(pokračuje Jan Skopeček)

22.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/2009 Sb.,
o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů,
a další související zákony
/sněmovní tisk 638/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2

Upozorňuji, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení. Z pověření vlády uvede předložený návrh místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš. Pane místopředsedo, prosím, ujměte se slova.

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Děkuji za slovo. Přeji dobré odpoledne všem kolegyním a kolegům. Já před vás předstupuji s legislativou, která má řešit možnost zastupování, respektive udělení různých plných mocí v rámci takzvaného registru zastupování, proto i legislativa míří právě na novelu zákona o základních registrech. Ten projekt dostal jakýsi marketingový název - projekt REZA, tedy registr zastupování, a cílem tohoto projektu i té legislativní změny je skutečně zefektivnit a zdigitalizovat, pokud to bude možné, procesy zastupování mezi občany a právnickými osobami, v první fázi zejména při interakci s veřejnou správou.

Ten projekt jako takový není novinka, nebo ta idea. Já jsem měl možnost se bavit o tom i s kolegy z opozice, z kolegy z ANO. Ta tendence mít nějaký registr, kde v danou chvíli bude moci být uchována skutečnost o tom, že někdo jedná v zastoupení někoho jiného, tady byla již dříve, ale i vzhledem k třeba krokům covidu a prioritnějším digitálním projektům se na to v předchozím období úplně nedostalo, i třeba z objektivních důvodů. Cílem tohoto registru zastoupení je skutečně umožnit elektronické evidování zastoupení v těch nejčastějších typových příkladech, například když jednatel firmy jedná za firmu nebo opatrovník za dítě. V současné době je eGovernment v této věci postaven na tom, že jednotlivé digitální služby využívá člověk osobně, případně může u určité služby udělit určitá oprávnění. Známe to například v případě, kdy má účetní, který přistupuje do datové schránky, taková práva, ale není zde obecné řešení pro digitální svět a vlastně jedinou cestou, jak jednat před veřejnou správou za někoho jiného, která je dnes na stole, je předložení papírové - byť může být následně zdigitalizována - plné moci, která musí být ručně zpracována, následně zaevidována do každého jednotlivého systému, kde se uplatňuje, které si navíc tedy informace o plných mocí mezi sebou nesdílejí. Kromě zjevných nevýhod toho papírového řešení a nemožnosti automatizace je tu také problém, že plná moc, která je takto udělována, nemusí splňovat některou náležitost, a vy vlastně disponujete plnou mocí, přijdete na úřad a tam se dozvíte, že vlastně není postačující k tomu, abyste tu činnost mohl vykonávat. A také není úplně možné centrálně informovat o tom, že ta plná moc byla v danou chvíli odvolána. Zmocnitel může plnou moc odvolat kdykoliv, ale papír samozřejmě může existovat v čase a někdo ho může využívat v prokazování, byť už ta plná moc byla odebrána. Papírová cesta - je ten dotaz často kladen- se samozřejmě tímto rozšířením možnosti mít centrální registr plných mocí nikterak neruší, nicméně je to alternativa zejména směrem k využívání digitálních služeb a v budoucnu i třeba na jednotlivých portálech, které už známe. Velké dotazy jsou zde vždycky například v Portálu dopravce (dopravy?) u převodu vozidel, kdy často někdo vystupuje v zastoupení někoho jiného, a další.

REZA, pokud použiji ten marketingový název, ty problémy, které jsem zmínil, zejména s papírovými plnými mocemi, tedy řeší. Zavádí registr oprávnění v zastupování, které bude obsahovat nejen udělené moci, ale i ty plynoucí ze zákona - jednatelé firem, zákonní zástupci dětí a další. Kdybych měl vypíchnout asi čtyři hlavní přínosy, jedním z nich je centralizace těchto plných mocí. REZA sjednocuje informace o zastupování v centrálním registru, čímž eliminuje potřebu opakovaného dokládání oprávnění při jednání s různými úřady, které prostě tuto skutečnost budou moci vyčíst, a samozřejmě umožňuje automatizaci, umožňuje automatizované zpracování nejčastějších případů zastupování formou předpřipravených formulářů, což výrazně sníží administrativní zátěž a usnadní to přístup i k digitálním službám veřejné správy.

Plná moc bude vždy splňovat potřebné náležitosti, které je potřeba doložit. Zákonné oprávnění se samo načte z jiného zdroje, například z obchodního rejstříku a podobně. Třetím takový přínosem, který vnímám ze strany uživatele, je zvýšení právní jistoty. Všechna oprávnění jsou elektronicky evidována s ověřením identity a každou plnou moc bude moci elektronicky odvolat ten, kdo ji dal přes Portál občana, což vlastně zabraňuje zneužití třeba již těch odvolaných plných mocí v papírovém světě. A pak samozřejmě je to ještě prvek přehledu oprávnění, kdy uživatel, který vlastně přistupuje na ten portál, má přístup k informacím o tom, kdo v jakém rozsahu za něj může jednat, a mohou vlastně pohodlně, nebo budou moci pohodlně spravovat jednotlivá zastoupení či je odvolávat. To je z pozice toho uživatele praktického života.

Já bych chtěl vypíchnout ještě přínos pro veřejnou správu. Právě centralizace a automatizace ověřování zastupování významně snižuje administrativní zátěž a výrazně zvýší efektivitu a spolehlivost jednotlivých procesů. Současně tím, že je plná moc typizovaná na určitou službu, agendu či úkon, nutí to úřady udržovat pořádek a přehled ve svých vlastních službách. Úřad garantuje, že jím vložená vzorová plná moc je správná, a pokud by nebyla, tak by se sám sebe ten úřad blamoval.

Možná bych v krátkosti zmínil i technické procesní aspekty. První otázka je integrace s již existujícími systémy. Registr zastoupení REZA bude propojen s dalšími informačními systémy veřejné správy, což umožní využití a sdílení dat o tomto zastoupení, pokud je třeba univerzální nebo širší různými agendami. A měla by to být samozřejmě uživatelská přívětivost. Skutečně bude zřízen portál, kde si budou moci snadno spravovat svá oprávnění k zastupování, včetně možností jejich okamžitého odvolání.

V tom veřejném prostoru byly i dotazy na implementaci a financování. Schválení projektu nebylo spojeno s navýšením výdajů státního rozpočtu. My jsme vedli poměrně dlouhou debatu s jednotlivými stakeholdery nebo s rezorty, které budou ten centrální registr se svými třeba agendovými nadstavbami využívat. Financování bylo zajištěno převodem ze schválených rozpočtů, tedy více ministerstev. Já bych chtěl jenom říci - a já jsem se bavil i s kolegy z opozice, myslím, že i Martin Kupka toto vedl: my jsme chtěli požádat - ale z vlády ostatně tento návrh šel i směrem k vám - o schválení tohoto návrhu v devadesátce i kvůli tomu, že práce - a zmocnění na tu práci k tomu samozřejmě bylo - postupují a naší ambicí by bylo, aby REZA byl pak jako projekt spuštěn k 1. 7. tak, aby se na něj paralelně mohly navázat agendové systémy, které okamžitě budou moci tuto funkcionalitu využívat. Asi se nabízí v první linii nebo v první vlně právě Ministerstvo dopravy s Portálem dopravce (dopravy?), kde využití zastupování v digitální podobě je velmi žádané, stejně tak Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Já jsem byl ještě dotázán a bavil jsem se s panem Radimem Fialou, že ta otázka by tady mohla padnout za SPD. Tady zaznívaly různé částky nákladů tohoto řešení. Tak já bych je vypíchl, protože ta otázka by mohla padnout. Samozřejmě budu reagovat pak na další případné otázky. Když se podíváme - a my se teď snažíme dívat se na ty projekty v čase, což ne vždy bývalo zvykem, že se to jevilo, že tady je nějaká investice a pak se to vlastně platí, provozuje, udržuje a rozvíjí samo. Kdybych šel na celková čísla, v roce 2024 vlastně vznik celého řešení v té technické rovině je zhruba 200 milionů korun, v roce 2025, kdy budou dodělávány další části pro to rozšíření, je to potom 76 milionů. Pak předpoklad roku 2026, 2027, který v sobě obsahuje jak provoz včetně osobních nákladů a rozvoj toho systému, jak počítáme, že se k němu budou integrovat další, třeba agendové systémy, je pak zhruba 33 milionů korun ročně, což tedy, jak jsem řekl, zahrnuje jak provoz, tak vlastně i operativu personálu, ale zároveň i ty starty. Samozřejmě v roce 2024, pokud se nám to podaří a pokud i vy dáte zelenou, náklad té provozní části je ponížen, neboť již půl roku budeme mít v tu chvíli za sebou.

Samozřejmě důležitá byla otázka - myslím si, že zazněla asi zprostředkovaně od paní předsedkyně Schillerové zejména s náklady a já jsem jí to i posílal - jaké to má náklady na stranách případných konzumentů, tedy implementační náklady systému, když to bude chtít někdo další využívat. Tam hrají roli asi tři zásadní aspekty. Je to velikost úřadu, je to komplexnost agend, které řeší, a jsou to i stávající technologie, kterými ty úřady jsou vybaveny.

Já jsem to rozdělil do dvou takových částí. Tu legendu jsem k tomu neposílal, takže možná to je i informace nová. Pokud jsou úřady bez jakékoliv předchozí automatizace správy plných mocí, to znamená, že tam přinesete plnou moc, která nejde do šanonu, ale někde se ta skutečnost zapíše, že ten člověk jedná nebo je tam někde zapsaná, tak vlastně od základu se bavíme o nižších desítkách milionů, pokud ten úřad je nedotčen, přičemž REZA poskytuje pro ten úřad data. Tam vývoj na straně toho registru není, ale je to jakési napojení toho úřadu, které je třeba, pokud se pak budeme bavit o nějakých úřadech, které jsou v nižší úrovni ne státní správy, ale veřejné správy. Pokud to tak bude, tak API, rozhraní na to napojení, je samozřejmě pro všechny stejné. Dá se tam řešit i třeba nějaký kolektivní vývoj na dané úrovni.

Pokud to budou úřady, které již mají nějakou správu plných mocí zaintegrovanou a potřebují pouze propojení na centrální registr, tam je to těžké odhadnout, ale náklad připojení se pro úřad, který už je digitální, je pak v nižších částkách, já bych si troufl odhadnout 5 až 10 milionů korun, pokud by tam šlo o plnou integraci právě těch plných mocí. To jsem hovořil o nákladech.

Skončím svůj úvod vlastně i jakýmsi potenciálem úspor, protože si myslím, že se nesmíme dívat na digitalizaci jenom jako na výdaj, můžeme se na ně dívat jako na investici anebo tedy jako nástroj, kterým spoříme. Úspora správy plných mocí s využitím REZA versus správa plných mocí čistě vlastní a lokální je pak odhadem zhruba 15 až 50 milionů korun na jeden úřad. Neříkám, že se to stane v prvním roce implementace, ale je to vlastně v rámci agendy, která s tím souvisí, od správy archivace a dalších. Úspory plynou hlavně z toho, že nebude muset každý úřad sám řešit implicitní oprávnění k zastupování, čerpat rodiče, děti, jednatele, statutáry firem a řešit i třeba řetězení. To dostanou vlastně už hotové v centrálním řešení. Další úspory budou z toho, že si nebudou muset sestavovat a vést nějaké úložiště vzorů nebo šablon a dalších věcí, která by pak centrálně měla poskytovat Digitální a informační agentura.

Tolik asi úvodem. Děkuji za vaši pozornost.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane místopředsedo. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, kterým je pak poslanec Viktor Vojtko.

Poslanec Viktor Vojtko: Dobrý den, dámy a pánové. Krátce navážu na pana ministra, který představoval tento konkrétní zákon, který tady dnes projednáváme.

V současné době neexistuje jednotný centralizovaný digitální rejstřík oprávnění k zastupování. Jak je z toho zřejmé, znamená to, že buď si to musí vyvíjet jednotlivé úřady samy, pokud chtějí tuto agendu digitalizovat, nebo to musely udělat v minulosti a zároveň to nemůžou úplně dobře využívat další soukromoprávní subjekty a jednotlivci. Cílem tohoto zákona tak, jak ho zde máme, je vlastně vytvořit mandát pro vybudování centrálního Registru zastupování, který by poskytoval sdílenou službu pro orgány veřejné moci, a umožní samozřejmě realizaci a integraci do lokálních řešení.

Vzhledem k tomu, že se tyto údaje stávají součástí základního registru, nic vlastně nebrání využití těchto údajů i při osobním jednání a jednání úřadu, takže nemusí to být využito například jenom při podávání dotací nebo něčem podobném, ale při samotném styku s úřadem. Jak už tady bylo zmíněno, podstatnou součástí je i řízení celého životního cyklu těchto údajů, takže je možno tu plnou moc samozřejmě odvolat a řešit veškeré věci, které s tím souvisí.

Cílové řešení bude umožňovat evidenci z hlediska výkonu služeb veřejné správy podstatných údajů o oprávnění k zastupování, včetně popisu rozsahu tohoto oprávnění, a to jak implicitního zákonného či explicitního smluvního z rozhodnutí fyzické osoby. Při zastupování jedná tato fyzická osoba jménem jiného subjektu a v jeho prospěch, což vždy musí být nepopiratelně identifikováno. V rámci této evidence bude implementováno, jak už jsem zmiňoval, řízení životního cyklu tak, aby bylo možné jej zneplatnit a případně stanovit nový rozsah oprávnění.

Zmocnění plynoucí ze zákona nebo soukromoprávního titulu patří mezi společné rozhodné skutečnosti, proto je vhodné, aby příslušný orgán veřejné moci zahrnul do evidence rozhodných skutečností také skutečnosti o zapsaném anebo z něčeho plynoucím oprávnění k zastupování a cílové řešení musí podporovat i výkon oprávnění k zastupování v případě substituční plné moci.

Už jsme tady byli seznámeni i s dalšími dopady. Jenom připomenu, že to tady máme podle § 90 odst. 2, takže budeme jednat a hlasovat o tom, jestli to schválíme už přímo v prvním čtení. Vzhledem k tomu, že to je primárně technická, možná bych řekl technicistní změna, která má samozřejmě podstatné dopady, ale celý ten zákon je napsán především k tomuto, tak se k tomu také přikláním. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane poslanče. Otevírám obecnou rozpravu, do které se s přednostním právem hlásí pan ministr Kupka.

Ministr dopravy ČR Martin Kupka: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, velmi stručně popíši jeden konkrétní praktický dopad zavedení tohoto registru. My jsme před čtrnácti dny spustili v rámci Portálu dopravy nové funkcionality, nové služby, kdy je možné fakticky významně zjednodušit život těm, kteří si registrují nebo převádějí vozidlo, ale ta služba zatím může fungovat jenom mezi fyzickými osobami.

K tomu, aby bylo možné ji rozšířit například i na běžnou situaci, kdy si lidé pořizují vozidlo v autosalonu nebo v autobazaru, tak tam je nezbytně nutné právě zajistit ono zplnomocnění prodávajícího, toho konkrétního člověka, který obchod ve výsledku zajišťuje. V praxi to pak bude znamenat, že v okamžiku, kdy si přijdete pořídit takové vozidlo do autobazaru, přímo na místě prostřednictvím Portálu dopravy díky přispění REZA bude možné zadat všechny úkony, které by jinak bylo nutné řešit až na příslušném úřadě obce s rozšířenou působností. V okamžiku, kdy se kontrakt uzavře, kdy zaplatíte, obdržíte unikátní kód či QR kód a na základě toho pak můžete dokončit celou registraci a reálně tak můžete ušetřit minimálně jednu návštěvu na příslušném úřadě.

Co je podstatné z hlediska budoucnosti, že to zároveň rozšíří možnost zvládnout během krátké chvíle všechny další související úkony, ať už se jedná o pojištění, případně o všechno, co s nákupem vozidla souvisí v administrativní rovině. Tohle je jedna z konkrétních praktických věcí, která může lidem výrazně ulevit. Může jim ušetřit práci, může jim ušetřit samozřejmě i čas, stání ve frontách nebo rezervaci v příslušném systému na úřadě.

Velmi se přimlouvám za to, aby tenhle konkrétní krok, který se samozřejmě uplatní v mnoha jiných agendách, ale v případě té dopravy je to služba, kterou zažívá velká část veřejnosti. V dopravních agendách těch konkrétních kontaktů lidí s kamenným úřadem je zdaleka nejvíc.

Samozřejmě zároveň podtrhuji, že pokud kdokoliv bude mít zájem si věci vyřídit na kamenném úřadě, ta možnost tady vždycky bude, ale pro všechny, kterým je bližší elektronická cesta, se otevírá tento prostor pro snadnější vyřízení všech nezbytných záležitostí, které má občan se státem.

Děkuji za pozornost i za případnou podporu toho návrhu.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji a nyní se s faktickou poznámkou hlásí pan poslanec Okleštěk. Pane poslanče, vaše dvě minuty.

Poslanec Ladislav Okleštěk: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. S principem vůbec nemám problém, ale zdají se mi trošku přemrštěné ty náklady. Pan ministr tady zmínil 200 milionů, ale když se podívám tedy do důvodové zprávy, tak předpokládané náklady na rok 2024 jsou 204 milionů, náklady na analytické práce a tak dál jsou 130, téměř 132 milionů a další a další, prostě do roku 2025 je to 400 milionů. Následuje potom 76 milionů v roce 2025, pak ještě investiční náklady 42 milionů a pak je teprve těch téměř 34 milionů každý rok.

Tak jsem se chtěl, pane ministře, zeptat, když tu digitalizaci děláme zodpovědně, jestli už se nedá využít prostředků, které do digitalizace plánujeme a respektive už jsme je využili, protože to číslo mně vcelku připadá dost vysoké.

Jinak samozřejmě tak, jak tady zmínil pan ministr Kupka, s tím se nedá víc než souhlasit. Samozřejmě, kdo je velkým příznivcem kamenných úřadů, ten tu šanci bude mít pořád, ale plno lidem tím můžeme zpříjemnit život. Takže s principem problém nemám, nevidím ho, ale s těmi částkami. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. S přednostním právem se hlásí pan místopředseda vlády Bartoš.

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Já bych to zvládl i ve faktické, na faktickou, ale využiju to, vejdu se do té chvíle. Já občas trpím lineárností textu tak, jak jsou napsané důvodové zprávy. (Ukazuje materiál.) Já to tady mám v tabulce. Ty celkové náklady jsou 204 včetně té částky, kterou pan Okleštěk zmínil, ono tam je napsáno pod sebou. Takže ty náklady tak, jak jsem je zmiňoval, je skutečně ta velká implementace centrálního řešení v roce 2024, kde provozní náklady jsou samozřejmě ponížené, je (to) 200, to je gros toho projektu. V roce 2025 se ještě investuje do technologie a platforem, ale už se k tomu přičítá provoz a rozvoj, tam je to 76, a pak od roku 2026 celkový náklad provozu, řízení a rozvoje je 33. Takže když to sečtu tady od oka, do roku 2027 by ten systém, což je v následujících čtyřech letech, měl být - ať se moc neseknu - 330 milionů v rozmezí čtyř kalendářních let. Je to tak? (Přepočítává.) 300? Je to tak, 330. Tam je to rozepsáno pod sebou a vypadá to, že se to sčítá. Já jsem to poslal vlastně i taky takhle rozepsané paní předsedkyni Schillerové, takže je ta částka nižší, a ten (nesrozumitelné), taky bych chtěl, aby vývoj byl levnější už v tom úvodu, ale vlastně i tak, jak jsme jednali se všemi rezorty, které se podílejí na tom začátku, tak ta první investice je vyšší, ale není to těch - tady lítala miliardu, že to bude stát, protože došlo k sečtení jednotlivých kapitol, byť je to vlastně skladné.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní se vracíme do obecné rozpravy. Přihlášena je paní poslankyně Pošarová.

Poslankyně Marie Pošarová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já se také krátce vyjádřím k tomu sněmovnímu tisku. Jedná se konkrétně o vládní návrh zákona, kterým se rozšiřuje Registr práv a povinností a údaje o oprávněných k zastupování v kontextu s veřejnou správou a zřizuje se informační systém oprávněný k zastupování, tedy digitalizace plných mocí.

Podporujeme digitalizaci, ale takovou, na kterou máme samozřejmě finanční prostředky, která je pro chod našeho státu důležitá a potřebná. Zde se jedná o zřízení z našeho pohledu drahé agendy, tlak na sledování nadbytečných osobních údajů i pro zpravodajské služby. Navíc jde o nepraktické opatření, protože málokdo chce být zase někým zmocněn, úřady veřejné správy, nastálo či doživotně. Vláda chce tedy zřídit registr - tady se obrátím na předřečníka - za více jak 300 milionů korun a k tomu připočteme zase nová úřednická místa na jeho spravování a další mandatorní výdaje na jeho údržbu.

Můžeme si připomenout, že je připravován i registr eTurista v podobné výši. Můžeme si za současného stavu s astronomickým deficitem našeho státního rozpočtu tento registr dovolit? Já za SPD žádám, aby se nejdříve v této oblasti řádně dokončilo něco, co trápí všechny občany a firmy a je i rozjednáno, a to je digitalizace stavebního řízení. Bohužel zde dosud nebyl příslušný systém vůbec představen a chybí k němu jakékoliv relevantní informace, a to nejen těm, kdo jej budou využívat na straně stavebníků, ale rovněž na straně těch, kdo s nimi mají v budoucnu pracovat, tedy příslušným úředníkům. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji pěkně. Z místa se ještě hlásí pan poslanec Králíček.

Poslanec Robert Králíček: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně kolegové, já se nechci dostat do role, kdy už vše bylo řečeno a jen to neřekli všichni, tak své vystoupení zkrátím na otázky, které ještě řečeny nebyly.

Jen na začátek bych možná doplnil pana ministra, že dnes se zabýváme projektem, jehož počátky a první zmínky se tradují již od roku 2012, 2013. Dále postoupil tento projekt někde kolem roku 2020, ale je dobře, je dobře a já to přijímám a kvituji, že tento projekt dokončujeme. Nicméně mé konkrétní otázky míří k důvodové zprávě, protože o financích a dalších věcech tu bylo už řečeno, ty dotazy padly a nechci se dostat ani k tomu, abych byl jízlivý a přirovnával to i k tomu, jak se pan ministr vyjadřoval o přípravě projektu digitalizace stavebního řízení kolegyně paní místopředsedkyně Kláry Dostálové. Dnes jízlivý tedy nebudu.

Konkrétní dotazy. V RIA uvádíte expertní odhad na základě konzultací Digitální a informační agentury s různými typy poskytovatelů nákladnosti integrace řešení je možné vyjádřit částkou 5 až 10 milionů včetně DPH, v závislosti na rozsahu. Domnívám se, že integrace bude muset udělat každý orgán státní správy do všech svých systémů. Tak jsou to v důsledku vyšší stovky až menší tisíce takových integrovaných řešení, takže dopady do veřejných rozpočtů budou řádově v miliardách. Můžete to nějak okomentovat, vyvrátit, potvrdit, upřesnit?

Druhá otázka: Dále uvádíte v důvodové zprávě, že to nemá dopady na územní samosprávné celky. Já si to úplně nemyslím. Myslím, že to skoro až nepravdivé tvrzení, protože i územní samosprávné celky jsou orgány státní správy, a tedy i na ně bude dopadat povinnost data z registru integrovat do svých systémů a pracovat s nimi, což se domnívám, že pro ně bude další nezanedbatelný náklad, a to i v případě inovace těch informačních systémů, tak v investicích do provozu, jako je změna procesů, přeškolení lidí a tak dále.

Na závěr mi dovolte dotaz, kde v důvodové zprávě uvádíte, cituji: "Tyto náklady budou vznikat postupně tak, jak se budou jednotlivé orgány veřejné správy napojovat na centrální řešení a umožní tak veřejnosti využívat svých digitálních služeb v zastoupení." Já se tedy ptám, jestli v důvodové zprávě bylo záměrně vynecháno datum 1. 2. 2025, kdy dle zákona práva občana na digitální službu (Důrazně.) už budete muset mít vše digitalizované, protože občan bude mít nárok na digitální službu? Jak to tedy bude? Bude to v rozporu s tímto zákonem? Nebo to stihnete do 1. 2. příštího roku? Poprosil bych vás, pane ministře, zdali byste mohl nějakým způsobem vysvětlit nebo objasnit tyto mé dotazy. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní se nikdo do obecné rozpravy nehlásí... Pan místopředseda Bartoš se hlásí s přednostním právem.

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Zareaguji nejdřív na tu část, která se týká... Jsou dvě verze legislativ. Verze legislativní, která vám stanoví nějaké datum a vy v to datum musíte mít ten systém plně funkční a všechny připojeny, což se trošku třeba tluče s komerčním světem, kdy prostě vy třeba necháte nějaké služby naběhnout postupně nebo je umožníte využít pouze nějakému segmentu vašich uživatelů, třeba nějaká nová bankovní služba je zpřístupněna pouze určitému segmentu. Anebo pak jsou systémy - a tímto způsobem my jsme postupovali v konstrukci eDokladů jako nějakého předkroku, který bude k evropské digitální peněžence - kdy tam nevzniká povinnost toho připojení. Ostatně já jsem zmínil ty dva nechci říct pionýry, ale ty v angličtině se tomu říká early beginners. My víme, že prvními konzumenty téhle centrální funkcionality databáze bude právě Ministerstvo dopravy skrze Portál dopravce (dopravy?) a bude to Ministerstvo práce a sociálních věcí, ne třeba vyloženě k Jendovi, ale ke službám, které poskytují oni. A pak samozřejmě, protože tam nevzniká ta povinnost, tak ten, kdo má přístup k centrálním registrům, tak toto tam může ověřit, ale my musíme nechat jakousi volnost připojení k těm, kteří v tuto chvíli vůbec s tímhle nepracují nebo mají nějaké vlastní řešení. Já bych se teď pouštěl možná trošku na tenký led, proto tuto odpověď bych si nechal třeba na nějakou interpelaci.

Doložení plné moci v on-line prostředí je fakt, je to nějaký stav: jednám za sebe nebo jednám za někoho jiného. Myslím si, že zákon o právu občana na digitální službu hovoří o tom, býti obsloužen v úkonech směrem ke státu digitálně. Jestli to můžeme extenzívně vykládat, že tato povinnost občana je přes delegaci k té službě, proto všichni by měli být připojeni - nejsem právník by default, myslím si, že to je spíš extenzivní výklad - ale bylo by to "nice", kdyby to takhle bylo možné zrealizovat i v připravenosti jednotlivých institucí.

A já myslím, že - kolega Králíček si nejsem jist, jestli na tom jednání byl, bylo to úplně na začátku, kdy tam seděli zástupci státních institucí, jednotlivých ministerstev, Ministerstvo zdravotnictví, které zase trochu jinak nakládá s těmi přístupy třeba ke zdravotní dokumentaci - a vlastně procházeli jsme několik koleček, co ta implementace znamená, kolik jsou náklady v těch velkých systémech, ať už to je u ministra Kupky, nebo třeba na MPSV, a pak jsme šli - já jsem u těchto jednání nebyl - podle nějaké velikosti úřadů, zda mají systém a co by to znamenalo zaintegrovat, tedy připojit se na centrální řešení.

Nechci unavovat kolegy a kolegyně, ale kdybychom to zjednodušili, REZA je jakási dobře chráněná tabulka v centrálních registrech se všemi přístupy, logováním, zálohováním, kontrolou skrze ÚOOÚ, kam si vy přes nějaké rozhraní - pokud k tomu máte právo, jste registrovaný úředník, který to třeba ověřuje - si sáhnete a na základě toho z toho vyčtete, zda tam takový záznam existuje, či nikoliv. Takže to je připojení na API, které ověří skutečnost, že osoba A nebo entita A v nějaké definované věci má přístup k osobě B. Ten systém je pak komplexnější. Tento zákon umožňuje digitální cestu pro něco, co doposud známe pouze papírově.

A po doložení toho, jakým způsobem byly napočítány ty předpokládané náklady, bych musel hrábnout do dokumentace k tomu projektu a podkladů pro vytvoření důvodové zprávy, anebo si tady vzít přítele na telefonu, což samozřejmě mohu udělat.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. S faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Králíček. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

Poslanec Robert Králíček: Děkuji panu ministrovi za to vyjádření. Domnívám se, že je to zatím nejlepší počin, který za dva a půl roku v digitalizaci tady za této vlády vznikl. Myslím si, že důkazem dnešního dne je, že k tomu přistupujeme konstruktivně a nechceme digitalizaci brzdit. Nicméně o nákladech, které jsou vynaloženy, si myslím svoje. Myslím, že tam ty informace chybí, nicméně to ať posoudí buď příslušné orgány nebo možná budoucnost či historici. Já a moje doporučení paní předsedkyni klubu je, abychom to nevetovali, abychom mohli občanům opravdu přinést konkrétní kvalitní digitální službu a ulehčit jim tu komunikaci se státem. Takže já prosím tímto naši paní předsedkyni, abychom to nevetovali a schválili v prvním čtení. Nicméně slibuji panu ministrovi, že minimálně dvě interpelace k tomu ještě podám.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji a uvidíme, jestli vás paní předsedkyně poslechne.

A ptám se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy? Nikoho nevidím, obecnou rozpravu tedy končím.

Ptám se, zda je zájem o závěrečná slova? Pan místopředseda vlády Bartoš.

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Já bych chtěl poděkovat, pokud tedy tato bude vyslyšena, za ten přístup. A jenom zdůrazním, že jsem na počátku své řeči zmínil, že tento projekt byl ve svých plenkách v dávném období, dokonce i objektivní důvody, proč si myslím, že v danou chvíli nemohl být dokončen, zejména vzhledem k prioritním projektům týkajícím se covidu.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji a nyní rozhodneme podle § 90 odst. 5 o pokračování projednávání tohoto návrhu.

Já vám přednesu návrh usnesení a ten zní, že "Poslanecká sněmovna souhlasí s pokračováním jednání o sněmovním tisku 638 tak, aby s ním mohl být vysloven souhlas již v prvém čtení".

Já si dovolím zahájit hlasování a ptám se, kdo je pro? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 67, bylo přihlášeno 151 poslanců, pro hlasovalo 106, proti nikdo. Návrh usnesení byl přijat.

Já tedy zahajuji podrobnou rozpravu a ptám se, kdo se hlásí do podrobné rozpravy? Nikoho takového nevidím, končím tedy podrobnou rozpravu.

Předpokládám, že nyní už zájem o závěrečná slova není.

Přikročíme tedy k hlasování o celém návrhu zákona. Zase vám přednesu návrh usnesení a ten zní, že "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, podle sněmovního tisku 638".

Ano, evidoval jsem zájem o odhlášení, tak vás nejdřív odhlásím a poprosím, abyste se svými identifikačními kartami přihlásili znovu. Počet poslanců se ustálil.

Návrh usnesení zazněl.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh usnesení? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 68, bylo přihlášeno 129 poslanců, pro hlasovalo 115 proti nebyl nikdo. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

Končím projednávání tohoto bodu.

Budeme pokračovat bodem

Aktualizováno 16. 7. 2024 v 13:13.