(pokračuje Věra Kovářová)

11.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 240/2013 Sb.,
o investičních společnostech a investičních fondech,
ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 570/ - druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede ministr financí Zbyněk Stanjura. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Vláda předložila Poslanecké sněmovně návrh zákona, kterým se mění zákon č. 240, o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Tento návrh zákona reaguje na poznatky z výkladové aplikační praxe v oblasti fondového financování a navazuje na koncepci rozvoje kapitálového trhu, který vláda České republiky schválila v roce 2019.

Hlavními navrhovanými opatřeními jsou úprava takzvaných nelicencovaných správců, rozšíření možností vytvářet podfondy a úprava dalších dílčí oblastí, u kterých byla trhem či Českou národní bankou indikována potřeba vyjasnění. Nelicencovaní správci, někdy též označovaní jako podlimitní fondy, nebo často v tisku zmiňovaní takzvaní patnáctkáři - podle čísla paragrafu, kde jsou upraveni, jsou právnické osoby, které mohou provádět správu majetku srovnatelnou s obhospodařováním, aniž by podléhaly rozsáhlé regulaci zákona či dohledu České národní banky. Z praxe vyplynula zjištění, že je účelné omezit investice prostřednictvím těchto subjektů, jelikož se drobní investoři mylně domnívají, že se jedná o relativně bezpečné investice. Návrh zákona obsahuje tyto změny v oblasti nelicencovaných správců: zvyšuje se informační povinnost vůči investorům, informační povinnost je lépe strukturována a je vyžadováno i varování, že se jedná o rizikovou investici, o kterou může investor přijít. Explicitně se stanoví minimální výše investice každého investora, odpovídající částce 125 000 eur. Výjimka zpravidla je pro maximálně 20 investorů, tedy rodinu a přátele.

Zavádí se sankční výmaz nelicencovaných správců ze seznamu vedeného Českou národní bankou v případě závažného nebo opakovaného porušení povinností. V návaznosti na koncepci rozvoje kapitálového trhu se navrhuje umožnit komanditní společnosti na investiční listy a uzavřené akciové společnosti, která je investičním fondem, vytvářet podfondy, což by mělo přispět k zvýšení atraktivity těchto právních forem. Návrh výslovně zakotvuje převod jmění kapitálové společnosti do podílového fondu jako jeden z možných způsobů přeměny podílového fondu. Návrh upravuje výši některých správních poplatků tak, aby reflektovaly náklady spojené s odpovídajícími správními řízeními. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky 570/1 a 570/2. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj rozpočtového výboru, poslanec Libor Turek, informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, máte slovo.

Poslanec Libor Turek: Děkuji za slovo. Vážené paní poslankyně, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych zmínil krátkou rekapitulaci průběhu projednávání tohoto sněmovního tisku 570, novely zákona o investičních společnostech a investičních fondech.

Návrh zákona byl rozeslán poslancům jako tisk 570 dne 18. 10. 2023. Garančním výborem byl rozpočtový výbor. První čtení proběhlo 28. 11. 2023 na 82. schůzi Poslanecké sněmovny. Garanční rozpočtový výbor návrh zákona projednal 10. 1. a vydal usnesení, které bylo doručeno poslancům jako tisk 570/2. To bych si dovolil citovat teď v tuto chvíli, takže usnesení rozpočtového výboru ze 40. schůze ze dne 10. ledna 2024 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, sněmovní tisk 570:

"Po úvodním slově zástupce Ministerstva financí pana Hradila, zpravodajské zprávě poslance Libora Turka a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny

I. doporučuje Poslanecké sněmovně, aby s vládním návrhem, kterým se mění zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění

pozdějších předpisů, a další související zákony, sněmovní tisk 570, vyslovila souhlas;

II. zmocňuje zpravodaje výboru, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu."

Ještě bych konstatoval, že do této chvíle, co je mi známo, sněmovní systém obsahuje tři pozměňovací návrhy. Já bych svůj pozměňovací návrh - potom v podrobné rozpravě se k němu samozřejmě přihlásím - a v obecné rozpravě bych ho krátce odůvodnil. Návrh zákona byl podrobně vysvětlen v prvním čtení.

Toť vše pro tuto chvíli. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane zpravodaji. Prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů.

Nyní otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první s přednostním právem přihlásil pan ministr Marian Jurečka. Prosím, máte slovo.

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, hosté, dobré poledne. Já se tedy tady chci přihlásit do obecné rozpravy s tím, že bych chtěl tady odůvodnit pozměňovací návrh, který k tomuto tisku předkládám společně s některými dalšími kolegyněmi, kolegy s tím, že smyslem tohoto pozměňovacího návrhu, ať ho odůvodním, je úprava u dohod, kterou jsme řešili už legislativně v loňském roce a která měla naběhnout v účinnosti a v praxi v letošním roce, kdy od 1. července mělo dojít u dohod k evidenci, ale také k nastavení systému výběru pojistného na sociální pojištění s tím, že jsme po diskusích se zaměstnavateli a s Komorou daňových a účetních poradců došli v diskusi k rozhodnutí, že uděláme úpravu, která by určitým logickým způsobem vyšla zaměstnavatelům vstříc v náběhu této změny, a ten pozměňovací návrh to obsahuje. To znamená, povinnost evidovat od 1. července 2024 zachováváme, ale povinnost začít potom odvádět pojistné v čase posunujeme od 1. ledna 2025, a dochází také k určitému ještě zjednodušení toho způsobu rezervace a způsobu vykazování odvodu pojistného. Základní princip zůstává zachován, to znamená, v okamžiku, kdy by potom přesáhl ten objem na dohodu 25 % průměrné mzdy, potom se bude odvádět to pojistné. Ale to už obsahoval návrh, který byl schválen v loňském roce.

Takže je to úprava, která řekněme je vstřícná v tom, zjednodušit to a zároveň vyjít vstříc i zaměstnavatelům z pohledu toho náběhu, ať okamžik změny, která není úplně malá, nepřichází v jeden okamžik 1. července tohoto roku.

Dovolte mi také, abych ještě zároveň po konzultacích s kolegy z rezortu Ministerstva zdravotnictví tady využil příležitosti a uvedl odpověď na dotazy, které padají k otázce zdravotního pojištění. Chci tady jednoznačně říct, že pokud se jedná o odvod pojistného na veřejné zdravotní pojištění v situaci, kdy daná osoba je zaměstnána a její zaměstnavatel odvádí pojistné z příjmu z tohoto hlavního pracovního poměru, pak z dnešního znění ustanovení § 5 písm. a) bodu 3 zákona o veřejném zdravotním pojištění vyplývá, že bude-li mít tento člověk vedle příjmu z pracovního poměru také příjem z dohody do 4 000 korun u jiného zaměstnavatele, nebude se z této odměny z dohody odvádět žádné pojistné na veřejné zdravotní pojištění. Toto pravidlo se uplatní i tehdy, bude-li mít v daném měsíci tento člověk vícero dohod s vícero zaměstnavateli, pokud odměna od jednoho každého zaměstnavatele nepřevýší zmíněné 4 000 korun. Pokud odměna z dohody, případně součet odměn z dohod u jednoho zaměstnavatele překročí v měsíci 4 000 korun, bude odvedeno pojistné ve výši 13,5 % ze skutečné výše odměny, nikoliv z minimální mzdy, jak někdy zaznívá. Úplně stejně bude postupováno, pokud se jedná o osobu samostatně výdělečně činnou, jestliže příjem ze samostatné výdělečné činnosti je hlavním zdrojem příjmu této osoby. Považoval jsem za důležité to tady zmínit, aby v této otázce bylo jasno jak tady na půdě Sněmovny, ale tak také i pro veřejnost širokou či odbornou.

V podrobné rozpravě se přihlásím k tomu konkrétnímu sněmovnímu dokumentu. Děkuji vám za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Nyní s přednostním právem se přihlásil pan zpravodaj Libor Turek. Prosím, máte slovo. A poté se připraví pan poslanec Kohajda.

Poslanec Libor Turek: Děkuji za slovo. Já bych chtěl zde tady v tuto chvíli krátce zdůvodnit svůj pozměňovací návrh k tomuto tisku, který je uveden ve sněmovním systému pod číslem sněmovního dokumentu 4009. Pokud bychom to shrnuli, ten pozměňovací návrh lze shrnout následujícími slovy: Jde o několik na sobě v principu nezávislých technických změn. Část z nich se týká navržené úpravy zákona o investičních společnostech a investičních fondech, takzvaný ZISIF, část se pojí s potřebou upřesnění aktuálních otázek v daních z příjmů. Větší část změn pak reflektuje potřeby odborné veřejnosti, zejména vyjasnění či potvrzení stávajících výkladů.

Jsou tam pouze dvě ryze věcné změny, nicméně které nejsou významné. Tou první je zmírnění důsledků porušení povinnosti oznámit osvobozený příjem při aplikaci osvobození při prodeji nemovitosti, to znamená, zmírnění sankcí těm poplatníkům, kteří prodávají nemovitost za účelem pořízení jiné, určené pro vlastní bydlení. A tou druhou ryze věcně změnou je možnost, aby důchodci i nadále využívali osvobození v případě stravování u svého původního zaměstnavatele.

Navržené změny jsou doprovázeny relevantními přechodnými ustanoveními a tento pozměňovací návrh byl samozřejmě konzultován s Ministerstvem financí, Svazem průmyslu a dopravy, Hospodářskou komorou a Asociací pro kapitálový trh. Čili pokud bychom si shrnuli, jde o technické změny, které jsou vlastně reflexí na poptávku technické veřejnosti, a jde o změny, jejichž vysvětlení využívá poměrně odborný aparát. Proto si dovolím odkázat na podrobné písemné zdůvodnění. Nepovažuji to za změny až tak podstatné.

Děkuji. Potom samozřejmě v podrobné rozpravě se ke svému pozměňovacímu návrhu přihlásím.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní pan poslanec Michael Kohajda v obecné rozpravě, zatím jako poslední přihlášený v obecné rozpravě. Prosím, máte slovo.

Poslanec Michael Kohajda: Vážená paní předsedající, vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych se přihlásil k pozměňovacímu návrhu, který je můj ve spolupráci s pány kolegy Vojtěchem Munzarem, Josefem Bernardem a Milošem Novým, je nahrán v systému jako sněmovní dokument číslo 4051. Zjednodušeně: je to jednoduchá úprava změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a změna zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, která navazuje na touto Sněmovnou přijatou změnu, která se týká zdaňování nabytí podílu v obchodní korporaci, která je zaměstnavatelem nebo je ve vztahu k zaměstnavateli zaměstnance, popřípadě opcí na nabytí takového podílu. Právní úprava v čl. 6 a 7 tohoto návrhu se navrhuje v návaznosti na zákon č. 462/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s rozvojem finančního trhu a s podporou zajištění na stáří, kde byly v zákoně o daních z příjmů provedeny změny v souvislosti se zdaněním příjmů v případě nabytí podílu v obchodní korporaci nebo opce. Tento příjem se od 1. ledna 2024 považuje podle § 6 odst. 14 zákona o daních z příjmů za příjem zúčtovaných v době, kdy nastala některá událost v tomto ustanovení uvedená, nejpozději po uplynutí 10 let od nabytí tohoto příjmu. Návrhem se umožňuje, aby odvody daně z příjmů i pojistného na sociální zabezpečení a i pojistného na veřejné zdravotní pojištění byly realizovány ve stejné době. Jak v sociálním zabezpečení, tak i u veřejného zdravotního pojištění se bude stejně jako pro účely daňové vycházet ze zúčtovaného příjmu podle zákona o daních z příjmů po snížení podle § 6 odst. 15 zákona o daních z příjmů.

Cílem tohoto pozměňovacího návrhu je tedy sjednotit režim, který se týká zdaňování těchto příjmů podle zákona o daních z příjmů, stejně tak se zpojistněním, zdravotním a sociálním pojištěním.

Je ještě potřeba upozornit, že v rámci budoucího jednání se sněmovní legislativou bych se chtěl ještě ujistit, zda jsme časově zkoordinováni tak, aby ten příjem skutečně byl zpojistňován pouze jedenkrát, neboť podle současné právní úpravy se tomu tak děje v okamžiku přijetí tohoto příjmu zaměstnancem, kdežto podle právní úpravy, kterou tímto navrhujeme, se tak děje v okamžiku, kdy ten příjem se stává zdanitelným příjmem podle zákona o daních z příjmů. Chceme samozřejmě tady mít jistotu, že takovýto příjem bude zpojistňován zdravotním a sociálním pojištěním pouze jedenkrát, což si myslím, že je logické. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče, a než ukončíme obecnou rozpravu, předám řízení schůze a přeji vám hezký víkend.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Krásné poledne, kolegyně, kolegové, zdravím vás, vyměnili jsme se v řízení schůze.

Podle mých informací je ještě přihlášen s přednostním právem pan poslanec Turek. (Hlasy z pléna: Není.) Není? Už byl. Tak se zeptám, jestli se někdo jiný hlásí do obecné rozpravy? Nikdo jiný se do obecné rozpravy nehlásí, obecnou rozpravu tedy končím. Předpokládám, že zájem o závěrečná slova není, a přejdeme tedy do podrobné rozpravy. Připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny, a předám tedy slovo panu poslanci Turkovi, jestli se hlásí do podrobné rozpravy s přednostním právem.

Poslanec Libor Turek: Ano, děkuji za slovo. Já se tímto přihlašuji ke svému pozměňovacímu návrhu, tedy návrhu poslance Libora Turka, který je veden ve sněmovním systému pod číslem sněmovního dokumentu 4009. Jeho podrobné odůvodnění je součástí tohoto písemného pozměňovacího návrhu. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Také vám děkuji a další do podrobné rozpravy, ne s přednostním právem, se hlásí pan vicepremiér Jurečka.

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, kolegové, já jsem tady v obecné rozpravě odůvodňoval pozměňovací návrh, ke kterému se tedy nyní hlásím. Je to sněmovní dokument 4049, a tam jsem spolupředkladatelem tedy já a také kolegyně poslankyně Marie Jílková a kolegyně poslankyně Pavla Pivoňka Vaňková. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane ministře. Nyní se do podrobné rozpravy hlásí pan poslanec Kohajda. Pane poslanče, prosím, máte slovo.

Poslanec Michael Kohajda: Děkuji, pane předsedající. Já bych se zde rád přihlásil k pozměňovacímu návrhu, který je nahrán pod číslem sněmovního dokumentu 4051, který je pozměňovacím návrhem mým a kolegy Vojtěcha Munzara, Josefa Bernarda, Miloše Nového. Podrobné odůvodnění je obsaženo v tomto písemném návrhu. Přednesl jsem ho i před chvílí a jenom shrnu, že se jedná o sjednocení okamžiku, kdy se zdaňuje, zpojistňuje oběma pojistnými příjem nabytý převoditelným podílem na obchodní korporaci ze strany zaměstnance.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju, pane poslanče. Ptám se, zda se ještě nikdo jiný hlásí do podrobné rozpravy? Pokud tomu tak není, podrobnou rozpravu končím.

Ptám se, zda v tuto chvíli je zájem o závěrečná slova? Není tomu tak.

Zeptám se pana zpravodaje, jestli zazněly nějaké návrhy, které by byly hlasovatelné, jako zkrácení lhůt nebo něco takového? Není tomu tak. Čili vyčerpali jsme druhé čtení sněmovního tisku 570, končím druhé čtení tohoto návrhu a končím projednávání bodu číslo 11, respektive jeho druhého čtení.

Budeme pokračovat v našem programu. Dalším bodem je

Aktualizováno 16. 7. 2024 v 13:43.