(pokračuje Olga Richterová)

166.
Ústní interpelace

Ústní interpelace jsou určené předsedovi vlády České republiky, vládě České republiky a ostatním členům vlády. Dnes bylo za účasti ověřovatelky vylosováno pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády Petra Fialu či na vládu České republiky, a to v čase od 14.30 do 16 hodin, na ostatní členy vlády pak od 16 do 18 hodin. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí vám byly rozdány na lavice. Upozorňuji všechny poslance a interpelované členy vlády, že pokud budou vyčerpány interpelace na předsedu vlády Petra Fialu, bude ihned zahájen blok interpelací na ostatní členy vlády.

Nyní předám slovo panu poslanci Zdeňku Kettnerovi, neboť ten byl vylosován na prvním místě, aby přednesl ústní interpelaci na předsedu vlády, a poté se připraví pan poslanec Josef Kott. Pane poslanče, ujměte se slova, prosím.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji za slovo. Pane premiére, v pondělí proběhl summit o pomoci Ukrajině v Paříži, svolaný prezidentem Macronem. Ještě před jeho projednáváním prošlo nějaké vyjádření pana premiéra Fica o tom, že rozhodně nebude posílat na Ukrajinu své vojáky, a v médiích se rozpoutala bouře, že to je nějaká dezinformace a tak dále. Například i paní ministryně Černochová, cituji: "Nic takového jsem neslyšela ani nečetla." Přesto bezprostředně po skončení tohoto summitu pan prezident Macron vystoupil a tato slova potvrdil svými výroky.

Proto se chci zeptat, znamená to tedy, že slovenská diplomacie má podrobnější a přesnější informace o probíhajícím summitu než diplomacie česká, čili nejsme úplně v popředí diplomatických zájmů? Nebo jsme ty informace měli, a co se týká vyjádření médií, tak my jsme to takzvaně vymetaforovali s tím, že jsme to nechali být? Chci se tedy zeptat, kde je tedy pravda, zda tyto informace měla česká diplomacie ještě před zahájením summitu, nebo ne. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně za dodržení času. Nyní má slovo pan předseda vlády České republiky Petr Fiala. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Děkuji, paní předsedající. Dobrý den, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, jsem rád, že se tady opět setkáváme u pravidelných interpelací. Dotkl jste se... (Smích z levé strany sálu.) To je disciplína, kterou mám rád, která mě baví a kterou považuji za důležitou, a nejsem rád, když místo toho máme neustále mimořádné schůze ze strany opozice, které brání tomu, abychom se věnovali standardním bodům programu, a standardním bodem programu jsou nepochybně interpelace. Můžeme se tu dostat k důležitým tématům a můžeme také vysvětlit některé věci, které třeba opozičním poslancům nebo i veřejnosti nejsou jasné.

Pařížský summit byl důležitý. Byla to diskuse nad tím, jak více, účinněji, efektivněji pomáhat Ukrajině, a z tohoto hlediska bych řekl, že byl i velmi úspěšný. Témata, která se tam řešila, souvisela právě s tímto hlavním cílem, tedy jak pomáhat Ukrajině, a já mám velkou radost z toho, že se velké pozornosti dostalo právě tomu, co se nazývá česká iniciativa, a to je, jakým způsobem zajistit v krátkém čase dostatek munice pro Ukrajinu, která ji nutně potřebuje, a jak překonáme to období do doby, než se navýší výroba obranného průmyslu na území Evropské unie, což je jeden z těch cílů, který jsme tam také všichni celkem jasně formulovali, ke kterému se všichni přihlásili. Jsem rád, že k české iniciativě se přihlásilo postupně asi patnáct zemí. Všichni jste mohli zaznamenat prohlášení belgického premiéra Alexandera De Croo, že Belgie uvolní na českou iniciativu 200 milionů eur, tedy asi 5 miliard korun. To jsou konkrétní kroky, to jsou konkrétní výsledky toho summitu a já to pokládám za velký úspěch.

Kromě těch věcí, jako že chceme navýšit do budoucna kapacity a produkci evropského zbrojního obranného průmyslu, munice a dalších věcí, kromě podpory české iniciativy, jsme mluvili i o nutnosti některých dalších kroků, a na těch jsme se shodli, jako je podpora zemí, které jsou zranitelné a které jsou ohrožovány agresivní politikou Ruské federace, jako je Moldavsko, a tak dále. Těch témat tam byla celá řada.

Ano, na okraj toho summitu, a řekl bych, že to z hlediska času bylo opravdu minimální téma, byl zmíněn i nápad pana prezidenta Macrona na to, zda by bylo třeba užitečné, aby někteří vojáci třeba Francie byli na území Ukrajiny - ne aby tam bojovali, ale aby třeba pomáhali s výcvikem nebo něco podobného. Naprostá shoda zemí byla ta, že o tom dál nebudeme mluvit ani uvažovat, že to není téma, protože prostě pro naprostou většinu zemí je tato myšlenka nepřijatelná. Naopak jsme se shodli na tom, že není potřeba přemýšlet nad novými cestami, ale že je potřeba rozvíjet ty kroky a ty aktivity, které už děláme, a že nestačí dělat to dosavadním tempem, ale je potřeba v tom přidat a být efektivnější a intenzivnější. Právě proto měla takový úspěch česká iniciativa, protože jsme přinesli konkrétní návrh a konkrétní řešení pro nejbližší měsíce.

Takže mohu všechny uklidnit, nikdo v Evropě se nechystá posílat vojáky na Ukrajinu. Myslíme si, že mnohem účinnější a efektivnější, jak bránit ruské agresi a neeskalovat situaci, je podporovat Ukrajinu v jejím boji. Ta shoda je velmi silná, Ukrajina bojuje nejenom za svoji nezávislost a svobodu, za svoje území, za svoje právo se rozhodovat o svém osudu, což jsou všechno hodnoty správné, důležité a samy o sobě by si zasloužily podporu, ale Ukrajina tím, že brání ruské agresi, bojuje také za bezpečnost celé Evropy, a proto je potřeba hledat všechny cesty, jak ji ještě intenzivněji podpořit než dosud.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Pan poslanec vystoupí s doplňující otázkou.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji. To, že vlastně to bylo smeteno ze stolu, nasazení těch vojáků, při tom marastu, to samozřejmě kvituji, protože to by byla konečná.

Pane premiére, mluvil jste opět krásně, mluvil jste dlouze, ale opět jste zapomněl odpovědět na moji otázku, tak já to zjednoduším. Měli jste informace o nápadu pana prezidenta Macrona o nasazení vojáků na území Ukrajiny stejně jako slovenská diplomacie před tím jednáním? Ano, nebo ne? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Opět děkuji za dodržení času. Nyní vystoupí s reakcí pan předseda vlády České republiky. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Považuji za nesprávné, nemožné v mezinárodní politice, abychom komentovali charakter informací, které jsme měli před nějakým jednáním. To, co je podstatné a co je určitě důležité, jsou výsledky toho jednání. Pokud bychom v mezinárodní politice postupovali tak, že budeme dopředu každý nápad, každou iniciativu, každý podnět, každou ústní nebo jinou informaci komentovat, tak se nedostaneme nikam. Měli jsme všechny potřebné informace, které jsme potřebovali pro to, abychom se rozhodli pro účast na tomto summitu, a měli jsme všechny potřebné informace pro to, abychom tam mohli účinně hájit zájmy České republiky, což jsem také dělal, a všichni jsme měli potřebné informace pro to, aby ten summit přinesl konkrétní výsledky, a to se taky stalo.

Nemyslím si, že je potřeba dramatizovat a strašit nějakými věcmi, které nikdo v té podobě, jak jsou potom interpretovány, nenavrhoval a nenavrhuje, a že je mnohem užitečnější se soustředit na ten samotný dialog, na samotném jednání projevovat vlastní názory, reprezentovat zájmy vlastní země. To pak může vést ke konkrétním výsledkům. Ty konkrétní výsledky jsem vám tady představil a myslím si, že to je vlastně na celé té myšlence nebo na celém tom summitu to nejpodstatnější, ty výsledky. A to, že se tam objevil návrh pana prezidenta Macrona - nebo návrh, nápad, to nebyl ani návrh, nápad pana prezidenta Macrona, to on sám řekl na tiskové konferenci - stejně jako po pravdě jsme všichni konstatovali to, že tento nápad nemá podporu ostatních členských zemí Evropské unie ani těch dalších, které se účastnily tohoto jednání (Předsedající: Prosím, čas!) - pardon - protože tam nebyli jenom účastníci z EU.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní vystoupí se svojí interpelací pan poslanec Josef Kott.

Než dojde k pultíku, načtu omluvu paní poslankyně Lucie Potůčkové, která se omlouvá od 14.30 hodin bez udání důvodu. A nyní prosím, pane poslanče, ujměte se slova.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuji pěkně za slovo, paní místopředsedkyně. Vážený pane premiére, už několik týdnů zemědělci v celé Evropě včetně České republiky protestují proti směru, kterým se ubírá evropská zemědělská politika. Hned na počátku vaší vlády jste se v rámci nějakého antibabišismu rozhodli hodin přes palubu část zemědělců a producentů, hlavně těch velkých. Pan ministr stejně jako vy tvrdí, že protesty vnímá jako podporu současné politiky, a společně ukazujete na to, že vlastně Green Deal jako takový schválila Babišova vláda. Určitě víte jak vy, tak pan ministr, že Zelená dohoda pro Evropu je hlavně obecná iniciativa, která má Evropskou unii nasměrovat na cestu ekologické transformace s konečným cílem dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality. To, proti čemu skutečně zemědělci, a nejen ti čeští, protestují, jsou dopady strategie Fit for 55 na sektor zemědělství, které byly přijímány ale už za vaší vlády. Vaše vláda své neúspěchy a problémy často svádí na změnu okolností, ke kterým díky válce na Ukrajině došlo, a až po jejím nástupu. Zvláštní je, že při dojednávání těchto podmínek pro zemědělce ale nic takového vláda nenamítala a vše podpořila, proti čemuž se zemědělci, jak už jsem zde řekl, dle mého názoru oprávněně bouří.

Vážený pane premiére, moje otázka zní: Jste připraveni prosazovat revizi strategie Fit for 55 pro zemědělství? A jak se česká vláda postaví k záměru Evropské komise uzavřít dohodu o vzájemném obchodu se zeměmi z Jižní Ameriky, což by znamenalo další levnou konkurenci pro evropské farmáře (Předsedající: Čas!), a dovolím si tvrdit, že nejenom české? Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní se ujme slova předseda vlády České republiky Petr Fiala. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážený pane poslanče, děkuji za vaši interpelaci. To je skutečně důležité téma, dokonce si myslím, když jsem vás poslouchal, že bychom se v řadě věcí shodli. Asi ne v těch východiscích a v té základní interpretaci, ale možná bychom se shodli v tom, nebo asi bychom se shodli v tom, že je skutečně potřeba upravit společnou zemědělskou politiku a že je potřeba revidovat cíle Green Dealu, ne tak, jak jsou dneska pro zemědělskou politiku formulovány nebo jak jsou uplatňovány, protože skutečně to vytváří pro zemědělce problematickou situaci. K tomu se ještě dostanu.

Já bych chtěl jenom na začátku říct, že určitě naše úprava společné zemědělské politiky nebyla motivována nějakým antibabišismem. To já spíš, když poslouchám vašeho pana předsedu, mám pocit, že on trpí nějakým antifialismem, ale my jsme naopak chtěli srovnat podmínky v českém zemědělství, protože tady byli znevýhodňováni dlouhodobě malí farmáři, rodinné farmy, a my jsme chtěli i z důvodu, aby se nevylidňoval venkov, abychom prostě měli kvalitní potraviny, a ze všech dalších hledisek, která jsou společensky důležitá, vytvořit takové podmínky na to, aby se v nich mohli prosazovat všichni, jak velké podniky, tak středně velké podniky, které tvoří největší podíl na našem zemědělství, a pak samozřejmě také malé rodinné firmy. Je pravda, že se ukázalo, že tato společná zemědělská politika, jak jsme ji nastavili v České republice, vyžaduje určitou změnu bez ohledu na to, co se děje v Evropě, protože není úplně výhodná v tuto chvíli právě pro ty středně velké podniky. Takovou změnu jsme připraveni udělat ne na úkor těch malých, ale ty podmínky narovnávat.

Pokud jde o Green Deal a evropské protesty, pro které, nebo pro ten důvod, mám porozumění a jsem přesvědčen - a také v tomto směru vystupuji na evropské politické rovině - že je potřeba upravit společnou zemědělskou politiku, je nicméně paradox, že to, na co si dnes stěžujete a stěžují si i zemědělci, tedy Green Deal, odsouhlasil největší tuzemský zemědělec, tedy Andrej Babiš. A je také paradox, že frakce Renew Europe, jejíž součástí jsou europoslanci za hnutí ANO, byla společně se zelenou a socialistickou frakcí hlavním iniciátorem řady opatření, která dnes zemědělce poškozují. Naopak frakce ECR evropských konzervativců a reformistů, jejímž členem je Občanská demokratická strana, tyto návrhy dlouhodobě odmítala a navrhovala jejich zmírňování, a to je doložitelné, každý si to může ověřit podle toho, jak kdo vystupoval, jak kdo jednal v Evropském parlamentu. To mi připadá důležité. Takže to není žádná změna našeho postoje, naopak, my chceme povinnosti zemědělců omezit a vrátit regulaci do přijatelných mezí dlouhodobě.

Jsou zde už nějaké pozitivní momenty, které reagují nejenom na protesty zemědělců, ale skutečně na tu neudržitelnou situaci. Iniciátorem toho byla i naše vláda, na základě našich iniciativ se Evropská komise rozhodla stáhnout z projednávání třeba návrh nařízení o používání pesticidů a některé další věci. Těch kroků ale není dost, je v nich potřeba pokračovat. My jsme sami přijali 21. února tři novely nařízení vlády, které se týkají zemědělství, zjednodušují zemědělcům práci, zlepšují podmínky na polích a péči o zvířata. Je to nařízení o ekologickém zemědělství, nařízení o ustanovení podmínek k provádění opatření ke zvýšení obranyschopnosti v chovu prasat vakcinací a další a další věci budeme dělat, které zjednodušují život zemědělců.

Nestíhám odpovídat na tu poslední otázku, ale opravdu součástí problému je to, že na jedné straně my v Evropě zemědělce regulujeme, byrokraticky je spoutáváme, na druhé straně dovolíme, aby se sem dovážely výrobky (Předsedající: Čas!) z regionů, které tuto regulaci nemají.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a pan poslanec položí doplňující otázku, tak umožní odpovědět. Prosím.

 

Poslanec Josef Kott: Přesně tak, paní místopředsedkyně. Já si tedy dovolím položit doplňující otázku a dát ještě prostor panu premiérovi. Za tu část otázky děkuji, jsou věci, kde skutečně vnímám posun.

Na druhou stranu, buďme upřímní. Jak je zemědělská politika nastavena, tak to nepomohlo víceméně výrazně těm malým a nepomohlo ani velkým, ale komu to uškodilo? A vy jste to tady řekl sám, je to těm, kterých je tady nejvíc, těm středním, protože ti přicházejí o své zemědělské podniky a skupují to skupiny, které jsou mimo zemědělství a které si to berou jako investici. A to, co jste tam říkal o zemědělské politice a nastavení, ten Green Deal, já jsem to tady říkal. Byl obecný rámec, ke kterému se přihlásili všichni, a proto, protože chtějí Evropu udržitelnou. Nicméně vlastně Fit for 55 byla dohoda, kterou už uzavírala současná vláda. Ale já se tady s vámi nechci přetahovat (Předsedající: Čas.) o slovíčka. Děkuji, pane premiére.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní reakce pana premiéra. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: To já, pane poslanče, také nechci. A skutečně se lze i podívat zpátky, kdo přijímal ta rozhodnutí, z kterých potom vyplývají tady ty dopady. Ale teď tím nechci ztrácet čas.

Jsem přesvědčen, že v mnoha směrech musíme udělat revizi Green Dealu a musíme jinak přemýšlet o evropském hospodaření obecně, abychom byli konkurenceschopní s jinými producenty, s jinými regiony, a to teď v mnoha směrech dostatečně neděláme. Já tuto pozici zastávám. Jsem rád, že se mi dostává větší a větší podpory, možná i pod tlakem krizí, kterými jsme v poslední době všichni v Evropě prošli.

Já se ještě vrátím k tomu zemědělství. My prostě na jedné straně nutíme zemědělce ke spoustě opatření, která mají naplňovat klimatické cíle, mají vést k šetrnému hospodaření v rámci krajiny, ta regulace je prostě veliká, mimořádně veliká. Celé to zemědělství je navíc, aby plnilo ty cíle, bohatě dotováno, a stejně vlastně to nestačí, protože pokud sem pustíme bez nějakých limitů výrobky z regionů, kde takováto míra zatížení vlastně při té produkci není, tak dlouhodobě to nemůže dopadnout jinak, než že naši zemědělci by byli nekonkurenceschopní, a to nesmíme připustit. Je tu příklad dopadu volného obchodu s Ukrajinou, jsou tu ale pro jiné regiony jiné věci. Vy jste správně zmínil Mercosur, státy Jižní Ameriky, což třeba pro západní část Evropy a jejich zemědělce představuje obrovský problém. Musíme tady být vyváženější. Já vůbec nejsem proti dohodám o volném obchodu a těmto věcem (Předsedající: Čas.), ale nemůžeme si přeregulovat souběžně náš trh.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Čas, prosím. Děkuji. A nyní vystoupí pan poslanec František Petrtýl se svou interpelací.

Ještě načtu omluvy, a sice pan ministr Vlastimil Válek se omlouvá od 16 do 16.30 hodin z pracovních důvodů a pan ministr Marek Výborný od 15 hodin z pracovních důvodů.

A nyní, pane poslanče, se můžete ujmout slova. Prosím.

 

Poslanec František Petrtýl: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, obracím se na vás ve věci rozpočtového určení daní pro kraje, spíše bych to nazval spravedlivé rozpočtové určení daní. Já jsem chtěl tento bod zařadit na program jednání Sněmovny, což se nepodařilo, tak jsem rád, že tedy vás teď mohu interpelovat.

Kraje vznikly v roce 2000 a tehdy se rozdělovaly finance podle nějakého klíče, který byl určený předem, a jedním z důležitých momentů a hlavním kritériem při tom rozdělování byl logicky počet obyvatel v jednotlivém kraji. Počet obyvatel se však v krajích od té doby velmi změnil. Jsou kraje, kde je nižší počet obyvatel, a jsou logicky kraje, kde je více obyvatel. Pro ty je to nevýhodné, ten současný klíč, protože klíč zůstal stejný. Pro ty, kde ubývá obyvatel, zase to výhodné je. Já jsem ze Středočeského kraje a tam například od toho roku 2000 vzrostl počet obyvatel o 25 %, což je prostě neuvěřitelné. Ale není to jenom Středočeský kraj, například Jihomoravský a další kraje mají takovéto nárůsty, i když ne třeba tak velké. Například ve Středočeském kraji je mnoho obcí, kde vlastně vzrostl počet obyvatel násobně, jsou i rekordmani - dvacetinásobně a podobně, což je neuvěřitelné. Bohužel tento nárůst, toto je jenom pouze oficiální nárůst, ale bohužel jsou tam i lidé, kteří tam nejsou nahlášeni s trvalým pobytem, ale všichni tito lidé chtějí logicky výhody a služby, co poskytuje kraj, a největší problém je právě v oblasti veřejné dopravy. Tak bych se vás chtěl, pane premiére, zeptat, jakým způsobem tento problém chcete řešit, protože si uvědomuju, že to není vůbec nic jednoduchého právě z toho důvodu (Předsedající: Čas.), jak jsem říkal, že jsou kraje (Předsedající: Čas.), pro které je to výhodné a pro které je to méně výhodné. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní vystoupí se svou reakcí předseda vlády. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážený pane poslanče, toto je i podle mého názoru skutečně problém nebo věc, kterou je potřeba řešit, a rozdělení finančních prostředků mezi jednotlivými kraji neodpovídá současné realitě a neodpovídá to nejenom kvůli počtu obyvatel, ale i kvůli funkcím a úkolům, které jednotlivé kraje mají, a třeba jejich struktuře. A to všechno je potřeba prostě nějakým způsobem zohledňovat. My jsme si toho vědomi a jsou si toho vlastně vědomy i kraje, takže tady je svým způsobem na tom shoda, a domluvili jsme se na některých krocích, které uděláme pro to, aby se ta situace změnila.

Je pravda, že ono se to vyvíjelo historicky. Na kraje přešly postupně ve dvou fázích reformy veřejné správy některé kompetence a zařízení - střední školy, silnice druhé, třetí třídy, dopravní obslužnost, a vždycky s tím přišly i zdroje a nějak se stanovovaly ty podíly. A to už dneska neodpovídá realitě, ať už jde o počet obyvatel, nebo prostě jiné. My jsme se zavázali v programovém prohlášení k odpovědnému jednání v nakládání s veřejnými financemi. Dali jsme také závazek, že udržíme stávající financování obcí a změníme rozpočtové určení daní krajů na základě shody s Asociací krajů a to jsme také začali dělat. Musím také říct, že celková finanční bilance krajů je příznivá. V roce 2022 vykázaly kraje jako celek příjmy ve výši 313 miliard, výdaje ve výši 306 miliard, takže je tam přebytek 7,7 miliard. Tak to bude pravděpodobně určitě i v roce 2023, takže v celkovém objemu peněz, které kraje dostávají, tato čísla ukazují, že problém není. Problém je v tom rozdělení, a to je docela markantní. Nejvyšší příjmy na obyvatele za rok třeba 2022 měla Vysočina, Jihočeský, Karlovarský kraj, naopak jiné kraje na tom byly mnohem hůře.

My jsme se dohodli nebo Asociace krajů představila návrh RUDu, rozpočtového určení daní, s novými kritérii. Souhlasila s tím většina krajů a Ministerstvo financí tento návrh zpracovalo do funkčního systému, jak by tedy RUD mohl vypadat. To se stalo v létě 2023 a ten návrh byl myslím velmi rozumný. Tak to viděla i většina krajů, byla by prováděna každoroční aktualizace daňových podílů krajů vyhláškou - počet obyvatel, délka silnic, počet žáků, urgentní příjmy, rozloha, což je vlastně jakási analogie RUDu, jak funguje v obcích - ale nebyla shoda v tom výsledku. Byla shoda na kritériích, ale nebyla shoda ve výsledku, pokud jde o alokaci prostředků v novém RUDu. Takže na jedné straně Asociace krajů i vláda říká: Tato kritéria jsou vlastně v zásadě správná, jsme v tom zajedno, je potřeba vycházet z dynamických modelů, které ukážou reálnější obraz skutečnosti, ale shoda mezi kraji, což byla základní podmínka pro to, abychom k této změně přistoupili, se ve finále nenašla.

My teď jednáme s Asociací krajů dál, tímto to nekončí, jsme si opravdu všichni vědomi toho, že s tím je potřeba něco udělat. Ale zase nechceme, aby byly nějaké kraje teď vítězné, poražené, ta shoda by byla prostě žádoucí. Jsme tedy připraveni k dalším jednáním.

Ta myšlenka, že teď tam nalijeme další finanční prostředky, když kraje jsou přitom v přebytku na rozdíl od státu, není ta nejlepší. My se teď bavíme o dvou variantách, které počítají s postupným navýšením alokace RUD krajů o 10 miliard korun, z toho 4 miliardy by šlo na úkor prostředků ze Státního fondu dopravní infrastruktury na silnice druhé a třetí třídy v letech 2025 až 2027. Jsou tam dvě varianty, jak říkám, které rozkládají ty finanční prostředky do let 2025 až 2027, a čekáme na rozhodnutí krajů (Předsedající: Čas.), kterou z těch variant by preferovaly.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a pan poslanec položí doplňující dotaz.

 

Poslanec František Petrtýl: Ano, děkuji za odpověď. Máte pravdu v tom, že těch kritérií je o hodně víc, ale přece jenom, počet obyvatel je velice důležitý. Máte pravdu i v tom, že nelze jenom tam přilévat ty peníze, ale mně šlo o to vyvážení, aby to bylo skutečně, jak jsem to uváděl ten název bodu, spravedlivé.

Ale v souvislosti s tím počtem obyvatel úplně takovou podotázku, protože jak jsem uváděl, že v některých obcích jsou obyvatelé, kteří tam nejsou přihlášení, a chtějí čerpat veškeré ty výhody toho kraje, co jim poskytuje, tak jestli se neuvažuje třeba o institutu nějakého přechodného bydliště, který by tento problém vyřešil, a vlastně by byli ti obyvatelé nějak zahrnuti, že by nemuseli mít ani stálý pobyt, ale že by prostě do toho to bylo zahrnuto a že by vlastně to rozpočtové určení daní bylo, jak jste říkal, i takové dynamické podle počtu obyvatel, jako je to například v rozpočtovém určení daní (Předsedající: Čas.) u měst. A děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně a nyní reakce pana premiéra. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Já to sem nechci nějak jako přinášet do té debaty. Já jsem poslanec za Jihomoravský kraj, ten samozřejmě je jedním z iniciátorů té změny a vlastně se cítí v mnoha směrech znevýhodněn. Já to kritérium počtu obyvatel určitě nepodceňuji. Pravda je ta, že kdybychom došli k té každoroční aktualizaci, která by zahrnovala i počet obyvatel, tak bychom se posunuli dál. Tady to s tím bydlištěm a kdo co využívá, jakých služeb, to moc není jednoduché. Víte, jak složitě se řeší vztah mezi krajem třeba krajským městem a krajem v případě třeba čerpání určitých služeb, kulturních, sportovních a dalších, které jsou financovány převážně z města, a jak se tam těžko hledá ta shoda. Navíc u kritéria počtu obyvatel my opravdu musíme zohledňovat i další kritéria, která jsou také podstatná. Třeba jednoduchý příklad. Je opravdu rozdíl mezi kraji, které mají na svém území fakultní nemocnici jakožto státní nemocnici, která je vlastně financována státem, a kraji, které nemají fakultní nemocnici, ale vlastně mají na krajskou nemocnici řadu podobných požadavků, a musí financovat, jako jsou ty fakultní, a musí je financovat kraj. Čili opravdu to musí být více kriteriální.

Já si myslím, že opravdu jsme blízko dohodě. Už to, že většina krajů souhlasí s těmi kritérii, naprostá většina, je podstatné. Já bych řekl, že ten problém trošku je, že když se to potom přepočítá na konkrétní peníze pro jednotlivé kraje, tak (Předsedající: Čas.) ta teoretická dohoda se pak začne trochu drolit. Ale věřím, že dospějeme k dohodě.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně a nyní přistoupíme k následující interpelaci, kterou přednese pan poslanec Karel Sládeček, poté se připraví pan poslanec Janulík. Prosím.

 

Poslanec Karel Sládeček: Děkuji, vážená paní předsedající. Kolegyně, kolegové, pane premiére. Rád bych se vás zeptal na aktuální stav v huti Liberty. Jelikož se jedná o můj rodný kraj, zcela pochopitelně mě současná situace velmi znepokojuje. Hutní společnost Liberty Ostrava už podeváté o tento týden odložila návrat zaměstnanců do práce. Tato huť má sedmdesátiletou tradici, zaměstnává 6 000 lidí a je na ni navázáno dalších zhruba 40 000 zaměstnanců. Je to jeden z největších zaměstnavatelů v Moravskoslezském kraji. Moje otázka na vás zní: S jakým řešením přijde vláda pětikoalice, aby byla huť spuštěna a nenastal kolaps v Moravskoslezském kraji? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za položení dotazu i dodržení času a požádám z levé strany sálu - opakovaně zní zvonění, požádám o součinnost, kdyby se povedlo... Děkuji pěkně. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Děkuji. Toto je také z mého hlediska důležitá otázka a vláda, přestože tady má opravdu jenom omezené možnosti vzhledem k soukromým vlastníkům zasahovat, tu situaci nenechává být, intenzivně se jí věnujeme a možná řešení samozřejmě máme. Já jenom bych chtěl říct, že to je taky důležité pro kontext diskuse, co se vlastně v Liberty Ostrava v tom minulém období dělo. Začátkem tisíciletí prodal, za vlády ČSSD stát prodal majoritní podíl ve společnosti indickému průmyslníkovi, byla to nějaká součást trendu konsolidace ocelářského průmyslu. Po několika dalších fúzích a přejmenování se společnost stala součástí ArcelorMittal Ostrava. V červenci 2019 - to už bylo za vlády Andreje Babiše - došlo k další významné změně, společnost byla převzata britskou skupinou Liberty Steel, došlo k přejmenování na Liberty Ostrava a minulá vláda v čele s ministrem Havlíčkem podepsala memorandum o převzetí společnosti, podepsala kompenzace pro Liberty v hodnotě 200 milionů korun a poskytla záruku na úvěr ve výši 1,5 miliardy korun, který dodnes nebyl ani zdaleka splacen, byť je nějakým způsobem ten splátkový kalendář plněn. Tak to je minulost, nějaká rozhodnutí, která teď nekritizuji, ale rozhodnutí minulých vlád, která vedla k této situaci.

Teď se objevují nějaké spekulace v médiích, občas je to slyšet i z úst opozičních politiků, že naše vláda nejedná a že nemáme plán, ale to tak rozhodně není. Jednak nejsme to my, kdo odmítá jednat s vedením Liberty Ostrava - opakovaně jsme vyzývali management společnosti k jednáním a s výjimkou dvou schůzek s českým managementem, který nám vždycky sdělil, že nemá žádné pravomoci rozhodovat, se s námi vedení společnosti nesešlo. Ministři - Stanjura, Jurečka - byli přímo v Ostravě, vyzvali majitele huti nebo vedení, aby se setkali s ministrem Síkelou, nic z toho se nestalo. My také neodmítáme jednat s panem Guptou. Pan Gupta nereaguje na výzvy k jednání a to je prostě fakt, se kterým se musíme nějak vyrovnávat.

Není pravda, že nemáme plán. Dobře chápeme obavy i to napětí mezi zaměstnanci. Máme jasný plán ve vztahu k zaměstnancům, kterých jsou tisíce, a Ministerstvo práce a sociálních věcí má scénáře, které jsou ve hře. Je schopno reagovat na různé varianty toho vývoje, ať už v konkurzu společnosti, možných propouštění a dalších věcí, stejně tak Ministerstvo průmyslu a obchodu je připraveno na to, co dělat s podnikem, jak řešit případně jeho restrukturalizaci. Podobně potom je na tom Ministerstvo financí, které je skrze EGAP jediným věřitelem ze strany státu. V současné době Liberty Ostrava splácí podle nastaveného splátkového kalendáře, podařilo se splatit zhruba 25 % dluhu.

Ten problém opravdu není na straně státu, ať už ho reprezentuje kdokoliv, problém je u vlastníků Liberty Ostrava, a to je základ celého toho problému. Jsou to soukromí vlastníci, takže možnost státu tady zasahovat jsou limitované, ale jak říkám, jsme připraveni a máme schopnost reagovat podle vývoje té situace.

Co může stát udělat, aby zajistil stabilitu pro zaměstnance, region a celý průmysl? Tak za prvé, jeden z těch kroků může být finanční podpora nebo záruka. Stát může něco takového nabídnout pro společnost nebo její dodavatele, aby jí pomohl překonat krátkodobé finanční obtíže. Tato varianta by byla na stole, kdyby probíhala jednání. Na jednání potřebujete ale obě strany. Další možností je role státu jako mediace mezi stranami. Stát může hrát roli mediátora mezi Liberty Ostrava, jejími věřiteli, dodavateli energií, odborovými organizacemi a tak dál a tak dál. Variantou je také zmíněná podpora restrukturalizace. Stát může nabídnout poradenství, odborné znalosti, finanční podporu, restrukturalizaci společnosti. To jsou možnosti, které máme. (Předsedající upozorňuje na čas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Není zájem o doplňující dotaz? (Ne.)

Přistoupíme tedy k následující interpelaci. Tu přednese pan poslanec Miloslav Janulík, poté se připraví pan poslanec Králíček. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Miloslav Janulík: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, já jsem nazval tuto interpelaci Populační vývoj v České republice, a to proto, že populační vývoj je velice nepříznivý. Mám obavu, že toto období vaší vlády vstoupí do historie velmi negativním způsobem, a to tím způsobem, že nám ubývá výrazným způsobem českého obyvatelstva a obrovským způsobem nám klesá porodnost.

Protože svůj obor dělám už skoro čtyřicet let, zažil jsem takový pokles porodnosti na začátku devadesátých let, kdy to mělo zcela jiné, prozaické důvody, ale nyní tedy poslední léta ten pokles je tak dramatický, že z nějakých ještě před třemi lety 120 000 narozených dětí jsme se vloni dostali snad na nějakých 90 (000). Vidím to i ve své praxi, ve své nemocnici, a myslím si, že to je velmi zdvižený prst, protože tento demografický zub bude patrný ještě za dalších padesát, šedesát, sedmdesát let. Jestli by tedy nestálo za úvahu než nějakým masivním způsobem zbrojit, omezit zbrojení a prostě peníze investovat do populační politiky, zejména co se týče mladých rodin, aby se zvedla ochota mladých vůbec děti mít, protože já se s tím potkávám na rozdíl od vás v praxi, ne na papírech a na internetu. Ta ochota je prostě čím dál menší, klesá a ten vývoj je tristní. Ono sice obyvatel přibylo, ale jenom díky tomu, že k nám přišli imigranti. Jestli to tak ad absurdum půjde dál, za chvilku v Česku se nikdo česky nedomluví, protože tady bude většina cizinců.

Takže bych vás žádal, jestli máte nějakou představu, jestli má vaše vláda nějaký plán, jak tento vývoj alespoň přibrzdit, protože se s ním potýká celý civilizovaný svět, tak abyste stát předali v nějakém dobrém stavu těm, co přijdou po vás, respektive po nás. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Nyní s reakcí pan premiér. Prosím, ujměte se slova.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Děkuji za otázku, pane poslanče. Vůbec nebudu bagatelizovat, že to problém je, nebo to nějak zlehčovat. Populace České republiky byla k září loňského roku nebo měli jsme tu 10,88 milionu osob, což bylo o 55 000 více než na začátku roku, ale porodnost klesá, to je prostě potřeba říct. Rok 2023 z hlediska porodnosti nebyl dobrý ročník. Sice se nijak neliší od mezinárodního srovnání, ale je to situace, která nás prostě netěší. Přestože se nejedná jenom o problém České republiky, potýkají se s nimi i jiné země jako Španělsko nebo Itálie - samozřejmě s tím mezinárodním srovnáním potřebujeme vždycky chvilku počkat, ale ten problém tu je. Počet obyvatel České republiky neklesá, protože sem přichází řada osob ze zahraničí, nejenom z Ukrajiny, ale taky třeba ze Slovenska, z Vietnamu, Polska, Německa a řady dalších zemí.

Za demografickými důvody nebo změnami je celá řada důvodů. Nejde jenom o ekonomickou situaci, jde taky o proměnu životního stylu, preference obyvatel, to, kdy rodiny mají děti, a podobně. Já si dokonce myslím, že těch faktorů je více a že třeba i to, co jste vy zmínil jako negativní, že vláda dává peníze do bezpečnosti a obrany, je spíš faktor, který lidi uklidňuje a vede je třeba k přemýšlení o tom, že mohou založit rodinu, protože kdyby měli pocit, že jejich děti žijí v nebezpečném světě, budou s tím více váhat.

Bohužel musím říct, že porodnost v Česku je na nízkých hodnotách a rok 2023 bude pravděpodobně jeden z nejslabších ročníků. Tím potvrzuji zkušenosti z vaší praxe. Podle předběžných dat klesly počty novorozenců zhruba o 9 % ve srovnání s předloňským rokem. Podle odhadů se narodilo 92 000 dětí, což je nejméně za poslední dvě dekády. Ale podívejme se na Evropu, abychom viděli, nakolik se ta čísla liší nebo neliší. V Evropské unii byla míra porodnosti, tedy počet narozených dětí na 1 000 osob, v roce 2001 10,2, v roce 2008 10,6 a od té doby klesl na 9,1 v roce 2021. Tento vývoj se mezi členskými státy lišil. V 16 členských státech došlo k poklesu, v 10 k nárůstu, v jednom zůstala ta míra nezměněna. Česká republika patří zhruba do průměru Evropské unie, pokud jde o porodnost. Takže není to ani něco, kde bychom měli jásat a říkat si, že nemáme problém, ale není to ani něco, kde bychom si museli říkat, že jsme na tom nejhůře.

My samozřejmě jako odpovědná vláda musíme pokles obyvatel řešit i tím, co trošku možná jakoby zpochybňujete, ale co je prostě důležité pro firmy a pro konkurenceschopnost, a to je umožnit tady pracovat lidem z jiných zemí. Samozřejmě se ale snažíme dělat i kroky, které vedou k tomu, aby lidé chtěli zakládat rodiny, abychom tu měli vyšší porodnost. Tak já jenom připomenu, že jsme rodičovský příspěvek zvýšili o 50 000, že jsme v době krize poskytli rodinám jednorázový příspěvek na dítě ve výši 5 000 korun, že jsme rodinnou politiku zohledňovali i při úpravách DPH a že jsme také udělali některé kroky, které jsou důležité pro to, aby lidé chtěli mít rodiny a chtěli mít děti, a to jsou třeba zkrácené úvazky, protože dosáhnout souladu mezi pracovní kariérou, možností pracovat a rodinným životem, to je jedna z věcí, která je identifikována jako překážka pro to, aby lidé chtěli mít rodiny s dětmi.

Takže naše vláda je v tomto aktivní, ale musíme ten problém vidět v širších souvislostech a musíme prostě vidět to, že tady nejsme žádná výjimka, nemáme nejhorší čísla, ale prostě s tímto problémem se potýká naprostá většina evropských zemí. To, že potřebujeme příliv zahraničních pracovníků, je pravda a naše vláda dělá všechno pro to, abychom sem dostali lidi z bezpečných zemí. (Předsedající upozorňuje na čas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Není zájem o reakci, o doplňující dotaz? (Ne.)

My tedy postoupíme k interpelaci pana poslance Roberta Králíčka, připraví se poté paní poslankyně Lesenská. Pane poslanče, ujměte se slova.

 

Poslanec Robert Králíček: Děkuji, vážená paní předsedající. Vážený pane premiére, včera jste na zasedání vlády zničehonic jmenovali kontrolní orgán pro kontrolu činnosti zpravodajských služeb. Původním záměrem vzniku této komise byla nominace odborníků z bezpečnostní komunity kontrolovat činnost tajných služeb. Vaše nominace jsou však ve většině případů čistě politické.

Tento orgán bude moci vstupovat i do živých kauz a doplnit tak práci současných parlamentních komisí, které však mají omezené pravomoci. Nominace, kdy pan Navrátil a pan Stárek jsou jasnými nominanty ODS, paní Ivana Janů nominantka z KDU-ČSL, však z této komise dělají politický nástroj k získávání informací ze živých kauz zpravodajských služeb a to je za mě velmi nebezpečné. Předpokládal jsem politickou diskusi i s opozicí tak, aby opravdu vznikl odborný orgán, který by mohl právě eliminovat politizaci zpravodajských služeb, koneckonců již jsme to zažili při snaze ministra Rakušana instalovat do rozvědky pana Mlejnka. Vzhledem k tomu, že tento bod nebyl na programu včerejší vlády a nikdo o něm nevěděl, nebyl ani v dodatku tohoto programu, bylo zřejmě účelem jakékoliv diskusi s opozicí zabránit. Za mě tyto kandidáty ve Sněmovně (Důrazně.) rozhodně nepodpoříme, budeme požadovat hned zítra zařazení tohoto bodu na plénum a chceme tento bod projednat i na výboru pro bezpečnost.

Chtěl bych se tedy konkrétně zeptat: kdo se podílel na výběru kandidátů? Zdali jste tyto kandidáty komunikoval s řediteli jednotlivých služeb? Zdali všichni kandidáti mají prověrku "přísně tajné" nebo si (o ni) teprve požádají? Kdy je budeme ve Sněmovně schvalovat? Budeme se (moci?) s těmi kandidáty seznámit? A neměla by, pane premiére, tak klíčová instituce být opravdu (Předsedající: Čas.) komunikována i s opozicí? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Nyní vystoupí pan premiér. Prosím, ujměte se slova.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážený pane poslanče, vaše interpelace jenom ukazuje, jak je ta debata opravdu složitá, protože já bych vám i v řadě věcí dal za pravdu, a dokonce vám budu říkat, že to, co jste vy tady řekl jako požadavek, že se stalo. A pokud se to tedy nestalo a pokud jste si to mezi sebou neřekli, tak pak je to vážný problém nejenom v komunikaci mezi vládou a opozicí, ale i v komunikaci uvnitř vašeho hnutí.

Za prvé bych chtěl odmítnout myšlenku nebo to, co jste vy řekl, že se to stalo zničehonic. Prosím vás, zničehonic... my máme od 1. ledna 2018 účinný zákon o zpravodajských službách, který zřizuje tento orgán nezávislé kontroly zpravodajských služeb. Museli jsme všichni společně 1. 7. 2021 dělat novelu, kterou se zmírnily požadavky na kandidáty, vypadl například požadavek na příslušné právnické vzdělání, vláda nemusí nominovat dvojnásobný počet. A proč jsme to dělali? To jsme dělali ještě za vaší vlády. No, dělalo se to proto, že se nedaly naplnit požadavky toho zákona. A my se skoro po třech letech dostáváme k naplnění naší zákonné povinnosti a předložíme Sněmovně pět výrazných osobností, které naplňují ty požadavky, a samozřejmě že všichni - a to odpovídám na vaši otázku - všichni mají, jsou držiteli stupně utajení "přísně tajné" a mají odpovídající zkušenosti. A kdo tomu rozumíte - a to vy jste, pane poslanče, to nemyslím ironicky - tak přece víte, že "přísně tajné", to jsou měsíce, to není nic jednoduchého, a není jednoduché najít ty lidi. Vysvětlím proč. To, že mají mít státní občanství a věk 40 let, to ještě takový problém není, ale musí mít v době schvalování stupeň "přísně tajné", zároveň to nemůže být člen orgánu - nikdo nemůže být členem tohoto orgánu, kdo v posledních třech letech byl příslušníkem nebo zaměstnancem bezpečnostního sboru, vojákem z povolání, zaměstnancem ozbrojených sil, a členství je neslučitelné s celou řadou dalších činností. Není jednoduché najít lidi, kteří jsou ochotni podstoupit řadu omezení, která budou mít jako členové komise, a kteří současně splňují všechny ty podmínky a mají stupeň "přísně tajné". To se nám povedlo. Já bych byl rád, kdyby to bylo rychleji, povedlo se nám to po relativně dlouhé době, ale znovu říkám, jenom si udělat prověrku na "přísně tajné" představuje mnohaměsíční záležitost, která se blíží skoro s těmi všemi procedurami procedur jednomu roku. Všichni ti lidé jsou osobnosti, které se osvědčily ve zpravodajských službách, ve veřejných funkcích, mají právní kvalifikaci, dvě soudkyně Ústavního soudu a respektovaný právník, ředitel Národního bezpečnostního úřadu - bývalý - a Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost, člen zpravodajských služeb, prostě všichni jsou to lidé nepochybně s kvalifikací.

A teď k tomu poslednímu. Vláda schvalovala těchto pět lidí s tím, že jeden z nich byl navržen opozicí. Tuto informaci jsme měli, tuto informaci mi potvrdil předseda našeho poslaneckého klubu, který jedno to jméno obdržel od předsedkyně vašeho poslaneckého klubu. Pokud to tak není, tak se k tomu vraťme a pojďme se o tom bavit, ale my jsme tuto nominaci udělali s tím, že mezi těmito pěti lidmi je nominant i opozice, a udělali jsme to právě proto, že si myslíme, že tento orgán má velké pravomoci, je to důležité a bude tady působit nad horizont jedné vlády. Není jednoduché, jak jsem říkal, tyto osobnosti sehnat, ti lidé na sebe berou velká omezení, velké závazky, musí splnit přísná kritéria, a já bych řekl, buďme rádi, že jsme našli pět osobností, které jsou připraveny takovouto službu České republice vůbec podstoupit. Ale schvalovali jsme je s přesvědčením, že jeden z nich je vámi navrhován.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času a přistoupíme k reakci nebo doplňujícímu dotazu pana poslance. Prosím.

 

Poslanec Robert Králíček: Já bych se chtěl tedy zeptat v návaznosti na odpověď pana premiéra. Ten můj dotaz zničehonic byl spíš k tomu, proč to tedy nebylo na oficiálním programu? Proč to nebylo tedy třeba i na dodatku toho programu? Vy jste to přinesli na stůl, my jsme si to nemohli - nebo nikdo si to nemohl - přečíst z programu vlády, takže to pro mě bylo překvapivé. A chci se zeptat tedy, proč nebyla všechna jména konzultována s opozicí? Protože v minulém volebním období - máte pravdu, ale těch deset jmen, které navrhl tehdy ještě premiér Babiš, bylo konzultováno s opozicí, měli jste kritické připomínky. Takže já se domnívám, že nebylo. A co se týče toho jména, které jste zmínil, ten dotaz byl neoficiální směrem k paní předsedkyni, byl před více než rokem a my jsme to jméno nerozporovali, ale ani jsme nedostali zpětnou vazbu, zdali vaše vláda s tímto jménem počítá, protože pokud bychom si mohli vybrat vlastní jméno, tak věřím tomu (Předsedající: Čas.), že vybereme jiného nominanta. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní reakce předsedy vlády. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Tak vidíte, jak my to bereme vážně. My jsme se vás zeptali, to jméno padlo. Já jsem u toho nebyl, tak nevím, jestli - kdo s ním přišel, nicméně padlo, vy jste řekli: ano. Ani jste si nebyli jisti, jestli se to stane. A vidíte, stalo se to, protože jsme to vzali takto vážně. Tedy abychom tady nemluvili jenom teoreticky, nechci to tak nějak..., ale pan docent Kudrna je - ten z Právnické fakulty Univerzity Karlovy - je ten, který je nominantem, jak tady potvrzuje paní předsedkyně. A já si myslím, že takto je to dobře, protože tady opravdu nominant opozice má být.

Proč jsme to udělali včera? Znovu říkám, vždyť se o tom mluví a sám to potvrzujete. Bavili se o tom s paní předsedkyni moji kolegové už před rokem, takže ten proces běží nějakou dobu. My jsme to dali do vlády v první chvíli, kdy jsme měli pohromadě těch pět jmen. Měli jsme jejich souhlas, měli jsme na tom dohodu. Hned jsme to dali do vlády (Důrazně.) právě proto, že se to - a vždyť to je logické - tady táhne tolik let. Máme všichni o tom informace, víme přece, že je to potřeba obsadit, debata už tady s vámi byla před rokem, tak nevidím důvod, proč by - já jsem opravdu neviděl ani žádný problém, proč bychom to měli zdržovat, dali jsme to na jednání vlády.

A vždyť to nerozhoduje vláda. Vláda navrhuje - a teď o tom bude jednat Poslanecká sněmovna, tady to budeme schvalovat a tady ta debata bude, nakonec vidíte, že probíhá. Takže já v tom nevidím vůbec žádnou chybu, naopak, já chybu vidím v tom, že se to nepodařilo od roku 2018 obsadit do roku 2021, museli jsme dělat novely, pak se to nepodařilo, a že i naší vládě to trvalo další dva roky, než jsme těch pět lidí našli a byli je schopni předložit v Poslanecké sněmovně. Tak já věřím, že se tady na tom domluvíme a že ten orgán, tak důležitý, konečně začne fungovat.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní přistoupíme k interpelaci paní poslankyně Vladimíry Lesenské. Připravit se může paní poslankyně Šafránková. Paní poslankyně Lesenská, můžete se ujmout slova. Prosím.

 

Poslankyně Vladimíra Lesenská: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Vážený pane premiére, ráda bych vás seznámila s několika zajímavými momenty, které jsme objevili při našem průzkumu digitálního světa. Asi mně odpovíte, že jsem se na to téma mohla obrátit na pirátského ministra Ivana Bartoše, ale vy jste zodpovědný za naši bezpečnost a za bezpečnost našich dat a měl byste o ní něco vědět. Předpokládám, že navíc tyto otázky na vládě řešíte.

Zjištění první: naše emailová komunikace s Digitální a informační agenturou se vydává na nečekanou výpravu přes moře jako Kryštof Kolumbus namísto toho, aby bezpečně zakotvila v českých datových centrech, nachází si nový přístav v dublinské pobočce Microsoftu.

Zjištění druhé: eDoklady, nová digitální éra občanských průkazů, také zajímavě putuje a nachází překvapivou destinaci svého umístění. Místo aby našly svůj digitální domov v České republice, směřují tentokrát do Holandska. Země tulipánů a sýrů se stala neočekávaným přístavem pro naše osobní data. Znovu to z pohledu kybernetické bezpečnosti vyvolává určité otázky. Jaké jsou důvody této exotické volby? A vědí o tom občané? Proč?

Jak tedy hodnotíte skutečnost, že mailová komunikace agentury DIA putuje do Dublinu a není zakotvená tady u nás v našich datových centrech? Už jsme na tom tak špatně, že nejsme schopni v našich státních rozpočtech najít pár set tisíc na poštovní server pro DIA? A proč digitální průkazy eDoklady směřují do Holandska? Proč nejsou uloženy v našich vlastních bezpečných datových centrech? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní má slovo předseda vlády. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážená paní poslankyně, děkuji, že jste zmínila problematiku digitalizace státní správy a digitální služby občanům, a samozřejmě mohu všechny ujistit, že to, co vláda dělá, co tady organizujeme, je bezpečné, zabezpečené, nikdo se nemusí ničeho obávat. A to, co je pro občany důležité, je, že ty věci fungují, že jim slouží a že jim zjednodušují život.

My jsme se zavázali k rozsáhlé digitalizaci našeho státu a to také děláme. V roce 2022 jsme spustili Portál dopravy. Ten byl 14. února tohoto roku aktualizován o další funkce, díky kterým nebudou muset lidé zbytečně chodit na úřad. Jako řidiči s sebou nemusíte nosit občanský průkaz, nemusíte mít fyzicky u sebe malý technický průkaz, když si kupujete auto, můžete ho zaregistrovat on-line právě přes Portál dopravy a tak dál, a tak dál. Tady tato služba funguje a vlastně ji opakovaně vylepšujeme, nesetkáváme se s nějakými problémy.

Vy jste to sama zmínila. S platností od 20. ledna se můžete prokazovat na všech ústředních správních orgánech v některých obcích eObčankou. Taky ji mám v mobilu, v aplikaci eDoklady. Je to velký posun. Postupně během tohoto roku budou nabíhat její další funkce. Příští rok se budete moci eObčankou prokazovat úplně všude v České republice a v roce 2026 by měl proběhnout přechod na evropskou peněženku digitální identity, kde se budete moci poprvé prokazovat, budeme moci poprvé prokazovat po celé Evropské unii. Nekončí to Portálem dopravy, nekončí to eDoklady. V únoru proběhlo, byť s malými zádrhely, ale ve finále úspěšné přihlašování žáků devátých tříd na střední školy. Nový systém DiPSy je napojený na Identitu občana, není potřeba vyplňovat papírové přihlášky, všechno lze udělat přes telefon nebo jiné zařízení z pohodlí domova.

Digitalizujeme také, a to je velmi důležité, agendy Ministerstva práce a sociálních věcí. K tomu patří nová klientská zóna, ta usnadňuje občanům komunikaci s úřady. Digitálně můžete vyřešit řadu věcí: rodičovský příspěvek, příspěvek na dítě, příspěvek na bydlení, a postupně se budou do toho systému, který je pracovně nazýván - nebo možná marketingově, nevím - Jenda, můžete do něj převádět další dávky a příspěvky. Budou se převádět tak, aby občané mohli využívat a nemuseli chodit s žádostí na úřad. V rámci Ministerstva práce a sociálních věcí je možné žádat také třeba on-line o důchod, což umožňuje služba ePortal České správy sociálního zabezpečení, která byla spuštěna v prosinci roku 2023. Další úspěchy digitalizace jsou, nebo toto jsou evidentní výsledky digitalizace. Občané je využívají a je to něco, co jim zjednodušuje život.

Od 1. července, a to nás čeká v digitalizaci, máme zajistit digitalizaci stavebního řízení - Ministerstvo pro místní rozvoj. Byl schválen systém eMatrika, který bude spuštěn v roce 2027 a zase zjednoduší práci s matričními doklady. Ve Sněmovně je návrh takzvaného registru zastupování. A tak bych mohl pokračovat.

Pokud jde o tu otázku, kterou jste položila: já sice digitalizaci sleduji, je to jedna z mých osobních priorit - jak si možná pamatujete, z tohoto místa jsem řekl, že budu chtít, abychom zavedli v období mé vlády eObčanku, a eObčanku už máme, takže i tento slib plním - ale o všech detailech bez toho zabezpečení informován samozřejmě nejsem, a to je dobře. Ale řekl bych, že využíváme služeb různých společností a zařízení, která jsou v dané oblasti nejlepší a nejbezpečnější. I moje zkušenost s digitálními technologiemi je taková, že často je bezpečnější a užitečnější používat osvědčené rozšířené technologie než vytvářet na koleni něco dalšího, co třeba by takovou míru zabezpečení nemělo.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Paní poslankyně má zájem položit doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslankyně Vladimíra Lesenská: Děkuji. Pane premiére, zmínil jste právě eObčanky, eDoklady. Právě umístění našich dat bylo podle pana ministra údajně příčinou problémů při jejich zavádění. Myslím si, že by asi bylo jednodušší komunikovat s naším vlastním datovým centrem než s centrem v Holandsku. A znamená to, že i další naše data končí na nejrůznějších centrech po celém světě?

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Nyní s reakcí předseda vlády. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Znovu říkám, hledají se ty cesty, jak zajistit co největší zabezpečení. Je úplně jedno, kde to leží. Důležité je, jestli je to bezpečné, nebo to bezpečné není. A to, že to bezpečné je, musí stát garantovat, a na tom samozřejmě pracujeme. Tady opravdu neplatí v informačních technologiích žádná národní výhoda. To, co stát dělá, že chrání ta data, že vytváří podmínky pro to, aby si každý mohl být jist, že jeho data nebudou zneužita, podmínky legislativní, technické a jiné, a jaké k tomu použije konkrétní technologie a konkrétní prostředky, to už je myslím vedlejší. A to, že nám jde o bezpečnost dat a toho, aby celý ten systém co nejlépe fungoval, to si myslím, že je zjevné.

Kdyby digitalizace byla jednoduchá, tak už jsme tu dávno rozsáhlejší digitalizaci měli. My ji nemáme a moje vláda dělá spoustu kroků, aby se digitalizace zlepšila a aby byla taková, aby ji mohli používat občané. K tomu samozřejmě patří i to, že musí mít jistotu, že se jejich data nezneužijí. A nechci se tady dopouštět nějakých příkladů, které třeba úplně nesedí, ale jeden určitě sedí. Kolik z vás a z nás občanů používá bankovní identitu, soukromý produkt, navíc v mnoha směrech propojený se zahraničím? A nikdo nepochybuje o tom, že to je spolehlivá cesta, že to je dostatečná ochrana našich dat. Tak je potřeba se i na toto dívat tímto způsobem.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Tímto jsme vyčerpali tuto interpelaci a přistupujeme k interpelaci paní poslankyně Lucie Šafránkové. Prosím.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji vám za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Vážený pane premiére, vláda v těchto dnech po našem enormním tlaku začala konečně hovořit o zvýšení příspěvku na péči lidem se zdravotním postižením, ale to, co jste představili, je naprosto nehorázné vůči lidem se zdravotním postižením v I. a II. stupni závislosti, a to jak vůči dětem, tak i vůči dospělým.

Já už čtyři roky usiluji o to, aby se těmto lidem se zdravotním postižením konečně po osmi letech tento příspěvek zvýšil. I vás tady opakovaně interpeluji a můj návrh s číslem 9 na zvýšení příspěvku na péči tady leží již třetím rokem. A co vy jste doposud udělali? Tento můj návrh doteď blokujete a tím zcela odmítáte pomoct těm nejzranitelnějším! Zvýšili jste jako vláda úhradovou vyhlášku a tím jste značně zdražili sociální služby těmto lidem, a teď, když konečně přicházíte s nějakým návrhem, opět zcela ignorujete lidi v I. stupni závislosti a nechcete jim přidat ani jednu jedinou korunu. Tito lidé, kteří nezvládají tři až čtyři základní životní potřeby, jako je například hygiena, oblékání, stravování nebo péče o domácnost a další, jsou tak i nadále odkázáni na směšných 880 korun měsíčně! A lidem ve II. stupni závislosti, kteří už nezvládají až šest těchto základních životních potřeb, chcete přidat pouhopouhých 500 korun. To jako vážně? A tak se vás ptám, vám to přijde normální? Vám to fakt nevadí? Můžete mně i jim dát recept na to, jak a z čeho si mají zaplatit pro ně životně důležitou pomoc? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní vystoupí pan premiér Petr Fiala. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážená paní poslankyně, my pomáháme zdravotně postiženým a velmi intenzivně jsme v posledních měsících debatovali s odborníky o tom, jak má to navýšení vypadat. Hledali jsme pro to i shodu na koaliční úrovni, kterou jsme našli, a našli jsme společné řešení, to znamená, že od 1. července zvyšujeme příspěvek na péči ve II., III. a IV. stupni závislosti, to znamená u osob, které nezvládají čtyři a více základních životních potřeb, a myslím, že toto, tedy schopnost základní životní potřeby, je hodnoticím kritériem při posuzování stupně závislosti. U dospělých se posuzuje celkem deset schopností. To já tady jenom připomínám, paní poslankyně to ví: mobilita, orientace, komunikace, stravování, oblékání, obouvání, tělesná hygiena, výkon fyziologické potřeby, péče o zdraví, osobní aktivity, péče o domácnost. U dětí samozřejmě nehodnotí schopnost péče o domácnost.

A teď k tomu podstatnému z vaší kritiky. Příspěvky na péči pro osoby s určitým stupněm závislosti se zvyšovaly naposledy v roce 2019, předtím v roce 2016. Při tom zvýšení v roce 2019, tedy za předcházející vlády, se nezvyšoval příspěvek u I. stupně, takže předpokládám, že tam jste to také kritizovala - to neříkám, že ne, já jenom předpokládám, a nezvyšoval se ani u II. stupně, což je středně těžká závislost, kde dítě nezvládá čtyři až pět schopností a dospělý nezvládá pět až šest schopností.

My jsme přesvědčeni, že lidé s vyšším stupněm závislosti opravdu potřebují finanční podporu, proto by se měl lidem ve II. stupni závislosti od července letošního roku zvýšit příspěvek o 500 korun u dospělých na 4 900 korun, u dětí o 800 korun. Ve IV. stupni závislosti by se měl příspěvek zvýšit o 3 800 korun u dospělých a dětí na celkových 23 000 a ještě vyšší částku by měly dostávat osoby ve stupni IV, tedy s úplnou závislostí a péčí poskytovanou mimo pobytové sociální služby, celkem 27 000 měsíčně. A naopak, to máte pravdu, jsme se rozhodli nezvyšovat příspěvek v I. stupni a ty peníze přesunout na osoby, které potřebují daleko větší péči. Soustředíme se na ty nejzranitelnější, kteří vyžadují denně péči mnoha hodin. Ten příspěvek určitě pomůže rodinám se o tyto osoby lépe starat, zaplatit odlehčovací terénní služby a všechny další věci, které každý, kdo se s takovým případem ve své rodině setkal, dobře zná. Celkové náklady na toto navýšení dosáhnou více než 7 miliard korun ročně, takže nakonec vyčleníme vyšší částku, než jakou původně navrhovala opozice.

A jenom si uvědomme ty rozdíly, třeba v IV. stupni v roce 2016 ti lidé dostávali pro osoby do 18 let 12 000, po navýšení v roce 2019 19 000 a teď budou dostávat 23 000 a v stupni IV.+, který tam je nově, 27 000. To stejné u osob nad 18 let, kde třeba ve II. stupni ze 4 400 v roce 2019 na 4 900 teď. Vidíte tu dynamiku: IV. stupeň v roce 2016 12 000, v roce 2019 19 000 a v roce 2024 23 000, a opět stupeň IV+ 27 000. To není malé navýšení a děláme to zcela vědomě právě u těch těžších postižení, kde opravdu je potřeba mnohahodinová péče denně a kde to je pro tu rodinu velmi těžko zvládnutelné.

Já si myslím, že to je viditelné zvýšení - 7 miliard ročně, že to je dobře rozloženo a že i stanovisko odborníků: pomáhejte spíš těm více postiženým (Předsedající: Čas!), tam přidejte, je tady plně respektováno.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a s doplňujícím dotazem paní poslankyně. Prosím.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji vám za slovo. Pane premiére, vy jste mi vůbec neodpověděl. Já jsem se vás ptala, jestli vám vůbec nevadí, že nepřidáváte nic lidem v I. stupni se zdravotním postižením, kteří nezvládají tři až čtyři základní životní potřeby. To vám opravdu nevadí? A také by mě zajímal opravdu váš recept na to, jak lidé, kteří jsou dospělí nad 18 let v I. stupni, si mají zaplatit sociální terénní službu za 880 korun měsíčně. Nezlobte se na mě, je to výsměch!

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní reakce pana premiéra. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Paní poslankyně, samozřejmě je možné, že se vám moje odpověď nelíbí, to já plně respektuji, ale já jsem vám odpověděl. Já jsem vám vysvětlil, jakým způsobem jsme dospěli k tomu, jak rozdělujeme těch 7 miliard korun, o které navyšujeme tento typ příspěvku nebo pomoci zdravotně postiženým, a vysvětlil jsem vám důvody, které odborníky vedly k tomuto doporučení, a vysvětlil jsem vám důvody, které nás vedly k tomuto rozhodnutí. A myslím, že se shodneme na tom - nebo možná se neshodneme - ale je potřeba prostě pomoci výrazně a výrazněji těm, kteří jsou zcela závislí, kteří jsou nejzranitelnější, kteří vyžadují péči mnoha hodin denně, kteří jsou zcela závislí na vnější pomoci, a znamená to často pro tu rodinu neřešitelnou situaci. My zohledňujeme to, že rostou náklady, že roste i počet těch případů, že je potřeba se tomu věnovat, a proto jsme přistoupili k navýšení, které je poměrně výrazné.

Když se podívám na uplynulá léta, naše vláda udělala jeden z mála kroků, který výrazně zlepšuje situaci těchto lidí. Já myslím, že toto je správný postup. Já bych vám mohl položit protiotázku, jak si měli poradit lidé v tom vyšším stupni závislosti - jsou zcela odkázáni na cizí pomoc - s těmi penězi, které měli, tak tam jsme sáhli k výraznějšímu navýšení, dokonce jsme vytvořili i tu další kategorii, kde mohou pobírat 27 000 měsíčně, aby si dokázali s tou těžkou situací poradit. Mně toto připadá jako správná, spravedlivá sociální politika.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. My přistupujeme k následující interpelaci, tu přednese pan poslanec Martin Kukla. Připravit se posléze může pan poslanec Radek Rozvoral. Prosím.

 

Poslanec Martin Kukla: Děkuju za slovo. Vážený pane premiére, já když vás tady poslouchám, tak mně napadá takový název, že místo interpelací by se to mohlo jmenovat Povídky a báje Petra Fialy.

Ale k mému dotazu. Jak jste si jistě přečetl, já jsem si přečetl programové prohlášení a vy jste v programovém prohlášení napsali: "Podpoříme soukromé vlastníky lesa, myslivce, včelaře." Moje interpelace konkrétně směřuje ke včelařům.

Já tady mám jasná fakta, která vaše vláda udělala pro včelaře. První, co udělala vaše vláda, přestala podporovat včelaře tím, že jim přestala dávat z rozpočtu peníze na včelařský časopis. Jenom řeknu, že v České republice je 57 000 členů Českého svazu včelařů, a tím pádem všem se musely zvednout členské poplatky, aby se mohl tento časopis dále vydávat. Dále jste se snažili zdanit včelaře. Já jsem rád, že díky hnutí ANO se vám to nepovedlo a nakonec jste od toho záměru couvli.

A teď k dotacím. Když se podívám na 1.D. dotaci, která je částečně z Evropy a částečně ze státního rozpočtu, tak se podíváme, jaká byla dotace na jedno včelstvo třeba v roce 2021. To bylo 160 korun, inflace byla 3,8 %. V roce 2020 byla dotace na včelstvo 158 korun, to jsou krásná čísla. A když se podíváme na vaši vládu, tak rok 2022 156 korun a rok 2023 už jenom 76 korun. Podívejte se, kolik stojí teď cukr a kolik stál cukr tenkrát. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Nyní požádám pana premiéra, aby vystoupil se svou reakcí. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážený pane poslanče, interpelace jsou interpelace, nazývejte si je samozřejmě, jak chcete, ostatně to často různě děláte, že dáváte nálepky, přezdívky, vysmíváte se, ale ten, kdo takhle jedná, zpravidla jenom zakrývá slabost vlastních argumentů a vlastní nejistotu, takže toto mě nijak nezneklidňuje, klidně v tom pokračujte. Ale já bych chtěl říct, že dnes interpelace byly vcelku věcné, to mě těší a myslím, že to pak je i zajímavější pro občany.

Já to dělám fakt nerad, protože premiér má vědět všechno, ale přiznám se, že téma včelařství není úplně oblast, které bych se každodenně věnoval a byl o ní v plném detailu informován. Z toho vašeho názvu, který jste té interpelaci dal: Programové prohlášení vlády - včelaři, nebylo moc jasné, čeho se ta vaše interpelace bude týkat, a to i proto, že naše programové prohlášení se otázce včelařů věnuje pouze v jedné větě a řekl bych, že ne úplně široce. V programovém prohlášení stojí, že podpoříme soukromé vlastníky, myslivce, včelaře, spolky a tak dál, aby sázeli stromy, zakládali krajinné prvky a pečovali o soulad zemědělství s ochranou přírody. Řekl bych, že to programové prohlášení v tomto smyslu určitě plníme. Ale vy jste měl asi na mysli nějaké - jak jste pak sám řekl - jiné problémy a konkrétní podobu dotací, a tady bych vás opravdu asi odkázal přímo na ministra zemědělství, který vám určitě odpoví písemně.

Když jsem říkal, že samozřejmě se včelařství nevěnuji každodenně a nemám tam podrobné detailní znalosti, považuji včelařství za úctyhodnou, potřebnou činnost nejenom proto, že podporuje rozvoj biodiverzity a pomáhá například zemědělcům s opylováním plodin, ale i pro ten samotný produkt této činnosti, a to je med. My jsme nicméně řešili problematiku včelařů i v rámci konsolidačního balíčku, možná bych řekl nepřímo, ale řešili. V rámci konsolidačního balíčku i nadále zůstává osvobození od daně z příjmu malých včelařů do 50 včelstev v rozsahu 1 000 korun na jedno včelstvo, to znamená osvobození příjmu včelařů do 50 000 korun. Já to považuji za správné a potřebné a jsem rád, že to takto je.

Co se týká finanční podpory, kterou jste vy zmiňoval, v současnosti platí dotace podle nařízení vlády č. 53 z roku 2023, které platí od roku 2023 až do roku 2027. Včelaři mohou do roku 2027 ročně žádat o celkovou podporu 110 milionů korun, 50 % půjde z rozpočtu Evropské unie, ale 50 % půjde ze státního rozpočtu, takže tady je vidět ta podpora, kterou náš stát včelařům poskytuje. Dotace pomohou - ono to není jenom na samotné včely - zajistit vzdělání pro chovatele včel, děti a mládež, umožní včelařům nakoupit vybavení pro správnou péči o včelstva i pro kvalitní zpracování medu a včelích produktů. Je možná i investice do hmotného majetku, tam je maximální výše dotace 150 000 korun. Musí tady být nějaká spoluúčast majitele včel, ale ta spoluúčast je ve výši 20 %.

Tak tolik nějaké základní informace a odpovědi na vaši interpelaci. Ještě bych řekl, že pan ministr Výborný reagoval právě dnes nebo včera na dopis Asociace profesionálních včelařů a tam odpovídá na některé konkrétní dotazy, které se podpory včelařství týkají, tak vás mohu tedy znovu odkázat na pana ministra Výborného, který se této problematice určitě věnuje detailněji než já.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Vnímám zájem o doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Martin Kukla: Děkuju za slovo. Pane premiére, profesionálních včelařů je do stovky, těch malovčelařů zájmových je 57 000. Já jsem vám tady řekl fakta. Za vaší vlády se prostě snížila plošně podpora na jedno včelstvo zhruba ze 160 korun na 60 korun, když do toho započtete za poslední tři roky 30% inflaci, tak jsme ještě na třetinové podpoře, která tady byla. Sebral jste jim peníze na včelařský časopis, to znamená 5 milionů korun, tím pádem jste všem členům zvedli členské poplatky. Já jsem tady řekl fakta a vy jste mi tady řekl nějakou pohádku. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za komentář. Nyní poprosím pana premiéra, vnímám, že chce zareagovat, aby tak učinil. Má k tomu dvě minuty a pak končí tento blok interpelací. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Tak si to můžeme klidně zopakovat. Já nevím, co je za pohádku na tom - a zkuste to rozporovat - že nadále zůstává osvobození od daně z příjmu malých včelařů do 50 včelstev v rozsahu 1 000 korun na jedno včelstvo. No, to je přece konkrétní podpora a pomoc státu a to není žádná pohádka. Osvobození příjmu včelařů do 50 000, ještě jsem řekl, že to je potřebné a správné, to není žádná pohádka, to je realita. Platí nařízení vlády z 22. února 2023 na roky 2023 až 2027, které umožňuje včelařům ročně žádat o celkovou podporu 110 milionů korun, kde 50 % na to dává stát ze svého rozpočtu, 50 % jde z Evropské unie. Je toto pohádka? No, toto není žádná pohádka. Je pohádka to, že je možné podpořit investice do hmotného majetku ve výši až 150 000 korun při 20% spoluúčasti? Je toto pohádka? Není to pohádka.

To jsou všechno fakta, jsou to všechno věci, které stát dělá pro včelaře. Je také pravda, že z těch dotací je možné zajistit vzdělávání pro chovatele včel, děti a mládež, tedy i mít nějakou osvětu a možnost kontinuity ve včelařství. To všechno jsou přece fakta, pane poslanče, a nevím, co by na tom mělo být za pohádku. A věřte mi, že pohádka není ani to, že se včelařství nevěnuji detailně a každodenně. To je taky pravda, kterou jsem vám tady poctivě přiznal.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Tímto vypršel čas vymezený pro ústní interpelace na předsedu vlády a my se střídáme v řízení schůze. Přeji klidné odpoledne.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Přeji hezké odpoledne a já tímto vyzývám pana poslance Igora Hendrycha, aby přednesl interpelaci na ministra spravedlnosti Pavla Blažka, zahájil tak blok odpovědí členů vlády na interpelace poslanců, a připraví se poslanec Vladimír Zlínský.

 

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, vážení členové vlády, ten, koho nyní interpeluji, zrovna není přítomen, což je pan ministr Blažek, takže předpokládám, že dostanu písemnou odpověď.

Interpelace se týká neutěšené personální situace ve Vězeňské službě České republiky. Já jsem se před krátkým časem snažil tento bod zařadit na jednání schůze Poslanecké sněmovny, bohužel tak jako spousta našich bodů, které jsme navrhovali, nebyl zařazen, proto dneska interpeluji.

Podle slov generálního ředitele Vězeňské služby, která pronesl nedávno v jednom celostátním médiu nebo v médiu s celostátní působností, aktuálně chybí 640 příslušníků ve služebním poměru přibližně a více než 200 občanských zaměstnanců, zejména se jedná o zaměstnance odborné, z výkonu trestu, z výkonu vazby, případně z výkonu zabezpečovací detence. V podstatě je to stav, který opravdu už začíná bránit Vězeňské službě, aby plnila úkoly, které jí svěřuje zákon. Co ještě uvedl generální ředitel, je, že pouze 18 % z těch, kteří projdou náročným přijímacím řízením, což znamená projít přes fyzické testy, psychologické testy a mít odpovídající zdravotní způsobilost, tak v podstatě testováním projde, což tedy není mnoho. A zároveň platí, i mnoho z těch, kteří nakonec nastoupí, do tří let svůj služební poměr ukončí. Dopadem je, že v podstatě ta služba jako taková se nedá nějakým způsobem ošidit a za chybějící příslušníky - teď se bavíme o těch v tom služebním poměru - to musí v podstatě vykonat ti, kteří v té službě jsou. Mají hodiny navíc a taky je to potom v té práci vcelku logicky demotivuje. Byl bych rád, kdyby se této problematiky někdo skutečně zhostil a začal ji řešit, protože určitě není v zájmu České republiky, aby to takhle pokračovalo dále. Děkuji za slovo.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Vzhledem k tomu, že pan ministr Blažek není, můžeme přejít k další interpelaci a to je pan poslanec Zlínský, který bude interpelovat pana ministra průmyslu Jozefa Síkelu.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážené dámy a pánové, vážený pane ministře, já bych měl na vás dotaz, který raději vznesu okamžitě, abych náhodou se někde nezasekl. Chtěl bych se vás zeptat, jak jsme připraveni na projevy silné geomagnetické bouře, která by mohla zasáhnout planetu Zemi, a tedy vyvolat plošný dlouhodobý výpadek elektrického proudu neboli blackout. Ono už k takové situaci v historické době došlo, bylo to v roce 1859 a jmenovalo se to Carringtonova událost. Tehdy díky bohu jediné v podstatě elektrické zařízení byly telegrafy, ale vedlo to k tomu, že v podstatě došlo ke snížení a destrukci celé sítě telegrafů, která tehdy na světě vznikla, a muselo se to nějakým způsobem tvořit znovu.

Já bych tady chtěl zmínit, že se zdá, že Slunce je poměrně poklidná hvězda, ale bohužel vystřeluje po svém obvodu i směrem k Zemi proudy nabitých částic a ty proudy nabitých částic nějakým způsobem interagují s geomagnetickým polem Země, narušují ho a při tom může dojít ke generaci elektrického proudu v kovových vodičích, které pak poškodí elektroniku, elektronické rozvody a transformátory, což by tedy vedlo při dlouhodobém a velkém poškození k tomu, že by byla poškozena komunikace, navigace, obranyschopnost, zemědělství, průmysl, zajištění pitné vody, potravin, odstraňování odpadů, porucha bankovního systému. Z toho cítíme, že ten dopad by byl drastický a maximální a já bych byl nerad, abychom pak říkali, pokud by k tomu mělo dojít, že jsme o tom nevěděli. Tak, pane ministře, děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan ministr chce reagovat. Prosím, máte slovo.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, pane doktore, dovolte mi, abych se vyjádřil k vaší ústní interpelaci ve věci přípravy na blackout, zejména na geomagnetickou bouři. Na úvod mi dovolte zmínit, že sektor energetiky se na přerušení dodávek elektřiny, tedy takzvaný blackout, připravuje pravidelně. Ukládá nám to nakonec i legislativa Evropské unie. Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci zejména s provozovatelem přenosové soustavy Čeps, a. s, který je podřízen ministerstvu, podle nařízení Evropské unie 2019/941 o rizikové připravenosti odvětví elektroenergetiky zpracovalo plány rizikové připravenosti právě pro oblast elektroenergetiky. Plány byly zpracovány i s ohledem na případnou spolupráci s okolními zeměmi v případě náhlého výpadku. Při jejich přípravě byly na evropské úrovni zpracovány scénáře elektroenergetických krizí. Vybrané scénáře byly následně přejaty a zapracovány nebo přijaty na národní úroveň. Riziko blackoutu na základě geomagnetické bouře je v nich zmiňováno. Je potřeba ale zdůraznit a přiznávám, že riziko takového zásahu české elektrizační soustavy je považováno za minimální. I přesto si uvědomujeme závažnost následků takové bouře, ale já bych rád zdůraznil, že sektor energetiky se na případné výpadky pečlivě připravuje a pravidelně v rámci cvičení simuluje tyto výpadky způsobené například působením přírodních živlů nebo i teroristickým útokem. Všechny tyto katastrofy jsou mimo jiné i součástí zmiňovaných plánů rizikové připravenosti a na úrovni Evropské unie dochází k pravidelné aktualizaci zmiňovaných krizových scénářů, jako například poslední aktualizace tento rok.

Je samozřejmostí, že i Česká republika na základě toho aktualizuje ve spolupráci s okolními státy tyto plány rizikové připravenosti pro minimalizaci následků případného výpadku. Všichni si uvědomujeme důležitost nepřerušených dodávek elektřiny do všech sektorů hospodářství v České republice, ale i do domácností. A já znovu opakuji, že důležití aktéři sektoru energetiky, zejména společnost Čeps, se pravidelně na katastrofy, které mohou výpadek elektřiny velkého rozsahu způsobit, připravuje.

Já bych v té souvislosti rád zmínil, že při všech přípravách na výpadky se následky bez ohledu na to, co je příčinou jednotlivých výpadků, řeší velmi podobným způsobem. V případě vzniku blackoutu dochází nejprve k vyhlašování stavu nouze v elektroenergetice příslušnými provozovateli v tomto odvětví, které mohou přecházet až v krizovou situaci. Řešení takové situace je pak vedeno na dvou úrovních, kdy za prvé dochází ke snahám o zajištění obnovy dodávek elektrické energie formou řídících činností provozovatele přenosové sítě a provozovatelů distribuční sítě, v druhém sledu zajištění nouzových dodávek elektrické energie formou náhradních zdrojů elektrické energie. Pro tento účel disponuje Ministerstvo průmyslu a obchodu pohotovostními zásobami. V rámci obnovy napájení je prioritou obnovit vlastní spotřebu jaderných elektráren, dále vlastní spotřebu systémových elektráren a dále aglomerací se zaměřením na chráněné zákazníky. V této souvislosti provozovatel přenosové soustavy vyhlašuje již zmíněný stav nouze v elektroenergetice a postupuje v souladu s příslušnými právními předpisy a havarijním plánem provozovatele přenosové soustavy.

Uvedené přípravy a opatření se týkají i možnosti zasažení naší republiky právě zmíněnou geomagnetickou bouří. Nicméně dle vědeckých poznatků je Česká republika z celoevropského hlediska ohrožena geomagneticky indukovanými proudy s relativně malou pravděpodobností a intenzitou. Vzhledem ke konfiguraci našeho systému z modelových výpočtů vyplývá, že v takovém případě by byly uzly na jižním okraji našeho systému daleko od severojižních propojení.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Já jsem nechal ještě chvíli, abyste to mohl doříct. Poprosím pana poslance.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Vážený pane ministře, děkuji za odpověď. Já tedy se obávám, že ta událost v tom roku 1859 byla natolik intenzivní, a nakonec to mám nastudované i z literatury, že by došlo k poškození v podstatě všech transformátorů a vyhoření všech transformátorů na severní polokouli, takže ten účinek by byl skutečně těžký a silný a ten výpadek toho elektrického proudu na velké ploše by byl masivní. Takže já úplně, samozřejmě vy jste říkal, že jsou na to nějaké plány, ale nejsem si jistý, jestli ty plány zahrnují i až takový impakt silný, který by vedl k výpadku. Já bych tady chtěl jenom zmínit to, jestli nějakým způsobem ty transformátory jsou zabezpečeny před přepětím, které by vzniklo. A nemusí to být jenom ta bouře, může to být i elektromagnetický impulz z jiného zdroje.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan ministr bude ještě reagovat.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela: Chci říct, že samozřejmě transformátory proti určité míře přepětí zajištěny jsou, ovšem taková anomálie může samozřejmě způsobit přepětí, na které ani ta záloha není konfigurována. Je však potřeba uvést jednu věc, a sice že možnost extrémní bouře, která by způsobila vážné provozní problémy s následky rozsáhlých výpadků podle expertních odhadů, lze očekávat v řádu stovek let. Vy jste sám uvedl, kdy proběhla ta poslední událost. Nicméně podle dostupných poznatků provozní problémy vzniklé v jejím důsledku by neměly způsobit vážné poškození transformátorů. Pravděpodobnost takovéto události lze srovnat s pravděpodobností katastrofálních povodní v roce 2002 v Praze. Ale přesto, jak jsem již uvedl, příprava na možnou krizovou situaci s touto možností také počítá.

Já vás chci, pane poslanče, ubezpečit, že přestože přírodním katastrofám lze těžko předcházet, my žádnou variantu nepodceňujeme a připravujeme scénáře takových situací včetně případných simulací tak, abychom se co nejlépe připravili, že pokud by nastala reálná událost, tak aby následky byly co nejmenší. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a poprosím dalšího interpelujícího, pana poslance Kotta, který bude interpelovat pana vicepremiéra Bartoše.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Děkuji, pane vicepremiére, že jste dorazil na interpelaci. Byť se bude zdát, že ta interpelace by úplně rezortně neměla směřovat k vám, vycházím z toho, co dneska proběhlo na ČTK a v Radiožurnálu, kde se vyjadřujete o tom, jak koalice má souhlasit nebo nesouhlasit se sdružením zdanění dotací pro zemědělce, a kde říkáte, že tím, kdyby se to přijalo, tak tento návrh významně poškodí ty malé a nahraje těm velkým. Já se domnívám, že je to stejná demagogie jako mluvit o tom, že poslanecký klub o čtyřech poslancích by měl mít stejný rozpočet jako klub o 71 poslancích. Nicméně v zemědělství se pohybuju poměrně dlouho, a co je skutečně nejhorší, a věřte mi, že jsem se tady na tom dneska shodl i s panem premiérem, je rozdělovat podniky na malé a na velké, protože to je problém, který vráží mezi podnikatele v zemědělství velký klín, a já bych byl velice rád, abychom společně řešili to, jestli ti zemědělci jsou dobří, anebo špatní, a ty dobré bych podporoval z logiky věci a ti špatní - bohužel, jestli to dělá nedobře, musí s podnikáním skončit anebo ho změnit. A čemu už vůbec nerozumím, proč vlastně tato rétorika je používaná i na půdě Evropského parlamentu.

Takže znovu říkám, kdybych dneska neslyšel v médiích vaše vyjádření k této problematice, určitě bych tuto otázku nepokládal. Ale byl bych rád, kdybyste nám vysvětlil, z čeho vychází ta vaše úvaha, že na to doplatí malí a ti velcí na tom vydělají. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a poprosím pana vicepremiéra.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Děkuji za slovo. Vážený pane poslanče, kolegové, kolegyně, jenom kdybych vzal ten příklad, a teď jenom zareaguji na tu první část, pak půjdu k meritu věci. Samozřejmě, co do počtu poslanců a asistentů větší klub disponuje velkými prostředky. Kdybych se na to podíval optikou, jaké jsou kladeny nároky na jednoho poslance a na ten klub, tak vlastně ve věci třeba expertovného nebo odborné přípravy by dávalo smysl, aby třeba prostředky na odbornou práci byly stejné, protože ať jsou ti poslanci 4, 10, 15, 21, tak ve finále musí vyhodnocovat v rámci svých kapacit ty stejné programy, ale to jenom reakce na tu první věc.

My jsme, a ať už to bylo v souvislosti s demonstracemi zemědělců, které byly v České republice, ať už ty, co byly na hranicích nebo i v zahraničí v těch velkých městech, z logiky věci jsou na stole různé přístupy, jak tu situaci, která je různá v zemích, je někdy způsobená i třeba špatným nastavením importní politiky - evropský prostor versus zbytek světa - skutečně přistupovat k tomu jako ke komplexnímu dotazu.

A ta moje citace - ona je starší, i když byla dneska v ČTK. Vychází z toho, že na stůl se dostalo několik návrhů, kterými lze českému zemědělství pomoci. Vy jste komentoval jeden z nich. Jiný návrh, který byl ve veřejném prostoru, je podpora zaměstnanosti na venkově prostřednictvím slevy na sociálním pojištění, což třeba také zaznělo, což je věc, kterou by případně musela asi notifikovat Komise, věc vhodná pouze, pokud by se vztahovala na OSVČ, malé farmy. Jde o necílenou podporu, ovšem měla by podpořit venkov obecně. Debatou bylo i to řekněme osvobození daní u provozních dotací. Ono to trošku je zkresleno v tom veřejném prostoru, že by se dotace danily, tak u těch provozních dotací, já si myslím, že pokud bychom někam chtěli mířit, tak bychom se měli zaměřit na druhý pilíř dotací, primárně na segment firem od 500 do 2 500. Podle nás by mohl být ten cílový segment i užší. Tak asi i evropská politika, a byť je to potom dáno strukturou zemědělství každé té jedné země, je obecně i v jiných oblastech nastavená na podporu středního a malého podnikání versus poměrně již velké firmy, které prostě mají ten ekonomický model výrazně jiný. Všechny tyhle věci jsou předmětem jednání na úrovni K5 i odborných skupin.

A co se týče zdanění těch zemědělských dotací, a to je přímá odpověď, tak tam je ještě environmentální platba z druhého pilíře, agroenvironmentální platby ekologických zemědělství. Platy na ekologické zemědělství mají environmentální přínosy, pobírají je zejména malé a střední podniky. Tam si myslím, že taktéž se o tom bavíme, že třeba tuhletu věc bychom mohli otevřít. Z logiky věci pak, pokud stejnou vlastně flat (?) podmínku aplikujete na všechny ty segmenty, tak pro ty ekonomicky slabší, tedy menší, ten efekt samozřejmě je výrazně nižší, zatímco pro ty velké, velké nad - ať už je to tou výměrou pro velké holdingy, nebo pro velké skupiny podnikající v oblasti zemědělství, pak je to samozřejmě významná suma co do části, pokud bychom to aplikovali plošně.

Já si furt myslím, že my chceme podporovat nějakou různorodost, nikoliv dominantní postavení, již byť třeba dobře řízených velkých podniků, a obecně ta politika - prostě podpořme ty, kteří zajišťují diverzitu, kteří vytváří konkurenční prostředí, což samozřejmě v případě, kdy - a já to neříkám jako nějakou alfu omegu, ale kdy prostě i velké firmy kupují třeba střední zemědělské podniky. Děje se tak třeba i v okolí Středočeského kraje v konkrétních případech, tak si myslím, že je daleko lepší dívat se na ten segment malé a střední podnikání a důsledně třeba kontrolovat, aby i v těch limitech nad těch 2 500 hektarů nedocházelo k nějakému propojování firem, a pak se ty firmy tvářily, že jsou elibigle pro ty dotace právě, které jsou určeny pro ty střední. Ta politika, jak je nastavena, je to součástí společné zemědělské politiky, kterou i teď po nějaké debatě s ministrem zemědělství vlastně tam dochází k nějakým úpravám, zejména v reakci třeba na posun Francie v rámci společné zemědělské politiky.

Já to samozřejmě komentuji jako předseda strany, byť rezortně tomu nejsem příslušen, tak snad jsem v tuto chvíli odpověděl na vaši otázku. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pane poslanče, máte zájem o doplňující dotaz?

 

Poslanec Josef Kott: Děkuji, pane vicepremiére. Já tomu rozumím, nicméně musíme se na to podívat i tou optikou, kterou já jsem tady zmiňoval. Je to o tom, že dneska ty střední zemědělské podniky, kterých je nejvíce a které zabezpečují tu největší výrobu, se dostávají do nejvýznamnějších ekonomických problémů. Je pravda, že skupují větší podniky, ale je třeba se podívat na to, kdo je skupuje z druhé strany. Z té druhé skupiny jsou to podnikatelé, kteří nepodnikají v zemědělství, podnikají v jiných oborech, a protože mají volné finanční prostředky, tak je využívají pro to, aby investovali do zemědělské půdy, a tomu žádné zdanění dotací nezabrání ani tomu nepomůže.

Takže mě ten komentář - a děkuji za to, že jste řekl, že to komentujete jako předseda strany, že se nepasujete do role odborníka - ale domnívám se, stále se domnívám o tom, že tahleta politika, která je nastavená, potřebuje významnou revizi.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pane ministře, budete reagovat? Už ne.

Tak pak poprosím pana poslance Kotena, který bude interpelovat pana ministra Rakušana.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane nepříjem... nepřítomný ministře, už mně to zase naskočilo, ale já vás mám rád. Já bych se vás rád zeptal, protože jsem zachytil několik článků na serveru Praha IN, kde tedy byl popsán poměrně zajímavý případ toho, jak auta pořádala závody na Nuselském mostě a ani městská policie, ani státní policie nezasáhla, i když Nuselský most byl uzavřen pro tyto závody. Dále na té párty driftovací v Jičíně, tam také policisté na náměstí nezasáhli. Tak by mě tedy zajímalo, jakým způsobem se to bude řešit, protože pokud běžný občan nebo já jedu přes Nuselský most 62, 63 kilometrů někdy v noci, tak už mi přijde pokuta, kdežto tady v tom případě se tam děly úplně, úplně jiné věci. Pak tam tedy ten příjezd po té dálnici 300kilometrovou rychlostí, to by mě zajímalo taky, jakým způsobem se to bude řešit, zda tedy ti účastníci, kteří takovýmto způsobem jeli, zda přijdou o řidičské oprávnění.

A pak bych se chtěl zeptat ještě na další článek, který navazuje, a to jsou priority v rámci Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje, kde to potvrdil i Leoš Tržil, a je to dodržování pravidel provozu po dálnicích, tím by se měla v roce 2024 policie zabývat. Ale také tam jsou opatření v souvislosti rasismu a extremismu, ovšem - a to tedy cituji: "Opatření proti skupinám s odlišnými ideovými názory." A to je přesně to, co mě zajímá, zda tedy budeme rezignovat na dopravu, a zda tedy místo toho policisté budou dělat takovou novodobou Státní bezpečnost. Děkuji za odpovědi.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Vzhledem k tomu, že pan ministr Rakušan - dívám se, není skutečně, tak přistoupíme k dalšímu, a to je řádně přihlášený pan poslanec Lubomír Metnar, který bude interpelovat paní ministryni Janu Černochovou.

 

Poslanec Lubomír Metnar: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Já bych měl tady oblast, kdy v posledních dnech se dozvídáme, že kromě patnácti tanků Leopard 2A4 darovaných České republice v roce 2023 Německem obdrželo Ministerstvo obrany jako ocenění za další vojenskou pomoc Ukrajině z německé strany nabídku na darování dalších patnácti kusů, ke kterým by ještě patnáct kusů mohla Česká republika cca za 10 miliard dokoupit. Armáda ČR by tak měla k dispozici celkem 45 těchto zastaralých tanků včetně tří kusů vyprošťovacích.

Ministerstvo obrany navíc zahájilo s Německem jednání o pořízení cca 77 kusů modernizované verze tanku Leopard 2A8. Stávající 73. tankový prapor 7. mechanizované brigády je vyzbrojený 30 tanky T-72M4CZ. V souvislosti s plánovanými akvizicemi tanků Leopard však není jasné jejich další využití. Jedná se o záměry, které do určité míry překračují rámec nedávno schválené koncepce výstavby Armády ČR 2035 a které budou představovat značné, dosud nespecifikované nároky na dodatečné výdaje.

Proto žádám paní ministryni o odpovědi k těmto otázkám: K jakým dodatečným změnám v koncepci tankového vojska AČR má dojít a jak se tyto změny projeví ve struktuře Armády ČR a jejich mobilizačních záloh? Další otázka: Jaké budou dodatečné náklady a v jakých letech se plánují v souvislosti s akvizicemi a náklady životního cyklu obou verzí tanků Leopard? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Vzhledem k nepřítomnosti paní ministryně můžeme přejít k dalšímu interpelujícímu, a to je pan poslanec Zdeněk Kettner, který bude interpelovat pana ministra zdravotnictví Válka.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji za slovo. Já mám na pana ministra dotaz. V médiích proběhla taková informace s tím, že co se týká hygieny, že se bude centralizovat, budou se omezovat pravomoci místních hygieniků. Můj dojem - budí takový, že priorita je jakoby ušetřit. Vzhledem k tomu, že hygiena úzce souvisí samozřejmě i se školskými zařízeními, vůbec s bezpečností, co se týká hygieny zdravotního hlediska obyvatel České republiky, tak zda tento postup, zda je nějakým způsobem promyšlený tak, aby ty úspory neměly negativní vliv na bezpečnost obyvatelstva, co se týká hygieny. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a prosím pana ministra.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Moc za ten dotaz děkuji. V podstatě pokračuji v tom, co jsme v minulém volebním období spustili. Možná si vzpomenete, ti, co jste tady byli, o diskusi o Kochově institutu, v době covidu se debatovalo, dává se za vzor Kochův institut, a Julek Špičák, paní profesorka Adámková a někteří další - my v opozici také, já třeba určitě - jsme to velmi podporovali. A na ministerstvu se cosi v té době začalo chystat, což už se nezvládlo, a já v tom pokračuji.

Já bych chtěl říct, že hygieny existují sedmdesát let v té podobě, která je dneska, ale mezitím se strašně posunula ta činnost, kterou by měly dělat, od takové té - když to řeknu zjednodušeně - prosté kontroly čistých rukou se to posunulo všude ve světě do ochrany veřejného zdraví, rozvoje ochrany veřejného zdraví - nejenom, ale především. Proto vzniklo něco, co je i obor, který se vyučuje - public health. Cílem je stanovit strategii rozvoje veřejného zdraví v České republice a to je cílem toho zákona, který budu předkládat do Poslanecké sněmovny, a bezesporu u něho bude bohatá diskuse - efektivnější protiepidemická opatření, podpora očkovací strategie, ale i podpora zdravého stravování ve veřejných stravovacích prostorách, školách, v nemocnicích.

Obecně k tomu, aby se rozvoj veřejného zdraví tímto směrem mohl posunovat, je potřeba udělat věci, které jsou - právě třeba v Německu Kochův institut, ale ve Francii Pasteurův institut - standardem. To znamená, v tom zákoně, když to řeknu, je návrh na to, aby vznikla Rada vlády pro veřejné zdraví jako mezirezortní nástroj, odborný nástroj, nepolitický nástroj, ve kterém by seděli odborníci a předkládali na vládu řekněme doporučení ke zvýšení veřejného zdraví. Návrh na vznik té rady předložím v dubnu tohoto roku. Chci, aby takový orgán vznikl a chci, aby v něm nebyli politici.

Úprava zákona o veřejném zdraví je druhý krok toho systému. Je to vlastně opětovné zakotvení podpory veřejného zdraví jako aktivity krajských hygienických stanic a Státního zdravotního ústavu a de facto propojení Státního zdravotního ústavu, který by se měl transformovat do Kochova institutu. Asi nepřekvapím, že bych rád, aby se změnil ten název, protože Alice Masaryková Státní zdravotnický ústav založila, tak aby se změnil na Institut Alice Masarykové, aby i ten název podpořil to, co byla vlastně ta myšlenka, když to zakládala z amerických peněz. Měla by to být i jakási vědecká základna, a už proto je tam dneska vědecká rada, kde sedí zástupci jednotlivých odborných společností. My s některými poslanci, kteří se na tom podíleli v minulém volebním období - většinou to byli poslanci z opozice - pracujeme na tom, abychom tam získali i některé odborníky ze zahraničí.

Ta třetí věc je efektivnější fungování krajských hygienických stanic. Efektivnější fungování ve smyslu, řekněme, jednotného rozhodování o tomtéž napříč republikou. Já se prostě domnívám, že stát by měl garantovat občanům, když chtějí povolit, co já vím, dětský tábor, aby pokud napíšou žádost, měli víceméně jistotu, že stanovisko krajských hygienických stanic bude stejné a že nebude různé v různých krajích, aby škola, která se má otvírat, měla jistotu, že když je na pomezí dvou krajů, tak nebude zvažovat, jestli žádat v tom, nebo onom kraji, protože ta stanoviska jsou rozdílná. To znamená, tady je potřeba odpolitizovat krajské hygienické stanice, ve smyslu jednak dohledu ministerstva obecně. Ten dohled by měl být opravdu odborný cestou Státního zdravotního ústavu, který by měl vydávat jasné metodické postupy, standardy. Vědecká rada by se na tom měla podílet, a ta centrální rada by to tedy měla řešit.

Rozhodně to neznamená omezování krajských hygienických stanic, protože krajské hygienické stanice jsou naprosto základním pilířem fungování bezpečnosti krajů a jsou součástí i krizového řízení práce v krajích. Kompetence v rámci krajů musí zůstat nedotčené. Každá hygienická stanice bude mít svého regionálního ředitele, který bude odpovídat za kvalitu dozorové činnosti dané krajské hygienické stanice, a ten ředitel bude partnerem pro hejtmany - to se nesmí změnit - eventuálně v Praze pro primátora. Bude vytvořeno centrální ústředí, které bude metodicky řídit krajské hygienické stanice, zase ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem a vědeckou radou SZU. Je to de facto model, který je řekněme standardem v řadě západních zemí, a myslím si, že je to cesta, která posílí výrazně veřejné zdraví. Nejedná se o úspory.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane ministře. Táži se, jestli má pan poslanec ještě zájem o doplňující dotaz? (Poslanec Kettner: Ano.) Ano, prosím.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Mám ještě doplňující dotaz. Protože většina obyvatelstva, když si představí hygienu, tak si představí restaurační zařízení, kde se švábi prohánějí v potravinách, čili taková ta představa, jak nám švábí nožičky chroustají v potravinách. Čili obyvatelstvo se nemusí bát, že je to taková opatrná pomalá příprava na to, že přejdeme na hmyzí potravu, o které se naprosto regulérně a vážně uvažuje ve veřejném prostoru?

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Pane poslanče, opravdu ne. Podívejte se, ale přihrál jste mi, nahrál jste mi, za to moc děkuji. Já si fakt nemyslím, že je nezbytně nutné, aby kdokoliv kontroloval michelinskou restauraci nebo Pohlreicha, jak vaří. O to víc si myslím, že je potřeba, aby se kontrolovaly různé fastfoody. Ještě víc je potřeba kontrolovat veřejné stravování, ať už jsou to školy, ať už jsou to školky, ať už jsou to zdravotnická zařízení. Tam je potřeba soustředit tu kontrolu a kvalitu stravování. Tam je potřeba se soustředit například - my jsme se o tom s panem poslancem Růžičkou a dalšími bavili v uplynulém období a snažili jsme se to posunout, a kdyby nepřišel covid, tak jsme to s Vojtěchem a s dalšími poslanci posunuli - tam je potřeba dostat do toho veřejného stravování například dietu pro děti s celiakií, dostat tam některé další věci.

Opravdu si nemyslím, že - i když bych to také chtěl odlehčit - je úplně optimální, aby v metodickém pokynu pro některé hygieny bylo, že mají kontrolovat čistotu rukou zaměstnanců v restauračních zařízeních. Když si představím, že hygienik přijde k Pohlreichovi a řekne mu: Ukažte, jestli máte čisté ruce, tak si fakt nemyslím, že to je to správné. Spíš bych se chtěl soustředit na kvalitu stravy, na kvalitu veřejného stravování a opravdu na něco, co se jmenuje a co je samostatný obor, učí se to v Praze na lékařských fakultách, public health. Tam ta reforma musí směřovat.

Věřím tomu, že ta debata bude velmi bohatá, bude na jedné straně vědecká. Úplně slyším Juliuse Špičáka, jak tady bude hřímat, a bude mít v řadě věcí pravdu. Debata bude také o některých praktických věcech od vás, kteří mají z krajů zkušenosti s hygienami, ale fakt tam není záměr cokoliv likvidovat, rušit a ani šetřit. Na zdraví a na veřejném zdraví fakt nejde šetřit.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Poprosím dalšího interpelujícího a to je pan poslanec Ryba, který bude interpelovat pana ministra Rakušana. Podotýkám, že pan ministr Rakušan je omluven.

 

Poslanec Drahoslav Ryba: Vážený pane vicepremiére, pánové, členové vlády, kolegyně a kolegové, dovolím si v této chvíli interpelovat pana ministra vnitra Víta Rakušana ve věci chybějících finančních prostředků bezpečnostních sborů, konkrétně tedy v oblasti ostatních běžných výdajů, nebo chcete-li takzvaných provozních prostředků. Budu to dokumentovat na číslech Hasičského záchranného sboru České republiky, ale podotýkám, že naprosto obdobná situace je i v Policii České republiky.

Trochu málo čísel, ale opravdu rychle. Hasičský záchranný sbor měl finanční prostředky pro rok 2022 ve výši 1 955 000 000. Pro rok 2023 poníženo na 1 387 000 000. Vidíte, že to ponížení je obrovské. Nedalo se s tím vyjít, proto došlo v průběhu roku k navýšení, a nakonec tedy rozpočet dělal 1 767 000 000. Pro rok 2024 je nastaven rozpočet na

1 543 000 000, ale místo navýšení tam došlo ještě k ponížení o 190 000 000 z důvodu toho, že se tyto finanční prostředky převedly do mezd, čemuž rozumím, protože jinak by došlo ke snížení mezd a velkému odchodu příslušníků. Celkem tedy hospodaří s 1 353 000 000. Takto tedy chybí ve srovnání s rokem 2023 400 milionů, s rokem 2022 dokonce 600 milionů korun. Inflace mezitím byla v roce 2022 - 15,1 %, 2023 - 10,7 %, tudíž chybí dalších 300 milionů. V rozpočtu Hasičského záchranného sboru České republiky v oblasti ostatních běžných výdajů chybí pro letošní rok minimálně 700 milionů korun, myslím si, že spíše 1 miliarda, a řada krajů mi potvrdila, že mají finanční prostředky nejdéle do září.

Ptám se tedy, co s tím budete, pane ministře, dělat? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Vzhledem k tomu, že pan ministr, jak už jsem říkal, je omluven, poprosím dalšího interpelujícího na přítomného ministra školství, pana ministra Beka. Interpelovat bude pan poslanec Karel Rais. Máte slovo.

 

Poslanec Karel Rais: Přeji všem dobrý den. Já bych se chtěl věnovat jednomu excesu na českých základních školách, který byl prezentován v médiích.

Zadání, které dostali žáci deváté třídy základní školy v Rosicích na Brněnsku v rámci projektu Holocaust, bylo v uvozovkách jednoduché. Žáci ve výuce deváté třídy měli odpovídat na otázky typu: kolik lidí se vejde do plynové komory, jakým plynem komoru plní nebo jak fungovalo elektrické vedení okolo koncentračního tábora, jaké napětí je ještě snesitelné pro člověka a podobně. V českém základním i vyšším školství nalezneme řadu aktivit, které jsou za hranou soudnosti normálního myslícího tvora s průměrným IQ, ale toto je snad neskutečné. Proto by mě zajímalo, jak k tomu přistoupili - samozřejmě ta základní škola v Rosicích - jak k tomu přistoupil zakladatel školy, popřípadě metodický řídící článek, kterým je Ministerstvo školství, jak tento problém řešil? Docela jako člena vlády se pana ministra ptám, co udělá nebo udělala při řešení této vzdělávací chyby vládní zmocněnkyně pro lidská práva, paní Klára Šimáčková Laurenčíková, která se věnuje lidským právům, dodržování práv národnostních menšin?

Pozitivně vnímám omluvu pana ředitele základní školy, ale domnívám se, že vzhledem k uvedenému přešlapu padá manažerská zodpovědnost za (?) konání jeho podřízených. Tak se ptám taky, co udělal pan ředitel pro to, aby uvedená hloupost se neopakovala? Reakce židovských organizací na tuto aktivitu byla naprosto logická - jednoznačně negativní - proto poslední dotaz: jestli se někdo omluvil těmto institucím, které také zastupují i miliony středoevropských židovských spoluobčanů, z nichž řada byla zavražděna právě v uvedených plynových komorách? Mohl bych pokračovat jinými nesmysly či dvojsmysly z dnešních učební základní školy, například "Líza mě lízá a chtivě polyká." To není text erotického časopisu, ale cvičebnice z češtiny třetí a čtvrté třídy. A takto bych mohl tyto záležitosti ještě rozšířit, ale chci se věnovat pouze té základní škole v Rosicích. Děkuji za pozornost a věřím, že mně pan ministr odpoví. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já děkuji. Prosím, pane ministře.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já děkuju za ty otázky, které míří k důležitému tématu antisemitismu v dnešní společnosti. Já musím říct, že považuju tu událost v Rosicích skutečně za exces a nebudu se pokoušet diletantsky stanovovat anamnézu a diagnózu, ale v řadě věcí souhlasím s panem poslancem Raisem. Myslím si, že je potřeba ale zdůraznit to, že ta událost se stala v kontextu projektu, který zřejmě jinak splňoval v zásadě standardy, které na takovéhle projekty klademe, a to individuální chování bylo bezprostředně odsouzeno ředitelem té školy. Já myslím, že jeho veřejné vystupování bylo zcela korektní.

Samozřejmě Ministerstvo školství není zřizovatelem té školy, takže nemá přímé pravomoci zasáhnout, ale okamžitě se na úrovni úřednické kontaktovalo s panem ředitelem, a já považuji za důležité to, že on tu situaci v rámci té školy řeší, Česká školní inspekce se bude tou školou zabývat v nejbližší době nebo v dohledné době a myslím si, že ta událost se bude promítat do jejího zjišťování situace na té škole.

Byl to exces, na druhé straně i ten exces může indikovat jistou míru lehkovážnosti v zacházení s tímhle zásadním tématem. A já považuju za důležité, abychom ten jednotlivý případ do jisté míry využili k tomu, abychom lépe nastavili to, co Ministerstvo školství, případně vláda má v rukou přímo. A pro mě z toho plyne ještě větší význam revize vzdělávacích programů a potom tvorba modelových školních vzdělávacích programů pro základní školy, kde téma antisemitismu, případně anticikanismu, které je teď diskutováno, může hrát poměrně významnou roli.

Také jsem přesvědčený o tom, že se tady vlastně ukazuje, že nám dlouhodobě v České republice chybí profesionální paměťové instituce, které by se věnovaly historii židovského obyvatelstva na našem území. Já teď spíš než jako ministr, (ale) jako senátor jsem se angažoval od počátku u projektu takové instituce, která by měla vzniknout v Brně. A podobný projekt existuje v Praze. Já jsem v poslední době o tom diskutoval s panem ministrem kultury, protože bychom rádi hledali cesty, jak vznik takových důstojných institucí, které by byly protějškem třeba té krakovské nebo jiných evropských, povzbudit, protože je potřeba, aby v těchhle otázkách se angažovaly instituce, které to budou dělat profesionálně, na vysoké úrovni a nespoléhat jenom na kreativitu jednotlivých učitelů, kteří samozřejmě jsou lidmi, tak jako my všichni.

Nejsem s to odpovědět na to, jak moc se tím zabývala v tuto chvíli paní vládní zmocněnkyně, ale jsem připravený panu poslanci tu informaci zprostředkovat. A také musím říct, že v tuhle chvíli nevím, jak se zachoval zřizovatel, nicméně vzhledem k tomu, že žiji v té oblasti, tak se budu snažit tu školu v dohledné době sám navštívit a seznámit se s tím, co podnikli za kroky kolegové, ať už se strany radnice, nebo toho ředitele. Znovu chci říct, že považuju to téma za důležité i v kontextu toho, co se děje v evropských zemích, v poslední době je antisemitismus nepochybně téma, kterému musíme věnovat mnohem větší pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Ano, pan poslanec bude mít ještě doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslanec Karel Rais: Já spíš bych byl velmi rád nebo bych zareagoval na pana ministra, byl bych rád, kdyby se k tomu vyjádřila zmocněnkyně pro lidská práva, protože si myslím, že to je téma, které by ji mělo zajímat. Na druhou stranu chápu, že rozdělení... pravděpodobnostní rozdělení IQ učitelů, kteří vychází z pedagogických fakult, asi odpovídá Gaussově normálnímu rozložení, čili že tam takové excesy můžou nastat, protože mi to připadá naprosto nelogické - člověk s průměrným vzděláním někde na úrovni dějepisu čtvrté třídy by měl vědět a asi pochopit, že tohle to není logické. Čili chci tím říct, že to není jenom o výstavbě institucí, které budou jaksi ochraňovat historii, ale že je to taky o tom, co v podstatě z těch pedagogických fakultách vylézá, a to, co jsem říkal nakonec... (Předsedající: Čas. Čas, prosím.) Dobře. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Díky.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Jestli mohu krátce reagovat. Já se moc přimlouvám za to, abychom to považovali za exces. V tuto chvíli generalizace o celém stavu učitelském samozřejmě jsou vždycky trochu riskantní. Já souhlasím s tím, že v tak masové profesi, jakou jsou učitelé, kdy jich je v zemi více jak sto tisíc, samozřejmě v takovém počtu se mohou najít jedinci, kteří udělají věci, které bychom od nich nečekali. A také věřím tomu, že vzdělávání učitelů prochází poměrně významnou proměnou, a já jsem mohl pozorovat v posledních deseti letech na řadě pedagogických fakult výrazný posun v pojímání přípravy učitelů. Tak věřím tomu, že se bude dařit připravovat učitele i na takovéhle situace třeba lépe než dosud.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. A poprosím další interpelujícího, což je pan poslanec Lubomír Brož, který bude interpelovat rovněž pana ministra školství. Prosím.

 

Poslanec Lubomír Brož: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, rád bych se vás zeptal, zda Ministerstvo školství vydává nebo se chystá vydávat metodický pokyn školám, jak komunikovat s dětmi užíváním sociálních sítí typu Facebook, Instagram, Tik Tok a podobně. Obrátilo se na mě totiž několik rodičů s tím, že škola jejich děti mladší třinácti let - a pravděpodobně i nevědomě - podporuje v založení například Facebooku a ve vědomém porušování pravidel, kdy musí děti k založení profilu falšovat svůj věk. Například na Facebooku nebo Instagramu je minimální věk k založení profilu třináct let. Konkrétně se jedná třeba o víceletá gymnázia, kde jsou i mladší třinácti let a bez profilu na Facebooku studenti například nemohou hlasovat ve studentském parlamentu.

Bude s tímto fenoménem Ministerstvo školství něco dělat? Nemyslím si totiž, že je dobré, aby školní instituce nějakým způsobem, i nepřímo, nabádaly k porušování pravidel. A ta věková hranice přístupu na sociální sítě je oprávněná především z důvodu bezpečnosti dětí. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Poprosím pana ministra.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji za otázku. Musím začít tím, že budu vlastně rád za konkrétnější údaje k těm situacím. Dotýkáme se poměrně citlivé oblasti, která je předmětem politické a veřejné debaty v řadě evropských zemí. Sám musím říct teď za sebe, že považuji sociální sítě víceméně za moderní technologickou obdobu stěn na pánských pisoárech v době mého mládí, kde se samozřejmě vyskytovaly od vtipných komentů přes vulgarity až po politické komentáře nejrůznější výroky. A myslím si, že vlastně školy nebudou s to úplně ignorovat tuhle platformu, která prostě proniká do našich životů. Na druhé straně souhlasím s tím, že nabádat děti k tomu, aby deklarovaly jiný věk, než ve skutečnosti mají, je určitě neetické jednání, které nemá mít ve školách místo.

Ministerstvo školství zatím soustřeďovalo pozornost především na aspekty využití sociálních sítí, které mají charakter kyberšikany. Tam existuje celá řada doporučení a teď je nechci vypočítávat, v podkladu to mám. Jen bych zase nabádal k jisté opatrnosti, jaké všechny úkoly školám v těch regulacích uložíme. Já jsem se díval na stránky Ministerstva školství, které se týkají primární prevence. Máme 24 oblastí, kde se snažíme děti různě instruovat a chránit před různými riziky. Samozřejmě čím víc těch oblastí bude, tím menší pozornost bude věnovaná jednotlivým z nich.

Sociální sítě jsou součástí naší každodenní reality, asi od nich děti neuchráníme, ale měli bychom respektovat pravidla, s tím souhlasím, a budu panu poslanci vděčný za identifikaci těch konkrétních případů tak, abychom v té věci mohli dál nějakým způsobem postupovat.

Jsem přesvědčený o tom, že nás čeká debata i o souvisejících tématech. My spoléháme hodně na to, že školy regulují řadu věcí samy. V pravomoci ředitele je nakonec i to, zda budou děti během vyučování používat některé technologie, ale já se nebráním politické debatě o tom, zda nemá ta regulace v některých případech mít vyšší úroveň, a uvítám debatu i na půdě Poslanecké sněmovny.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Uzavřeno? Ano, dobře, děkuji.

Poprosím pana poslance Romana Kubíčka, který bude interpelovat omluveného ministra Rakušana.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Kdyby to sneslo odkladu, tak bych si počkal na přítomnost pana ministra, ale myslím, že odkladu to nesnese, protože se na mě obrátili příslušníci Policie České republiky, a dokonce i server PrahaIN citoval, že policie zavádí opatření proti skupinám s odlišnými ideovými postoji.

Tento dokument dostali k podpisu členové policie Jihomoravského kraje, kterým ji předložil pan generál Tržil, a krom normálních standardních úkolů vyplývajících z povinností Policie České republiky tam byl velmi zajímavý odstavec, který hovoří, že policie by měla dbát nejen na opatření v souvislosti s projevy rasismu a extremismu, a v uvedené pasáži zároveň píše o opatřeních proti skupinám s odlišnými ideovými postoji.

Příslušníci Policie České republiky se velmi ohrazují, protože vždy se cítili býti apolitickými příslušníky, to znamená, že pro ně podpis takového dokumentu je poměrně dehonestující. Oni se vyjadřují poměrně bouřlivými slovy, a dokonce - nebudu jmenovat - pan doktor od policie mi napsal, zda hodláme v tomto něco učinit a že se nechtějí vrátit před rok 1989. Nemám zatím informace o tom, že by takovýto podobný dokument byl nechán podepisovat i na jiných krajských ředitelstvích Policie České republiky, toto je případ jihomoravského.

Tak bych se zeptal pana ministra, zda k tomu podá nějaké vysvětlení, protože do současné doby Ministerstvo vnitra, které bylo v této problematice osloveno, žádné usnesení a vysvětlení nepodalo. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan ministr je omluven.

Poprosím paní poslankyni Andreu Babišovou, aby interpelovala pana vicepremiéra Válka.

 

Poslankyně Andrea Babišová: Pane předsedající, děkuji za slovo. Vážený pane ministře, dovolte, abych se na vás obrátila s interpelací týkající se zásadního problému nedostatku praktických lékařů v České republice. Nejsou to bohužel jenom praktičtí lékaři, jsou to také samozřejmě dětští specialisté, dětští pediatři a ambulantní specialisté.

Čelíme v dnešní době kritické situaci, kdy se zvyšuje potřeba lékařské péče, ovšem počet lékařů, kteří tuto péči mohou poskytnout, bohužel klesá. Z dostupných údajů nám samozřejmě vyplývá, že mnoho z nich již dosáhne brzy důchodového věku nebo jsou v důchodovém věku a nyní přesluhují, a někteří už mnoho let. Vytváří to samozřejmě reálné riziko nedostatku základní péče pro občany našeho státu. Tato situace vyžaduje okamžitou pozornost a akční plán, který by měl zahrnovat revizi vzdělávacího systému lékařů, zvýšení počtu studentů medicíny, motivaci mladých lékařů pracovat v méně atraktivních regionech prostřednictvím lepšího finančního hodnocení či pracovních podmínek. Podle dostupných informací regionální programy, které v této chvíli již fungují a které mají nalákat lékaře do určitých oblastí, které nejsou moc atraktivní, bohužel nejsou dostatečným řešením. Příkladem by nám mohla být pediatrie, která se také dlouhodobě potýká s kritickým nedostatkem lékařů. V roce 2017 došlo ke sloučení oborů a dle odborných informací došlo pak k prudkému nárůstu zájemců o studium pediatrie.

Co se týče ambulantních specialistů, je tam situace také alarmující. Dnes již 43 % těchto lékařů dosáhlo důchodového věku. (Předsedající: Čas, paní poslankyně.) Ach, děkuji. Takže otázka: Co budeme dělat, pane ministře? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Omlouvám se. Přeji krásné odpoledne. A pan ministr, prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Moc děkuji, paní předsedající a paní poslankyně. Jenom krátce budu na úvodu politicky zlý. Měla jste naprosto pravdu, že to sloučení v roce 2017 nebylo dobré. Možná by stálo za to se podívat, který poslanec nebo poslanci to navrhovali a kdo to prosazoval, to doporučuju vřele. Já to v životě neřeknu, protože nepovažuju za korektní zneužívat pro zdravotnictví politiku, ale je dobré se na to podívat.

Nedostatek praktických lékařů je tady patnáct, dvacet let, i pediatrů, a důvod je jednoduchý. Po revoluci primární péče byla abundantní, to znamená, vlastně celý systém byl nastaven tak, aby se zlepšila dostupnost nemocniční péče, posílila se akutní lůžka a tak dále a tak dále, a v podstatě se nepracovalo s věkovou křivkou. Až před nějakými dvanácti lety, když nastoupil na Ministerstvo zdravotnictví profesor Dušek, začal pracovat s věkovou křivkou. Já v té době dělal šéfa Asociace akademických senátů, takže jsme mu dali nějaké podklady, co se týče absolventů. Asociace děkanů, tehdejší pan děkan Komárek a další - myslím, že to byl Komárek - nakonec přesvědčila vládu - buď to byla vláda, kde byl ministr Němeček, nebo to byla vláda předtím, to si už přesně nepamatuju - aby dala do svého programu, že se zvýší počet studentů na lékařských fakultách. Ono to trvalo, protože ta vláda, ministři se střídali relativně rychle. Finálně hned v prvním roce Vojtěch Adam a pan ministr Plaga toto podepsali. To znamená, letos budeme mít o 300 až 500 absolventů víc a tak to bude každý rok. Další zvyšování počtu studentů lékařských fakult i po diskusi s děkany nevnímám jako úplně šťastné řešení.

Je potřeba si říct, že o tom, kolik je na které fakultě studentů, rozhoduje principiálně akademický senát, velký akademický senát, respektive malé akademické senáty, a do těch kompetencí stát obecně nezasahuje. Je to součástí akademických svobod. Nás podobná situace čeká i u sester, všeobecných sester. Proto já bych chtěl teď už na opačné straně barikády na podnět kolegů, kteří jsou v akademickém světě a učí nelékaře, dohodnout s panem ministrem Bekem, abychom navýšili počet studentů všeobecná sestra, záchranář, radiologický asistent, ale také klinický psycholog, a to, pokud to jenom trošku půjde, už od příštího roku. Sice to nebude malá částka, ale myslím si, že je to správný krok, a pak někdo, kdo bude na ministerstvu za šest let, bude z toho sbírat plody, ale především pacienti.

Tak co my můžeme udělat? V současné době děláme to, že jsme po dohodě s Radou poskytovatelů, po dohodě s odbornými společnostmi zohlednili parametr dostupnosti jako hlavní kritérium přidělování rezidenčních míst. Jinými slovy, přestal jsem přidělovat rezidenční místa oddělením ve fakultních nemocnicích a začal jsem je přidělovat tam, kde je největší nedostatek. Nepřiděluji je já, přiděluje je komise, kde jsou zástupci odborných společností, komory a tak dále, a ti se shodli, že ten hlavní parametr bude dostupnost. To znamená, čím horší dostupnost, tím na čelnější pořadí se posune žadatel o rezidenční místo, které je hrazené ze státního rozpočtu. Chceme do zákona o zdravotních pojišťovnách dát to, aby tuto povinnost měly pojišťovny, a aby navíc mohly sepisovat s těmito lékaři kontrakty tak, aby řekly: Dobře, vyškolí tě praktický lékař v místě XY, ale my budeme platit to, že tě školí, protože jinak to platí ten praktický lékař ze svého, a samozřejmě když to není rodinný příslušník, tak proč by to dělal, ale ty s námi podepíšeš smlouvu, že pak tady budeš. A chceme jim dát naopak pravomoc, a dokonce povinnost, aby nezvyšovaly počty odborníků v těch oborech, kde jich máme dostatek, a navíc ještě v Praze a v Brně, ale aby opravdu se soustředily na plošnou dostupnost. A to bude v zákoně, který chci do prázdnin přinést do Poslanecké sněmovny, který bych chtěl někdy do května, června dostat na vládu.

Současně bych rád, abychom pracovali se vzdělávacími programy, ale já si úplně nemyslím, že další revoluce ve vzdělávacích programech by byla dobrá cesta. Vzpomeňme si, co se stalo u záchranářů, dnes je jich nedostatek. Takže moje představa je taková, a podpořilo to předsednictvo Purkyňky a myslím si, že se na tom snad shodneme s oběma znesvářenými společnostmi, o kterých asi víte stejně dobře jako já. Chtěl bych, abychom udělali drobnou úpravu ve vzdělávacím programu, nebo dvě úpravy. Za prvé, aby to půlroční kolečko na začátku nebylo povinné, ale aby si mohli vybrat pediatři, že půjdou do terénu, a aby místo jednoho roku u praktika byli dva roky u praktika a aby ty dva roky byly povinné. A to bych rád, abychom ještě v letošním roce schválili (Předsedající: Čas, pane ministře!), aby se to týkalo už absolventů letošního roku.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Má paní poslankyně zájem o doplňující otázku? Ano, prosím.

 

Poslankyně Andrea Babišová: Děkuji. Pane ministře, to, co jsem tady od vás slyšela, dává logiku a myslím si, že by to mohlo pomoci. To znamená, jestli jsem to dobře pochopila, chcete uzákonit, aby povinná praxe byla u pediatrů nebo u obvodních lékařů dva roky... (Reakce ministra Válka.) Teď je rok, takže dva roky, ale s tím, že si můžou vybrat. Nebudou mít povinné kolečko, ale můžou si vybrat přímo obor, do kterého půjdou?

A ještě jste předtím říkal informaci o tom, že budete jednat s pojišťovnami, aby tady toto hradily?

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji a s odpovědí pan ministr ještě.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Já se strašně omlouvám, je na to hrozně málo času. Tak stručně. Novela zákona č. 48, ten se týká zdravotních pojišťoven, a v tomto zákoně, který přinesu do Sněmovny, pojišťovny budou toto hradit a budou odpovídat za plošnou dostupnost a budou muset preferovat ta místa, kde je nedostatek lékařů. Praktický lékař pro děti a dospělé, chtěl bych změnu vzdělávacího programu - to není zákon, to je vzdělávací program - aby tam byli ne jeden rok u toho praktického lékaře pro děti a dorost, ale dva roky. U praktických lékařů pro dospělé chceme už letos v úhradové vyhlášce podpořit něco, co se jmenuje sdružená praxe. To znamená, pokud na pracovišti budou dva nebo tři praktičtí lékaři, a tím pádem technicky můžou zajišťovat provoz od sedmi od rána do sedmi do večera tak, aby to měli lépe hrazené, než když je tam jenom jeden, tedy abychom stimulovali, a to je zase něco, co doporučuje Společnost praktických lékařů, tyto sdružené praxe.

Těch kroků je celá řada a já je v rámci novely zákona, ty, které je potřeba udělat novelou zákona, budu představovat v letošním roce postupně v Poslanecké sněmovně. Je to provázání tří zákonů a de facto pokračuji v tom, co moji předchůdci se snažili udělat, ale buď skončili, nebo prostě padly vlády. Tak já doufám, že ani jedno z toho se nestane.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji oběma za dodržení času a nyní je na řadě paní poslankyně Štefanová, která také interpeluje pana ministra Válka. Paní poslankyně, prosím.

 

Poslankyně Iveta Štefanová: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Vážený pane ministře, přeji vám hezký den. Setkáváme se tu po dlouhé době. Abych citovala text známé písně, "to už bude rok". To už bude rok, co jsem stále na tomto místě a apelovala na vás, abyste urychleně řešil situaci ohledně neomezeného prodeje výrobků s obsahem kratomu. Nebudu tady rozebírat a připomínat, o jak nebezpečnou látku se jedná, pan ministr to moc dobře ví. Přesto se stále prodává bez jakéhokoliv omezení, a to i dětem, prakticky kdekoliv. Už to bude rok, pane ministře, co jste sliboval, že do konce května 2023 předložíte chystané řešení. To následovalo předložením tisku, který ale namísto slibovaného usnadnění zařazování nových látek, jako je kratom, na seznam zakázaných látek nebo látek, které potřebují podléhat nějakému omezení, fakticky umožňoval uvolňování látek na ten seznam již zařazených, takže legislativní paskvil. Ten se následně zaparkoval do pracovní skupiny, v které ale opoziční poslanci nejsou součástí. Kromě toho se ale nestalo nic.

Takže můj dotaz zní: Proč? Proč se kratom již dávno nezařadil na seznam zakázaných látek, pokud to technicky šlo například s HHC, což okomentuji: pozdě, ale přece? Proč a co s tím tedy hodláte dělat, pane ministře? A hlavně kdy? Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji a požádám o odpověď pana ministra. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji za ten dotaz, ale oba dva víme, že kratom a HHC jsou vnímány Světovou zdravotnickou organizací zcela rozdílně. Pozice kratomu - a publikace k tomu, a můžeme si je vyměnit, o rizicích, komplikacích - jsou úplně jinde než u HHC. HHC je semisyntetická látka, kratom je přírodní látka. Můžeme se bavit o objemu, ale určitě ne o míře rizik. Míra rizika u HHC a všech těch kanabinoidů, kterých je dneska přes sto, spočívá v tom, že jsou semisyntetické a že jsou extrahovány pomocí různých kyselin. Nemyslím si, že máme prostor na to, jít do detailů.

Máte naprosto pravdu, že ta novela zákona se zdržela. Nemáte pravdu, že novela ty látky dostává ze seznamu. V podstatě situace v Evropské unii je taková, a nejenom v Evropské unii, ale i všude na světě, že máte pouze několik možností. Buď je ta látka prodávána jako potravina nebo potravinový doplněk, a pak se dá regulovat cestou Ministerstva zemědělství, nebo je ta látka prodávána jako lék nebo lékový doplněk, a pak je regulována příslušnými agenturami - FDA, EMA a národními agenturami, jako je SÚKL v České republice, anebo je ta látka v tom, co jste řekla, že je šedá zóna, s tím já souhlasím, kdy - a tady já vidím hlavní problém - je ta látka prodávána jako něco, co není určeno ke konzumaci. V případě HHC tedy nevím, jak to prodávali - jako upomínkový předmět. Tak představme si, že by někdo prodával, co já vím, mezcal nebo slivovici jako upomínkový předmět. V té chvíli si to může koupit kdokoliv. Ten člověk vlastně podvádí. Prostě nikdo normální nemůže tvrdit, že gumoví medvídci nebo lízátka jsou upomínkové předměty, a pak tak jako mrkat: Můžete to sníst: To prostě takhle není a stát opakovaně v historii zakazoval různé výrobky, které připomínaly potraviny. Vzpomeňte si na mýdélka, která vypadala jako bonbony, vzpomeňte si na anilínové barvy a tak bych mohl pokračovat.

Ten zákon, který my chceme tady v Poslanecké sněmovně, pokud to projde, schválit tady do prázdnin, protože už dospěla ta skupina poslanců - v které jsou opoziční poslanci, je v ní pan poslanec Kasal a paní profesorka Adámková, ti v ní jsou, já tu skupinu nesestavoval - takže ten dotaz je spíš na zdravotní výbor, a ne na mne. Nicméně my jsme nachystali komplexní pozměňovací návrh k tomu, co bylo načteno jako poslanecký návrh, který zjednodušeně jakoukoliv novou látku, která se objeví, automaticky dá na seznam zakázaných látek, a bude poměrně dlouhé období - a teď z hlavy nevím, jestli rok, nebo dva roky, domnívám se, že dva roky - kdy se bude prověřovat, jaký ta látka má účinek, a buď tu látku označíme za stejně rizikovou jako alkohol a pak bude zakázán její prodej do 18 let, bude přísně regulován, dramaticky zpřísněný prodej alkoholu, nebo tu látku označíme za nebezpečnou podobně jako - co já vím - kokain, heroin, a pak zůstane na tom seznamu a její prodej bude naprosto zakázán. Ale budeme mít nástroj, který automaticky ze zákona tu látku zařadí na seznam zakázaných, dokud nebude prověřena míra jejího rizika, a to bude probíhat cestou Státního zdravotního ústavu a odborníků dva roky.

Má to jedinou mouchu - a já věřím, že ten zákon projde, protože je na něm konsenzus zástupců, kteří tam byli, to znamená pěti stran koalice a zástupců hnutí ANO, doufám, že ten zákon projde třetím čtením a pak požádáme Evropskou komisi o notifikaci, protože podobnou legislativu žádná evropská země nemá. A přístup evropských zemí je dvojí, buď automatické zařazování po určité době, ne hned, jak se objeví, ale po určité době na seznam, což vede ke spoustě problémů včetně toho, co se stalo v České republice, že část dětí byla hospitalizována a byla ve vážném stavu, nebo k totálně liberálnímu přístupu, což mají některé země, není jich mnoho, jsou zhruba čtyři nebo pět, které to neřeší a prostě tyto látky nechávají - jedná se především o kanabinoidy - zcela ve volném prodeji.

Ano, trvá to dlouho, já z toho mám daleko menší radost než vy, musím poslouchat výtky svých kolegů lékařů a je mi to velmi nepříjemné, nicméně postupujeme velmi podobně, jako postupují ostatní země. Já jsem návrh na zařazení na seznam předložil vládě už před rokem, byli jsme jedni z prvních, kteří to tam chtěli zařadit, ale data, která byla od Světové zdravotnické organizace, nebyla dostatečně silná. Teď jsme to na seznam zařadili a postupovali jsme zhruba plus minus v půlročním období jako ostatní země. Tolik k přípravě toho zákona a k tomu, co se děje.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. Paní poslankyně nemá zájem o doplňující otázku, takže nyní je na řadě pan poslanec Juchelka, který interpeluje pana ministra Síkelu. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Děkuji moc. Pane ministře, mě čím dál tím více navštěvují občané u mě v poslanecké kanceláři v Ostravě a stěžují si na termickou aktivitu heřmanické haldy. Ta halda, ohrožující zdraví a životy lidí, se nachází právě v těsné blízkosti centra Ostravy, je to zhruba 4 kilometry od magistrátu, například 5 kilometrů od Bohumína, 400 metrů od městské části Hrušov a úplně těsně navazuje na další městskou část Heřmanice. Proč mě navštěvují? Poněvadž vnímají zvýšenou termickou aktivitu, která začala vážně ohrožovat veřejné zdraví a všechny složky životního prostředí. Termická aktivita velmi dynamicky graduje a nyní se odhaduje, že je požárem zasaženo 12 milionů tun odvalu z celkových 30 milionů. Hořící uhelné odvaly představují doslova environmentální katastrofu, která je doprovázena silným atmosférickým znečištěním, kyselými dešti, destrukcí flóry a fauny, respiračními poruchami a ohrožením zdraví obyvatelstva. Odhadem se to týká téměř 100 000 obyvatel.

Nyní v Ostravě probíhá dokonce petice občanů za urychlené řešení sanace heřmanické haldy, kterou již podepsalo několik tisíc obyvatel. Na dlouhodobé nekonání státního podniku Diamo nyní upozornil i Krajský úřad Moravskoslezského kraje. Nyní se touto problematikou již zabývá prý i Policie České republiky a taktéž Inspekce životního prostředí. Ale není čas, takže se bude samozřejmě dále zkoumat a halda nám tu bude dál hořet, ohrožovat zdraví, ekologii a životy lidí.

Dalším důležitým problémem, velmi nebezpečným, je umístěná skládka nebezpečných odpadů společnosti OKK Koksovny, ke které se požár nebezpečně blíží.

Takže můj dotaz zní, co s tím, zdali to má MPO v patrnosti a zdali se tím nějak zabývá. Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji za dodržení času. Nyní je prostor pro odpověď pana ministra. Pane ministře, prosím.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela: Vážená paní předsedající, vážený pane poslanče, vážené paní poslankyně a páni poslanci, dovolte mi říci několik slov k heřmanické haldě. Státní podnik Diamo minimálně od doby mého působení na ministerstvu provádí na termicky aktivním odvalu heřmanické haldy nebo odvalu Heřmanice sanační práce. V současné době jsou ovšem sanační práce státním podnikem Diamo na termicky aktivním odvalu pozastaveny nejen z důvodů sporů se zhotovitelem prací, firmou, která měla v požadované kvalitě zrealizovat opatření proti šíření termické aktivity odvalu směrem k existující skládce chemických odpadů, ale především z důvodu změny majetkových poměrů a nejasností právního statutu jednotlivých materiálů z odvalu.

Jenom podotýkám, že všechny tyto nasmlouvané věci patří do minulosti ještě před mým funkčním obdobím. Z dostupných analýz monitoringu a stanovisek Státního zdravotního ústavu jednoznačně vyplývá, že k rizikovým dopadům na obyvatelstvo v nějaké nadměrné míře oproti celé lokalitě nedochází. Ovšem v současné době státní podnik přes složitou situaci na lokalitě provádí a nadále bude provádět z preventivních důvodů neustálý monitoring teplot v oddělovací vzdušné stěně s využitím instalovaných termosond a kontinuálním přenosem dat, který by zajistil případný postup termiky ve směru ke skládce chemického odpadu. Teploty jsou stabilní a v tuto chvíli žádné akutní nebezpečí pro občany ani pro životní prostředí ochrany nehrozí. Pokud by ale došlo k nebezpečnému přiblížení termické aktivity ke skládce, je Diamo státní podnik okamžitě připraveno zasáhnout, protože disponuje potřebnou personální i technickou kapacitou.

Nastalou situaci spojenou s touto lokalitou osobně považuji za velmi vážnou. Jsem si vědom obav obyvatel v okolí heřmanické haldy, mám velký zájem o vyřešení tohoto stavu a snažím se řešit věci, které dlouhá léta nikdo neřešil. Mou hlavní prioritou je ochrana zdraví občanů a zachování kvality životního prostředí nejen v předmětné městské části, ale v celé Ostravě, a tak jsem z důvodu akcelerace sanace a rekultivace úložného místa těžebního odpadu po hlubinném dobývání černého uhlí v lokalitě odvalu Heřmanice a z důvodu minimalizace rizik, spojených s šířením termické aktivity a s tím souvisejících negativních dopadů na životní prostředí, rozhodl ustanovit mezirezortní pracovní skupinu k problematice řešení sanace a rekultivace odvalu, která bude složena z odborných zástupců krajské hygienické stanice Moravskoslezského kraje, Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě, České inspekce životního prostředí, Ministerstva životního prostředí, Moravskoslezského kraje, statutárního města Ostrava, Ministerstva pro místní rozvoj, Českého báňského úřadu, Ministerstva průmyslu a obchodu a zástupců Diamo, státní podnik. První jednání této pracovní skupiny se uskuteční 5. března v Ostravě a hlavním úkolem je zhodnocení dosavadního průběhu sanace a rekultivace odvalu Heřmanice od ukončení činnosti expertní komise MPO - ustanovené v roce 2021, pane poslanče - zhodnocení dosavadního postupu sanace z hlediska aktuální legislativy a vydaných rozhodnutí správních úřadů a definice právního rámce a kompetencí jednotlivých úřadů pro povolení dalšího postupu na heřmanické haldě, zejména s ohledem na za prvé povolení realizace oddělených stěn, oddělovacích stěn, povolení k nakládání s jednotlivými materiály vyskytujícími se na odvalu, zejména s kaly v bývalých nádržích K1 a K2, a materiál z hrází, povinnosti a práva provozovatele úložního místa těžebního odpadu, povinnosti a práva majitele dotčených pozemků, posouzení navrhovaných řešení dalšího postupu. Vizí státního podniku Diamo je urychleně na haldě zahájit dobudování oddělovacích stěn ABC bez ohledu na aktuální soudní spory na odvalu a dále utlumit termickou aktivitu (Předsedající: Čas, pane ministře.) v hrázích bývalé nádrže K1. A zbytek vám dopovím v té druhé části.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Doplňující otázka, prosím.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Moc děkuji, pane ministře. Tak já mám na vás dotaz a jednu prosbu. Jak stará jsou ta čísla měření toho, co se vypouští de facto do atmosféry, a jak stará jsou čísla monitoringu teplot té termické aktivity?

Poté bych moc poprosil, zdali bych mohl být součástí a být pozván na tu komisi, která u nás v Moravskoslezském kraji bude zasedat se všemi těmi dotčenými, jako je KHS, Zdravotní ústav MSK, Magistrát města Ostravy, ČIŽP a tak dále.

Děkuji moc za nějaké ty praktické věci a informace, které jste nám dal, že Diamo v tom bude i nadále postupovat. Já za to strašně moc lobbuji právě z toho důvodu, že pokud se tak prostě nestane, že to může být finančně mnohem náročnější než před nějakým tím právním sporem. To si myslím, že občany nezajímá, že prostě chtějí žít v bezpečném prostředí.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji a nyní prostor pro odpověď pana ministra. Prosím.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela: Tak já nejprve dokončím to, co jsem ještě chtěl dodat, a to je, že Diamo připravuje novou dokumentaci pro povolení činnosti na odvalu tak, aby nadále nevznikaly pochybnosti ohledně povolených a nepovolených činností. Z důvodu nedostupnosti pozemků společnosti Cresco&finance, a. s., pokračování sanace dle původního postupu neprobíhá, a proto se zpracovává studie dalších možností sanace v aktuálních podmínkách. Výsledky studie se po projednání promítnou do finální projektové dokumentace a povolení Státní báňské správy.

Vy jste vznesl žádost, jestli byste - vy jste řekl, jestli bychom, já nevím kdo - ale já jsem do té komise pozval, jak už jsem uvedl, zástupce Moravskoslezského kraje i statutárního města Ostrava, kteří budou nominovat, pokud se dobře pamatuji - politicky je to poměrně správně pokryto, ale já tuto vaši žádost zvážím.

Ve věci kalů, těch nádrží, mi dovolte sdělit, že se nacházejí na pozemku, který Diamo, státní podnik, od OKD nikdy nepřevzal. Důvodem byl tehdejší záměr OKD kaly s výnosem odtěžit, prodat a pozemky využít pro tehdejší plánovanou skládku komunitního odpadu Ostrava. Kaly jsou podle zjištění dosud ve vlastnictví OKD Doprava, respektive jeho právního nástupce, tedy PKP Cargo International, která v roce 2022 obdržela na vlastní žádost povolení báňského úřadu kaly odtěžit a využít.

Já už nemám mnoho času - jenom teď, jak často se provádějí ta měření. Ta měření se provádějí čtvrtletně. Jsou poměrně aktuální, loňský, letošní rok - tedy pro letošní rok připravujeme ještě nová, intenzivnější měření, ale mohu říct, že ta data jsou poměrně aktuální. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Další na řadě je paní poslankyně Hanzlíková, která interpeluje pana ministra Beka. Paní poslankyně, prosím.

 

Poslankyně Jana Hanzlíková: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, téma mé interpelace se týká vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami a musím říct, že toto téma se od minulého roku stalo aktuálnější než mnoho let předtím. Důvodem je záměr Ministerstva školství zavést změny v systému inkluze. Samo ministerstvo hovoří o tom, že to budou velké změny, a musím říct, že nejvíce v debatách rezonuje změna, která se týká pedagogické asistence. Jde o to, že by asistenti pedagoga neměli být nadále financováni na základě doporučení školských poradenských zařízení, ale nově by na ně školy měly dostávat finance podle předem stanovených parametrů. Teď poslední informace hovoří o tom, že vláda odložila schválení této novely, ale přesto to samotné projednávání a to, že se tedy na veřejnosti objevily určité návrhy a propočty, vneslo poměrně velkou nejistotu základním školám, ale také to znejistilo rodiče těch dětí. To vím, protože se opravdu velká řada z nich na mě obrací. Tyto dvě skupiny se shodují v tom, že se obávají, že hlavním cílem té změny bude ušetřit finance a že bude snaha o to, výrazně snížit počty asistentů v základních školách, což by samozřejmě u některých dětí s kombinovaným postižením a s nějakým závažnějším handicapem byl velký problém.

Proto se chci zeptat pana ministra, jaká je aktuální situace při zpracovávání tohoto návrhu, a pokud se na něm pracuje, tak jaký vzorec té parametrizace MŠMT bude připravovat. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji a nyní poprosím pana ministra. Prosím.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji za tu otázku, která míří samozřejmě k důležitému tématu, které musím říct rezonuje v odborné i politické veřejnosti, a je provázeno neobyčejným množstvím kontroverzí. Musím za sebe říci, že jsem po svém nástupu na Ministerstvo školství přišel do situace, kdy probíhalo mezirezortní připomínkové řízení k případné změně školského zákona, ve kterém se objevily zásadní rozpory, a ty rozpory v zásadě přetrvávají mezi klíčovými aktéry jak na politické scéně, tak v odborné veřejnosti.

Parametrizace financování míst asistentů pedagoga byla připravována už za minulé vlády za pana ministra Plagy a celou dobu je vlastně provázena velmi složitou diskusí o tom, jak stabilizovat některé pozice asistentů, které dnes jsou vlastně vystaveny velké míře nejistoty, a z hlediska lidí, kteří na těch pozicích pracují, vlastně neexistuje moc jasná perspektiva dlouhodobější pracovní pozice, a na druhé straně, jak skloubit ten parametrizovaný systém s potřebami dětí, které jsou identifikovány poradenskými zařízeními. Já musím říct, že v tuto chvíli nepředkládáme návrh novely, která by to řešila. Neočekávám, že by mohlo dojít k nějaké změně v příštím roce, ta debata očividně bude pokračovat jak v politické, tak v odborné rovině. Myslím si, že rozumný směr by byl nějaká kombinace parametrizace části těch pozic a zároveň pokračování financování některých těch pozic podle rozhodnutí poradenských zařízení, protože považuji za nezbytné respektovat to, že děti mají na tu asistenci právo, pokud je o tom rozhodnuto poradenskými zařízeními. Tohle právo podle mě nemůže být nenaplněno z nějakých čistě ekonomických důvodů.

Hledání balance opravdu není snadné a já se domnívám, že vlastně je trochu smůla, že od začátku debata nezahrnula ještě několik dalších aspektů, které se postupně ukazují jako důležité, a to je diskuse o kvalifikaci asistentů pedagoga, protože pokud budeme z části těch pozic někdy v budoucnu vytvářet dlouhodobé pozice, které budou přiděleny školám tou parametrizací, tak je na místě vést debatu o tom, zda současná odborná příprava asistentů se nemá rozšířit nějakým způsobem.

A druhé téma, které rezonuje - musím říct, že jsem o tom diskutoval v poslední době opakovaně se zástupci Ministerstva práce a sociálních věcí - je diskuse o lepším nastavení osobních asistentů části těch dětí, protože ti dnešní asistenti pedagoga zčásti - z části, která se těžko kvantifikuje - vykonávají činnosti, které vlastně nejsou úplně asistencí učiteli, ale spíše asistencí tomu dítěti. A tohle je debata, která se musí vést věcně na základě odborné expertizy, a ukazuje se, že míra toho souladu není dostatečná k tomu, aby Ministerstvo školství v tuhle chvíli předložilo návrh novelizace, která by zavedla nový systém. Ten systém musí být prostě dostatečně konsenzuální, aby měl šanci na úspěch.

Je také vidět, že ten systém nastavený v roce 2016 prostě nebyl nastaven úplně dobře. Nezastírejme, že tady existuje ekonomický problém. Výdaje na asistenty rostly velmi rychle, představují v rozpočtu regionálního školství opravdu významnou položku, ale nelze regulovat ten systém tak, abychom nezajistili potřeby těch dětí.

Já jsem připravený dál v té debatě pokračovat, uvítám její pokračování na půdě školského výboru. Jakmile by se rýsovala dostatečná shoda o mixu parametrizace a volné hry přidělování těch úvazků podle potřeb dětí, budu připravený předložit tu novelu. Ale v tuhle chvíli není ta diskuse tak zralá, aby mohla nastat nějaká změna.

Já jsem to opakovaně říkal i veřejně, na příští rok vlastně neočekávám příliš, že by bylo možné už tu změnu zavést, protože to předpokládá změnu zákona a to si žádá určitý čas. Takže děkuji za tu otázku.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji za dodržení času. Má paní poslankyně zájem o doplňující otázku? Ano, prosím.

 

Poslankyně Jana Hanzlíková: Já ještě doplním: určitě kvituji to, že se nebude spěchat na ten návrh, protože samozřejmě vidím také sama, kolik problémů se objevuje v této oblasti, že je potřeba to skutečně prodiskutovat s odborníky. A jenom chci říct, že právě včera na půdě Sněmovny proběhl kulatý stůl k inkluzi, a tam se přesně ukázalo, že asistence pedagoga je opravdu jenom jeden z problémů. Tam jsme hovořili o problémech v metodickém vedení, vůbec o problémech, které se týkají školského poradenského systému, a opravdu dlouholetého pod personálním obsazením. Tak to je také potřeba vlastně řešit všechno současně. Takže určitě budu ráda, i když se budeme jako opozice moct účastnit těch diskusí. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. A pan ministr, prostor pro odpověď. Prosím.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Dovolte jenom krátkou ještě reakci. Zapomněl jsem zmínit jednu důležitou věc, která se toho dotýká, to je to, že předkládáme v tuto chvíli návrh novely školského zákona, která bude institucionalizovat pozice školních psychologů a speciálních pedagogů, což v té skládačce je také důležitý prvek, který může povahu podpory dětí ve školách ovlivnit, a souhlasím s tím, že tady je opravdu zásadní diskuse o fungování poradenských zařízení z hlediska metodického, případně jejich institucionálního zakotvení, protože bez větší míry standardizace posuzování těch případů budou nadále vznikat pochybnosti, které dneska rezonují mezi učitelskou veřejností a odbornou veřejností, kdy se ukazuje, že praxe rozhodování a posuzování těch diagnóz není vždycky úplně homogenní.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Další interpelaci má pan poslanec Brabec, který bude interpelovat pana ministra Hladíka. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Richard Brabec: Děkuju za slovo, vážená paní předsedající. Kolegyně, kolegové, vážený pane ministře, v červenci letošního roku to budou dva roky už - strašně to utíká - od chvíle, kdy vypukl jeden z nejničivějších požárů vůbec v historii naší země, ne-li možná ten nejničivější určitě v novodobé historii, v Českém Švýcarsku, v Národním parku České Švýcarsko, a samozřejmě kromě těch přímých materiálních škod a dopadů včetně dopadů na místní obyvatelstvo znamenal i jeden velmi zásadní negativní dopad, a to je dopad na turismus v tom regionu. Vy určitě víte, také jste tam několikrát byl samozřejmě v tom regionu, že atraktivity, jako je právě Divoká soutěska, Gabrielina stezka, Edmundova soutěska, samozřejmě Pravčická brána, to okolí patří k vůbec nejnavštěvovanějším místům v Ústeckém kraji a je jedním z nejnavštěvovanějších míst v České republice. Samozřejmě ten dopad je poměrně brutální, protože do současné doby ještě není otevřená Edmundova soutěska a Gabrielina stezka. Problém je v tom, že podnikatelé místní, byť jim toho bylo hodně slibováno, nejen samozřejmě od Ministerstva životního prostředí, byl tam i premiér a další politici, tak oni dneska mají velký problém, že si stěžují, že nejsou schopni se dopátrat žádné závaznější informace, kdy by se tyhle ty dvě zásadní atraktivity této oblasti, tedy Gabrielina stezka a Edmundova soutěska, mohly otevřít. Jsou tady stále nějaké nejasné termíny. Můžete mi prosím říct, jak to tedy momentálně je? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji za dodržení času a nyní prostor pro pana ministra. Pane ministře, prosím.

 

Ministr životního prostředí ČR Petr Hladík: Vážená paní předsedající, vážený pane poslanče, krásné dobré odpoledne. Já bych vás chtěl ujistit, že pro Ministerstvo životního prostředí je to velká priorita dokázat zpřístupnit území Národního parku České Švýcarsko a vypořádat se s následky požáru. Musím ale říct, že vlastně pokles návštěvnosti se rozhodně netýká celého území Národního parku České Švýcarsko. Určitě se týká západní části Českého Švýcarska, okolí Hřenska, nicméně té střední a východnější části, tomu tak určitě není. Když se podíváme na počet přenocování v hotelích a penzionech v destinacích na území Národního parku Českého Švýcarska, dosahuje nových rekordů. Podle Českého statistického úřadu v roce 2023 narostl počet přenocování o více než 12 % na 465 000. Podle dat operátorů v období duben až říjen tak je to 700 000 návštěvodnů jako takových.

Samozřejmě, Správa Národního parku činí konkrétní kroky. Za tu dobu byla zpřístupněna a vyřešena celá řada věcí, jako je frekventovaná silnice mezi Hřenskem, Mezní Loukou, kde probíhala i rozsáhlá sanace skalních masivů, Divoká soutěska, přístup na Pravčickou bránu ve směru z Hřenska už na jaře 2023. Stejně tak byl Správou představen harmonogram takzvaných bezpečnostních zásahů podél turistických cest, setkání s místními starosty se konají pravidelně. Také předpokládám, že i do budoucna takto bude správa Národního parku komunikovat.

Musím samozřejmě podotknout, že i otevření některých částí není na správě Národního parku, je na majiteli. Takže konkrétně třeba u Edmundovy soutěsky to není Národní park, který něco zavřel. Národní park říká: Hele, je tady určité nebezpečí. Musíme si říct, že to bylo vždy, protože to je skalní masiv, který tam prostě přesahuje přes ty soutěsky. To nebezpečí se zvýšilo tím požárem, ale majitelem je město Hřensko, které nakonec rozhodne o otevření nebo neotevření. Samozřejmě u Gabrieliny stezky je to o tom, jakým způsobem jsme schopni ten zásah v řádu tisíce kmenů vyřešit v tom velmi složitém terénu, takže to je spíš otázka řekněme technických možností. Já sám jsem měl šanci se zúčastnit některého kácení na těch skalních přesazích a je to velmi složité, když prostě ti chlapi normálně jsou v sedácích, v úvazcích, a zvládnou tři, čtyři stromy za jeden den ve třech, čtyřech chlapech. To je prostě realita v těch nejsložitějších územích.

Rozhodně dál budeme komunikovat, dál budeme představovat ty harmonogramy. Znovu opakuju, je to pro mě prioritou. Nicméně upozorňuju na to, že třeba opravdu v té střední a východní části - Jetřichovicko, nárůst návštěvnosti Jetřichovicka je prostě enormní. Vidíme to z dat Českého statistického úřadu - přenocování - i z dat mobilních operátorů. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Má zájem pan poslanec o doplňující otázku? Je tomu tak. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Richard Brabec: Já tomu věřím, pane ministře, nebo vím to, já se tam pohybuju relativně často. Ale já ten problém vidím skutečně v tom, že by ti podnikatelé právě kolem Hřenska, kterých je tam samozřejmě docela dost - dneska je to trošku město duchů, a i samotné město Hřensko nebo obec Hřensko, potřebovali řekněme nějaký výstup z těch studií, které údajně tedy má Národní park nebo Ministerstvo životního prostředí zadané a které by právě měly být schopny, aspoň podle toho, co jsem tedy slyšel i četl v médiích, měly být schopny posoudit stav i třeba geologicky. Protože já samozřejmě si dovedu představit, koneckonců také jsem vystudovaný geolog, že je to velmi složité dneska odhadnout stav toho masivu. Ale oni by asi opravdu potřebovali vědět, jestli je to vůbec horizont měsíců či let, aby se na to připravili, protože pro ně je to zásadní věc podnikat v té oblasti. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Pan ministr má zájem o svou odpověď. Prosím.

 

Ministr životního prostředí ČR Petr Hladík: Já s vámi souhlasím, určitě tady nejsme v rozporu. Každých čtrnáct dní se potkává pracovní skupina, vede jí můj náměstek Tomáš Tesař, ten je z regionu, za účasti správy Národního parku České geologické... (Poslanec Brabec z lavice: ...služby.). služby, děkuju, České geologické služby a dalších partnerů. Úplně ty informace nemáme totožné, protože právě pan náměstek Tesař mi říkal, jak naopak v období třeba kolem Silvestra právě v Hřensku a okolí bylo velmi masivně turisticky navštíveno a využito a třeba právě toto turistické období, možná nejsilnější z těch dob, co si jako člověk z regionu pamatuje.

Ale budeme komunikovat ty potenciály, rizika, která tam jsou, pravděpodobnosti, možnosti dalších využití, dalších míst. Sama správa Národního parku pro loňskou sezonu otevřela novou cestu, nové vyhlídkové místo na Pravčickou bránu, které doposavad nebylo. Využila řekněme otevření toho prostoru, které dřív bylo vzrostlým lesem, vlastně nového pohledu na Pravčickou bránu. Určitě budeme pokračovat ve spolupráci s Ústeckým krajem v oblasti třeba shuttle busu a dalších možností, řekněme distribuce turistů přes celé území jako takové. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Dalším na řadě je pan poslanec Novák, pana poslance ale nevidím, takže jeho interpelace propadá.

A na řadě je pan poslanec Nacher. Pan poslanec Nacher už se dostavil a pan poslanec interpeluje pana ministra Stanjuru. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážený pane ministře, já si dovolím tentokrát interpelovat a využít tu interpelaci, jak je u mě obvyklé, řekněme k získání a zveřejnění informace o aktuálním stavu, v tomhletom případě implementace nového systému ARES. Že cílem interpelace není nachytat ministra, ale ověřit ten stav, na který jsem byl upozorněn, není to moje odborná problematika, to vlastně všichni vědí.

Od 1. ledna 2024 byl spuštěn nový systém ARES včetně nějakého rozhraní týkající se nových systémů, ale bohužel podle informací, které mám, na které jsem byl upozorněn, ten systém přes API neposkytuje informace například o zařazení daňového subjektu do skupiny DPH, takže původní ARES přes API poskytoval informace o tom faktu. Pokud jde například právě o DPH, ten nový to neposkytuje nebo poskytuje nesprávné informace. Jinými slovy, ten dotaz je, jaký je aktuální stav přerodu toho nového systému, a pokud se tak dělo, proč nový systém není vlastně aplikován a funkční pro veřejnost navenek v momentě, kdy stoprocentně funguje. Jinými slovy, jestli vlastně ten nový systém poskytuje přesně to, co poskytl ten předchozí ARES, ta předchozí verze, a funguje tak, jak má. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji a nyní je prostor pro odpověď pana ministra. Pane ministře, prosím.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Děkuji. Pár informací k tomu novému systému. Stránky ARES s responzivním designem běží v souladu s vládní strategií na jednotné doméně government.cz nebo gov.cz. Uživatelské zadání odpovídá dnešním standardům pro služby veřejné správy a státní portály. Nasazení do hustého provozu bylo loni 15. srpna. Souběžně s ním fungoval ale starý systém. Na základě četných žádostí ze strany uživatelů byl ten souběh u obou systémů prodloužen do konce loňského roku, to znamená, na silvestra 2023. Informace pro implementaci rozhraní nového informačního systému ARES jsou uvedeny na stránkách ares.gov.cz v sekci Pro vývojáře. Rozhraní v současné době je zpětně kompatibilní až do úplného počátku. Plánem je do budoucna, aby to bylo kompatibilní ob dvě verze. Při nastavení nových verzí vzniká standardně bych řekl přehled změn a je také aktualizována technická dokumentace, a to v českém i anglickém jazyce.

V této chvíli neevidujeme ze strany uživatelů zásadní problémy s implementací nového informačního systému. To, co říkal pan poslanec Nacher ohledně DPH - nevím, to musím ověřit, jo? Ale mám informaci, že se všemi připomínkami ze strany veřejnosti se s tím pracuje. A my jsme je prověřili, nechali jsme prověřit jako nezávislé měření na stránkách projektu ARES dostupnost služby v týdnu od 22. do 29. února, dneska to skončilo v 11.59 a bylo to 22. února ve 12 hodin spuštěno, takže 7 dnů, a ta služba běžela v pořádku 99,7 % času. Pomalu běžela, s pomalou odezvou, 0,23 %, to je 23 minut, a nedostupná byla celkem 7 minut, což je 0,07 %. Nejdelší výpadek trval 1 minutu. Pomalý běh a ty krátkodobé výpadky mohou souviset i zde dost s útoky. Nezávislé hodnocení https.labs, které to hodnotí, tato firma je A+, což znamená v jejím žebříčku hodnocení všechno je v nejlepším pořádku a web se drží doporučených postupů.

Teď je třeba říct, že ARES pouze souhrnně zpřístupňuje veřejně dostupné údaje, že on žádné vlastní nevyrábí, takže je závislý na kvalitě informací, které dodávají instituce, které ze zákona vedou registry a evidence o ekonomických subjektech.

Pak ještě informace, aby bylo úplně jasné. Smlouva o modernizaci tohoto informačního systému byla uzavřena na základě otevřeného výběrového řízení, a to s firmou Asseco Central Europe, a. s. Účinná byla od 30. 12. 2021 - to není výmluva, to je 12, 13 dnů po nástupu této vlády, ale to jenom fakt. Celková cena díla byla 22 562 400 korun bez DPH. Součástí týmu projektu byli zaměstnanci jak Ministerstva financí, tak Generálního finančního ředitelství, Generálního ředitelství cel a také státního podniku SPCSS.

Co je ale důležité říct - já myslím, že to většinou uživatelé vědí - že všechny údaje, které jsou v tom ARESu zobrazeny, mají pouze informativní charakter a nemají charakter úřední listiny.

A to s tím DPH nechám zpětně ověřit. Nejsem na tento detail připraven a nejsem ho schopen jakkoliv komentovat, buď potvrdit, nebo vyvrátit, ale v zásadě to funguje s těmi drobnými výpadky.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Má zájem pan poslanec o doplňující? Nemá.

Takže nyní je na řadě paní poslankyně Peštová, kterou zde nevidím, takže pokračujeme a interpelaci má pan poslanec Hubert Lang na pana ministra Rakušana. Prosím.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuji, paní předsedající. Já bych navázal na ctěného kolegu Romana Kubíčka, který měl podobný dotaz. Pane ministře vnitra Rakušane, máme ještě apolitickou policii v České republice? Nebo už i policii se snažíte zpolemizovat (zpolitizovat?) přesně v rámci duchu vašich nějakých narativů, jakoby cenzurních praktik?

Na co narážím? Správa Jihomoravského kraje vydala priority krajského ředitelství pro rok 2024 a v prioritách v oblasti veřejného pořádku se hovoří: "Opatření v souvislosti s projevem rasismu" - nemám problém. V oblasti extremismu nemám problém. Ale poslechněte si, občané: "anebo skupin s odlišnými ideovými postoji".

Ptám se, pane ministře vnitra, co to znamená? Ptám se krajského policejního ředitele Jihomoravského kraje, je to nějaký nový trend, nebo pana policejního prezidenta, který je nadřízeným pana krajského ředitele? Policisté správy Jihomoravského kraje se na mě obrací, obrací se i další policie ze systému, protože chtějí zůstat apolitičtí. Co to, prosím vás, znamená? Máme tedy policii apolitickou, nebo máme již policii politickou? Co to je za iniciativu? Je to iniciativa jednoho akčního krajského ředitele? Nebo je to už aktivita ministra vnitra Rakušana po dvou letech jeho vlády nad Policií České republiky v rámci nějakých nových metod, o kterých já tedy nevím? A nechci od vás, pane krajský řediteli Správy Jihomoravského kraje, odpověď, kterou jste dal poté, co tato aféra vypukla. Nechci, abyste mi řekl, že mě odkážete na zákon o policii § 2, který ve své citaci nehovoří nic o tom, že by měli policisté sledovat skupiny s odlišnými ideovými postoji. Prosím tedy o odpověď na toto velice třaskavé téma. Já si nepřeju, aby policisté byli političtí, policie ze zákona má být apolitická, padni, komu padni. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Pan ministr je omluven. Bude vám tedy v souladu s jednacím řádem odpovězeno do 30 dnů.

Nyní s interpelací na pana ministra Rakušana paní poslankyně Ožanová, prosím.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, vážená paní místopředsedkyně, zbylí kolegové a kolegyně. Také mám interpelaci na pana ministra Rakušana. Včera tady byl, dnes není. Trochu čísel. V roce 2022 při projednávání poslaneckého návrhu zákona o státní službě bylo tady na mikrofon slibováno koaličními kolegy, že bude předložena vládní novela zákona o státní službě v roce 2023. Koncem roku 2023 - konkrétně 28. ledna pan ministr řekl, že novela je v běhu a připomínkové řízení je bouřlivé a dlouhé. Já jsem si chtěla tuto situaci ověřit, podívala jsem se do legislativního plánu prací na rok 2023, kde skutečně novela zákona o státní službě je, ale předložení vládě mělo být v září 2023 a nabytí účinnosti prosinec 2024. K číslům: zítra je 1. března 2024. Nevím o tom, že by v systému již byl návrh zákona naveden, tedy legislativní plán prací asi není nijak závazný pro nikoho, ani pro ministerstvo, ani pro ministra.

Já bych to shrnula jednoduše. Stačila poslanecká novela, aby se vyměnili lidé na vedoucích pozicích, a komplexní novela, která by řešila fungování úřadu, až tak důležitá není zjevně. Napřed bylo nutné vyměnit lidi. Mě zajímá, kdy bude novela zákona o státní službě předložena, když jste to již slibovali v roce 2002, že to bude v roce 2023, a stále nic. (Předsedající: Čas.) Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. I vám, paní poslankyně bude odpovězeno do 30 dnů, protože pan ministr je omluven.

Další interpelaci má paní poslankyně Knechtová na pana ministra Beka. Paní poslankyně, prosím.

 

Poslankyně Lenka Knechtová: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, pane ministře, vaše vláda se holedbá, že prioritou je školství a kvalitní vzdělávání pro další generace, přesněji, dostat se na průměr OECD, tedy 4,5 % HDP. Je tomu ale opravdu tak, když jsou očekávány škrty v kapitole školství ve výši 30 miliard a kdy je problém sehnat 800 milionů pro naše děti navíc? Jak hodláte jako ministr školství řešit zoufalou situaci ve financování školství, a je to opravdu priorita, nebo bojujeme o přežití? Je přece nepřijatelné, aby Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy přihlíželo destabilizaci financování škol. Jak budete rozpočet kapitoly dodatečně posilovat a jak zapojovat veškeré disponibilní zdroje? Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Nyní prostor pro odpověď pana ministra, prosím.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji za ty otázky, které míří skutečně k důležitému problému fungování našeho školství.

Za předminulé vlády byl vymyšlen a za minulé vlády zaveden systém financování regionálního školství, který trpí dvěma velkými neduhy. Ukazuje se to po několika letech fungování a musím říct, že řada odborníků i politiků při zavádění toho systému varovala před jeho důsledky. Koneckonců, byla to i studie RIA, která byla zpracována v době, kdy byl měněn školský zákon a vytvářel se rámec pro to financování, které dnes platí.

První neduh spočívá v tom, že ten model financování posílá finance ne tam, kde jsou děti, ale kde jsou učitelé. Tenhle systém financování vedl k velmi rychlému a ničím vlastně nezdůvodněnému nárůstu počtu úvazků ve školství v posledních pěti letech. V současném roce vede k tomu, že přestože počet dětí v základních školách klesá, počet úvazků učitelů na základních školách roste. To je důsledek změny financování, která byla zavedena v roce 2019 s účinností od roku 2020.

Druhý, podle mého soudu vážný neduh a politická chyba spočívá v tom, že při té změně financování byla prakticky na nulu omezena role krajů v řízení vzdělávacího systému a vlastně centralisticky téměř vše převzala centrální úroveň státu, která pomocí normativů má financovat úvazky i nepedagogů ve školách, které jsou přitom zřizovány obcemi či kraji. Náklady na provozní činnosti těch škol se velmi liší podle toho, zda například zřizovatel investuje do technologií ve školní jídelně, pak samozřejmě úvazková náročnost klesá, anebo neinvestuje, a pak samozřejmě náročnost z hlediska úvazků významně roste. Považuji ten centralistický model za chybný a myslím si, že máme hledat cestu, jak model financování upravit. Plně uznávám, že i předchozí model financování měl své neduhy, a po těch čtyřech nebo pěti letech je prostě čas se pokusit o úpravu. Myslím si, že se to v posledních měsících a týdnech podařilo dohodou kolem nastavení PHmaxu a v krátké době se bude doufám Poslanecká sněmovna zabývat i novelou školského zákona, která umožní nejenom plošně nastavovat PHmax, ale také ho pozitivně zvyšovat pro školy, které v terénu plní nějaké specifické úkoly.

Debata o nepedagogické práci z mého pohledu ukazuje, že je potřeba hledat cestu k tomu, jak část financování nepedagogických pozic v budoucnu převést znovu na zřizovatele, a to ale na základě férové dohody o rozpočtovém určení daní. Mojí jasnou podmínkou pro takovouhle debatu je to, že budou v rozpočtech obcí a krajů alokovány dodatečné prostředky, které doteď byly ve státním rozpočtu. To je ale otázkou budoucnosti.

Letošní rok, na který se ptáte, je rok, kdy rozpočty škol rostou. Musím říct, že často dochází k určitému nedorozumění. Stát ve státním rozpočtu, Ministerstvo školství v rozpise, stanovují normativně položky rozpočtu, ale ty pak tvoří jeden rozpočet školy. Prostě neexistuje žádný rozpočet na nepedagogy a žádný rozpočet na učitele. Existuje prostě rozpočet školy, se kterým má ředitel školy zacházet tak, aby zajistil fungování školy. Rozpočty škol v letošním roce rostou. Celkem je to o 5 miliard korun, které budou v regionálním školství navíc proti minulému roku, a naprostá většina škol bude mít meziročně vyšší rozpočet, než měla v roce minulém. Jsou samozřejmě školy, kde meziročně rozpočet bude klesat. Pak je ta příčina zpravidla ve výrazném poklesu počtu dětí, protože z některých základních škol prostě odešly silné ročníky. (Předsedající: Čas, pane ministře.) Zároveň dochází k přelivu dětí na střední školy, což se postupně v tom systému projevuje (Předsedající, Pane ministře, čas, omlouvám se!), takže předpokládám, že zajistíme financování přes krajské rezervy, a o tom bude mimo jiné dnešní jednání vlády.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Má zájem paní poslankyně o doplňující otázku? Není tomu tak, děkuji.

Máme 17.58, ale vzhledem k tomu, že pan ministr Rakušan není přítomen, myslím, že stihneme načíst ještě interpelaci pana poslance Stržínka. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Robert Stržínek: Děkuji za slovo, paní předsedající. S ohledem na to, že tady pan ministr vnitra Rakušan není, tak si počkám se svou interpelací na chvíli, kdy tady bude. Vím, že je omluven, ale nelíbí se mi to. Víc jak tři měsíce interpelace nebyly, pan ministr vnitra tady není. Nevím, jestli jezdí někde zase po hospodách, jak je jeho zvykem v poslední době (Důrazně.), ale měl být tady! Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji, a vzhledem k tomu, že je 17.59, konstatuji, že jsme pro dnešní jednací den ukončili projednávání ústních interpelací. Sejdeme se zde zase zítra v 9 hodin.

Ještě než ukončím, načtu dvě omluvy. Omlouvá se pan poslanec Feranec Milan od 17 hodin z pracovních důvodů a paní ministryně Černochová od 16 hodin z pracovních důvodů.

Děkuji za spolupráci a přeji hezký zbytek dne.

 

(Jednání skončilo v 18.00 hodin.)

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 16. 7. 2024 v 13:13.