskují, ale neutralizují na zdravotně nezávadné sloučeniny. Ta aplikace neutralizačních látek může se provádět aerosolovými směsmi, suchým vypařováním aplikací do kalů a tekutých páchnoucích proudů prchavými neutralizačními gely. Technologická řešení jsou pro všechny typy bioplynových stanic, od klasických v zemědělství přes čištění průmyslových a komunálních odpadových vod, dekontaminace různých lagun, kompostování, nakládání s odpady až po samozřejmě průmyslovou likvidaci odpadu z průmyslového a potravinářského průmyslu.

A já bych tady právě chtěla upozornit na to, že pokud nedojde k posunutí nabytí účinnosti tohoto zákona, tak nedojde k certifikacím, aby současní provozovatelé bioplynových stanic mohli nadále fungovat s dotační podporou. To je velmi, velmi pro ty provozovatele prosím důležité. A co by se stalo? V podstatě cca 760 subjektů by neobdrželo dotační podporu. Tyto subjekty by se opět dostaly do nevýhody oproti zahraniční konkurenci, zcela určitě by nám tady vypadl výpadek bioplynu a produkce tepla, na kterou jedou téměř všechna zemědělská družstva. A patrně by to mohlo způsobit prohloubení energetické chudoby, která k nám vlivem energeticko-ekonomické krize přichází.

Všichni samozřejmě víme, že Česká republika se ocitla v ekonomické krizi, která nemá obdoby za posledních bohužel sedmdesát let. Tato krize energetiky se přenesla do ekonomiky, do zemědělství, do potravinářství, do průmyslu. Životní úroveň našich obyvatel se začíná postupně vracet právě o ta léta, která jsem tady zmínila. Je mi líto, že musím říct, že se české vládě za sto dnů jejího fungování podařilo téměř nemožné, že nám zničila české občany. Hned ještě pan ministr neusedl na své židle, a už nám zničil české zemědělství a potravinářství, ničí nám české živnostníky, průmysl i dopravu a proti jiným zemím v EU máme rekordní inflaci, která může dosáhnout podle posledních prognóz Světové banky až k 17 %. A v podstatě díky fialovému slepenci se nastartovala hospodářská krize nebývalého rozsahu a to se asi za poslední léta nepodařilo žádné české vládě. Minule jsem při svém vystoupení poukazovala na studii, že tak jako v dnešní době se Češi naposledy báli v 30 letech minulého období. No a této vládě na to stačilo sto dní.

A řada občanů se mě ptá, zda se můžeme ještě zachránit. A já bych si dovolila citovat prosím vás odborníky na ekonomiku a energetiku, protože já určitě tímto odborníkem se necítím být. A oni říkají ano, lze Českou republiku zachránit, ale musí to být razantní kroky. Musí to být velká, vysoká kvalita řízení energetiky, zavedení sektorových a jiných daní, zavedení regulace cen elektřiny, plynu, a o tom se hlavně chci bavit, a tepla, opatření pro potravinovou soběstačnost a opatření pro snížení cen PHM. A já se ptám: dělá to tahle vláda? A odpověď je: zatím ne. A ptám se: proč ne? A musím říct, že z nás opozičních poslanců to zatím nikdo neví. Nevím, možná to nevědí ani samotní členové této vlády. Možná mají jiné starosti a schovávají se za válečnou krizi. Ovšem svádění všeho na Putina, myslím si, že už dlouho zabírat nebude, protože nyní do peněženek voličů nesahá ani Putin, ani ten nehodný Babiš, ale pouze jenom pan premiér Fiala a jeho pětiprstý slepenec. Anebo je to fialový spletenec? Já nevím.

Vláda České republiky jako jediného státu odmítá odstranit příčiny krize a přijímá jenom sociální opatření a přitom jako pravicová vlády, což já nechápu, v podstatě likviduje tu střední třídu pod záminkou udržení deficitu státního rozpočtu. Pan ministr financí nám patrně dokázat, že uspoří všechno za každou cenu, a tak nám vyluxuje účty přes zvýšené ceny a vyšší spotřební daně, vysaje peněženky střední třídě, nízkopříjmové skupině pan ministr práce a sociálních věcí rozdá žebračenky a závěrem roku se dozvíme jediné: rozpočet se stejně nedodržel, střední třída doplní nízkopříjmovou, ta se nám rozroste do obludných rozměrů, řada firem tu již nebude. Ministr zemědělství bude hledět do prázdného green talíře a my ostatní se patrně půjdeme pást místo našich českých strak, myslím tím hovězí dobytek.

A proč právě Česká republika má nejvyšší ceny elektřiny ve světě, když ji doma vyrábíme s nejnižšími náklady? Proč už i ceny plynu narůstají na nejvyšší úroveň v Evropě? A proč má Česká republika třetí nejvyšší inflaci v Evropě? A proč 95 % plateb EU za povolenky zaplatí v roce 2030 Česká republika, Polsko a Bulharsko? Kolik platí za povolenky ČEZ a teplárny za rok a proč se platby za povolenky promítají den co den do tepla pro naše odběratele? A proč vláda České republiky nechce zrušit vazbu na lipskou burzu, když EU zcela jednoznačně deformuje ceny plynu i elektřiny na burzách? A proč jsou ceny plynu pro odběratele v Česku dvakrát vyšší než například na Slovensku? A proč politici České republiky jako jediní v Evropě neobhajují národní zájmy? Proč naše vláda zakazuje dezinformační weby? Ale podle mě sama dezinformace šíří. Protože například že energetickou krizi zvládneme a že jsme na ni připraveni, tak na to se také ti ekonomové a odborníci na energetiku ptají: ano, a jak? A jak dovezeme do Česka ten zkapalněný plyn? My budeme v EU nakupovat společně plyn? Musím říct jedno jediné. Myslím si, že Evropská unie nám nepomůže. Protože já se jich ptám, jak nám pomohou. Tak jako nám pomohli u covidu ve stylu urob si sám, pomoz si sám?

Bohužel renomovaní odborníci říkají, že Česká republika nutně potřebuje středně- nebo dlouhodobý kontrakt na nákup plynu za 7 korun za kubík, jako mají ostatní státy. A co říká naše vláda? To nejde řešit. A odborníci, co říkají? Že řešení není vůbec složité, že je nutné regulovat cenu vyrobené elektřiny v České republice pokud možno pro všechny kategorie spotřebitelů. Vývoz elektřiny je nutno omezit na úroveň přebytků mimo zimní období. Česká vláda má ale zcela jiný názor. Vadí jí, že ČEZ nebude mít prostředky na garanci pro vývoz elektřiny, což je naprosto neuvěřitelný přístup pro naše občany, který zásadním způsobem poškozuje nás všechny odběratele v této maličké zemičce. Vláda ale tvrdí, že nemůže regulovat ceny elektřiny pro odběratele v ČR, protože má vlastnický podíl na ČEZu jenom 70 %. A ono je tu další proč. Proč přitom slovenská vláda, která má podíl jenom 30 % na slovenských elektrárnách, proč to dokázala? Ona totiž použila metodu zdanění nadměrných zisků, v tomto případě výroby elektřiny z jaderných zdrojů. A ČEZ je výrazně ziskovější než slovenské elektrárny. Těch proč by bylo asi hodně.

Byla bych ráda, kdyby se někdo konečně nezabýval mými proč, ale kdyby se také zabýval těmi odbornými proč. Kdybyste opravdu vy, zástupci naší vlády, mluvili s těmito lidmi. A já budu první, kdo vám zatleská, když uděláte změnu a nebudou už další proč. Protože nyní je pro mě závěr jediný: že jste selhali, problém nechcete řešit, a já nevím proč. Výsledek je pak jasný, že cena elektřiny na Slovensku zafixovaná do roku 2024 je 62 eur za MW a u nás nejnižší cena, kterou jsem si stáhla z dat, je 160 eur za MW. Myslím si, že tahle dvě čísla jsou alarmující, jsou hrozná. Chci vědět, až teď přijdou vyúčtování za elektřinu těm babičkám, těm lidem nízkopříjmovým, co oni budou dělat. Mně přišly také ty složenky. Musím přiznat, že i pro mě byly vysoké, ale co budou dělat tihle lidé? Já to nechci, prosím vás, nechci na to ani domyslet. Proto vás prosím, udělejte nějaký ten krok.

Jenom pro ilustraci pár údajů z odborné studie Zemní plyn - tendence trhu a perspektivy. Tato studie je víceméně konstatováním známého, plná statistiky, ale průměrně inteligentní člověk, když si ji tedy pročte, tak by si mohl pro sebe udělat stejný závěr a já jsem takový udělala. Jestliže více než 70 % světových zásob zemního plynu je soustředěno ve dvou regionech, v Kaspické pánvi a souvisejícím Perském zálivu a na Sibiři, tak se ptám: Co k tomu chceme dodat, když se bavíme o tom, že se chceme odstřihnout od toho ruského plynu? Půjdeme do USA, když odborníci říkají, že na to nejsou technologie, nejsou na to lodě? Prostě nemáme ty technologie na následné zkapalňování, zplyňování. Jenom pro vás, nejvyšší těžba je ve Spojených státech amerických, které dělají 914 miliard kubíků. Druhé je bohužel Společenství nezávislých států Ruska, kteří dělají 638,5 miliardy kubíků. Zbytek světa těží v těch lokalitách pod 200 miliard. To, co se vytěží v tom zbytku toho světa, naprosto nepokrývá ani spotřebu těch států, kde k té těžbě dochází. A to nejsem žádný velký ekonom.

Řekněme si, že ne Česká republika se bez ruského plynu neobejde. Obávám se, že pod vlivem těchto odborných studií bychom si všichni měli říct, že svět se neobejde bez tohoto dodavatele, a měli bychom řešit, co dál. Nejsem přítelem žádné války, žádné agrese, nemám to ráda. Jsem člověk, který rád ty ostatní spojuje, a myslím si, že umím smeknout i před kolegy, kteří něco umí, jsou odborníci a jsou z různých resortů. Ale dneska vyhlašujeme v souvislosti s útokem Ruska na Ukrajinu sankce, přerušujeme ekonomické vztahy. Já si myslím, že tak jako všechno, i tato doba jednou pomine. Přijde doba, kdy budeme hledat, jak navázat tyto přerušené ekonomicko-obchodní vztahy. A přece si tady nebudeme lhát, že už nikdy nikdo nebude s Ruskem kooperovat. Já to vidím, jak to jednotlivé země porušují. Proto říkám, nebuďme ti jediní, kteří chtějí být ti nejlepší a úplně to zatáhnou. Naše malá zemička na to prostě nemá.

Dovolím si říct jednu úvahu na závěr. Ono totiž celé tohleto vyhraje ten, kdo jako první dostane rozum. Ten, který se umí poučit z historie, kterou jsme tu měli už několikrát - měli jsme tu války, měli jsme tu puče, měli jsme tu embarga - a bude to ten, kdo si uvědomí nesmyslnost dnešních prohlášení, a bude to ten, kdo podporuje svoji zemi, a tím i svoje občany. Já bych byla moc ráda, abychom to byli my všichni. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk z řad poslanců ANO a SPD.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, paní poslankyně. Před dalším vystoupením zde mám ještě dvě faktické poznámky, a to pana poslance Kettnera a připraví se prosím paní poslankyně Maříková. Pane poslanče, máte slovo, dvě minuty.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, ve mně ten přednes paní kolegyně vznesl několik dotazů. Samozřejmě máme tady zákon zachování energie. Energie nejde vyrobit ani zničit, můžeme ji pouze přeměňovat. My tady mluvíme o bioplynu. Myslel jsem si, že se současnou energetickou krizí se Green Deal stane passé. Bohužel jsem zjistil, že někteří jsou natolik zabednění, že v tom nadále chtějí pokračovat.

Vím, že je tady studovaná odbornice na globální klima slečna Gréta, která prosazuje jaksi, abychom nepěstovali ani kravičky, protože - omlouvám se za ten výraz - moc prdí a všichni se tady uvaříme. Takže mě by zajímalo, kde vezmeme ten materiál pro výrobu toho bioplynu.

Druhá věc. Tady není jenom Green Deal. Sleduji samozřejmě i stránky Agrární komory, kdy prostě pěstování toho dobytka a vepřů se jim ekonomicky absolutně nevyplatí, a naprosto regulérně oznamují, že prostě přestanou pěstovat, že se jim to nevyplatí. Takže by mě zajímalo, kde vezmeme tu chlévskou mrvu na výrobu bioplynu.

Pak tady padlo, že samozřejmě ta zařízení budou přímo i u kravínů. Tak se to samozřejmě logicky nabízí, co se týká logistických problémů. Jenže ony ty kravíny zaniknou. Takže vedle jakých kravínů ta zařízení postavíme, když ty kravíny jaksi nebudou? Nevím, co z nich uděláme. Jestli nějaké nové montovny, nějaké zařízení, nevím na co.

Takže to jsou věci, které mě napadly při poslechu paní kolegyně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Je tady celá řada dalších faktických poznámek. Další je paní poslankyně Maříková, následně pan poslanec Koten, poté paní poslankyně Balaštíková, potom někteří další. Máte slovo.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Paní poslankyně, prostřednictvím pana předsedajícího, vy jste tady zmiňovala řadu studií. Ta poslední byla ohledně energetických zdrojů. Myslím, že byste měla Poslaneckou sněmovnu s tou studií seznámit blíže, protože já mám ten dojem, že tato vláda se naopak chová tak, jako bychom se bez těch zdrojů absolutně obešli, jako bychom byli soběstační. Takže si myslím - nevím, jestli vám na to budou stačit ty dvě minuty, možná byste se měla znovu přihlásit, ale myslím si, že by stálo za to, aby si poslanci uvědomili, v jaké jsme situaci a že ohrožují i energetickou soběstačnost vlastně občanů, průmyslu a dalších subjektů, a bez toho se prostě neobejdeme.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. S faktickou poznámkou je přihlášen poslanec Koten. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, ve mně vystoupení paní kolegyně Balaštíkové vyvolalo také poměrně dost otázek, protože... Jak to já vidím, tak tato vláda se tady stará o nějakou velkou geopolitiku, chtěla by dělat politiku Spojených států nebo nějakého jiného velkého státu, ale v podstatě si neuvědomuje, že si bere české občany jako rukojmí v této energetické krizi. A co tedy budeme dělat, pokud se máme obejít bez toho plynu? Obávám se, že chováním dostatečného počtu krav nebo vepřů, tím to asi nevyřešíme. Samozřejmě většinou... já jsem byl u jednoho spuštění bioplynové stanice. Jsou tam poměrně velké problémy s tím, že to lejno musí mít nějaké parametry, aby to fungovalo. Pokud se do toho přidá něco jiného, třeba ze slepičárny, tak pak tam vznikají nějaké sirné produkty a tak dále, a ty generátory se potom zastavují, protože odcházejí svíčky. A další a další problémy. Takže nemyslím si, že zrovna tímto by to bylo řešitelné. To, že vláda momentálně není kompetentní řešit tyto energetické problémy, to vidíme denně.

Chtěl bych se ještě paní poslankyně zeptat, aby ten svůj vstup nějakým způsobem doplnila tady o ty věci, za což jí tedy budu velmi vděčen. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. S další faktickou poznámkou je poslankyně Balaštíková. Poté poslanec Vomáčka.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Ještě jednou dobrý den. Začnu to od konce. Máte pravdu, pane kolego Kotene, prostřednictvím pana předsedajícího. Každá bioplynka je na něco nastavená. Nedá se tam házet páté přes deváté. V tom máte pravdu. Nicméně já na to samozřejmě upozorňuji. A to by mělo vědět hlavně Ministerstvo zemědělství. Jestliže se sníží stavy vepřového, sníží se stavy hovězího dobytka, co budou do těch bioplynek dávat, jak to bude ministerstvo řešit?

Co se týká kolegyně Maříkové, prostřednictvím pana předsedajícího, já vám ráda ty studie zašlu. Samozřejmě jsou to veřejné věci, stáhla jsem to prosím z veřejných záležitostí. Jak jsem informovala, každý se v tom může informovat.

Určitě jsem neřekla, že podporuji něco, co se děje na území Ukrajiny. V žádném případě ne. Já jenom volám po zdravém selském rozumu.

A kolega, který mě dotazoval jako první, ano, máte pravdu. Řekla jsem, že ty bioplynové stanice jsou u těch velkých zemědělských družstev. Je to ale spíš otázka na pana ministra zemědělství, protože on řídí zemědělskou politiku a on by nám měl odpovědět, kde se to tam bude brát a jestli si uvědomuje, že jeho rozhodnutí o změně společné zemědělské politiky má dopad do dalších aktivit, které se nejenom v zemědělském sektoru ozývají, abychom se o tom bavili, že ty věci nejsou tak jednoznačné, jak se zdají. Já si tohle to všechno uvědomuji, protože jsem praktik. Mě se ti kolegové z resortu zemědělství, kteří tam pracují, na to ptají. Já jim nedokážu odpovědět, protože jestli se s nimi pan ministr nechce setkat a nechce jim na ty otázky odpovědět, tak je to hlavně o něm. Takže jeho se ptejme, až tady bude, a vyvolejme nějaké jednání, aby skutečně oni byli... aby ono Ministerstvo zemědělství, které nás všechny živí, řeklo ano, jsem si vědom jako ministr zemědělství všech následků, které svým rozhodnutím způsobím.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Další přihlášený s faktickou poznámkou je poslanec Vomáčka. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Vít Vomáčka: Vážení kolegové, vážené kolegyně, vedeme tady odbornou diskusi a já, protože mě to úplně tahalo uši, tak prostřednictvím předsedajícího na mého předřečníka: Skot se opravdu nepěstuje, skot se chová. Pěstují se obiloviny. Takže když vedeme takto odbornou diskusi, tak aspoň tu terminologii trošku dodržovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Další s faktickou poznámkou je poslanec Faltýnek. Další s faktickou potom je přihlášena poslankyně Maříková, poté poslanec Kettner.

 

Poslanec Jaroslav Faltýnek: Děkuji za slovo. Budu velmi stručný stejně jako kolega Vomáčka. Celý život pracuji v zemědělství. Rvalo mi to uši a prostřednictvím pana předsedajícího prosím pana kolegu - rostliny se pěstují, zvířata se chovají. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Další přihlášenou s faktickou poznámkou je poslankyně Maříková.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych jenom k poslankyni Balaštíkové, prostřednictvím vás, jestli nám ty studie můžete zaslat na e-mail včetně členů vlády, aby s tím byli seznámeni. A ke svému kolegovi Radku Kotenovi. Tak to mě opravdu zaujalo, že jsou nějaké parametry na lejno do bioplynek. Tak jestli nás s těmi parametry můžete seznámit.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Dalším s faktickou poznámkou je přihlášen poslanec Kettner.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji, pane předsedající. Já se co nejsrdečněji omlouvám. K podobnému omylu dochází maximálně jednou za deset let. Na svou obhajobu musím říci, že jsem trošičku asi částečně dyslektik. Přiznám se, že rozdíl mezi chovem a pěstováním mě provází už od základní školy, kdy jsem začínal mít přírodopis, a stále se to se mnou vleče. Pokusím se s tím něco udělat a zapracovat na tom. Děkuji za upozornění.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Další je přihlášena do rozpravy poslankyně Balaštíková, (Dotyčná se ozývá z pléna, že už hovořila.) Pardon. Poslankyně Pastuchová. Máte slovo.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, pane předsedající. Já tady slyším vedle sebe, že se zákon neřeší. Myslím si, že jsme zatím tady mluvili k věci. Nejsem odborníkem na energie, to mi věřte, ale přesto si myslím, že ten můj příspěvek sem patří. Takže mi dovolte, abych tady promluvila trošku jako záchranář, a co znamenají dopady zdražení energií na záchranné a horské služby. Vidím, že v sále se počet účastníků zvyšuje, takže doufám, že nám nebudete omezovat zkrácení řeči, jak to máte zvykem, takže jsem moc ráda, že jsem dostala čas a nemám jenom deset minut.

V první řadě bych ráda řekla, že mě velmi mrzí, že tu stále dokola řešíme zdražování, že tu stále a stále dokola musíme poukazovat na fakt, že vláda proti němu nic nedělá, že nepomáhá lidem, respektive... (Hlas z pléna.) Pane kolego, neskákejte mi do řeči, ano? Jestli mi chcete něco říct, tak až domluvím! Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já bych poprosil všechny o klid v sále a paní poslankyni, aby pokračovala.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Nemusíte tu být, jestli vás to nezajímá. Ale já si vyprošuji, abyste na mě tady pokřikoval.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Prosím všechny, aby mluvili prostřednictvím. (Poslankyně Pastuchová: Prostřednictvím vaším, pane předsedající.) A současně, kdo se chce přihlásit do diskuse, může vystoupit s faktickou poznámkou. Paní poslankyně, můžete.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Já bych tu ráda poděkovala vládě, která se tu také schází, už jsem tady dokonce viděla i pana premiéra, dneska poprvé, a že se probudila. Ale ona se bohužel neprobudila, takže mi nezbývá nic jiného než kritizovat, ptát se a upozorňovat na to, co se pravděpodobně zanedlouho stane. My všichni se tu i tímto návrhem, který tu dnes projednáváme, snažíme vládě pomoci a snažíme se tu situaci řešit. Protože pokud ji nebudeme řešit my, nebudeme vám radit, tak to může mít katastrofální dopady.

Chci tu mluvit zejména o složkách integrovaného záchranného systému, ke kterým stále patřím. Přirovnala bych to tak trochu k příběhu ze zdravotnictví. Když mi přijde výjezd na pacienta se srdeční zástavou, tak vím, že jeho šance na přežití a na další kvalitní život přímo závisí na tom, jak rychle se mu dostane pomoci. S každou promarněnou vteřinou šance na další kvalitní život klesá. Proto je logicky mou snahou mu tu pomoc poskytnout co nejlepší a co nejdříve. Ten pacient se srdeční zástavou je teď bohužel Česká republika. A vláda, místo aby co nejrychleji vyrazila na pomoc, sedí a vyčkává, nebo když to zase vztáhnu na ty záchranáře, řeší jiné pacienty, jejichž stav ale není život ohrožující.

My si už nyní uvědomujeme, že zvyšování cen energií je problém, vidíme to na zdražování v každodenním životě. Ekonomové varují, že zhruba 20, někteří experti mluví o 30 % domácností si bez pomoci neporadí, že to velmi výrazně zasáhne i střední třídu, životní úroveň lidí se dramaticky sníží. Já bych ráda upozornila, že to nemusí být v uvozovkách jen životní úroveň, protože zdražování energií bude mít dopad i na segmenty, s jejichž fungováním počítáme naprosto automaticky, na služby, které nevyužíváme běžně každý den, ale na kterých v některých okamžicích závisí naše životy.

A teď mi dovolte, abych se krátce zmínila, a budu zde mluvit právě o zdravotnických záchranných službách, které nejsou státní, jsou krajské, a stát tedy jejich financování až tak moc neřeší. Ale měl by. Po celé republice je 14 zdravotnických záchranných služeb, které mají celkem 319 výjezdových základen. Na nich každý den po celých 24 hodin pracuje zhruba dvojnásobek výjezdových skupin, každá z nich má auto a to auto je plné elektroniky, a teď nemyslím elektroniku běžnou v normálních autech, mluvím o přístrojích, které musí být plně funkční a plně nabité, protože zachraňují lidské životy. Záchranáři se bez nich při své práci neobejdou. To znamená, že se tyto přístroje musí na základnách pravidelně, pořád dobíjet. Každá záchranka má svůj dispečink, který je v provozu 24 hodin denně. To jsou desítky počítačů, obrazovek, monitorů, které musejí být permanentně v provozu. Každý měsíc máme v celé republice téměř 100 000 výjezdů (k těm), kteří potřebují pomoc. Podle informací, které jsem si zjistila a mám k dispozici, je meziroční nárůst za ceny energií ve zdravotnických záchranných službách o třetinu, mluvím o letech 2020, 2021. Zhruba třetinový meziroční nárůst záchranky očekávají i v roce 2022.

Problém záchranných služeb je trochu i v tom, že svou energetickou politiku neřídí samy, podléhají rozhodnutí každého jednoho kraje a jeho energetické politice. Já jsem z poměrně malého Libereckého kraje, naše záchranka má 14 výjezdových základen a 32 výjezdových skupin. Na většině základen je v pozici maloodběratele, jen na letišti, protože Liberec má leteckou záchranku, je vlastní trafostanice. Pokud vím, tak cena maloodběru stoupla jen za poslední rok zhruba o 15 %, na trafostanici se cena zvedla třikrát. Předpokládám, že podobně to bude i u ostatních záchranných služeb po celé republice. Na trafostanici je zvláštní smlouva, u těch maloodběratelských čekají záchranky v podstatě s každou fakturou, jak ceny rostou, ale svou spotřebu opravdu nijak výrazně omezit nemohou. Nemohou, protože by ohrozily životy nás všech. Do toho se zvedají ceny pohonných hmot, zdražování pohonných hmot a energií se samozřejmě promítne do cen léků a zdravotnických potřeb. Ty záchranky to ale nepotřebují pro sebe, ony to potřebují pro nás pro všechny. A stát, respektive zdravotní pojišťovny, jim za ošetřené pacienty nebude platit víc ani o kousíček. Koneckonců z čeho, když se sníží platby za státní pojištěnce a i pojišťovny pojedou z rezerv? Ale to si nechám až na bod číslo dvě.

S prací záchranek velmi úzce souvisí provoz Horské služby. Tyto dvě složky integrovaného záchranného systému velmi úzce spolupracují a nikdo z nás si neumí představit, že by to bylo jinak. Horská služba má po celé republice 58 stanic ve vlastních budovách a 21 služeben v pronajatých objektech. Zároveň má 31 převaděčů vlastní rádiové sítě. To v součtu znamená mimo jiné například 11 odběrných míst plynu, 61 odběrných míst elektřiny, energie využívají k topení, k běžnému provozu, provozu ICT infrastruktury, to všechno jsou opět položky, na kterých v rámci záchrany života a zdraví nás všech opravdu nikdo nemůže šetřit. Cenu elektrické energie a plynu mají smluvně fixovanou do konce roku 2022, tedy jsou zatím relativně v pohodě. Ale zatímco na záchrankách ty náklady rostou meziročně o třetinu, Horská služba počítá s předpokládaným navýšením o 100 %, alespoň to vyplývá z rozpočtu schváleného správní radou. A pro další rok dokonce v žádosti o neinvestiční dotaci počítá s nárůstem o 200 %, protože bude s dodavatelem uzavírat nové smlouvy. Vedle toho se Horská služba bude samozřejmě také muset vypořádat s navýšením cen u dalších věcí, jako je materiál a služby, taktéž v návaznosti na zvýšení cen elektrické energie a plynu, tam se počítá se zvýšením 10 až 15 %. Tyto informace mám i proto, že jsem v dozorčí radě Horské služby.

Vážená vládo, vás to neděsí? To jsou prostě peníze, na kterých jsou závislé všechny - i možná naše - lidské životy. Takže co chci říct? A upozorňovala jsem na to už i ve vztahu k rostoucím cenám pohonných hmot, teď tedy ve vztahu k rostoucím cenám energií. Uvědomujeme si vůbec to riziko pro nás pro všechny, pro každého, kdo se ocitne v nouzi a bude potřebovat pomoc profesionálů? Dokážeme pochopit devastující dopad rostoucích cen na fungování IZS, respektive organizací, které se starají o bezpečí, život a zdraví občanů a které nemohou ceny svých služeb zvednout, byť se jejich náklady výrazně zvyšují?

Opět bych ráda věděla, zda vláda má nějaké ponětí o tom, o kolik vzrostly náklady, které za energie vydává Policie České republiky, hasiči, Horská služba, zdravotnické záchranné služby, tedy organizace, které starají o bezpečí, životy a zdraví nás všech, a jaký to zdražování bude mít vliv do budoucna, pokud vláda nebude situaci řešit. Protože složky IZS opravdu energii neušetří tím, že budou méně svítit nebo topit, jak někteří koaliční představitele navrhují domácnostem. V případě policie, hasičů či Horské služby zvýšené náklady uhradí stát, v případě zdravotnických záchranných služeb nebo některých nemocnic budou zvýšené náklady muset kompenzovat kraje, u městské policie to budou města, u pečovatelských služeb kraje i města, takto bych mohla pokračovat dál.

Upozorňuji na to, že dopad zdražování energií, pokud s tím něco neuděláte, a my to řešení alespoň částečně nabízíme, bude opravdu, jak by řekl pan Okamura, šílený. A nebude to dopad v oblasti, které se můžeme jen tak vzdát. Bude to mít dopad na fungování organizací, které se starají o bezpečí, zdraví a životy nás všech.

Já moc děkuji, že jsem snad mohla mluvit více než deset minut, a opravdu věřím tomu, že nám koalice naše projevy nezkrátí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, přeji pěkný podvečer, budeme pokračovat v projednávání tohoto bodu, ale nejprve přečtu omluvy. Dne 3. 5. od 17.10 do 20 hodin z rodinných důvodů se omlouvá paní poslankyně Jana Mračková Vildumetzová, dále pan ministr zdravotnictví Vlastimil Válek se omlouvá z dnešní schůze od 17 hodin do konce jednacího dne ze zdravotních důvodů. Dále dnes se omlouvá taky pan ministr zahraničních věcí Jan Lipavský z jednání Poslanecké sněmovny od 16 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů. A dále dnes se omlouvá až do 23 hodin pan ministr kultury Martin Baxa.

Jako další řádně přihlášená do rozpravy je přihlášena paní poslankyně Věra Adámková a dále paní poslankyně Romana Fischerová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené paní ministryně, vážení páni ministři, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi několik slov, kde mi není úplně jasné, jak mám odpovědět mým kolegům, kteří se mě ptali při zařazení tohoto bodu, a musím říci, že soucítím s panem kolegou Adamcem, protože to je ta smůla, kdyby to nebyl pravděpodobně bod mimořádné schůze, tak jsem si téměř jista, že si toho řada mých kolegů nevšimne a nebude na mě mít dotazy, kdy se mám zeptat. Asi by bylo bývalo lepší mít to v řádné schůzi a zkrátit lhůty na výbory, kde bychom se mohli přes kolegy zeptat, ale prostě stalo se, takže se zeptám.

Musím říci, že při velmi bedlivém poslouchání i úvodu zákona, kde samozřejmě podpora zdrojů a tak dále je jednoznačná, tak jsem nabyla dojmu, že pravděpodobně máme skvělou možnost, protože samozřejmě tyto podporované zdroje nám nemohou nahradit celou naši potřebu energie, to víme všichni, to není nic nového, ale mohli bychom to využít a výrazným způsobem zvládnout léčbu obezity v naší zemi, protože ve Velké Británii poté, co se snížila průměrná teplota při vytápění místo v krbech, tak výrazně došlo k jinému poklesu. Ale to sem nepatří, to je spíše pro upoutání vaší pozornosti. (V sále je silný hluk.)

To, co si musíme uvědomit, a já to vztáhnu samozřejmě na zdravotnictví a na zařízení, na která se vztahují hygienické vyhlášky a normy, a tak jsem byla také požádána mými kolegy. Prosím pěkně, máme v tomto návrhu zákona spočítáno - já to nevím, já se ptám, protože tady vznikly některé názory, že by třeba škola nebo zdravotnické zařízení si mohly vypomoci nějakou bioplynkou - já jsem nikde nenašla, jaká výkonnost by byla potřeba eventuálně pro zdravotnické zařízení nebo školu? To by asi tam ani nebylo dáno. Ale to si myslím, že by tam významným způsobem kolegy zajímalo, kdyby se to tam dalo potom jako technicky dodat, tak to je přesně to, co jsem říkala, že bychom se zeptali přes kolegy ve výborech. Situace je jiná.

My si musíme si uvědomit jednu věc, a sice že energie obecně není dostatek. A abych tady citovala odborníky na -

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Omlouvám se, paní poslankyně. Kolegyně a kolegové, vím, že už jednáme dlouho. Přesto bych vás chtěl požádat o ztišení s respektem k paní poslankyni, aby bylo slyšet, co říká. Prosím, pokračujte.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji, pane předsedající. Musíme si uvědomit, že skutečně svět se začíná rozdělovat. A to je všechno potom i jaksi pro životní prostředí a možnosti, které můžeme pro naše obyvatele zabezpečit. A to, co víme jistě, že my jsme zatím patřili do energetické soustavy, která byla stabilní. Víme to velmi dobře i vzhledem k tomu, jakým způsobem jsme vypomáhali třeba německé struktuře. Takže proto ty otázky mých kolegů, jakým způsobem by si mohli sami vypomoci a nebyli by závislí na dodávce ze sítě. Myslím si, že to by bylo tam třeba eventuálně potom propříště dopracovat.

Co se týče ceny tepla, tak víte, že zdražení tepla za posledních 13 let, to není jenom letos, prosím pěkně, je opravdu velké. Růst cen může být i dvouciferný. A přestože se zdá, že máme plynofikaci velkou, tak musíme upozornit, že téměř 32 (%) domácností podle oficiálních údajů nemá k těmto zdrojům přístup. A to je opravdu hodně. Ceny zemního plynu vzrůstají třeba až na pětinásobek. A dostáváme se zpátky k tomu, co se stalo ve Velké Británii, kde se opět otevřel hlubinný důl na uhlí. A to je přesně to, co nechceme samozřejmě. Nicméně jak vidíte, řeší to opravdu vyspělé státy světa a my nemůžeme předtím zavírat oči.

Jenom bych chtěla upozornit, že to, co je opravdu velkou devizou České republiky, nebo bylo, je její stabilní přenosová síť. Před zhruba rokem, v roce 2021, opravdu došlo k tomu, že na více než jednu hodinu byla od zbytku evropské soustavy oddělena soustava jihovýchodní Evropy a byla to výrazná výkonová nerovnováha. Nebudu tady uvádět, čím to bylo způsobeno, protože to už sem úplně nepatří. Ale chci jenom tím říct, že se musíme významným způsobem snažit o to, mít stabilizovanou síť. Čili mně tady v tom trochu schází vysvětlení, jakým způsobem bychom blíže mohli využívat bioplynky, jako že je podporujeme, o tom žádná, to všechno je v pořádku. A opravdu znovu upozorňuji, že ve Spojeném království po třiceti letech znovu povolili vybudování hlubinného uhelného dolu, protože bohužel té energie nemají dostatek, ať udělali cokoli. A co se týče biopaliv jako alternativně fosilních zdrojů, tak bych tady samozřejmě také k tomu chtěla mít trošku blíže ozřejmené chovy, které by toto mohly zabezpečit, nebo pěstování plodin, které by toto mohly zabezpečit. A to tedy nemáme.

Co se týče biopaliv první generace, tak buď tam máme esterifikací rostlinných a řasových olejů vzniklou bionaftu, nebo anaerobní rozklad organické hmoty - bioplyny, anebo fermentaci cukru - bioetanol, což úplně tedy v praxi nepřichází v úvahu. Ve druhé generaci už máme nepotravinářskou biomasu, ať už to je křídlatka, čirok, šťovík. A zase, já tady nevidím předpoklady, které by vedly ke zvýšenému pěstování těchto plodin.

Jinak samozřejmě biologický odpad je typicky ze zemědělství, ale také lesnictví, anebo to, co by možná bylo zajímavé pro mnoho našich domácností, a to je domácnosti, potravinářský průmysl dále. Existují mnohé aktivity, které říkají, že malá bioplynka může být u každé domácnosti na venkově. Samozřejmě ve městě těžko. Tak to úplně přesně jsem také nenašla, zda by bylo možné, nebo nikoli.

Ale jinak si musíme opravdu říci, že přestože 90 % obyvatel České republiky by mělo mít přístup k zemnímu plynu, tak v současné době nevíme, jak to bude s jeho cenou a zda to bude pro ně vůbec zaplatitelné. Ale 32 % domácností tam vůbec plynofikováno není. To znamená, že v současné době určitě nevytvoříme žádné nové plynovody velkým způsobem a hlavně nevíme úplně přesně při tom, co se děje všechno ve světě, jak je naplníme. (Velký hluk v sále trvá.)

A i v malých vesnicích a v malých městech jsou zařízení, kde musíme dodržovat hygienická opatření, a to se týká zejména teploty v daných místnostech. Chtěla bych obrátit vaši pozornost i na tepelnou pohodu, to je stanoveno samozřejmě vyhláškou, a týká se to našich dětí. Všichni, nebo ne všichni, ale starší lidé si pamatujeme, kdy byly uhelné prázdniny, a to proto, že... (Odmlka pro velký hluk. Sál se příliš nezklidnil.) Děkuji. Ani ve školách, ani ve zdravotnických zařízeních se nepodařilo dosáhnout vyhláškou stanovené minimální teploty. A je tady velká obava z toho, že při této ne úplně jasné situaci na trhu s energiemi se podaří (nepodaří) nadále. Je si třeba uvědomit, že třeba pro zařízení pro výchovu a vzdělávání, kde musí být denní místnosti, učebny a tak dále, musí být jednoznačně teplota povrchu podlahy nad 19 stupňů - zkuste si toto udělat v některých školských zařízeních a uvidíte, že to je velmi obtížné - jinak by samozřejmě ty děti musely jít domů. A další věc, kterou tady musíme, je i letní období, kdy nesmí teplota naopak stoupnout nad 26 stupňů. A moje otázka zní: jakým způsobem bychom tady mohli tedy bioplynkami pomoci těmto školám, zařízením, aby tam mohly eventuálně třeba tím zabezpečit nějakou klimatizaci? A to jsem tam také tedy nenašla. Jistě by to bylo potom k diskusi na výborech. Čili to je jedna věc.

A co se týče dalších věcí, které můžeme říkat, v případě, že nebudeme schopni zajistit dostatek tepelné pohody, která, upozorňuji znovu, je daná vyhláškou, je to zákonná norma, to si nikdo nevymýšlí, budeme samozřejmě významným způsobem snižovat kvalitu poskytované péče pro naše lidi.

Jinak jsem velmi ráda, že řada bioplynek samozřejmě vzniká obvykle nadšením mnohých majitelů nejrůznějších, většinou tedy zemědělských, zařízení, na některých jsem se byla podívat, je to velmi technicky zajímavá záležitost, kde mají trošku potom problém třeba s dodávkou energie do sítě. Ale to se domnívám, že všechno bychom měli řešit právě tou diskusí. Což bohužel k tomu ten čas nebyl, protože mi bylo vysvětleno, že bychom nestihli. Já si myslím, že to je škoda, že tento zákon byl přifařen k této schůzi, protože on tam opravdu nepatří. Myslím si, že je třeba se mu věnovat, což jste mi vysvětlili, že na to není čas. S čímž tedy úplně nesouhlasím, nebo nejsem totožná, protože my bychom tím mohli prodiskutovat významným způsobem opravdu ve velmi těžké situaci energetické, ve které se nacházíme, mnoho věcí, ale bohužel tedy na to nebyl čas. Chtěla bych říci, že tímto způsobem se zabývá i třeba energetický odborník přes mezinárodní vztahy, nebo Ústavu mezinárodních vztahů, protože všichni vědí, že ten problém je, a my ho tedy řešíme podle mě nedostatečně, ve spěchu a není prodiskutován. Je opravdu velká škoda, že se nedostalo na jeho projednání ve výborech, protože si myslím, že kolegové, kteří předkládají, by tam na místě dokázali mnohé otázky, které takhle vedou k pochybnosti, zda vůbec je to přínosem pro naše školství, pro zdravotnictví, kde bychom toto uvítali významným způsobem, možná i na vesnicích pro zajištění tepelné pohody v některých domech, a bohužel se k tomu nedostáváme. Musím jinak říci, že problematika dodávek plynu do zdravotnických zařízení v případě, že by se tak stalo, tak bude důvodem, proč toto zařízení eventuálně zavřít nebo omezit jeho provoz. Ale zrovna tak i ve školách, což je prostě škoda. Takže mě tedy mrzí, že důležitý zákon prostě nedostal místo, které mu určitě přísluší, a že se tímto způsobem přifařil ke schůzi, ke které opravdu nemá být. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Eviduji dvě faktické poznámky. S první se hlásí pan poslanec David Šimek. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec David Šimek: Vážení kolegové, dal jsem si teď pět hodin intenzivního poslouchání všech projevů, které tady padly. Úvodem bych chtěl říci, že dnes těch pět hodin projednáváme poslaneckou novelu zákona o podporovaných zdrojích energie. Kdo z vás nestudoval tento zákon, tak zákon jasně říká, že cílem návrhu je doplnit výrobce, dovozce a dodavatele paliva z biomasy mezi povinné osoby pro dokládání kritérií udržitelnosti a umožnit jim prokazovat jejich plnění čestným prohlášením a prodloužit přechodné období, kdy lze plnění kritérií takto prokazovat, do konce roku 2022.

Mezitím jsme se tady dozvěděli o energetické krizi v Evropě a její situaci v jednotlivých státech od kolegy Kubíčka. O kvalitě stavebních materiálů od Kláry Dostálové. Podrobnou přednášku o biopalivech a digestátu a o zničení českých občanů od kolegyně Balaštíkové. O 58 stanicích Horské služby a trafostanicích záchranné služby od kolegyně Pastuchové. A já bych vás chtěl všechny poprosit, protože vidím, že je zde dalších šest přihlášených: prosím vás ještě jednou, pamatujte, o čem dneska hlasujeme, a skutečně žádám i pana předsedajícího, aby hlídal, abychom se skutečně bavili k tématu. Děkuji. (Silný potlesk z pravé části sálu.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Jako další faktickou poznámku má pan poslanec Milan Brázdil. Prosím.

 

Poslanec Milan Brázdil: Děkuji za slovo. Pane kolego, prostřednictvím pana předsedajícího, máte pravdu, neštudoval jsem to. Ale dovolte mi, a tu možnost mám, ve své faktické reagovat na Janu Pastuchovou, která přišla s tím, že prostě ty záchranky musejí fungovat jako nemocnice a tak dále. Mám řešení pro ministra zdravotnictví nebo pro vládu: Kdyby se ta záchranná služba dala dohromady a byla jenom jedna jediná, ne 14, tak by se hodně ušetřilo tím, že by se to vlastně dokázalo nějakým způsobem nasmlouvat a něco zlevnit. Děkuji, že jste mě vyslechli v této mé faktické poznámce.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Jako další s faktickou poznámkou paní poslankyně Berenika Peštová. (Ohlas a potlesk zprava.) Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já děkuji naší koalici, že se vrátila zpátky do svých lavic. Nevím, jestli pan poslanec, prostřednictvím pana předsedajícího, seděl zde celou dobu, nebo jestli si to zapisoval u svého televizoru, tak jako zřejmě všichni ostatní, kteří se vrátili a nebyli tady celou dobu. My jsme tady celou dobu seděli a celou dobu jsme se snažili - (Nesouhlas zprava.) Ano, já nevím, teď na sebe budeme pokřikovat, pane poslanče, prostřednictvím pana předsedajícího? Já jsem to tady vysvětlovala. Kdybyste tady byli, tak jsem vysvětlovala.

Jestliže otevřete zákon, tak je zcela logické, že všichni k tomu zákonu se budou snažit nějakým způsobem vyjádřit. Ano, máte pravdu, že tady měníte něco. Ale jakmile ten zákon je otevřený, tak všichni máme možnost se k tomu vyjádřit. Tak to je. Já se nebavím o tom, že bychom říkali něco o zákonu, který není otevřený, a prostřednictvím tohoto zákona se snažili vlomit do jiného zákona. To je přílepek. To my tady neděláme. My se celou dobu bavíme o tom zákoně. A kdybyste si ho přečetli, tak ten zákon o POZE je strašně široký. A všechno to, co tady bylo řečeno, tak ve své podstatě souvisí s tímto zákonem. Takže oni se neuhnuli. Neuhnuli se od tématu. Možná že se uhnuli od toho, co bylo zamýšleno změnit v tom zákoně. Ale neuhnuli se od tématu. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Než udělím slovo s přednostním právem panu předsedovi Výbornému přečtu jednu omluvenku. Dnes od 18.15 do 18.50 z rodinných důvodů se omlouvala paní poslankyně Alena Schillerová. (Poslankyně se hlásí, že je již přítomna.) Nyní přednostní právo pana předsedy Výborného. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane premiére, vládo, kolegyně, kolegové, prostřednictvím pana předsedajícího k mé předřečnici: Já tady cítím povinnost jako předseda poslaneckého klubu se zastat mého kolegy Davida Šimka. Bylo by dobré, pokud tady vůbec vy sedíte, tak abyste sledovala, kdo tady je, nebo není. Kolega Šimek tady zhruba od 15. hodiny opravdu velmi pečlivě poslouchal všechny příspěvky. A pro ty, kteří nepochopili jeho příspěvek, tak já se ptám, jestli novela zákona o podporovaných zdrojích energie, ptám se tady pana předkladatele prostřednictvím pana předsedajícího, jestli skutečně pojednává o záchrankách, nebo nepojednává o záchrankách. Já myslím, že všichni to víme, je zbytečné. A to, jestli někdo sedí tady v lavici, nebo vaše příspěvky, které hrubě vůbec nesouvisí s projednávaným bodem, poslouchá ve své kanceláři, tak to prosím skutečně nechte na každém jednotlivém poslanci. Já myslím, že to platí jak o opozici, tak o koalici.

No a dovolte mi na závěr jménem pěti poslaneckých klubů a předsedů těchto poslaneckých klubů vládní koalice - tedy poslaneckých klubů ODS, KDU-ČSL, TOP 09, STAN a Piráti - na základě § 59 odst. 1 a 2 jednacího řádu nechat, pane předsedající, prosím, teď bezprostředně hlasovat o procedurálním návrhu. Protože je zjevné, že opozice přistoupila k projednávání této schůze s vysoce obstrukčním přístupem, tak my dáváme návrh, abychom zkrátili, omezili řečnickou dobu k tomuto bodu, tedy k novele zákona o podporovaných zdrojích energie, na deset minut. S vědomím toho, že v odstavci 2 se hovoří o tom, že každý poslanec může vystoupit nejvýše dvakrát. Čili aby to všichni chápali, i paní poslankyně a další: dvakrát deset minut pro každého jednotlivého poslance. Děkuji pěkně.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Jedná se o procedurální návrh a já o něm dám hlasovat bez rozpravy. Slyším žádost o vaše odhlášení, já vás všechny odhlásím. Požádám, abyste se přihlásili svými kartami. A až se ustálí počet, tak vám dám slovo, paní předsedkyně. V tento moment požádám vystupující, aby vystupovali pouze s protinávrhy proti přednesenému návrhu. Prosím, paní předsedkyně.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji, pane místopředsedo, za slovo. Já dávám protinávrh přesně v souladu s vaším pokynem a navrhuji, protože ukázalo se, že to téma je skutečně obsáhlé, že je k němu co říct, je třeba o něm diskutovat, tak já dávám protinávrh, aby mohli vystupující vystoupit dvakrát půl hodiny. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Váš návrh jsem zaregistroval. Žádné další návrhy nevidím. V tom případě budeme postupovat podle toho, jak byly předneseny návrhy. Nejprve dám hlasovat o protinávrhu paní předsedkyně Schillerové. V případě, že neprojde, o návrhu pana předsedy Výborného.

 

Nejprve tedy budeme hlasovat, aby rozprava k tomuto bodu byla omezena na dvakrát třicet minut.

Já zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 4, přihlášeno je 161 poslankyň a poslanců, pro návrh 70, proti 33. S tímto návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

Budeme tedy hlasovat o původním návrhu, který byl o vystoupení dvakrát deset minut, jak ho načetl pan předseda Výborný.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 5, přihlášeno je 161 poslankyň a poslanců, pro návrh 91, proti 70. S tímto návrhem byl vysloven souhlas.

 

A nyní budeme nadále postupovat v rozpravě podle tohoto schváleného návrhu. (V sále je velký hluk a neklid.) Jako další vystoupí paní poslankyně Romana Fischerová. A i před jejím vystoupením vás, kolegyně a kolegové, požádám, protože vidím řadu diskutujících hloučků v sále, jestli máte něco potřebného k řešení, tak abyste se přesunuli do předsálí, aby bylo dobře rozumět tomu, co paní poslankyně říká. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Romana Fischerová: Dobrý večer. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, předkládaná novela zákona o podporovaných zdrojích energie je z mého pohledu poměrně rozumná a já jsem připravena ji podpořit. (Hluk v sále neutichá. Velmi špatná slyšitelnost.)

Nyní bych vám ráda vysvětlila proč. Zákon o podporovaných zdrojích energie prošel v roce 2021 velkou novelou, a to mimo jiné v oblasti podmínek poskytování provozní podpory pro využití energie biomasy. (Ze sálu se ozývá: Pšt.) Mezi tyto podmínky patří také nová povinnost prokazování plnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů, kterým my ve zkratce říkáme kritéria udržitelnosti. Mezi subjekty, které tato kritéria mají dokládat, patří i výrobci biometanu, výrobci elektřiny a tepla a pěstitelské biomasy. To je ale nedostatečné, protože se ve výrobnách elektřiny a tepla nespaluje jenom samotná biomasa, ale také palivo z biomasy vyrobené. (Poslankyně se odmlčela kvůli hluku.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Kolegové v pravé části sálu a kolegyně, poprosím, jděte diskutovat do předsálí. Děkuju vám. Prosím, pokračujte.

 

Poslankyně Romana Fischerová: Děkuji. Výrobci elektřiny, tepla a biometanu využívající paliva z biomasy jsou na základě evropského práva po přechodnou dobu oprávněni prokazovat kritéria udržitelnosti prostřednictvím čestného prohlášení. Takovou možnost ale nemají výrobci, dovozci a prodejci vstupní suroviny určené pro výboru paliv z biomasy. Domnívám se, že toto je nevhodná právní úprava, protože zavádí neodůvodněné rozdíly.

Předkládaný návrh tak možnost prokazovat kritéria udržitelnosti čestným prohlášením rozšiřuje i na výrobce, dovozce a prodejce vstupní suroviny určené pro výrobu paliv a biomasy. Domnívám se, že jde vesměs o rozumný návrh, proti kterému nic nemám a ráda jej podpořím. Co mě ale překvapuje, je fakt, že vláda z celé energetické krize spojené s obrovskými problémy pro naše občany i pro český průmysl řeší pouze tuto dílčí novelu. Tato novela je sice z mého pohledu rozumná, ale řeší jen dílčí otázky, konkrétně prokazování kritérií udržitelnosti čestným prohlášením. Domnívám se ale, že vláda by raději měla aktivně řešit aktuální obrovské problémy způsobené enormním nárůstem cen.

Mám přímo ze svého okolí příklad drtivého dopadu vzrůstajících cen na české podnikatele. Můj známý vlastní ruční sklárnu ve Zlínském kraji. Jedná se o jednu z nejstarších a nejdéle fungujících skláren v České republice. Svůj provoz zahájila už v roce 1794, ani během světových válek svou výrobu nezastavila. U nás i ve světě má tato sklárna velmi prestižní postavení. Každý kousek výrobku z této sklárny je uměleckým dílem našich mistrů sklářů. A teď vidíme, že zvyšování cen plynu, se kterým současná vláda dostatečně nebojuje, může ohrozit celou její existenci. Tuto sklárnu drtivě zasáhlo dramatické zvýšení cen plynu, který je nezbytný pro jejich výrobu. V porovnání s loňským rokem jde o nárůst o neuvěřitelných 567 %. To pro tuto sklárnu znamená měsíční nárůst nákladů na provoz firmy až o 1,6 milionu korun, přičemž celkové provozní náklady se pohybovaly okolo 5,5 milionu korun. Takové zvýšení cen je pro tuto firmu tedy skutečně zásadní. Pokud by měli nárůst nákladů kompenzovat zvýšením cen svých výrobků, museli by jednoznačně zdražit až o 30 %, což je nereálné, pokud chtějí zůstat konkurenceschopní. Loni kupovali 1 megawatthodinu za 16 eur, dnes je 1 megawatthodina stojí 95 eur. Nákladově je to o 22 milionů korun víc oproti loňskému roku. V lednu 2021 za energie zaplatili 500 000 korun, v roce 2022 to už bylo 3 100 000 korun. Je to o 2 600 000 více. Při takovém zvýšení cen brzy přijdou o své zákazníky a majitel bude muset sklárnu zavřít a propustit všech 100 zaměstnanců. Na jejich příjmy jsou odkázané celé rodiny, které by v takové situaci zůstaly bez příjmu. Když se s těmito problémy ředitel této sklárny obrátil na Ministerstvo průmyslu, odpovědí mu bylo, ať si vezme půjčku. Problémy těchto občanů a podnikatelů by vláda měla řešit. Místo zařazování zcela dílčí a ne moc významné novely měla vláda zařadit na mimořádnou schůzi skutečně efektivní opatření proti zvyšování cen plynu.

Já vám děkuju za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Ivan Adamec. Prosím.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, jenom takovou drobnou poznámku. Tohle je poslanecký návrh, ne vládní, pro paní poslankyni, teď jsem zapomněl jméno, omlouvám se, Fischerovou. Omlouvám se, vaším prostřednictvím. Takže říkejme to aspoň trochu přesně, když už to tedy komentujeme. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní je přihlášená paní poslankyně Berenika Peštová, kdy jsem byl požádán, zda by mohla využít svých dvakrát deseti minut v jednom časovém bloku. Tak se táži, zda je nějaká námitka proti mému postupu? V případě, že nebude, tak paní poslankyni dám dvakrát deset minut. Námitku nevidím, prosím, paní poslankyně, máte dvakrát deset minut.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já děkuji za vyhovění. Vážený pane předsedo, vážená vládo, vážení předkladatelé, vážené kolegyně, kolegové, já jsem si připravila plnění požadavku v oblasti pokročilých biopaliv, respektive biometanu, vyplývající ze směrnice 2018/2001 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů, a jaké jsou požadavky legislativy Evropské unie.

Takže podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2018/2001 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů, která byla přijata na konci roku 2018, stanoví každý členský stát dodavatelům paliv povinnost zajistit určitý minimální podíl OZE. Tyto cíle jsou uvedeny v článku 25 zmíněné směrnice a jsou pro všechny členské státy stanoveny ve stejné výši a závazné. Stanovené cíle si Česká republika transponovala do své národní legislativy, a to je ta již zmíněná RED II.

Legislativa Evropské unie stanovila jak celkový cíl energie z OZE v dopravě, tak také řadu podcílů, respektive dílčích cílů a dalších požadavků. Celkový cíl energie z OZE na konečné spotřebě energie v odvětví dopravy v roce 2030 byl stanoven alespoň na 14 %.

Dále byl stanoven cíl, respektive příspěvek pro pokročilá biopaliva a bioplyn vyrobené ze surovin uvedených v příloze IX části A směrnice na konečné spotřebě energie v odvětví dopravy v roce 2022 ve výši 0,2 %, v roce 2025 alespoň 1 % a v roce 2030 alespoň 3,5 %.

Dále byl stanoven cíl, respektive omezení pro biopaliva pocházející z potravinářských a krmných plodin. Jedná se o takzvaná biopaliva první generace. Podíl biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy spotřebovaných v dopravě, jsou-li vyrobeny z potravinářských a krmných plodin, musí být maximálně o 1 procentní bod vyšší, než je podíl těchto paliv na konečné spotřebě energie v odvětví silniční a železniční dopravy v daném členském státě v roce 2020 s tím, že podíl těchto paliv na konečné spotřebě energie v těchto odvětvích v tomto členském státě bude představovat nejvýše 7 %.

Zároveň uvedená legislativa Evropské unie pro stanovování cílů používá také určité multiplikátory, jejichž cílem je zvýhodnění určité energie z OZE v dopravě při započítávání do výše uvedených cílů. Tyto multiplikátory jsou uvedeny v článku 22 zmíněné směrnice, kde je uvedeno, že podíl biopaliv a bioplynu pro dopravu vyrobených ze surovin uvedených v příloze IX, může být započítáván jako dvojnásobek jejich energetického obsahu a podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů se započítává jako čtyřnásobek jejího energetického obsahu, je-li dodávána silničním vozidlům, a může být započítáván jako 1,5násobek jejího energetického obsahu, je-li dodávána železniční dopravě.

A jaký je princip fungování modulu zajišťující naplňování požadavků směrnice 2018/2001 v České republice? Pro správné fungování modulu pro naplňování požadavků a cílů energie z OZE v odvětví dopravy budou muset být vhodně nastaveny tři oblasti: oblast zajištění energie, oblast informační a oblast finanční, kdy všechny tyto oblasti budou vzájemně provázané s kontrolními mechanismy ze strany kontrolních orgánů státní správy.

Pro naplňování jak celkového cíle energie z OZE v odvětví dopravy, tak také podcíle pro pokročilá biopaliva a bioplyn v odvětví dopravy je v České republice s ohledem na strukturu vozového parku silničních motorových vozidel, což je 8 242 952 v průměrném stáří 18,11 roku, nejekonomičtějším i nejefektivnějším řešením využívat v tuzemské dopravě pokročilý biometan dodávaný ve formě buď bioCNG či bioLNG. SNG - LNG vozidla budou v následujících deseti letech reálnou alternativou k vozům s klasickými fosilními palivy, jejichž množství a spotřeba umožní růst trhu s plynnými palivy. Zavedení pokročilého biometanu v dopravě je však teprve na začátku a pouhá povinnost uložená dodavatelům plynu pro dopravu, která by byla spojena s výrazně vyššími náklady takto dodávaného paliva, by ve svých důsledcích vedla ke ztrátě zájmu o využívání vozidel na plynový pohon, a tudíž i ke stagnaci, respektive redukci, v krajním případě dokonce zániku daného trhu v celém následujícím desetiletí. Opakovala by se tak de facto situace, k níž došlo na tuzemském trhu v oblasti čistých a vysokoprocentních paliv, kdy o ně přestal být po snížení daňové podpory mezi uživateli silničních motorových vozidel a nemožnosti jejich započítávání do plnění povinností dodavatelů automobilových benzínů a motorové nafty zájem, a namísto postupného růstu prodeje plynných paliv v dopravě a tomu odpovídajícího nárůstu plynových vozidel by přišla nejprve stagnace a následně pokles.

Výrobní náklady pokročilého biometanu jsou výrazně vyšší než ceny zemního plynu i než ceny benzinu a nafty. Proto je nutné v případě využívání biometanu v dopravě nastavit vhodnou kombinaci povinností a podpory. A jaké jsou principy nastavení podpor? Je to za prvé podpora výroby biometanu. Pro podporu výroby biometanu budou výrobci moci volit mezi provozní podporou formou zeleného bonusu na biometan a podporou formou vydání záruk původu na biometan.

Provozní podpora formou zelených bonusů na biometan, to je první forma podpory výroby biometanu, by měla zajistit dlouhodobou důvěru producentů, výrobců biometanu, v návratnost investic vložených do výroby biometanu a zároveň existenci potřebné poptávky. Jejím primárním cílem bude zlepšit ochranu životního prostředí prostřednictvím zvýšení výroby obnovitelné energie ve formě pokročilého biometanu pro dopravní účely. Cílem navrženého opatření je vytvoření podmínek pro dosažení cíle Evropské unie v roce 2030 ve výši 14 % spotřeby energie z obnovitelných zdrojů v odvětví dopravy a v rámci tohoto cíle i dílčího cíle, článek 25 odst. 1 směrnice pro pokročilý biometan. Opatření rovněž přispěje k dosažení celkového vnitrostátního cíle v oblasti obnovitelné energie a v perspektivě i cíle roku 2050 a dekarbonizaci tuzemského plynárenství.

Výše zeleného bonusu na biometan bude stanovena tak, aby součet diskontovaných peněžních toků za dobu životnosti výroby se rovnal nule při zohlednění předpokládaných příjmů z prodeje biometanu za tržní cenu zemního plynu. Podpora bude kompenzovat pouze náklady mezi výrobní cenou biometanu a tržní cenou zemního plynu. Metodika stanovení výše zeleného bonusu bude odrážet i vývoj tržní ceny záruky původu certifikátu. Podpora bude poskytovaná do doby, než dojde k odpisu výroby. Výše podpory bude zároveň podle pokynů ke státní podpoře Evropské unie v oblasti životního prostředí a energetiky meziročně upravována na základě monitoringu nákladů na pořízení paliva a ceny zemního plynu a jejich změn. Uvedené nastavení provozní podpory na biometan zajistí poskytování pouze přiměřené výše podpory. Provozní podporu zeleným bonusem na biometan bude výrobcům biometanu vyplácet OTE.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vašich druhých deset minut. Prosím, pokračujte.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji. Operátor trhu. Provozní podpora biometanu, zelený bonus, má za cíl aktivovat jak zatím nevyužitý potenciál biometanu ve zcela nových výrobnách biometanu, tak konverzi, přeměnu, současných méně efektivních výroben elektřiny využívajících bioplyn na výrobu biometanu. Možnost čerpat zelený bonus na biometan bude mít i výrobce biometanu s připojeným zkapalňovacím zařízením opatřeným certifikovaným měřicím systémem, pokud prokáže, že dotčené bioLNG bylo dodáno na plnicí stanici v České republice.

Podpora formou vydání záruky původu na biometan, to je druhá forma podpory výroby biometanu, je legislativou Evropské unie, směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2018/2001 o podpoře využití energie z OZE, definována jako elektronický dokument, který dokládá zákazníkovi původ dodané energie. OTE vydá záruku původu na základě předaných naměřených hodnot o vyrobeném množství biometanu a příslušný výrobce biometanu ji bude moci uplatnit na tuzemském či zahraničním trhu za tržní cenu.

Pokud výrobce zvolí formu podpory zeleným bonusem na biometan, pak tento výrobce biometanu nebude mít nárok na vydání záruky původu na biometan. Záruky původu na množství biometanu, které bylo podpořeno formou provozní podpory na biometan, budou příslušet státu. Stát tyto záruky původu na biometan bude moci prostřednictvím systému záruk původce na OTE převést na dodavatelé paliv energie v dopravě po uhrazení příslušné ceny záruk původu. Pokud výrobce biometanu nezvolí k podpoře provozní podporu na biometan, pak tento výrobce biometanu bude mít nárok na vydání záruky původu na biometan, kterou může následně uplatnit na trhu v České republice nebo některém zahraničním trhu.

Evidence všech plnicích stanic na plyn v České republice bude zajištěna v systému OTE jako odběrných míst připojených na plynárenskou soustavu České republiky, anebo jako speciálních odběrných míst mimo tuto soustavu. Podzákonným předpisem, nařízením vlády, bude každý rok stanoveno očekávané množství podpořeného biometanu, to znamená i roční celkové částky podpory na biometan. Celkově se očekává, že ročně by takto mělo být podpořena výroba přibližně 100 až 200 milionů kubíků biometanu určeného pro použití v dopravě.

A za druhé to máme - podpora spotřeby biometanu. Bude nastavena povinnost k zajištění příslušné části energie z OZE v odvětví dopravy pro dodavatele zemního plynu. Uvažuje se o tom, že v případě dodavatele zemního plynu by mělo dojít k navýšení 40 % podílu biosložky v CNG a LNG v roce 2030. A dodavatelé zemního plynu do dopravy požádají OTE o převod dotčených záruk původu na biometan a uhradí za tento převod příslušnou cenu dopředu stanovenou prostřednictvím Energetického regulačního úřadu. Objem požadovaných záruk původu na biometan bude stanoven proporcionálně na základě tržního podílu daného dodavatele na trh se CNG a LNG v daném roce a celkového plánovaného množství podpory na biometan dodaný v daném roce, takzvaný alokační klíč. Po uhrazení ceny za převod záruky původu na biometan dodavatelem zemního plynu převede OTE záruky původu na biometan na jeho účet a přiřadí je dle alokačního klíče na základě spotřeby na jednotlivá odběrová místa plnicí stanice CNG a LNG. Množství, počet vydaných záruk původu na biometan bude úměrné povinnosti stanovené dodavatelům zemního plynu k zajištění příslušné části energie z OZE v odvětví dopravy a bude odpovídat množství vyplacené provozní podpory na biometan.

A za třetí tady máme zajištění financování podpory na biometan. Takže částka určená každoročně pro výplatu provozní podpory na biometan, zelený bonus na biometan, jak jsem říkala, bude financovaná platbou od dodavatelů paliv do dopravy dle podílu fosilní složky na celkovém energetickém obsahu paliv uvedených jimi na trh v daném kalendářním roce. Uskuteční se tak formou poplatku, jehož výše bude určovat Energetický regulační úřad. Jelikož však zavádění biometanu v dopravě je v České republice teprve na začátku, počítá se s tímto způsobem financování provozní podpory na biometan až od 1. ledna 2025. Lze očekávat, že do této doby náklady na výběr a přerozdělení fosilní složky budou převyšovat celkové prostředky, které bude nutné získat na výplatu provozní podpory, a proto bude tato potřeba financována z dalších finančních zdrojů, především z dražeb emisních povolenek a dotací z prostředků státního rozpočtu.

A za čtvrté máme zajištění kvality a hmotnostní bilance. K zajištění kvality a hmotnostní bilance bude provedeno přes takzvanou certifikaci, která zajistí kvalitu výrobku biometanu a zajistí dodržení zásad systému hmotnostní bilance v celém hodnotném (?) řetězci. Tato certifikace se bude skládat z níže uvedených dvou částí. Za prvé je to záruky původu, certifikáty na biometan, které budou prokazovat vhodnost užití biometanu v dopravě v souladu s požadavky stanovenými směrnicí 2018/2001 o podpoře využívání energie u obnovitelných zdrojů. A za druhé kritéria udržitelnosti pro biopaliva z biomasy a úspory s emisí skleníkových plynů.

Nastavením centrálního informačního systému na OTE bude zajištěna evidence a pravidelný monitoring k plnění povinností všech subjektů, které se účastní systému naplňování cílů energie z OZE v dopravě, a bude nařízena reportační povinnost dotčených subjektů. Základem bude centrální informační elektronický systém, jehož správcem a provozovatelem bude OTE, který bude umožňovat evidenci celkového objemu energie z OZE dopravu a jeho vykazování. Do systému budou dodávat informace a dokumenty výrobci biopaliv, výrobce biometanu, výrobce elektřiny z OZE, dodavatel kapalných paliv, dodavatel zemního plynu, dodavatel elektřiny, pěstitel biomasy, prodejce dovozce produktů k výrobě biopaliv a pohonných hmot s biosložkou. A ze systému budou čerpat informace a dokumenty Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo financí, Generální ředitelství cel a Státní energetická inspekce.

Systém bude evidovat jak statické informace u subjektů, kterými jsou informace o zařízení a informace k aplikovanému režimu podpory, tak dynamické informace o transakci, kterými jsou kritéria udržitelnosti a úspory emisí a informace k hmotnosti bilance. Dále evidence všech vydaných, prodaných, převedených záruk původu na biometan a dále evidenci kritérií udržitelnosti umožňující vydávat, vkládat a evidovat údaje o plnění kritérií udržitelnosti a o emisích skleníkových plynů vzniklých během uplynulého životního cyklu biopaliv a biometanu.

Mám samozřejmě projev připravený ještě dál. Jelikož jsem omezena časem, vidím zde 40 sekund, nepůjdu do další kapitoly. V každém případě já podporuji tento návrh a určitě budu hlasovat pro.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji i za dodržení času. Nyní vystoupí pan poslanec Josef Kott. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dobrý večer, milé kolegyně, vážení kolegové, paní ministryně, páni ministři, pane předkladateli. Já si vypůjčím vaše slova a souhlasím s tím, že to je hloupě jednoduché, ale na druhou stranu jsem přesvědčen o tom, že je zapotřebí to schválit rychle, protože tak jak tady bylo řečeno, ve chvíli, kdy se nám to nepodaří, tak dostaneme do obrovských problémů nejenom výrobce, ale i odběratele. A já vzhledem k tomu, že se snažím řešit otázky týkající se zemědělství a životního prostředí, tak si dovolím svůj příspěvek orientovat nad portfolio zemědělského podniku, respektive statku ve vztahu k bioplynu, bioplynové stanice jako takové. Takže bioplynová stanice nikdy nebyla pouze zdrojem elektřiny a tepla. Je to zařízení, které ekonomicky efektivně řeší nakládání s vedlejšími produkty a odpady zemědělců, kteří si ji postavili, nebo těch, kteří sem mohou odpadní biomasu svážet. Stejně tak ve vstupním mixu surovin nacházejí uplatnění i energetické plodiny či potravinářská produkce, která nemá odpovídající kvalitu, a v tuto chvíli se bioplynové stanice někde staly vlastně i zachraňujícími pro chovy zvířat.

Energie z bioplynu se stala součástí velice provázaných zemědělských činností. Zemědělec něco vypěstuje, aby tím nakrmil zvířata, a následně bioplynovou stanici. Kejdu, hnůj, pokaženou úrodu, kterou lze také poslat do bioplynky, a ta vlastně na základě těch vstupních surovin vyrábí energii, která se zčásti prodá a zčásti se využívá ve vlastním provozu anebo v nejbližším okolí, a to ať zmiňovaná elektrická energie, anebo odpadní teplo, které většinou bývá využito jak pro chov jednotlivých hospodářských zvířat, nebo i následně může být využita pro sušení plodin jako takových. Vzniklý digestát se použije jako hnojivo na pozemky, na kterých se opět pěstují potraviny, krmení pro zvířata a opět vlastně suroviny pro bioplynovou stanici. Tento uzavřený kruh se točí a díky synergiím, jako je celek, funguje, i když se některému článku úplně nedaří. A je nutno říci, že v rámci portfolia jednotlivých zemědělských podniků se ukázalo, že bioplynové stanice v době, kdy docházelo k propadu cen u zvířat nebo jednotlivých zemědělských komodit, tak bioplynové stanice byly ty části segmentu, které v podstatě držely zemědělský podnik a držely cash flow toho podniku.

Na samém počátku bioplynové stanice zachraňovaly chovy hospodářských zvířat z důvodu snižování zápachu a tlaku obyvatel obcí, kde vlastně byly ty jednotlivé dotčené obce zasaženy rozvozem z kejdového hospodářství, a bioplynová stanice v tuto chvíli bylo jediné možné řešení, aby v podstatě chov nemusel být zrušen a mohl i do budoucna fungovat. A rozvozový plán kejdy vlastně se změnil na rozvozový plán digestátu, který už do takové vysoké míry nezatěžoval životní prostředí. Dobytek vlastně se buď odvděčí kejdou, nebo hnojem, to už tady také bylo řečeno mými předřečníky, a toto je skvělý nositel stopových prvků a biologie pro zdárný fermentační proces. Digestát zase pomáhá řešit zvyšující se náklady na minerální hnojiva a jejich dostupnost vůbec a v tomto období si myslím, že ten, kdo bude mít k dispozici digestát, tak to určitě bude na jeho polích znát, protože vzhledem k ceně hnojiv určitě dojde k razantnímu snížení hnojení k jednotlivým zemědělským plodinám.

Nyní však synergický kolotoč se středobodem v podobě bioplynky stojí ještě před větší výzvou, a tou je drastický (růst) cen pohonných hmot a energií. Ještě při cenách energií, na které jsme byli donedávna zvyklí, tak jeden takový konkrétní chov prasat platil za elektřinu 400 i 450 tisíc korun měsíčně. Vlivem přechodu na spotové ceny je jeho fakturace pětinásobná a náklady na elektřinu tvoří téměř polovinu tržeb za jateční zvířata, a tady je zapotřebí říct, že je to přepočítáno na současné ceny. Kdyby to bylo za ceny, které byly před třemi čtyřmi měsíci, tak to procento bylo daleko, daleko vyšší.

Cena silové složky elektřiny se šplhá k pevné výkupní ceně z bioplynu a to znamená, že se výrazně sníží zelený bonus. Pro stát je to skvělá zpráva, protože na výdajích za podporu obnovitelných zdrojů výrazně ušetří, ale pro konečného spotřebitele to znamená, že ani cena elektřiny z bioplynových stanic nebude tak výhodná, jako byla dříve, a i když stále bude asi poloviční oproti ceně, kterou daný zemědělský subjekt má cenu ze sítě odebíranou. Pochopitelně co bioplynová stanice neprodá, ale vloží do vlastního připojeného provozu, a zde je další zkrácení na tržbě. Říká se, když kulhá jedna noha ze čtyř, dá se to nějak ustát, ale bohužel když jich kulhá víc, je to velký problém. Dlouhodobě rostou náklady na provoz bioplynových stanic, a to jak na straně servisních prací, tak na straně vstupních substrátů. Přidáme-li k tomu neklidnou situaci v zemědělství, tak synergie jsou fajn, ale ani ty vše neutáhnou. Důsledky války, tak jak jsou provázané, že asi neexistuje sektor, kterého se alespoň ekonomicky nedotknou. Ceny pohonných hmot se samozřejmě promítnou do nákladů obdělávání půdy, setí, sklizně, hnojení. Každý pojezd bude následně dražší. Tady si mohou gratulovat majitelé těch nemnoha bioplynových stanic, které už čistí bioplyn na biometan a mohou dodávat traktorům vlastní bio CNG.

Ekonomiku, jak jsem zde řekl už, určitě vylepší substráty, které v bioplynových stanicích vznikají. Nově bude publikována certifikovaná metodika, která v provozních podmínkách bioplynové stanice ověřila předpoklad, že je možné nahradit část původního materiálu - kukuřičnou siláž - při anaerobní digesci bobovitými rostlinami. Nahrazením části vstupních substrátů vojtěškou došlo k výraznému nárůstu obsahu celkového dusíku v digestátu z 0,4 % na 0,79 %, což bylo téměř dvojnásobné množství v porovnání s původním stavem. S rostoucí cenou minerálních hnojiv, pohonných hmot a také z důvodu zvyšujícího se tlaku na ochranu půdy se jeví využití bobovitých rostlin pro jednotlivé podniky i celou společnost jako velmi výhodné. Při změně vstupních substrátů je sice nutné postupovat opatrně, protože existuje riziko kolapsu biologického procesu, k tomu však byla vypracována metodika navrhující postup přechodu na substráty z bobovitých rostlin a způsob monitoringu tohoto procesu.

U kukuřice jsou náklady kalkulovány pouze na vlastní sklizeň pomocí řezačky a na odvoz kukuřice na míso skladování, což bylo spočítáno na 3 000 korun za rok. Celkové náklady během roku jsou ovlivněny počtem sklizní během vegetačního období, kdy pro jetel luční jsou kalkulovány tři sklizně a celkové náklady na tu sklizeň 8 400 korun za rok, kdežto pro vojtěšku je počítáno se čtyřmi sklizněmi, kde to je 11 200 korun na rok. V neposlední řadě je délka porostu u jetele setého stanovena pro účely výpočtu na dva roky, pro vojtěšku setou se počítá se čtyřmi lety. Průměrné roční náklady na hektar tedy vycházejí následovně: 33 000 pro kukuřici, 11 150 pro jetel luční a 15 575 korun pro vojtěšku setou. Z tohoto si myslím, že je patrné, že bioplynové stanice mají (upozornění na čas) určitě význam v portfoliu jednotlivých zemědělských podniků. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji za dodržení času a nyní je přihlášena paní poslankyně Monika Oborná. A já vás nejprve pozdravím a přeji hezký večer. Přebírám řízení schůze, a než paní poslankyni předám slovo, přečtu omluvu. Pan poslanec Martin Hájek se omlouvá mezi 19.30 a 24. hodinou z důvodů rodinných. Prosím, paní poslankyně, máte slovo, a připraví se paní poslankyně Eva Fialová.

 

Poslankyně Monika Oborná: Děkuji za slovo, paní předsedající. Dobrý večer, vážené kolegyně, vážení kolegové. Dovolte mi, abych se i já vyjádřila k této novele. Poslaneckou novelou zákona o podporovaných zdrojích energie dojde k rozšíření okruhu subjektů pro dokládání plnění kritérií udržitelnosti a zároveň k prodloužení přechodné doby, po kterou mohou povinné subjekty prokazovat plnění kritérií udržitelnosti prostřednictvím čestného prohlášení. Jde sice o poměrně drobnou legislativně technickou úpravu podmínek pro poskytování provozní podpory pro využití energie biomasy, současně se však jedná o důležité téma evropské i naší vlastní energetické politiky.

Státy Evropské unie plánovaly na základě takzvaného Green Dealu neboli Zelené dohody dosáhnout uhlíkové neutrality do poloviny století. Už v roce 2030 se má uhlíková stopa snížit o 55 % oproti roku 1990. Za tímto účelem byl oznámen pracovní program Evropské komise pro rok 2021, balíček Fit for 55. Tento balíček se týká široké škály oblastí politiky, včetně energetické účinnosti obnovitelných zdrojů energie, využívání půdy, zdanění energií a obchodování s emisemi. Nástroje balíčku jsou zatím pouze ve fázi návrhů. O doporučeních by se mělo jednat v následujících měsících, čehož by vláda České republiky měla využít zejména v době českého předsednictví. Musíme totiž zohlednit fakt, že od návrhu balíčku došlo k zásadní změně okolností. Ruská agrese proti Ukrajině a sankce proti Rusku, které uplatňuje Evropská unie, zcela mění východiska, ze kterých dosavadní evropská strategie na proměnu energetiky vycházela. Ambiciózní environmentální plány budou muset minimálně ze střednědobého hlediska ustoupit zájmům energetické bezpečnosti. Výroba elektřiny a tepla z paliv, z biomasy tak dnes nabývá ještě většího významu, než tomu bylo v době, kdy jsme v loňském roce schvalovali rozsáhlou novelu zákona o podporovaných zdrojích energie, kterou se pro tento výrobní řetězec do zákona dostala kritéria udržitelnosti.

Oblast prokazování plnění kritérií - (Zpravodaj poslanec Adamec poznámka k řečnici mimo mikrofon.) Teď mě tady pan předkladatel vyhodil z kontextu. (Smích v sále.)

Takže znova. Ambiciózní environmentální plány budou muset minimálně ze střednědobého hlediska ustoupit zájmům energetické bezpečnosti. Výroba elektřiny a tepla z paliv, z biomasy tak dnes nabývá ještě většího významu, než tomu bylo v době, kdy jsme v loňském roce schvalovali rozsáhlou novelu zákona o podporovaných zdrojích energie, kterou se pro tento výrobní řetězec do zákona dostala kritéria udržitelnosti. Oblast prokazování plnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů upravuje zejména směrnice Evropského parlamentu a Rady EU 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018, o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů. Jejich smyslem je, aby využíváním biopaliv nedocházelo k narušování biodiverzity. Dovolte mi proto v této souvislosti upozornit na dokument vypracovaný patnáctičlenným týmem odborníků Expertní rady evropských akademií na životní prostředí, který se věnuje závažným nesrovnatelnostem mezi vědou a praktickou politikou v oblasti energie získávané z lesní biomasy. Článek staví na rozsáhlé práci expertů, kteří se touto problematikou zabývají už od roku 2015.

Podle směrnice EU o obnovitelných zdrojích energie z roku 2019 byla biomasa odebraná z lesů jednoznačně klasifikována jako obnovitelná energie. Od té doby byla v řadě členských států využívána ke zvýšení podílu energie pocházející z obnovitelných zdrojů. Původní ideou ovšem bylo, že hlavním zdrojem budou nevyužité zbytky z lesů a dřevozpracujících firem. Nárůst využívání biomasy vedl ke kácení lesů, energeticky náročné výrobě a dopravě na značné vzdálenosti a tak dále. Uhlíková neutralita tak byla ve skutečnosti vykazována pouze papírově. Navíc platí, jak se rovněž v dokumentu uvádí, že klimatické dopady v současnosti rozsáhlého nahrazování uhlí lesní biomasou, a to zejména při dovozu, mohou zvyšovat riziko, že budou překročeny cíle Pařížské dohody.

Důvody jsou dva. Když je les pokácen a využit pro bioenergii, všechen uhlík v biomase vstupuje do atmosféry naráz. Jelikož emise CO2 jsou na jednotku vyrobené elektřiny vyšší, čistým efektem je, že při přechodu z uhlí na biomasu dojde nejprve ke zvýšení emisí. Navíc emitovaný CO2 je absorbován až poté, co les opět vyroste, tudíž je zde časová prodleva mezi uvolněním uhlíku a jeho reabsorpcí z atmosféry, takzvaná doba návratnosti uhlíku. Na základě této a dalších varovných studií proto směrnice Evropského parlamentu a Rady EU 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018, o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů, stanovila, že biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy by měly být vždy vyráběny udržitelným způsobem. Cituji: "Biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy používané k plnění cíle unie stanoveného v této směrnici a ty z nich, na které se vztahují režimy podpory, by tedy měly povinně splňovat kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů."

Uvedená směrnice ale rovněž konstatuje, že elektřina z obnovitelných zdrojů by měla být zaváděna za nejnižších možných nákladů pro spotřebitele a daňové poplatníky. Zde přirozeně může nastat rozpor mezi zájmem na dostupnou cenu energií a tím, jak budou kritéria udržitelnosti nastavena. Na jedné straně nepochybně máme zájem na tom, aby biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy byly získávány způsobem, který nepoškozuje životní prostředí, na druhou stranu platí, že čím přísněji budou kritéria udržitelnosti nastavena, tím cena těchto zdrojů energie bude vyšší. My sice můžeme používat chlévskou mrvu, jak již doporučil pan ministr Jurečka, ale to asi všichni víme, že to zdaleka stačit nebude. Rovněž nemá smysl si nalhávat, že můžeme tyto energie dotovat, ať to stojí, co to stojí. Udržitelnost versus cena je zkrátka dilema, které budeme muset v nejbližších měsících a letech řešit.

Děkuji vám za pozornost. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji paní poslankyni. Nyní je přihlášena paní poslankyně Eva Fialová, připraví se pan poslanec Ondřej Babka. Prosím máte slovo.

 

Poslankyně Eva Fialová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, já svým způsobem navážu i na předřečnici. Ke mému příspěvku mě inspirovali ostatní kolegové s tím, že se bude také dotýkat cen energií, a co vlastně ovlivňuje ceny energie a proč vlastně řešíme biomasu.

Když vznikal vůbec celý ten systém emisních povolenek, tak bylo nastaveno, že do roku 2030 bude emisní povolenka 32 eur za tunu CO2, a nastartuje tím pádem investice potřebné pro alternativní zdroje, do obnovy samotných emitentů a tak dále. Co se nám ale stalo? Já jenom tady vycházím i z podkladů toho, že důvody, proč jdou ceny emisních povolenek nahoru, souvisí obecně se situací na energetickém trhu. Až do loňského roku to bylo v souladu s dlouhodobými plány. Nicméně cílem vytvoření systému povolenek bylo postupně dosáhnout takové ceny emisní povolenky, aby se vyplatilo přecházet na alternativní zdroje energií. Dne 15. 1. Energetický regulační úřad zveřejnil průměrnou cenu emisních povolenek za loňský rok. Meziročně vzrostla asi na dvojnásobek.

Ceny emisních povolenek mají tak vliv na zdražování zboží i služeb v Česku. Průměrná cena emisní povolenky v roce 2021 byla podle Energetického regulačního úřadu 1 355 korun na tunu CO2. Meziročně se jedná o nejvyšší nárůst za poslední roky. V roce 2020 byla průměrná cena 652 korun na tunu. Rostoucí ceny povolenek pak mají vliv na zdražování i dalšího zboží a služeb, o čemž mluví i hlavní ekonomové, například UniCredit Bank Pavel Sobíšek, který řekl - budu citovat: Každé zdražení emisní povolenky o 10 eur, tedy o 244 korun na tunu, přispívá k růstu cenové hladiny v Česku o 1,4 procentního bodu. Pokud se za rok 2021 ceny na emisní povolenky našeho počtu zvýší o 35 eur, asi o 854 korun, tak by se cenová hladina mohla zvednout o 4,5 procentního bodu.

A pojďme se podívat na průměrnou cenu emisních povolenek podle ERÚ od roku 2015, kdy nejnižší byla v roce 2016, a to 142 korun na tunu. Loni tak vzrostla téměř na desetinásobek. Průměrná cena v roce 2015 byla 217 korun, 2016 142 koruny, 2018 144 koruny, 2019 399 korun, 2020 607 korun a 2021 1 355 korun. Ke zdražení energií lidé nic neudělají. Máme několik možností, radí nám experti. Ale vliv podle pana Sobíška, ekonoma Jakuba Seidlera mají rovněž spekulace. Emisní povolenky mohou nafukovat nejen firmy, které je potřebují pro svou činnost a aktivitu, ale i řada dalších hráčů na trhu, která začala na další růst cen emisních povolenek spekulovat v souvislosti s klimatickými ambicemi Evropské unie, což vedlo loni k jejich skokovému zdražení.

Tím pádem se sama obávám, zda bude vůbec možno realizovat investice. Pochybuji nad slovy, že všechno nám zařídí Modernizační fond, což uváděla ministryně životního prostředí. Já se tedy ptám, a není to dotaz na předkladatele, ale spíš výzva k vládě, jaký bude vláda zastávat názor ke Green Dealu? Není načase se zelené diktatuře Evropské unie a ve světle informací postavit a hledat rychlá a efektivní řešení? Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní je přihlášen poslanec Ondřej Babka. Připraví se poslanec Jaroslav Faltýnek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Babka: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi pochválit opatření, kterými novela zachovává podporu na energii z biomasy. Já stejně jako celé naše hnutí ANO tuto změnu zákona podporuji. Nicméně upozorňuji na to, že to je jenom špička ledovce. Proto bych rád zde mluvil o problémech s tímto souvisejících. Teď asi nikoho nepřekvapím, ale nedá mi to, musíme to říkat nahlas a znovu.

Když se podíváme třeba na míru inflace v eurozóně v březnu, která vystoupila na 7,5 % a v Evropské unii na 7,8 %, tak je to rekord od zavedení eura před 20 lety. A zvyšují se právě zejména ceny energií. Válka na Ukrajině a sankce proti Rusku vyhnaly ceny pohonných hmot a zemního plynu na rekordní úroveň. Míra inflace tak zůstává vysoko nad cílem České národní banky, ale také Evropské centrální banky, které ji stanovily na 2 %. Česká republika má ze zemí Evropské unie třetí největší hodnotu inflace, a to 11,9 %. Předběhlo nás jen Estonsko s mírou harmonizovaného indexu spotřebitelských cen ve výši 14,8 % a Litva, která má obdobný index na úrovni 15,6 %. A jen pro srovnání: Malta 4,5 %, Francie 5,1 %, Itálie 6,8 %, Řecko 8 %, Maďarsko 8,6 %, Slovensko 9,6 %, Polsko 10,2 %. A do toho Česká republika s již zmiňovanými 11,9 %.

Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny dle ČSÚ v březnu tohoto roku o 12,7 %, což bylo o 1,6 procentního bodu více než v únoru. Zrychlení meziročního cenového růstu nastalo zejména u cen pohonných hmot a olejů, a to na extrémních 50,6 %. V únoru 31 %. Tento nárůst cen výrazně snižuje mobilitu českých občanů, a to ji máme jednu z nejnižších v krajinách OECD. Pro značnou část populace se stává cesta do práce luxusním statkem, který si nemohou dovolit. Celkově cena dopravy měla nárůst v České republice o 21,6 %. Nárůst cen pohonných hmot spolu s rušením slev na jízdné dopadá výrazně na ty nejzranitelnější v naší společnosti. Pro současnou vládu to však asi není zásadní argument.

Navyšování cen pohonných hmot se však neprojeví výhradně jenom v ceně přepravy. Vyšší ceny pohonných hmot pocítíme všichni v cenách základních potravin, v cenách oblečení, v cenách obuvi.

Často slyšíme argumenty od pětikoalice, že už jsme historicky měli vyšší ceny pohonných hmot v poměru k průměrné mzdě. Ano, může to být pravda. Ale v minulosti nebyl extrémní nárůst cen pohonných hmot doprovázen zvyšováním cen energií, plynu, surovin, nedostatkem čipů, nárůstem cen potravin. A tím se dostávám k nárůstu ceny elektřiny o 29,7 % v únoru, zemního plynu o 37,7 %, výrobků a služeb pro běžnou údržbu a opravu bytů o 16 % a tepla a teplé vody o 14 %, ceny nájemného o 4 %, vodného o 5 %, stočného 6,4 %, tuhých paliv o 20 %. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje byly meziročně vyšší ceny mouky o 30,3 %, polotučného trvanlivého mléka o 20,1 %, másla o 31,9 % a brambor o 21,4 %. Ceny oděvů vzrostly o 19,9 % a obuvi o 15,4 %. Imputované nájemné, což jsou náklady vlastnického bydlení, vzrostlo o 16,3 %, a to zejména v důsledku cen stavebních materiálů a cen nových bytů pro vlastní bydlení po celé České republice. Ceny zboží úhrnem vzrostly tedy o 14,3 % a ceny služeb o 10,4 %.

Rozumím, že se tato čísla neposlouchají úplně dobře, ale musím tady vypíchnout ještě jedno číslo. V důsledku takto extrémně vysoké inflace české domácnosti nepřekvapivě, ale rekordně chudnou. Tento rok, je to dle odhadů Českého statistického úřadu a Ministerstva financí České republiky, poklesly reálné mzdy v roce 2002, nebo pokles reálných mezd je predikovaný až ve výši 7 %, a v druhém kvartálu tohoto roku dokonce pokles reálných mezd atakuje výšku 10 %. Půjde velice pravděpodobně o nejhlubší propad životní úrovně v novodobé historii České republiky. Asi stále málo pro poslance pětikoalice.

Tímto však negativní informace o aktuální situaci nejen na energetickém trhu nekončí. Čeští spotřebitelé se dle českých statistiků obávají růstu cen, zhoršení celkové ekonomické situace a jejich vlastní finanční situace. Hodnota indexu ekonomického sentimentu je u českých spotřebitelů nejnižší za téměř 10 let na úrovni 81,3 % a stále dynamicky klesá. Problémem jsou podle aktuálních výzkumů Českého statistického úřadu vysoké ceny v celém národním hospodářství. Ale respondenti hodnotí negativně téměř všechny sledované aspekty. V České republice se významná část dotazovaných domácností domnívá, že jejich současná finanční situace je horší než v předchozích letech.

Musím bohužel konstatovat, že kabinet Petra Fialy dělá strašně málo. Strašně málo pro lidi, a pomoc, kterou tato vláda do této chvíle představila, očividně nefunguje. Já samozřejmě kvituji, že pětikoalice konečně po našem opakovaném tlaku představila konkrétní pomoc podnikatelům, ať to byla silniční daň, nebo snížení spotřební daně na pohonné hmoty. To říkám proto, že nechci být za každou cenu kritický, a za tento - byť malý - krok se určitě sluší vládu částečně pochválit. Jenže to nestačí. Stejně tak nestačí tato podpora, kterou zřídíme přijetím tohoto zákona o podporovaných zdrojích energie.

Nemohu se dlouhodobě zbavit dojmu, že jednak přichází ta pomoc, kterou vláda slibuje, zbytečně pozdě a používané typy pomoci, kterou vám naše hnutí již nabízelo, záměrně ignorujete. Stalo se tedy to, co jsme vám doporučovali celou dobu, a nesmyslně dlouho jsou lidé, podnikatelé a firmy v nejistotě. A to máme dle včerejších informací od Ministerstva financí k dubnu schodek minus 100 miliard korun, ale příjmy státního rozpočtu vzrostly na konci dubna o 8,5 %, tedy o 37,5 miliardy korun. K tomuto výsledku nejvíce přispěly výnosy z daňových příjmů včetně pojistného, které narostlo o 12,6 %, což znamená 47,3 miliardy korun. To jsou položky... tyto hlavní položky jsou především daně z přidané hodnoty a spotřební daně. Inkaso daně z přidané hodnoty, nárůst o 23,2 %, tedy plus 20,4 miliardy korun. To bylo pozitivně ovlivněno oživením ekonomiky a růstem cen. V meziročním růstu inkasa spotřebních daní plus 18,9 %, což činí 7,5 miliardy korun. Tady se začal rovněž promítat ekonomický růst a současně také absence opatření zavedených k omezení šíření koronaviru. Meziročně vzrostlo inkaso spotřební daně z tabákových výrobků o 27,4 %, a tedy o 3,7 miliardy korun. Dále spotřební daně z minerálních olejů měly nárůst o 13,6 %, to jest 2,7 miliardy korun, z piva plus 28 %, tedy 0,2 miliardy korun, a z lihu plus 4,1 %, tedy plus 0,1 miliardy korun. Naše návrhy, které hnutí ANO předkládá, předkládá vládě, požadují jen návrat těchto částí, nebo respektive těchto prostředků zpět českým občanům.

Vývoj meziročního nárůstu spotřebitelských cen byl v České republice v druhé polovině roku 2021 a v roce 2022 zcela mimo očekávání tržních a netržních subjektů. Důsledky neočekávané inflace - (Předsedající: Čas, pane poslanče.) Děkuji, já se přihlásím ještě jednou. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, dobře. Beru na vědomí. A nyní vystoupí v rozpravě pan poslanec Jaroslav Faltýnek a připraví se pan poslanec Marek Novák. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Faltýnek: Děkuji, paní první místopředsedkyně, děkuji za slovo. Hezký večer, kolegyně, kolegové. Projednáváme novelu zákona o podporovaných zdrojích energie. Říkám to prostřednictvím paní předsedající proto, protože jsem tady slyšel velkou kritiku, že nehovoříme k věci. A je dobře, že přišel pan ministr zemědělství Nekula, zrovna když mám možnost vystoupit. Já bych poprosil, jestli by bylo možno hovořit těch 20 minut v kuse. (Otáčí se k předsedající.) Pokud by nikdo nenamítal. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, pokud nikdo nemá námitek, tak můžete hovořit 20 minut.

 

Poslanec Jaroslav Faltýnek: Děkuji, děkuji moc. Já bych v tom svém příspěvku chtěl říct pár slov, jak zemědělství lze úspěšně zapojit do bioenergetiky.

Nižší závislost na fosilních palivech, vyšší bezpečnost dodávek energií, cenová stabilizace, rozvoj obnovitelných zdrojů a jejich flexibilita - tato témata dnes rezonují a v kontextu událostí snad už všichni minimálně v Evropě chápou jejich význam. A jaká byla až doposud vlastně reakce evropských politiků? Bohužel zatím jen další analýzy, více byrokracie a důvodů, proč bychom měli efektivní řešení nějak oddálit. Ale doba si žádá konkrétní činy, nikoliv jen další akční plány. Současná situace v Evropě ukazuje, že období naší energetické hojnosti probíhalo do značné míry na dluh naší planety, na tom se snad všichni shodneme, na úkor bezpečnosti a dlouhodobě i s ohrožením stability životní úrovně. Jakákoliv opatření k nápravě již nyní budou vyžadovat více zdrojů a úsilí, neboť přibývají rizika spojená s inflací, nestabilitou dodávek materiálu, s růstem cen a hlavně s nejistotou vývoje na východě.

Evropští politici však mají i mnohem větší motivaci začít věci opravdu měnit. To potvrzuje mimo jiné i závěr z nedávného mimořádného zasedání Evropské rady ve Versailles, kdy Evropská unie do konce roku 2022 sníží spotřebu ruského plynu o dvě třetiny a do roku 2027 odběr veškerých fosilních paliv z Ruska ukončí. Významnou pozici mohou v této souvislosti získat i zemědělské bioplynové stanice, ale nejenom zemědělské, i komunální. Pokud mně vyjde čas, tak se určitě k tomu krátce dostanu.

Od samého počátku byl pro zavádění obnovitelných zdrojů do naší energetiky používán silný argument v podobě energetické bezpečnosti, respektive soběstačnosti a decentralizace. Zdůrazňován byl také silný sociálně-ekonomický přínos pro regiony, a to hlavně v případě využití biomasy. Časem se již tyto argumenty staly tak ohranými, že pomalu vymizely z rétoriky. Dnes přichází opět na řadu a do popředí, přesto je dál dehonestujeme - bohužel - politickými hrami a různými pokřivenými principy cirkularity. Jak bláhové dnes připadají situace, kdy v rámci povolovacího řízení bioplynové stanice byla její instalace odporem občanů odsunuta daleko od obce a nepomohl ani argument levného tepla z místní produkce pro občany obce.

Bioplynové stanice se přesto stavěly, protože zemědělci měli v živé paměti krizi z let 2007 až 2009, kdy ceny zemědělských komodit padaly pod nákladové ceny a slibovaný stabilní příjem z prodeje elektřiny byl jednoznačně lepší variantou pro mnoho zemědělských firem. Tlak na využití zemědělské produkce mimo agrární trh se stupňoval podporami na uvádění půdy do klidu zavedením daňových prázdnin, příplatky za využití cíleně pěstované biomasy, investičními podporami a dalšími nástroji. Za krátké období jsme byli schopni v České republice postavit více než 400 bioplynových stanic s výkonem přes 300 megawattů, a to i přesto, že některé benefity již byly zrušeny během let nejmasivnější výstavby, daňové prázdniny v roce 2010, po roce 2011 se stavělo převážně už bez investičních dotací.

Uběhlo pár let a začalo se poukazovat na nízké využití tepla z těchto zdrojů, nastala změna podmínek o připojení z nutnosti instalace dispečerského řízení, přibyla kontrola přiměřenosti podpory, byly zavedeny daně z plynu spáleného na fléře a posléze daň z plynu použitého na výrobu tepla. Dále zpřísnění emisí ve výfukových plynech, změna a výrazné rozšíření výkaznictví, opětovné změny v podmínkách připojení, zavedení podmínek udržitelnosti biomasy a další kroky vlády k zastavení podpory energetických plodin pro bioplynky. Třešničkou na dortu je pak 12 let stejná výkupní cena elektřiny z bioplynu bez jakékoliv valorizace.

Jaký je potenciál bioplynových stanic? Vezmeme-li v úvahu současné provozní podmínky a přidáme k tomu komplikace se získáním stavebního povolení nových zdrojů, tak příliš akceschopní nejsme a zřejmě ani nedokážeme zopakovat za běžných podmínek intenzitu výstavby, kterou jsme předváděli v roce 2011 a 2012. Kromě přípravy nových zdrojů je tedy nutné se podívat na ty stávající a na samém počátku si také říci, co je pro nás prioritou. Bioplynové stanice jsou totiž variabilní zařízení a mohou tvořit flexibilní energetická centra. Dnes zatím využíváme vyrovnanou výrobu elektřiny a tepla, což je jen zlomek toho, co nám mohou nabídnout a co od nich budeme i blízké době, doufám, požadovat.

V bioplynových stanicích se nachází regulační potenciál o výkonu srovnatelném s přečerpávací elektrárnou Dlouhé stráně, tedy asi 700 MW, nebo i vyšším. Regulaci výkonu jsou schopny nabídnout jak na denní bázi, tak i v rámci sezóny, a to už je služba, kterou poskytují zatím převážně jen uhelné elektrárny. Kromě elektřiny umí bioplynky také produkovat biometan v kvalitě zemního plynu, anebo i z koncentrovaného CO2 za pomoci biologických procesů a s přídavkem vodíku produkovat syntetický metan, takzvaný syngas.

Současná produkce bioplynu v bioplynových stanicích v České republice představuje asi 6,5 TWh, což je zhruba 7 % stávající spotřeby zemního plynu. A to není tak málo. Na výrobu takového množství bioplynu je použito okolo 10 až 11 milionů tun biomasy, myšleno tím kejda, hnůj, vedlejší produkty, siláž, senáž, bioodpady, a pěstovaná biomasa pro obor bioplyn zabírá zhruba 130 až 150 tisíc hektarů orné půdy, což je nějakých 4 %, takže žádné drama. Produkce bioodpadů v České republice je asi 1,5 milionu tun. Jestliže hledáme cesty, jak nahradit zemní plyn, tak je najdeme také v precizním využití všech bioodpadů, vedlejších produktů, ale především v pěstované biomase a samozřejmě v úsporách. Nejde však jen o úspory energetické, ale všech zdrojů napříč sektory.

Emisní stopa elektřiny vyrobené v bioplynové stanici z finálního uzenářského produktu, který nenašel uplatnění na trhu, je několikanásobně vyšší než z uhlí. Papírově jde tedy o pokročilé palivo s nulovou emisní stopou, ale ve skutečnosti jsme museli do produktu vložit CO2 ekvivalent v podobě surovin, energií, investic a práce. Úspora potravin končících v odpadu nám uvolní také zajímavé množství zemědělské půdy. Dle různých analýz bohužel zatím třetina všech potravin na světě nakonec skončí jako odpad. Lepší nakládání s potravinami a snížení množství potravinářských odpadů nám zajistí snížení potřebné plochy pro zajištění výrobních surovin pro potravinářskou výrobu. Zatím u nás v České republice není boj o ornou půdu z pohledu přetahování se mezi energetickými a potravinářskými plodinami. Dnes je Česká republika, to koneckonců všichni víme, teď to rezonuje zejména s krizí na Ukrajině, vývozcem zhruba 3 milionů tun zrnin, obilnin, zrnin, což je v produkci bioplynu přibližně 7 až 8 TWh energie, a také produkce obilí z plochy 300 000 hektarů. Jestliže bychom stejnou plochu využili k produkci plodin pro výrobu bioplynu, získali bychom energii ve výši 13 až 14 TWh. Společně s tím, co máme k dispozici již dnes, bychom dosáhli, říkám teoreticky, nechytejte mě za slovo, asi 20 %, nikoli 7, jak je dneska, ale 20 % současné spotřeby zemního plynu, což by znamenalo náhradu za polovinu dodávek ruského plynu. Otázkou je, jak dokážeme motivovat obor k nové výstavbě a jaké přineseme záruky v podobě legislativy a především její stability, která, jak již bylo zmíněno úvodem, bohužel není naší silnou stránkou.

Bioplynové stanice mohou přes léto vyrábět více biometanu a pomáhat plnit zásobníky zemního plynu, v zimním období naopak mohou vyrábět více elektřiny a tepla pro potřeby okolí, nejenom pro vytápění farem, stájí hospodářských zvířat, ale také pro občany. To vyžaduje opatřit bioplynovou stanici jak kogeneračními jednotkami, tak i úpravnou na čištění bioplynu na biometan. Obě technologie pak mohou plynule měnit svůj výkon.

Z pohledu ekonomického jde o neúplné využití vložené investice, kdy každá pracuje jen s částí svého možného ročního využití. Z pohledu energetického jde však o nejlepší řešení a maximalizaci flexibility. Právě taková řešení si zaslouží investiční podporu jak z národních, ale také samozřejmě z evropských zdrojů. Navíc zvýšení flexibility přinese i větší prostor pro fotovoltaiku v síti. Již dnes zemědělci nabízejí instalaci fotovoltaik na rozsáhlé střechy s možností dorovnávání výkonu bioplynovou stanicí tak, aby do sítě tekl požadovaný výkon. Skladovat plyn na ranní a večerní špičku není tak náročné jako skladovat elektřinu v bateriích. Přesto takové řešení dnes bohužel zatím není na stole, protože provozovatel distribuční sítě se dívá na takovou výrobnu jako na součást instalovaného výkonu fotovoltaiky a bioplynky, takže součet pak výpočtově zatíží síť a výsledek je snížená možnost instalace dalšího výkonu anebo zamítnutí žádosti o připojení fotovoltaiky. Prostě na optimalizaci a flexibilitu provozních parametrů není bohužel zatím naše legislativa připravena.

Ještě větší problém nastává, když chce provozovatel nabízet i zápornou regulaci a v případě potřeby odebírat přebytečnou elektřinu ze sítě a měnit ji třeba na vodík. Ten potom může technologicky využít pro výrobu syngasu v rámci biologických procesů. Syngas naše legislativa zatím nezná. A metan vyrobený v kombinaci uhlík z biomasy a vodík z elektřiny je zatím nepřekročitelnou překážkou.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Omlouvám se, pane poslanče, že vás přerušuji. Jenom pro informaci kolegů, na tabuli bohužel neběží čas, ale panu poslanci i mně zde čas běží. Takže máte ještě pak deset vteřin navíc. Děkuji.

 

Poslanec Jaroslav Faltýnek: Děkuju. Nebudu je potřebovat, mám ještě šest a půl minuty.

Ještě pár slov k nezávislosti na ruské ropě. Dnešní cíl je snížit závislost nejen na ruském plynu, ale i na ruské ropě. A jak už jsem tady hovořil o závěrech z Versailles poslední Rady, tak tam byly přijaty jasné záměry. A myslím si, že nechceme prohlubovat naši závislost na plynu a ropě. Politické pozadí biopaliv je znepokojivé. Nebudu se k tomu vůbec vyjadřovat. To už si myslím, že je za námi. Většina biosložek je však vyráběna z naší produkce obilí, kukuřice, cukrové řepy a řepky. Navíc evropská směrnice RED II nám maximální výši biopaliv první generace zastropovala, a podaří-li se nám snižovat spotřebu PHM, bude nutně muset klesnout i celková produkce těchto biopaliv první generace, už tady o tom bylo hovořeno nesčetněkrát, a tato jsou navíc produkována za certifikovaných podmínek plnění kritérií udržitelnosti biomasy. Jejich přínos je tedy jasně deklarován a kontrolován.

Od počátku roku 2022 zákon o podporovaných zdrojích zavádí povinnost plnění kritérií udržitelnosti biomasy i pro všechny zdroje využívající pevnou biomasu, a to s příkonem v palivu vyšším jak 2 MW pro bioplynové stanice a 20 MW pro teplárny. Nové zdroje navíc musí plnit i úsporu emisí skleníkových plynů. Může se tedy zdát, že obnovitelné zdroje sice podporujeme, současně však jim bohužel cvičně házíme klacky pod nohy, abychom zjistili, co ještě zvládnou. Jak tedy asi bude vypadat podpora těchto zdrojů v nadcházejících klíčových měsících a letech? Doufejme, že v zájmu naší ekonomiky, nezávislosti a bezpečnosti významně jinak než ta současná.

Na závěr jenom jednu větu. Včera jsem se potkal s jedním významným zemědělcem, který provozuje několik bioplynových stanic, a vlastně na základě té debaty jsem si připravil tady tento příspěvek, který si myslím, že patří do debaty o novele zákona o podporovaných zdrojích energie. A ten zemědělec, já ho nechci jmenovat, ale ten mě prosil, abych tady vystoupil a vyzval ministra zemědělství, nebo celou vládu, celou koalici, i s naší pomocí, samozřejmě, pokud bude zájem, abychom se v této složité energetické situaci, kdy chceme postupně snad všichni nahradit závislost na ruském plynu a ruské ropě, začali věnovat tomuto tématu podpory zemědělských bioplynů, ale nejenom zemědělských, protože tady je ještě potenciál samozřejmě komunálních, víte, že Praha to začíná řešit, Brno to začíná řešit, kdy by velkou část komunálního odpadu vlastně prohnala bioplynkou, a tím vyráběla ať už elektřinu, nebo bioplyn.

Takže tolik velmi stručně. Zvládl jsem to ve svých dvaceti minutách. A děkuji vám všem za pozornost. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Také děkujeme, pane poslanče. A nyní s přednostním právem vystoupí pan předseda Andrej Babiš. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Andrej Babiš: Děkuji za slovo, dobrý večer. Já si nemyslím, že biopaliva jsou za námi, pane kolego. A jenom jsem zapomněl v tom prvním projevu říct v rámci té strategie stávající vlády, že vláda buď lže, nebo prodává naši práci. A netýká se to paní ministryně obrany, protože paní ministryně obrany chce mít 2 % HDP v roce 2025 a my samozřejmě to podporujeme a držíme jí palce a určitě bychom chtěli, aby armáda mohla nakupovat jiným způsobem, než je u nás zvykem, a potom je z toho martyrium à la BVP. Takže to jenom tak, aby se paní ministryně necítila dotčena.

Takže jedna z těch lží jsou ta biopaliva, je to ta biosložka. A 5. května 2015 je tady text, který vám teď přečtu, a jmenuje se to Biopaliva v Česku a střet zájmů. Takže ta lež vlády je v tom, že vláda tvrdí: Zrušíme biosložku a zlevníme pohonné hmoty. A tím, že tam nebude 6 % české řepky, a možná pan ministr, už tady není, tak snad mi dá za pravdu, že zemědělec rozhoduje o tom, jestli si tam dá obilí, nebo řepku. Je to jeho rozhodnutí a není to Babišova řepka, jak je tady zvykem říkat.

Takže tady vláda přímo podporuje Putinův režim. Vláda podporuje Putinovu ropu, nevím už, který pan ministr říkal, že bude podporovat ukončení závislosti na ruské ropě, ale na druhé straně ji podporuje. Protože logicky, logicky, když tam nebude česká řepka českých zemědělců, tak oni samozřejmě tu řepku budou pěstovat a vyvezou ji do Německa. Akorát tedy zinkasují asi o 200 milionů méně. Takže vláda přímo podporuje Putinův režim a podporuje ruskou ropu. Tak to je logicky, jinak to ani nemůže být.

Takže ten Nadační fond proti korupci 5. května 2015 reaguje na vlnu zájmu, jež se v uplynulých dnech objevila v souvislosti s vládním návrhem zákona týkajícího se podpory biopaliv v České republice pro dopravní účel. Důvodem našeho rozhodnutí je skutečnost, že se vládní návrh zákona dotýká příjmu prostředků do státního rozpočtu. Následně se objevilo nebývalé množství nepřesných a zavádějících komentářů nejen ze strany politických činovníků, ale i komentátorů. A Nadační fond proti korupci - víme, že je pan Janeček, kandidát na prezidenta České republiky. Takže nikdo nepochybuje o tom, že ten fond je nezávislý.

Z tohoto důvodu zveřejňuje fond analýzu Biopaliva v Česku a střet zájmů aneb krátká paměť některých demokratů, v níž široké veřejnosti nabízí stručný i podrobnější popis podstaty kauzy biopaliv na půdorysu zmiňovaného střetu zájmů, a to s využitím výhradně oficiálních údajů orgánů státní správy. Text je rozdělen na čtyři části: Biopaliva v kostce; Poslanci a střet zájmů aneb stručné shrnutí závěrů; Stručná historie podpory biopaliv pro nenáročného čtenáře; Historie podpory biopaliv podrobněji s odkazy na zdroje pro zvídavého čtenáře. A přílohou je kopie hlasování po jménech poslanců ohledně podpory biopaliv v Česku v průběhu let 2007 až 2012.

Z textu analýzy mimo jiné plyne, že vlády České republiky v minulosti opakovaně schvalovaly podpory využívání biopaliv v Česku pro dopravní účely. Stejně tak i poslanci Parlamentu České republiky napříč politickým spektrem od roku 2007 svým hlasováním opakovaně podporovali rozmach využívání biopaliv v Česku pro dopravní účely, a to včetně daňového zvýhodnění. Tím napomáhali poptávce po produktech výroby biopaliv. S pokračováním významné podpory biopaliv včetně daňového zvýhodnění i po roce 2015 počítala i vláda Petra Nečase. - To byl premiér za ODS, jak všichni víme. - Ta v listopadu 2012 schválila dokument Národní akční plán České republiky pro energii z obnovitelných zdrojů. Tvrzení některých politických představitelů, že do nástupu současné vlády, to znamená Sobotkovy vlády, s prodloužením daňové výhody po červenci 2015 nepočítá nikdo, nemůže být tak pravdivé. - Takže lhali. - Text analýzy obsahuje rovněž i rozbor současného vládního návrhu úpravy podpory biopaliv ve srovnání s dosavadní podporou biopaliv v Česku pro dopravní účely. Z rozboru tak například plyne záměr současné vlády snížit u většiny druhů biopaliv jejich daňové zvýhodnění za účelem zvýšení příjmů z odvodu spotřební daně do státního rozpočtu. Současný křik některých politických činovníků je jenom divadlo. - To se píše rok 2015.

A co mi to připomíná? Leta letoucí opakovaně a masově hlasovali pro podporu biopaliv, včetně jejich daňového zvýhodnění. Tím zvyšovali tržby producentů biopaliv včetně těch českých, no prosím, a zvlášť jim to nevadilo, protože tak alespoň podporovali zaměstnanost v českém zemědělství, konečně, a plnili závazky dané evropskou legislativou ohledně biopaliv. Teď najednou naoko křičí, že je to nepřijatelné. Opravdu křičet přitom měli už dávno a úplně jinde, okomentoval stávající situaci ředitel Nadačního fondu proti korupci Petr Soukenka. Poznamenejme, že Česká republika se v minulosti zavázala, že v roce 2020 bude podíl obnovitelných zdrojů energie, biopaliv a elektrické energie na celkové spotřebě pohonných hmot v dopravě činit nejméně 10 %. Tento cíl byl nařízen - nařízen - evropskou legislativou.

Nadační fond proti korupci je zcela nezávislou iniciativou lidí, kteří zásadně nesouhlasí s vysokou mírou korupce ve státní správě, a naším cílem je mimo jiné podpora a odhalování korupční činnosti ve veřejné správě a podpora projektů odhalujících korupci. Takže materiál se jmenuje Biopaliva v Česku a střet zájmů aneb krátká paměť některých demokratů.

Česká republika se v minulosti zavázala, že v roce 2020 bude podíl obnovitelných zdrojů energie, biopaliv a elektrické energie a celková spotřeba pohonných hmot v dopravě činit nejméně 10 %. Tento cíl byl nařízen evropskou legislativou. V návaznosti na splnění tohoto závazku se v současné době podpora využívání biopaliv pro dopravní účely v Česku realizuje trojím způsobem. Za prvé skrze takzvané nízkoprocentní směsi, které vznikají přimícháváním malého množství, kolem 5 %, celkového objemu směsi bionafty, resp. bioetanolu, biolihu do standardní motorové nafty, resp. do standardního motorového benzinu. Určujícím faktorem u těchto nízkoprocentních směsí - maximální podíl biosložky ve směsi je dán legislativou, resp. technickou normou - je skutečnost, že běžné vznětové a zážehové motory nepotřebují žádnou úpravu k tomu, aby řádně fungovaly i na tu směs. Spotřebitel tedy u čerpací stanice nepozná, že do automobilu čerpá tuto nízkoprocentní směs. Spotřebitel také za tuto směs odvede státu plnou spotřební daň v zaplacené ceně za litr směsi ve stejné výši, jakou tuto daň odvede v zaplacené ceně za litr standardní motorové nafty, resp. za litr standardního motorového benzinu bez biosložky. Nízkoprocentní směsi tedy nejsou ze strany státu daňově zvýhodněny.

Za druhé skrze vysokoprocentní směsi biopaliv s fosilními pohonnými hmotami, ve kterých je objemový podíl biosložky podstatně vyšší, nejméně 30 % bionafty u takzvané směsné motorové nafty SMN B30 pro vznětové motory a nejméně 70 % bioetanolu u paliva s označením etanol E85 pro zážehové motory. Motory využívající vysokoprocentní směs etanol E85 již potřebují speciální úpravu, palivo SMN B30 je schopna spalovat většina vozidel s dieselovým motorem vyrobená po roce 1997.

Cena těchto směsí je pro spotřebitele nižší v důsledku toho, že spotřebitel neodvádí státu spotřební daň z objemového podílu biosložky obsažené ve vysokoprocentní směsi. Je-li tedy současná výše spotřební daně u standardního motorového benzinu 12,84 koruny, tak za litr, kterou spotřebitel odvede státu v ceně benzinu, pak u paliva etanol 85 obsahujícího 85 % objemových bioetanolů stát odpouští spotřebiteli povinnost v cenně paliva zaplatit spotřební daň ve výši 10,914 koruny. O tuto částku na litr takového paliva může tedy být konečná cena pro spotřebitele nižší. Obdobně je-li současná výše spotřební daně u standardní motorové nafty zrovna 10,95 korun na litr, pak u směsné motorové nafty SMN B30 stát odpouští spotřebiteli povinnost v ceně paliva zaplatit spotřební daň ve výši 3,285 korun na litr, to je 30 % z částky 10,95. V tomto případě tedy u této částky na litr takového paliva může být konečná cena pro spotřebitele nižší.

Poznamenejme, že do vysokoprocentních směsí patří palivo etanol E95, které obsahuje více než 95 % bioetanolu. Palivo je plně osvobozeno od spotřební daně ve výši 9,95 korun na litr a je určeno pro speciální vznětové motory a není určeno pro běžnou distribuci na veřejných čerpacích stanicích. Vysokoprocentní směsi jsou tedy ze strany státu daňově zvýhodněny.

Za třetí. Skrze takzvaná čistá biopaliva, kterými je především bionafta, takzvané FAME B100 z anglického označení metylesteru mastných kyselin, v případě vznětových motorů je toto palivo schopno spalovat většina nákladních vozidel. Cena této bionafty je v současné době zcela osvobozena od spotřební daně ve výši 10,95 korun na litr, a tedy o tuto částku na litr takového paliva může být konečná cena pro spotřebitele nižší. Čistá biopaliva jsou tedy ze strany státu daňově zvýhodněna.

V návaznosti na evropskou legislativu minulé vlády České republiky, minulí poslanci a minulí senátoři Parlamentu České republiky v průběhu let postupně navrhli a schválili řadu povinností pro distributory pohonných hmot ve vztahu k minimálním podílům biosložek v nich obsažených. Kdo a kolikrát podpořil využívání biopaliv v Česku a o jaké povinnosti se jednalo, je uvedeno v následujících kapitolách.

Mezi tyto povinnosti tak například patří povinnost distributorů pohonných hmot vykázat za kalendářní rok zákonem předepsaný minimální podíl biosložek - biopaliv - na celkové prodané množství pohonných hmot, zvlášť za celkové množství prodané motorové nafty a zvlášť za celkové množství prodaného motorového benzinu. Distributor má tak možnost buď do každého litru motorové nafty nechat přimíchat zákonem daný minimální podíl bionafty, respektive do každého litru motorového benzinu zákonem daný minimální podíl bioetanolu, nízkoprocentní směsi, nebo svoji povinnost za kalendářní rok může splnit distribucí, prodejem vysokoprocentních směsí nebo čistých biopaliv v případě kombinací obou možností, zatímco prodejem každého litru nízkoprocentní směsi stát od spotřebitele této směsi v ideálním případě inkasuje plnou výši spotřební daně za litr této směsi. Prodejem vysokoprocentních směsí stát od spotřebitele inkasuje na každém litru takových směsí sníženou částku spotřební daně a v případě prodeje čistých biopaliv stát od spotřebitele takového biopaliva neinkasuje žádnou spotřební daň z litru tohoto paliva. Čím více se tedy budou prodávat vysokoprocentní směsi nebo čistá biopaliva, tím více stát bude přicházet o příjmy ze státního rozpočtu, neboť spotřebitelé budou státu platit méně na spotřební dani. Zájmem státu tedy je, aby distributoři plnili svoje povinnosti ohledně biosložek spíše skrze prodej nízkoprocentních směsí, neboť z nich spotřebitel platí státu plnou výši spotřební daně. A tak se to i děje.

Představte si nyní, že jste významný český soukromý producent biosložek v České republice. Minulé vlády a minulí poslanci a senátoři podpořili poptávku po vašich produktech a po produktech vašich biokonkurentů, avšak na úkor producentů standardních fosilních pohonných hmot - na úkor producentů výroby ruské ropy, dneska můžeme dodat - neboť distributorům předepsali minimální podíly biosložek, které musí prodat spolu se standardními fosilními pohonnými hmotami. Podaří-li se vám konkurenci porazit, máte zajištěn dobrý byznys, kterým jednak pomáháte naplňovat povinnost České republiky danou evropskou a následně českou legislativou, a také jako zaměstnavatel se můžete podílet na zaměstnávání českých občanů především v oblasti zemědělství, díky čemuž můžete na daních odvádět státu nemalé finanční prostředky. Vaším obchodním zájmem také je, aby se vašich produktů, biosložek či biopaliv, prodalo co nejvíce. Ideálním obchodním případem by tedy bylo, kdyby všechna standardní fosilní paliva byla zcela nahrazena čistými biopalivy. Obchodní zájem producenta biosložek či biopaliv je tedy přesně opačný než zájem státu. Pakliže však o biopalivo není mezi spotřebiteli zájem a distributor se skřípěním zubů pouze plní zákonem předepsanou povinnost prodat za kalendářní rok v celkovém objemu prodaných pohonných hmot určité minimálním procentem dané množství biopaliv, je vám jako výrobci biopaliv zásadně lhostejné, zda tak distributor činí postupně v průběhu roku skrze prodej nízkoprocentních směsí, nebo zda na konci distributor prodá chybějící procenta v litrech najednou v podobě čistého biopaliva. Součet těchto minimálních prodaných litrů biopaliv - biosložek - totiž bude na konci roku stejný.

A jaký je zájem konečného spotřebitele pohonných hmot? U nízkoprocentních směsí spotřebitel platí stejnou spotřební daň, jako kdyby palivo biosložku neobsahovalo. U vysokoprocentních směsí nebo u čistých biopaliv však cena za litr takového paliva může být pro spotřebitele až kolem 10 korun nižší oproti litru standardní pohonné hmoty, neboť stát po spotřebiteli nepožaduje, aby mu tuto spotřební daň v ceně paliva zaplatil. Jinými slovy, miliardy, které stát nevybere na spotřební dani z prodeje vysokoprocentních směsí a čistých biopaliv, zůstanou v kapsách konečných spotřebitelů těchto biopaliv, to znamená občanů, nikoliv však v kapsách producentů biosložek biopaliv. Pakliže tato zvýhodněná biopaliva používají například dopravní podniky, soukromí přepravci, pak cena jízdenek těchto přepravců může být nižší ve srovnání se situací, kdy by cestující musel v ceně jízdenky uhradit i plnou spotřební daň za standardní pohonné hmoty.

Tvrzení, že stát oněmi miliardami, které nevybere v důsledku částečného nebo úplného osvobození vysokoprocentních směsí nebo čistých biopaliv od spotřební daně, přímo podporuje producenty biopaliv, je zavádějící. Tyto prostředky totiž stát, jak je zjevné z výše uvedeného, v důsledku daruje konečným spotřebitelům, tudíž občanům. - A teď to vláda nechce, protože tato vláda pro lidi nechce nic dělat. - Je ale pravda, že tím stát zařídil zvýšení poptávky po produktech výrobců biopaliv, tedy zařídil zvýšení tržeb producentů biopaliv. Toto zvýšení tržeb může být zlomkem celkové částky darované státem spotřebitelům, může být stejné, může být však i vyšší.

Poznamenejme, že v listopadu 2012 tehdejší vláda Petra Nečase schválila strategický dokument s názvem Národní akční plán České republiky pro energii z obnovitelných zdrojů, v němž se naléhavě doporučuje řada dlouhodobých opatření ze strany státu včetně úprav daňového zvýhodnění biopaliv nutných pro dosažení závazného, minimálně 10% podílu obnovitelných zdrojů energie, biopaliv a elektrické energie na celkové spotřebě pohonných hmot v dopravě v roce 2020. S podporou biopaliv včetně daňového zvýhodnění i po roce 2015 tedy musela počítat i vláda Petra Nečase. Tvrzení některých politických představitelů, že do vzniku současné vlády s prodloužením daňové výhody po červenci 2015 nikdo nepočítal, nemůže být pravdivé.

Poslanci a střet zájmů aneb stručné shrnutí závěrů. Evropská legislativa v minulosti stanovila minimální podíl obnovitelných zdrojů energie, biopaliv a elektrické energie na celkové spotřebě pohonných hmot v dopravě v roce 2020, a to ve výši 10 %. Od roku 2007 do počátku roku 2014, kdy se ministrem financí stává Andrej Babiš, vlády České republiky nejméně čtyřikrát schválily víceleté programy, akční plány či nařízení a nejméně čtyřikrát předložily vládní návrhy zákonů, v nich zvyšovaly nebo alespoň ponechávaly podporu využití biopaliv pro dopravní účely, a to včetně daňového zvýhodnění. - A které to byly vlády? No to byly všechno vlády stran stávající koalice od roku 2007, vždycky to chtěly. Za uvedenou dobu poslanci Parlamentu České republiky - dneska tedy chtějí podpořit toho Putina - svým hlasováním nejméně šestkrát schválili zvýšení nebo alespoň ponechání podpory využívání biopaliv pro dopravní účely včetně daňového zvýhodnění, čímž přímo nebo nepřímo podpořili poptávku po produktech výrobců biopaliv v České republice, mezi nimi tedy i společností ovládaných společností Agrofert. Při tomto hlasování bylo napříč politickým spektrem hlasováno celkem 739krát pro tuto podporu biopaliv, celkem 79krát proti této podpoře a celkem 126krát se poslanci zdrželi hlasování.

Současný návrh zákona ze strany vlády, v níž je ministrem financí Andrej Babiš, tuto podporu v nejméně třech případech biopaliv či biosložek ponechává, nejméně v pěti případech snižuje zvýšením spotřební daně, respektive snížením daňového zvýhodnění. Vládní návrh současně stanovuje dodatečnou povinnost ohledně nízkoprocentních směsí biosložek s fosilními palivy za účelem zvýšení odvodů spotřební daně do státního rozpočtu. Mimoto vládní návrh zákona zavádí opatření pro zamezení obcházení zákonem uložených povinností ohledně biopaliv. Odhaduje se, že celkový dopad návrhu zákona na veřejné finance bude kladný, snížené odvody ze spotřební daně do státního rozpočtu budou kompenzovány zaměstnaností v zemědělství týkající se produkce biopaliv. Podpora ponechává možnost nižších cen biopaliv a vysokoprocentních směsí biopaliv s fosilními palivy oproti cenám standardních pohonných hmot - až kolem 10 korun na litr pro konečné spotřebitele, například dopravní podniky, soukromí přepravci, zemědělci, individuální spotřebitelé a podobně. Poznamenejme, že v listopadu 2012 tehdejší vláda Petra Nečase schválila strategický dokument s názvem Národní akční plán České republiky pro energii z obnovitelných zdrojů, v němž se naléhavě doporučuje řada dlouhodobých opatření ze strany státu včetně úprav daňového zvýhodnění biopaliv nutných pro dosažení evropskou legislativou daných minimálních podílů obnovitelných zdrojů energie v dopravě v roce 2020. - Takže vláda Petra Nečase počítala s podporou biopaliv. A když ta dnešní vláda svým rušením podporuje Putinovu ropu, tak zároveň si koleduje o pořádnou pokutu z Evropské unie.

Stručná historie podpory biopaliv. V březnu 2007 vláda České republiky předložila Poslanecké sněmovně vládní návrh zákona, který později vyšel jako zákon č. 180/2007 Sb. s účinností od 1. 9. 2007. Předmětem zákona byla povinnost zajistit, aby v pohonných hmotách pro dopravní účely za kalendářní rok bylo od 1. září 2007 obsaženo i minimální uvedeným zákonem předepsané množství biopaliv, takzvané nízkoprocentní směsi, s tím, že bylo předepsáno postupné zvyšování tohoto podílu až na hodnotu 3,5 %, resp. 4,5 % u benzinu, resp. nafty od 1. září 2009. Tuto povinnost mohla předmětná osoba splnit i uvedením čistého biopaliva - bionafta - nebo vysokoprocentní směsi s podílem 30 a více procent biosložky. Vládní návrh zákona Poslanecká sněmovna schválila v květnu 2007. Miroslav Kalousek hlasoval proti návrhu, Bohuslav Sobotka se zdržel hlasování, Vojtěch Filip hlasoval pro návrh.

V únoru 2008 vláda České republiky schválila program podpory dalšího uplatnění biopaliv v dopravě. V dokumentu se mimo jiné uvádí: Využívání biopaliv jako náhrady fosilních paliv je v České republice i v Evropské unii žádoucí, avšak z uvedených kalkulací vyplývá, že k žádanému rozšíření v uplatňování čistých biopaliv a vysokoprocentních směsí biopaliv nemůže dojít bez dostatečných finančních podpor ze strany státu. Nejvhodnějším způsobem podpory je plné osvobození, resp. snížení, spotřební daně u čistých biopaliv a vratka spotřební daně u vysokoprocentních směsí biopaliv.

Za třetí. O rok později, v únoru 2009, vláda České republiky předložila Poslanecké sněmovně - a zástupcem navrhovatele byl tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek - návrh zákona, kterým se měnil zákon o spotřebních daních a další související zákony a jehož předmětem bylo implementovat program podpory biopaliv. V důvodové zprávě k tomuto návrhu zákona se mimo jiné uvádí: "Podle technických výpočtů, které byly provedeny v rámci programu, je zapotřebí čistá biopaliva i biopaliva, která jsou součástí vysokoprocentních směsí biopaliv s fosilními palivy, plně daňově zvýhodnit. Daňové zvýhodnění čistých a vysokoprocentních biopaliv má mimo jiné za cíl zvýšit uplatnění těchto paliv na trhu. Vzhledem k daňovému zvýhodnění metylesterů mastných kyselin budou vytvořeny podmínky pro růst poptávky po metylesterech mastných kyselin, které se budou používat k pohonu motorů jednak v čisté podobě a jednak jako složka takzvané směsné nafty. V důsledku vyšší poptávky po produktu tohoto odvětví lze očekávat i zvýšení zaměstnanosti. Dopady na příjmy státního rozpočtu budou negativní." Poslanecká sněmovna tento návrh v červnu 2009 schválila včetně přílepku stran emisních povolenek. Poslanec - v té době již nikoli ministr - Miroslav Kalousek hlasoval proti návrhu, podle vlastních slov kvůli přílepku týkajícímu se emisních povolenek, Bohuslav Sobotka hlasoval pro návrh stejně jako Vojtěch Filip. Schválením zákona došlo k daňovému zvýhodnění snížením spotřební daně u vysokoprocentních směsí v poměru podílu biopaliv a osvobozením od spotřební daně u čistých biopaliv.

V listopadu 2009 předložila vláda Jana Fischera Poslanecké sněmovně návrh zákona, jehož předmětem bylo navýšení minimálního podílu biopaliv u benzinu a nafty z tehdejších 4,5 % na 6,3 % u benzinu, resp. z tehdejších 3,5 % na 4,5 % u nafty, a to od dubna 2010. V odůvodnění návrhu vláda uvedla, že mezi hlavní cíle novely (patří) dosáhnutí indikativního cíle podle směrnice 2003/30/ES, ke kterému se Česká republika zavázala, a dále podpora využívání biopaliv a podpořit sektor zemědělství. Mimoto se v odůvodnění vládního návrhu zákona explicitně uvádí, že z podnikatelů budou profitovat výrobci primárních biopaliv a že novela nepřináší dopady na státní rozpočet a výnos spotřební daně. Poslanecká sněmovna upravený vládní návrh schválila v květnu 2010, místo vládou navrženého zvýšení podílů 4,5 %, resp. 6,3 % poslanci schválili navýšení podílů jen na 4,1 %, resp. 6,0 %. Jak poslanec Miroslav Kalousek, tak poslanec Bohuslav Sobotka, tak i poslanec Vojtěch Filip hlasovali pro návrh. Všichni. - Polistopadový kartel hlasoval pro. Kalousek, Sobotka, Filip.

V srpnu 2011 vláda České republiky předložila Poslanecké sněmovně návrh zákona, ve kterém se mimo jiné dodavatelům pohonných hmot ukládá povinnost postupně snižovat emise skleníkových plynů, přičemž této povinnosti lze dosahovat i podílem biopaliv v pohonných hmotách nebo čistými biopalivy. V důvodové zprávě k vládnímu návrhu se mimo upozorňuje na riziko neplnění legislativních požadavků transpozice směrnice č. 2008/50/ES a varuje se před neplněním mimo jiné udělením vysokých sankcí. - Takže stávající vládo, vysoké sankce vás čekají. Držíme palce. V únoru 2012 Poslanecká sněmovna tento vládní návrh schválila s pozměňovacími návrhy netýkajícími se však problematiky biopaliv. Miroslav Kalousek stejně jako Vojtěch Filip hlasovali pro návrh. - Vidíte, Kalousek, Filip společně hlasovali pro návrh. - Sobotka se zdržel. Miroslav Kalousek, v té době je opět ministrem financí, bezprostředně po schválení vládního návrhu před poslanci prohlásil: "Samozřejmě vláda je jistě spokojena, že prošel tento zákon podpora biopaliv. A aby bylo úplně zřejmé," říká pan Kalousek, "hlasoval jsem ve finále pro tento vládní návrh, protože to je dobrý zákon, navíc je to nezbytná transpozice, je to takzvaný EU zákon. Ve svém důsledku jeho výhody převáží nad některými ústupky, které Sněmovna udělala při hlasování, takže je to krok vpřed, ne že ne. Já kritizoval ty ústupky, nikoliv to, že Sněmovna schválila zákon."

Senát však poslanci schválený zákon vrátil s pozměňovacími návrhy, ty se však netýkaly biopaliv. A poslanci v květnu 2012 zákon přijali s účinností od 1. září 2012. Při tomto opětovném hlasování Miroslav Kalousek nehlasoval, neboť byl omluven z účasti na schůzi, Bohuslav Sobotka hlasoval pro návrh a Vojtěch Filip se zdržel hlasování.

V září 2012 vláda České republiky schválila akční plán pro biomasu v České republice na období 2012 až 2020, ve které se mimo jiné stanovuje optimální mix plodin pro zajištění suroviny na výrobu biopaliv a uvádí se scénář pro případ, že ve střednědobém horizontu stát výrazně podpoří využití lihu na trhu kapalných biopaliv. V říjnu 2012 vláda České republiky vydala nařízení o kritériích udržitelnosti biopaliv s účinností od listopadu 2012, ve kterém mimo jiné stanovuje minimální úsporu emisí skleníkových plynů při používání biopaliv.

V listopadu 2012 vláda České republiky schválila aktualizaci Národního akčního plánu České republiky pro energii z obnovitelných zdrojů. V preambuli tohoto vládou schváleného dokumentu se mimo jiné uvádí - a znovu opakuji, to byla vláda stávající koalice - zpracovaný Národní akční plán České republiky pro energii z obnovitelných zdrojů, dále jen Národní akční plán, navrhuje v roce 2020 dosažení 14% podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie a 10,8% podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě v dopravě.

V závěru tohoto dokumentu se pak uvádí řada vhodných budoucích opatření ze strany státu pro dosažení povinného minimálně 10% podílu obnovitelných zdrojů v dopravě v roce 2020. Mezi ně patří: vypracovat reálnou koncepci uplatňování biopaliv v České republice jako alternativních motorových paliv z obnovitelných zdrojů v dopravě až do roku 2020; přehodnotit další možnosti využití biopaliv pro pohon, a to zejména širší využití jak čistých biopaliv, tak i vysokoprocentních biopalivových směsí především v oblasti zemědělství, stavebnictví, těžařství či u dopravních podniků; vytvořit ze strany státu podmínky pro uplatňování biopaliv srovnatelné s podmínkami pro stlačený zemní plyn pro dopravní účely; vytvořit ze strany státu podmínky pro rychlejší obměnu stávajícího vozového parku v České republice, zejména z hlediska podpory výroby a dovozu nových vozidel na alternativní paliva vyráběná z biomasy; vypracovat potřebnou legislativu jako oporu pro realizaci navrhovaných opatření - nový zákon o ochraně ovzduší, novela zákona o spotřebních daních, legislativní ošetření podpory perspektivní produkce a použití biopaliv druhé a třetí generace.

Na konci roku 2013 za doby úřednické vlády Jiřího Rusnoka Česká republika na jednání Rady Evropské komise pro energetiku podpořila kompromisní návrh obsahující mimo jiné i omezení využívání biopaliv vyrobených z potravinářské biomasy, a řešil i problematiku podpory takzvaných pokročilých biopaliv. Tento kompromisní návrh však nebyl celkově přijat.

V srpnu 2014 vláda České republiky schválila Víceletý program podpory dalšího uplatnění udržitelných biopaliv v dopravě na období let 2015 až 2020. Program ponechává povinnost postupně snižovat emise skleníkových plynů z pohonných hmot a povinnost splnění 10 % energetického obsahu biopaliv a obnovitelné elektřiny na celkové spotřebě energie v dopravě do konce roku 2020 v souladu s evropskou legislativou. V textu programu se u čistých biopaliv a u vysokoprocentních směsí biopaliv s fosilními palivy buď ponechává současná daňová podpora, nebo se navrhuje tuto daňovou podporu snížit. V textu programu se také vyslovuje nezbytnost zcela osvobodit od spotřební daně moderní biopaliva, biopaliva druhé a třetí generace - ale ta neexistují, nejsou, každý o nich mluví, nikdo je nikdy neviděl. - V závěru textu programu se uvádí: tyto navržené, respektive schválené a notifikované podpory budou každoročně přezkoumány, zda nevykazují překompenzaci.

V únoru 2015 vláda České republiky předložila Poslanecké sněmovně návrh zákona, kterým se mění zákon o spotřební dani a další zákony s cílem implementovat vládou schválený víceletý program. Předmětem vládního návrhu je ponechat minimální podíly biopaliv v nízkoprocentních směsích - motorový benzin, respektive motorová nafta, snížit daňové zvýhodnění čistých biopaliv a vysokoprocentních směsí biopaliv s fosilními palivy, zpřísnit povinnost dodavatelů pohonných hmot ve vztahu k používání biopaliv v pohonných hmotách a zavést sledování plnění jejich povinností v průběhu kalendářního roku.

Konkrétněji, vládní návrh zákona snižuje daňové zvýhodnění pohonných hmot SMN B30 zvýšením jejich spotřební daně ze současné hodnoty 7,66 koruny na litr na 8,41 - SMN B30 je zde směsná motorová nafta s metylestery řepkového oleje, kde podíl metylesteru ve směsi činí nejméně 30 % objemu; snižuje daňové zvýhodnění pohonných hmot B100 zvýšením faktického odvodu daně ze současných nula korun na litr na 1,80 koruny na litr - B100 jsou čisté metylestery mastných kyselin; zrušuje daňové zvýhodnění etylesterů mastných kyselin; snižuje daňové zvýhodnění rostlinných olejů určených k pohonu motorů zvýšením faktického odvodu daně ze současných nula korun na litr na korun 18 na litr; ponechává stávající úplné osvobození od spotřební daně u bioplynu, v kapalném nebo v plynném stavu, určeného k pohonu motorů, ponechává stávající možnost úplného osvobození od spotřební daně u biopaliv druhé generace; ponechává stávající možnost úplného osvobození od spotřební daně u pohonných hmot E95 a snižuje daňové zvýhodnění u pohonných hmot E85 ze současných 12,84 koruny na litr biolihu obsaženého v E85 na 11,31 koruny na litr biolihu obsaženého v E85.

Mimoto vládní návrh stanovuje povinnost složit na zvláštní účet celního úřadu jistotu odpovídající množství nedodaného biopaliva, což má podle důvodové zprávy významným způsobem přispět ke snížení výše případného nedoplatku na pokutách za neuvedení minimálního množství biopaliva do volného daňového oběhu uložených dodavatelům pohonných hmot, kteří zákonem stanovenou povinnost nesplnili. V důvodové zprávě předloženého vládního návrhu se k celkovému dopadu navržených úprav na veřejné rozpočty uvádí doslova - strana 17: Náklady navrhované úpravy jsou spojeny s nižším inkasem ze spotřební daně. Celkový kumulovaný negativní dopad - 2015 až 2020 - této varianty do veřejných rozpočtů z titulu nevybrané spotřební daně by měl být podle programu a navazujících výpočtů cca 9 miliard. Z toho 8,2 miliardy by mělo činit nižší inkaso státního rozpočtu, a 820 milionů nižší inkaso Státního fondu dopravní infrastruktury. Program na druhou stranu implikuje výrazně pozitivní vliv na zaměstnanost a následné odvody do veřejných rozpočtů. Tato varianta má vést k vytvoření cca 14 tisíc nových pracovních míst a během programu do rozpočtů přinést 14,6 až 16,2 miliardy korun. Celkový kumulovaný vliv na veřejné rozpočty by tedy v letech 2015 až 2020 měl být podle programu pozitivní ve výši 5,6 až 7,2 miliardy.

Vládní návrh zákona dále ponechává stávající povinnost dodavatelů pohonných hmot za kalendářní rok zajistit minimální množství biopaliva až do výše 4,1 % objemových z celkového množství motorových benzinů přimíchávaných do motorových benzinů a ve výši 6 % objemových z celkového množství motorové nafty přimíchaných do motorové nafty. Nově však dodavatel pohonných hmot může právě uvedenou povinnost pouze do 1,2 % objemových z celkového množství motorových benzinů přimíchaných do motorových benzinů nebo pouze do 1,8 % objemových z celkového množství motorové nafty přimíchávaných do motorové nafty splnit i uvedením čistého biopaliva nebo vysokoprocentní směsi biopaliva s fosilními palivy do volného daňového oběhu na území České republiky pro dopravní účely.

Poznamenejme, že v dosud platné úpravě toto omezení do 1,2 %, resp. do 1,8, není, a tedy v současné době může dodavatel pohonných hmot splnit svoji povinnost stran minimálních podílů biopaliv v motorovém benzinu, respektive v motorové naftě, i uvedením čistého biopaliva nebo vysokoprocentní směsi biopaliva s fosilními palivy do oběhu, a to právě v rozsahu daném minimálními podíly biopaliv 4,1 %, respektive 6 % objemových.

K navrženému omezení uvádět do oběhu čistá biopaliva a vysokoprocentní směsi biopaliv s fosilními palivy se v důvodové zprávě k vládnímu návrhu zákona uvádí: Na základě poznatků z praxe bylo identifikováno, že nadměrné využívání těchto paliv vede k deformaci trhu s pohonnými hmotami, kdy podstatná část běžných pohonných hmot, které by měly obsahovat určitou menší část biosložky, tuto biosložku neobsahuje. Vzhledem k tomu, že biopaliva určená k použití, nabízená k prodeji nebo používaná pro pohon motorů jsou osvobozena od spotřební daně, zatímco běžné pohonné hmoty obsahující určité množství biosložky spotřební dani podléhají, přichází výše popsaným postupem stát o spotřební daň, kterou by dodavatel pohonných hmot musel zaplatit v případě, že by povinnost dle odstavce 1 plnil prostřednictvím běžných paliv obsahujících biosložku v objemu dle norem ČSN-EN.

Navržené řešení umožní budoucí navýšení povinného podílu biopaliv v § 19 odst. 1 a zároveň omezí propad příjmu státního rozpočtu z nevybraných daní, které jsou uvaleny na pohonné hmoty.

Vládní návrh zákona obsahuje i další zpřísnění ve vztahu k možným podvodům s biopalivy. V návrhu se rovněž očekává vzrůst poptávky po biolihu a čisté bionafty FAME výrobců těchto produktů. Mezi nimi jsou uvedeny i společnosti patřící do holdingu AGROFERT: Ethanol Energy, Primagra, PREOL. Současně se však upozorňuje, že stejné podmínky budou platit i pro bioetanol a bionaftu pocházející z Evropské unie. V návrhu se rovněž uvádí, že v České republice vyrábí směsné pohonné hmoty přibližně 13 výrobců pohonné hmoty B30 a 2 výrobci pohonné hmoty E85, přičemž je možné očekávat nárůst produkce těchto subjektů s potenciálními pozitivními dopady do zaměstnanosti. Pod tímto vládním návrhem zákona je podepsán Bohuslav Sobotka a Andrej Babiš.

No, představte si, až v roce 2016 se polistopadový kartel probudil a zjistil, že Babiš je jinej. Proto přišli s lex Babiš.

V dubnu 2015 se strhává všeobecná hysterie - ano, tak tady to je - o střetu zájmů Andreje Babiše ve vztahu k produkci biopaliv a o jeho nepřijatelném profitu z produkce biopaliv.

Takže tady máme dále i historii podpory biopaliv podrobněji. Na novodobém počátku byla směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/30/ES ze dne 8. 5. 2003, o podpoře využívání biopaliv nebo jiných obnovitelných paliv pro dopravu. Tato směrnice mimo jiné stanovila rozpis indikativního podílu biopaliv z celkového množství prodaných motorových paliv: pro rok 2005 ve výši 2 % energetického obsahu, pro rok 2006 ve výši 2,75 % energetického obsahu, pro rok 2007 ve výši 3,5 % energetického obsahu, pro rok 2008 ve výši 4,25 % energetického obsahu, pro rok 2009 ve výši 5 % energetického obsahu a pro rok 2010 ve výši 5,75 % energetického obsahu.

Zákonem č. 180/2007 Sb. s účinností od 1. 9. 2007 byla pro osoby uvádějící motorové benziny nebo motorovou naftu do volného daňového oběhu na území České republiky pro dopravní účely zavedena povinnost zajistit, aby v pohonných hmotách, které tato osoba uvádí do volného daňového oběhu na území České republiky pro dopravní účely za kalendářní rok, bylo obsaženo i minimální množství biopaliv, a to:

a) od 1. 9. 2007 ve výši 2 % objemových z celkového množství motorové nafty přimíchaných do motorové nafty,

b) od 1. 1. 2008 ve výši 2 % objemových z celkového množství motorových benzinů přimíchaných do motorových benzinů,

c) od 1. 1. 2009 ve výši 3,5 % objemových z celkového množství motorových benzinů přimíchaných do motorových benzinů,

d) od 1. 1. 2009 ve výši 4,5 % objemových z celkového množství motorové nafty přimíchaných do motorové nafty

Tuto uloženou povinnost přitom podle téhož zákona č. 180/2007 mohla předmětná osoba splnit i uvedením čistého biopaliva - bionafta - nebo vysokoprocentního směsného paliva ve formě tzv. směsné motorové nafty s obsahem vyšším než 31 % objemových bionafty, ve formě tzv. bioetanolu E85 s minimálně 70 % objemovými bioetanolu s motorovým benzinem, ve formě tzv. bioetanolu E95 do volného daňového oběhu na území České republiky pro dopravní účely, a to v rozsahu podle výše uvedených podílů - strana 2360. Předmětné osobě byla uložena povinnost každoročně k 31. lednu podat příslušnému celnímu úřadu hlášení o splnění povinnosti uvedení minimálního množství biopaliv do volného daňového oběhu pro dopravní účely za uplynulý kalendářní rok. Pokud předmětná osoba nesplnila svoji povinnost uvést do volného daňového oběhu na území České republiky minimální množství biopaliv pro dopravní účely, byla jí tímto zákonem č. 180/2007 uložena povinnost zaplatit poplatek z objemu biopaliv, která měla uvést do volného daňového oběhu na území České republiky pro dopravní účely za uplynulý kalendářní rok, přičemž tento poplatek měl být příjmem státního rozpočtu.

Pod návrhem vládního zákona, který byl poslancům předložen dne 1. 3. 2007, je podepsán tehdejší předseda vlády Mirek Topolánek a tehdejší ministr životního prostředí Martin Bursík. Členem vlády byl tehdy Miroslav Kalousek coby ministr financí. Návrh vládního zákona byl v Poslanecké sněmovně schválen dne 2. 5. 2007, přičemž Miroslav Kalousek hlasoval proti návrhu, Bohuslav Sobotka se zdržel hlasování a Vojtěch Filip hlasoval pro návrh.

Poznamenejme, že v důvodové zprávě k návrhu tohoto vládního zákona se mimo jiné explicitně uvádí, že bez uplatnění čistých biopaliv a vysokoprocentních biopalivových směsí v dopravě nebude Česká republika moci dosáhnout v termínu do 31. 12. 2010 doporučeného podílu náhrady 5,75 % energetického podílu veškerého benzinu a veškeré motorové nafty v dopravě biopalivy tak, jak stanovuje směrnice 2003/30/ES. Z toho důvodu nebyl doporučovaný podíl 5,75 % do předmětného zákona zapracován s tím, že uplatnění čistých biopaliv a vysokoprocentních biopalivových směsí je podmíněno cenovou dostupností motorových vozidel na tato paliva.

V důvodové zprávě se dále uvádí na straně 8: V případě žádoucí změny podmínek tuzemského trhu v tomto směru bude v rámci novelizace ustanovení odst. 1 § 3a upraven i další možný nárůst podílu biopaliv uplatňovaných v dopravě ČR pro další období po roce 2009.

Dne 25. 2. 2008 vláda České republiky usnesením č. 164/2008 schválila dokument s názvem Víceletý program podpory dalšího uplatnění biopaliv v dopravě, který následně schválila Evropská komise dne 23. 12. 2008 s platností od 1. 7. 2009 do 30. 6. 2015. V dokumentu se mimo jiné uvádí na straně 16: Využívání biopaliv jako náhrady fosilních paliv - ano slyšíme dobře, náhrady fosilních paliv, náhrady Putinovy ropy - je v ČR i v EU žádoucí, avšak z uvedených kalkulací vyplývá, že k žádanému rozšíření v uplatňování čistých biopaliv a vysokoprocentních směsí biopaliv nemůže dojít bez dostatečných finančních podpor ze strany státu.

V návaznosti na znění směrnice 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny, musí být podpora založena na snížení daňové zátěže. Principem je daňové zvýhodnění vždy pouze biosložky, to znamená, že u směsných paliv zůstává fosilní část zdaněna plnou sazbou spotřební daně. Nejvhodnějším způsobem podpory je plné osvobození, respektive snížení, spotřební daně u čistých biopaliv a vratka spotřební daně u vysokoprocentních směsí biopaliv.

Ve vládě České republiky byl tehdy ministrem financí Miroslav Kalousek. Dne 17. 2. 2009 vláda České republiky předložila Poslanecké sněmovně návrh zákona, kterým se měnil zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních a další související zákony. Zástupcem navrhovatele byl ministr financí Miroslav Kalousek. V důvodové zprávě k tomuto návrhu se uvádí, že novelou je do zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, implementován uvedený Víceletý program dalšího uplatnění biopaliv v dopravě.

Mimoto se v této důvodové zprávě uvádí explicitně na stranách 13, 16 a 19: Vzhledem k tomu, že v konečném důsledku je podle cíle Evropské komise zapotřebí nahradit až 10 % pohonných hmot biopalivy do roku 2020 - a to Česká republika nesplnila - není možné tohoto podílu dosáhnout pouze povinným uváděním nízkoprocentních směsí biopaliv na trh, ale je nutné vytvořit takové prostředí, aby mohla být na trh uváděna i biopaliva vysokoprocentní nebo čistá a byla přitom nákladově a cenově konkurenceschopná tradičním fosilním palivům.

Podle technických výpočtů, které byly provedeny v rámci programu, je zapotřebí čistá biopaliva i biopaliva, která jsou součástí vysokoprocentních směsí biopaliv s fosilními palivy, plně daňově zvýhodnit - říkal pan Kalousek. - Daňové zvýhodnění čistých a vysokoprocentních biopaliv má mimo jiné za cíl zvýšit uplatnění těchto paliv na trhu.

Vzhledem k daňovému zvýhodnění metylesterů mastných kyselin budou vytvořeny podmínky pro růst poptávky po metylesterech mastných kyselin, které se budou používat k pohonu motorů jednak v čisté podobě a jednak jako složka takzvané směsné nafty. V důsledku vyšší poptávky po produktu tohoto odvětví lze očekávat i zvýšení zaměstnanosti. Dopady na příjmy státního rozpočtu budou negativní.

Dne 17. 6. 2009 Poslanecká sněmovna uvedený vládní návrh zákona s pozměňovacími návrhy včetně přílepků stran emisních povolenek schválila a poslanec, v té době už ne ministr, Miroslav Kalousek hlasoval proti návrhu, i když jako ministr to navrhoval, a to kvůli přílepku stran emisních povolenek, a Bohuslav Sobotka hlasoval pro návrh stejně jako Vojtěch Filip. Senát schválil doprovodné usnesení dne 22. července 2009. Prezident zákon podepsal dne 11. srpna 2009. Zákon byl vyhlášen 4. září 2009 ve Sbírce zákonů pod číslem 292/2009 s účinností od 1. 10. 2009.

Schválením zákona došlo k daňovému zvýhodnění snížením spotřební daně u vysokoprocentních směsí v poměru podílu biopaliv a osvobozením od spotřební daně u čistých biopaliv. Schválená podpora se týkala metylesterů mastných kyselin, anglicky FAME nebo také B100, metyletylesterů mastných kyselin, bioetanolu využívaného ve vysokoprocentních emisních palivech E85 a E95, směsné nafty SMN B30 s biosložkou ve formě metylesterů mastných kyselin, řepkového oleje, takzvané MEŘO, rostlinného oleje, zejména řepkového, a bioplynu. Poznamenejme k tomu na tomto místě, že tato podpora je doposud využívána pouze u motorových paliv FAME, SMN B30 a E85. Ostatní biopaliva se na trhu zatím neuplatňují.

Ještě před schválením uvedeného zákona č. 292/2009 Sb. dne 17. června 2009 byla v Bruselu dne 23. dubna 2009 přijata směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES, směrnice RED. Podle této směrnice každý členský stát zajistí, aby podíl energie z obnovitelných zdrojů ve všech druzích dopravy v roce 2020 činil alespoň 10 % konečné spotřeby energie v dopravě. Téhož dne byla přijata i směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/30/ES, kterou se mění směrnice 98/70/ES, pokud jde o specifikaci benzinu, motorové nafty a plynových olejů, zavedení mechanismu pro sledování a snížení emisí skleníkových plynů, a směrnice Rady 1999/32/ES, pokud jde o specifikaci paliva používaného plavidly vnitrozemské plavby, a kterou se ruší směrnice 93/12/EHS - směrnice FQD. Směrnice FQD zavádí povinnosti dodavatelů pohonných hmot snižovat emise skleníkových plynů, které jsou vyprodukovány v celém životním cyklu z jimi dodaných hmot, o 6 % do roku 2020 ve srovnání základní normou pro fosilní pohonné hmoty.

Dne 18. listopadu 2009 předložila vláda Poslanecké sněmovně návrh zákona - novelu - kterým se změnil zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů. Novela navázala na zákon č. 180/2007 Sb., ve kterém byla pro osoby uvádějící motorový benzin nebo motorovou naftu na území České republiky zavedena povinnost přimíchávat stanovené množství biopaliv do uvedených pohonných hmot. Předmětem vládní novely uvedeného zákona č. 86/2002 Sb. bylo navýšení minimálního podílu biopaliv u motorové nafty z tehdejších 4,5 % na 6,3 % objemových a u motorového benzinu z tehdejších 3,5 % na 4,5 % objemových, a to od 1. 4. 2010. Navržená zákonná úprava měla být příspěvkem pro naplnění výše citovaného Víceletého programu podpory dalšího uplatnění biopaliv v dopravě, který vláda přijala usnesením číslo 164 ze dne 25. února 2008.

V odůvodnění novely vláda mimo jiné uvádí hlavní cíle novely zákona na straně 4 a 5, a to dosáhnout indikativního cíle podle směrnice 2003/30/ES, ke kterému se Česká republika zavázala, to je zajistit, aby v roce 2010 bylo na trh uvedeno minimální množství biopaliv ve výši 5,75 % z celkového množství pohonných hmot pro dopravní účely, podpora využívání biopaliv, která jsou obnovitelné zdroje energie. Zároveň užitím biopaliv v dopravě se snižuje závislost na ropě - Putinova ropa, zase jsme tady - a následně se zvyšuje bezpečnost ekonomiky v zásobování energiemi.

Podpořit sektor zemědělství. Dopadům na jednotlivé skupiny dotčených osob a institucí vláda ve svém návrhu novely mimo jiné uvádí, že z podnikatelů budou profitovat výrobci primárních biopaliv. K tomu se v návrhu uvádí doslova na straně 11: Výroba bioetanolu v České republice má celkovou kapacitu 240 000 tun. Tím je s vysokou rezervou krytá jeho předpokládaná spotřeba po navýšení podle novely. Na výrobu bioetanolu nejsou poskytovány dotace. Stávající částečný dovoz ze zámoří na území České republiky se zdá být kontraproduktivní z hlediska plnění kritérií udržitelnosti, která mají být uplatněna v blízké budoucnosti. Surovin pro výrobu bioetanolu je v České republice dostatek až přebytek. Nárůst výroby bioetanolu v důsledku implementace posuzované novely činí cca 37 000 tun za rok oproti skutečnosti roku 2008.

Výroba FAME v České republice má celkovou reálnou výrobní kapacitu 380 000 tun. Tím je s vysokou rezervou kryta jeho předpokládaná spotřeba po navýšení kvóty podle novely. Na výrobu FAME nejsou poskytovány dotace. - Ano, nejsou poskytovány dotace na výrobu bioetanolu a bionafty, aby to všichni slyšeli. Nejsou poskytovány dotace.

Stávající částečný dovoz na území České republiky se zdá být kontraproduktivní z hlediska plnění kritéria udržitelnosti. Surovin pro výrobu FAME je v ČR dostatek až přebytek. Pěstování řepky olejné jako výchozí suroviny je pro tuzemské zemědělce ekonomicky velmi příznivé. - Tady je pan ministr. Je tady? Zopakuji pro pana ministra speciálně, už odchází: Pěstování řepky olejné jako výchozí suroviny je pro tuzemské zemědělce ekonomicky velmi příznivé. Pana ministra to nezajímá, ale to nevadí.

Nárůst výroby FAME v důsledku implementace posuzované novely činí cca 164 225 tun za rok oproti skutečnosti roku 2008.

V závěrečném shrnutí vládního návrhu předmětné novely se pak explicitně uvádějí tato slova - strana 13 a 14: Novela nepřináší dopady na státní rozpočet a výnos spotřební daně. Negativní dopady nové právní úpravy postihnou zejména tuzemský petrolejářský průmysl, provozovatele rafinérií a jejich distributory. Lze očekávat snížení hospodářského výsledku rafinérií ropných produktů. - No tak uvidíme, jaké budou mít výsledky tento rok. Já myslím, že se všichni budou divit. - Menší negativní dopady cenové mohou vzniknout u podnikatelů v dopravě a občanů jako soukromých osob. Tyto dopady nebudou citelné. Příznivé dopady zaznamenají výrobci primárních biopaliv, dále pak podnikatelé v zemědělství získají významné přínosy v souvislosti se zvýšením odbytu plodin a rostlin pro výrobu biopaliv. Tuzemští výrobci biopaliv využijí zvýšené kvóty obsahu biokomponent v motorových benzinech a naftě k realizaci a návratnosti svých investic.

Pod návrhem novely, který byl vypracován dne 16. listopadu 2009, je podepsán tehdejší předseda vlády Jan Fischer a tehdejší ministr životního prostředí Ladislav Miko.

Dne 17. března 2010 Poslanecká sněmovna vládní návrh zákona schválila s pozměňovacími návrhy, které spočívaly v odložení účinnosti zákona o dva měsíce, tedy od 1. června 2010, a dále byly oproti původnímu vládnímu návrhu sníženy kvóty pro objemové podíly biopaliv v motorových benzinech na hodnotu 4,1 % objemových a motorové naftě na hodnotu 6 % objemových, což, jak sdělil Poslanecké sněmovně tehdejší ministr životního prostředí, bylo výsledkem nějakého jednání, kompromisem mezi výrobci řepkového oleje, výrobci biolihu, zástupci rafinérií a předmětných ministerstev.

Ve schváleném zákoně se také stanovuje maximální podíl biopaliva v benzinech, resp. v motorové naftě uplatněný formou nízkoprocentního přídavku o hodnotě 5 %, resp. 7 % objemových. Poslanci schválený zákon však prezident republiky nepodepsal a vrátil jej zpět Poslanecké sněmovně. Hlasování o prezidentem vráceném zákoně proběhlo dne 27. května 2010, Poslanecká sněmovna však setrvala na dříve schváleném zákoně. Jak Miroslav Kalousek, tak Bohuslav Sobotka, tak Vojtěch Filip hlasovali pro návrh. - Kalousek, Sobotka, Filip hlasovali pro biopaliva. Pecka! 2010. - Zákon byl vyhlášen ve Sbírce zákonů pod číslem 172/2010 Sb.

Dne 12. srpna 2011 vláda České republiky předložila Poslanecké sněmovně návrh zákona o ochraně ovzduší, který mj. zapracovává některé směrnice Evropského parlamentu a Rady, např. směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/30/ES, kterou se mění směrnice 98/70/ES, pokud jde o specifikaci benzinu, motorové nafty a plynových olejů, zavedení mechanismu pro sledování a snížení emisí skleníkových plynů, a směrnici Rady číslo 1999/32/ES, pokud jde o specifikaci paliva používaného plavidly vnitrozemské plavby, a kterou se ruší směrnice 93/12/EHS.

Návrh vládního zákona dále upravoval práva a povinnosti dodavatelů pohonných hmot. V zákoně se opět explicitně uvádí povinnost předmětných osob zajistit, aby v pohonných hmotách, které tato osoba uvádí do volného daňového oběhu na území České republiky pro dopravní účely za kalendářní rok nebo které byly uvedeny do volného daňového oběhu v jiném členském státě Evropské unie a jsou dodávány na území České republiky pro dopravní účely za kalendářní rok, bylo obsaženo i minimální množství biopaliva ve výši 4,1 % objemových z celkového množství motorových benzinů přimíchaných do motorových benzinů a ve výši 6,0 % objemových z celkového množství motorové nafty přimíchaných do motorové nafty. Návrh zákona opět umožňuje splnit tuto povinnost i uvedením čistého biopaliva nebo směsného paliva podle jiného právního předpisu.

Návrh zákona dále dodavatelům pohonných hmot ukládá povinnost postupně snižovat emise skleníkových plynů na jednotku energie obsaženou v pohonné hmotě v úplném životním cyklu pohonné hmoty tak, aby ve srovnání se základní hodnotou produkce emisí skleníkových plynů pro fosilní pohonné hmoty dodavatel dosáhl snížení emisí skleníkových plynů o 2 % do 31. 12. 2014, o 4 % do 31. 12. 2017 a o 6 % do 31. 12. 2020. Této povinnosti lze přitom dosahovat i podílem biopaliv v pohonných hmotách nebo čistými biopalivy. Pod vládním návrhem zákona, ve vládě je v té době ministrem financí opět Miroslav Kalousek, je podepsán tehdejší předseda vlády Petr Nečas a tehdejší ministr životního prostředí Tomáš Chalupa.

V důvodové zprávě k vládnímu návrhu se mj. uvádí na straně 94: Riziko neplnění legislativních požadavků transpozice směrnice č. 2008/50/ES ze dne 11. 6. 2008, o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu, ve stanovených termínech je spojeno se sankcemi, které může Evropská komise uplatnit vůči těm členským státům, které tyto požadavky neplní, případně nepřijímají vhodná opatření k řešení vzniklé situace. Naléhavost této situace je dána již prošlým transpozičním termínem 11. 6. 2010.

Kromě negativních dopadů na lidské zdraví může vést nesplnění limitních hodnot předepsaných evropskou legislativou také k významným finančním postihům pro ty členské státy, které je neplní. V současné době Česká republika neplní dlouhodobě imisní limity pro suspendované částice PM10, a proto s ní Evropská komise zahájila již v roce 2008 řízení o porušování legislativy. To může vést k udělení vysokých sankcí již v relativně raných fázích tohoto řízení vzhledem k zpřísnění podmínek Smlouvy o fungování EU.

Dne 10. února 2012 Poslanecká sněmovna tento vládní návrh, s pozměňovacími návrhy netýkajícími se však problematiky biopaliv, schválila. Miroslav Kalousek i Vojtěch Filip hlasovali pro návrh, Bohuslav Sobotka se zdržel hlasování.

Bezprostředně po hlasování tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek předstoupil před poslance a pronesl tato slova: Děkuji za slovo. Paní předsedkyně, dámy a pánové, dovolte mi jednu poznámku. Samozřejmě vláda je jistě spokojena, že prošel tento zákon, nicméně já bych svoji poznámku chtěl věnovat pozměňovacímu návrhu, který Sněmovna přijala, pana poslance Bureše, který se tak či onak týká ochrany životního prostředí a tak či onak se také týká státního fiskálu v době krize. Mně to hodně připomíná hlasování o loteriích, přiznám se. Prostě jsou okamžiky, kdy vláda může navrhnout cokoliv, ale jistá lobby napříč politickým spektrem si stejně prosadí svoje. Často na přednáškách o veřejných rozpočtech říkám svým studentům, že veřejné rozpočty jsou věčnou bitvou mezi dobře organizovanou menšinou, která si chce na úkor ostatních ze společného koláče ukrojit, a onou většinou, která je však neorganizovaná a která je nazývána daňovými poplatníky. - No tak to je zvláštní, že to tedy navrhoval. - Nechť si každý z nás dnes večer před usnutím při obvyklém zpytování svědomí řekne, zda zastupoval neorganizovanou většinu, nebo dobře organizovanou menšinu. Děkuji za pozornost.

Na repliku ze strany Bohuslava Sobotky ministr Miroslav Kalousek před poslanci řekl: Aby bylo úplně zřejmé, hlasoval jsem ve finále pro tento vládní návrh, protože to je dobrý zákon, navíc je to nezbytná transpozice, je to takzvaný EU zákon. Ve svém důsledku jeho výhody převáží nad některými ústupky, které Sněmovna udělala při hlasování, takže je to krok vpřed, ne že ne. Já kritizoval ty ústupky, nikoliv to, že Sněmovna schválila zákon. A proto jsem si to dovolil přirovnat k loteriím, kde pokud si dobře pamatuji, pane poslanče Sobotko, tenkrát jste to s většinami a menšinami měl trochu jinak. Děkuji.

Senát návrh vrátil Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, ty se však netýkaly biopaliv, a poslanci 2. května 2012 zákon schválili s účinností od 1. 9. 2012. Miroslav Kalousek při tomto opětovném hlasování nehlasoval, neboť byl omluven z účasti na schůzi, Bohuslav Sobotka hlasoval pro návrh, Vojtěch Filip se zdržel hlasování. Zákon byl vyhlášen ve Sbírce zákonů pod číslem 201/2012 Sb.

12. 9. 2012 vláda České republiky schválila Akční plán pro biomasu v České republice na období 2012-2020. Cílem materiálu bylo vymezit opatření a principy vedoucí k efektivnímu a účelnému využití energetického potenciálu biomasy ve vztahu k naplnění závazků České republiky pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů do roku 2020. Součástí materiálu je i kapitola s názvem Potenciál cíleně pěstované biomasy pro výrobu biopaliv v dopravě, ve které se mj. stanovuje optimální mix plodin pro zajištění suroviny na výrobu biopaliv. V textu akčního programu se v této souvislosti uvádí scénář pro případ, že ve střednědobém horizontu stát výrazně podpoří využití lihu na trhu kapalných biopaliv. Ve vládě je v té době ministrem financí Miroslav Kalousek.

Dne 3. 10. 2012 vláda České republiky vydala nařízení o kritériích udržitelnosti biopaliv, předpis č. 351/2012 Sb., s účinností od 1. listopadu 2012, kterým zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, mj. směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/30/ES, kterou se mění směrnice 98/70/ES, pokud jde o specifikaci benzinu, motorové nafty a plynových olejů, zavedení mechanismu pro sledování a snížení emisí skleníkových plynů a směrnici Rady 1999/32/ES, pokud jde o specifikaci paliva používaného plavidly vnitrozemské plavby, a kterou se ruší směrnice 93/12/EHS, a stanovuje kritéria udržitelnosti biopaliv, požadavky na systém kvality a systém hmotnostní bilance a další věci. V nařízení se mj. stanovuje minimální úspora emisí skleníkových plynů při používání biopaliv splňujících kritéria udržitelnosti oproti emisím skleníkových plynů vznikajících v celém životním cyklu referenční fosilní pohonné hmoty ve výši 35 % do 31. 12. 2016, ve výši 50 % od 1. ledna 2017, ve výši 60 % od 1. ledna 2018 v případě biopaliv vyrobených ve stacionárním zdroji uvedeném do provozu 1. ledna 2017 nebo později.

Již tato povinnost předpokládá používání a rozvoj biopaliv v budoucnosti. Ve vládě Petra Nečase je v té době ministrem financí Miroslav Kalousek. Starší obdobné nařízení vlády č. 446/2011 Sb., o kritériích udržitelnosti biopaliv, se novým nařízením zrušilo.

Dne 8. 11. 2012 byla usnesením vlády České republiky č. 804 schválena aktualizace Národního akčního plánu České republiky pro energii z obnovitelných zdrojů. V preambuli tohoto plánu ze srpna 2012 se uvádí doslova: Forma a struktura předloženého Národního akčního plánu ČR pro energii z OZE je závazně daná rozhodnutím Komise 2009/548/ES ze dne 30. června 2009, kterým se stanoví vzor pro národní akční plány pro energii z obnovitelných zdrojů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES. Závaznost dané formy dokumentu je provedena z důvodu vzájemné porovnatelnosti akčních plánů a navržených hodnot mezi jednotlivými členskými státy.

Ze směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů vyplývá pro Evropskou unii jako celek v roce 2020 cíl 20 % podílu energie z obnovitelných zdrojů a cíl 10 % podílu energie z obnovitelných zdrojů v dopravě. Pro Českou republiku byl Evropskou komisí stanoven minimálně 13 % podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie. Splnění tohoto cíle musí zároveň zajistit minimálně 10 % podíl obnovitelných zdrojů v dopravě.

Zpracovaný Národní akční plán České republiky pro energii z obnovitelných zdrojů navrhuje v roce 2020 dosažení 14 % podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie a 10,8 % podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě v dopravě.

V závěru tohoto dokumentu se pak uvádí řada vhodných budoucích opatření ze strany státu pro dosažení povinného minimálně 10% podílu obnovitelných zdrojů v dopravě v roce 2020. Současně se přiznává, že tohoto cíle není možné dosáhnout pouze nízkoprocentním přidáváním biopaliv do motorových benzinů a do motorové nafty, přičemž v originálu textu dokumentu je tento závěr dokonce podtržen na straně 101: V rámci postupného navyšování biopaliv jako alternativních paliv z obnovitelných zdrojů energie v dopravě je nutno vycházet z reálného faktu, že 10% cíle v roce 2020 nelze dosáhnout nízkoprocentním přidáváním biopaliv do motorových benzinů a nafty. - A to bylo pravdivé. Ten předpoklad byl pravdivý, takže přesně tak to dopadlo. Takže žádný závazek se neplní a teď nová vláda všechno ruší.

Dále v textu vládou schváleného dokumentu následuje výčet již zmíněných opatření. Mezi ně patří: vypracovat reálnou koncepci uplatňování biopaliv v České republice jako alternativních motorových paliv z obnovitelných zdrojů v dopravě až do roku 2020, přehodnotit stávající i další možnosti využití biopaliv pro pohon, a to zejména širší využití jak čistých biopaliv, tak vysokoprocentních biopalivových směsí především v rezortu zemědělství, v oblasti stavebnictví, těžařství či u dopravních podniků, umožnit využití čistých biopaliv - FAME/MEŘO - nebo vysokoprocentních biopalivových směsí - SMN30 - pro pohon motorových vozů provozovaných Českými drahami, vytvoření ze strany státu podmínky pro uplatňování biopaliv srovnatelné s podmínkami pro stlačený zemní plyn pro dopravní účely, vytvořit ze strany státu podmínky pro rychlejší obměnu stávajícího vozového parku v ČR, a to zejména z hlediska podpory výroby a dovozu nových vozidel na alternativní paliva vyráběná z biomasy, vypracovat potřebnou legislativu jako oporu pro realizaci navrhovaných opatření - nový zákon o ochraně ovzduší, novela zákona o spotřebních daních, legislativní ošetření podpory perspektivní produkce a použití biopaliv II. a III. generace.

Z tohoto výčtu jednoznačně plyne, že vláda Petra Nečase počítala nejméně s daňovým zvýhodněním biopaliv a vysokoprocentních směsí biopaliv s fosilními palivy i po roce 2015. Ve vládě, která tento akční plán schválila, byl v té době ministrem financí Miroslav Kalousek.

Od roku 2013 se uskutečnila řada jednání pracovní skupiny, na kterých se projednávaly úpravy návrhu Evropské komise předkládané irským a posléze litevským předsednictvím. Na jednání Rady Evropské unie pro energetiku dne 12. 12. 2013 - v té době je předsedou úřednické vlády Jiří Rusnok - předložilo litevské předsednictví kompromisní návrh úpravy textu Evropské komise, text však nebyl schválen. Česká republika tento kompromisní návrh s řadou výhrad podpořila. Neschválený kompromisní text obsahoval i požadavek na omezení využívání biopaliv vyrobených z potravinářské biomasy a řešil i problematiku podpory tzv. pokročilých biopaliv. Kompromisní návrh dále umožňoval pro splnění 10% energetického podílu z obnovitelných zdrojů, převážně biopaliv, v roce 2020 v dopravě statistický převod určitého množství biopaliv z jednoho členského státu na jiný.

Dne 6. 8. 2014 vláda České republiky - ministrem financí je Andrej Babiš - usnesením č. 655 schválila dokument s názvem Víceletý program podpory dalšího uplatnění udržitelných biopaliv v dopravě na období let 2015-2020. Program předložilo Ministerstvo zemědělství a navazuje na dokument s názvem Víceletý program podpory dalšího uplatnění biopaliv v dopravě schválený vládou České republiky dne 25. 2. 2008 usnesením č. 164/2008 a následně schválený Evropskou komisí dne 23. 12. 2008 s platností od 1. 7. 2009 do 30. 6. 2015.

Stejně jako tento původní víceletý program je i nový víceletý program z roku 2014 koncipován na základě čl. 16 odst. 5 směrnice Rady 2003/96/ES, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny. Uvedená směrnice umožňuje osvobození nebo snížení daňové sazby u vybraných výrobků na základě víceletých programů. Z hlediska možných dopadů vyplývajících z revize směrnic RED a FQD na další využívání biopaliv v České republice se nemění povinnost postupně snižovat emise skleníkových plynů z pohonných hmot a povinnost splnění 10 % energetického obsahu biopaliv a obnovitelné elektřiny na celkové spotřebě energie v dopravě do konce roku 2020. V programu se však omezují možnosti dosažení stanovených cílů pro konvenční biopaliva a vytváří se tlak na využívání biopaliv s úsporou emisí skleníkových plynů vyšší než 50 % již od roku 2017.

V textu programu je dále uvedena bilance čistých biopaliv a vysokoprocentních směsí biopaliv s fosilními palivy uvedených na trh v České republice v letech 2010 až 2013 a výše finančních podpor, realizovaných osvobozením od spotřební daně příslušného podílu biopaliv v daném čistém biopalivu nebo v dané vysokoprocentní směsi, podle notifikovaného programu této podpory na období od 1. 7. 2009 do 30. 6. 2015. Program schválen vládou České republiky dne 25. 2. 2008 usnesením č. 164/2008 a Evropskou komisí dne 23. 12. 2008. Tuto bilanci a výši finančních podpor můžeme vidět v tabulce 1 níže.

Poznamenejme, že biopaliva, která jsou uváděna na trh v České republice v rámci standardizovaných nízkoprocentních směsí s fosilními palivy - množství biopaliva ve výši 4,1 % objemových z celkového množství motorových benzinů přimíchaných do motorových benzinů a ve výši 6,0 % objemových z celkového množství motorové nafty přimíchaných do motorové nafty - nejsou nijak finančně zvýhodněna, tedy na tyto podíly biopaliv se nevztahuje osvobození od spotřební daně. Text programu z pera Ministerstva zemědělství obsahuje i přehlednou tabulku výší spotřebních daní, současných podpor a navrhovaných podpor u jednotlivých druhů čistých biopaliv a vysokoprocentních směsí biopaliv s fosilními palivy, které ponechává nebo snižuje.

Vládou schválený program podpory dalšího uplatnění udržitelných biopaliv v dopravě na roky 2015 až 2020 obsahuje i rozbor problematiky tzv. pokročilých biopaliv - biopaliva tzv. 2. a 3. generace.

V textu programu se k tomu mj. uvádí: Moderní biopaliva, resp. pokročilá biopaliva nebo také biopaliva 2. a 3. generace, jsou obecně vyráběna z nepotravinářských surovin a bezprostředně nekonkurují potravinářskému sektoru. Vzhledem k technologické a finanční náročnosti jejich výroby nejsou v současnosti využitelné k plošnému komerčnímu využití. V blízké budoucnosti však lze očekávat jejich postupné rozšiřování, a proto je nutné zajistit, aby tato biopaliva byla co nejvíce konkurenceschopná vůči ostatním využívaným tradičním biopalivům. Z tohoto důvodu je nezbytné, aby byla na moderní biopaliva uplatňována nulová spotřební daň z minerálních olejů, resp. plné osvobození od spotřební daně z minerálních olejů. - Takže toto je materiál z roku 2015 a biopaliva druhé a třetí generace stále neexistují. To je podobné, jako někdo říká v rámci Green Dealu, že budeme mít nové technologie a všechno nahradíme, a je to podobný nesmysl.

Text schváleného programu dále obsahuje odhad spotřeby biopaliv a vysokoprocentních směsí biopaliv s fosilními palivy na období 2015-2020 a s tím související odhady dalších sledovaných údajů. V tabulce 3 uvádíme odhady pro účely tohoto textu podstatných ukazatelů: Odhad finanční podpory čistých biopaliv a vysokoprocentních směsí biopaliv s fosilními hmotami a související odhad na zaměstnanost v zemědělství a na státní rozpočet podle víceletého programu. Roční přínos jednoho pracovníka do státního rozpočtu v souladu s Agrární komorou České republiky je uvažován v rozmezí 225 až 250 tisíc korun. - A to teď vláda ruší. Asi vláda chce vyšší nezaměstnanost, jinak si to neumím vysvětlit).

V samotném závěru v srpnu 2014 vládou České republiky, jejímž členem je Andrej Babiš, schváleného víceletého programu se k výším daňové podpory pro jednotlivé druhy biopaliv uvádí: Tyto navržené, resp. schválené a notifikované podpory budou každoročně přezkoumány, zda nevykazují překompenzaci.

Dne 25. 2. 2015 vláda České republiky, s ministrem financí Andrejem Babišem, předložila Poslanecké sněmovně návrh zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, a další související zákony. Cílem vládního návrhu zákona je implementace Víceletého programu podpory dalšího uplatnění udržitelných biopaliv v dopravě na období 2015-2020. Předmětem vládního návrhu je ponechat minimální podíly biopaliv v nízkoprocentních směsích - motorový benzin, resp. motorová nafta - za kalendářní rok, snížit daňové zvýhodnění čistých biopaliv a vysokoprocentních směsí biopaliv s fosilními palivy, zpřísnit povinnosti dodavatelů pohonných hmot ve vztahu k používání biopaliv v pohonných hmotách a zavést sledování plnění jejich povinností v průběhu kalendářního roku. Vládní návrh zákona navazuje na v srpnu 2014 vládou schválený Víceletý program podpory dalšího uplatnění udržitelných biopaliv v dopravě na období let 2015-2020.

Poznamenejme, že tento vládou schválený program byl zaslán Evropské komisi v průběhu září 2014, která vznesla v rámci procesu notifikace výhrady vůči způsobu výpočtů navrhovaných daňových zvýhodnění, a proto musela být programem predikovaná daňová zvýhodnění v předloženém vládním návrhu zákona upravena. Vládní návrh zákona proto snižuje daňové zvýhodnění pohonných hmot SMN B30 zvýšením jejich spotřební daně ze současné hodnoty 7,665 Kč/litr na 8,415 Kč/litr - SMN B30 je zde směsná motorová nafta s metylestery řepkového oleje, kde podíl metylesteru ve směsi činí nejméně 30 % objemu; snižuje daňové zvýhodnění pohonných hmot B100 zvýšením faktického odvodu daně ze současných 0 Kč/litr na 1,80 Kč/litr - B100 jsou čisté metylestery mastných kyselin; zrušuje daňové zvýhodnění etylesterů mastných kyselin; snižuje daňové zvýhodnění rostlinných olejů určených k pohonu motorů zvýšením faktického odvodu daně ze současných 0 Kč/litr na 1,18 Kč/litr; ponechává stávající úplné osvobození od spotřební daně u bioplynu v kapalném nebo v plynném stavu určeného k pohonu motorů; ponechává stávající možnost úplného osvobození od spotřební daně u biopaliv druhé generace - která neexistují; ponechává stávající možnost úplného osvobození od spotřební daně u pohonných hmot E95 a snižuje daňové zvýhodnění u pohonných hmot E85 ze současných 12,84 Kč/litr biolihu obsaženého v E85 na 11,31 Kč/litr biolihu obsaženého v E85.

Vládní návrh zákona dále zavádí sledování plnění povinností uvádět stanovené množství biopaliv v pohonných hmotách v průběhu kalendářního roku v reakci na praktické poznatky obcházení těchto povinností. Jednou ze zjištěných forem obcházení zákonem stanovené povinnosti je totiž účelové jednání dodavatelů pohonných hmot, kteří v průběhu kalendářního roku dlouhodobě uvádí do volného daňového oběhu, resp. dodávají ve volném daňovém oběhu z jiných členských států na území České republiky pro dopravní účely výhradně pohonné hmoty neobsahující biopalivo a před skončení stanoveného období ukončí veškerou činnost, aniž by zákonem stanovenou povinnost splnili. Zjištění porušování stanovených zásad je podle důvodové zprávy k vládnímu návrhu zákona možné až po uplynutí kalendářního roku a vlastní zajištění nápravy včetně vyvození sankcí je velmi problematické, resp. nereálné.

Vládní návrh zákona také nově stanovuje povinnost složit na zvláštní účet celního úřadu jistotu odpovídající množství nedodaného biopaliva, což má podle důvodové zprávy významným způsobem přispět ke snížení výše případného nedoplatku na pokutách za neuvedení minimálního množství biopaliva do volného daňového oběhu uložených dodavatelům pohonných hmot, kteří zákonem stanovenou povinnost nesplnili.

Vládní návrh zákona také řeší problematiku neoprávněného opakovaného započtení biopaliva, které je na území České republiky, případně i v jiných členských státech, opakovaně uváděno do volného daňového pohybu, oběhu, nebo dodáváno ve volném daňovém oběhu z jiného členského státu na území České republiky. V důvodové zprávě předloženého vládního návrhu se k celkovému dopadu navržených úprav na veřejné rozpočty uvádí doslova: Náklady navrhované úpravy jsou spojeny s nižším inkasem ze spotřební daně. Celkový kumulovaný negativní dopad, 2015-2020) této varianty do veřejných rozpočtů z titulu nevybrané spotřební daně by měl být podle programu a navazujících výpočtů cca 9 miliard korun. Z toho cca 8,2 miliardy korun by mělo činit nižší inkaso státního rozpočtu a 820 milionů korun nižší inkaso Státního fondu dopravní infrastruktury. Program na druhou stranu implikuje výrazně pozitivní vliv na zaměstnanost a následné odvody do veřejných rozpočtů. Tato varianta má vést k vytvoření cca 14 tisíc nových pracovních míst a během programu do rozpočtů přinést 14,6 až 16,2 miliardy korun. Celkový kumulovaný vliv na veřejné rozpočty by tedy v letech 2015-2020 měl být podle programu pozitivní ve výši 5,6-7,2 miliardy.

Vládní návrh zákona dále ponechává stávající povinnost dodavatelů pohonných hmot za kalendářní rok zajistit minimální množství biopaliva ve výši 4,1 % objemových z celkového množství motorových benzinů přimíchaných do motorových benzinů a ve výši 6,0 % objemových z celkového množství motorové nafty přimíchaných do motorové nafty. Nově však dodavatel pohonných hmot může právě uvedenou povinnost pouze do 1,2 % objemových z celkového množství motorových benzinů přimíchaných do motorových benzinů nebo pouze do 1,8 % objemových z celkového množství motorové nafty přimíchaných do motorové nafty splnit i uvedením čistého biopaliva nebo vysokoprocentní směsi biopaliva s fosilními palivy do volného daňového oběhu na území České republiky pro dopravní účely.

Poznamenejme, že v dosud platné úpravě toto omezení - do 1,2 %, resp. do 1,8 % - není, a tedy v současné době může dodavatel pohonných hmot splnit svoji povinnost stran minimálních podílů biopaliv v motorovém benzinu, resp. v motorové naftě i uvedením čistého biopaliva nebo vysokoprocentní směsi biopaliva s fosilními palivy do oběhu, a to právě v rozsahu daném minimálními podíly biopaliv - 4,1 %, resp. 6,0 % objemových.

Vládní návrh zákona mimoto nově stanovuje dodavatelům pohonných hmot povinnost v průběhu roku v příslušném období, leden až březen, leden až červen, leden až září, zajistit minimální množství biopaliva ve výši 2,9 % objemových z celkového množství motorových benzinů přimíchaných do motorových benzinů a ve výši 4,2 % objemových z celkového množství motorové nafty přimíchaných do motorové nafty.

K navrženému omezení uvádět do daňového oběhu čistá biopaliva a vysokoprocentní směsi biopaliv s fosilními palivy se v důvodové zprávě k vládnímu návrhu uvádí: Na základě poznatků z praxe bylo identifikováno, že nadměrné využívání těchto paliv vede k deformaci trhu s pohonnými hmotami, kdy podstatná část běžných pohonných hmot, které by měly obsahovat určitou menší část biosložky, tuto biosložku neobsahuje.

Vzhledem k tomu, že biopaliva určená k použití, nabízená k prodeji nebo používaná pro pohon motorů jsou osvobozena od spotřební daně, zatímco běžné pohonné hmoty obsahující určité množství biosložky spotřební dani podléhají, přichází výše popsaným postupem stát o spotřební daň, kterou by dodavatel pohonných hmot musel zaplatit v případě, že by povinnost dle odstavce 1 plnil prostřednictvím běžných paliv obsahujících biosložku v objemu dle norem ČSN-EN.

Navržené řešení umožní budoucí navýšení povinného podílu biopaliv v § 19 odst. 1 a zároveň omezí propad příjmu státního rozpočtu z nevybraných daní, které jsou uvaleny na pohonné hmoty.

Vládní návrh současně ponechává stávající povinnost dodavatelů pohonných hmot postupně snižovat emise skleníkových plynů na jednotku energie obsaženou v pohonné hmotě ve srovnání se základní hodnotou produkce skleníkových plynů pro fosilní pohonné hmoty tak, aby dodavatel dosáhl snížení o 2 % do 31. prosince 2014, o 4 % do 31. prosince 2017 a o 6 % do 31. prosince 2020, nově však umožňuje tuto povinnost splnit i uvedením čistého biopaliva nebo směsného paliva do daňového oběhu na území České republiky pro dopravní účely. Návrh rovněž obsahuje komentáře k dopadům navržených úprav na subjekty podnikající v oblasti produkce biopaliv; mezi nimi jsou uvedeny i společnosti patřící do holdingu AGROFERT: Ethanol Energy, a. s., Primagra, a. s., PREOL, a. s.

Vzhledem k tomu, že poptávka po lihu, který splňuje kritéria udržitelnosti biopaliv, v důsledku daňového zvýhodnění biopaliv vzroste, dá se očekávat i nárůst poptávky po produkci těchto českých lihovarů. Stejné podmínky budou nicméně platit i pro bioethanol pocházející z Evropské unie či dovezený z třetích zemí a spotřebovaný na daňovém území České republiky, proto bude velmi záležet na nákladových položkách této výroby.

Vzhledem k tomu, že poptávka po FAME, které splňují kritéria udržitelnosti biopaliv, v důsledku daňového zvýhodnění biopaliv vzroste, dá se očekávat i nárůst poptávky po produkci těchto českých producentů. Stejná zvýhodnění budou nicméně platit i pro produkty pocházející z Evropské unie či dovezené ze třetích zemí a spotřebované na daňovém území České republiky. Bude proto velmi záviset na nákladových položkách této výroby FAME v České republice. Zvýšená produkce může vést k nárůstu zaměstnanosti. V České republice takto vyrábí směsné pohonné hmoty přibližně 13 výrobců pohonné hmoty B30 a 2 výrobci pohonné hmoty E85. Je možné očekávat nárůst produkce těchto subjektů s potenciálními pozitivními dopady do zaměstnanosti.

V důvodové zprávě vládního návrhu se také uvádí odhad počtu dopravních prostředků, které mohou v současné době - kolem roku 2014 - využívat čistá biopaliva nebo vysokoprocentní směsi biopaliv s fosilními palivy: Expertním odhadem je v České republice schopno spalovat pohonnou hmotu E85 cca 8 tisíc vozidel, pohonnou hmotu B30 většina vozidel s dieselovým motorem vyrobená po roce 1997 a pohonnou hmotu B100 většina nákladních vozidel. V současné době používají motorovou naftu také plavidla, drážní vozidla a lokomotivy, motorové benziny pak malá plavidla. Tyto dopravní prostředky jsou také schopny spalovat také alternativní paliva.

Tolik k tomu materiálu. Tady mám ještě k tomu všechna hlasování. Takže já jsem to... nebojte, budu ještě pokračovat. Klidně se uvolněte. Je to stejné jako v roce 2015. Stávající koalice, která tvrdí, že zrušením biosložky se zlevní pohonné hmoty, normálně lže a podporuje Putinovu ropu. Vydal to Nadační fond proti korupci, který mě nikdy neměl rád, takže si myslím, že to je objektivní. A je to jenom pokrytectví, kde vláda něco tvrdí, co je nepravda, a ve finále podporuje Putinovu ropu.

Tady mám stanovisko Sdružení pro výrobu bionafty, a to je z 10. března 2002, na návrh vlády na zrušení přimíchávání biosložky do motorové nafty. Sdružení pro výrobu bionafty ČR jako profesní sdružení výrobců biopaliv do motorové nafty nejen ze zemědělských surovin, ale i z bioodpadu, použitých kuchyňských olejů a živočišných tuků se důrazně ohrazuje proti návrhu vlády ČR na zrušení přimíchávání biosložky do motorové nafty a zatím ponechání této povinnosti pouze pro automobilový benzin.

Výroba a tržní uplatnění bylo v naší republice systémově rozvíjeno v rámci tehdejší federální vládou schváleného oleo-programu od roku 1992 dokonce. Povinné přimíchávání biopaliv do motorové nafty prostřednictvím zákona o ochraně ovzduší bylo zahájeno 1. 9. 2007, 2007, a to v množství 2 % objemových, a do motorového benzinu ve stejném množství od 1. ledna 2008. Od 1. 6. 2010 se tato procenta navýšení (navýšila) u motorové nafty na 6 % a u motorových benzinů na 4,1 % objemových. To znamená, že to, co platilo, platilo od roku 2010 - 2010, nezávisle od Babiše. Nezávisle od Babiše. Naopak podnikatelé byli motivováni, aby investovali. Evropa jenom mluvila o biopalivech, obnovitelné zdroje. Tato biopalivová povinnost je již téměř 12 let neměnná, ačkoli požadavky Evropské unie na podíly udržitelných biopaliv a dalších obnovitelných zdrojů energie v dopravě vzrůstají. V roce 2020 byl cíl 10 %, a pro rok 2030 je v současnosti schválený cíl OZE v dopravě na 14 %. Z toho je stanoven strop pro certifikovaná biopaliva z pěstování plodin 7 %.

Žádná minulá vláda, píše se v dopise Sdružení pro výrobu bionafty, žádná minulá vláda během téměř třicetiletého období nepřistoupila ke zrušení biopalivové povinnosti. Je totiž nesporný i přes kritiku, která je po celou dobu uplatňování na trhu doprovází, jejich příspěvek k plnění známých cílů. Zejména jde o zvýšení energetické soběstačnosti. - Pan premiér stále mluví o energetické bezpečnosti, takže o zvýšení energetické soběstačnosti. - Řešení přebytků zemědělských plodin souběžnou výrobu bílkovinných krmiv a dalších surovin, udržení zaměstnanosti ve venkovských oblastech a snížení emisí skleníkových plynů v dopravě prostřednictvím udržitelnosti certifikovaných biopaliv. Váha jednotlivých dílčích cílů se pochopitelně mění s ohledem na klimatickou, ekonomickou a politickou situaci.

Toto navržené řešení by nejenže hrubě porušilo technologickou neutralitu, která je základním principem všech aktů a legislativy EU v této oblasti, ale zcela nekvalifikovaně vychází z faktu, že biopaliva do motorové nafty jsou vyráběna pouze na bázi řepkového oleje. Tuzemské výrobní kapacity bionafty používají jinou vstupní surovinu než řepkový olej. Již dosáhly 66 % celkových kapacit. Využívání upotřebených kuchyňských olejů, živočišných tuků nevhodných pro lidskou výživu, volných mastných kyselin mimo jiné podporuje tak splnění cílů ve snižování emisí skleníkových plynů v dopravě, tak principy cirkulární ekonomiky a posílení role obnovitelných energií v energetickém mixu státu. Navíc tato biopaliva vykazují výborné parametry v dosažení úspor emisí proti fosilním palivům.

Dále se v tomto dopise, který je podepsán Ing. Petr Jevič, výkonný ředitel Sdružení pro výrobu bionafty, píše: V roce 2016 se v České republice vyráběla bionafta pouze z řepky olejné. V roce 2020 to bylo ze 67 %. Jestliže v roce 2019 tvořil podíl bionafty z řepkového oleje na trhu s pohonnými hmotami v České republice 73 %, tak v roce 2020 jen 45 %. V roce 2020, ke kterému se vztahovaly cíle Evropské unie ohledně podílu OZE v dopravě 10 % a snížení emisí skleníkových plynů v dopravě 6 %, tvořil podíl OZE v dopravě v ČR 9,38 %. Z toho tvořila všechna biopaliva jen 6,1 %. Biopaliva z pěstovaných plodin tvořila 4,6 %, jako jedna z mála zemí Evropské unie splnila Česká republika cíl ve snížení emisí skleníkových plynů v dopravě o 6,1 %. To vše díky legislativě, do které současná vláda kontraproduktivně zasahuje. Nutnost splnění snižování emisí v dopravě 6 %, Evropská komise připravuje novelizaci směrnice, v které se uvažuje o 22% snížení emisí z pohonných hmot, je daná na evropské úrovni všem členským státům a tímto překotným rozhodnutím by zůstala zcela nezměněná, protože to není v pravomoci vlád členských států EU. Povinným osobám v České republice by tak pravděpodobně stejně zůstala nutnost užití certifikované biosložky do motorové nafty, jelikož jiné možnosti splnění snížení emisí skleníkových plynů v tuto chvíli nejsou k dispozici, a tak by údajného cíle, tj. okamžitého snížení cen motorové nafty, stejně nebylo dosaženo.

Pokud zohledníme kotované ceny benzinu, motorové nafty, bionafty a bioetanolu k 7. 3. 2022, tak při přimíchávání FAME do motorové nafty ve výši 6 % objemových se cena včetně DPH zvedne o 1,23 Kč na litr a bioetanol do motorových benzinů ve výši 5 % objemových o 0,28 Kč na litr. Přitom ceny obou paliv na čerpacích stanicích přesahují tehdy 50 Kč za litr. - Začátek března tohoto roku.

Příslušný § 19 zákona o ochraně ovzduší, který biopalivovou povinnost specifikuje, obsahuje dvojnásobné zvýhodnění pokročilých biopaliv, biopaliva druhé generace, díky níž se tato biopaliva od roku 2019 používají i v České republice. Jeho zrušení také zruší podporu těchto biopaliv. Všichni výrobci biopaliv v České republice by byli bez ohledu na reálné zdroje surovin tímto opatřením postiženi. V tuzemsku by přišly vniveč rozsáhlé investice do inovativních technologií, které umí zpracovat odpadní biooleje a tuky. V České republice navíc významnou část biopaliv a hydrogenovaných olejů jako obnovitelná nafta dováží renomovaní evropští dodavatelé, jejichž biopaliva s českou řepkou a s českým řepkovým olejem nemají nic společného. Případná jiná, velmi omezeně dostupná řešení snížení emisí skleníkových plynů u motorové nafty vedle užití dostupných a ekologicky efektivních biopaliv jsou často nákladnější a komplikovanější. Vládní návrh na naftu bez biosložky, který by měl přinést rychlé snížení ceny fosilních pohonných hmot, dle našeho sdružení může dokonce přinést efekt zcela opačný.

Přimíchávání biopaliv je upraveno zákonem o ochraně ovzduší a o podporovaných zdrojích energie, a tak formální oznámení vládou bude vyžadovat legislativní kroky, které tak nemohou stihnout ovlivnit současný dramatický každodenní růst cen způsobený vývojem na mezinárodních ropných trzích. Toto rozhodnutí vlády přichází překvapivě v době, kdy celá Evropa hledá cesty, jak snížit svoji závislost na ropě a ropných produktech často pocházejících z Ruské federace. - Takže naše vláda říká, snížíme závislost, a zároveň ji navyšuje. Dělá zkrátka z lidí pitomce.

Tento bezprecedentní krok přinese nárůst spotřeby ropy o statisíce tun ročně. - Já jsem to spočítal na 14 miliard. Takže tato vláda podpoří Putina a nakoupí víc ropy za 14 miliard. Takže to je ten boj za tu nezávislost od Putina a boj proti českým zemědělcům. Jde o velmi nevhodný signál celému světu v této nelehké době, kdy minimálně evropské státy obtížně hledají rovnováhu mezi společenským děním na Ukrajině, závislostí na ropě a vlastní energetickou či obecně surovinovou soběstačností.

Případný útlum výroby biopaliv do motorové nafty navíc způsobí tam, kde k výrobě jsou dosud používány zemědělské komodity, nemalé škody nejen českému zemědělství a potravinářství. To je možné doložit následující bilancí. Píše, znovu opakuji, Sdružení pro výrobu bionafty.

V roce 2020 bylo v České republice vyrobeno 259 000 tun bionafty, z toho bylo 172 000 tun z řepky olejné. K tomu se jí využilo 424 000 tun, což tvořilo 34 % z celkového sklizně. Její zpracování přineslo 247 000 tun řepkových extrahovaných šrotů geneticky nemodifikovaných, nahrazujících draze importované sójové šroty. Navíc při zpracování řepkového oleje na bionaftu se vyrobilo 20 000 tun glycerinu ve farma košer kvalitě a vznikaly další zbytky velmi žádané jako vstupní surovina do bioplynových stanic.

Omezení zpracování řepky v České republice nepřinese snížení pěstební ploch, protože zpracovatelskému průmyslu olejnin v Evropské unii z důvodu situace na Ukrajině bude citelně chybět. Vyšší export kvalitní české řepky samozřejmě potěší především zahraniční zákazníky.

Takže toliko Sdružení pro výrobu bionafty.

Od mého vstupu do politiky tady lidi stále slyší: Babišova řepka. Možná by bylo dobré, aby se konečně někdo naučil, jak to vlastně funguje. Kdo rozhoduje o tom, co zaseje, co bude na poli? No samozřejmě ten zemědělec. A pokud řepka kdysi stála 5 000, tak dneska stojí 20 000. A proto ten řepkový olej bude stát podstatně víc. A proč? No proto, že by bylo dobré už konečně říct lidem, že ten řepkový olej používají na vaření. Že to není biopalivo. Na vaření. A pokud Ukrajina nezaseje, a Ukrajina zásobuje 40 % slunečnicového oleje celou Evropskou unii, tak potom se budeme všichni divit, kolik ten slunečnicový olej bude stát. Takže by bylo dobré, aby konečně někdo lidem vysvětlil, aby politické strany pochopily, že ta strategie, kterou tady uplatňují od revoluce, že si všechno dovezeme, že my nepotřebujeme soběstačné české zemědělství, že jsme udělali zásadní chybu, tedy naši předchůdci, že dovolili prodávat půdu cizincům, a ne jako Poláci a Maďaři, kteří to zakázali, tak samozřejmě to bude velký problém, a i když dneska potravin je dost, tak abychom někdy nebyli překvapeni, že máme nějaký problém s úrodou, problém s obilím atd.

To je tato část, kterou jsem tady chtěl informovat, která byla publikována a která jenom potvrzuje to, že stávající koalice od roku 2007 biopaliva podporovala, a místo toho aby navýšila obsah biopaliv, tak teď podporuje Putinovu ropu 14 miliard ročně, poškozuje české zemědělce a snaží se vlastně namluvit lidem opak.

Teď bych chtěl mluvit ohledně nových pravidel udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů v bioenergetice. Přepracovaná evropská směrnice na podporu využívání energie z obnovitelných zdrojů z roce 2018 přináší ambicióznější cíle, které pomohou transformaci energetiky. Zároveň však klade nové požadavky. Jedním z nich jsou kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů pro elektřinu a vytápění z pevné biomasy a bioplynu.

Nejde o úplnou novinku. Podobná pravidla platí již dnes pro biopaliva, jako je třeba bioetanol nebo biometan, pokud se spotřebují v dopravě. Evropská legislativa pro příští desetiletí tato pravidla rozšiřuje na výrobu elektřiny, vytápění a chlazení z pevné biomasy a bioplynu. Dotknou se tedy poprvé velkých tepláren, spalujících štěpku nebo slámu, a také bioplynových stanic. Cílem je zajistit, aby biomasa pro energetiku nebyla pěstována na úkor ochrany přírody, dobrého stavu zemědělské půdy nebo lesů a aby výsledná bioenergie přispívala ke zmírnění změny klimatu.

Původ biomasy a uhlíková stopa. Energie z biomasy zajišťuje téměř 60 % veškeré obnovitelné energie v Evropské unii. V Česku je to zhruba 87 %. Výroba energie z biomasy jako náhrada spalování fosilních paliv je jedním z klíčových opatření pro zmírnění změny klimatu, ovšem za předpokladu, že je vyráběna efektivně a udržitelně.

Za novou legislativou stojí snaha zajistit, aby biomasa pro energetiku nebyla pěstována na úkor ochrany přírody, dobrého stavu zemědělské půdy nebo lesů a aby výsledná bioenergie - na rozdíl od fosilních paliv - nepřispívala ke změně klimatu. Jak již názvy napovídají, jde o dva okruhy pravidel, přestože spolu souvisí. Kritéria udržitelnosti kontrolují, kde se biomasa vzala. Kritéria úspor emisí skleníkových plynů zajímá uhlíková stopa pěstování a získávání biomasy, až po samotnou energii vyrobenou z biomasy.

Udržitelnost paliv z biomasy. Kritéria udržitelnosti řeší původ biomasy. Zemědělská biomasa pro výrobu bioenergie nesmí pocházet z půdy, kvůli které se vykácel les, vysušil mokřad, nebo z chráněných oblastí. Sláma musí být využívána v teplárnách jen do té míry, do jaké její spalování a ponechání na poli neohrozí kvalitu půdy a obsah organické hmoty. Těžba lesní biomasy nesmí ohrožovat produkční kapacitu lesů, musí být zajištěna obnova lesa a požadavky ochrany přírody. Lesníci musí rovněž dbát na kvalitu půdy a biologickou rozmanitost.

Je pravděpodobné, že většina domácí biomasy využívané pro energetické účely by neměla mít se splněním kritérií udržitelnosti potíže. Biomasa pochází z území, která se dlouhodobě obhospodařují, a stát většinu požadavků směrnice ošetřuje ve svých zákonech. Statková hnojiva nebo bioodpad, který zpracovávají bioplynové stanice, pochází z nejbližšího okolí, často přímo z farmy provozovatele stanice. Kukuřice nebo senáž se sklízí z polí a luk, která jsou obdělávána po desetiletí. Podobně většina dřevní štěpky z lesních těžebních zbytků nebo odpadních materiálů z dřevozpracujícího průmyslu neváží do našich výtopen a tepláren dlouhou cestu. Jde zkrátka o jiný trh, než je ten s palmovým olejem z Malajsie a Indonésie pro výrobu kapalných biopaliv. Tam je namístě dbát na rizika spojená s odlesňováním v zemích, odkud se některé komodity dováží.

Úspory emisí skleníkových plynů. Kritéria úspory emisí skleníkových plynů kladou nároky na minimální snížení uhlíkové stopy celého životního cyklu pěstování biomasy, zpracování na palivo a využití bioenergie v porovnání s fosilní alternativou. Oproti fosilním palivům musí elektřina, vytápění a chlazení z paliv z biomasy uspořit nejméně 70 % emisí skleníkových plynů pro paliva z biomasy použitá v zařízeních zprovozněných od ledna 2021, resp. 80 % pro paliva z biomasy použitá v zařízeních zprovozněných od ledna 2026. Směrnice uvádí referenční hodnoty pro uhlíkovou intenzitu výroby energie z fosilních paliv pro jednotlivé sektory (elektřina, vytápění a chlazení, doprava). Výrobce energie z biomasy musí prokázat, že množství vypuštěných skleníkových plynů na jednotku jím dodávané energie v celém životním cyklu je nižší alespoň o 70, resp. 80 %.

Provozovatele zdrojů, které již stojí, tato pravidla mohou zanechat klidnými. Budou se týkat zařízení uvedených do provozu nejdříve v roce 2021. Kritéria je však třeba zahrnout do rozhodování o nových projektech a je nutné počítat s tím, že regulace v této oblasti se bude spíše zpřísňovat.

Koho se tedy nová pravidla týkají? Směrnici by členské státy měly promítnout do svých zákonů nejpozději do konce června 2021. Kritéria udržitelnosti a úspor emisí se budou týkat pouze bioplynových stanic produkujících elektřinu, vytápění a chlazení s tepelným příkonem nejméně 2 MW, což je při účinnosti 40 % zhruba 0,8 MW elektrického výkonu. V případě pevné biomasy to budou velká zařízení, která mají tepelný příkon nejméně 20 MW. Státy však mají možnost tuto hranici snížit. Pravidla by tak musela splnit menší polovina bioplynových stanic, kolem deseti velkých tepláren a elektráren spalujících biomasu. Pro tyto výrobce to znamená certifikovat bioenergii a přemýšlet o životním cyklu výroby od pěstování přes palivo až po dodávky bioenergie na trh.

Proč je splnění důležité? Pouze po splnění kritérií bude možné započítat energii z bioplynu a pevné biomasy do plnění cílů spotřeby obnovitelné energie a dosáhnout na veřejnou podporu. Vláda České republiky se ve svém Vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu zavázala zajistit 22 % spotřeby energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030. Jde o náš příspěvek k závazku celé Evropské unie zajistit 32% podíl obnovitelné energie do roku 2030. Biomasa hraje v naplnění těchto cílů velkou roli. Provozovatelé, kteří dostávají na energii vyrobenou z biomasy veřejnou podporu například ve formě zeleného bonusu, budou muset prokázat, že kritéria splňují. Za veřejnou podporu se považuje například také skutečnost, že provozovatelé, zahrnuti do systému obchodování s emisními povolenkami nemusí vyřazovat emisní povolenky za emise CO2 z biomasy. Pokud tedy spalují biomasu společně s uhlím.

Výroba elektřiny z biomasy ve velkých zdrojích. Speciální podmínky platí pro elektřinu vyrobenou z paliv z biomasy. Elektřina z biomasy se do obnovitelné energie započítá, pokud splňuje alespoň jednu z následujících podmínek: jde o zařízení s příkonem do 50 MW, příkon se pohybuje v rozmezí od 50 do 100 MW a jde o vysoce účinnou kombinovanou výrobu elektřiny a tepla nebo elektrárnu s nejlepšími dostupnými technologiemi - BAT), příkon je vyšší než 100 MW, ale elektrická účinnost je nejméně 36 %, zařízení zachycuje a ukládá oxid uhličitý z biomasy.

Biopaliva v dopravě a biokapaliny. Biopaliva používaná v dopravě a biokapaliny využívané k výrobě elektřiny, vytápění a chlazení musí v EU splňovat kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů již téměř dekádu, díky původní směrnici z roku 2009. V Česku pravidla platí od roku 2012 po přijetí zákona číslo 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší.

V roce 2015 přišla Unie s novými pravidly, jejichž snahou bylo řešit emise skleníkových plynů spojené se změnami ve využívání půdy, za nimiž stojí zvýšený zájem o zemědělské komodity pro výrobu bioenergie. Přepracovaná směrnice z roku 2018 kritéria rozšířila také na energii z paliv z biomasy v sektorech výroby elektřiny a vytápění. Zatímco kapalná biopaliva, jako je bioetanol nebo biometan pohánějící vozidla na CNG nebo bioCNG, musí splnit kritéria již dnes, pro výrobce elektřiny a tepla z bioplynu, dřevní štěpky nebo slámy jde o novinku. Přepracovaná směrnice přináší novou trajektorii pro úspory emisí pro biopaliva a bioplyn spotřebovaný v sektoru dopravy.

Základní úspora emisí skleníkových plynů biopaliv, bioplynu spotřebovaných v sektoru dopravy a biokapalin ve srovnání s fosilní alternativou musí být nejméně 50 %. Požadavek se zpřísňuje na nejméně 60% úsporu pro paliva vyrobená v zařízeních, která jsou v provozu od 6. října 2015, a na nejméně 65% pro paliva vyrobená v zařízeních v provozu od 1. ledna 2021.

Tolik směrnice Evropského parlamentu a Rady EU z 2018 z 11. prosince 2018.

A teď si řekneme, co je to udržitelně udržitelná udržitelnost, a to je informace, časopis BIOM o energiích.

Udržitelnost je bezesporu slovo, které patří do moderního slovníku, stejně jako klima, Green Deal, covid-19. Jako takové se často zneužívá nebo nadužívá, a překročí-li jeho používání moji nebo každého z vás osobní míru tolerance, začne mi to slovo být protivné. Slovo "udržitelnost", obzvlášť ve spojení "trvale udržitelný rozvoj", už mi protivné je. Slyším a vidím je všude a jeho útokům z veřejného prostoru do mého osobního se bráním téměř každý den. Smysl toho slova, respektive soubor opatření a přístupů, které samo o sobě představuje, mi je však velmi blízký. Pro sebe si jej nahrazuji třeba souslovím "dobré pokračování života". Chci, aby život na Zemi pokračoval, a chci, aby moje děti a jejich děti měly dobré podmínky k životu. - To říká Martin Schwarz, vedoucí sekce Biometanu.

A co dál říká? Věřím, že biomasa má dobrou budoucnost, která závisí a bude záviset na tom, jak se nám bude žít. Dovolte mi odbočku do teoretické ekonomie. Skutečnost a to, jak ji vnímáme, je čistě subjektivní. Například materiálně zajištěný, nebo dokonce bohatý člověk nemusí být šťastný, přestože ho tak můžeme vnímat nebo domnívat se, že takovému člověku nic nechybí. Každý z nás, i my všichni jako celá společnost, vnímáme spokojenost života subjektivně. Pro každého jednotlivce je to mix materiálních a nemateriálních hodnot, kterým dáváme různé preference. Mezi hodnoty, které tvoří spokojenost se životem, určitě na první místa patří potraviny, a zda jich máme dostatek, jakou máme práci, kolik za ni dostaneme a co si díky ní můžeme dovolit pořídit, naše zdraví, vzdělání, životní prostředí kolem nás, kolik máme volného času a jak jej můžeme trávit, jak jsme svobodní a v jakém kulturním prostředí žijeme.

V minulých dekádách jsme zažívali prakticky neustálý ekonomický růst. Obliba materiálních hodnot stále rostla a společenská poptávka po nehmotných hodnotách stále klesala. Současný stav je logickým důsledkem neudržitelného ekonomického růstu. Pro mě jako ekonoma, říká Martin Schwarz, je udržitelný ekonomický růst nesmysl. Je naivní myslet si, že je možné vyrábět a spotřebovávat stále více a více a že ekonomický růst je nekonečný, něco jako ve smyslu "dejte mi všechno a já to každý rok zhodnotím o 10 %". Ekonomický růst naší západní civilizace nebyl udržitelný a považuji jej za nezřízený. Je možný pouze v rozvinuté společnosti, která ztratila morálně-sociální schopnost sebereflexe.

Společnost tvoříme my. My, kteří cíleně spotřebováváme a užíváme to, co nám škodí, co nám ubližuje, nebo nás přímo i zabíjí. Věřím, že takových příkladů objevíte ve svém okolí nebo v sobě samých nemálo. Naše nezřízenost v konzumu a zahleděnost do materiálních hodnot je příčinou špatného životního prostředí, globálního oteplování a dalších klimatických změn. Právě proto, že už jsme dávno, jak se říká za hranou a stav životního prostředí není udržitelný, začalo se mluvit o udržitelnosti jako o něčem, co zachrání ekonomický růst.

Chce se mi říct "kašlu na ekonomický růst", tady jde o naše životní prostředí, o náš život. A díky za to, že ekonomický růst dostal od životního prostředí stopku, říká Martin Schwarz. Bohudík i bohužel nám a našim dětem nejde v důsledku klimatických změn o život nyní. Bohužel proto, že to není aktuální pandemie koronaviru, kterou letos prožíváme a díky které okamžitě přijímáme nejrůznější opatření, která by ještě začátkem roku nebyla představitelná. Nechci spekulovat, zda je skutečně covid-19 takovým masivním ohrožením společnosti. Bohudík proto, že máme snad ještě čas na přijetí opatření, která zmírní a nejlépe zastaví klimatické změny.

Možná, že díky pandemii budeme alespoň jako společnost vnímavější k hodnotám, o kterých jsme v období nezřízeného konzumu vůbec uvažovali. Jsem rád, že jsou na stole znovu otázky národní soběstačnosti, původu potravin, ale i původu energií a paliv a využívání surovin z odpadů. Chování člověka k životnímu prostředí a jeho využívání zdrojů "na dluh" dává úplně stranou otázku, zda za klimatickou změnu může člověk a jestli například sucho je dopadem globální změny. Je totiž naprosto zřejmé, že ať už používáme slovo udržitelnost jakkoliv často, takto to prostě udržitelné není.

Součástí změny bude obnovitelná energetika, která nahradí neobnovitelné zdroje energie. Obnovitelná paliva nahradí ta fosilní, říká pan Martin Schwarz. Ale to ještě netušil, co se stane po agresi Ruska na Ukrajině. Jak intenzivně a kdy změna proběhne, bude záviset samozřejmě na technicko-ekonomických možnostech, nejvíce však na tom, jak moc se budeme cítit ohroženi změnou klimatu. Čím větší pocit ohroženosti budeme cítit, tím více si budeme změny přát a tím rychleji dojde k dekarbonizaci - útlumu fosilních zdrojů energie a fosilních paliv. Myslím si, a je to základní rys lidské rasy, že jsme sice pohodlní, ale rozhodně ne hloupí.

Pan Martin Schwarz o tom mluví, mluví o potenciálu biomasy, biomasy v příštích dekádách. A bioenergetika je nejrozšířenější obnovitelný zdroj, přestože v obecném povědomí našim představám dominují spíše fotovoltaické panely, to je ten tunel, který jsme tady zdědili za 600 miliard, na střechách domů, nebo větrné parky u našich západních sousedů. A bylo by to fungovalo, kdyby samozřejmě někdo nechtěl vydělat miliardy na úkor našich občanů.

Biomasa obstarává větší polovinu z necelé pětiny energie, kterou v Evropské unii zajišťují obnovitelné zdroje. 17,5 % spotřeby energie v roce 2017 v Evropské unii bylo z obnovitelných zdrojů a bioenergie se na této obnovitelné energii podílela téměř z 60 %. Je to dáno hlavně tím, že sektor vytápění je zodpovědný za většinu naší spotřeby energií a zrovna v něm hraje biomasa mezi ostatními obnovitelnými zdroji prim. Zahrnuje to jak spalování palivového dřeva přímo v domácnostech, tak zásobování dálkovým teplem vyrobeným ve výtopnách nebo teplárnách, jako např. v Třebíči, Kutné Hoře nebo Dobrušce. Jakým způsobem ses dominance biomasy promění v následujících dekádách, ukáže teprve čas.

Bioenergetika snižuje emise skleníkových plynů teď a tady. Karty obnovitelné energie v Evropské unii jsou zatím rozdány z 59 % energii z biomasy a po 15 % energie vody a větru. Vytápění a chlazení je zodpovědné za 47 % spotřeby energie v Evropské unii, zatímco doprava za 31 % a elektřina za 22 %. Bioenergetika tak hraje prim obnovitelné energii zejména díky své roli v sektoru vytápění. Důležitá je také její role v dopravě, kde se na větší rozvoj ostatních obnovitelných zdrojů stále čeká.

Biomasa je tak nejvýznamnějším domácím zdrojem obnovitelné energie. Přestože podíl ostatních zdrojů na úkor biomasy spíše poroste, energie z biomasy tvoří páteř proměny energetiky opouštějící fosilní zdroje teď a tady. Odborníci z evropské asociace Bioenergy Europe spočítali, že sektor, který zastupují, reprezentuje v Evropské unii - ještě 28 - roční obrat kolem 60,6 miliardy eur a přibližně 703 200 pracovních příležitostí. Biomasa je z většiny domácím evropským zdrojem. Dovoz do Evropské unie nepřevyšuje 5 % evropské spotřeby, zatímco 78 % naší spotřeby fosilních paliv dovážíme. I tímto přispívá k nižším emisím skleníkových plynů. Podle Bioenergy Europe sektor bioenergetiky uspořil zhruba 7 % emisí skleníkových plynů v Evropské unii - dvacetosmička to byla - to je 303 milionů tun CO2, což představuje zhruba roční emise CO2 Španělska.

V Česku je dominance biomasy ještě výraznější, než by odpovídalo evropskému průměru. Podílí se na tom hlavně tradice spalování palivového dříví přímo v domácnostech, početné obecní výtopny a teplárny a poměrně hustá síť bioplynových stanic. Když se v Česku řeknou "obnovitelné zdroje", znamená to zatím hlavně bioenergetiku, která se na obnovitelné energii podílí z 87 %.

Jaký je výhled do budoucna? Energie z biomasy jako náhrada za spalování fosilních paliv je jedním z klíčových opatření pro zmírnění změny klimatu, a to za předpokladu, že je vyráběna udržitelně a efektivně. Bioenergetika by se podle dostupných odhadů mohla na celosvětové spotřebě energií v roce 2050 podílet z jedné desetiny až z jedné třetiny. Velkou výhodou energie z biomasy je její rozmanitost. Dodává elektřinu i vytápění, zajišťuje paliva pro dopravu a dokáže využít jak cíleně pěstovanou biomasu, tak odpady a vedlejší produkty ze zemědělství a průmyslu nebo domácností. Energie z biomasy přináší mnoho příležitostí, jak na jedné straně snižovat emise skleníkových plynů a na druhé přispívat k rozvoji venkovských oblastí, zemědělství a udržitelné péči o krajinu a přírodní zdroje.

Dnes dosahuje výroba bioenergie 5,7 trilionu joulů - to jsou data z roku 2017 pro EU-28. Potenciál bioenergetiky v Evropě studie odhadují na 7,3 trilionu joulů v roce 2050. Pro srovnání, dnešní spotřeba energie v Evropské unii se pohybuje kolem 68,1 trilionu joulů. Zmíněný potenciál by tak orientačně představoval 10-46 % naší dnešní spotřeby energií. Do rešerše byl zahrnut potenciál cíleně pěstované zemědělské biomasy, zbytky ze zemědělství, lesní biomasa a biologicky rozložitelné odpady.

Z uvedeného rozpětí je patrné, že odhadovat potenciál bioenergetiky je nelehký úkol. Zahrnuje množství druhů biomasy a způsobů, jak ji využít pro výrobu energie. Jen obtížně lze předvídat, v jakém tržním a politickém prostředí se bude sektor dále rozvíjet a jakým způsobem bude zajištěn udržitelný management zdrojů biomasy. Potenciál bioenergetiky také ovlivní pokračující změna klimatu a s tím spojené změny ve srážkách, růst teplot, extrémních projevů počasí a proměny ve výnosech zemědělských plodin. Celosvětově nemusí jít o velký dopad, v určitých oblastech však ano, a zatím máme jen omezené schopnosti tyto dopady předpovídat

Klíčovým faktorem bude také vývoj v odvětvích, jako je výroba potravin, krmiv, stavebních materiálů nebo papíru. Vážně je potřeba brát rizika spojená s malými pokroky v efektivitě a dramatickém nárůstu poptávky po biomase v chemickém průmyslu, stavebnictví nebo výrobě potravin. To může při nedostatku vhodných nástrojů přispět k růstu emisí skleníkových plynů spojených s tlakem na využívání přírodních zdrojů a ekosystémů ukládajících značné množství uhlíku.

Tento bod o podporovaných zdrojích energií, my jsme za poslední tři roky - začalo to v roce 2019 a vlastně začalo to hlavně s nástupem nové předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen, všichni mluvili o změně klimatu, o Green Dealu. A trvalo vlastně dva roky, než jsme přesvědčili Evropskou komisi o taxonomii, o tom, abychom mohli nahradit uhlí plynem. A teď je všechno jinak. Teď všichni říkají ano, že se chceme zbavit ruského plynu. Bylo by dobré, aby si Evropa uvědomila, že Green Deal už není na stole, že není možné teď, a měli bychom se rozhodnout, co tedy chceme. Chceme nahrazovat uhlí plynem? Putinovým plynem? Asi nechceme. Tak proto by konečně měly dámy a pánové v Evropské komisi a v Evropském parlamentu si uvědomit, že různé nápady, a hlavně v České republice, že ukončíme spalování uhlí v roce 2033, nebo dokonce nová vláda mluví o roku 2030, jsou nesmysl, protože ta náhrada uhlí je plyn a ten plyn po ruské agresi se samozřejmě změnil. A nahradit ruský plyn norským nebo katarským nebo zkapalněným nebude jednoduché.

Proto si myslím, že by měla Evropa za prvé změnit hlavně směrnici MiFID o emisních povolenkách a měla by přehodnotit celou situaci ohledně Green Dealu a měla by zkrátka změnit ten Green Deal z titulu toho, co se stalo po ruské agresi, a to, co dnes vidíme, co se děje v nárůstu cen energií. Já jsem dneska dopoledne tady mluvil, hnutí ANO jasně doporučuje vládě, jak má pomoci lidem, to znamená, nejjednodušší pomoc je, aby lidi neviděli na faktuře poplatek za obnovitelné zdroje, to je to, o čem mluvíme. To je těch 600 miliard solárního tunelu, který jsme zdědili po tradičních stranách, a to je ta DPH. Pokud toto by vláda udělala, tak jim pomůže okamžitě, a ne ty sliby, které ani neví, jak má zrealizovat a které jsou někde v nedohlednu. Takže doufejme, že vláda, která notoricky ignoruje naše doporučení, přece jenom se nad tím zamyslí a konečně bude myslet i na faktury za energie našich občanů. Děkuji. (Potlesk některých poslanců.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, a máme zde přihlášena přednostní práva. Jedním z nich je a jako první byl pan poslanec Michálek. Další s přednostním právem je pan předseda Výborný. Máte slovo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Tak to bylo opravdu neuvěřitelné. To jsem tady ještě nezažil, že by bývalý premiér strávil tolik hodin, že by tady předčítal z nějakého časopisu, aby se vyjádřil k návrhu, který má 1,5 stránky a který jeho poslanci podepsali. To se tady ještě nestalo. Takže to, co tady zažíváme, jsou opravdu obstrukční řeči. Je to přesně to, co jste měli na těch plakátech. Je to to blábolení, které vyvolává u politiků nedůvěru, a myslím si, že kdybychom postupovali věcně, tak mohlo být už všechno, co je na dnešní schůzi, projednáno, mohl být zrušen stav pandemické pohotovosti a už jsme mohli jednat o programu mimořádné schůze, který předložilo hnutí ANO. Svým postupem, svými obstrukcemi jste si zablokovali vlastní body. A já vůbec nevím, jestli takovýmto způsobem budeme pokračovat dál, tak tady v té Poslanecké sněmovně už vůbec nic neprojednáme. Jestli to tedy bylo to, co jste slibovali ve volbách občanům, že paralyzujete celý parlament kvůli zájmům jednoho jediného člověka, který tady vystupuje mnoho hodin, aby se nedostalo na zákon o střetu zájmů, který se týká mimo jiné i jeho. (Potlesk části poslanců.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Další s přednostním právem je přihlášen pan předseda Výborný. Ruší. Můžeme tím pádem pokračovat v obecné rozpravě. A jako další přihlášený je pan Marek Novák. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, podpora biomasy je ve světle současných událostí velmi důležitá, ovšem - poprosím o klid v sále. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Poprosím o klid v sále. Děkuji.

 

Poslanec Marek Novák: Ovšem ne jako jediný nástroj a rozhodně není spasitelná.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Tak ještě jednou poprosím, kolegyně a kolegové. Děkuji.

 

Poslanec Marek Novák: Musíme samozřejmě co nejlépe diverzifikovat zdroje energií. Současné potíže s plynem a palivy však jen umocňují to, co už dávno víme. V posledních letech totiž ve světě i u nás proběhlo mnoho událostí, kterým je třeba věnovat pozornost a dělat vše pro to...

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Ještě vás přeruším, pane poslanče. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, prosím o klid. Pokud jde třeba si něco vyřídit, může se to udělat před sálem. Pane poslanče, můžete pokračovat. Děkuji.

 

Poslanec Marek Novák: Proběhlo mnoho událostí, kterým je třeba se věnovat. Věnovat jim pozornost a dělat vše pro to, abychom byli schopni jim předejít, a to nejen podporou biomasy. Jde například o události, kdy evropská přenosová soustava zažila nejzávažnější incident za posledních 14 let, kdy prozatím blíže nespecifikovaná událost v pátek 8. ledna 2021 způsobila na více než hodinu, kdy byla od zbytku evropské soustavy oddělena soustava jihovýchodní Evropy. Obě oddělené části soustavy se musely vyrovnat s výraznou výkonovou nerovnováhou. O události informovalo Evropské sdružení provozovatelů přenosových soustav. V důsledku působení automatických opatření se situace během několika minut stabilizovala. V České republice nedošlo vlivem rozdělení soustavy k žádným mimořádným incidentům. Příčinou rozdělení synchronní zóny bylo kaskádní šíření poruchy v oblasti Chorvatska, Srbska a Rumunska. Důsledkem tohoto rozdělení vznikla v balkánské části Evropy s přebytkem výkonu krátkodobě nadfrekvence až 50,6 hertzu.

A zde je otázka: Je vlastně naše přenosová soustava dostatečně dimenzována? Potřebujeme podporovat další a další zdroje energií?

Například vedoucí představitelé japonského průmyslu požadují restart jaderných reaktorů. Japonsko bude potřebovat jadernou energetiku, má-li splnit vládní cíl. Totéž jako my u nás. Jde o takzvanou uhlíkovou neutralitu. Japonsko potvrdilo svůj cíl zvýšit podíl jaderné energie na 20-22 % do roku 2030, ale proces restartu jaderných reaktorů odstavených po havárii ve Fukušimě zůstává pomalý, stejně jako rozšiřování našich jaderných elektráren. Osmnáct provozuschopných reaktorů je v různých fázích procesu kontroly úřadu pro jadernou regulaci, některé mohou být nuceny dočasně odstavit z důvodu nedodržení termínu NRA k výstavbě záložních řídicích středisek nebo jiných zařízení vyžadovaných novými předpisy.

A zde je další otázka: Potřebujeme stále diskuzi, zda i jaderná energie patří, nebo nepatří mezi podporované zdroje energií?

Další z událostí, kdy právě Polsko, náš soused, dovezlo v loňském roce rekordní množství elektrické energie. Právě před dvěma lety Polsko zaznamenalo rekordní hodnotu čistého dovozu elektrické energie ve výši 13,2 terawatthodiny, a to i přesto, že spotřeba elektrické energie klesla v důsledku opatření spojených s pandemií covid meziročně o 2,3 %. Přesto vzrostl dovoz energie. Spotřeba elektrické energie v Polsku klesla v loňském roce o 2,3 % až na 165,5 terawatthodiny. Uvedený pokles vůbec nezvrátil ani prosincový nárůst spotřeby o 4,3 % ve srovnání s předchozími lety. Nicméně meziroční růst spotřeby v listopadu a prosinci ukázal, že dopad pandemie covid na spotřebu elektřiny v zimních měsících není v Polsku tak výrazný.

Další z událostí na energetickém trhu ve světě bylo položení základů další čínské jaderné elektrárny. Zde průzkum lokality pro možnost výstavby elektrárny započal již v roce 2007 a celých 13 let tento průzkum trval. Čínský národní energetický úřad tehdy povolil provedení demonstračních prací v lokalitě až v květnu 2015. Samotná výstavba prvního a druhého bloku elektrárny byla schválena na výkonné schůzi až v minulém roce. Připomíná mi to proces rozšiřování našich jaderných elektráren, které jsou pro nás velmi důležité, a řekl bych důležitější než podpora biomasy.

Krátkodobý rozpad synchronní zóny a pokles kmitočtu tentokrát neohrozil v lednu 8. 1. 2021 provoz přenosové soustavy ČR. Ano, a opět přenosová soustava ČR, protože ty takzvané podporované zdroje energie a ty zelené zdroje energie, ať je to biomasa, ať je to solár, tak máme dnes docela zásadní problém na tu přenosovou soustavu připojit. Máme. Je to tak. A měli bychom řešit nejenom výrobu, ale i distribuci. A je to zásadní, jde to ruku v ruce a s tím musíte, vážení kolegové, souhlasit. V důsledku působení automatických opatření se během několika minut zastavil pokles a kmitočet se vrátil do normálního pásma provozu. V České republice tehdy nedošlo vlivem rozdělení soustavy k žádným mimořádným incidentům, naštěstí, nicméně nám hrozil blackout. A kolegové, kteří se energetice věnují, vědí, co blackout je a co může způsobit.

Příčinou rozdělení synchronní zóny v pátek 8. ledna bylo kaskádní rozšíření poruchy v oblasti Chorvatska, Srbska -

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já vás přeruším, pane poslanče, a poprosím všechny v sále, jestli by se mohli ztišit. Děkuji.

 

Poslanec Marek Novák: A důsledkem tohoto rozdělení vznikla právě v balkánské části Evropy krátkodobě nadfrekvence až 50,6 HZ. Ve zbylé části kontinentální Evropy včetně České republiky zároveň nastal nedostatek výkonu a došlo ke krátkodobému poklesu frekvence o 254 mHZ až na hodnotu 49,74 Hz. Působením automatických opatření se další pokles zastavil a kmitočet se po přibližně 10 vteřinách navrátil do normálního pásma provozu, přičemž ve 14.09, tedy 4 minuty po této hrozbě, již byla odchylka snížena pod 100 mHz. Ačkoli k té chybě došlo vlastně na Balkáně, tak to zasáhlo téměř i naši soustavu. A sami jsme měli 4 minuty problém, kdy se řešila hrozba blackoutu.

Ve Spojeném království bylo po 30 letech povoleno vybudování hlubinného uhelného dolu. Hlubinného uhelného dolu v dnešní době. Vláda Spojeného království rozhodla nezasahovat do rozhodnutí rady hrabství Cumbrie, která udělila povolení vybudovat hlubinný podmořský důl. Jedná se o první takové povolení za posledních 30 let. Zároveň se vláda snaží posunout uzavření uhelných elektráren bez zachytávání emisí z října 2025 na říjen -

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Pane poslanče, dovolte, abych vás přerušil. Uplynul čas. Máme zde jedno přednostní přihlášení pana poslance Výborného, a ještě předtím, pane poslanče, bych vás chtěl požádat, abyste se řídil § 59 odst. 4 a svůj příspěvek abyste směřoval tak, aby to bylo ku dané věci, to znamená ku obnovitelným zdrojům v tomto případě. Pan poslanec Výborný, pan předseda Výborný má přednostní právo. Děkuji.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem se zaujetím poslouchal diskusní příspěvek do rozpravy o novele zákona o podporovaných zdrojích energie pana poslance Marka Nováka, a ač tedy nejsem kovaný v oblasti energetiky a podporovaných zdrojů energie, tak musím konstatovat, a potvrdili mně to kolegové, kteří ten tisk velmi detailně studovali, potvrdil mně to pan zpravodaj i zástupce předkladatele pan předseda Adamec, že tam ani jediná věta se toho netýkala. A já musím říct, že jsem v tom případě velmi konsternován z přístupu předsedajícího, protože § 59 odst. 4 jednacího řádu hovoří vcelku jasně: "Poslanec má mluvit k projednávané věci. Odchyluje-li se od ní nebo překročí stanovenou řečnickou lhůtu," to se nestalo, "může na to předsedající poslance upozornit a volat jej k věci. Vybočí-li poslanec svým projevem z mezí slušnosti..." a tak dále. To znamená, já jsem očekával, pane předsedající, že na to pana poslance upozorníte. Ještě jsem byl ochoten v rámci toho, že jsem tolerance sama, respektovat to, že poslance Babiše, který hovořil s přednostním právem, jste na to neupozornil. Ono to bylo v bleděmodrém to samé.

Nicméně si myslím, že není možné takto svévolně řídit schůzi Poslanecké sněmovny, a já si dovolím dát tady dvě procedurální hlasování, požádat, to první procedurální hlasování, které prosím, aby bylo provedeno bezodkladně, a posléze načtu to druhé procedurální hlasování. To první je, že dávám námitku proti řízení schůze. Není možné, aby předsedající neupozornil, učinil tak až po deseti minutách, poslance, na to, že nehovoří k věci. Vy jste na to měl pana poslance upozornit, případně mu odebrat slovo. Neučinil jste tak, proto prosím, aby se hlasovalo o námitce proti řízení schůze. Děkuji. (Bouchání do lavic.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane předsedo. Je zde přednostní právo. (Pokřik ze sálu: Hlasuje se!) Procedurální návrh, může být protinávrh.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Já mám k návrhu. Co bude výsledkem takového hlasování? Co bude výsledkem? (Pokřik v sále.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Marek Výborný: Já si myslím, že to je další ukázka toho, že pan předsedající bohužel asi není v kondici a opět tady dal prostor paní předsedkyni, přestože se mělo hlasovat o procedurálním návrhu. Žádný protinávrh nezazněl, ani nemůže zaznít. (Potlesk části poslanců.) Tak prosím pěkně, pojďme hlasovat, já myslím, že tady vedení Sněmovny je dostatečně přítomné a zcela jistě například pan místopředseda Skopeček je připraven převzít řízení schůze a řídit se jednacím řádem. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Pane předsedo, děkuji. Budeme tedy hlasovat o vašem procedurálním návrhu. Odhlásím všechny.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh? Kdo je proti?

Hlasování 6, přihlášeno 173, pro 90, proti 81, výsledek přijato. Děkuji.

 

Přerušuji na dvě minuty a poprosím předsedy koaličních klubů.

 

Poslanec Marek Výborný: Já vám to ulehčím. Prosím dvě minuty přestávku, aby se vedení Sněmovny poradilo, kdo bude pokračovat v řízení schůze. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Máme zde přednostní právo - pan místopředseda Bartošek.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Je dvě minuty přestávka. Já jen dávám na zvážení, zda by se skutečně nemělo vedení sejít na delší dobu s vedením klubů a domluvit se, jakým způsobem postupovat. (Reakce v plénu.) Dobře. Je-li většinový názor vyměnit řídícího schůze, budu ho respektovat, ale osobně si myslím, že by prospělo, abychom se o tom jako vedení Sněmovny pobavili.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Ještě tady je jedno přednostní právo? Ano?

 

Poslankyně Alena Schillerová: Já podporuji návrh pana místopředsedy Bartoška, protože tady jste rozhodli o námitce proti řízení předsedajícího. A co z toho? Vy jste navrhli něco dalšího? Z toho automaticky vyplývá - podle kterého ustanovení jednacího řádu? Podle kterého? Má o tom pochybnost i místopředseda za pětikoalici. Takže pojďme prosím akceptovat jeho návrh a sejděme se. (Potlesk části poslanců.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Ano, pan místopředseda Bartošek.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: To není o mé pochybnosti. To je o tom, abychom se domluvili my jako vedení Sněmovny, abychom postupovali jednotně v souladu s jednacím řádem. To je to, k čemu jsem vyzýval. Kdyby to bylo na mě, tak bych také samozřejmě řadu vystoupení zkracoval. Ale je to o tom, abychom se domluvili a měřili stejným metrem všichni, kdo řídí Sněmovnu. (Potlesk části poslanců.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, a vyhlašuji tedy přestávku teď na pět minut. (Ženský hlas mimo mikrofon: To je málo.) A poprosil bych předsedy klubů, jestli by mohli přijít sem k nám. Děkuji.

 

(Jednání přerušeno ve 23.26 hodin.)

(Jednání pokračovalo ve 23.31 hodin.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, po dohodě s kolegy ještě prodlužujeme přestávku do 23.35. Děkuji.

(Po chvíli.) Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, po dohodě s ostatními členy vedení Sněmovny přerušujeme do 23.45 a prosím, aby se všichni místopředsedové Sněmovny sešli u paní předsedkyně. Děkuji.

 

(Jednání přerušeno ve 23.32 hodin.)

(Jednání pokračovalo ve 23.45 hodin.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Dovolte, abychom pokračovali v rozpravě, a s přednostním právem se přihlásil pan místopředseda Bartošek. Máte slovo, pane místopředsedo.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Po krátké poradě vedení Sněmovny, abychom se ujednotili, jakým způsobem budeme dál postupovat v souladu s jednacím řádem, jsme dospěli k tomuto závěru. Z pozice vedení Sněmovny budeme chtít, aby ten, kdo vystupuje, mluvil k věci. V případě, že tomu tak nebude, řídící schůze ho v souladu s jednacím řádem povede ke kázni, a v případě, že tento nebude respektovat napomenutí řídícího schůze, bude mu odebráno slovo. Bude to v souladu s jednacím řádem.

Setkali jsme se z toho důvodu, aby Sněmovna mohla dál fungovat a abychom postupovali jednotně jako vedení Sněmovny. Protože to není o tom, k jaké politické straně patříte, ale je to o tom, aby se respektoval jednací řád. V případě, že budete mít pochyby o tom, jakým způsobem je schůze řízena, můžete vznést námitku proti postupu předsedajícího a podle toho postupovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. S faktickou se hlásil pan poslanec Vondráček. Máte slovo.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji. K vývoji rozpravy, pane předsedo, a hlásil jsem se s faktickou poznámkou ještě před přednostním právem pana místopředsedy Bartoška, takže tady vlastně právě došlo k porušení jednacího řádu. Ale já jsem vůbec neprotestoval, protože někdy i to porušení jednacího řádu je ku prospěchu věci. A já jsem zmáčkl tu faktickou poznámku, ještě než jste se nahoře sešli.

Já jsem jenom chtěl říct možná na zklidnění situace, že mám pocit, že těch vystupujících, ten počet se zvýšil poté, co jste omezili řečnickou dobu na deset minut. To je totiž efekt toho, že ti, co k tomu mají co říct a mluví k věci, tak už nemohou, protože jsou omezeni nějakým časem, tak vystupují jiní poslanci, protože ten klub chce něco říct, a toto je ten vedlejší efekt. A jsou to už potom takové ty drobné naschvály, které jenom zvyšují nervy v sále. Myslím si, že je to zbytečné. Já bych chtěl opravdu říct, že už jsme tady zažili vypjatější chvíle, než jsou dneska, a že je možná zbytečné tady to ještě eskalovat.

Já třeba vím, že co jsem si tak stihl dohledat, tak jsme tu řečnickou dobu omezili v minulém volebním období jenom dvakrát. U EET a potom u Dukovan, ale až po nějaké debatě. Tady k tomu došlo opravdu poměrně rychle u bodu, připomínám, který má být schválen v devadesátce. My jsme řekli, že nebudeme dávat veto. Tak proč si tu teď děláme možná takové už drobné naschvály? A já souhlasím s tím, že bychom měli... A ještě si potom vezmu jednu faktickou, když slyším smích, protože bych mohl třeba citovat právě, co tady bylo řečeno v těch minulých obdobích. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Pane poslanče, čas. Děkuji. S přednostním právem byl nejdříve pan předseda Fiala. Máte slovo.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Mě to, vážené kolegyně, kolegové, zaujalo, to, co tady řekl pan kolega Bartošek, prostřednictvím pana předsedajícího, že vlastně když nebude řečník mluvit k věci, tak že mu bude odebráno slovo. Já si chci zeptat: To je přece subjektivní názor. Jak to poznáte, jestli hovoří k řeči (věci), nebo nehovoří k řeči (věci)? (Potlesk části poslanců.) Taková diskuse přece jasně vede k další cenzuře a k dalšímu omezování diskuse ve Sněmovně. Jako k ničemu jinému to, a nikdy se to během posledních dvaceti let nic takového nestalo, že by se odebíralo, možná jednou se to stalo, když tady někdo četl telefonní seznam. A že těch telefonních seznamů jsem tady už viděl číst! Ale tady se mluví o energiích, o takových věcech. Znovu opakuji, můžete se to slovo odebrat subjektivně jednou, potom podruhé, potom už se může odebírat pořád, a vlastně už ta opozice bude jenom sedět v koutě, šoupat nohama a mlčet. (Potlesk části poslanců.)

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Dalším s přednostním právem je pan předseda Výborný.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já se znepokojením sleduji, že novela zákona o podporovaných zdrojích energie vyvolala velké kontroverze, potřeby dlouhých vystoupení. Sledovali jsme tady vystoupení pana poslance Babiše, mnoha dalších, skončilo to debatou o tom, jak je schůze nebo není schůze řízena a zda je to či není v souladu s jednacím řádem.

Tak já na základě dohody předsedů pěti poslaneckých klubů si dovolím přinést věcný konstruktivní návrh vstřícný, abychom v situaci, kdy je zjevné, že tento návrh zákona - a teď připomínám, tuto novelu podepsali poslanci Kubíček hnutí ANO, poslanec Fiala Radim SPD a zástupci všech koaličních poslaneckých klubů. Já jsem předpokládal, že na tomto návrhu zákona je tedy nějakým způsobem aspoň elementární věcná shoda a nebude třeba k tomu mnohahodinové debaty a diskuse takto vyostřené, kdy jsme se dostali až do tohoto bodu ve 23.51.

Vzhledem k tomu, že bohužel realita je jiná, ta shoda tady zjevně není a bylo by dobré, abychom i v této schůzi prokázali větší míru efektivity, tak já na základě dohody předsedů klubů dávám tento procedurální návrh, o kterém prosím, pane místopředsedo, aby bylo bezprostředně hlasováno. Tento první bod, novela zákona o podporovaných zdrojích energie, prosím přerušit a pojďme se pustit do bodu druhého, tedy novela zákona o veřejném zdravotním pojištění. Třeba budeme úspěšnější. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, takže já zagonguji. Protinávrh.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Chci dát protinávrh a velice se omlouvám. Já jsem nerozuměla, pane předsedo, není to žádné protahování. Dokdy jste navrhoval? Tady byl hrozný hluk. Dokdy jste navrhoval to přerušení bodu? Abych mohla dát protinávrh. Nerozuměla jsem, dokdy jste navrhoval přerušení bodu.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Tak pan předseda.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji, paní předsedkyně, dobře, tak já vám vyjdu vstříc a přerušíme bod číslo 1 do projednání bodu 3, a pustíme se do bodu 2, protože tam třeba budeme úspěšnější než u bodu 1. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Je zde protinávrh?

 

Poslankyně Alena Schillerová: Dávám protinávrh a navrhuji přerušení bodu 1 na pět minut. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Nejdříve budeme hlasovat o protinávrhu, to znamená přerušení bodu 1 na pět minut. Odhlásím vás. Prosím, abyste se přihlásili. Ještě jednou.

 

Hlasujeme nejdříve o protinávrhu, a to je přerušení bodu 1 na pět minut.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro?

Hlasování číslo 7, přihlášeno 176, pro bylo 80, proti 75. Zamítnuto.

 

(Hlas mimo mikrofon: Jestli je unavený, ať se nechá vystřídat. Pane místopředsedo, říkal jste, kdo je proti u každého hlasování?)

 

A nyní budeme hlasovat o původním návrhu, a to je bod číslo 1 zařadit za bod číslo 3. Přerušit do projednání bodu číslo 3.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 8, přihlášeno 176, pro 94, proti 80, výsledek přijato.

 

S přednostním právem pan předseda Fiala.

 

Poslanec Radim Fiala: Prohlasovali jsme si to, že přerušíme bod číslo 1. OK. Začneme bod číslo 2, to je podle mě veřejné zdravotní pojištění. Já se ptám, pane předsedající, nebo milá vládo, pane premiére, kdo ten bod uvede? Kde máte ministra zdravotnictví? (Odpověď ze sálu, pobavení, potlesk.) Jo, to jsou nejrychlejší škatule, které jsem ve vládě viděl. (Hlas mimo mikrofon.) Jasně, potom to chápu. Já jsem si myslel, že tak důležitou věc, jako je 14 miliard, by měl uvádět ministr zdravotnictví. (Potlesk části poslanců.) Ale jestli to uvede pan ministr financí, tak jasně, tak tomu rozumím. Rozumím.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Přerušuji bod číslo 1 a zahajujeme bod číslo

Aktualizováno 16. 7. 2024 v 13:37.