(pokračuje Jan Bartošek)

6.
Vládní návrh zákona o hromadném občanském řízení soudním
/sněmovní tisk 523/ - druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede pan ministr Baxa. Prosím.

Ministr kultury ČR Martin Baxa: Pane místopředsedo, milé kolegyně, milí kolegové, dovolte mi, abych z pověření ministra spravedlnosti Pavla Blažka uvedl druhé čtení vládního návrhu zákona o hromadném občanském řízení soudním, sněmovní tisk 523.

Uvedený předpis je předpisem transpozičním. Reaguje na potřebu implementovat unijní směrnici o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů. Návrh zákona by měl do českého právního řádu zavést nástroj pro společné projednávání podobných nároků v jediném soudním řízení, a to ve spotřebitelských sporech. Tím přispěje k větší efektivitě civilního procesu, odbřemenění českých soudů, ke sjednocení rozhodovací praxe v obdobných případech a v neposlední řadě také k lepší vymahatelnosti a posílení práv spotřebitelů.

Co do obsahu je návrh založen na principu minimalistické transpozice unijní směrnice. Uvedené nastavení vychází ze snahy zamezit tomu, aby byly hromadné žaloby v Česku zneužívány. Hromadné řízení by tedy mělo být umožněno jen ve vztazích mezi podnikateli a spotřebiteli a mělo by se týkat jen spotřebitelů, kteří se do řízení přihlásili. Hromadné žaloby by přitom měly podávat jen předem určené spotřebitelské neziskové organizace, které budou dopředu prověřené Ministerstvem průmyslu a obchodu a následně budou podléhat jeho průběžné kontrole. Návrh obsahuje řadu pojistek proti zneužití. Mezi ně lze zařadit například novou úvodní fázi řízení, v níž soud nejprve posuzuje toliko přípustnost hromadné žaloby, zákaz zneužití či podmínku transparentnosti financování.

Závěrem musím připomenout, že u navrhovaného předpisu již uplynula transpoziční lhůta 25. 12. 2022. Usilujeme tudíž o to, aby byl návrh zákona co nejdříve prodiskutován a schválen. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání ústavně-právnímu výboru jako výboru garančnímu. Usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky 523/1-3. Prosím, aby se ujala slova zpravodajka ústavně-právního výboru, paní poslankyně Zuzana Ožanová, informovala nás o projednání návrhu ve výboru a odůvodnila případné pozměňovací návrhy. Prosím.

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, ústavně-právní výbor se tiskem 523 zabýval na svém jednání 14. 2. 2024 a přijal k němu usnesení, v němž doporučuje, aby Sněmovna návrh schválila. Také doporučuje některé změny a doplňky - k nim se, prosím vás, vyjádřím o něco později, protože všechny je přečíst v rámci usnesení by bylo trochu obtížnější. Pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedkyni Poslanecké sněmovny parlamentu, zmocňuje zpravodajku výboru, aby na schůzi Sněmovny podala zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu zákona, a zmocňuje zpravodajku, aby ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedla příslušné legislativně technické změny.

Nyní vás, prosím vás, velmi stručně uvedu do změn, které si osvojil ústavně-právní výbor. Ústavně-právní výbor si osvojil dva pozměňovací návrhy, jeden je trošku obsáhlejší. V rámci tohoto pozměňovacího návrhu dochází ke změnám. V rámci podmínek certifikace hromadné žaloby je vyžadována vedle skutkové podobnosti jednotlivých nároků i jejich podobnost právní. Je nově zaveden pojem podnikatel-spotřebitel. Došlo ke snížení limitu poškozených z 20 na 10. U posouzení přípustnosti žaloby soudem nebude lhůta. Je tam také opraveno několik odkazů. Potom spojení řízení bude zcela na úvaze soudu dle obecného pravidla § 112 odst. 1 občanského soudního řádu. V posouzení smíru soudem, zde je návrh spravedlivý s ohledem na zájem skupiny. Dojde ke zrušení možnosti zpětvzetí přihlášky po schválení smíru. Je tam také prodloužení lhůty pro rozhodnutí o předběžném opatření v hromadném řízení ze 7 na 14 dnů. Nebude-li možné uveřejňování údajů v rejstříku hromadných řízení, budou tak činit soudy dálkovým přístupem na webových stránkách ministerstva. Je tam také dáno zmocnění ministerstva k vydání vyhlášky, v níž se upraví podrobnosti vedení seznamů zúčastněných členů skupiny. Je tam také přechodné ustanovení, zákon se bude vztahovat na spory o práva a zájmy, které vznikly po dni 24. listopadu 2020.

Druhým pozměňovacím návrhem, který si osvojil ústavně-právní výbor, dochází ke zvýšení odměny z 5 na 16 % nebo 2,5 milionu, byla-li stanovena odměna paušálně. Navrhovaná změna vychází ze slovenské... Pardon, to už nebudu číst. Tolik k tomu, co přijal ústavně-právní výbor. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám a otevírám obecnou rozpravu, kde eviduji čtyři přihlášky. Jako první vystoupí pan poslanec Ondřej Kolář, potom pan poslanec Josef Flek, Patrik Nacher a paní poslankyně Helena Válková. Máte slovo.

Poslanec Ondřej Kolář: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Milé kolegyně, milí kolegové, já si tady dovolím načíst pozměňovací návrh, který se týká tří paragrafů tohoto návrhu zákona, konkrétně § 61, § 67 a § 70. Ty změny se týkají především předvídatelnosti mimosmluvní odměny za zastupování advokátem v hromadném řízení, potom nákladů řízení a možnosti soudu i bez návrhu přezkoumat výši odměny žalobce.

Mimosmluvní odměna za zastupování advokátem by v hromadném řízení měla být předvídatelná zejména pro žalobce, to znamená v našem případě hlavně neziskovou organizaci. Aktuální navržené znění § 61 odst. 3 však takovou předvídatelnost nepřináší, když jen obecně odkazuje na ustanovení o mimosmluvní odměně podle jiného právního předpisu, konkrétně advokátního tarifu, a mimosmluvní odměna se tak má odvíjet od hodnoty sporu. Žalobce však při přípravě na podání hromadné žaloby nemusí mít konkrétní představu o hodnotě sporu, který se chystá zahájit. Nemusí mít ani úplné informace o tom, kolik spotřebitelů a v jakém rozsahu bylo dotčeno a jaká je hodnota jejich nároků, kolik spotřebitelů s jakými nároky se k hromadné žalobě případně připojí. Jakkoli lze přitom předpokládat, že žalobci budou především etablované neziskové organizace schopné vyhodnotit vyhlídky připravované žaloby, popsaná značná nejistota by mohla působit jako překážka v obraně zájmů spotřebitelů.

Každý žalobce potom postupující s péčí řádného hospodáře nebude muset počítat i s více nebo méně pravděpodobnou možností prohry ve sporu a s eventualitou, že bude muset odměnu za zastoupení advokátem uhradit ze svých prostředků svému advokátovi i protistraně za jejímu zastoupení advokátem. S advokátem, který zastupuje jej samotného, si může žalobce dojednat smluvní odměnu. Když tak neučiní, bude tato odměna stanovena jako mimosmluvní podle advokátního tarifu. Ve vztahu k případně vítěznému žalovanému by navržené znění § 61 odst. 3 pro žalobce znamenalo, že výše odměny za zastupování žalovaného advokátem se pro účely náhrady nákladů hromadného řízení určí podle ustanovení o mimosmluvní odměně podle advokátního tarifu. Výše takto určené odměny se může významně lišit podle hodnoty sporu a od ní odvozené výše odměny za jednotlivé úkony učiněné v řízení.

Vzhledem k výše uvedenému se jeví vhodné posílit předvídatelnost v otázce výše odměny za zastupování advokátem stanovením jednotné tarifní hodnoty, ze které se bude podle § 7 advokátního tarifu počítat cena jednotlivého úkonu v hromadném řízení. Taková možnost není neznámá, takovým způsobem jsou nyní v advokátním tarifu stanoveny tarifní hodnoty pro různé případy, přičemž pro různé případy se pohybují od 500 do 50 000 korun. V budoucích hromadných řízeních se očekává typicky rozhodování o větším množství spíše drobnějších nároků založených na podobném nebo případně stejném skutkovém a právním základu, a vzhledem k tomu se jeví vhodným stanovit tarifní hodnotu, která nebude odpovídat bagatelnímu nároku, to znamená nebude u té nízké hranice. Proto se navrhuje stanovit tarifní hodnotu na částku 50 000 korun, kdy tato odpovídá tarifní hodnotě stanovené v § 9 odst. 4 a § 10 odst. 3 písm. d) advokátního tarifu pro ty nejnáročnější věci, jakými jsou například většina ústavních stížností, správní soudnictví nebo obhajoba v trestním řízení pro trestné činy, za které hrozí trest odnětí svobody na více než 10 let nebo trest výjimečný.

Není důvod se domnívat, že by zastupování ve věcech hromadných žalob bylo složitější nežli ostatní kategorie oceněné stejnou tarifní sazbou. Co se týče těch dalších paragrafů, odměna úspěšného žalobce, zejména bude-li schváleno navýšení, je postačující pro krytí nákladů hromadného řízení. Já tady proto navrhuji po vzoru slovenské právní úpravy stanovit, že přiznáním odměny žalobci se vylučuje přiznání náhrady nákladů hromadného řízení, a po vzoru slovenské úpravy se také navrhuje možnost přiznat tyto náklady v případě důvodů hodných zvláštního zřetele, podobně jako je to v ustanovení § 150 občanského soudního řádu.

Poslední současná podoba návrhu předpokládá, že soud bude povinen stanovit procento odměny žalobce již v rozhodnutí, kterým rozhodne o přípustnosti hromadné žaloby, to znamená v certifikační fázi hromadného řízení. V této fázi ale soud objektivně nebude mít dostatek vědomostí o tom, jak skutečně bude probíhat konkrétní hromadné řízení, jak rozsáhlé bude potřeba provést dokazování a spoustu dalšího. Odměna přiznaná žalobci by přitom měla na konci řízení odpovídat jeho vynaloženému úsilí o složitosti věci, a proto navrhuji zakotvit oprávnění soudu i bez návrhu přezkoumat. V rámci rozhodnutí ve věci je procentuální výše přisouzené odměny a tuto případně snížit až na polovinu, pokud neodpovídá skutečné složitosti proběhnuvšího hromadného řízení. Toto oprávnění by pak měl soud mít ve všech hromadných řízeních bez ohledu na výši žalovaného nároku či konkrétně přiznaného plnění.

Změny jsou nahrané v systému, já potom v podrobné rozpravě se k nim přihlásím. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Jako další vystoupí pan poslanec Josef Flek, připraví se pan poslanec Patrik Nacher. Máte slovo.

Poslanec Josef Flek: Děkuji, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení pánové, mám dva pozměňovací návrhy, zmíním je při jednom vystoupení. Důvodová zpráva je u obou za mě dostatečná.

Začnu tím, který rozšiřuje hromadné řízení o takzvaný opt-out, kdy vládní návrh zákona o hromadném řízení usiluje o posílení postavení spotřebitele, a to tím, že nabízí efektivnější a hospodárnější procesní nástroj, jehož prostřednictvím bude možné se domoci ochrany proti nepoctivým podnikatelům soudní cestou. Důvodová zpráva v této souvislosti odkazuje na jev zvaný racionální apatie, to znamená situaci, kdy spotřebitelé, jakkoliv jsou v právu, raději na vymáhání svých práv rezignují. Příčin může být celá řada, nejčastěji však jde o psychologickou a finanční bariéru, kdy zejména bagatelní částky se soudně uplatňovat nevyplatí. Náklady na právní zastoupení, soudní poplatky a případné riziko spojené s neúspěchem řízení významně převyšují výši škody, kterou spotřebitel utrpěl. Racionální apatie je tak u spotřebitelů velmi obvyklá a nejvíce se projevuje právě při uplatňování nízkých částek. To je jeden pozměňovací návrh.

A ten druhý se týká spotřebitelských neziskových organizací, kdy předložený pozměňovací návrh usiluje o to, aby spotřebitelské neziskové organizace, které mají podle vládního návrhu klíčovou roli při podávání hromadných žalob, přičemž v této roli jsou zcela nezastupitelné, měly zajištěno adekvátní financování i ze strany státu. Jsou to totiž právě spotřebitelské neziskové organizace, které by jako jediné měly mít podle návrhu procesní oprávnění k podání hromadných žalob.

Děkuji za pozornost a k oběma pozměňovacím návrhům se přihlásím v podrobné rozpravě.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí pan poslanec Patrik Nacher a připraví se paní poslankyně Helena Válková. Máte slovo.

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji. Dámy a pánové, pěkné odpoledne. Tohleto je moje srdeční záležitost, nicméně potěším vás, protože od rána mi nejde notebook, počítač, kde mám spoustu věcí, poznámek, takže budu muset improvizovat. Načtu tady tři pozměňovací návrhy a řeknu k tomu pár slov, takže to zkrátím tak asi na třetinu, takže to určitě z toho máte radost.

Trochu mě mrzí, že tady není ministr spravedlnosti - tím se nechci dotknout ministra kultury, ale nevím, co má ministr kultury společného s hromadnými žalobami. Tohleto je docela fakt důležitá věc. Já bych řekl, že to je taková robustní změna. Jak již tady bylo řečeno, všichni víme, o co jde. Jak se modernizuje vztah klient-firma, klient - firma poskytování služeb, různých produktů, dochází k tomu, že jsou ty služby, zejména v bankovnictví, finančnictví, pojišťovnictví, telekomunikacích, v energetice a podobně, jako přes kopírák, já bych je nazval formulářové smlouvy. To znamená, tam, když vznikne potom nějaká škoda, tak jako přes kopírák u všech ostatních - a nedává smysl, aby se obraceli jednotliví spotřebitelé na soud zvlášť. Proto ty hromadné žaloby.

Já jsem řekl, že nám to tady vláda poslala poněkud vykostěné. Jenom pro vaší informaci, skutečně to, co je připravené v České republice, tak zejména údajně z důvodů, aby se zabránilo šikanózním žalobám, je skutečně velmi úzce zaměřené - oblast, kde lze žalovat hromadně jenom spotřebitelské spory. Jsou země, kde to není omezeno vůbec - Dánsko, Itálie a tak dále. Kdo může být žalobcem v českém právním řádu? Jen zapsané neziskové spotřebitelské organizace. Návrh je čistý opt-in. Máte země, kde je opt-in, opt-out, a dokonce máte země, kde je opt-out jenom. Jinými slovy, další změkčování znamená to úplně vykostit.

Takže já jsem rád, že aspoň, protože tady o tom furt mluvím dokola, se podařila udělat ta jedna změna, a to je zvýšení odměny pro spotřebitelské organizace z původního rozpětí 0 až 5, 0 až 5 %, na 0 až 16, čímž se dostávám k prvnímu pozměňovacímu návrhu, který najdete pod číslem 3912, který tady mám společně se Zuzanou Ožanovou, která je také zpravodajka, kde ten rozptyl dáváme 0 až 25 %. Proč? No jednoduše, ať si to rozhodne soud. Koneckonců to stejně dělá v té první, certifikační fázi. Pro vaší informaci, průměr odměny v zemích Evropské unie je nějakých 25, 27 %, takže to, co tam bylo původně, bylo úplně mimo. Znamenalo by to, že se toho nikdo nemůže a nebude zúčastňovat, takže vy byste tady hlasovali pro něco, o čem dopředu víte, že se to nebude uplatňovat v praxi. To je první pozměňovací návrh.

Druhý pozměňovací návrh najdete pod číslem 3914, to je také, který jsme dali společně se Zuzanou Ožanovou. Jeho obsahem je, že nebude povinné, aby ti, kteří se zúčastňují hromadných žalob, byli zastoupeni advokátem. Tohle, dámy a pánové, považuji za jednu z klíčových věcí. Tak my na jednu stranu a vy na jednu stranu - teď mluvím k vládní koalici - chcete šetřit peníze, a potom tam dáte, že má být spotřebitelská organizace povinně zastoupena advokátem, čímž zvyšujete náklady. To nedává vůbec žádný smysl, protože ty spotřebitelské organizace mají právníky, kteří dnes a denně - třeba dTest tuším řeší 20 000 podnětů za rok. Myslíte, že takový právník potřebuje nějakého advokáta v té věci? Ne, nepotřebuje. Takže tam je pozměňovací návrh v § 14 Zastoupení, že žalobce musí být v hromadném řízení zastoupen advokátem. My se Zuzanou Ožanovou doplňujeme, že to neplatí, je-li žalobcem právnická osoba, za kterou podle § 21 občanského soudního řádu jedná fyzická osoba, která má právnické vzdělání. Právníci opravdu dnes a denně pracují v dTestu, v Člověku v tísni, v Asociaci občanských poraden, Poradně při finanční tísni a podobně, všechny ty celostátně působící spotřebitelské organizace, které v této věci pomáhají lidem v exekuci, v insolvenci, v ochraně spotřebitele. Takže to je druhý pozměňovací návrh 3914. Já se k němu potom v podrobné rozpravě přihlásím.

Já jsem tam měl i ten návrh opt-in, opt-out, to je to, co vlastně teď navrhl kolega Flek. Já jsem to nakonec v ústavně-právním výboru stáhl. Ne snad, že bych s kolegou Flekem nesouhlasil ohledně té racionální apatie, v tom má on pravdu, ale nechtěl jsem to kontaminovat tím, že tam ten návrh dám a proti tomu budou nějaké jiné návrhy kolegů, kteří to právě zase sešněrují. Tak mně přišlo fér, že to stáhnu, a ty náměty, které jsem slyšel občas na kulatých stolech, tak ty až na jednu výjimku, ke které se teď dostanu, tam načtené nejsou, takže proto jsem to stáhl. Tolik na vysvětlení, že se k tomu poslednímu pozměňovacímu návrhu nepřihlásím, byť ho najdete v systému.

A ta jedna věc, která tam je - kdybych vás chtěl na to upozornit - je přechodné období. Ona o tom trochu začala mluvit paní zpravodajka, možná se k tomu vrátí. Jsou to ty věci, že když ten zákon takhle přijmeme, tak podle něho se budou moci žalovat případy a škody vzniklé po 24. listopadu 2020. Ale k tomu není, dámy a pánové, jediný důvod - prostě v právním řádu funguje nějaká promlčitelnost. Pokud to na ten případ spadá, v pořádku, spotřebitel má smůlu. Pokud ovšem ne, tak by měl mít právo žalovat podle nového procesního postupu, má novou možnost. Doteď mohl žalovat individuálně, teď bude moci i hromadně. Proč tam dávat to datum? To je mimochodem datum, kdy ta hromadná řízení přijala Evropská komise. Výsledkem je... Kdybyste slyšeli názory odborníků na kulatých stolech, u mě na podvýboru pro ochranu spotřebitele, tak vám řeknou, že v tom uděláte ještě větší zmatek, pane ministře. To je v tom, že typicky jde o spory kolem IŽP, investičního životního pojištění, a může nastat situace - a dneska se vede spousta individuálních sporů v této věci a klienti vyhrávají - že škoda vzniklá po tomto datu bude vymáhána v hromadném řízení a před tím datem ten člověk bude žalovat individuálně. Takže najednou budete mít místo toho, aby se koncentrovaly ty hromadné žaloby do jednoho sporu - to je to, co chceme všichni, aby se odbřemenilo soudům, aby byly nižší náklady, aby zmizela racionální apatie - tak místo toho je možné, že jeden obchodní případ bude rozdělen nějakou časovou úsečkou na hromadné žaloby a individuální žaloby. Tak kolegové, fakt rozum do hrsti, neblbněte, tam opravdu tohleto přechodné ustanovení být nemělo. Dokonce mně přijde fakt podivné, že to je součástí komplexního pozměňovacího návrhu, s kterým přišla koalice, který prošel úpévéčkem. Tak to nechte hlasovat zvlášť, jo? To přechodné ustanovení. Skoro bych požádal i tady legislativu, jestli je tohleto nějakým způsobem možné, protože tohleto mi přijde tedy velmi nešťastné.

Poslední poznámka, jinak takový ten politický rozbor hromadných žalob potom udělám větší ve třetím čtení. Za prvé to tam patří a za druhé už mi bude fungovat notebook, doufám, tak se máte na co těšit. Poslední poznámka: tam já tomu zase nerozumím, protože jsem pro to, aby ty hromadné žaloby byly funkční, efektivní, aby chránily spotřebitele, abyste je nevybrakovali, abyste to nekomplikovali spotřebitelům, nejenom spotřebitelům, ale i spotřebitelským organizacím. Proto nerozumím tomu, že vy to v mnoha věcech děláte. Byť jste zvýšili tu odměnu, ale třeba v tom přechodném ustanovení, s tím advokátem, povinným zastoupením a tak dále, ale zároveň jste to rozšířili o ty drobné podnikatele. Tam, byť bych mohl jako ochránce spotřebitele jásat, tak tam tomu opravdu nerozumím, protože zase, kdybyste si poslechli názor těch spotřebitelských organizací - ony i ve svých statutech mají, že jsou na straně spotřebitelů, ony se jmenují spotřebitelské organizace - tak ony se najednou dostanou do pozice, že budou muset hájit vlastně podnikatele proti podnikatelům. Tak to zní paradoxně, že to tady říkám já, který by chtěl, aby se to rozšířilo co nejvíc, že jo? Ale tady mi to přijde trochu mimo logiku. Argument, že to funguje v některých jiných zemích, což zaznělo na ÚPV - tak kolegové, to vám rozbiju, to radši tady neříkejte, protože v jiných zemích funguje i to, že třeba nejsou omezeny oblasti, kde lze hromadně žalovat, nebo že jsou země, kde funguje opt-out - tak od oka v polovině zemí je opt-out - a také tím neargumentujeme, máme tady čistý opt-in. Takže tohle mě přijde trošičku jako vlastní gól, to rozšíření o podnikatele. Nevím, jak to potom v praxi bude fungovat. Jinými slovy, suma sumárum bych chtěl, aby tohleto byla větší ochrana spotřebitele, na to se soustřeďme. Vy to košatíte i do jiných oblastí, ale za mě to bude potom v důsledku na úkor ochrany spotřebitelů.

Takže poprosím vás skutečně, jestli odměna bude 0 až 16 nebo 0 až 25 %, to si myslím, že už teď nehraje roli, to se přiznám, ale to, aby spotřebitelské organizace nemusely být povinně zastoupeny advokátem, považuji za klíčovou věc, kterou vás požádám, abyste ve třetím čtení podpořili, protože pokud ne, tak pak neplatí ta vaše teze, kterou jste mi tady říkali na chodbě, že často za to lobbují advokátní kanceláře a že vlastně o ochranu spotřebitele ve skutečnosti nejde. To pak nemůže platit, protože to pak tady vlastně těm advokátním kancelářím nahráváte.

Takže ještě jednou se pak se přihlásím k oběma pozměňovacím návrhům, k tomu třetímu jsem se nepřihlásil. Pak mám jeden pozměňovací návrh u následujícího tisku. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. S přednostním právem paní zpravodajka Zuzana Ožanová. Prosím.

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, já jsem se velmi rychle podívala na pozměňovací návrhy, které tady byly naším kolegou Flekem, vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, předneseny, a na to, jak je to obsáhlé, ten přednes byl velmi krátký, protože v jednom pozměňovacím návrhu jedná se o hromadné řízení o nepatrné nároky v prvním stupni, je tam mnoho stran změny procesu. Je to možná trošku obdobný návrh, jako měl kolega Nacher, kde měl bagatelní částku 1 500 korun, tady je bagatelní částka 3 000 korun. Je to velmi rozsáhlá změna a já řeknu, co se mi zdá trošku divné. Víte, pokud skutečně koalice chtěla takto rozsáhlou změnu, tak jsem předpokládala, že by to šlo ve vládním návrhu, protože to je opravdu změna proti tomu, co nám ministerstvo předložilo, v jakém duchu je důvodová zpráva i jak se ministerstvo vyjadřovalo na ústavně-právním výboru, takže mě to velmi překvapilo, i ten rozsah. Takže se domnívám, že možná to mělo být uvedeno trošku více. Samozřejmě, umíme si to přečíst, nicméně je to velmi překvapivé. Tento návrh se přiznám, že tady úplně nikdo nečekal.

Dále se trošku vyjádřím k tomu, co říkal kolega Patrik Nacher. I já vás požádám o podporu toho návrhu, aby nebylo povinné zastoupení advokátem. Přiznejme si: ten, kdo to nejvíc podporuje, jsou advokáti, aby bylo povinné zastoupení, nicméně představitelé justice naopak říkají, že není nutné, aby tam byla tato povinnost, a domnívám se, že když to soudci vidí takto, že bychom se také k tomu měli přiklonit.

To je zatím vše k průběhu rozpravy. Děkuji vám.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji a nyní je řádně přihlášena paní poslankyně Helena Válková. Prosím.

Poslankyně Helena Válková: Děkuji, pane místopředsedo. Milé kolegyně, milí kolegové, já chci upozornit na dvě věci. Tu jednu už tady opakovaně jste slyšeli z úst mých předřečníků, že skutečně nám potvrdili na jednání podvýboru pro justici - a byla bych ráda, kdyby pan ministr kultury to dál předal panu ministru spravedlnosti - ten fakt, že jako představitelé justice, ti, kteří budou aplikovat tu novou právní úpravu, a je to zejména městský soud čili místopředseda městského soudu. A to je výborné, že už tady je, takže já začnu radši ještě jednou, když mám prostor, abych pana ministra kultury nezatěžovala zbytečnou informací pro pana ministra spravedlnosti. Čili chci upozornit, že v tom návrhu, který žádá, aby zastoupení bylo v těch spotřebitelských sporech, v hromadných žalobách, advokáty, čili nestačí jenom osoby s úplným právnickým vzděláním, tak tento požadavek označili zástupci justice, kteří budou aplikovat novou legislativní úpravu, za zbytečný, nadbytečný, nešetřící peníze daňových poplatníků, respektive těch, kteří se budou chtít nechat zastoupit, protože - a navazuji na to, co tady řekl už pan poslanec Nacher, vaším prostřednictvím, pane místopředsedo - ty organizace mají velmi dobré a zkušené právníky, specializované právě na tuhletu oblast. Takže zbytečný návrh, nerozumí mu ani justice, která bude potom tu novou právní úpravu aplikovat, takový jako vztyčený prst, proč tohleto.

Ale to daleko podstatnější a daleko kritičtěji vnímané právě zástupci justice, kteří budou aplikovat novou právní úpravu v praxi, je pozměňovací návrh poslanců Michálka, Bendy, Cogana, Kohajdy, Jakoba a Haase, kteří rozšiřují nad rámec povinnosti a vůbec záměru zavedení hromadných soudních žalob, respektive hromadného soudního řízení, do našeho právního systému, věcnou působnost i na takzvané mikropodniky, když v tom svém návrhu přímo definují, že za spotřebitele podle tohoto zákona se považuje i podnikatel, který zaměstnává méně než 10 osob (Ministr Blažek hovoří s poslancem Nacherem poblíž řečnického pultíku.) a jehož - já tedy počkám, protože já bych chtěla, aby to pan ministr zavnímal nejenom od pana poslance Nachera, o jehož projev přišel, ale i ode mě, a my jsme v tomhle naprosto stejného názoru, čili nechápu to a nechám si to ráda vysvětlit - který zaměstnává méně než 10 osob a jehož roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 50 000 Kč. A zdůvodňují to velmi otevřeně, že navrhují rozšířit věcnou působnost návrhu zákona tak, aby zahrnovala i ochranu drobných podnikatelů, a že si berou za inspiraci - a to já velmi vítám, že to tam takhle napsali otevřeně - právní úpravu v Německu, kde kromě spotřebitelů se národní úprava vztahuje právě i na malé podniky, jako kdyby úplně zapomněli, že tam máme jiný právní systém v Německu, takže tam opravdu to znamená něco jiného, než když to s odpuštěním promítneme do našeho zastaralého občanského soudního řádu. To mně připadalo docela až komické. Ale dobře, důvod tady uvedený je.

Já osobně, na mě velmi zapůsobilo zděšení, které jsem viděla v tvářích obou představitelů justice, kteří to budou aplikovat a byli přítomni jednání na podvýboru pro justici, kteří jasně i deklarovali, že nejsou schopni zajistit aplikaci nové právní úpravy, pokud by došlo k takovému věcnému rozšíření, že to nemůžou zaručit, že na to nebyli připraveni, že na to nebudou mít čas, nebudou mít kapacity, personální, finanční, know-how. Říkali, že by mohl vzniknout chaos. A já na to upozorňuji ne proto, že bych tady měla nějaký speciální zájem na prosazení konkrétního pozměňovacího návrhu, ale myslím si, že je to moje povinnost jako poslankyně, která je pozvala na jednání podvýboru pro justici, což je, jak dobře všichni víme, pracovní orgán ústavně-právního výboru, informovala jsem o tom. Jinak oni jsou připraveni, oni dokonce tu novou právní úpravu, které se ze začátku báli, tak teď říkají, že to zvládnou. Mě to až příjemně překvapilo. Měli už nějaké asi školení, ještě mají nějaké samozřejmě otázky na ministra nebo na Ministerstvo spravedlnosti, budou zřejmě potřebovat ještě dostatek času na proškolení i ostatních soudců, nicméně jsou to oni, na které to dopadne, městský soud a vrchní soud jako odvolací soud, a jasně řekli a v podstatě požádali, abych tady řekla na mikrofon, že na tuto úpravu, která je vtělena do pozměňovacího návrhu poslanců Michálka, Bendy, Cogana, Kohajdy, Jakoba a Karla Haase, která rozšiřuje věcnou působnost návrhu zákona, takže tam zahrnuje i ty drobné podnikatele, říká se jim taky mikropodniky, jak jsem se dozvěděla, tak na to připraveni nejenže nejsou a obávají se toho, ale myslí si, že je to i nevhodné rozšíření.

Takže za mě pozor, upozornění pro pana ministra spravedlnosti, a zejména pro nás všechny před hlasováním ve třetím čtení. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Je zde jedna faktická poznámka pana poslance Michala Kohajdy. (Další přihláška z pléna.) S přednostním právem, anebo? (Hlas z pléna.) Řádně do rozpravy. Prosím, máte slovo, pane poslanče.

Poslanec Michael Kohajda: Děkuji, dámy a pánové. Já bych jenom zareagoval na paní kolegyni Válkovou. Mikropodniky, to je samozřejmě problém v tom, že obvyklá a standardní definice spotřebitele je fyzická osoba nepodnikající, ale v rámci mnoha různých služeb, například si to můžeme ukázat u finančních služeb, třeba jako pojištění, ty služby používají i drobní živnostníci, fyzické osoby podnikající, které z té základní definice spotřebitele vypadávají, ale takový stolař určitě umí dělat dobře stůl, ale nerozumí pojišťovací smlouvě o nic více než nepodnikatel, než spotřebitel podle obecných předpisů. Proto je tady tato úprava, aby i tito drobní podnikatelé, kteří jsou odborníky ve své oblasti, ale určitě nejsou kvalifikovanými podnikateli, aby mohli používat tytéž právní nástroje jako spotřebitelé. Proto se tady pojem spotřebitel pro účely tohoto zákona rozšiřuje i na ty mikropodnikatele. Tak to jen k vysvětlení této otázky.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám a nyní řádně přihlášený pan poslanec Cogan.

Poslanec Josef Cogan: Vážené kolegyně a kolegové, já bych navázal na tu diskusi. Já jsem vlastně chtěl právě odůvodnit pozměňovací návrh, který tady byl už rozebírán mými váženými kolegy, a já si nemyslím, že na něm je zas takový problém, jo? Pokud tady padly nějaké připomínky, tak to bylo, že budou mít soudy v podstatě špatně je posuzovat nebo budou mít problém při implementaci, při řešení té věci, ale já si nemyslím, že ten problém je nějak velký. Samozřejmě, možná by bylo vhodnější, kdyby tam to omezení nebylo vůbec tak, jak to některé státy mají, a nemají tam omezení na spotřebitele, ale mají to v podstatě volné, volnou tu hromadnou žalobu, a tím pádem není problém vymezit okruh budoucích účastníků.

Jediný problém, který teď tady asi před námi leží, je, až bude soud posuzovat, co je vlastně ten mikropodnik. Ale my definujeme podle té pozice, že to je 10 zaměstnanců, případně obrat do částky 2 milionů eur. A tady si můžeme říct, že tady ten soud pak bude posuzovat řekněme stranu, která bude ve sporu, ale nemyslím si, že jinak je to problém z hlediska námahy, procesního dokazování a dalších věcí. Naopak, pokud máme za to, že hromadné řízení je zejména vhodné tam, kde je relativně velký počet poškozených s relativně malými nároky, to znamená, takže jim vlastně v individuálním uplatňování brání vysoké procesní náklady, ať už se jedná o náklady finanční, osobní či časové, tak právě ty mikropodniky tam jsou velmi správně. Bylo tady řečeno od mého kolegy Kohajdy, že se to může právě týkat malých věcí, kdy tady stojí třeba nějaký OSVČ, řemeslník, který vlastně ve vztahu třeba ke svým dodavatelům je v pozici spotřebitele, třeba když si koupí auto, jako typizovaný problém, který bývá často třeba v hromadných žalobách, tak tam právě spotřebitel nebo i malý podnikatel je přesně v pozici spotřebitele. A my jenom říkáme, že je procesně v podstatě vhodnější, když se to bude žalovat všechno hromadně pospolu ve větší žalobě, a nikoliv že bude tenhleten drobný řemeslník žalovat samostatnou žalobou, to znamená toho, kdo ho v podstatě poškodil.

A myslím si, že v konečném důsledku právě to, když to bude takhle postaveno, je to výhoda pro ten proces. A jak jste říkala, možná ty soudy už z prvopočátku měly strach i z hromadných žalob jako celek. Po nějaké době, kdy se to vlastně rozebíralo, říkaly, že jsou na to celkem připraveny, že to vnímají už, že budou schopny hromadné žaloby na spotřebitele poměrně jednoduše vyřešit nebo že je to v jejich možnostech. A to je možná trošku novinka, ne? Protože ten pozměňovák samozřejmě přišel proti vládnímu návrhu. A tak k tomu přichází takový ten úvodní strach, kdy oni se bojí, co nového jim to přinese, že jim to přinese novou práci. Ale když to řekneme v tom řetězci, pokud dojde k nějakému porušení, tak to bude zas tisící první, tisící druhé, desetitisící, desetitisící první porušení, které se bude prostě v té hromadné žalobě řešit. A ano, inspirovali jsme se v německé úpravě, kde je to normální, legitimní, kde to v podstatě funguje. Myslím si, že ten pozměňovací návrh je v tomto smyslu v pořádku.

Ale samozřejmě, řekněme ty věci, které tady byly proti tomu, jsou taktéž relevantní, ano, mluvme o tom, řešme to. My máme za to, že to takhle je vhodné a že to nebude přinášet zas tak velký problém. Chápu vaši obavu, ale úplně ji nesdílím a nesdílíme, ale je to ta možná správná parlamentní debata, kdy to tady řešíme opravdu věcně a hledáme postoje, které samozřejmě až v reálu praxe ukáže, jestli všechny ty premisy jsou stoprocentní. Ale takhle život prostě není, vždycky se to trošku v podstatě vyvíjí. A my máme za to - teď jsem to odůvodnil v té pozici a říkám, spíš jsem navázal i na kolegy, protože vy jste už odůvodnil, i proč ne. Já myslím, že právě to je typické, že tyto řekněme závazky jsou opravdu podobné jako u těch spotřebitelských, a proto ty mikropodniky tam patří. Ale říkám, je to opravdu věcná diskuse mezi námi.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Eviduji dvě faktické poznámky - nejprve paní poslankyně Helena Válková, potom Patrik Nacher a následně s přednostním právem paní zpravodajka. Prosím.

Poslankyně Helena Válková: Děkuju. Velmi děkuju za diskusi vedenou i v takovém věcném tónu a samozřejmě jako autor toho návrhu jste tady svoje argumenty přednesl jasně. Nicméně to, co mně tam velmi vadí a co třeba by nám mohl vysvětlit tady přímo pan už přítomný pan ministr spravedlnosti, je, že jsme byli upozorněni na tom jednání, a je to opravdu velmi překvapující: rozšiřuje se věcná působnost a ti, kteří mají aplikovat váš pozměňovací návrh, pokud by prošel, na to nejsou finančně, personálně, organizačně připraveni, proškoleni. Navíc tam upozorňovali i na možnosti zneužití. Čili si myslím, že tohleto je taková opravdu riskantní cesta a člověk musí být opravdu velmi pevný v kramflecích, pokud chce prosadit v rámci druhého čtení svým pozměňovacím návrhem rozšíření věcné působnosti v občanském soudním řízení bez toho, že by byly ty soudy dostatečně proškoleny. A mě by tedy zajímalo, pane ministře, jestli jste včas na takovou změnu upozornil, jestli jste proškolil ty soudy, jestli máte zajištěno, že ti, kteří teď už se připravovali relativně dlouho, a my víme oba dva, že tahle diskuse a pan poslanec Nacher, vaším prostřednictvím, je pamětník téměř už všech těchhle procesů - to netrvá měsíce, pane poslanče Cogane, vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, to jsou roky a my jsme se k něčemu propracovali, já jsem za to velmi vděčná. A teď do toho přijde, nechci říct, že takováhle bomba - ona to bomba není, ale překvapivý pozměňovací návrh, který není dobře personálně, organizačně a finančně zajištěn. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji. Nyní pan poslanec Nacher s faktickou poznámkou. Prosím.

Poslanec Patrik Nacher: Ještě navážu na to, o čem se tady teď bavíme, aby mi bylo správně rozuměno. Já nezpochybňuju to rozšíření. Mně jde o ten kontrast, že v zákoně o hromadném řízení je celá řada věcí, které bychom měli opravdu rozšířit pro spotřebitele, a to se tam bohužel neodehrálo. My jsme se přece bavili, že tím vlastně úhelným kamenem je způsob financování spotřebitelských organizací, protože ti jediní mohou žalovat a organizovat, ti jediní na rozdíl od jiných zemí. V pořádku, jo? Aby to neznamenalo, že tady může žalovat kdekdo, ale potom jim vytvořme podmínky. Ale ty podmínky tady fakt nejsou. Ano, já děkuju za to rozšíření z 5 na 16 %, ale to není jediná věc. Tak proto jenom říkám, pojďme se na to fakt zaměřit věcně, to, co skutečně v důsledku pomůže spotřebitelům. Dobře, opt-out pro bagatelní částky jsem vzdal, ale pojďme řešit ty spotřebitele někde jinde. A já vám tady říkám dvě věci, které jsou klíčové. Pokud je vyřešíme, tak si to tam rozšiřte o ty podnikatele. Jenom říkám, aby ti podnikatelé, aby to nevyvolávalo dojem, že to je nějaké rozšíření, větší ochrana pro spotřebitele, ale v důsledku v jiných věcech, v jiných částech toho zákona, vy to zužujete. A ty dvě věci jsou, jak jsem řekl, zastoupení advokátem - to tam fakt nemá co dělat, to se na mě nezlobte, a zdražuje to ten systém, tak si pak nestěžujte - a druhá, a to je to přechodné ustanovení a termín 24. listopad 2020, kdy byla ta směrnice přijata. To si myslím, že to je zcela zásadní. To je zcela zásadní! Prostě v momentě, kdy tady máme nějaký atribut promlčitelnosti, je tohleto nadbytečné.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní jsem chtěl udělit slovo paní zpravodajce, která svou přihlášku stahuje, dobře. Ptám se, zda někdo další se ještě hlásí do obecné rozpravy? Žádnou přihlášku tedy nevidím a končím obecnou rozpravu.

Ptám se pana ministra a paní zpravodajky, zda chcete závěrečné slovo? Není tomu tak.

Zahajuji podrobnou rozpravu a připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musejí být vždy odůvodněny. Mám zde tři přihlášky v podrobné rozpravě. Jako první vystoupí pan poslanec Ondřej Kolář, potom pan poslanec Josef Flek a pan poslanec Patrik Nacher. Máte slovo, pane poslanče Koláři.

Poslanec Ondřej Kolář: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já se chci přihlásit ke změně, kterou jsem navrhl, je nahrána pod číslem 4022. To odůvodnění zde zaznělo už v obecné rozpravě. Já se k tomu plně hlásím. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: A já vám děkuji. Nyní pan poslanec Josef Flek.

Poslanec Josef Flek: Ještě jednou dobrý večer. Já bych se chtěl přihlásit ke dvěma pozměňovacím návrhům. Jeden je pod číslem 4018 a ten druhý je pod číslem 4021. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Jako poslední pan poslanec Patrik Nacher.

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji. Já pak jinak ještě to obšírněji vysvětlím ve třetím čtení. Tady bych se chtěl tedy přihlásit k těm dvěma pozměňovacím návrhům. Jeden je 3912, to je rozšíření odměny 0 až 25 %, a druhý je 3914, to je nepovinnost být zastoupen advokátem. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Pan poslanec Cogan, prosím.

Poslanec Josef Cogan: Já si dovolím se přihlásit k tomu tady hodně zmiňovanému pozměňovacímu návrhu 4038, který se týká vlastně rozšíření věcné působnosti i na ty v uvozovkách mikropodniky.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Ptám se, zda někdo další se ještě hlásíte v podrobné rozpravě? Nikoho dalšího nevidím, v tom případě končím podrobnou rozpravu.

I zde se ptám pana ministra a paní zpravodajky, zda chcete závěrečné slovo? Pane ministře, závěrečné slovo chcete? (Ne.) Ani paní zpravodajka? (Ne.)

Dobře, já vám děkuji a končím druhé čtení tohoto návrhu.

Přečtu omluvu. Od 18 hodin bez udání důvodu se omlouvá pan poslanec Julius Špičák.

Otevírám další návrh, a tím je

Aktualizováno 15. 9. 2024 v 11:43.