(pokračuje Věra Kovářová)

165.
Odpovědi členů vlády na písemné interpelace

Upozorňuji, že nejpozději do 11 hodin je možno podat přihlášky k ústním interpelacím a poté proběhne jejich losování. (Předsedající se odmlčela a radí se.) Já se omlouvám, prosím o chvilku strpení, já bych požádala o podklady k interpelacím. Prosila bych o přestávku z důvodu doplnění podkladů na pět minut do 9.11 a omlouváme se za zdržení.

 

(Jednání přerušeno v 9.06 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 9.11 hodin.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, budeme pokračovat v jednání. Nyní jsou na řadě odpovědi členů vlády na písemné interpelace. Na pořad jednání 94. schůze Poslanecké sněmovny bylo předloženo celkem 21 odpovědí na vznesené interpelace, s nimiž poslanci nebyli spokojeni, a z toho důvodu požádali o zařazení na pořad schůze Poslanecké sněmovny. Upozorňuji všechny poslance na ustanovení § 112 odst. 6 jednacího řádu Poslanecké sněmovny, který zní: "Není-li interpelující poslanec na schůzi Sněmovny přítomen, nekoná se o odpovědi na jeho interpelaci rozprava a Sněmovna k ní nezaujme stanovisko ani o ní dále nejedná." Nyní přistoupíme k projednávání odpovědí na písemné interpelace.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek odpověděl na interpelaci poslance Ivana Adamce ve věci Činnosti některých orgánů činných v trestním řízení. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 418. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno opakovaně, naposledy dne 26. října 2023, do přítomnosti ministra spravedlnosti. Podmínka nebyla splněna, čili tuto interpelaci nebudeme otevírat, a přistoupíme k interpelaci další.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek odpověděl na interpelaci poslance Ivana Adamce ve věci Pokusu o zásah do mého ústavou garantovaného práva podávat interpelace na členy vlády. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 419. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno opakovaně, naposledy dne 26. října 2023, do přítomnosti ministra spravedlnosti. Důvod přerušení i nadále trvá, pan ministr je řádně omluven a není tedy přítomen. Proto tuto interpelaci nebudeme projednávat.

Přistoupíme k další interpelaci. Předseda vlády Petr Fiala odpověděl na interpelaci poslance Karla Havlíčka ve věci nákupu pásových bojových vozidel pěchoty. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 479. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno opakovaně, naposledy dne 26. října 2023, do přítomnosti předsedy vlády.

Pan premiér je přítomen, budeme tedy pokračovat v přerušené rozpravě. Já se táži, zda se někdo do ní hlásí? Je tomu tak. Prosím, pane místopředsedo Havlíčku, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Vážený pane premiére, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážená paní ministryně obrany, já jsem chtěl poděkovat za to, že zde dnes je pan premiér, a chtěl jsem i poděkovat, že dorazila paní ministryně obrany. Možná že se i zapojí do té diskuse a věřím, že dojdeme k nějakému závěru. Jsem i rád, že je tady bývalý ministr obrany pan Metnar, takže to možná může být zajímavá interpelace.

Předtím než dojdu k těm pébévéčkám, nemůžu nezmínit pár věcí před závorkou, co mě vedlo k této interpelaci, protože se zdaleka nejedná pouze o tento jediný případ. Víte, že hospodářské výsledky České republiky jsou v poslední době tristní. Z úhlu pohledu hrubého domácího produktu jsme dneska nejhorší v celé Evropské unii stran toho, jak to bylo těsně před pandemií a jak to vypadá dnes. Víte, že inflace za poslední rok dopadla velmi špatně, jsme druzí nejhorší v celé Evropské unii, za prosinec jsme byli dokonce úplně nejhorší, podle OECD máme nejvyšší nárůst cen energií za rok 2023. A teď už docházím k těm důležitým věcem týkajícím se průmyslu. Pozor, jsme nejhorší ze všech sledovaných zemí v takzvaném průmyslovém sentimentu, to znamená, je to jakýsi index vyjádření nákupního chování průmyslových manažerů. Z úhlu pohledu toho, že jsme průmyslově orientovanou zemí, na které je postavena naše ekonomika, 36 % hrubého domácího produktu, 36 % podílu na zaměstnanosti, je a bude to stále klíčový segment. Když to celé sečtu a podtrhnu - mohl bych ještě ukazovat další negativní indexy, ale už toho nechám - tak ten poslední, který jsme museli všichni vidět, je index prosperity. Ten byl zveřejněn včera a podle indexu prosperity jsme na 14. místě v Evropské unii. Je to velmi věrohodný ukazatel. Podotýkám, že za rok 2023 je to tedy to 14. místo, za rok 2022 to bylo 12. místo a za rok 2021, ještě tedy z hodnocení naší vlády, jsme byli devátí. Jinými slovy, ještě před pár lety jsme byli když ne inspirací, tak minimálně ve velmi dobré kondici, nyní je to politováníhodná situace.

To, co já vám vyčítám, pane premiére, a vyčítám to celé vládě, je to, že nám zde chybí konkrétní a jasná hospodářská politika. Teď to vůbec není kritika Ministerstva obrany, ale já k tomu za chviličku dojdu, protože ono je to spojeno. Víte velmi dobře, že nám chybí jasná hospodářská strategie, napsaná hospodářská strategie, že nám chybí jasně ukotvená vize, na které bychom se možná dokonce měli shodnout napříč politickým spektrem, protože by v ní měl někdo pokračovat. My jsme zde měli naši vizi, naši strategii, vy jste ji dali do šuplíku, nebyli jste ochotni v ní pokračovat, nebyli jste ochotni nám říct, co byste na ní vylepšili, bohužel. Nemáte ve vládě konkrétní osoby, které by ji uchopily a které by ji řídily, protože strategie je o tom, že někdo musí koordinovat a řídit ostatní rezorty ve smyslu toho, aby se naplňovala. To nezvládne jeden jediný rezort. Už vůbec se nebavím o nějakém akčním plánu, který by na tu strategii navazoval. Stejně tak nám chybí provázání s investičním plánem - podotýkám, nikoliv investičními nápady - těch máte poměrně hodně, a dokonce na některých se i shodneme - ale s konkrétním investičním plánem, jak to zakomponujeme do rozpočtu, a to dokonce do rozpočtu v horizontu několika let. Je to všechno ve velmi obecné rovině, jsou to obecné fráze, máte výbory, marketingová hesla a tak dále.

Ano, restart Česka hodně zmiňujete, ale já teď nechci diskutovat nad tím, jak se co nazývá, to je to poslední. Jak fungujete marketingově, to bych i třeba bral, ale to, v čem se odlišujeme, je v té zásadní věci. Vy se domníváte, že restart udělá svými nástroji vláda. Já jsem bytostně přesvědčen, že restart udělá pouze soukromý sektor, což jsou zaměstnavatelé, mimo jiné právě průmysl, jejich zaměstnanci, případně živnostníci, a základem je prostředí, které vy byste měli vytvořit ve smyslu toho, aby zde rostla přidaná hodnota, protože kritika, která se snesla na vaši vládu včera poté, co se zveřejnil index prosperity, je právně založena na dvou věcech, za prvé nezvládnutá inflace a za druhé nízká přidaná hodnota. Ať jsem objektivní, nízká přidaná hodnota je dlouhodobá záležitost, to nemůžeme jen tak hodit jenom na vaši vládu, že vy teď můžete za to, že je nízká přidaná hodnota, ale dívejme se na to, co dělaly vlády předtím pro to, aby se zvýšila přidaná hodnota a profitabilita firem. My jsme připravili naši koncepci, strategii, která byla založena na podpoře inovací, výzkumu, vědy, Česká republika - země pro budoucnost. Netvrdím, že byla geniální úplně ve všem, ale řídili jsme ji, posílili jsme výdaje výzkumu vůči HDP, pět let nám rostly, vám už po prvním roce začínají klesat. A to je začátek toho, že ta přidaná hodnota zde nebude.

Čili zůstáváte ve frázích, co byste asi chtěli, ale bohužel, konkrétní kroky žádné. Abyste rozhýbali byznys sektor, tak je to o několika jednoduchých věcech. Musí být předvídatelné prostředí s ohledem na daně, to jste mu nevytvořili, předvídatelné prostředí s ohledem na energetickou situaci, to jste rovněž nepřipravili, a poté aby fungoval trh práce a současně aby zde byla určitá motivace pro investice, abychom demotivovali odcházet z České republiky, aby nám nenastávalo to, že nám odchází Brano do Spojených států, do Číny, aby nám nenastávalo to, že nám odchází Petrof do Indonésie, aby nenastávalo to, že u nás nechtějí investovat zahraniční subjekty. A víte, že za poslední dva roky zde nezačal investovat prakticky žádný významný hráč. Abychom tohleto všechno uhráli, a už jsme u jádra věci, musíme zapojit český průmysl do dodávek v rámci investic veřejného sektoru. Na tom nemůže být neshoda a věřím, že tady o tom není žádná diskuse.

Já vám teď řeknu příklad toho, kde vidím tu nekoncepčnost, kdy se nedotahují věci do konce a kdy to končí právě pouze v heslech a frázích. Připravují se zde investice na dvacet až třicet let dopředu, a dokonce myslím, že se na některých, pane premiére, dokážeme shodnout. Vezmu tři základní oblasti, které rozhýbají investiční prostředí zásadním způsobem, a to jsou investice do jaderných bloků, za b) investice do vysokorychlostních tratí a za c) investice do obrany. A už se blížím k tomu, co je to podstatné v rámci této interpelace. Já nevím, jestli jste si na vládě udělali jakýsi výhled toho, kolik vlastně tyto investice jenom v těchto třech oblastech budou, pane premiére, stát. Když to vezmu hodně z nadhledu, protože samozřejmě ještě přesně nevíme, jaká bude nabídka na jádru a jaká bude nabídka vysokorychlostní tratě, ale zatím podle toho, co se plánuje, když vezmu pořizovací cenu a když k tomu připočtu cenu peněz, protože se to nepochybně bude financovat na bázi dlouhých peněz, tak u jádra se můžeme pohybovat kolem 2 bilionů, u VRTek rovněž kolem 2 bilionů, poloviční je přibližně pořizovací cena, a u armády počítejme s nějakou rezervou, že to budou nízké stamiliardy korun. Bude to třeba 150 miliard korun v rámci F-pětatřicítek, dalších 70 miliard korun budou stát právě ta bévépéčka a tak dál. Když to zde překlopíme do ceny peněz, tak se bavíme nějak zaokrouhleně o třeba půl bilionu korun navíc. Když odečtu armádu, kterou byste měli financovat pravděpodobně z těch 2 %, na kterých jsme se shodli, tak zde máme přes 4 biliony korun v horizontu 20 až 25 let, které bychom měli odfinancovat, podotýkám navíc k tomu, co se dneska investuje. Dneska, pane premiére, je to někde okolo 200 miliard korun ročně, s jazykem na vestě se to dává dohromady, je v tom doprava, jsou v tom ostatní investice. Teď si představte, že k tomuhle všemu ještě musíme připočíst to, co jsem zde teď říkal. To znamená, potřebujeme dvojnásobek.

Jenom chci říct, že vy v zásadě řeknete, co chcete - a já dokonce říkám, že na některých z těch věcí se asi i shodneme - ale musíme říct to za b), z čeho se to zaplatí. Nestačí říct, že tady budeme mít vějíř finančních nástrojů, to se na mě nezlobte, to je čistá fráze, nic jiného. Kde je rámcový investiční plán na to všechno, jak se to rozpadá do přidané hodnoty, jaký to bude mít vliv na hrubý domácí produkt a pochopitelně jak zapojíme tuzemský průmyslový sektor do dodávek?

Když to vezmu, co se týká jádra - víte, že jsme komplet jádro, pátý blok, připravili, dostali jste to v rámci kompletní zadávací dokumentace - posunuli jste to tedy na ty tři potenciální dodavatele. Shodneme se na tom, že je třeba pokračovat v budování jádra, a nechci teď dělat účet bez hostinského, jenom chci věřit - a já tady využiji té situace - že při rozhodování, které budete dělat v následujících týdnech u těch dvou klíčových společností, se bude skutečně měřit rovněž z úhlu pohledu participace tuzemského průmyslu. Je to zcela zásadní věc. Jestliže se bavíme o 2 bilionech korun v čase - ať jsme tedy konkrétní, v přímé investici to může být někde na polovičce - tak je jasné, že nemůže náš průmysl zůstat stranou, a těch 60 %, které my jsme tehdy dali do smlouvy, do zadávací dokumentace, že bude naplněno, a to velmi konkrétně - ne jenom tak, že se někde napíše, že to bude 60 % - a nějak se to dotáhne. Jinak přijde příští vláda a zdědí to v situaci, že už se s tím nebude dát udělat nic. Takže o to jenom prosím - teď to není o kritice, teď je to jenom o tom, že tohle bychom měli společně pohlídat.

Pak jsme u dopravy. Tady rovněž prosím o nepodcenění té situace. Možná že chodí, pane premiére, rovněž za vámi, ale za mnou tedy rozhodně chodí různí špičkoví dodavatelé a velké firmy, které umí dělat vysokorychlostní tratě, zejména z Velké Británie a z Francie, a zjednodušeně už si brousí zuby, protože jestliže vědí, že tady máme skoro za miliardu investice, a oni to dělat umějí, tak si z toho pochopitelně chtějí ukousnout. Ale my chceme, aby si z toho ukousl rovněž český průmysl, což vůbec není jednoduchá věc. Ne že řekneme: Ano, on tam bude - to je otázka notifikací, certifikací a tak dále k tomu, aby vůbec byl způsobilý dodávat do vysokorychlostních tratí. Já jsem měl a využil jsem tenkrát své dvojí pozice, Ministerstvo dopravy a Ministerstvo průmyslu, k tomu, že jsem měl speciální tým na Ministerstvu průmyslu, který se potkával jakožto potenciální - jakási asociace se to myslím tenkrát jmenovalo - dodavatelů do vysokorychlostních tratí. A tohle prosím opět není o kritice, je to o tom, aby se tohleto pohlídalo, protože by byla nekonečná škoda, aby český průmysl neměl zásadní podíl na VRTkách.

A teď už jdu k tomu meritu věci, a to je armáda. Co se týká armády, čekají nás obrovské investice. Můžeme se bavit o tom, jestli to má být dodavatel A, nebo dodavatel B, to tady teď nechci ukazovat, protože to je na jinou diskusi, ale věřím, že se shodneme na tom, i paní ministryně, i pane premiére, že participace českého průmyslu tam je nezbytná. Pojďme k těm bévépéčkům. Původní cena, ještě když jsme to řešili za nás, byla někde okolo 52 miliard korun, nyní je to 59 miliard korun, ale je pravda, že tam je samozřejmě těch bévépéček více, čili to nerozporuji. Ta koncová cena nakonec může být až 70 miliard korun, to znamená, je třeba počítat a bavit se o tomto rámci s tím, že - ať jsem spravedlivý - a paní ministryně to musí vědět a ví to i Luboš Metnar, že v době, kdy jsme to schvalovali za naší vlády, tak jsem byl troublemakerem v rámci naší vlády. Ale já jsem to nevyčítal panu ministrovi obrany, popravdě to dneska nevyčítám ani tolik paní ministryni obrany, ale já jsem rozuměl požadavkům armády. Armádu tolik mezi námi nezajímá to, kdo to bude dodávat. Armáda chce mít perfektní produkt, já to chápu, chce mít špičkový produkt, chce ho mít nějaké množství. A když jsem se bavil i s armádními představiteli, tak v zásadě toto mi potvrzovali. Mně se tenkrát nelíbilo to, že český průmysl tam byl velmi vlažně a tenkrát jsem byl na vládě vlastně jediný, kdo to torpédoval, dostal jsem za to za uši úplně od všech, ale ve finále se to tedy nakonec nezrealizovalo tou formou, kterou my jsme navrhovali. Já jsem chtěl, aby se to tady u nás vyrábělo, ne že tady si budeme hrát na to, že se to tady tak zvaně smontuje, dá dohromady a budeme se tvářit, jak tady podporujeme tuzemský průmysl. Kdo kdy dělal v tom průmyslu, tak ví, že to není o kompletaci, ale je to o výrobě, o zabezpečení pracovních míst, dlouhodobé prosperitě ve smyslu té fabriky a samozřejmě přidané hodnoty, což se dá změřit. To je to, co mi tam tenkrát chybělo, takže jsem byl v tomhle asi otravný, ale kopal jsem za ten průmysl.

A teď jsem úplně v té samé situaci, protože já, tak jak je to dneska nakoncipováno, já s tím problém mám. Vy k tomu, paní ministryně, přistupujete značně pragmaticky, politicky. Máte smlouvu, tam je rámcový podíl, ten nikdo nerozporuje, tím je to odškrtnuto, vyřízeno, jenomže ono to tak nefunguje. Fakt ne. Pokud zde nebudeme mít opravdu důsledné řízení, a skoro bych možná řekl stran vaší, ale tady bych si představoval, že se v tom bude angažovat pravděpodobně ministr průmyslu, který bude opravdu důsledně dbát na to, aby se kontroloval ten stav, který je, to znamená, nejenom že máme něco ve smlouvě obecně napsáno a budeme se těšit na to, že nám tam někdo dodá 40 %, ať to zaokrouhlím na těch 60 miliard, čili dejme tomu 24 miliard korun, ale kdo to bude, co to konkrétně bude a jak se to časově vyvíjí. To musí procházet trvalou, průběžnou kontrolou, nechci říkat co měsíc, to mi nepřísluší vám v tomhletom radit, ale trvale vyhodnocovat, trvale s nimi jednat a prosím pěkně, trvale na ně vyvíjet tlak. Musíme být důslední, musí to být o koncovce, a když se to někomu líbí a zesměšňuje nás kvůli tomu, je to v tomhletom případě o mikromanagementu. To už si pak může hlídat někdo pod svým ministrem, samozřejmě, to nemusí dělat konkrétně ten ministr, ale ten by nad tím měl mít kontrolu. Jinými slovy, je to méně o politice, je to více o managementu a o hospodářské činnosti. Proto tvrdím, že by mělo být zapojeno Ministerstvo průmyslu a obchodu, mělo by tlačit na to, jinak se to rozplyne všechno, možná se to přehodí na příští vládu a pak už to pojede v nějakém takovém režimu, že můžeme ostrouhat.

Uvědomme si, že ti dodavatelé nejsou politici, to jsou ostřílení harcovníci, to jsou tvrdí byznysmeni, kteří sledují jeden jediný zájem, a to je vydělat na tom maximum, co se dá, a dodat to. Méně je zajímá to, jak to bude za několik let, oni hrají o svůj okamžitý benefit. Takže obecný závazek vyjádřený ve smlouvě - který nezpochybňuji, ten tam je - ten nestačí, protože máme celou řadu otázek.

A teď už jsou konkrétní dotazy. Co když dojde k nenaplnění těch přibližně 24 miliard korun? Jaká bude sankce pro dodavatele? A teď, jaká bude sankce, když to bude 7 miliard korun, když to bude 10 miliard korun, když to bude 22,5 miliard korun, teď si vymýšlím ta čísla? To znamená, velmi konkrétně se na to musíme dívat. Jaký budeme mít nástroj k tomu, abychom je k tomu vůbec donutili? Protože pro český průmysl to mohou být ztráty v řádu jednotek, možná třeba i deseti, patnácti, já nevím, kolik to nakonec dopadne, kdyby to nedopadlo. Jaká bude ta penalizace a jak je donutit k tomu, aby tady to zaplatili, a kdo z toho pak bude profitovat? Jak je ošetřena - to je velmi důležitá věc pro ministra průmyslu - jak je ošetřena přidaná hodnota? Není to jenom o tom, že si trošku barvíme trávu na zeleno a že tam tedy takzvaně oni s někým nakonec nasmlouvají nějaký kontrakt, který proteče přes Českou republiku, ale to, co tady nutně potřebujeme, je ziskovost, ta přidanka - za kterou znova říkám, vás dneska všichni kritizují, a možná i nás, v rámci toho, že Česká republika dosahuje nízké přidané hodnoty, proto prosperita klesá - tak jak to je ošetřeno? Jinými slovy, na jakých produktech to bude postaveno? To je asi ta klíčová otázka.

Jak je zapojen výzkum a univerzity? Ale zase konkrétně, ne obecné memorandum. Víte všichni, a vy, pane premiére, říkám to teď v dobrém, jste z univerzitního prostředí a víte, že se to dá udělat nabarvením trávy na zeleno, že se podepíše memorandum, pak tam udělají pár přednášek, udělají tam, založí nějaký start-up, spin-off, všichni si zatleskají, výsledek bude k ničemu. Potřebujeme to dotáhnout do toho, aby někdo opět kontroloval, třeba ministryně pro vědu - máme ji konečně, tak ať se do toho zapojí, nebo je nějaký jiný tým, aby to se propsalo do nějaké opravdu aplikované formy, do něčeho, co bude hmatatelné, z čeho něco bude, nejenom že si uděláme čárku: oni uzavřeli memorandum s univerzitou XY.

Pak by mě zajímalo, pane premiére, případně paní ministryně, můžeme samozřejmě diskutovat společně, jak to vypadá dnes? Já totiž jsem tu interpelaci už vznášel v květnu roku 2023. Teď pomíjím, že jsme se k tomu nedostali od té doby několikrát, ale v té době jsem i od vás dostal odpověď - za což děkuju, pane premiére - a v té odpovědi na to, co jsem já požadoval, bylo, že je zapojeno pět dodavatelů, mám tady vypsána i jejich jména. Byla tam VOPka CZ a tak dále, byl tam LOM Praha, uvažovalo se o Excaliburu, Meoptě, Ray Service a tak dále. A současně jste dával do odpovědi, že budou následovat další. Tak dobře, máme skoro rok poté, já se tedy ptám: Kdo k těm pěti přibyl? A teď, kdybyste mě tady umlátili argumenty a řekli byste: Vidíš, Havlíčku, ty jsi strašil, tenkrát jsme měli pět, a říkali jsme ti, že budou další, a dneska máme rok poté, a my už jich máme - já nevím - třináct, a už to není o 5 miliardách, je to o 10, 11, 12 miliardách, já jsem v klidu a řeknu si: dobře, postupuje to tím správným způsobem. Ale prosím, hlavně mi neříkejte, máme rozděláno dalších pět, sedm firem, ale v zásadě jsme pořád tam, kde jsme byli. To je ta konkrétnost, to je ten mikromanagement. A poté logicky otázka: Jestli tedy jich máme pět nebo sedm, co ten zbytek? Kdy to bude? Kdo s nimi jedná? Kdo na to tlačí?

Já myslím, že to nejsou ideologické otázky. Myslím, že vás nenapadám tady nějak, že snad to říkám i věcně a že nám jde o společnou věc. A poprosil bych ať už vás, nebo paní ministryni, nebo třeba i pana bývalého ministra, jestli by se do té diskuse krátké - nemusíme zde dlouho se o tom bavit - zapojili, a pojďme všechny přesvědčit, i ty průmyslníky, kteří se na nás možná dívají, anebo se to k nim dostane, o tom, že to nejsou obecné fráze, ale že konkrétně jdeme za tím, že český průmysl tam bude jasně dodávat a bude na tom vydělávat. Děkuju mockrát. (Potlesk poslanců hnutí ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Do rozpravy se hlásí nejprve pan premiér a poté paní ministryně Černochová. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, budu reagovat na písemnou interpelaci, respektive další otázky, které položil pan místopředseda Havlíček ve věci nákupu pásových bojových vozidel pěchoty, ale samozřejmě se vyjádřím také k některým jeho výrokům, tvrzením, které tady zazněly, samozřejmě také velmi věcně, a určitě se na spoustě věcí shodneme a nikdo nemůže říct, že bychom se tady napadali, a ta debata nepochybně bude v zájmu dobré budoucnosti České republiky, jak to tady opakovaně deklaroval Karel Havlíček. Nicméně pan místopředseda Havlíček uváděl některá fakta, která je nepochybně nejprve - aby ta debata byla skutečně věcná, mohli jsme bavit fakticky a tak, jak to tady bylo řečeno - tak ta fakta musíme uvést na pravou míru nebo musíme pracovat ještě s dalšími fakty, která zde nezazněla, jinak se nikam nedostaneme.

Takže k té katastrofální situaci, ve které je české hospodářství a česká ekonomika, jak to tady vylíčil pan místopředseda Havlíček, je potřeba dodat toto. Pokud jde o inflaci meziroční, tak jsme teď momentálně v třetině nejlepších zemí, v Evropské unii jsme na 9. místě, a to určitě je informace, která měla zaznít a ze které předpokládám, má i pan místopředseda Karel Havlíček radost, protože je to dobrá zpráva pro české občany, je to dobrá zpráva pro český byznys a je to důležité číslo.

Máme nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii, to je faktor, který je z mnoha hledisek důležitý. Můžeme se bavit o tom, co ho způsobuje a jakými rozhodnutími dosahujeme toho, že se toto číslo tady drží a jaké to má důsledky. Znovu u nás roste v lednu už podruhé důvěra spotřebitelů, což je faktor, který je z hlediska dalšího rozvoje důležitý. To je taky fakt, který je doložitelný a který také zapomněl Karel Havlíček v těch faktech, která zmiňoval, uvést. Máme zde také na rozdíl od jiných zemí Evropské unie i sousedních států pokles viditelný a doložitelný fakty a statistikou, odrážející se i ve statistice, a to je pokles cen některých věcí, například cen potravin. A pak je tu věc, kterou určitě nemůžeme využít marketingově, protože pro většinu lidí je nesrozumitelná, ale Karel Havlíček tomu určitě rozumět bude, a to je, že už dvě ratingové agentury nám zvýšily hodnocení. Ale to není taková banalita, protože to samozřejmě má vliv na chování firem, investorů a tak dále a tak dál. Můžeme nad tím mávat rukou a říkat, co to je? Ale tohle není zase něco, nad čím by ten, kdo tomu opravdu rozumí, úplně rukou mávnout mohl. Tolik k těm faktům.

Tady se vybírá, co se jenom hodí. Samozřejmě nezpochybňuji, že tu problémy jsou, a máme je, jsou to problémy dlouhodobé, a máme i problémy, které překračují hranice České republiky, a to je konkurenceschopnost, to je schopnost vlastně být atraktivní pro firmy a zahraniční investory, konkurenceschopnost vůči jiným regionům v globálním světě, a to je něco, co musíme řešit a kde musíme hledat prostě efektivnější cesty, jak dosáhnout toho, aby Evropa byla pro investory, aby pro ně vytvářela dobré podmínky, což teď není.

Podívejme se na to, co je problémem například pro zahraniční investory nebo i pro české firmy, s kterými pravidelně jednám, co je za problémy v České republice. Jedním z těch problémů jsou nepochybně - a když s nimi mluvíte, pane místopředsedo, tak vám to určitě říkají taky - ceny energií ve srovnání s jinými regiony, s jinými částmi světa. Ptám se vás, co jste udělali pro to, abychom byli energeticky zabezpečení, abychom měli potřebné energetické zdroje? My jsme udělali konkrétní kroky, rozvíjíme ty dva směry, které jsou dnes perspektivní pro Českou republiku - jádro, obnovitelné zdroje. Obnovitelné zdroje: 100 000 fotovoltaik na střechách. Splnili jsme náš programový cíl velmi konkrétně už v polovině funkčního období a pokračujeme dál. Jádro - vypsali jsme tendr na Dukovany. Kde máme energii z Temelína, kterou jsme už mohli mít? Proč jsme tendr neměli vypsaný dřív? Já tady chci být naprosto nekonfrontační, tak ty otázky ani nekladu, ale my jsme vypsali tendr na Dukovany, rozšířili jsme ho, děláme ty kroky, které už mají konkrétní výsledky a povedou k tomu, že se konečně něco postaví. Jaká byla vaše energetická koncepce? Sázka na uhlí? Tak se zeptejte těch lidí, kteří provozují uhelné elektrárny, kteří mají dneska doly, jak perspektivní oni sami tento byznys vidí. Takže kde byla ta energetická koncepce, kde byly ty kroky, kromě spousty řečí? Kde byly ty kroky, o které bychom se dnes mohli opřít a které, jak víte, vždycky, když něco děláte v oblasti energetiky, tak to vyžaduje nějaký čas a trvá to dlouho? Kdybychom mohli na něco navázat, co jste udělali, bylo by to určitě lepší pro český byznys a pro všechny, ale taková situace bohužel není.

Dopravní infrastruktura - další důležitý faktor pro podnikatele a podnikání. Ano, spousta řečí o tom, co se udělá, ale neudělalo se nic. Staví se teď. Martin Kupka rozhýbal spoustu zaseknutých dopravních staveb a investujeme rekordně právě do dopravy, která je důležitá a tuto věc jsme významným způsobem rozhýbali.

Další problém, na který poukazují podnikatelé a zahraniční investoři, a ten je vážný, je otázka pracovní síly. To se snad shodneme, že to je problém českého podnikání a je to problém i pro zahraniční investory. Tady zase naše vláda dělá konkrétní kroky, otvíráme náš pracovní trh zaměstnancům z bezpečných zemí, zvyšujeme množství lidí, kteří tady mohou pracovat pro konkrétní firmy, a tím vlastně reagujeme na to, co naše firmy skutečně potřebují.

Vy mně podsouváte, že představa vlády je, že ona sama bude dělat restart Česka, a vy že říkáte, že restart Česka mají dělat soukromé firmy a podnikatelé. Tak já nevím, kde jste tu úvahu, že já nebo vláda uvažuje tak, že to všechno bude dělat sama, vzal. To tak není. Na druhé straně je opravdu naivní představa, že stát v této věci nemá dělat nic. Stát má samozřejmě vytvářet podmínky a musí vytvářet podmínky pro to, aby se soukromý sektor mohl rozvíjet. Patřím k těm, kteří věří v trh a věří v kapitalismus a jsem přesvědčen, že vytvářet podmínky pro soukromý sektor, pro podnikatele, pro lidi, kteří jsou připraveni investovat, riskovat, nést odpovědnost za svá rozhodnutí, že to je správné. Tak pokud se k tomu hlásíte, tak to je výborné a tam určitě můžeme toho mnoho dosáhnout. Současně ale nemám představu, kterou bych označil za anarchokapitalistickou, že se stát nemusí angažovat a nemusí být aktivní v budování některých infrastrukturních projektů. Pokud si to někdo myslí - anarchokapitalismus je nějaká legitimní představa, byť se historicky ukázala, že úplně nefunguje, a ty historické příklady jako středověký Island, nebo co se uvádí v literatuře, Spojené státy v době Divokého západu, tak to samozřejmě nějakým způsobem fungovalo, ale asi to nikdo dnes nemůže opakovat, i kdyby chtěl, protože to prostě nejde. Takže toto je opravdu naivní.

Stát se musí starat o klíčovou infrastrukturu. To je přece úplně jasné a snad si to tady ani nemusíme vykládat. Jestliže chceme postavit jadernou elektrárnu, tak tam musí být role státu - nebo ne? Dá se to udělat jinak? Bavme se o tom, ale pravděpodobně se to jinak udělat nedá. Jestliže se bavíme o dopravní infrastruktuře, tak je nějaký stát, který se o to nestará a nerozvíjí to? No, já nevím. Ano, jistě, snažme se do toho zapojit soukromý sektor, děláme to, otevíráme víc a víc možností pro PPP projekty a další formy, které jsou vyzkoušené, ale dát od toho ruce pryč a říct, tak ať to udělají soukromníci, tak to je prostě absurdní anarchokapitalistická představa, která prostě nemůže fungovat.

Děláme konkrétní kroky. Vládní výbor pro strategické investice, ve kterém jsou zapojeny jak kraje, obce, tak hlavně podnikatelé... To není žádné povídání si o tom, co by se mělo dělat, to není žádný telefonní seznam všech investic, co kdekoho napadly a třicet stadionů pro Martinu Sáblíkovou, v každé obci, jak jsme to tady viděli předtím, ale to je velmi konkrétní cesta k tomu, jak zrealizovat strategické investice.

Jedním z prvních témat toho vládního výboru pro strategické investice bylo téma financování. Tady vám dávám za pravdu v jedné věci, pane místopředsedo, že to je velká otázka, velká výzva pro celý stát, že náklady na strategické investice, ale ne ty, které si vysníme, ale ty, které potřebujeme - já dokonce věřím, že bychom se na potřebě některých, jak vy jste to říkal, konkrétních strategických investic shodli - tak pro ně najít financování není jednoduché, ale právě proto to děláme, proto hledáme tu kombinaci, jak finance rozložit v čase, jak využít evropské prostředky, jak najít nové finanční nástroje. Toto všechno vede a povede k tomu, že budeme schopni o strategických investicích nejenom mluvit, ale konečně je i realizovat. Vytváříme si pro to i legislativní podmínky, vznikl zákon o strategických investicích, který usnadňuje realizaci - dokonce nejen že usnadňuje realizaci, ale odstranil překážky, které by byly takové, že bychom nebyli schopni některé typy strategických investic vůbec postavit.

Tak tolik jenom pár poznámek k tomu, čím jste začal vy a jak jste ten obraz vylíčil. Myslím, že zdaleka ani současná situace, ani ta perspektiva nejsou tak černé, nestrašte tady lidi. Ekonomika se po těch krizích postupně zvedá a projevuje se to i v tom očekávání, v chování spotřebitelů, v těch číslech, ale projevuje se to i tím, doufám, že se to časem projeví i v pozitivnějším vnímání investorů a podnikatelů, což potřebuje nejenom Česká republika, ale potřebuje to celá Evropa.

Snad bych opravil ještě jeden údaj, který nebyl úplně pravdivý - a zase je to možné ověřit z veřejných zdrojů - firma Petrof neodchází do Indonésie, zůstává. Prosím vás, neděste se - zůstává tato tradiční firma, která nám dělá velkou radost, v České republice. V Hradci bude nadále vyrábět klavíry, špičkové nástroje. Nikam se to neposouvá, a to je dobře a máme z toho radost. Ale z čeho máme taky radost, je, že tato firma expanduje do světa, že je stále úspěšnější a že zrovna třeba v Indonésii, kde jsme byli společně s podnikatelskou delegací, je možné, že do Indonésie může tato firma expandovat, že se tam pro to vytvořily podmínky a že část produkce bude dělat právě tam. A já si myslím, že to je to, co přece taky chceme, aby firmy úspěšné zůstávaly tady, aby tady dělaly špičkové produkty a ty levnější verze třeba vyráběly v jiných zemích, kde úspěšně expandují a šíří skvělé české jméno.

Tolik jenom na upřesnění několika faktů a jsem rád, že jste říkal na začátku, že se v řadě věcí určitě shodneme. Já si myslím, že i tady z mého vystoupení by to mohlo vyplývat, ale můžeme se shodnout jenom na základě toho, když nepracujeme s nějakými ideovými představami a s tím, že za této vlády je všechno špatně a za naší bylo všechno dobře, ale když se bavíme o faktech a skutečnostech tak, jak to tady dělám já.

A teď zpátky k vaší písemné interpelaci - nebo vy jste říkal, že to všechno souvisí. Ono to určitě všechno souvisí. I investice do obrany jsou strategické investice, které mají velkou přidanou hodnotu nejenom z hlediska bezpečnosti a obrany České republiky, ale také z hlediska podpory českého průmyslu, a my u všech těch investic dbáme na to, aby tento požadavek nebo tato myšlenka tam byla v konkrétní podobě obsažena, a proto taky ve všech smlouvách, které uzavíráme, jsou podmínky pro zapojení českého průmyslu.

Vy jste to tady možná zmínil už, že ta vaše interpelace byla předložena nebo podána před podpisem smluv k pořízení bojových vozidel - k tomu došlo 24. května loňského roku. Já jsem na tuto interpelaci odpověděl 14. června tohoto roku, tedy už jsem tam mohl zohlednit některé věci, které třeba toho 18. května, když pan místopředseda kladl ty otázky nebo tu interpelaci, ještě nebyly známy, protože to bylo právě před podpisem té smlouvy. Já jsem v té odpovědi mimo jiné uvedl, že - a to jste tu korektně zmínil - že výrobce vozidel, společnost BAE Systems Hägglunds, už podepsal smlouvu s pěti hlavními dodavateli, českými dodavateli. Byly s nimi podepsány smlouvy - státní podnik VOP CZ, společnost VR Group coby dceřiná společnost státního podniku LOM, Excalibur Army, Meopta, Ray Service - a že s ostatními podniky plánuje BAE uzavřít smlouvy co nejdříve. V případě, že by garantovaný podíl českého průmyslu na té veřejné zakázce nebyl splněn, tak jsou ve smlouvě zakotveny příslušné sankce - a ty sankce jsou zakotveny ve formě smluvních pokut.

Ministerstvo obrany také zahájilo práce na veřejné zakázce na poskytování servisních služeb a počítá s uzavřením servisní smlouvy nejpozději do doby dodání prvního vozidla, tedy nejpozději do roku 2026.

V současnosti lze tedy uvést následující aktuální údaje. Jsou už uzavřeny smlouvy, jak jsme tady mluvili, s pěti strategickými partnery - Excalibur Army, VOP CZ, Meopta, VR Group, Ray Service. Pak jste se ptal, jestli máme nějaké další firmy. Ano, společnost BAE má již uzavřené smlouvy s dalšími českými průmyslovými partnery, určitě o tom bude podrobněji mluvit paní ministryně Černochová. Je to například firma Pramacom - komunikační systém, společnost URC - výroba rušiček, společnost Laser Centrum, společnost Agados, ACE-TECH - mechanické díly, to jsou příklady tedy firem, to jsou konkrétní firmy, s kterými už jsou uzavřeny smlouvy, a to je odpověď na jednu z vašich otázek. Dále probíhá uzavírání smluv s dalšími dodavateli, toto není všechno, ale z pochopitelných důvodů o uzavření těchto smluv bude paní ministryně informovat až po jejich podpisu.

BAE - a na to dbáme a děkuji paní ministryni Černochové, že se osobně zasazuje o to, aby tam český průmysl, český zbrojní průmysl byl zastoupen a aby byla dodržena všechna vyjednaná pravidla - tak BAE dohodnutý smluvní plán splnit závazek minimálně 40 % zapojení průmyslového obsahu, českého průmyslového obsahu dodrží. V této fázi, kdy ještě dokončuje BAE tedy to podepisování smluv s dalšími subjekty, nelze dělat nějaké závěry, že tato podmínka není splněna, tak průmyslová spolupráce nebude naplněna, to by bylo opravdu chybné.

Smlouvy, jak jsem říkal, jsou postupně uzavírány, ukázal jsem vám tady nebo zmínil jsem vám tady i některé příklady konkrétních firem, kde už ten smluvní závazek je a pokračuje se ve vyjednávání, všechno to směřuje k začátku výroby vozidel. Nenechme si namluvit a bylo by to nesmyslné, odporuje to i tomu, co se prostě v praxi děje, že když něco není teď nasmlouváno, tak už to nasmlouváno nebude - no, samozřejmě bude, ten čas tu ještě je. BAE - Švédské království, Česká republika podepsaly smlouvu, která jasně definuje závazek zapojit se do průmyslové spolupráce v kvalitě, v čase, v množství, a v případě, že tento závazek nebude dodržen, budou následovat smlouvou stanovené sankce.

Celkově lze říct, že do té zakázky bude zapojeno přibližně třicet českých společností, většina vozidel bude vyrobena v České republice, a to jsou, myslím, jasné důkazy toho, že smlouva je podepsána dobře a že Ministerstvo obrany v čele s paní ministryní Černochovou dělá vše, co má - nejenom pro ochranu České republiky, pro obranu České republiky, pro zvýšení naší bezpečnosti, ale také pro to, aby při investicích do obrany, do vojenské techniky, byly zohledňovány zájmy českých firem, českých podnikatelů a českých občanů. A myslím, že i z toho, co jsem vám tady konkrétně řekl, firmy, které jsem vám konkrétně jmenoval, čísla, která jsem vám tady dal, je to naprosto jasné.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane premiére. Faktické poznámky nebudou. Ano, paní ministryně je přihlášena do rozpravy. Prosím, máte slovo.

 

Ministryně obrany ČR Jana Černochová: Děkuji, paní místopředsedkyně. Krásné dopoledne, kolegyně, kolegové. Já bych v první řadě chtěla poděkovat panu místopředsedovi Poslanecké sněmovny Havlíčkovi za jeho konstruktivní přístup i za to - oceňuji velmi, že se trošičku začervenal, když hovořil o bojových vozidlech pěchoty a o tom, jaký byl přístup vaší předešlé vlády k nákupu této akvizice, protože opravdu je to něco, co asi na dlouhé roky zůstane takovým mementem, jak by se akviziční proces dělat neměl.

Já bych jenom tady připomněla, že když jsem 18. prosince 2021 nastoupila na Ministerstvo obrany, tak jsem našla tuhle zakázku po panu Metnarovi ve stavu, kdy byly vyloučeny z tohoto výběrového řízení nabídky, ale nebyli vyloučeni uchazeči - docela právní oříšek. Několik měsíců trvalo, než jsme vůbec byli schopni se v té zakázce posunout dál. Do toho nám samozřejmě bušili na dveře vojáci, kteří také za vaší éry se dohodli v rámci Severoatlantické aliance, že Česká republika v rámci takzvaných capability targets bude mít na starosti těžkou brigádu s úkolem vybudování této těžké brigády do roku 2026. Vzhledem k tomu, že jste o té zakázce nerozhodli, respektive že jste udělali kroky, kterými jste tu zakázku ještě zkomplikovali, bylo jasné, že jsme pod ohromným tlakem, časovým tlakem, protože pokud by těžká brigáda měla být v roce 2026, tak to rozhodnutí prakticky muselo nastat rok před tím, než jsem nastoupila do funkce. Nic, nechci se vracet k minulosti. Myslím si, že to moc dobře víte.

Každopádně děkuju za to, že jste to tady řekl a že nepatříte vy mezi ty kolegy, kteří teď najednou mají pocit, že všichni trpí lobotomií a zapomněli na to, kdo tuhle zakázku nedotáhl do konce, kdo ji musel rozseknout i za cenu toho, že možná prostě ji někdo v budoucnu bude zpochybňovat. Ale my jsme ten čas, čas osm let, kdy různí ministři za hnutí ANO vedli tento rezort a přešlapovali s touto zakázkou na místě, tak já jsem luxus toho dlouhého času, pane místopředsedo Havlíčku, neměla.

K těm firmám už tady hovořil pan premiér. Já bych možná jenom doplnila informaci k sankcím, k těm způsobům kontroly. Samozřejmě že české firmy do velkých vyzbrojovacích projektů zapojujeme všude, kde můžeme, nejenom na bevka, ale dokonce se nám podařilo vyjednat zapojení pro český průmysl i na F-třicetpětky, což prakticky hraničí se zázrakem. Musíme ale vždycky počítat i s evropským právem, jsme jím vázáni jako Česká republika, a musíme se tedy ujistit, že veškeré takové zapojení bude zajišťovat i bezpečnost dodávek. To je pro nás samozřejmě základní bezpečnostní zájem. Českým podnikům je zapojením do těchto projektů umožněno získávat know-how a další příležitosti pro ještě další podniky.

Průběžná kontrola zapojení českého průmyslu je zajištěna smlouvou, je zasmluvněno průběžné vyhodnocování, jsou tam dány samozřejmě i sankce. Řízení projektu průmyslové spolupráce na bojová vozidla pěchoty samozřejmě, pane místopředsedo Havlíčku, máme. Je tam popsaný důsledný kontrolní mechanismus, skutečně detailní, a zajišťuje jej tým, který prověřuje jednotlivé transakce. Nejde tedy o žádnou abstraktní nebo nějakou občasnou kontrolu.

Asi pochopíme, že na plénu není možné sankce uveřejňovat, ale sankce jsou skutečně cílené. Samotná tato smluvní pokuta je, věřte mi, dostatečně motivační pro dodavatele, aby povinnost splnili. Ve smlouvě je například uvedeno, že pouhý přeprodej zboží nebude zahrnut do průmyslové spolupráce, a ta průmyslová spolupráce tam je na 40 %. Ujistili jsme se, že přidaná hodnota skutečně v průmyslové spolupráci bude, takže v tomto ohledu bych chtěla ubezpečit i vás.

Vyhodnocení těch transakcí je na našem rezortu, máme nad tím tedy absolutní kontrolu. Tady bych chtěla říct, a vy jste to sám vlastně řekl, když jste zmiňoval, že jste byl ve vládě za troublemakera, tak že jste jako tehdejší ministr průmyslu a obchodu kritizoval svoje kolegy za to nastavení. Ale jak já jsem vám tady řekla, já jsem neměla čas předělávat vaše nastavení. Nás tlačil čas, že do roku 2026 musíme mít alespoň jedno auto, které dojede, abychom plnili capability targets, které víme, že máme plnit víc než deset let. Takže ve většině - a tady to říkám zcela otevřeně - ve většině byla do stávající smlouvy přejata oblast průmyslové spolupráce v projektu BVP tak, jak byla nastavena za předchozích vedení Ministerstva obrany, tedy mimo jiné za ministra Metnara, ministryně Šlechtové a předtím ministra Stropnického. Takže vlastně je to trošku takové to stěžování si sami na sebe. My jsme tohleto zcela bez nějakých zásadních změn převzali, protože jsme neměli čas vymýšlet to jinak, než to bylo nastavené.

Další kolo smluv s českými poddodavateli je očekáváno někdy do konce května, zbytek podle informací z BAE Systems bude do konce roku. Bojová vozidla pěchoty se budou převážně vyrábět v českém státním podniku VOP. Bude zapojeno cirka třicet podniků. Prakticky neustále dochází k jednání se zahraničními dodavateli ohledně plnění, realizace a kontroly průmyslové spolupráce. Sankce pro nedodržení závazku průmyslové spolupráce, jak jsem říkala, jsou součástí smlouvy. Smlouva také obsahuje jasné termíny pro naplňování konkrétních milníků pro plnění průmyslové spolupráce, a kdyby nebyly milníky naplněny, budou následovat sankce.

V úplném závěru mi ještě dovolte jedno povzdechnutí, a možná i pozvání, pane Havlíčku, pro vás. My jsme jako rezort Ministerstva obrany společně s velvyslanectvím Švédského království a se společností BAE uspořádali pro členy výboru pro obranu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 13. listopadu 2023 v Praze prezentaci k detailním modalitám, aktuálnímu stavu a dalším plánům na zapojení českého obranného průmyslu do této zakázky. A zkuste si tipnout, pane Havlíčku, kolik poslanců z výboru pro obranu za hnutí ANO se toho účastnilo? Já vás nebudu napínat, žádný! Nikdo z poslanců ANO se tohoto setkání, které organizovalo Švédské království, abychom to oddělili od té politiky, za přítomnosti BAE, tak se neúčastnil jediný poslanec za hnutí ANO. A pokud by vám to tedy nevadilo, my budeme na ta setkání zvát, pane Havlíčku, vás, protože je vidět, že vy o tu problematiku zájem máte, že vám záleží na stejných věcech, jako záleží nám, abychom opravdu český průmysl do toho zapojili, a já vám mileráda ty informace budu předávat.

Ještě bych tady chtěla doplnit, že v pondělí v tomto týdnu, když jsme si připomínali dvouleté výročí války na Ukrajině, jsem to udělala prakticky po dvou dnech stejně tak. 26. února 2024 jsme měli sezvaných 14 velkých zbrojních firem na rezort Ministerstva obrany, přizvali jsme k tomu i zástupce Asociace obranného průmyslu, přizvali jsme k tomu i zástupce Hospodářské komory, té obranné sekce, a všichni jsme téměř tři hodiny diskutovali o aktuálních věcech, které nás trápí, nejenom ohledně taxonomie, ke které se ještě také kratičce vrátím, ale diskutovali jsme právě i o zapojení našeho průmyslu do velkých zbrojních zakázek. Po tomto setkání všechny tyto firmy odešly na Hospodářskou komoru, kde měly v rámci zasedání sekce obranného průmyslu Hospodářské komory prezentaci společnosti BAE na téma způsob zajištění výroby nových BVP CV90, stav dohod o průmyslové spolupráci. V rámci tohoto jednání společnost BAE podrobně informovala subjekty českého obranného průmyslu o obsahu programu průmyslové spolupráce u tohoto projektu, aktuálním stavu naplňování požadavků na zmíněných minimálně 40 % českého zapojení, a představila další kroky v této oblasti. Společnost BAE i na tomto setkání potvrdila, že své závazky plní.

Ta schůzka na tom rezortu byla, abyste měl úplné informace, svolávána s dostatečným předstihem a zdálo se mi za vhodné přizvat na tuto schůzku se zbrojním průmyslem předsedy obou výborů obou komor parlamentu. Přizvala jsem tam tedy pana Fischera jako předsedu výboru pro zahraničí, bezpečnost a obranu a přizvala jsem tam pana Metnara jako předsedu výboru pro obranu a ještě jsem tam přizvala pana předsedu podvýboru pro akvizice výboru pro obranu, pana Karla Krejzu. Pane Havlíčku, jak myslíte, že to dopadlo? Já už vás také nebudu znovu podruhé napínat, dopadlo to jako vždycky - pan Metnar tam nedorazil. Dorazil pan Fischer, dorazil pan Krejza a je to něco, co si myslím, že je škoda, protože pokud bychom vám ty informace takto dávali - my vám je dáváme na stříbrném podnose a vy je neustále odmítáte. Rozumím tomu, že tohle je půda Poslanecké sněmovny, tedy kolbiště, kde se střídáme u řečniště a u mikrofonů, a že určitě je to i součást nějakého politického boje to říkat tady, ale já vám tímto chci opravdu demonstrovat a deklarovat, že ze strany našeho rezortu vůle bavit se s vámi, bavit se s vašimi lidmi je. A já si myslím, že ta pondělní schůzka měla ještě obrovský přesah nejenom do obranného průmyslu, ale i do toho, jak by se měl vyvíjet vůbec průmysl, zbrojní průmysl v naší zemi, protože na téma taxonomie tady toho už bylo řečeno poměrně hodně.

Já bych také chtěla zmínit a poprosit vás, jestli i hnutí ANO a vy konkrétně byste v tomhle činili i kroky na nějaké zesílení tlaků na peněžní instituce, které stále v rámci taxonomie považují zbrojní průmysl za nějaký dirty business, kterému nechtějí půjčovat peníze, kterému nechtějí dávat úvěry, kterému dokonce nechtějí zakládat ani účty - některé účty byly v minulosti dokonce i zrušeny, a dělají i problémy s takovými standardními věcmi, jako jsou hladké platby, akreditivy do nějakých zemí. A tohle si myslím, že pokud se nám nepodaří společně překonat, budeme velmi složitě dělat další věci.

Tady je totiž, pane místopředsedo Havlíčku, začátek toho všeho. Pokud chceme podporovat český průmysl, zbrojní průmysl, ten zbrojní průmysl musí mít vytvořeny podmínky v naší zemi takové, aby tady mohl podnikat. A tady nastává i problém, že řada peněžních institucí sice podniká v České republice, ale na základě licencí zahraničních bank, jsou to matky, které jsou různě v Evropě a které třeba možná jsou i v zemích, kde zbrojní průmysl také mají, a možná to může být i nějaký záměr, že chtějí upřednostňovat svůj zbrojní průmysl. Proto mám informace - a to není výmysl Černochové, tohle jsme zjistili z ankety, kterou nám dělala Hospodářská komora a OBP - tak jsme vlastně zjistili, že řada našich průmyslových firem, členů zbrojního průmyslu, cítí jistou diskriminaci na bankovním sektoru, protože jim neposkytují třeba překlenovací úvěry - teď jsme řešili munici. Chceme tady vytvářet nějaké další možnosti výroby, firmy si na to chtějí půjčit finanční prostředky a ony ty úvěry nedostanou. Proč je nedostanou? Protože někde třeba nějaká matka v zahraničí má na území toho státu svoji zbrojařskou firmu a nechce, aby se tvořila na tom trhu konkurence? Bohužel i tohle na setkání, na kterém to mohl slyšet pan předseda Metnar na vlastní uši, tak na tomto setkání tyto výtky zaznívaly.

A tady bych chtěla poprosit, abychom se jako koalice i opozice všichni v tomto sále spojili a abychom společně se snažili tohle překonat, protože tam je začátek úplně všeho. A pokud tohle neprolomíme, můžeme si tady hrát se slovíčky a diskutovat o tom, jestli sankce taková, nebo maková, anebo jestli je zapojení 40 % dost. My potřebujeme, abychom tady prokopali firmám podmínky, které mají být v Evropské unii stejně rovné, jako je mají jiné firmy, a ty naše je bohužel v roce 2024, dva roky od vpádu Ruska na Ukrajinu, stále nemají. To je velký handicap a ten prosím odstraňme všichni společně, udělejme pro to maximum. Já vám děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní ministryně. Nyní s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Lubomír Metnar. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Lubomír Metnar: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážený pane premiére, paní ministryně, já jsem rád za věci, které tady zazněly, ale nedalo mi to, abych nezareagoval na některé nářky ze strany paní ministryně, které tady byly, protože já si myslím, že není důstojno, abych já reagoval na takovéto věci, když paní ministryně ani neví, že jako předsedovi výboru pro obranu mně na pondělní jednání žádná - a to je ověřeno - pozvánka nepřišla, že to poslali úplně někde jinde, a to je celá řada takových věcí.

Ale já trošku, protože nechci být konfrontační, zaznělo tady pár zajímavých věcí, jak tady bylo, že ten vývoj zapojení domácího průmyslu je v určitém progresu, že postupuje, že jsou rozjednané další firmy, což je dobře, a tak jak to je, že se to realizuje. Byla tam celá řada nepřesností. Sama paní ministryně dobře ví, že to, když přijde první vozidlo BVP v roce 2026, tak tím cétéčka splněna nejsou, že to je až po úplném operačním zapojení. A to je celá řada takových řekněme nepřesností, které tady jsou. (Poznámka ministryně Černochové.) Mám počkat, paní ministryně?

A ještě jedna věc. Také si vzpomínám na to, a vy jste to připomněla při svém vystoupení, jak jsme opakovaně seděli i na Praze 2 a diskutovali jsme, než jste převzala rezort, v jakém stavu je projekt BVP, a hovořili jsme, že ten samý tým, který mně doporučil a vyhodnocoval vyloučení nabídek, nevyloučení uchazečů či obráceně, potom ten právní postup byl několikrát (Předsedající: Čas!) - ano, děkuji - konzultován, tak ten stejně radí vám a radí vám doteď. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, děkuji, pane poslanče. Jenom podotýkám, že pokřikování po řečnících je bráno za přerušování řečníka, tak prosím jenom pro všechny, nejenom pro paní ministryni. Pane místopředsedo, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Já jsem chtěl za poděkovat za celkem věcnou diskusi a budu se zase držet jenom konkrétních faktů, nebudu to nijak prodlužovat, ať se dostane ještě na ostatní. Nejdříve dovolte tedy reakci na pana premiéra. Já teď nechci, abychom se tady nekonečně přetahovali o všech finančních ukazatelích, ale víte, pane premiére, že ta inflace, která zaplaťpánbůh teď klesla, je dána nikoliv tedy bych řekl aktivitou vlády, ale je dána tím, že v minulém roce v lednu byla na extrémně vysoké úrovni, byla na 17 %. Víte, že se ukončil energetický úsporný tarif, a logicky inflace podle očekávání klesla. Větší problém je, kdybych chtěl být tedy teď úplně přesný, že meziměsíčně mezi prosincem a lednem jsme opět nejhorší v celé Evropě.

To, co je horší, ale protože samozřejmě souhlasím s vámi, máme dobrý pocit z toho, že inflace teď už se začíná pohybovat na nějaké rozumné úrovni, je to, že se nepotvrdila vaše prognóza, za kterou jste ještě i vy osobně se postavil, byť jste možná pracoval se špatnými daty, která jste dostal z MPO, a to, že ceny energií po té zvýšené části za ty regulované složky nevzrostou, nebo jste doslova do písmene říkal, nebo to bude o nízká procenta. Tak to bylo o 12 % meziměsíčně a o 13 % meziročně, čili propsalo se to tam.

Souhlasím s vámi, nezaměstnanost je nízká dlouhodobě. Je to dáno strukturou našeho hospodářství.

Ano, máte pravdu, rating se snížil, respektive snížil - zlepšil, dostal se na hodnoty, které byly za naší vlády. Za vaší vlády se snížil, nyní se dostal zpátky. V zásadě ale to potvrzuje to, co my tvrdíme, že situace veřejných financí není v katastrofálním stavu. Možná si vzpomínáte, pane premiére, je to tak - já nevím - čtyři, pět, šest měsíců, někdy na podzim to bylo, možná u rozpočtu, kdy jsem vás tady ani ne snad schválně, ale trochu načapal v rozporu mezi vámi a panem ministrem financí, kdy pan ministr financí zde víceméně celkem z mého pohledu správně řekl, že se neblíží žádný řecký scénář. Když jsme se bavili o zadluženosti a tak dále, tak jsme argumentovali tím, že jsme museli zvýšit zadluženost v době covidu a že jsme do určité míry i chápali, že v době energetické krize jste to rovněž neměli jednoduché, a vy jste poté přišel a řekl jste, že finance jsou v katastrofálním stavu. To jste řekl vy, pane premiére, a já jsem jenom říkal: Tak si to vyjasněte s panem ministrem financí. Nejsou v katastrofálním stavu a je dobře, že se rating posouvá zpátky na tu úroveň, co jsme měli my, a že, mám-li vás trochu chytit za slovo a popíchnout, tak že vám ty agentury nedaly za pravdu. Ale to myslím, že je snad zpráva, ze které máme všichni dobrý pocit.

Já nestraším, pane premiére, já ukazuji fakta. Jestliže ukážu fakta taková, že prosperita České republiky se posunula z 9. na 12. a pak na 14. místo podle nejrenomovanějších analýz, které včera byly zveřejněny, tak ať si z toho každý udělá svůj závěr, jestli je dobře, že se od našeho vládnutí ku vašemu vládnutí to posunulo za ty dva roky z 9. na 14. místo. Já myslím, že to není nic, nad čím bychom mohli jásat. Můžeme se bavit o tom, že jsme stále ještě čtrnáctí, že je zde 27 zemí a že by to mohlo být ještě horší. No, ale my bychom přece měli mít ambice se držet v té první desítce, to je snad i normální. Takže to jsou fakta, to jsou čísla a to se nedá nijak marketingově toto zamluvit.

Co se týká těch investorů, ano, máte částečně samozřejmě pravdu. Společnost Petrof neodchází celá. Pokud to tak vyznělo, tak to se omlouvám. Společnost Petrof sleduji, byl jsem tam, znám se dobře s paní majitelkou. Společnost Petrof částečně přesouvá svoji výrobu a hlavním důvodem je to, že v Indonésii mají levnější energie. Ty energie tam mají levnější proto, že vyrábí elektřinu z uhlí, které vy jste tady před chvílí trošku zkritizoval.

A už se dostávám k odpovědi na vaši otázku: Co jste udělali vy tedy pro tu energetickou koncepci? Já teď nechci, pane premiére, hodnotit státní energetickou koncepci, kterou představil pan ministr Síkela. Prosím pěkně, chápu, že vy nebudete mít čas na to, si ji číst. Nechte si od nějakých lidí z energetiky udělat zpětnou vazbu, co tam vlastně pan ministr Síkela napsal. Já se s ním o tom budu - tuším teď někdy v neděli jsme v politické diskuzi - bavit a tam se na to tedy opravdu zaměřím, protože on vůbec nepopsal, co se bude dít v následujících několika letech. Co jsme udělali my? Ano, my jsme udělali to, že jsme vám kompletně připravili jádro, připravili jsme vám jaderný program. Vy jste pro jádro číslo pět v Dukovanech nemuseli udělat vůbec nic, s jedinou výjimkou, že jste ten tendr posunuli, za což děkujeme a na tom se nepochybně shodneme, že to je správná cesta. V zásadě se shodneme i na tom, že pokračujete v tom, co jsme vám dali do zadávací dokumentace, a to je to, že se využije opce na další bloky. Takže my jsme vám ne vydláždili cestu ku jadernému programu, ale komplet jsme ten tendr připravili, a je dobře, že v něm pokračujete. Tak to je první odpověď.

Co se týká uhlí - ne, pane premiére, velmi se mýlíte v jedné věci. Naše koncepce nebyla v tom, že tady bude postavena energetika na uhlí. Naše koncepce vyplývající z uhelné komise, kde byli vaši zástupci, ať už to byl pan Dvořák z Hospodářské komory nebo pan Zahradník, z mého pohledu velmi korektní člověk z odéesky z Jihočeského kraje, tak jsme dospěli na základě argumentů společnosti ČEPS, že uhlí by se mělo udržet někdy do roku 2037, a měli jsme všichni udělat všechno pro to, aby se to do této doby udrželo. Já myslím, že to byl rozumný termín. Chápu, že do něj vstupují ekonomické faktory založené na tom, že pokud se bude zvyšovat cena emisní povolenky, tak se to nebude vyplácet. Nicméně vy jste ještě, aniž byste věděl, jak se bude vyvíjet cena emisní povolenky, si rovnou snížili to datum v rámci vašeho programového prohlášení o čtyři roky na rok 2033. A já bych se skřípěním zubů řekl: Dobrá, bavme se o roku 2033, ale prosím pěkně, tak pro to něco udělejte! Ještě jednou opakuji, pane premiére, vy jste si dali do programového prohlášení rok 2033. Tak se držme, shodněme se na tom a pokusme se udržet uhlí do tohoto roku. Nebude to vůbec jednoduché, a to je moje největší výtka vůči státní energetické koncepci pana ministra Síkely - o tom tam není prakticky ani slovo. My se bavíme o tom, jak tady bude energetická situace vypadat v roce 2040, 2050 a tak dále. Na tom asi je shoda, to znamená jádro a obnovitelné zdroje, ale nikoliv, jak se tady udržíme do toho roku 2030, 2034, když bude růst cena emisních povolenek a budou, jak jste správně řekl, ti investoři to zavírat? Co tady budeme mít do té doby, než se vybuduje plyn? Máme tři, čtyři cesty, o kterých jsem mnohokrát mluvil, jak to zde udržet, ale to už je na vás, abyste jednu z těch cest otevřeli, a máte na to, a to není teď, že vám dávám ultimátum. To je ultimátum provozovatelů uhelných elektráren. Do konce roku 2024 je čas jim definitivně říct, jestli ano, nebo ne. Když ne, zavřou a jsme tady šest let bez uhlí, to znamená bez zdrojů, to znamená, závislí na dovozu z obnovitelných zdrojů. A teď nechci chodit do detailů, co by to znamenalo pro přenosovou soustavu takhle rychle a co by to znamenalo pro cenu.

Trošku si vás dovolím opravit, říkal jste, že jsme tady už mohli mít energie z Temelína. No, tak to jsme nemohli tady mít, protože i kdyby se Temelín začal stavět v roce 2013 nebo 2014, jako že považuji za chybu, že se nezačalo stavět, tak jsme tady fakt v roce 2024 nemohli mít elektrárnu postavenou. V nejlepším případě by mohla být někdy za čtyři, za pět let.

Třetí věc, která se toho týká: prosím pěkně, to, jestli tady budeme mít jeden Temelín, dva Temelíny a tak dále, není o ceně, to na cenu nemá vliv, to má vliv na energetickou bezpečnost. Cena se určuje prosím pěkně úplně jiným způsobem a jinak. Co se týká obnovitelných zdrojů, ano, ty vám jdou nahoru. Jdou vám nahoru proč? No, protože jste nezabezpečili to, že u nás ceny energií byly alespoň trochu přiměřené, podcenili jste situaci, energetici si to uřídili přesně tak, jak chtěli oni. Víte, že tady máme nejvyšší energetickou inflaci za rok 2023 ze všech zemí OECD - abych byl přesný, je to za prosinec 2023 a za listopad 2023. A díky tomu, protože v tom roce 2022 - a víte, že jste to brutálně podcenili, že se to nezvládlo - tak lidé i firmy začali sami od sebe decentralizovat, protože nemohli dále pracovat v režimu, že zde budou takhle vysoké ceny, a raději začali investovat do obnovitelných zdrojů. To fakt není díky vládní politice, to je díky tomu, že ty ceny šly extrémně nahoru.

Co musím rozporovat, nezlobte se, pane premiére - jestliže to předtím jsme si mohli říkat: ano, vždycky je to nějaký fakt proti nějakému faktu, tak říct, že jsme tady neudělali nic v dopravě, to není polopravda, nezlobte se na mě, pane premiére, to je lež, a vidím, že je zde i pan ministr dopravy. Pokud jste zaznamenal, tak se snažím pana ministra Kupku nenapadat, a víte, proč ho nenapadám? Nenapadám ho proto, protože uznávám, že pokračuje v těch stavbách, které děláme. V zásadě se i shodneme na tom, které stavby by to měly být, shodneme se na tom, že mají být zapojeny PPP projekty. Neshodneme se na těch půjčkách, které jsou, ale to do toho teď nechci tahat. Ale uznávám to, uznávám, že naše rekordní investice do dopravy, které jsme měli zejména v těch posledních letech, kdy jsme to vytáhli na 127 miliard korun, tak vy v nich pokračujete. Nechápu, proč říkáte, že jsme neudělali nic. Nezlobte se na mě, opakuji to, je to lež. V roce 2020 ještě byl rozpočet 87 miliard, v roce 2021 na konci 127 miliard. Předávali jsme rozestavěných 71 kilometrů dálnic ve smyslu zahájených v roce 2021. Celkově bylo zahájeno přes 100 kilometrů. Velmi dobře musíte vědět, že 90 % všech zahájených staveb, které jsou dnes, myslím tím zahájené přestřihnutím pásky, jsou stavby, které my jsme zahájili, a ten zbytek, kdy jsme zahájili projekty. Tak to prostě v top stavebnictví chodí. A je dobře, že zahajujete další stavby a příští vláda, věřím, že to bude naše vláda, vás ještě trumfne a budeme stavět ještě více. A garantuji vám, pane premiére, ať budu v jakékoliv pozici kdekoliv, budu-li vůbec ve vládě, tak budu chodit a u každé stavby, kde my budeme přestřihávat pásku, řeknu: Ano, zahájil ji buď někdo před panem ministrem Kupkou, anebo pan ministr Kupka, a poděkuju mu za to a pozvu ho tam. Tečka. (Potlesk v levé části jednacího sálu.)

Souhlasím s vámi, pane premiére, s pracovní silou, v tom není vůbec nejmenší rozpor.

Co se týká restartu, pane premiére, tak tam si nerozumíme v jedné věci. My netvrdíme, že stát nemá dělat nic, to v žádném případě, já jsem to zde jasně řekl. Stát má vytvořit prostředí pro to, aby privátní sektor generoval vysoké zisky. Nemá ho, pane premiére, poučovat se zdviženým prstem: pozor, vyděláváte příliš, má poděkovat každému, kdo slušně vydělá. Má ho zdanit nikoliv tím, že mu, pane premiére, budete zvedat ty daně, ale tím, že je důsledně budeme vybírat, a když ty daně vybereme z privátního sektoru, poté může pan ministr Kupka, případně ostatní, investovat, a to je naprosto logické a správné, a vytvářet podmínky, o kterých jste hovořil, infrastrukturu a tak dále. Ale podstata je v tom, že to nemůžeme dělat jako dneska, když nám stagnují investice privátního sektoru, když negenerujeme hrubý domácí produkt, který by měl být tažený právě tím privátním sektorem, ať už spotřebou domácností, které ji budou mít tehdy, když vydělají peníze, a ty vydělají tehdy, když firmy budou mít zisky a poté budou ty firmy investovat. To snad je logický pohled, protože současný stav hrubého domácího produktu je velmi nezdravý, táhne to právě stát svými spotřebními výdaji, do spotřeby, a poté investicemi, jenomže bohužel ty investice už na úkor dluhu, a to je to, co je chybné. Čili budujme infrastrukturu v rámci státu, naprosto správně, ale nejdřív musí vydělat privátní sektor. Proto já říkám, že na něj se musíme soustředit.

Nezlobte se, pane premiére, výbor to nevyřeší. Výbor fajn, tak si tam sednete, nazvali jste jinak tripartitu, víte, že byl po velkém tlaku podnikatelů, protože už se na to nemohli dívat, a že tam řešíte financování, ano, to je fajn, ale já se ptám, pane premiére: prosím, vždyť už vládnete dva a půl roku. Já vím, že to není jednoduché. Tak já jsem tvrdil, jestliže tady máme odfinancovat 4 biliony korun, které vy jste nadnesli - a určitě už je nebude dělat vaše vláda, dokonce možná ani ne ta příští, ale ty další vlády - tak se musí ukázat, z čeho se to bude financovat. A já se tedy ptám, co jste udělali za ty dva a půl roku ve smyslu toho, abyste to ukázali.

Já se budu držet jenom dopravy. V dopravě se asi shodneme s panem ministrem Kupkou, co by se všechno mělo stavět v horizontu - já nevím - deseti, patnácti let. Teď když si to jenom vyčíslíme a podíváme se na ty VRTky, co všechno nás bude čekat, tak co jsme udělali za ty dva a půl roku konkrétního k tomu, abychom si ukázali, že půjde 20 % z toho, 30 % z toho, 50 % z toho, a ukázali jsme na ty konkrétní nástroje, které to budou? Asi se shodneme na PPP. Jak jsme na tom se státními dluhopisy? Jak jsme na tom v takzvaném velkém financování? Všechno je to v počátcích, nic konkrétního nemáte, a po pravdě řečeno, už to ani nestihnete. To znamená, ano, máte sice výbor, ale po pravdě řečeno, z toho výboru už neočekávejme žádné velké výsledky. Navíc já si tedy myslím, že to není práce výboru, ale že to je práce ministra pro hospodářství, nebo vicepremiéra pro hospodářství, nebo ministra průmyslu. V tom je - a vy to velmi dobře víte, pane premiére - váš problém, protože řešíte průšvihy pana ministra průmyslu. Buď si to přetáhnete na sebe - zaplaťpánbůh, aspoň že něco se v tom děje, ale on v tomhletom nedělá prakticky nic. Já už jsem ho hrozně dlouho neviděl.

Co se týká té armády, tam já nebudu s dovolením reagovat na vás, pane premiére, tam to byla spíše politická odpověď - ale já tomu rozumím, protože chápu, že to nemůže být v detailu - ale budu reagovat na paní ministryni Černochovou. Děkuji jí za její odpovědi. Víte, že jsem, paní ministryně, si ani nestěžoval, a v zásadě musím říct, že hrajete za tu armádu. Já hraju zase za průmysl. Jako vy se nechcete vzdát armády a vybojovala jste spoustu věcí pro ni, někdy možná na úkor ostatních, tak já se rozhodně nevzdám průmyslu a budu v tom důsledný. Nekritizoval jsem z 52 na 59 miliard více bévépéček, respektuji to. V zásadě si myslím, že byl docela dobrý přechod na to G-to-G, protože je to z mého pohledu asi lepší varianta v danou chvíli. Řekl jsem, že i když jsem si vážil práce Luboše Metnara, udělal obrovský kus v rámci Ministerstva obrany, byla jeho zásluha, že se tam zvedaly investice docela zásadním způsobem ze 42 až na 85 miliard korun. Neměl tam jednoduchou pozici, něco také zdědil, to si také řekněme rovnou, ale řekl jsem férově i to, že jsem se s ním neshodnul. Luboš to ví, na naší vládě jsme se hádali jako psi, protože jsem viděl, že český průmysl tam bude do počtu, a nechci, aby to dopadlo teď úplně stejně.

Já teď nechci chodit do těch detailů, kolik firem je tam více. Přijímám vaši výzvu, paní ministryně. Pojďme se sejít společně, pojďme se potkat třeba ještě s někým, kdo u toho bude, a já si fakt chci - a teď to neříkám ve zlém, ale v dobrém - kontrolovat to, kolik tam těch firem je, bez toho, abych to někde vynášel, kolik už je zasmluvněno, nakolik to vypadá, že to bude. Podívám se na to, jak se to může vyvíjet s přidanou hodnotou. Myslím si, že dokážu rozpoznat, jestli je to malování trávy na zeleno, nebo ne, to znamená, že jsou fakt firmy, které tam budou v tom fungovat. A když se takhle potkáme vždycky čas od času, tak s tím nebudu mít nejmenší problém a můžeme si tam vyříkat celou řadu věcí, protože věřím, že se shodneme na jedné zásadní věci, že průmysl do toho musíme dostat a že si nemůžeme dovolit tyhle biliony celkem vyhazovat, neříkám vyhazovat, ale utrácet, a nemít tam průmysl.

Poslední věc, paní ministryně, už to ukončím, je to financování. Tady s vámi souhlasím. No, to je možná další výzva v rámci hospodářské strategie, která mi chybí. Teď to fakt není kritika vaše. Já úplně fakt šílím, když vidím, že země tu hospodářskou strategii nemá, protože součástí hospodářské strategie by mělo být i financování klíčových věcí a součástí by měla být pozice Národní rozvojové banky. Já se teď nechci vyjadřovat k tomu zákonu, který už zase dneska vzniká takovou horkou jehlou k Národní rozvojové bance, ale zrovna Národní rozvojová banka by se mohla stát jedním z vehiklů, který by dokázal odfinancovat to, co neodfinancují zahraniční banky. Při veškerém respektu, ani vy, ani já, a ani nikdo z nás nezvládne přesvědčit zahraniční banky, jestli mají financovat, nebo nemají financovat ty či ony subjekty. To jsou nějaké jejich parametry, mně to také není jasné. Není to zdaleka jenom u zbrojařského průmyslu, je to dneska i u energetiky. Dostáváme se do situace, že velice vysoce výnosné projekty, v podstatě na to nejsou ti, kteří by je financovali. Částečně by to mohla odehrát i Národní rozvojová banka, ale musí to mít ve svých produktech, musí být posílena kapitálově a musíme si říct, jaká je její role.

Jinak jedna dobrá zpráva, nebudu teď jmenovat tu firmu, vy ji znáte velmi dobře, navštívil jsem ji, je to asi čtrnáct dní, jedna z těch největších českých zbrojařských firem, dělá tedy i sportovní věci, tak mě docela mile překvapila, protože mi řekla, že dělají obraty v řádu jednotek miliard korun, že nemají problém s bankovním financováním a že to kupodivu funguje velmi dobře. Tak to snad je docela dobrá pozitivní zpráva nakonec, že by to nemuselo vypadat tak černě.

Já vám v každém případě děkuji. Už reagovat dále nebudu, aby měli případně i ostatní možnost se zúčastnit dalších bodů. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Mám zde jednu přihlášku k faktické poznámce - pan poslanec Jaroslav Dvořák - ano, tedy odmazávám. Nyní paní ministryně Černochová s faktickou poznámkou.

Mám zde jedno sdělení, než dám paní ministryni slovo: pan poslanec Kohajda ruší svoji omluvu od 10.30. A omlouvám se, během dnešního projednávání ještě někdo rušil omluvu, ovšem bohužel jsem nezaznamenala kdo vzhledem k tomu, že jsem musela sledovat řečníka. Dobrá, pokud byste měli pro mě tuto informaci, tak za ni děkuji.

Paní ministryně, vaše dvě minuty. Máte slovo.

 

Ministryně obrany ČR Jana Černochová: Děkuju, paní místopředsedkyně. Já musím zareagovat na to, že pan Metnar řekl, že mu žádná pozvánka nepřišla. Pokud pan Metnar má e-mail MetnarL@psp.cz, tak jsem poslala jasný důkaz paní předsedkyni poslaneckého klubu ANO Schillerové, že e-mail na pana Metnara byl odeslán 7. února na tento sněmovní e-mail včetně pozvánky. Protože se nám do 22. neozvali, tak jsme raději ještě 22. 2. poslali cestou asistenta pana Metnara, pana Zdeňka Macha, ještě urgenci, kterou jsem také poslala paní Schillerové - takže, pane Metnare, nelžete, tu pozvánku jste dostal. Já chápu, že vám to je nepříjemné, že tady teď se musíme bavit na této úrovni, ale já prostě opravdu si nemůžu nechat líbit to, že tady řeknu nějaká fakta, a vy je zpochybníte nějakou lží, která je tady vyslovena. Jste bývalý policista, takže já myslím, že tohle je snad dostatečný důkaz toho, že vám pozvánka přišla, dokonce dvakrát, i s urgencí. Tak prosím, opravdu vás prosím, už nelžete.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Další faktická, ke které je přihlášen pan poslanec Lubomír Metnar. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Lubomír Metnar: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Když už paní ministryně tady hovoří - já jsem neřekl, že mi to nepřišlo, to za prvé. Za druhé, vy jste řekla, že jste mě pozvala jako předsedu výboru pro obranu, což jsem si ověřoval - neposlala, tam to nepřišlo. Poslala jste mi to na mail a to jsem si vyřídil s asistentem, že mi tuto informaci nepředal. Ale co je na tom, kolegyně a kolegové, zajímavé: my s interpelacemi na pana premiéra se dostaneme k (nesrozumitelné). Já vím, že by si přála paní ministryně, abych tam chodil, ale bohužel, ona také ví, že pondělky jsou poslanecké dny a že máme dopředu, takže nota bene, i kdybych to věděl, tak bych stejně bohužel nepřišel, paní ministryně.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Pan poslanec Pavel Staněk se přihlásil k faktické poznámce. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Staněk: Děkuji, paní místopředsedkyně, za slovo. Já tady nechci eskalovat tu debatu, pane kolego, prostřednictvím paní místopředsedkyně. Seděli jsme tady, slyšeli jsme to, že jste řekl, že jste to nedostal. Ne-do-stal. (Hovoří důrazně.) Jestli jste to dostal poštou, holubem nebo mailem, je úplně jedno. Vy jste řekl, že jste to nedostal. Ale to je úplně fuk, jak jste to dostal. (Výkřik ze sálu. Předsedající se snaží zasáhnout.) Jenom chci říct, že prostě utíkat z toho tím, že jste to nedostal jako předseda výboru nebo vám to nedoručili messengerem nebo to nepřijal někdo balonem, je úplně fuk. To je podstatné. Jestli tady paní ministryně řekla, že vám to posílala, doručovala, zvala vás, tak je úplně jedno, jakou formou. Ale promiňte, říct - já to tady nebudu ani předčítat, ale je to tady evidentně napsané, dokonce tam je přímo hlavička paní ministryně obrany - takže říct, že jste to nedostal, a ještě se vlastně vymlouvat, že jsou poslanecké dny a je to pondělí, no, tak to příště uděláme ve čtvrtek nebo v sobotu, kdy budete mít volno? Takže promiňte, je to ministryně obrany a ministryně obrany zve asi na den, který může buď Švédské království, nebo ta firma, která měla být účastna. Tak prosím, prosím, já bych rád, aby to zůstalo v korektní úrovni, a říkejme si tady opravdu pravdu. Děkuji za slovo. (Potlesk v pravé části sálu.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Jenom to dořeknu, že pokřikování po kolezích není vhodné. Využijte prosím radši například faktické poznámky. Hovořím obecně.

Jinak nyní je přihlášen - žádnou faktickou nemáme - do rozpravy pan premiér Fiala a poté pan ministr Kupka. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Děkuji, paní předsedající. Možná bych to stihl ve faktické poznámce, ale nechci být tlačen časem, tak já velmi stručně ještě budu reagovat na pana místopředsedu Havlíčka. On hrozně rád chytá za slovo, tak některé ty věci bych vysvětlil. To, že mě chytá za slovo, ukazuje můj údajný rozpor s panem ministrem Stanjurou, který samozřejmě žádný není, ale k tomu se nechci vracet.

Ano, pane místopředsedo Havlíčku, já jsem skutečně řekl, že už jsme mohli mít energii z Temelína. To samozřejmě není úplně přesné. My bychom tu energii z Temelína mohli mít v roce 2025. Pokud tomu nevěříte, tak se podívejte na veřejně dostupné informace, sdělení ČEZ a dalších aktérů z roku 2014, které byly například uveřejněny v médiu, kterému určitě budete z té doby věřit, tedy na iDNES. Ale nemusíte se dívat do veřejně dostupných zdrojů, prostě to je fakt. Kdyby to nezastavil Andrej Babiš, tak jsme mohli v příštím roce už tuto energii mít. Na tom se určitě shodneme.

To, v čem také nemáte pravdu, je, že my jsme řekli, že uhlí skončí v roce 2033. My jsme napsali do našeho programového prohlášení, že budeme dělat takové kroky, které to umožní, ale není to žádné pevné datum. To, že uhlí skončí pravděpodobně dříve, není dáno nějakým rozhodnutím naší vlády, ale je to dáno vývojem na trhu s energiemi. Promluvte si s těmi lidmi, kteří provozují uhelné elektrárny a kteří se v tomto byznysu pohybují. To není dneska jenom cenou emisní povolenky, to má spoustu dalších faktorů, kterými je potřeba se zabývat. V tom s vámi souhlasím, je potřeba se tou situací zabývat intenzivně a rychle, nemá to jednoduché řešení, protože ten proces je v současné době velmi dynamický. Souvisí to mimo jiné i s tím, jak se vyvíjejí ceny energií, souvisí to mimo jiné i s tím, jak se vyvíjí struktura a energetický mix v jednotlivých zemích i v Evropě, a nejenom v Evropě. Má to spoustu pozitivních faktorů a jedním z nich je například to, že ceny energií klesají a klesají i na burzách, takže můžeme očekávat, že toto bude stav, který bude nějakou dobu trvat. Zmiňuji tu energii právě proto, že vy jste tu řekl, že jsem neměl pravdu, že ceny energií rostou, dokonce o 12 %. To jenom potvrzuje, že jsem měl pravdu. Já jsem přesně říkal, co se stane, a to se stalo, na rozdíl od vás, kteří jste říkali, že ceny energií porostou o 40 % a více. Tak o 40 % ceny energie nerostou, rostou o 12 %, a to jenom proto, že jsou do toho započítány nové smlouvy, které museli uzavřít lidé, kteří měli zafixovanou cenu pod tržní hodnotou. O tom jsem také mluvil, na to jsem také upozorňoval a přesně to se také děje. Ale naštěstí ceny energií na burzách klesají a můžeme předpokládat, že tento trend bude pokračovat.

Pokud jde o inflaci, tuto poznámku si těžko mohu odpustit. Vy jste nám z tohoto místa celý rok vysvětloval - skoro bych řekl, že i vyčítavě vysvětloval - že máme vysokou inflaci a že vláda nic nedělá. A vláda dělala, proto máme teď nízkou inflaci, tak to je trochu v rozporu. Mimochodem, když jsme přebírali vládu od vás, inflace byla v prosinci 2021 6,6 %, v lednu, a to už znáte jako člověk, který se ohání tím, že zastupuje průmysl a rozumí ekonomii a praktické ekonomice, že jsme nemohli ovlivnit lednovou inflaci, když jsme nastoupili v půlce prosince, tak inflace byla 9,9 %. Teď máme 2,3, tak si to srovnejte a srovnejte si i tu dynamiku. To jsou také čísla, to jsou také fakta. Jistě se můžeme bavit o jejich interpretaci, ale toto se dá těžko zpochybnit, to jsou konkrétní čísla, tam také byl ten vývoj a trend velmi varovný, stejně jako dynamika zadlužování České republiky, se kterou se potýkáme ještě teď.

Investice - poslední věc, které se tady dotknu, vlastně ještě jedné věci. Vy jste říkal: vy jste odpovídal politicky na tu obranu. Já jsem neodpověděl nijak politicky, já jsem řekl fakta. Chápu, že nejste odborník na obranu, na bezpečnost, vy jste se tomu vůbec nevěnovali a to vám nevyčítám. Zabýváte se jinými oblastmi - doprava, průmysl, to je hrozně moc, takže jste možná přeslechl nebo vám nic neříkají ty firmy, které jsem tady konkrétně vyjmenoval, kde už jsou uzavřeny ty smlouvy. To byla velmi konkrétní odpověď, ale chápu, že všechno se nedá v té záplavě vnímat a chápat. Takže moje odpověď nebyla politická, moje odpověď byla velmi konkrétní a já jsem ale rád, že se ve spoustě věcí shodujeme a že se shodujeme i v tom, že je potřeba do toho zapojovat český průmysl a že určitě oceníte to, že to takto intenzivně děláme.

A s těmi investicemi: tak ono je hrozně lehké se smát nějakému výboru. Ale to není nějaký výbor, to je vládní výbor a to byste mohl vědět, že to má nějaké parametry. Máme pár vládních výborů, nemáme jich v České republice mnoho, má to určitý dopad, závazky a taky to má tu výhodu, že na rozdíl od vlády můžeme do diskusí a rozhodování o takto důležité věci přijmout jako plnohodnotné členy další důležité aktéry. To je výhoda takovýchto výborů a to jsme také udělali, a právě proto se konečně, konečně posunujeme v investicích, máme konkrétní představu, jsme schopni to realizovat, jsme schopni uvolňovat finanční prostředky a jsme schopni měnit legislativu tak, aby se ty velké infrastrukturní projekty daly vůbec postavit, což se za vás prostě prokazatelně nedělo. A já si s vámi rád stoupnu do jakékoliv debaty a do jakékoliv diskuse, kde si budeme moci ukázat, jaké jsou výsledky naší vlády v oblasti investic konkrétní, co je postaveno, co je uděláno, co je zasmluvněno, a jaké byly výsledky vaší vlády.

Mimochodem, v tom výboru pro strategické investice by bylo úplně krásné, kdybychom mohli navázat na vaši konkrétní představu toho, kde investovat, jak to financovat, co dělat, ale nic takového není. Byly jenom chiméry, řeči, obláčky, mlhy: tam budeme investovat, tady, statisíce staveb po celé republice - žádná představa o financování, žádná představa o úpravě legislativy, nic konkrétního za vámi není. A to je fakt, který se jasně ukáže, až já budu skládat počet z toho, co udělala naše vláda, a budeme to srovnávat s tím, co udělala vaše vláda, tak se podle mého názoru budete jenom stydět. (Potlesk zprava.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane premiére. Nyní je s faktickou poznámkou přihlášen pan místopředseda Havlíček. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: No, tak hlavně, pane premiére, že se nebudete stydět vy za vaši práci.

Ale fakta. Ceny energií - já jsem neříkal 40 %, mám docela slušnou paměť, vycházel jsem ze zdrojů z energetiky a ty byly naprosto přesné, že po té regulaci, respektive po zvýšení regulovaných cen, u 40 % bude skutečně o jednotky procent klientů, u 45 % to bude mezi 10 až 25 procenty a u zbytky, to jsou ty fixovaní z roku 2021, to bude přes 70 %. Vy jste řekl, že to bude v průměru - buď vůbec neporostou, anebo v průměru o nízké jednotky procent. Ale řekl jste, že kdo tvrdí něco jiného, je lež. Prosím pěkně, jestli chcete, podívejte se na mé sociální sítě, je tam přesně vaše sdělení z listopadu roku 2021. Pan ministr Síkela byl blíže - říkal, že se to blíží k 10 procentům, meziměsíčně 12 %, meziročně 13 %, k tomu není co říci, čísla jsou zcela jasná.

Já vám nevyčítám, pane premiére, váš vládní výbor. Připadá mi to trošku jako takový lehký socialismus, ale dělejte si třeba deset výborů, podstatné jsou výstupy. A neodpověděl jste na to, co se dělalo doposud. Vy jste ten výbor zřídili až po dvou letech vašeho fungování, když vás k tomu donutili podnikatelé, kteří už se nemohli dívat na to, jakým způsobem je hospodářství řízeno. To je k tomuto.

Co se týká cen energií, myslím tím z uhlí. No, emisní povolenky v tom sehrávají naprosto klíčovou roli, protože jestliže se pohybuje cena za 70, 80, 90 eur za tunu, tak to si překlopte do megawatthodin, je to přibližně 1 : 1, a to je v tom naprosto rozhodující faktor. Co jste udělali v rámci předsednictví Evropské unie s emisními povolenkami? Kde jsou vaše sliby, kdy jste zvedli servilně ruku pro to, že se bude snižovat počet emisních povolenek, což znamená, že se bude zvyšovat jejich cena? To znamená, toto jde neříkám zcela za vámi, ale vy jste na tom participovali.

Co je dobrá zpráva, beru vás za slovo, pane premiére (Předsedající: Čas.), říkáte, že chcete debatu, že se jí nebojíte - doposud jste se jí bál a určitě hrozně (Předsedající: Čas.). Rád si s vámi sednu na to, že probereme ty investice, kdo se za co má stydět. Protože třeba na dopravě (Předsedající: Upozorňuji...) já se nestydím zcela za nic.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Upozorňuji, že jste nedodržel čas, pro příště prosím tak učiňte. Nyní vystoupí v rozpravě pan ministr Kupka.

 

Ministr dopravy ČR Martin Kupka: Několik zcela faktických reakcí. Výbor pro strategické investice vznikal výrazně dříve než dva roky po nástupu naší vlády a vznikal právě proto, aby bylo možné dát dohromady investiční výhled, bez kterého se neobejdeme. Já opravdu chci zůstat věrným faktům. Víme, kolik kilometrů dálnic a silnic bylo rozestavěno v prosinci 2021, a není to nízké číslo, bylo to 224 kilometrů, a pojďme v dobrém soutěžit v tom, jaká je současná situace a kdo i v těžkých dobách byl schopen pohnout s důležitými investicemi. Teď se staví 245 kilometrů silnic a dálnic a 191 kilometrů představují jenom dálniční úseky. Ale čemu jsme zároveň čelili? Z hlediska výhledu a přípravy financování těch staveb na stole opravdu nebylo nic - střednědobý výhled, který vůbec neodpovídal množství rozestavěných dálnic. A já také neříkám, že máme vyřešeno pro dalších deset let, ale řekli jsme, a to je klíčové, co v dalších deseti letech musí Česká republika udělat jak z hlediska konkrétních staveb, konkrétních úseků dálnic a také vysokorychlostních tratí, kolik to také bude stát a jak se s tím máme vypořádat, a okamžitě. To znamená, dva měsíce po nástupu do funkce jsme začali rozvíjet další PPP projekty, konkrétně dálnici D35, dva úseky mezi Opatovcem a Mohelnicí, a klíčové úseky na železnici, ať už v případě části nového spojení mezi centrem Letiště Václava Havla a Kladnem, tak na čtvrtém koridoru úsek mezi Nemanicemi a Ševětínem.

Okamžitá reakce s ohledem na to, že nebyl jasný výhled, kde na všechny ty rozestavěné úseky vezmeme peníze: to je klíčový úkol výboru pro strategické investice a hlavní vklad naší vlády, v tom, že je jasné, jak vypadá ten výhled a co musíme udělat s financováním. V tomto směru jsme i otevřeli karty, jak to chceme řešit a jak má ten konkrétní plán vypadat. V tuto chvíli se pracuje na deseti projektech PPP - D4, PPP projekt, který začal ještě za Dana Ťoka, pokračoval za vašich předchůdců a pak s vámi a za vás se začal stavět, se připravoval jenom k tomu rozhodnutí pět let. My jsme v únoru začali s těmi úseky PPP projektů tak, abychom dokázali první z nich rozjet po necelých čtyřech letech, a věřím, že na to dojde. Zároveň pro další vlády chystáme PPP projekty, které umožní, aby Česká republika mohla i s ohledem na tu dramaticky rostoucí křivku investičních potřeb finanční prostředky zajistit. Bez PPP projektů se opravdu neobejdeme. V tomto směru ta koncepční práce, role výboru pro strategické investice a práce odvedená na Ministerstvu dopravy, je zcela prokazatelná včetně toho, že v letošním roce vzniklo samostatné oddělení, protože se ukazuje, že pro zvládnutí dalších PPP projektů bude tohle prostě nezbytně třeba.

V čem má smysl se handrkovat a v čem má smysl soutěžit? Já mám obavu, že vy jste zvolili jako modus vivendi handrkování o tom, kdo víc, nebo o tom, kdo se o to zasloužil. Fakticky největší podíl na tom pochopitelně mají úředníci na Ministerstvu dopravy a lidé na Ředitelství silnic a dálnic, ale také starostové a hejtmani, kteří se za ty stavby brali. Co je důležité a co se odehrává v posledních dvou letech v mnohem větší míře u těch nejkomplikovanějších staveb s největší mírou odporu: mluvit s lidmi v regionech, setkávat se s nimi a řešit s nimi to, jak v těch místech ty stavby opravdu provést, jak je vytrasovat a jak zvládnout jejich technickou podobu. Opravdu v tuhle chvíli už stovky hodin konkrétních jednání, to je věc, která se opravdu zásadním způsobem změnila v posledním období. A pochopitelně, na všech těch stříháních pásky, na všech zahajováních stavby zaznívá poděkování všem těm, kteří se na těch projektech podíleli, spravedlivé ocenění jejich práce, a včetně - a teď se podržte - na všech těch místech děkuju i svým předchůdcům.

Je úplně jasné, že z hlediska základního pohledu na to, co stát potřebuje udělat pro lidi, kteří v něm žijí, je zvládnout i investiční potřebu dokončit základní infrastrukturu, a v tom nedlužíme lidem v České republice vůbec nic. I ve velmi těžkých časech investujeme a dálniční síť se rozvíjí, jak se doposud nikdy nerozvíjela. Konkrétní údaj: v roce 2021 na přípravě staveb plynulo 2,5 miliardy korun, v loňském roce dvojnásobně vysoká částka - 5 miliard, což jsou peníze na výkupy pozemků, peníze na projektové přípravy, na to, aby se dalo stavět v dalších letech.

Ubezpečuji vás, že v tomto směru je uplynulé dvouleté období přesvědčivým krokem pro to, aby Česká republika dokázala splatit svůj infrastrukturní dluh a zároveň abychom dokázali - to je ještě podstatnější - zajistit podmínky pro restart ekonomiky, pro to, abychom po obdobích, které bylo velmi komplikované - opravdu je to založeno i v tom dramaticky zvýšeném zadlužování v předchozím období - dokázali zajistit, že se česká ekonomika znovu zvedne a poroste. Garantuji vám, garantuji české veřejnosti, že v té oblasti dopravních investic, dopravní infrastruktury, se opravdu víc dělat nedá, než v tuto chvíli dělá vláda Petra Fialy.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji, pane ministře. Protože padlo 11 hodin, tak se omlouvám, ale budu muset přerušit projednávání této interpelace. Zůstal nám s faktickou poznámkou přihlášen pan místopředseda Havlíček. To znamená, doprojednání této písemné interpelace bude na následujícím jednání zase ve čtvrtek, kdy budou na pořadu písemné interpelace.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, nyní bychom se měli věnovat pevně zařazeným bodům 110 až 116 z bloku Smlouvy - druhé čtení, sněmovní tisky 528, 556, 560, 580, 582, 583 a 588. Dále bychom projednávali body 119 až 122 z bloku Smlouvy - první čtení, sněmovní tisky 593, 600, 624 a 635. Po projednání bodů z bloku Smlouvy -druhé a první čtení bychom projednávali body 146 až 156 z bloku Zprávy a návrhy. Jedná se o sněmovní tisky 125, 188, 412, 413, 494, 500, 502, 544, 554, 577 a 632. Připomínám, že odpoledne se budeme věnovat bodu 166, ústní interpelace.

Ještě se zeptám, zda jsou nějaké návrhy na změnu pořadu? Nikoho nevidím.

 

Takže se dostáváme k bodu

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 16. 7. 2024 v 13:32.