(pokračuje Jan Bartošek)

4.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 412/2005 Sb.,
o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti,
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 519/ - druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede pan ministr Baxa. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.

Ministr kultury ČR Martin Baxa: Děkuju za slovo, vážený pane místopředsedo. Milé kolegyně, milí kolegové, vláda předkládá k projednání návrh zákona, kterým se mění zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů, který ve značné části převzal úpravu obsaženou v návrhu zákona, který byl dne 15. června 2020 schválen vládou a následně předložen Poslanecké sněmovně Parlamentu, kterou však nebyl do konce volebního období projednán - tehdejší sněmovní tisk číslo 901.

Hlavním účelem navrhované právní úpravy je legislativní změna institutů a požadavků v oblasti ochrany utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti, které činí v aplikační praxi potíže, zapracování požadavků vyplývajících ze směrnic NATO a snížení administrativní zátěže jak fyzických osob, tak podnikatelů.

Mezi navrženými úpravami je například precizace definice utajované informace, zavedení speciálního režimu pro přístup příslušníků bezpečnostních sborů, státních zaměstnanců, vojáků v činné službě a státních zástupců k utajované informaci stupně utajení "vyhrazené". Nově je definována podmínka bezúhonnosti fyzické osoby a stejně tak okruh právnických osob, které pro účely vydání osvědčení podnikatele lze považovat za podnikatele.

Navrhovaná právní úprava v oblasti ochrany utajovaných informací s ohledem na svůj charakter nemá negativní hospodářský ani finanční dopad na veřejné rozpočty. Návrh zákona si vyžádá pouze náklady na úpravu, případně pořízení příslušného hardwaru a softwaru pro potřeby Národně bezpečnostního úřadu na zabezpečení jeho činnosti, přičemž celkové náklady na tento systém jsou odhadovány ve výši 70 milionů korun, avšak předpokládané náklady související s předkládanou novelou činí zhruba 20 milionů korun. Budou hrazeny v rámci schváleného limitu výdajů a střednědobého výhledu kapitoly 308 Národní bezpečnostní úřad.

Návrh zákona nepředpokládá dopady na životní prostředí a rovněž nepředpokládá žádné dopady na rovné postavení žen a mužů.

Návrh zákona v souladu s principem smart administration podstatným způsobem snižuje administrativní zátěž dotčených subjektů právní regulace, neboť Národní bezpečnostní úřad nebude v případě změny některého údaje obsaženého v osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo v dokladu vydávat novou veřejnou listinu z vlastní iniciativy, aniž by bylo nezbytné podat žádost ze strany fyzických osob nebo podnikatelů. V současné době musí fyzická osoba nebo podnikatel zažádat NBÚ o vydání nového osvědčení nebo dokladu, a to do 15 dnů ode dne zániku veřejné listiny změnou některého údaje v nich obsaženého. V opačném případě zanikne bez dalšího přístupu k utajované informaci.

Zlepšení přináší též nová úprava, pokud jde o žádost o osvědčení fyzické osoby a o osvědčení podnikatele pro cizí moc, kdy bude možné požádat současně o osvědčení národní a o osvědčení pro cizí moc. Podle stávající úpravy může o vydání osvědčení pro cizí moc požádat pouze držitel osvědčení národního. Nad rámec těchto úprav, které obsahoval již návrh zákona projednaný vládou v roce 2020, byly do návrhu zákona doplněny úpravy, které reagují na poznatky z praxe. Například v oblasti zadávání veřejných zakázek, které obsahují utajovanou informaci, rozšiřuje okruh osob, které budou mít přístup k utajované informaci cizí moci ze zákona a zmírňuje současné limitující požadavky při přístupu k utajované informaci cizí moci v rámci soudního řízení.

Dámy a pánové, děkuji vám jménem pana premiéra za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro bezpečnost jako výboru garančnímu a usnesení výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 519/1. Já nyní prosím, aby se ujal slova zpravodaj výboru pro bezpečnost, poslanec Martin Major, informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňující návrhy odůvodnil. Prosím.

Poslanec Martin Major: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové, pokud dovolíte, tak se nebudu věnovat meritu tohoto zákona, protože si myslím, že tento zákon byl dostatečně, až téměř intimně představen na minulém jednání v rámci prvního čtení mnou a panem ministrem Rakušanem, dnes panem ministrem Baxou, takže bych se věnoval spíše projednání tohoto zákona na bezpečnostním výboru.

Výbor pro bezpečnost projednal tento návrh zákona na své 39. schůzi dne 1. února roku 2024 a přijal usnesení následujícího znění:

"I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o změně bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 519, vyslovila souhlas ve znění těchto pozměňovacích návrhů: v čl. 1 se vkládají nové novelizační body, a to

1. v § 2 písm. e) se doplňují body 15 a 16, které znějí: bod 15 - ,u Poslanecké sněmovny vedoucí Kanceláře Poslanecké sněmovny‘, bod 16 - ,u Senátu vedoucí Kanceláře Senátu‘,

2. a) v § 34 odst. 7 písm. a) se slovo ,a‘ nahrazuje čárkou, za b) v § 34 se na konci odstavce 7 nahrazuje slovem ,a‘ a doplňuje se písmeno c), které zní: ,c) náležitosti oznámení provozovatele certifikovaného informačního systému o zavedení dalších nutných bezpečnostních funkcí nebo opatření Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost‘.

(II.) Za další zmocňuje zpravodaje výboru, aby se stanoviskem výboru seznámil schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a ve spolupráci s navrhovatelem a legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky provedl příslušné legislativní technické úpravy."

Co se týká odůvodnění k prvnímu novelizačnímu bodu, toto doplňuji: reaguje na potřeby praxe ohledně určení, kdo je v případě zákonodárných komor odpovědnou osobou, což mohlo dosud vést k nejasnostem ohledně praktického provádění standardních úkonů ochrany utajovaných informací v oblasti personální bezpečnosti u členů zákonodárných sborů v případě jejich jiného přístupu k utajované informací, než umožňuje takzvaný zvláštní přístup podle § 58 zákona č. 412/2005 Sb., jako je například vydávání oznámení o splnění podmínek pro přístup k utajované informaci, stupně utajení vyhrazené, potvrzování zdůvodnění nutnosti přístupu k utajované informaci v žádosti o vydání osvědčení fyzické osoby, poučení osoby, které je utajovaná informace zpřístupňována, a výkon dalších praktických kroků, které vyžaduje jak zákon č. 412/2005 Sb., tak mezinárodní direktivy, kterými je Česká republika vázána. Doplnění § 2 o zákonem stanovené určení odpovědné osoby je jen potvrzením stávajících postupů tak, aby byly jednoznačné a předvídatelné.

Co se týká druhého novelizačního bodu; doplnění druhého novelizačního bodu reflektuje nutnou úpravu § 34 odst. 4 zákona, která stanoví oznamovací povinnost provozovatelům certifikovaných informačních systémů s tím, že nedodržení této povinnosti bude nově přestupkem. Za účelem vyšší právní jistoty pro adresáty této povinnosti se navrhuje zakotvit zmocnění pro Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost k vydání provádějícího předpisu, kterým mu bude dána možnost stanovit vhodnou formu oznámení a budou stanoveny obecné náležitosti tohoto oznámení. Doplněním tohoto ustanovení dojde k významnému usnadnění celého oznamovacího procesu pro povinné osoby, a tedy i k celkovému výraznému zefektivnění postupu při řešení identifikovatelných hrozeb a rizik certifikovaných informačních systémů.

Současně avizuji, že v podrobné rozpravě se přihlásím k mým dvěma pozměňovacím návrhům. První je evidován pod číslem 403 a týká se účinnosti schválené ve vládním návrhu vládou České republiky a dosavadním průběhem legislativních prací je nutno změnit navrženou účinnost návrhu novely zákona, kdy čl. 3 bude znít: "čl. 3, účinnost"; tento zákon nabývá účinnosti dne 1. ledna roku 2025 s výjimkou ustanovení článku 1 bodu 201, dosavadní bod 198, které nabývá účinnosti dnem 1. července roku 2026, a druhý je evidován pod číslem 4019 a jedná se o čistě technické úpravy, které řeší duplicitu novelizačních bodů, případně reagují na duplicitní výskyt týchž slov textu novelizovaného zákona. Úplné znění s vyznačením změn je stále stejné jako ve vládním návrhu. Vládní návrh se těmito úpravami po obsahové stránce nemění:

1. v čl. 1 dosavadní bod 95 zní: 95, v § 39 odst. 2 věty první se za slova "odpovědná osoba orgánu státu" vkládají slova "právnické osoby podle § 60 písm. b)";

2. v čl. 1 se (za) dosavadní bod 104 vkládá nový bod 104a, který zní: 104a, v § 45 odst. 3, § 52 odst. 2 písm. b) a v § 53 písm. f) se za slova "orgánu státu" vkládají slova "právnické osoby podle § 60 písm. b)"; a konečně

3. v čl. 1 dosavadní bod 149 zní: bod 149; v § 57 odst. 12 se slova "která není podnikatelem" zrušují.

Já vám děkuji, že jste vytrpěli můj poměrně technicistní výklad. Děkuji vám.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a otevírám obecnou rozpravu. Eviduji jednu přihlášku, jako první je pan poslanec Karel Haas. Prosím.

Poslanec Karel Haas: Děkuju mnohokrát za slovo, vážený pane předsedající. Chci kratince představit v obecné rozpravě, a pak se samozřejmě k němu přihlásím v podrobné rozpravě, krátký, stručný, jednoduchý pozměňovací návrh, který jsem nahrál do systému Poslanecké sněmovny pod číslem 4008. Ten pozměňovací návrh je v zásadě dvoubodový a obsahově je následující: stávající platná účinná právní úprava v zákoně o ochraně utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti definuje takzvanou odpovědnou osobu zjednodušeně řečeno v podnicích, a teď mám na mysli ať soukromé podniky, nebo státní podniky, které spadají do kritické infrastruktury České republiky. Pro vaši představu, abyste si dokázali představit tyto podniky, ze soukromé sféry jsou to třeba čeští mobilní operátoři, jsou to třeba poskytovatelé a provozovatelé vodovodních sítí a tak dále. Z podniků řekněme státních jsou to třeba - nebo s výraznou státní ingerencí - jsou to třeba Česká pošta, Letiště Praha a tak dále, čili opravdu důležité podniky.

Platná a účinná současná úprava je taková, že představenstvo nebo statutární orgán, pokud je kolektivní v dané právnické osobě, může pro agendu ochrany utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti pověřit i osobu mimo board, mimo představenstvo nebo statutární orgán dané firmy, s tím, že samozřejmě odpovědná osoba, a tato je definovaná platnou a účinnou podobou zákona, musí samozřejmě splňovat všechna kritéria na ni kladená z pohledu právě řekněme agendy bezpečnosti, a ve vládním návrhu se navrhuje toto změnit tak, že by tou odpovědnou osobou pro agendu ochrany utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti musel být právě člen kolektivního statutárního orgánu, to znamená, vypadla by možnost pověřit v zásadě třetího odborníka, ale z pověření statutárního orgánu touto agendou.

Tuto drobnost pozměňovacím návrhem navrhuji a přihlásím se k tomuto pozměňovacímu návrhu ještě v podrobné rozpravě. Děkuji mnohokrát.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Další přihlášený - chci se zeptat pana zpravodaje Martina Majora, zda chcete vystoupit v obecné rozpravě? Nechcete, tak v tom případě Robert Králíček. Máte slovo.

Poslanec Robert Králíček: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, já bych se chtěl pozastavit u podle mě jedné zásadní nejasnosti, která se týká nás poslanců, a chtěl bych navrhnout po dohodě - nebo nechci to dělat natruc, ale chtěl bych navrhnout přerušení tohoto bodu pravděpodobně do pátku kvůli stanovisku sněmovní legislativy. Jedná se o to, že tento zákon definuje práci s utajovanými informacemi ze zahraniční, to znamená od zahraničních partnerů, a tato část je podle mě v rozporu se zákonem o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Ten rozpor spatřuji v tom, že podle tohoto zákona je vlastně možno poslance, který není členem výboru, vykázat z výboru, aby neměl přístup k utajovaným informacím, protože ministryně nebo ředitel tajné služby může rozhodnout o tom nebo může vznést požadavek, aby nečlenové výboru nebyli přítomni projednávání této utajované informace ze zahraničí, nicméně zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny nám dává právo účastnit se jednání jakéhokoli výboru, nicméně nemáte právo hlasovat. A já tady právě vidím rozpor v tom a nedokážu si to v praxi představit, jak budeme řešit to, když například ministryně obrany přijde na výbor pro obranu s informacemi ze zahraničí, ať už se týkají F-35, ať už se týkají BVP či jiného, a já například jako nečlen výboru pro obranu, nicméně člen parlamentního shromáždění NATO, který se účastní zahraničních delegací a jednáme s aliančními partnery, bude chtít na základě zákona o jednacím řádu tuto informaci slyšet, a paní ministryně si to nebude přát. Kdo tedy rozhodne, jestli poslanec zvolený podle zákona má právo, nebo nemá právo? Tento zákon je podle mě tedy, nebo tato část je v rozporu se zákonem o jednacím řádu a já bych chtěl požádat, aby sněmovní legislativa k tomuto vypracovala stanovisko, abychom věděli, jak v tomto případě postupovat.

Další věc, které nerozumím a na kterou bych chtěl upozornit, je to, že Národní bezpečnostní úřad rozšířil adresáty, kteří mohou přijímat utajované informace ze zahraničí, o všechny ministry. To znamená, že například pokud přijde na výbor pro obranu, kde bude paní ministryně Černochová mluvit o utajovaných informacích z NATO, tak poslanci tam, kteří nejsou členové výboru, tam nemohou sedět, nicméně ministr zemědělství nebo ministr pro evropské záležitosti nebo ministr zdravotnictví podle nového zákona k těmto informacím bude mít přístup. Nehledě na to, že někteří ministři jsou zároveň poslanci, takže bude mít ministr, který je poslanec - nečlen výboru, ten má právo na tu informaci, nicméně poslanec - nečlen výboru nemá právo. Tady vidím jakési vytváření poslanců dvou kategorií, na které NBÚ prostě zapomněl.

Takže já bych chtěl, aby nám sněmovní legislativa vypracovala stanovisko, jestli se tedy řídíme zákonem o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, nebo jestli se budeme řídit tímto zákonem, a my jako poslanci, kteří nejsme členy výboru, nicméně jsme členy třeba spřízněných komisí nebo skupin NATO, prostě nemáme nárok nebo nemáme právo ty informace slyšet. Navrhuji, aby tento bod byl přerušen do pátku, abychom měli možnost se seznámit všichni, a podotýkám, není v tom žádný jiný záměr, jenom ten, aby všichni poslanci, ať už opoziční, či koaliční, měli v tomto jasno, jak budeme postupovat. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane poslanče, vnímám to jako procedurální návrh, a chci se zeptat, zda do pátku do nějakého konkrétního času, nebo pouze do pátku?

Poslanec Robert Králíček: Je to do pátku tohoto týdne, abychom to stihli projednat ve druhém čtení a šlo to dál. Není snaha to nějak brzdit, jenom si vyjasnit toto za mě poměrně zásadní stanovisko pro nás poslance.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře, myslím, že tento návrh je hlasovatelný. Přivolám kolegyně a kolegy z předsálí.

Dám hlasovat o procedurálním návrhu pana poslance Králíčka s tím, že tento bod navrhuje přerušit do pátku tohoto týdne. Eviduji žádost o odhlášení. Já vás odhlásím, požádám vás o opětovné přihlášení vašimi kartami. Počkám, až se ustálí počet poslankyň a poslanců přítomných v sále.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento procedurální návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Je to hlasování s pořadovým číslem 31, přihlášeno je 127 poslankyň a poslanců, pro 58, proti 40. Tento procedurální návrh byl zamítnut.

V tom případě budeme pokračovat v projednávání tohoto bodu. Ptám se, zda se někdo další ještě hlásí do obecné rozpravy? Nikoho takového nevidím. V tom případě končím obecnou rozpravu a ptám se na závěrečná slova pana ministra a pana zpravodaje, zda chcete závěrečná slova? Není tomu tak.

Zahajuji podrobnou rozpravu a připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. Jako první je - teď se chci zeptat, pane zpravodaji, máte faktickou poznámku, nebo se hlásíte s přednostním právem? V tom případě s přednostním právem, prosím, máte slovo.

Poslanec Martin Major: Vážený pane předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové, já bych se jen rád přihlásil k svým pozměňovacím návrhům číslo 403 a 419, které jsem odůvodnil v obecné rozpravě. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji. Jako další je v podrobné rozpravě přihlášen pan poslanec Karel Haas. Máte slovo, prosím.

Poslanec Karel Haas: Děkuji mnohokrát za slovo, vážený pane místopředsedo. Já se taktéž v podrobné rozpravě pouze hlásím k pozměňovacímu návrhu podanému pod číslem sněmovního dokumentu 4008, 4008, který jsem podrobně odůvodnil v obecné rozpravě.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji a ptám se, zda se ještě někdo další hlásíte do podrobné rozpravy? Prosím, máte slovo.

Poslanec Martin Major: Vážený pane předsedající, teď jsem dostal od kolegů informaci, že jsem špatně nahlásil čísla, takže pro jistotu ještě jednou. První pozměňovací návrh je 4003 a druhý je 4019. Omlouvám se.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji za upřesnění. Pro pořádek se ptám, zda ještě někdo další se hlásí do podrobné rozpravy? Žádnou přihlášku nevidím, končím podrobnou rozpravu.

Ptám se, zda pan ministr nebo pan zpravodaj chtějí závěrečná slova? Není tomu tak. Žádné další návrhy nepadly a já končím druhé čtení tohoto návrhu.

Přečtu omluvy: od 17 do 18 hodin z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Andrej Babiš, od 14.40 do 16.50 z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec David Kasal, od 18 hodin bez udání důvodu se omlouvá paní poslankyně Iveta Štefanová. Dále bere zpět svoji omluvu do 18 hodin z pracovních důvodů pan ministr Pavel Blažek a dále je zde uvedeno, že od 16.45 se omlouvá z pracovních důvodů také pan ministr Pavel Blažek. Předpokládám, že platí to první, že pan ministr bere svoji omluvu zpět.

Otevírám další návrh dnešního programu a tím je

Aktualizováno 15. 9. 2024 v 11:43.